Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
Eliška

Eliška Bízová

Jak se vychovává papoušek

Jak se vychovává papoušekVydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1979.
Počet stran: 61
Napsala: Hana Doskočilová
Ilustrovala: Liana Hamzová
Druh literatury: příběh s dětským hrdinou
Kniha pojednává o dívce jménem Jenka a o klukovi jménem Kára. Jednou šla Jenka po chodníku a zahlédla Káru, jak má pravou ruku pod bundou. Zeptala se ho tedy, jestli má něco s rukou. Ale Kára jí na to řekl, jestli nechcš papouška. V první chvíli to Jenku zmátlo. Káru dohonila a řekla, že toho papouška chce. Odnese ho v čepici. A tak šli společně domů. Neměli klec, proto šli za babičkou, jestli by jim nějakou tu klec nedala. Čekali na maminku, ta papouška dovolila. Spolu s Károu se o něj hezky starali. Nejradši měl slunečnicová semínka.
Charakteristika postav: Kára je hodný, dal Jence papouška. Jenka se o něj dobře starala. Maminka dovolila Jence, že může mít papouška.
V textu mě zaujalo, jak se děti starají o papouška. Knihu bych doporučila Kláře a všem, co mají rádi zvířata, nejvíce papoušky. Líbila se mi, je lehká ke čtení.
Knihu mi doporučila mamka. Je určena pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji čtrnáct dní.
Názvy kapitol: O vlkavě a hlavně o tom, jak to všechno začalo; O domě s nejmenší zahrádkou a hlavně o tom, jak papoušek dostal jméno; O bábince Julii a hlavně o tom, jak jsme papouškovi sháněli klec a dalších dvanáct kapitol.

Kuře Napipi a jeho přátelé

Kuře Napipi a jeho přáteléKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1991.
Počet stran: 74
Knihu napsal a ilustroval Ondřej Sekora.
Druh literatury: pohádka
Kniha pojednává o klukovi jménem Zdenda a jeho psu jménem Brok. Zdenda si Broka dobře vycvičil a když mu něco hodil, okamžitě pro to Brok běžel. Koupali se spolu i v rybníce a když si Zdenda vzal hůlku a potopil se s ní, vyklouzla mu a Brok ji hned chytil. Když byli v nejlepším, přiběhl tam Stanislav a hned se chlubil Zdendovi se svou novou loďkou. Byl to parník, uměl i sám kormidlovat, ale půjčil ho jenom Zdendovi. Zdenda ten parník vypustil a Brok pro něj hned běžel, ale to se nemělo stát, parník byl poškrábaný a pomačkaný. Kamarádi byli zklamaní, ale naštěstí stál před domem pan Pánek a řekl jim, že jim tu loďku spraví a ať si pro ni zítra příjdou.
Charakteristika postav: Zdenda je pilný, vycvičil Broka. Stanislav je hodný, půjčil Zdendovi loďku. Brok je nešikovný, zničil loďku.
V knize mě zaujaly vtipné obrázky. Doporučila bych ji Terče, protože by se dozvěděla, co dělá kuře Napipi. Mně ji doporučila Terezka. Je určena pro čtenáře od pěti let. Četla jsem ji jeden měsíc.
Názvy kapitol: Napipi má rádo kvítí, zahrádku chce také míti, Náš Brok, Jak si kuře při papání před štípáním pírka chrání, Jak kuře Napipi dělá páva, O Malinovic prasátku a dalších 28 kapitol.
Kniha je zajímavá tím, že hlavními postavami jsou zvířata. Líbila se mi, protože pohádky Ondřeje Sekory mám ráda.

