Dominika Čičmancová

Povídání o pejskovi a kočičce

Napsal a ilustroval Josef Čapek
Vydalo Ottovo nakladatelství Praha v roce 2018.
Druh literatury: pohádka
Kniha má 104 stran. Četla jsem ji jeden týden.
Kniha je určena pro děti od šesti let. Je zajímavá tím, že každá kapitola vypráví o něčem jiném.
Pejsek měl svátek a kočička narozeniny. Děti to věděly a udělaly jim dort z písku, ale protože pejsek ani kočička písek nejí, tak si řekli, že si upečou svůj dort. Pejsek a kočička si vzali zástěru a pustili se do vaření. Vzali mouku, mlíčko a vajíčko a smíchali to dohromady. Pak vzali různé suroviny, například cukr, sůl, syrečky, oříšky, čtyři myši, několik buřtů, smetanu a cibuli a ještě spoustu dalšího. Byl to velký dort, dali ho péct do trouby. Když ho upekli, dali ho vystydnout ven. Šel okolo zlý pes a dort jim sežral. A bylo mu hrozně špatně. Dětem bylo kočičky a pejska líto, a tak je pozvali na oběd. Dali jim polévku i kousek masíčka, bramborové knedlíky a kousek koláče. Ti za vše poděkovali a libovali si, jak se jim svátek a narozeniny vyvedly.
Charakteristika postav: Pejsek je zvědavý, trošičku líný a hodný. Kočička je chytrá, milá a pracovitá.
Knihu bych doporučila Anetce a všem, co mají rádi povídky.
Tato kniha se mi líbila, protože je o zvířátkách a každá povídka má vždy dobrý konec.
Kniha má deset kapitol: O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu, Jak si pejsek roztrhl kaťata, Jak pejsek a kočička slavili 28.říjen, Jak to bylo na Vánoce, O pejskovi a kočičce, jak psali psaní děvčatům do Nymburka, O pyšné noční košilce, O klucích z Domažlic, Jak si pejsek a kočička dělali k svátku dort, Jak našli panenku, která tence plakala, Jak hráli divadlo a na Mikuláše, co bylo.

Oslík šedé kopýtko

Napsala: Eva Bešťáková
Ilustrovala: Dagmar Ježková
Počet stran: 127
Počet kapitol: 7, kapitoly jsou očíslované
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2016.
Kniha je pro čtenáře od osmi let.
Druh literatury: pohádkový příběh
Kubík cestou jen mlčel, nebyl ještě moc rozkoukaný. Náhlá svoboda ho překvapila, že jen šťastně klusal. Zeptal se Matyáše, kam mají namířeno. Kubíkovi vyprávěl o zlém sedlákovi. Vyprávěl taky o hodné selce. Oba oslíci měli špatné zkušenosti. Kopýtko vyprávěl, jak ho na trhu koupil zlý sedlák. Cesta byla trnitá a křovitá, až došli do širokého údolí, kde ležel obrovský nafouklý balon. Kolem balonu se pohybovalo mnoho pestrých postaviček. Matyáš jim řekl, že to není obrovský balon, ale že je to cirkus. U toho cirkusu stála dřevěná ohrada a v ní stála oslice Bela. Bývala to krasavice a jezdila na ní samotná cirkusová principálka. Ale Bela a principálka už zestárly a už nejezdí, ale vozí malé děti na zádech. Kopýtkovi a Kubíkovi bylo Bely líto, od Matyáše chtěli, aby Bele pomohl a vysvobodil ji. Večer bylo všude ticho a byl čas na záchranu Bely. Matyáš ji začaroval. Bela byla moc moc ráda, a tak s nimi odešla na cesty. A už nebyli tři, ale čtyři poutníci na cestách.
Charakteristika postav: Kopýtko je milý, hodný a má rád dobrodružství. Bela byla krasavice a pomohla dětem. Matyáš byl hodný kouzelník, měl dobré srdce. Kubík je kamarádský.
V knize se mi nejvíc líbila kapitola Krasavice Bela.
Knihu bych doporučila Nikolce, protože má ráda oslíky a příběhy o zvířatech.
Knihu jsem četla měsíc a půl.

