Lukáš Bouška

České pověsti pro malé děti 2

Nakladatelství SiD § NERo
Vydáno v roce 2004.
Počet stran: 32
Autor: Martina Drijverová – spisovatelka a scenáristka, spolupracovala s Českou televizí, pro kterou psala pohádky, večerníčky a hry pro děti, psala hlavně pro děti a vydala nespočet knížek, které se překládaly do různých jazyků
Ilustrátor: Dagmar Ježková
Žánr: pověsti
Kniha České pověsti nám vypráví o našich vládcích, kteří se snažili vládnout po všechny generace spravedlivě. Někomu se to nedařilo, ale jiní to zvládli bez problémů.
Charakteristika postav: v celé knize vystupuje několik postav, například Horymír – hodný a silný muž s úctou pro zvířata, Svatý Václav – chytrý a dobromyslný, rád lovil zvěř, Božena – chudá, ale hodná a pracovitá dívka, Břetislav – hodný, Karel IV. – pracovitý, chytrý, dobrodružný, Golem – velký obr.
Zajímavost: hezky zpracované obrázky, občas legrační
Můj názor: kniha se mi líbila, protože mě historie zajímá
Knihu bych doporučil Michalovi, protože má rád války, které se tady občas vyskytují. Je určena pro začínající čtenáře. Četl jsem ji pět dní.
Kapitoly: Dívčí válka, Horymír, Synové Svatoplukovi, Svatý Václav, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka, Tatarská princezna, Král Karel IV., Golem, Staroměstský orloj.
Úryvek ze zajímavého článku Břetislav a Jitka:
Oldřichův syn Břetislav byl zrovna tak prudký a vášnivý lovec jako jeho otec. Avšak byl také výjimečný válečník a dobrý politik! Starý kníže ho pověřil spravováním Moravy a Břetislav se toho s nadšením chopil. Aby nepřátelé nemohli nepozorovaně vtrhnout do země, dal vystavět velké strážní hrady. A když bojoval proti Maďarům, dokázal je z Moravy zahnat až k řece Dunaj a to bylo pěkně daleko!

Kvak a Žbluňk jsou kamarádi

Nakladatelství Albatros Praha v roce 2002
Počet stran: 104
Autor a ilustrátor: Arnold Lobel (graficky upravil Pavel Hrach)
Druh literatury: pohádka
Kniha se skládá z různých příběhů dvou žabáků Kvaka a Žbluňka.
Charakteristika postav: v celé knize vystupuje několik postav, Kvak – hodný, Žbluňk – hodný, šnek – pomalý, had – strašidelný, orel – zlý.
Zajímavostí jsou hezky zpracované obrázky, občas dobrodružné příběhy.
Můj názor: kniha se mi líbí, protože mě dobrodružství baví. Doporučil bych ji všem, co mají rádi dobrodružství. Je určena pro začínající čtenáře. Četl jsem ji týden.
Kapitoly: Jaro, Příběh, Ztracený knoflík, Koupání, Psaní, Seznam, Zahrádka, Koláčky, Draci a obři, Sen.
Úryvek ze zajímavé kapitoly Příběh:
Jednou v létě nebylo žabáku Kvakovi dobře. „Kvaku, ty jsi celý zelený,“ strachoval se Žbluňk. „Ale já jsem vždycky zelený,“ uklidňoval ho Kvak. „Jsem přece žabák.“ „Dnes vypadáš příliš zeleně i na žabáka,“ usoudil Žbluňk. „Vlez si do mé postele a odpočiň si.“ Žbluňk uvařil Kvakovi hrníček horkého čaje. Kvak čaj vypil a prohlásil: „Budu odpočívat a ty mi přitom povídej nějaký příběh.“

Honzíkova cesta

Nakladatelství – Státní pedagogické nakladatelství, n. p. a Státní nakladatelství dětské knihy, n. p. v Praze 1968
Počet stran – 104
Autor – Bohumil Říha
Ilustrátor – Helena Zmatlíková
Druh – příběh s dětským hrdinou
Kniha se skládá z různých příběhů Honzíka na prázdninách u babičky.
Charakteristika postav – v celé knize vystupuje několik postav, například Honzík – hodný, babička – hodná, maminka – hodná a starostlivá, dědeček – hodný, pes – hravý.
Zajímavost – hezky zpracované příběhy a obrázky
Můj názor – kniha se mi líbí, protože mě cestování a dobrodružství baví.
Knihu bych doporučil všem, co mají rádi prázdninová dobrodružství. Je určena pro začínající čtenáře. Četl jsem ji dva týdny.
Kapitoly: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříku Princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem! Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení.
Úryvek ze zajímavé kapitoly Koza na silnici:
Koza se chvíli pásla v silničním příkopě. Bylo tam všelijaké lupení různých chutí a vůní. Koza si jedno ukousla, druhé vyprskla a k třetímu jen čichala. Po silnici přejel vůz s jetelem. Několik stonků vypadlo na zem. Koza zahlédla červené hlavičky, které padly doprostřed silnice, a utíkala je slupnout. Byl jich tam celý chomáč. Chutnaly jako med. Náhle se za jejím zadkem ozvalo houkání. Znamenalo to, že má utéci. Ale koza si postavila hlavu. Co je jí po nějakém autu! Ať si jede jinudy. Ona stojí na silnici a nehne se!