O Kubáskovi, měsíčkovi a modrooké Nanynce

O Kubáskovi, měsíčkovi a modrooké NanynceKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1980.
Počet stran: 94
Napsala: Markéta Vítková
Ilustroval: Radek Pilař
Druh literatury: pohádka
Byl jeden les a v tom lese spal jeden panáček jménem Kubásek. Vtom někdo začal volat o pomoc a Kubásek křičel, ať toho nechá, ale marně. Tak se šel Kubásek podívat, co se to děje a najednou viděl, že v trávě uprostřed paseky pípala malá pěnička a nahoře na stromě seděla a volala pěnice. Její mládě jí vypadlo z hnízda a o kousek dál na pěničku číhala lasička. Jak to Kubásek uviděl, hned šel lasičku zahnat a matka pěnice mu poděkovala a dala mu za to žížalu. Ale Kubásek si řekl, co s tou žížalou bude dělat, a tak ji šel dát do hlíny, ale tak, aby to pěnice neviděla, bylo by jí to líto.
Knihu jsem si vybrala, protože mi jí doporučila mamka. Doporučila bych jí všem, kdo mají rádi skřítka Kubáska a zvířátka, konkrétně Máje, protože si myslím, že má ráda zvířátka.
Kniha je určena pro čtenáře od tří let. Já jsem ji četla tři týdny.
Názvy kapitol: Jak se jednou ráno probudil jeden les, Jak se v tom lese probudil i panáček Kubásek, Kubásek a lasička a pěnička a růžová žížalka, Kubásek a králíček Měsíček a další.
Charakteristika jednajících postav: Kubásek je hodný, zachránil pěničku. Lasička je zlá, chtěla sežrat pěničku. Pěnkava je hodná, dala Kubáskovi žížalu.
Kniha je zajímavá tím, že Kubásek statečně odehnal lasičku. Líbila se mi, protože v ní jsou hezké ilustrace.

Maxipes Fík

Maxipes FíkKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1981.
Počet stran: 80
Napsal: Rudolf Čechura
Ilustroval: Jiří Šalamoun
Druh literatury: pohádka
Vše začalo v jednom hezkém domečku. Holčička jménem Ája ctěla psa, a tak jí to ho její tatínek koupil, i když předtím nechtěl. Když ho donesli domů, bylo to malé roztomilé štěňátko. Dali mu jméno Maxipes Fík. Lehce se vešlo do krabice od bot, ale přes noc vyrostlo a maminka mu musela dát svůj nejoblíbenější košík. Ale Fík pořád rostl a rostl, až mu tatínek musel postavit stodolu a v ní bydlel. Každý den vyváděl nějaké neplechy, třeba jezdil v autě.
Charakteristika postav: Tatínek je hodný, dovolil Áje, že může mít psa. Ája je poslušná, šla vyvěsit ceduli. Maminka je hodná, obětovala svůj nejoblíbenější košík.
V textu mě zaujalo,jak Fík stále rostl a rostl. Knihu bych doporučila Kláře, protože si myslím, že má ráda psy. V textu mě zaujalo, že je kniha napsaná jako komiks. Je určena pro čtenáře od pěti let. Četla jsem ji dva týdny.
Názvy kapitol: Zrození maxipsa Fíka, Zmoudření maxipsa Fíka, Fíkovy vavříny, Fík ve škole, Fík za volantem, Mistr skoku pro něco, Maxipes Fík jde do světa.

O zvířátkách pana Krbce

O zvířátkách pana KrbceAutor: Stanislav Havelka
Ilustroval: Vladimír Renčín
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Druh literatury: pohádka
Počet kapitol: 15 - Osudné rozhodnutí, Pavučinová růženka, Boj o Kulíkov, Spadla z nebe, Nové dobytí Kulíkova, Kokeš se smiřuje s Kocandou, Ruprecht dostal nápad a dalších osm kapitol.
Počet stran: 78
Byla sobota sychravo pan Krbec měl na stole rozloženou mapu a plánoval výlet na neděli. Rozhodl, že se vydají na hrad Kulíkov. Na hradě slyšeli volání o pomoc. Uviděli pavučinovou Růženku. Osvobodili ji. Procházeli celý hrad. Kokeše napadlo, že by tu mohli bydlet. Další den se pan Krbec probudil jako první. Říkal, že tu co nevidět budou první návštěvníci. Najednou přilétla kafka Kocanda a začala volat, že je tu duch a že má rád špínu. První návštěvníci se dostali do Kulíkova trochu déle, než pan Krbec předpokládal. Po chvíli tam přijelo malé červené auto a vystoupili z něj tři chlapci a jeden vysoký muž. Chlapci říkali, že je to hotel. Ale to není hotel, ale středověký hrad, a tak se šli kouknout dovnitř.
Charakteristika postav: Pan Krbec je chytrý, vymyslel výlet. Kokeš je líný, pořád jen spí. Koza je pyšná, zabydlela se vevnitř. Teta Klotylda je hloupá, nechala kozu vevnitř.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou nějaká neobvyklá slova. V textu mě zaujalo, že teta Klotylda má jako domácího mazlíčka kozu.
Knihu bych doporučila Samuelovi, protože si myslím že by ho mohla bavit. Je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji dva měsíce.