Byla jednou koťata

Napsala: Ljuba Štíplová
Ilustroval: Josef Váňa, doplnila: Marcela Walterová
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2016.
Kniha je určena pro děti od pěti let.
Kniha má šest kapitol: Jak začarovali zub, Jak prodali krk a uši, Jak počmárali domeček, Jak šli na kočičí koření, Jak je přešla legrace, Jak se jim Šulístek okoukal
Jednoho dne bolel Camfourka zub a kamarádi mu řekli, že musí k doktorovi. Jenomže Camfourek se strašně bál, co mu bude se zubem dělat. Druhý den ho zoubek bolel ještě víc. Jenomže zapomněl, že ho zoubek bolí a nešikovně kousl do vdolku. To bylo nářku! Tak moc, že v okně odpadaly listy od kytek, v hodinách se splašila kukačka a mouchy žbluňkly do podmáslí. A na silnici děda Macek proskočil plot. Myslel si, že za ním prudce zabrzdilo auto. Chudák.
Charakteristika postav: Camfourek se bál zubaře, je neposedný. Macourek je chytrý a spravedlivý. Pacička je milá, chytrá a ráda se rozdělí.
Knihu bych doporučila Zuzce, protože má ráda kočičky. Četla jsem ji dva týdny.
Kniha má 53 stran.
Druh literatury: příběh se zvířátky
Kniha je zajímavá tím, že v každé kapitole je básnička. Zaujaly mě také ilustrace.

Goofy a kouzelná ryba

Napsal: Stanislav Kadlec
Ilustrovala: Alena Mrázová
Vydalo nakladatelství EGMONT ČR v Praze roku 2008.
Druh literatury: pohádka
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Zaujala mě tím, že v ní byla kouzelná ryba.
Jednou za devatero horami a řekami bydlel rybář jménem Goofy. Bydlel v malém domku na břehu u moře. Když měl hlad, šel na loďku a hodil síť do vody. Vytáhl velkou rybu a ta byla kouzelná. Byla větší než Goofy. Ryba ho poprosila, aby ji pustil, že mu splní, co si bude přát. Tak ji pustil a přál si, aby byl farmářem. Skutečně se stal farmářem. První den byl rád, ale druhý den chtěl být kapitánem lodi. Loď plula až do přístavu, ubytoval se v hotelu, ale někdo ho okradl a on neměl peníze, tak ho z hotelu vyhodili na ulici. Tak šel bez peněz pěšky domů. Další přání bylo být králem. Tak byl králem. Ale vojáci ho vyhnali z hradu a on opět šel domů. Vzal si loďku a zavolal rybu, že chce být zase rybářem jako předtím. Ryba mu splnila poslední přání. Goofy už nikdy nevytáhl z vody kouzelnou rybu.
Charakteristika postav: Goofy byl hodný, ale trošku náročný. Kouzelná ryba byla hodná a chytrá. Zloději jsou zlí, okradli Goofyho.
Knihu bych doporučila Honzovi, protože má rád kouzla. Četla jsem ji pět dní.
V knize se mi líbilo že v ní vystupuje kouzelná ryba.

Moje oblíbené pohádky

Napsala: Melanie Joyce
Ilustrovala: Diane Le Feyer
Vydalo nakladatelství Svojtka v Praze 2016.
Kniha má 174 stran a 23 kapitol: Malá mořská víla, Princezna na hrášku, Červená karkulka, O Popelce, Ošklivé káčátko, Jeníček a Mařenka, Locika, Skřítkové a švec, O Palečkovi, Sněhurka a sedm trpaslíků, Zlá husa a další.
Druh literatury: pohádky
Kniha je určena pro děti, které mají rády pohádky, od šesti let.
Knihu jsem četla čtrnáct dní. Zaujala mě spoustou krásných pohádek a pěknými ilustracemi.
Jednou v malé vesnici žili mladí lidé. Byli chudí. Jednou matka řekla, že čekají děťátko. Dostala chuť na salát, ale vtom přišla čarodějnice a dovolila jí vzít si salátu, kolik jen unese, ale pod jednou podmínkou, že jí dá svoje díte. Muž prosil, že dá cokoliv jiného, ale čarodějnice nesouhlasila. Týdny ubývaly a holčička byla na světě. Přišla čarodějnice a sebrala dítě. Dala mu jméno Locika. Locika vyrostla a měla dlouhé vlasy. Když Locice bylo osmnáct let, zaslechl královský syn nádherný zpěv. Vycházel z kamenné věže, ale přišla čarodějnice. Princ viděl, jak čarodějnice leze po zlatém copu. Jakmile čarodějnice odešla, přišel princ a chtěl, aby spustila své vlasy dolů, že spolu utečou. Ale přišla čarodějnice a shodila prince do trní. Locice ustřihla zlatý cop. Princ si poškodil zrak a oslepl. Najednou došel k Locice. Locika byla moc šťastná, ale i smutná, protože princ oslepl. Když princezna brečela, kapka dopadla na princovy oči, a ten začal vidět. A zanedlouho byla svatba.
Charakteristika postav: Locika je milá a hodná. Princ je statečný. Čarodějnice je zlá.
Knihu bych doporučila Ivě, protože má ráda příběhy s dobrým koncem.