Prázdniny s pejskem

Nakladatelství – SiD § NERo, Praha 2001
Počet stran – 32
Autor – Jana Jelenová
Ilustrátor – Vlasta Švejdová
Druh – dětská literatura
Kniha vypráví o prázdninovém dobrodružství dětí a psa na táboře.
Postavy – Petr je hodný, Lucka je sestra Petra, táta je otec Petra a Lucky, vedoucí družiny malých dětí, Dárek je jejich pes, Honza je hlavní vedoucí tábora, Jára malý ufňukaný mizera, Alena, Tom, Tereza, Jirka, Mirek, Pavel jsou ostatní děti z tábora.
Zajímavost: Prázdninový tábor na téma „Staré pověsti české“.
Můj názor: Kniha se mi líbila, protože mám dobrodružství rád.
Doporučil bych ji všem, co mají rádi prázdninová dobrodružství. Je určena pro začínající čtenáře. Četl jsem ji tři dny.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Je večer. Tísníme se na lavičkách kolem táboráku. Lucka a Petr se tulí k tátovi, každý z jedné strany. Všichni chtějí být ohni co nejblíž. Dárek leží jak dlouhý tak široký, hlavičku položenou na trávě. Hřeje si záda a podřimuje. Tmavé nebe je poseté hvězdami. Oheň zvolna dohořívá. Koukáme na žhavé uhlíky, sem tam ještě vyskočí plamínek a olízne zbytky dřeva. To je ticho! Je pomalu čas jít spát.

Balík a Brundibára

Nakladatelství – SiD § NERo, Praha 2000
Počet stran – 32
Autor – Arnošt Vít
Ilustrátor – Marie Tichá
Druh – dětská literatura
Kniha vypráví o dobrodružství psa Balíka a kočky Brundibáry.
Postavy – babička je hodná, tatínek je hodný, maminka je starostlivá, Anička je lenošivá.
Zajímavost: V knize najdeme přátelství mezi kočkou a psem.
Můj názor: Kniha se mi líbila, protože mám psy a kočky rád.
Doporučil bych ji všem, co mají rádi zvířata. Je určena pro začínající čtenáře. Četl jsem ji tři dny.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Vtom kousek od nich zapraskaly větvičky. Někdo tam je! Určitě jezevec! Milá Brundibára nelenila. Skok a skok, drápy ven a už leze na nejbližší borovici. Balík se taky polekal, to dá rozum. Ale neutekl. Přitiskl se k zemi celým válečkovitým tělíčkem. Zvedl čumák, nasál vzduch. Cítil ledaco, les má tisíce lesních vůní. Tu jezevčí, které se obával, mezi nimi nenašel. Tak si dodal odvahy a posunul se o kousíček dál.

Stolečku, prostři se a jiné pohádky

Knihu vydalo nakladatelství Librex v Ostravě v roce 2002.
Počet stran: 50
Ilustrátor: Studio Busquets
Druh literatury: pohádky, dobrodružství
Děj knihy: tato kniha se skládá z dobrodružství tří bratrů, jak jdou do světa.
Charakteristika postav: oslík je kouzelný, krčmář je velmi zlý a chtivý hospodář, krejčí je hodný, statečný a ochotný, král je bohatý a hodný, obr je zlý a všechno ničí, princezna je hezká a hodná, cínový vojáček je krásný a usměvavý.
Zajímavost: hezky zpracované příběhy s obrázky.
Kniha se mi líbí, protože je zajímavá. Doporučil bych ji dětem v 1. třídě. Četl jsem jí čtyři dny.
Pohádky: Stolečku prostři se, Krejčík hrdina, Cínový vojáček.
Úryvek ze zajímavé pohádky Krejčík hrdina:
Před dávnými a dávnými časy žil v jednom městě malý veselý krejčík. Celé dny pilně pracoval, šil pěkné šaty pro dvorní dámy i dvořany a také pro měšťany. V parném létě, když pracoval při otevřeném okně, ho velmi obtěžovaly mouchy. Sedali mu na jídlo i látky, bzučeli, štípaly a lezly všude, kam je napadlo. Jednoho dne, když krejčík znovu vyháněl otevřeným oknem mouchy, uviděl, že na městském tržišti se shromáždilo mnoho lidí. Prohlíželi si obraz, na němž byl hrozný obr, který zabíjel lidi i zvířata a ničil celé království. Všichni mluvili o tom, že ten, kdo obra porazí, dostane od krále velkou odměnu. Královští poslové jezdili po celé zemi a hledali někoho, kdo by měl odvahu s obrem bojovat. V tu chvíli krejčík uviděl, že na jeho pracovním stole se usadilo sedm much. Rozhněvaný krejčík bez váhání mávl plácačkou a trefil jich všech sedm najednou.

Červenec má oslí uši

Nakladatelství – Albatros, nakladatelství pro děti a mládež
Vydáno – v Praze, 1. vydání 1995
Počet stran – 143
Autor – Iva Procházková
Ilustrátor – Václav Pokorný
Druh – dětská literatura – dobrodružství
Kniha je o praštěném oslíkovi Ámosovi a roztržitému klukovi Dušanovi, kteří spolu trávili celé dny. Nakonec ho přeci jenom musel prodat.
Charakteristika postav – Ámos je praštěný osel, Dušan je nemotorný kluk, Kalabza je řidič autobusu.
Zajímavost – dědictví po dědečkovi: oslík Ámos.
Můj názor – tato kniha má pěkné obrázky a písmena tak akorát.
Knihu bych doporučil těm, co mají rádi oslíky, hlavně klukům, kvůli dobrodružství, například Michalovi a Honzovi. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji jeden měsíc.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
„Ámosi, ty seš vůl!“ Osel zvedne hlavu, zběžně se na chlapce podívá a znovu se skloní k oškubanému trsu trávy. „Hejbni kostrou! Už tady trčíme hodinu!“ Dušan trhne provazem, který má omotaný kolem zápěstí, a udělá krok dopředu. V příští vteřině je na zemi. Zvíře do něj ještě několikrát strčí tvrdým čelem a vrátí se ke svému trsu. „Pitomo pitomá! Bestie bestijácká!“ zuří chlapec a oprašuje si štěrk z rozedřených dlaní. Provaz se mu zařízl mezi prsty, nehty mu trnou nalitou krví. Krev má i na lokti. Rozpijí se ve vráskách a mapuje špinavou kůži tenkými, roztřepenými vlásečnicemi.