Na hradě Bradě

Na hradě BraděAutor: Klára Smolíková
Ilustrace: Honza Smolík
Vydalo nakladatelství Albatros roku 2015 v Praze.
Druh literatury: komiks
Počet kapitol: 43 - Hradní strašidlo, Návštěva, Bertík a Bibi, Dáreček, Tajemství krbu, Masopust, Velikonoce, Modrá voda, Rozkvetlý hrad, Povedený učitel, Splněné přání, Ledové kouzlení a další
Počet stran: 89
Byly Vánoce a děti měly už všechny dárky rozbalené, ale jeden jim pořád zbýval. Tatínek jim řekl, že na ně ten dárek čeká ve stáji. Děti se tam šly podívat a byly opravdu nadšené, protože ve stáji byl kůň. Ten kůň se jmenoval Divoch, byl opravdu divoký, ale děti to nevěděly, a tak si ho šly osedlat, ale Divoch se naštval a srazil je k zemi. Vtom děti napadlo, za kým by mohly jít pro pomoc, byla to teta Čárová, která zná všechny byliny na světě. Teta Čárová dala dětem dobromysl, děti daly dobromysl koni a jeli se na něm ukázat a poděkovat tatínkovi. Byl v tom ale milý háček, protože Divocha si tatínek koupil pro sebe a ani se ho neodvážil osedlat a děti ano, tatínek z toho byl celý zmatený a ze stáje vyvedl malého poníka.
Charakteristika postav: Děti jsou nešikovné, popletly si koně. Tatínek je nešikovný, neřekl dětem, v jaké stáji je kůň. Teta Čárová je chytrá, dala dětem bylinu pro koně.
Kniha je zajímavá tím, že je napsána jako komiks. V textu mě zaujalo, že děti dokázaly osedlat koně.
Knihu bych doporučila Johaně, protože si myslím, že by ji mohla bavit. Je určena pro čtenáře od pěti let. Knihu jsem četla pět měsíců.

Čertice Trucajda

Čertice TrucajdaVydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2003.
Napsala: Helena Lehečková
Ilustrovala: Lucie Dvořáková
Počet stran: 110
Počet kapitol: 22 - Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku, Jak se rarášek Očko pomstil lakomému kupci, Jak čertice Trucajda chystala ve mlýně bál a další
Druh literatury: pohádka s dětským hrdinou
Jednou v temném lese byla chalupa, ale ono to bylo spíš obytné poctivé stavení, které udržoval dřevorubec. Jeho žena měla domácnost jako ze škatulky a byla nejlepší kuchařka v lese. Tety z okolí si chodily pro její recepty zblízka i zdaleka. A jak roky šly dál, hospodyni ubývaly síly. Chaloupka začala chátrat, až se úplně rozpadla a když už v chaloupce nikdo nebyl, zrovna letěla kolem čarodějnice Čárybabka a když už bylo okno na posledním pantu, tak jí přitahovalo se tam nastěhovat, ale nejdříve se musela poradit se svou nejlepší přítelkyní Belzebubkou. Čarodějnice Čárybabka a kmotřička Belzebubka spolu kamarádili už několik set let. Ale ona chtěla, aby to bylo překvapení. Do chalupy vešla, ale moc velký nepořádek tu nebyl, tak ho udělala ale musela rychle, než příjde kmotřička Belzebubka. Čárybabce trvalo dlouhou chvíli, než zatopila, ale nakonec se jí to povedlo. Uvařily spolu polévku. Její vůně nepřilákala jen bytosti z lesa, ale I opravdového pocestného. Což byla škoda, protože tam čarodějnice nedaly jed. Tak se musely koukat, jak si pocestný pochutnává a říkali mu, že se tady nemá courat po lese, protože kvůli němu se jim teď nepovedla polévka, ale pocestný říkal, že se tu neloudá, že jde do mlýna a vyptával se čarodějnic na polévku. Jak jí říkají a jak ji uvařily. Čarodějnice byly zaskočené a tak pocestnému řekly, jak tu polévku uvařily a vymyslely si pro ni jméno couračka.
Charakteristika postav: Čarodějnice Čárybabka a její nejlepší přítelkyně kmotřička Belzebubka jsou zlé, škodí lidem a dělají nepořádek.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji pět týdnů. Vybrala jsem si ji, protože měla zajímavý děj. Doporučila bych ji Ondrovi, protože si myslím, že by se mu dobře četla. Je zajímavá tím, že Čárybabka a Belzebubka dělají lotroviny.
Kniha se mi líbila, protože je v ní zábavně napsaný děj.