Honzíkova cesta

Napsal: Bohumil Říha
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Axioma Praha roku 2011.
Druh literatury: příběh s dětským hrdinou
Kniha má sedmnáct kapitol: Babička píše psaní, Vajíčko, Přišla koza, Ve škole, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Honzíkovo rozloučení, O vepříku Princi a další.
Kniha má 84 stran. Četla jsem ji asi tři týdny.
Kniha je určena pro děti od šesti let. Je zajímavá tím, že dal Honzík babičce kuličku.
Maminka stála u okna a četla psaní od babičky z Koníkovic. Na konci dopisu bylo napsáno: Přivezte k nám Honzíka, všem se stýská, i Puňťovi a kocourkovi. Přivez kloučka aspoń na pár dní. Maminka se potichu zasmála a koukla se na Honzíka, který si hrál. Tváře měl červené, vlasy mu stály. Začal se shánět po kabátku a že se vypraví k babičce. Nasedne na vlak a pojede, vydá se na cestu. A tak Honzík jel sám k babičce vlakem. Prožil krásné dobrodružství - s dědou jel na ryby a chytili kapra. Druhý den byl na statku a pomáhal babičce. Uběhly dny a už se Honzík připravoval k odjezdu. A maminka se ho ptala, jak si to u babičky a dědy užil. Honzík, když šel spát, tak si vzpomněl na krásné dobrodružství a rozloučení s dědou a babičkou.
Charakteristika postav: Honzík je odvážný a statečný. Maminka je pracovitá. Babička je hodná a milá.
Knihu bych doporučila Vendovi, protože je to klučičí příběh.
Kniha se mi líbila, protože Honzík cestuje a prožívá dobrodružství.

Statečný Zeb

Napsala: Eva Beštáková
Ilustrovala: Dagmar Ježková
Vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2015.
Kniha má patnáct kapitol: Tajemná země, Čarovný proutek, Začátek zlých dnů, Divoch, V neznámém světě, Bez kompasu, Strašidla a další
Počet stran: 130
Druh literatury: zvířecí příběh
Knihu jsem četla čtrnáct dní. Je určena pro čtenáře od osmi let.
Kniha je zajímavá tím, že v ní vystupuje Zeb, který poznává svět.
Příští ráno se hřebeček probudil a zdálo se mu o mamince, která ho pobízí, aby vstal. Byl to moc krásný sen. Obloha se červenala, vycházelo slunce a taky měsíc. Prostor mezi nebí a zemí, stejně křehké světlo jako když se před rokem ve stínu Akácie statné zebře narodil hřebeček. Zeb zaslechl nějaký hluk. Šel za hlukem a pak to spatřil - svůj domov. Ale svoji maminku neviděl. Až za chvíli ji spatřil u suchého stromu. Zeb neodchází od domova daleko a vždy s maminkou po jejím boku. Nesmí se příliš vzdalovat od mamky. Příští ráno hřebeček šel za maminkou do kuchyně. Maminka zrovna pekla výborné koláčky, které měl rád. Pak šel ven a běhal po zahradě. Pak šel do postele a maminka mu dala krásnou dobrou noc.
Charakteristika postav: Zeb je statečný a roztomilý. Maminka je starostlivá a hodná.
Kniha se mi líbila, protože v ní byl Zeb, který pomáhal ostatním zvířátkům.
Knihu bych doporučila Ivě, protože má ráda příběhy o zvířátkách.