Heidi

Vydalo nakladatelství Axóma Praha v roce 2001.
Počet stran – 126
Autor – Johanna Spyriová
Ilustrátor – Vladimír Machaj
Druh – dětská dobrodružná literatura
Děj knihy – Tato kniha je malé holce, které umřeli rodiče, tak žije u své tety Běty. Bydlí vysoko v horách a bydlel tam i její dědeček, který se pak odstěhoval do malé chatky, protože ho z Hůrky vyhodili.
Charakteristika postav – Heidi je tvrdohlavá a hloupá, nechce chodit do školy. Běta je drzá, stále odmlouvá dědečkovi. Petr je pastýř, který pase kozy.
Zajímavost – vyrovnání se se smrtí svých rodičů.
Můj názor – tato kniha má pěkné obrázky a písmena tak akorát. Dobře se čte.
Knihu bych doporučil Tereze, protože má ráda zvířata. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji dva měsíce.
Některé kapitoly: Na cestě do hor, O strýci Konrádovi, Heidi se přidala k Petrovi, Starý Konrád se nejdřív zamračil, Jak se Heidi zabydlela, Proč by se v noci měla bát, Na pastvě, Návrat domů, Přišla zima, U babičky.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
„Ano, je to tvoje stolička,“ odpověděl děd, a tak začala Hedina stolička svoje dřevěné žití. Co se s ní stane, až Heidi povyroste? Dědečkova pila přiřízne stoličce nohy a bude všechno v pořádku.

Kniha pro správné kluky

Vydalo nakladatelství Fragment Praha roku 2007.
Počet stran – 128
Autor – Dominique Enright a Guy MacDonald, z anglického originálu přeložil František Novák.
Ilustrátor – Niki Catlow
Žánr – populárně naučná kniha pro děti a mládež
Nezbytná kniha pro všechny správné kluky! Naučte se, jak být ve všem nejlepší. Jak dělat kouzla, jak mluvit tajnou řečí, jak vázat základní uzly, jak věštit z čajových lístků a spoustu dalších věcí.
V knize nejsou postavy, je psána v 2. osobě čísla jednotného.
Zajímavost – zajímavá kniha, ve které se dozvíme základní věci a pomůcky pro řešení každodenních problémů.
Můj názor – tato kniha je velice zajímavá a poučná pro život.
Knihu bych doporučil všem klukům naší školy, například Michalovi, Honzovi, Zdendovi. Je určena pro děti od devíti let. Četl jsem ji dva týdny.
Kapitoly: Jak skočit „olí“, Jak někoho urazit aniž by to poznal, Jak řídit vrtulník, Jak dělat kouzla s kartami, Jak přežít ve vesmíru, Jak věštit z čajových lístků, Jak ztratit hlavu, Jak vytvořit magický kruh, Jak bojovat s krokodýlem, Jak se plave kraul, a spousta dalších až po Jak být nejlepší na celém světě.
Úryvek ze zajímavého odstavce Jak skákat s kolem:
1. Postav se do pedálů a šlapej, dokud se nedostaneš na rychlost zhruba 8 km/hod.
2. Předkloň se nad řidítka, ale těžiště drž uprostřed.
3. Pedály dej vodorovně tak, aby byla tvá chodidla rovnoběžná se zemí.
4. Když se chystáš ke skoku, zatlač na řidítka a pedály. Nohama tlač dozadu dolů a pak jedním pohybem nahoru.
5. V momentě, když jdeš nahoru, zmenši tlak nohou a rukou, ale zůstaň v kontaktu s kolem. Přikrč se a vyskoč do vzduchu.
6. Dopadni tak lehce, jak to jde. Náraz odpruž nohama a pažemi, ne zády.

Diablo v ohrožení

Knihu vydalo nakladatelství Pony Club v Praze roku 2006.
Počet stran: 152
Autor: Gabi Adam
Žánr: román pro mladé milovníky koní
Tato kniha je o jedné holce, zvané Riki, která sní o jednom koni. Chodí do stájí a líbí se jí tam kůň Diablo, tak řekla Jackovi, jestli by jí ho nekoupil. On jí řekl, že se napřed musí zeptat rodičů, ale rodiče jí to nedovolili. Jack jí ho potají koupí, ale rodičům se to nelíbí. Mamka jí říkala, že když bude mít špatné známky, tak nebude moci ani do stájí, ani být se svým koněm.
Když šla Riki o Štědrém večeru do postele, byla si jistá, že toho moc nenaspí. Stále byla vzrušená událostmi několika posledních dnů – těmi dobrými i těmi špatnými – a jednoduše nemohla uvěřit tomu, že ode dneška je Diablo její. Věděla, že za to vděčí Jackovi. A slíbila si: Kdokoli by snad Jackovi nadával do starýho mrzouta a podivína, bude mít co dělat se mnou! Starý Jack totiž přesvědčil jejího otce, že za Rikiny špatné známky koně nemohou.
Charakteristika postav: Riki je děvče, má špatné známky, protože se nechce učit, nechce chodit do školy, ale chce být jen se svým koněm. Markus je tajemný chlapec, protože si vše nechává pro sebe. Diablo je chytrý kůň, jelikož se nedá oklamat. Jack je obchodník, protože dělá obchody.
Kniha je zajímavá tím, že láska vždy vítězí a Riki překonala nátlak rodičů, aby si koně mohla ponechat. Pěkně se čte, ale nemá žádné obrázky.
Knihu bych doporučil Tereze a Denise, protože mají rády koně. Je určena pro milovníky koní. Četl jsem ji jeden měsíc. Obsahuje celkem devět očíslovaných kapitol.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Podívala se na strop. Její hlava byla plná myšlenek – škola, její známky, vyhlídka na to, že nebude moci do stájí, ošklivá hádka s matkou. Když si na to všechno vzpomněla, udělalo se jí špatně. Z čeho svoji matku obvinila? Ano, že ji práce zaměstnávala natolik, že nikdy neměla čas na svoje děti, že tu nikdy nebyla, když ji Riki potřebovala.