České pohádky

České pohádkyAutor: Alena Peisertová
Ilustrace: Josef Švarc
Vydalo nakladatelství Junior v Praze roku 2005.
Druh literatury: pohádka
Počet kapitol: 11 - O princezně se zlatou hvězdou na čele, Princ Bajaja, Pánbůh dej štěstí, lávko, Čert a Káča, O slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Chytrá horákyně a další
Počet stran: 112
Bylo jednou jedno království, ve kterém žil král a ten král měl tři dcery. Ta nejmladší se jmenovala Maruška. Jednoho dne, protože byl král už starý, zavolal si k sobě všechny své dcery a zeptal se jich, jak ho mají rády. Nejdřív se zeptal té nejstarší dcery a ta odpověděla, že ho má ráda víc než všechno zlato na světě. Potom se král zeptal své prostřední dcery, jak ho má ráda a ta odpověděla, že ho má ráda víc než všechno drahé kamení na světě. Nakonec se král zeptal své nejmladší dcery, jak ho má ráda. Chvíli se zamyslela a potom řekla, že ho má ráda jako sůl. Sestry na ni začaly křičet, král se rozzlobil a vyhnal Marušku pryč ze zámku. A Maruška protože byla poslušná, uplakaná odešla ze zámku pryč. Po chvíli se před ní objevila babička. Marušce nabídla, jestli u ní nechce bydlet a jelikož neměla Maruška kam jít, tak to přijala. Babička se o ni dobře starala, ale po nějaké době Marušce něco říkalo, že ji otec potřebuje. Babička Marušce dala mošničku se solí a Maruška šla. Když přišla do království nechtěli Marušku ke králi pustit, ale když slyšeli, že pro krále má lék pustili ji. Marušku nikdo v království nepoznal, protože byla převlečená. Maruška přišla ke králi a žádala chléb. Král odpověděl, že nemají sůl, ale Marušce to nevadilo. Otec ji poznal, Maruška mu dala sůl a král poznal, že sůl je vzácnější než všechno drahé kamení na světě.
Charakteristika postav: Král je hloupý, nevěřil, že sůl je nad zlato. Maruška je chytrá, věděla, že sůl je nad zlato. Babička je hodná, nechala Marušku bydlet u sebe.
Kniha jezajímavá tím, že v ní jsou známé pohádky. Doporučila bych ji Johance, protože si myslím, že má ráda pohádky. Četla jsem ji čtyři měsíce.