Uzdravený poník

Napsala: Sarah Hawkins
Ilustroval: Joh Davis
Kniha má 135 stran a dvanáct kapitol, které jsou očíslované.
Vydalo nakladatelství Fragment ve společnosti Albatros Praha v roce 2017.
Druh literatury: příběh se šťastným koncem
Kniha je určena pro děti od sedmi let. Četla jsem ji dva týdny.
Kniha vypráví o ošetřovatelce koní, která se věnuje zanedbaným a nemocným koním, a která uzdraví poníka, kterého si nechá. Dá mu jméno Polly. Přivezli mě do záchranné stanice. Byl jsem hodně hubený, dali mi najíst a postarali se o mě. Ošetřovatelé se starali, jak jen mohli, abych byl zdravý a přibral trochu na váze. Ještě mě také učili, jak znovu důvěřovat lidem, i když mi to moc nešlo. Znovu mi taky ukazovali, jak vstoupit do boxu. Ošetřovatelka mi ještě čistila kopyta. Můj výcvik trval několik hodin a vůbec jsem to neměla jednoduché. Vždycky, když jsem měla z někoho strach, tak jsem si přitiskla uši k hlavě. Když už mi bylo lépe, čekala jsem u branky na svoji ošetřovatelku. Když se mnou cvičila, byla strašně citlivá a pomalá, aby se nepolekala. Po několika měsících jsem mé ošetřovatelce dovolila, aby si mě osedlala. A tak můj příběh dopadl dobře.
Charakteristika postav: Polly byla strašně bojácná, nikomu nechtěla moc důvěřovat. Ošetřovatelka byla hodná a trpělivá.
Kniha se mi líbila, protože je v ní spousta pravdivého, jak můžou dopadnout koně a jak jim lidé ubližují.
Knihu bych doporučila Báře, protože má ráda příběhy o zvířátkách.

Pohádkový dědeček

Napsal: Eduard Petiška
Ilustroval: Zdeněk Miler
Vydalo Ottovo nakladatelství Praha v roce 2002.
Kniha je určena pro děti od sedmi let.
Kniha má dvacet kapitol: Jak se kluci neuměli spočítat, O ztracené hrušce, Cirkusové představení, O popleteném pejskovi, Na co Toník zapomněl, O lišce, Nespokojená rybka, Jak dělalo prasátko převozníka, O nákladním vlaku a další
Druh literatury: pohádka
Kniha má 88 stran. Četla jsem ji tři týdny.
Jednoho dne si rybka usmyslela, jaké by to bylo, kdyby uměla létat. Její kamarád kapr jí říkal, že ryby žijí ve vodě a ptáci v oblacích. Ale rybka to chtěla vyzkoušet, a tak kapra neposlouchala a zkusila to. Nešlo to. Rybka si řekla, že se odrazí o kámen a vyletí. Hurá, letím, křičela rybka, ale něco ji tlačilo u bříška. Potom si všimla, že ji drží pták. Potom si usmyslela, že chce být zase ve vodě. Kroutila se, aby ji pták pustil. Opravdu ji pustil. Připlaval kapr. Ptal se jí, co všechno viděla. Rybka řekla, že viděla ptáka a zobák. A to je konec, řekl děda. Martínek se těší na babičku. Děda mu řekl, že mu řekne ještě jednu pohádku a u babičky pak budeme rychleji.
Charakteristika postav: Rybka je nespokojená s tím, co má. Kapr je chytrý a hodný. Martínek je milý a hodný. Dědeček je chytrý, hodný a starostlivý.
Kniha je zajímavá tím, že rybka chce, aby uměla létat. Tím mě kniha také zaujala.
Knihu bych doporučila Nikole, protože má ráda zvířata.