Čertice Trucajda

Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 2003.
Počet stran - 110
Autor - Helena Lehečková
Ilustrátor - Lucie Dvořáková
Žánr - pohádková knížka
Tato kniha vypráví o jedné čertici jménem Trucajda, která má ještě pár kamarádů, s kterými hledají místo, kde se lidi hádají. Když ho najdou, tak se tam prostě zabydlí, ale když se lidi zase usmíří, musejí si hledat nové lidi, kteří se nenávidí. Vždycky se tam usadí a čekají, co se stane, nejraději mají řev a hádky.
Charakteristika postav – pohádkové bytosti se snaží škodit lidem, ale nakonec dobro zvítězí nad zlem.
Kniha je zajímavá, protože hlavními postavami jsou nadpřirozené bytosti, které vždy pobaví. Pohádky jsou ovšem dost dlouhé, než se vše k dobrému obrátí.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože by si ji určitě taky rád přečetl. Je určena pro malé i velké čtenáře, od šesti do dvanácti let. Četl jsem ji jeden měsíc. Obsahuje devatenáct pohádek, například Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku, Jak se rarášek Očko pomstil lakomému kupci, Jak Čertice Trucajda chystala ve mlýně bál, Jak správce Cifroň sekýroval poddané, Jak vodník Barvínek pykal za nezvedené dcery, Jak se vodník Leknínek učil hrát na housle.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Rokový zámek v Nových Hradech svým vlastníkům moc radosti nepřinesl. Rodina Harbuval Chamaré, které novohradské panství patřilo, si tam nemohla zvyknout a ani honosné sídlo ji na místě neudrželo. Když zemřel urozený pán Jan Antonín, jeho syn svěřil celé panství do péče správci Cifroňovi. Proč si šlechtická rodina vybrala zrovna jeho, bylo záhadou.
Děj této pohádky Jak správce Cifroň sekýroval poddané:
Jedna šlechtická rodina přijela na rokokový zámek v Nových Hradech, ale moc se jim tam nelíbilo. Zanedlouho umřel urozený pán Jan Antonín a jeho syn pak svěřil celé království správci Cifroňovi, který byl zlý. Jednou, když se procházel po náměstí, tam spatřil dva bezdomovce a vyhrožoval jim, jestli do chvilky nezmizí, tak je zabije. Druhý den dal poddaným příkaz, aby uklidili les a nezmizel z něj ani jeden klacík, jinak je pověsí. Jakmile poddaní les uklidili, šli domů a došlo jim dříví, proto šli do lesa pro pár klacíků. Jenomže tam na ně čekal správce Cifroň, který je chtěl zastřelit bambitkou, protože porušili zákon.

Kosí bratři

Knihu vydalo nakladatelství SiD § NERo v Praze roku 2000.
Počet stran – 31
Autor – Ludvík Středa
Ilustrátor – Marie Tichá
Tato kniha vypráví o dvou kosích bratrech, kteří jsou nerozlučná dvojka. Prožili spolu hodně dobrodružství a ještě s jedním kamarádem krtkem, který se jmenuje František. Jednoho dne, když šel Václav s Josefem po cestě, narazili na starého kamaráda krtka, který si zrovna četl. Tak se ho zeptali, co dělá, a on jim řekl, že dělá plány, jak postavit metro.
Charakteristika postav – Václav je hodný kos, protože dal sově lucernu. Josef je šikovný kos, protože pomohl nafukovat balónky. František je pracovitý krtek, protože postavil metro. Sova je chytrá, protože našla cestu ven z černého lesa.
Kniha je zajímavá tím, že tito kosové se dokážou chovat jako lidi. Pěkně se čte a má hezké obrázky. Doporučil bych ji „bobrům“, protože ještě neumějí moc číst. Je totiž určena pro začínající čtenáře. Já jsem ji četl dva týdny.
Kniha má pět kapitol: Jak se měli na pouti, Jak chodili přes černý les, Jak si vyšli do ZOO, Jak stavěli metro, Jak namalovali čerta na zeď.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
A bylo! Pod zemí vypuklo učiněné peklo! Skála totiž nebyla skála, ale vodovodní potrubí. Voda stříkala a hrnula do chodby, kterou tak pracně vyhloubili. Unášela všechno a všechny tam, kde ráno začínali.
Žánr: pohádkové příběhy