Nejkrásnější české pohádky

Nejkrásnější české pohádkyAutor: Ivana Pilařová
Ilustrace: Petr Bauer
Vydalo nakladatelství Sun s.r.o. v Říčanech roku 2010.
Počet kapitol: 20 - Boháč a chudák, Čert a Káča, Čertův švagr, Dlouhý široký a bystrozraký, Hrnečku vař, Chytrá horákyně a další
Počet stran: 154
Byla jednou jedna vesnice, v té vesnici byl dům a v tom domě žila vdova Hrachovcová a její dcera Bětka. Byly chudé a živily se nejvíce vejci od slepic. Jednoho rána se Bětka vydala do lesa na jahody. Když už měla jahody nasbírané, sedla si na pařez a vytáhla si krajíc chleba. Vtom přišla k Bětce babička a zeptala se jí, jestli by se s ní nerozdělila. Bětka rozpůlila krajíc chleba a babičce dala. Babička ještě držela v ruce hrneček a Bětka řekla, že jí ho naplní, ale hrneček byl pro ni a je kouzelný, protože umí vařit krupicovou kaši. Babička řekla Bětušce že když řekne hrnečku vař, hrneček začne vařit kaši, a když řekne hrnečku dost, hrneček vařit přestane. Když se Bětka vrátila domů, hned ho s Hrachovcovou vyzkoušeli a opravdu to fungovalo. Druhý den šla zase Bětka do lesa a Hrachovcová dostala hlad, chvíli chodila kolem hrnečku a nakonec řekla hrnečku vař. Hrachovcová si počkala, až bude hrneček z poloviny plný, ale když ho chtěla zastavit, nešlo to. Když se k večeru Bětka vrátila, zakřičela hrnečku dost a hrneček vařit přestal.
Charakteristika postav: Bětka je hodná, rozdělila se s babičkou. Babička je hodná, dala Bětce hrneček. Hrachovcová je hloupá, nezapamatovala si, jak zastavit hrneček.
Kniha je zajímavá tím že v ní jsou hezké obrázky. V textu mě zaujalo, že hrneček opravdu fungoval. Doporučila bych ji Kláře, protože si myslím že má ráda pohádky. Četla jsem ji dva měsíce.

Bylo nebylo - pohádky pro nejmenší

Bylo nebylo - pohádky pro nejmenšíAutor: Alena Peisertová
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Artur v Praze roku 2004.
Počet kapitol: 12 - Povídka bez názvu, O Palečkovi, Pohádka o slepičce a kohoutkovi, Kmotr a Matěj, O Smolíčkovi, Chytrá horákyně, O kocouru kohoutu a kose, Jak se Honzík učil latinsky, O chytré princezně, Pohádka o perníkové chaloupce, O Jozovi a Jankovi, Pohádka bez konce
Počet stran: 83
Byl jednou jeden muž a ten muž měl tři syny, jmenovali se Martin, Matěj a Michal a ten muž byl jejich otec. Jednou, když už byl otec hodně starý, zavolal si k sobě své tři syny a dal jim to nejcennější, co měl. Svou chalupu, kohouta a kosu. Chlapci věděli, že by tu sami nevydrželi, tak Martin vzal kosu a vydal se s ní do světa. Dlouho chodil po světě, až přišel do nedaleké země, kde byli všichni ještě hloupí. Jeden muž Martina zastavil a ptal se, co je to, co má v ruce a k čemu to je. Řekl mu, že kdyby s tou kosou šel za králem, určitě by mu dobře zaplatil. Martin šel na louku a chtěl, aby mu v poledne přinesli oběd pro dva. Když mu oběd přinesli, divili se, že je posečený takový kus louky. Král se ptal, jestli kosa seče sama a Martin říkal, že ano. Když Martin přišel, vydal se do světa Matěj se svým kohoutem. Matěj šel stejně jako Martin, muž se ho zeptal, k čemu je ten pták dobrý. Přivolává den. Dostal od krále peníze. Nakonec šel se svým kocourem Michal. Bylo to zase uplně stejné a tentokrát Michal řekl, že ten kocour umí chytat myši. Král se přesvědčil, dal mu peníze. Vtom se ho snažil dohonit jezdec na koni. Ptal se ho, co ten kocour bude jíst, až všechny myši pochytá. Mluvil zpoloviny česky a zpoloviny německy. „Was,“ jak to Michal dořekl, jezdec se otočil a běžel ke králi, že prý se ho ptal, co bude kocour jíst, až pochytá všechny myši a že řekl vás. Král dostal strach a nechal zavřít kocoura do komory. Kocour se z komory dostal, bratři žili šťastně až do smrti.
Charakteristika postav: Králové byli hloupí, věřili tomu, co jim chlapci řekli. Chlapci jsou chytří, vymysleli si povídačky o svých věcech.
Kniha je zajímavá tím že v ní jsou krásné ilustrace. V textu mě zaujalo, že jsou lidé ve městě tak hloupí. Doporučila bych ji Kláře, myslím, že má ráda pohádky. Četla jsem ji čtyři týdny.