wz
Zuzana

Zuzana Chourová

Obrázky z českých dějin a pověstí

Obrázky z českých dějin a pověstíPočet stran: 165
Knihu jsem četla jeden týden. Vydalo ji nakladatelství Albatros Praha roku 2007.
Autor: Jiří Černý, Pavel Zátka, Zdeněk Adla
Ilustrace: Jiří Kalousek
Druh literatury: pověst
Na knize mě zaujalo, že jsem se zde toho hodně dozvěděla. Doporučila bych ji ostatním, protože se hodně dozvíte, hlavně Michalovi, protože se zajímá o historii.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let.
O Ctiradovi a Šárce: Jednoho dne Libuše zemřela a dívky z její družiny ztratily svou dřívější vážnost. Začaly proto nenávidět všechny muže a nakonec je vyzvaly k boji. Ale muži se jim jen vysmívali. Dívky vedené bojechtivou Vlastou se opevnily na hradě Děvíně. Odtud podnikaly proti mužům výpady. Bojovaly silou i lstí a mnoho mužů pobily. Vlasta krutě nenáviděla mladého Ctirada. Nastrojila na něj past. Jednou našel v lese spoutanou dívenku. Ustrnul se nad ní a osvobodil ji. Ta dívka se jmenovala Šárka. Vladykova znavená družina mezitím usnula. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil. Ctirad , okouzlený její krásou a dojat utrpením, poslechl. Vtom jako na povel vyrazily z houští Vlastiny šiky. Pobily spící bojovníky a Ctirada odvlekly na Děvín. Tam Vladyku ještě toho dne umučily. Taková ukrutnost knížete Přemysla rozlítila. Svolal svoje vojsko a oblehl Děvín. Rozhodl se, že Vlastu a její družky porazí a pomstí se za Ctiradovu smrt. Vlasta se vyřítila v čele dívek proti mužům. Vlasty kůň byl ale moc rychlý. Rázem se ocitla mezi muži sama. Brzy bylo po boji. Vlasta bohužel zemřela a její dívky se vzdaly. Muži opět vládli a ženy se vrátily pokorně do svých domovů.
Charakteristika postav: Šárka je lstivá, omámila Ctirada. Ctirad je hloupý, uvěřil Šárce. Vlasta je zlá, vede ženy proti mužům.
Kapitoly: Dívčí válka, O králi Ječmínkovi, O Oldřichovi a Boženě, O krokovi a jeho dcerách, O Kozinovi a Lomikovarovi, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví, Lucká válka, O Daliborovi z Kozojed, O Žizkovi a dalších 39 kapitol.

Deník malého poseroutky

Deník malého poseroutkyTuto knihu jsem četla čtrnáct dní. Doporučím ji Andrejce proto, že si myslím, že by ji mohla bavit. Je to sranda a pobavíte se u toho.
Charakteristika postav: Greg je samostatný a nemá rád svého bratra. Rowley není moc oblíbený, ale má ho rád Greg. Manny je mladší bratr Grega a je dotěrný. Máma je taková, že musí být všechno podle ní. Tátovi je skoro všechno jedno, je to srandista.
Kapitoly: Září, Říjen, Listopad, Halloween, Prosinec, Leden a další.
Autor: Jeff Kinney
Ilustrátor: Alexandra Horová
Vydalo nakladatelství COOBOO v Praze roku 2009.
Kniha je pro čtenáře od deseti let.
Počet stran: 217
Druh literatury: obrázkový román
Na knize mě zaujalo, že to je celé deník s příhodami Grega.
Greg si myslel, že zase bude chodit na Halloween za kovboje. Ale pak zaťukala máma a přinesla mu pirátský kostým, který měl doopravdy všechno. O půl sedmé přišel Rowley ve svém kostýmu rytíře, ale jeho kostým nevypadal ani trochu jako rytířský kostým. Rowleyho máma jeho kostým totiž vylepšila, aby byl bezpečnější, a poté co Rowleyho máma kostým vylepšila, tak už vůbec nebylo jasné, co má vlastně představovat. Vepředu mu vyřízla velkou díru, aby líp viděl na cestu a málem ho celého obalila reflexní páskou a dokonce ho přinutila si pod ten kostým vzít teplou bundu. Ale ještě k tomu všemu mu dala místo meče blikátko. Vzali jsme povlak z peřiny, aby jsme měli do čeho dávat sladkosti. Ale než jsme vyšli ze dveří ven, tak nás zastavila máma a chtěla vzít s sebou Mannyho. Protože se snažíme za tři hodiny obejít 152 domů, musel s námi táta. Na ulici jsme potkali našeho souseda pana Mitchellea a jeho syna Jeremyho. Šli s námi taky. Tím pádem jsme stihli asi tak jeden dům za dvacet minut. Po dvou hodinách odnesli táta a pan Mitchell mrňouse domů. Byl sem rád, protože já a Rowley se do toho můžeme konečně pustit. Chvilku potom Rowley prohlásil, že se mu chce čůrat. Řekl jsem mu, že to musí ještě tři čtvrtě hodiny vydržet. Jenže když jsme došli k dalšímu domu mojí babičky, bylo jasné, že když ho brzo nepustím na ten záchod, tak bude zle. Když jsme zas vyrazili, už bylo půl jedenácté. A většina dospělých usoudila, že Halloween skončil.