Poník se ztratil

Vydal Albatros Praha v Klubu mladých čtenářů roku 2003.
Počet stran – 118
Autor – Lucy Danielsová
Ilustrátor – Jitka Walterová
Žánr – dobrodružná literatura
Tato kniha vypráví o jednom poníkovi, který se často ztrácel. Jednou, když se chystala paní Jacksonová odstěhovat, ji přistihla Mandy a zeptala se jí, jak se má dcera paní Jacksonové – Jane. A ona jí řekla, že dobře a jak si chvilku povídali, něco zařehtalo. Mandy se otočila a před ní se najednou objevil malý velšský poník, který se jmenoval Princ. A jak se paní Jacksonová stěhovala, poníka musela prodat. Když šla ráno Mandy do školy, zrovna se tam přihlásila jedna holka, která se jmenuje Susan a paní učitelka řekla Mandy, ať Susan trochu pomůže s učením. Jenže Susan se chová sobecky a je na všechny zlá. Ale nakonec všechno dobře dopadne.
Charakteristika postav: Princ je malý velšský poník. Mandy pomohla vyléčit Kuličku. Tatínek je lékař, vyléčil všechna zvířata. Kulička je kotě, stále riskuje. Susan je zlá a sobecká, všem nadává.
Kniha je zajímavá tím, že se Poník vždy někam ztratí, ale vždy se vrátí. Pěkně se čte, ale mohla by mít více barevných obrázků. Doporučil bych ji Tereze, protože má ráda koně. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva měsíce.
Úryvek ze zajímavého odstavce: Mandy prostrčila prst do Ťunťovy klece a podrbala ho pod bradou. Pejsek vesele zaštěkal. Máš společnost, řekla mu. Postarej se, prosím tě, trochu o Kuličku, ano? Ťunťa znovu zaštěkal a olízl Mandy ruku.

Správná pětka u moře

Vydalo nakladatelství Egmond v Praze roku 2001.
Počet stran - 140
Autor - Enid Blytonová
Druh literatury - dobrodružná
Tato kniha vypráví o jedné skupince kamarádů, kteří se vypraví k moři ještě s jedním psem Timem. Jenže pak dojedou do opuštěného města, kde je jenom deset lidí, je tam farma pana a paní Penruthlanovích. Tady si kamarádi slíbili, že se nikdy nevypraví za žádným dobrodružstvím. Kluci to chvilku Anně rozmlouvali, ale nepodařilo se jim to. Což byla škoda. Když šli jednou ven, najednou je začal otravovat jeden kluk jménem Yan. Byl docela otravný, pořád za nimi dolejzal a pozoroval je. Když šli na večeři do farmy, kde byli ubytovaní, paní Penruthlanová jim udělala velikou večeři, že ji měli co sníst. Pak si šli lehnout do pěkně ustlaných postelí a spali. Druhý den šli všichni za jedním dědou, který pásl ovce vysoko v horách. Když tam přišli, Dik se hned začal ptát, jestli neví, kdy je tady nějaká vrakýřská cesta a on řekl, že je to tajemství, jinak by jim to řekl. Říkal, že každou bouřlivou noc se na staré věži rozsvěcí světlo, aby přilákalo lodě. Děda ho prý už hodně krát viděl. Třetí den nebylo moc hezky, vypadalo to, jako že bude pršet. Šli tedy trhat rybíz a najednou Georgie uviděla za stromem dvě malá zvědavá očka a řekla: „Yane, co tady děláš?“ Yan rychle, ale potichu přišel k Anně a zaklepal jí na rameno a řekl: „Dnes jsem viděl to světlo.“ A Anna rychle utíkala za Dickem a řekla mu, že Yan prý viděl to světlo. Jenomže Dick jí nevěřil. Když natrhali rybíz, šli ho dát paní Penruthlanové. Julián a Dick si řekli, že dneska asi bude bouřlivá noc, takže by mohli taky vidět světlo. Když byla noc, holky usnuly, ale kluci nemohli spát, protože jim to nešlo. Najednou Dick zavolal potichu: „Juliáne spíš?“ a Julián odpověděl: „Ne nespím, je pěkná bouřka, co kdybychom se šli podívat na to světlo?“ Tak se rychle oblékli, vzali baterky a šli. Šli až na velký kopec a vtom je oba chytl pan Penruthland, ale kluci ho v té tmě neviděli. Julián se mu vysmekl, ale Dicka úplně tiskl. Dick ho kopl do kotníku a utekl do křoví.
Charakteristika postav - Dick je smolař, protože vše odnese on. Julián je mazaný, vždy na něco přijde. Yan podle Dicka je pošuk, protože pořád dolejzá. Annu nikdo nepřesvědčí, protože si stojí za svým. Georgina nesnáší Yana, protože stále otravuje. Tim je kamarádský, protože si se všemi chce hrát.
Kniha je zajímavá, protože je napínavá a velmi pěkná.
Můj názor – v knize by mohly být nějaké obrázky.
Knihu bych doporučil Gábinovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji dva týdny. Má devatenáct kapitol, například Prázdniny jsou tady, Tremannonská farma, První večer, Dole v zálivu, Yanův dědeček, Podivný příběh, Bouřlivá noc.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Po takové skvělé svačině neměl nikdo pocit, že by ještě někdo něco chtěl. Jen Dick uvažoval, jestli má jít zkontrolovat zadní duši, ale nebyl si jistý, jestli to dokáže ohnout. Paní Penruthlanová sklidila talíře a začala je mýt. Děvčata se nabídla, že pomohou, ale neuspěla. „Dneska jste obě utahané, Anno a Georgíno, pomůžete mi jindy. Mimochodem, která je která?“ „Já jsem Anna,“ řekla Anna. „Já jsem Georgie. Vždy jsem chtěla být kluk, tak mám aspoň klukovské jméno.“