Za sedmero horami

Za sedmero horamiPočet stran: 144
Autor: Daniela Řezníčková
Ilustrátor: Rene Cloke
Druh literatury: pohádky
Děti měly na stole papírový zámek se zahrádkou, na které byla baletka. Každé ráno si na stole rozložily všechny cínové vojáčky a hrály si s nimi, ale jeden z nich měl jen jednu nohu, protože na něj nezbyl cín. Jednou si chlapec hrál s vojáčky a jednoho beznohého položil do otevřeného okna a vojáček spadl. Děti ho šly hledat ven, ale nenašly ho. Pak začalo pršet a děti si šly hrát domů. Pořád pršelo a kolem šli dva kluci a postavili mu lodičku z papíru a pustili ho po vodě. Ještě předtím, než ho pustili, tak mu popřáli pěknou cestu. Cínový vojáček stále vzpomínal na krásnou baletku. Projel pod mostem, ve kterém žily krysy. Jedna krysa se zeptala vojáčka, kam pluje. Vojáček dělal, že neslyší. A pak vplul do řeky, ve které byl silný proud a lodička z papíru se i s vojáčkem převrátila. Když byl vojáček pod vodou, spolkla ho. Ještě toho dne vylovil rybu rybář a šel ji prodat na trh. Prodal ji jedné prodavačce. Ale když kuchařka rybu rozřízla, našla tam vojáčka a věděla, komu patří a přinesla ho dětem. Děti byly šťastné a chlapec mu řekl, že dnes bude mít stráž u zámku, kde byla baletka. Vojáček byl tak šťastný. A po službě ji požádal o ruku. Ale z ničeho nic popadl chlapec vojáčka a hodil ho do kamen a baletku zavál vítr také do kamen. Zbyla po nich jen zlatá květina a roztavený cín.
Charakteristika postav: Cínový vojáček je statečný, ničeho se nebál. Baletka byla hodná, nikomu neublížila. Chlapec byl zlý, hodil vojáčka do kamen. Dva chlapci byli hodní, poslali vojáčka po loďce. Krysa byla zvědavá.
Kniha je zajímavá tím, že všechny pohádky neskončí dobře. V textu mě zaujalo, že tam jsou přímé řeči. Doporučovala bych ji ostatním, protože se hezky čte. Je hezky ilustrovaná.
Kniha se mi moc líbila. Vybrala jsem si ji, protože mám ráda pohádky. Doporučila bych ji Andrejce, protože si myslím, že má ráda pohádky.
Kniha je doporučená pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji týden. Vydalo ji nakladatelství Junior v Praze roku 2013.
Názvy kapitol: Ošklivé káčátko, Popelka, Honza a kouzelné fazolky, Červená karkulka, Pinocchio, Cínový vojáček.