Správná pětka na Finnistonské farmě

Knihu vydalo nakladatelství Egmond v Praze roku 2000.
Počet stran - 136
Autor - Enid Blytonová
Druh - dobrodružná literatura
Když se jednou jedna parta kamarádů sešla a jela na čtrnáct dní na jednu hodně starou Finnistonskou farmu, tak se zastavili v jednom krámku, kde je obsluhovala jedna malá upovídaná holka. Když se jí Dick začal vyptávat, jestli neví, kde je tady nějaká Finnistonská farma a ona jim řekla, že ji zná a ví, kde je. Než všichni snědli zmrzlinu, tak jim zatím ta holka povídala, kde je ona farma. Pak se vydali všichni na farmu, kde na ně už čekala paní Philpotová. Řekla jim, ať jdou do kuchyně, umyjí si ruce a posadí se. Děti vše udělaly a čekaly. Za chvíli už nesla talíř plný různých dobrot. Jak se najedli, šli si vybalit věci a vyspat se po takové pořádné cestě. Paní Philpotová zatím sklidila talíře ze stolu a uklidila. Večer přišel pan Philpot a sedl si do křesla. Zanedlouho přišli dva Američani. Jeden se jmenoval Junior a druhý pan Heningen. Jak se pětka probudila, sešli dolů a zrovna je uviděl Junior a začal je otravovat. Jenže Timovi se to nelíbilo a tak na Juniora začal vrčet a málem ho i pokousal. Děti chtěly jít zkoumat farmu a její okolí. Jenže v tu chvíli, jak Julián chtěl otevřít dveře, ho zastavil pan Philpot. Všichni si najednou v duchu řekli, co teď? Radši utečeme nebo se zase posadíme. Všechny napadlo to samé, se radši posadit, jak to udělali, tak honem rychle pozdravili. A usmívali se. Jakmile po panu Philpotovi vstoupil pan Heningen a malý kluk Junior, děti najednou přestalo bavit pořád sedět a tak se rozhodly, že se vydají prozkoumat farmu. Jak se na to ustrojily, vyšly ven z domu a utíkaly do stodoly, kde je přepadla dvě úplně stejná dvojčata. A říkala jim, že ta stodola je jejich, ale pak tam přišla paní Philpotová a vysvětlila jim, že dvojčata nemají ráda cizí lidi v domě. A druhý den se pětka vydala na kopec, kde bydlel jakýsi stařík a ten jim vyprávěl o starém hradě. Říkal jim, že na tomhle hradu dřív sídlili tovaryšové. Jak stařík dopovídal, děti v tu ránu běžely k hradu, aby se na něj podívaly. Jak tam došly, jen s úžasem koukaly, jak se ten hrad zachoval a hodně ho obdivovaly. Jak vešly do jedné komory, tak se propadly do druhé komory, kde bylo neuvěřitelné množství pokladů a různých šperků.
Charakteristika postav - Dick je smolař, protože vše odnese on. Julián je mazaný, vždy na něco přijde. Junior je rozmazlený spratek, protože pořád buzeruje ostatní. Annu nikdo nepřesvědčí, protože si stojí za svým. Georgina nesnáší Juniora, protože stále otravuje. Tim je kamarádský pes, protože si se všemi chce hrát.
Kniha je zajímavá, protože je napínavá a velmi pěkná. Mohla by mít ovšem také nějaké obrázky. Doporučil bych ji Michalovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji tři týdny. Na místě hlavni postavy bych nechtěl být, protože bych stále musel vařit.
Kniha má devatenáct kapitol, například Správná pětka je zase pohromadě, Finnistonská farma, Ve stodole, Junior!, Večer na farmě, Vzrušující snídaně, Dvojčata jsou jako vyměněná.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
„Děkuju ti, drahoušku,“ řekla paní Philpotová. „Nenechte se otrávit našimi dvojčaty. Je to trochu divná dvojice, ale jsou hodní. Jenom prostě nemají rádi cizí lidi v domě, to je všechno. Slib mi, že kvůli tomu nebudete naštvaní. Chci, aby vám u nás bylo dobře.“ Anička pohlédla do unavené, laskavé tváře paní Philpotová a usmála se. „Slibuju, že si nebudeme dělat starosti kvůli dvojčatům, a vy mi slibte, že si nebudete dělat starosti kvůli nám.“

Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko

Nakladatelství - Albatros
Vydáno - v Praze roku 2001
Počet stran - 223
Autor - Miloš Macourek
Ilustrátor - Adolf Born
Druh - filmový komediální příběh
Tato kniha vypráví o jednom klukovi, který má starou babičku a ta se kamarádí s jednou sousedkou, jmenuje se paní Průchová. Když jednou paní Průchová přišla k Řeháčkům a zaklepala na dveře, tak jí zrovna otevřela babička Jakuba a ptala se jí, co si přeje. Tak jí paní Průchová řekla, že jestli nemá nějaký prášek na vaření, protože všechno vždy v krámě zapomněla koupit, ale babička ne. Tak paní Průchové dala prášek na vaření a moc poděkovala, že se zastavila. Jakmile paní Průchová odešla, Jakub na babičku zvolal, že dávají večerníček a že se jde dívat. Jak babička rychle uklidila nádobí, sedla si vedle Jakuba a začala se dívat taky. Oba byli pevně zvědaví, co to bude za pohádku a v tu chvíli se na televizní obrazovce objevil jeden kluka a holka, neboli Mach a Šebestová. Ti byli zrovna v tu chvíli ve škole a učili se o opravdickém světě. A v tu chvíli zavolal Mach na Šebestovou, hele Šebestová, nepodíváme se do toho opravdického světa sami? A Šebestová mu odpověděla, že by to byl dobrý nápad, ale jak se tam dostaneme, zeptala se a on ji řekl, no máme přece sluchátko nebo ne. Tak pod lavicí poprosili sluchátko, aby je teleportovalo do opravdického světa a sluchátko jim odpovědělo jak je libo. Když byl večerníček u konce tak se zrovna Mach a Šebestová ocitli v nějakém domě a když je uviděla babička Jakuba, tak hned vyjekla a ptala se jich, kdo jsou a co tady dělají. Jak jim to vše vysvětlili, tak se skamarádili s Jakubem a pes Jonatán se skamarádil se psem Rekem.
Charakteristika postav - Jakub je hodný kluk, pomáhá babičce uklízet. Babička je hodná, všem pomáhá. Paní Průchová má malou paměť, vždy na něco zapomene. Mach je chytrý kluk, věděl, kdy má použít sluchátko. Šebestová je kamarádka Macha kvůli sluchátku.
Zajímavost - kniha je zajímavá tím, že má pár fotografií.
Můj názor - kniha se mi pěkně četla, protože se mi líbí film už odmalička. Doporučil bych ji Honzovi Žampachovi, určitě by si ji rád přečetl. Je určena pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji dva týdny.
Některé kapitoly: Jak se Mach a Šebestová chtěli podívat do skutečného světa a jak se v něm opravdu ocitli. Jak se Mach a Šebestová vypravili s Jakubem Řeháčkem do Číny. Jak Lin Wang poprvé navštívil střední Evropu a savojská královna spadla do horké čokolády. Jak Jonatán přihlásil Macha a Šebestovou to školy a ve třídě se pak objevil člověk neandertálský.
Úryvek ze zajímavého odstavce:
Devítiletý Jakub Řeháček seděl na gauči v obývacím pokoji a krátil si čekání na televizní večerníček pro děti prohlížením barevného společenského časopisu pro dospělé, na jehož titulní stránce byla fotografie savojské královny Žofie II. Ve slavnostní bílé toaletě s červenou šerpou.

Správná pětka na pašeráckém vršku

Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2009.
Počet stran - 140
Autor - Enid Blytonová
Druh literatury - dobrodružná
Když jednou v noci šel Briketa pro Tima, uviděl strýčka Quentina, jak právě spí a opatrně se proplížil až k tajné chodbě, jenže omylem ulomil kliku a nemohl se tam dostat a to pro Tima znamenalo, že se nedostane ven. Jenže v tu chvíli, jak se Briketa pokoušel otevřít dveře, někdo strýčka Quentina vzal a hodil ho do otevírací lavice. Briketa pomalu zalezl do rohu a čekal. Pak v sobě našel odvahu, vzal baterku a rozsvítil ji a najednou poznal lupiče a vykřikl: „Hej, co tady děláte?“ Lupič se otočil a Briketa zařval: „Pan Barling, co tady chcete?“ Ale on mu neodpověděl a praštil ho něčím do hlavy a hodil ho za strýčkem Quentinem do lavice. Pak odešel, ale zase pro změnu přišla Georgi, protože slyšela, jak Briketa vykřikl, tak se šla ujistit, jestli je tam strýček a Briketa. Jenomže oni nebyli nikde a to bylo záhadou.
Charakteristika postav: Dick je odvážný, pronásledoval signalistu. Julián je upřímný, vždy všechno vyřeší. Georgie je urážlivá, vždy se urazí kvůli maličkosti. Briketa je odvážný a chytrý chlapec, vždy na něco přijde. Barling je pašerák, pašuje kradené zboží.
Kniha je zajímavá, protože je to vlastně jeden příběh rozdělený na kapitoly. Mohla by ovšem mít nějaké obrázky. Doporučil bych ji Michalovi Makešovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji jeden týden.
Kniha má 22 kapitol, například Zase na Kirrinské chalupě, Noční zděšení, Strýček Quentin má nápad, Pašerácký vršek, Briketa Lenor, Matka a nevlastní otec.

Chatrč z kostí

Vydalo nakladatelství Pavel Dolejší v Pelhřimově roku 2006.
Počet stran - 120
Autor - Petra Vaisová, Pavel Dolejší
Ilustrátor - Markéta Laštůvková
Druh literatury - dobrodružná
Když se jednou Jerry probudil a taky vzbudil Sama, který ještě spal, připravil jim k obědu nudlovou polévku. Jak se Sam probudil, ucítil tu krásnou vůni a hned se šel za Jerrym podívat, co tam kuchtí za dobrotu. Jerry mu odpověděl, že dělá jejich oblíbenou nudlovou polévku. A na Sama hned, jak řekl polévka a dokonce nudlová, přišel velký hlad a začalo mu pořádně kručet v břiše. Začal se olizovat a pořád Jerrymu říkal, ať trochu pohne, že má hlad, ale Jerry ho nevnímal a vařil si po svém. Když už bylo jídlo konečně hotové, Sam se do toho bez váhání pustil, až to kolem létalo. Řekl Jerrymu, že tu polévku uvařil dobře. Jak to vše dojedli, šel to Jerry umýt dolů k řece. Jakmile tam došel a začal mýt kotlík, pořád za ním něco šustilo a praskalo, ale nikdo tam nebyl. Dokonce se ulomila i větev. A Jerry se hodně lekl a křičel, ať se Sam neschovává a vyleze, jenže Sam byl ve stanu. Jak se Jerremy uklidnil, vrátil se k mytí kotlíku a najednou něco uslyšel, podíval se do křoví a tam najednou něco vylezlo. Mělo to jeden hrb a ostré zuby.
Charakteristika postav: Jerry je strašpytel, vždy se něčeho lekne. Sam je ochotný, vždy s něčím pomůže Jerrymu. Dědeček je vtipný, vždy přijde na něco vtipného.
Kniha je zajímavá, protože je tam spousta prázdninového dobrodružství dvou nerozlučných přátel Sama a Jerryho.
Můj názor - kniha by mohla mít nějaké další obrázky. Doporučil bych ji Michalovi Makešovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji jeden týden.
Kniha má čtrnáct kapitol, například Tajný sen, Vzhůru do divočiny, Vytyčení teritoria, Vetřelci, Zatopený lom, Skřet, Poklad, Noc na stromě.