Pučálkovic Amina

Pučálkovic AminaVydal Československý spisovatel v Praze roku 1969.
Počet stran: 136
Autor: Jindřich Plachta
Ilustrace: Alena Novotná
Druh literatury: pohádka
Byla jedna rodina a ta měla tři děti - Růženku, Libora a Vaška. Děti si moc přály pejska. Ale rodiče jim ho nedovolili. Jednoho dne si s tatínkem vyšli do cirkusu. Když ale přišli, bylo moc pozdě. Cirkus už odjel. Ale bylo tam něco uvázané. Bylo to nějaké zvířátko, ale nevěděli, jaké. Děti přemlouvaly tatínka, jestli si ho mohou vzít domů. Tatínek jim to dovolil, ale bál se, že z toho maminka nebude mít moc velkou radost. Pak přišli domů. Maminka to tatínkovi vyčítala, jak to mohl dětem dovolit. Ale nakonec i maminka svolila. Pojmenovali ji Amina. Ze začátku si mysleli, že je to srnka, pak zase, že je to pes. Ale až potom zjistili, že je to žirafa. A už s nimi Amina byla navždy.
Charakteristika postav: Děti přemluvily tatínka. Maminka byla hodná, dovolila dětem mazlíčka. Tatínek je hodný, dovolil dětem mazlíčka.
Kniha je zajímavá že je o bláznivé rodině. V textu mě zaujalo, že se tam někdy vyskytuje něco jako báseň. Doporučila bych ji ostatním, protože je v ní sranda.
Kniha se mi moc líbila, protože je v ní sranda. Vybrala jsem si ji proto, že mám ráda pohádky. Četla jsem ji, protože mi ji mamka doporučila.
Já bycj ji doporučila Lauře, protože si myslím, že by se jí mohla líbit. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četla jsem ji dva týdny.
Názvy kapitol: Maličko a uzřeli ji, Život je pes, Amina bernardýn, Noc horečná a sny jako led a dalších jedenáct kapitol.

Čuníkův supertajný deník

Čuníkův supertajný deníkVydala Moravská Bastei MOBA v Brně v roce 2016.
Počet stran: 145
Autor: Emer Stamp
Ilustrátor: Emer Stamp
Druh literatury: román
Ahoj já jsem čuník. Tenhle deník vlastně nepíšu jen já, ale i můj nejlepší kamarád kačer. Kačer je hodný. Ale tady u nás na statku jsou i ZLÁ kuřata. Jsou zlá, protože třeba když si kráva lehne na záda, oni na ni skočí a pokakají ji malinkými hovínky. Je tu i sedlák je na mě moc hodný. Mám dokonce i speciální přezdívku PEČÍNKA. Každý den ke mně přijde a podrbe mě za ušima. Abych vám řekl pravdu, mám vlastně radši sedláka než kačera, ale jen o trošku. Jednou mě kačer řekl, že mě chtějí ZLÁ kuřata v sedlákově dílně. Sedlák tam už nechodí. Bylo mně to divný, ale stejně jsem tam šel. Kuřata stavěla VESMÍRNOU RAKETU. Prý že mě chtějí vystřelit na Pluto. Byl jsem vyděšen a nepřistoupil jsem na to. Jednou mě sedlák měřil nějakým metrem. Kačer to viděl a řekl mi, že bych měl radši odletět na to Pluto, že mě sedlák chce naporcovat a sníst mě se to zdálo jako kravina. A pak mě kačer zavedl k nějaké boudě. Říká, že tam bylo už hodně čuníků jako já, ale že už tam odsud žádný nevyšel. A tak jsem si to nakonec rozmyslel a jel na Pluto. ZLÁ kuřata jsou chytrá, vymyslela raketu na pohon hovínek. Když jsem vystřelil na Pluto, tak jsem se bál. A pak jsem přistál. Byl tam stánek s jménem Pluto. Ale uslyšel jsem kačera, byl v raketě. Byl jsem překvapený. Řekl mi, že jsme o ulici vedle našeho domu. Tak jsme se vrátili a já jsem byl naštvaný na kuřata, tak jsem vypustil obří pšouk do jejich kurníku. Kačer řekl, že ho napadl nápad. Že vystřelíme kuřata se sedlákem na Pluto. Prý až půjde sedlák večer pro vejce, tak ho tam zavřeme a vystřelíme. Povedlo se. A pak jsme dali inzerát na hodného sedláka.
Charakteristika postav: Sedlák je zlý, chtěl sníst čuníka. Čuník je statečný, nechal se vystřelit na Pluto, Kačer je hodný, varoval čuníka před sedlákem. Kráva je hodná, nevadilo jí, že na ní kuřata dělala malinká hovínka. Kuřata jsou zlá, dělala na krávě hovínka.
Kniha je zajímavá tím, že tam jsou nakreslené plánky statku. V textu mě zaujalo, že tam jsou nějaká slova vyznačena tučně. Doporučuji ji ostatním, protože to je sranda. Moc se mi líbí, je vtipná.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem ji dostala od Ježíška. Četla jsem ji proto, že se mi takovýto typ knížky líbí. Doporučovala bych ji Andrejce, protože si myslím, že by se jí mohla líbit. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji jeden týden.
Názvy kapitol: Drandělí, Chrochterý, Bambleda, Trandolek, Trfňátek, Bingo noc, Žůžota, a jinak tam jsou kapitoly popsané číslicemi.