Záhadné hodiny

Vydalo nakladatelství Ottovo (divize Cesty) v Praze roku 2002.
Počet stran - 135
Autor - John Bellairs
Ilustrátor - Lucie Pítrová
Druh literatury - dobrodružná
Lewis Barnavelt je tlusťoučký, desetiletý kluk, kterému tragicky zahynuli rodiče. Jediným jeho příbuzným je strýc Jonathan, k němuž Lewis přijíždí bydlet. Strýcův starý dům se mu zalíbí. Velmi rychle si oblíbí Jonathana i sousedku paní Zimmermannovou, bez jejíž účasti neproběhne jediná významnější událost. A kromě toho její koblihy a mošt Lewisovi moc chutnají. V domě se však děje něco zvláštního: v jeho zdech je v noci zřetelně slyšet tikaní hodin, strýc Jonathan provádí prapodivné věci. S Jonathanem i paní Zimmermannovou prožívá Lewis četná dobrodružství. Jak brzy chlapec zjistí, nejsou strýc ani jeho přítelkyně tak docela obyčejní lidé. Ovládají totiž kouzla. Jedno však Lewisovi chybí. Opravdový kamarád, který by se neposmíval jeho tloušťce a neohrabanosti. A právě touha získat kamaráda způsobí, že se Lewis dopustí velké chyby – i on se pustí do čarování. Podaří se mu vzkřísit Zlo. Jeho samého, strýčka i paní Zimmermannovou pak čekají mnohá překvapení a tvrdý, nelítostný boj s temnými mocnostmi. Napětí, středověká magie, střet dobra se zlem patří k Lewisovu strašidelnému příběhu.
Charakteristika postav: Lewis je tlustý kluk, protože pořád jí. Jonathan je strýc kouzelník, umí udělat zatmění měsíce. Tarby je kamarád Lewise, protože mu ukázal kouzlo.
Kniha je napínavější než příběhy Harryho Pottera, je to jeden velký příběh. Má navíc pěkné obrázky. Doporučil bych ji Michalu Makešovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji tři týdny.

Eliška Liška a Hip Hop Band

Nakladatelství - Amulet
Vydáno v Praze roku 2002.
Počet stran - 87
Autor - Christian Bieniek
Ilustrátor - Olga Franzová
Druh literatury - napůl klučičí a napůl holčičí příběh
Eliška Liška má nového sourozence, bratříčka Valdu, a také nového koníčka. Je to tanec, ale ne ledajaký. Okouzlil ji break dance! Když viděla jednoho kluka tancovat ten tanec, tak se jí to moc zalíbilo! Tak ho Eliška pilně trénuje a získává pro něj i své věrné a spolehlivé kamarádky - Klub amazonek. Ve škole se dokonce přihlásí, že společně vystoupí na školní slavnosti. Skloubit občasné hlídání bratříčka s novým koníčkem není jednoduché. Ještě že Eliška není na všechno sama. Má kamaráda mezi kluky - Jonáše. Ten jí nabídl, že jí bratra občas pohlídá. A tak s kamarádkami společně trénují, společně se starají o malého Valdu a těší se, jak to předvedou klukům ze třídy, kteří se jim věčně jen posmívají.
Charakteristika postav - Eliška má těžký život, protože musí pořád hlídat Valdu. Valda je ubrečený prcek, brácha Elišky. Jonáš je občas nápomocný spolužák, někdy pomůže Elišce.
Kniha je zajímavá, protože je to jeden příběh. Má pěkné obrázky. Doporučil bych ji Honzovi, protože by si ji taky určitě rád přečetl. Je určena pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji týden.

Rudý pirát

Nakladatelství - Svoboda Praha roku 1972
Počet stran - 225
Autor - James Fenimore Cooper
Druh - dobrodružná literatura
Tato kniha vypráví o tom, jak jeden zlý pirát jménem Rudý Pirát zabíjel lidi úplně zbytečně pro nic za nic. Jednou do přístavu jménem Newport přijela podivná loď, která ani nezakotvila a měla vše podivně připravené, když by se něco stalo, aby mohla rychle a snadno vyplout z přístavu a zmizet někam daleko. Ale krejčímu Homespounovi to bylo dost divné, proč ta loď nezajela aspoň do úkrytu, když by náhodou jela kolem cizí pirátská loď, aby ji nezasáhli a nepotopila se. Tak to krejčí Homespoun říkal jednomu známému. Říkal, že si myslí, že ti otrokáři venku patří k té lodi a pořád si tuto myšlenku vybavoval. Až jednou ho napadlo, že se k nim ráno přiblíží a zkusí něco zjistit, jak si třeba ti otrokáři povídají, tak se z toho dá leccos pochytit. Ráno se přiblížili k lodi a schovali se do křoví, jak se včera večer krejčí s kamarádem domluvili. Chvíli ty otroky pozorovali, jak si povídají, zatímco krejčí dostal nápad a začal ho vykládat Pardonovi, ale zanedlouho tam přišel nějaký další cizinec, byl to služebník jeho Veličenstva. Zrovna v tu chvíli napadlo Homespouna, že mu řekne, co si myslí o této lodi a těch podivných otrocích.
Charakteristika postav - Homespoun je výborný krejčí, ale i mazaný, zažil pět krvavých válek. Pardon je hloupý chlapík, pořád se na něco ptá. Kapitán Bignall je bojechtivý, chce pořád bojovat.
Zajímavost - kniha je zajímavá tím, že je o pirátech, kteří jsou hodní, ale někteří i zlí. Je to pěkná kniha, ale škoda, že nemá obrázky. Doporučil bych ji Michalovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je určena pro čtenáře od jedenácti až dvanácti let. Četl jsem ji tři týdny.