Dědečkovy pohádky

Napsali: Jindřich Šimon Baar, František Bartoš, Jan František Hruška
Ilustroval: Miloslav Disman
Vydalo nakladatelství Knihy nejen pro bohaté Havlíčkův Brod roku 1998.
kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Názvy kapitol: Jak dal sedlák študýrovat vola, Újezdští zajíci, O mlsné koze, Jak ptáci volili krocana králem, O řepě, O modrém ptáčkovi, O starém psu a vlku
Kniha má 62 stran.
Knihu jsem četla dva týdny.
Druh literatury: pohádky
Před mnoha lety umřela jedna máma. Zůstal po ní vdovec s holčičkou jménem Baruška. Otec nechtěl zůstat sám, a tak si našel novou ženu i s dcerou. Ta se jmenovala Hanička. Macecha časem Barušku neměla ráda, dávala jí samé domácí práce. Ale Baruška už to po čase nezvládala, byla bledá a strašně hubená. Tátovi to bylo líto. Jenže jak Baruška rostla, byla čím dál víc hezká. Jednoho dne pásla husy a ony se jí zatoulaly. Byla z toho moc smutná, že jí macecha zase vynadá. Najednou k ní přiletěl modrý ptáček a řekl jí, že už sloužila dost, teď jí bude sloužit on. Ptáček jí pomáhal husy pást, z lesa medu donesl. Najednou si toho všimla macecha, že Baruška je krásná a už není tak bledá. Jednoho dne jí macecha pronásledovala, aby zjistila, co se děje. Jednoho dne místo ní poslala Haničku. Ptáček ale poznal, že to není Baruška. Vydal se jí hledat, našel ji v komoře uzamčenou. Na rozloučenou jí dal mandlový oříšek. Ten rozlouskla a v něm byla síla. Pak šla Baruška hledat ptáčka. Šla černým lesem a narazila na chaloupku. Tam bydlela stará babička. Zjistila, že ptáček má za tři dny svatbu. Od babičky dostala hrušku a když ji rozpůlí, až ji bude nejhůř. Nakonec ho našla a byla svatba.
Charakteristika postav: Macecha byla zlá. Hanička ji neměla ráda. Tatínek byl moc hodný. Babička byla milá a hodná. Modrý ptáček byl krásný, milý a měl něžný hlas.
Knihu bych doporučila Anetě, protože má ráda dobré konce pohádek. Kniha se mi líbila, protože to jsou napínavé pohádky.

Markétka a kouzelná zvířátka: Létající koník

Napsala: E. D. Bakerová
Ilustrovala: Lisa Manuzak
Vydalo nakladatelství Fragment Praha v roce 2019 ve spolupráci s Albatros média.
Druh literatury: pohádkový příběh
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Má deset očíslovaných kapitol.
Kniha má 107 stran. Četla jsem ji tři týdny.
Kniha se mi líbila, protože vypráví o jednorožci. Doporučila bych ji Vikče, protože má ráda jednorožce.
Charakteristika postav: Markétka je hodná a pracovitá. Matka je zlá a žárlivá. Její bratr je ulhaný, nevěří jí.
Markétka žije se svou zlou matkou a jejím bratrem. Každý den chodí do kouzelného lesa, kde potkává divná stvoření. Třeba malé jednorožce s motýlími křídly. V lese žijí i zlí skřeti, kteří loví zvířátka a dávají je do klece. Jednoho dne se Markétka vracela domů, čekala na ni zlá matka a její bratr. Matka na ni začala křičet, že se poflakuje v lese a nic nedělá. Tak ji poslala i s bratrem na pastvu oveček. Mezitím, co se její bratr krmil jablky, Markétka hlídala ovce, aby jí neutekly do lesa. Z lesa se ozval strašný řev. Z lesa vyletěl ohromný pták se lvím ocasem. Když šla Markétka do lesa, zahlédla u potoka pít jednorožce. Jakmile ji jednorožec uviděl, tak k ní přišel a dal jí hlavu na klín. Vůbec se jí nebál. Doma ji nic nedrželo, tak s jednorožcem odešla do jiné země a našla si spoustu nových kamarádů.

Čarovné prstýnky

Napsala: Markéta Zinnerová
Ilustroval: Pavel Savko
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2008.
Druh literatury: pohádka
Kniha má 99 stran. Četla jsem ji tři týdny.
Kniha má 15 kapitol: Kuba jde do světa, Kdo se bojí, nesmí z lesa, Zlatá mříž je vysoká, Doma na horách, Kuchtička Hanička se nechce vdávat a další
Kniha je určena dětem od šesti let.
V knize mě zaujal zajímavý děj o čarovných prstýnkách. Doporučila bych ji Kristýnce, protože má ráda pohádky s dobrým koncem.
Kniha se mi líbila, protože je to příběh o štěstí a lásce.
Na jedné straně stolu je hromádka barevných sklíček. Na druhé straně stolu jsou plíšky z kočičího zlata. Za stolem sedí Kuba a den mu k živobytí nestačí a tak nastavuje noc. Jakpak ty prstýnky dělá? Inu stočí plíšek, připevní sklíčko a má hotový prstýnek. Po chvilce má prstýnků celý stůl a přestane ho to bavit, tak po lesíku začne povykovat. Pod jeho okýnkem ho poslouchá víla, jmenuje se Zapomněnka a potichu si povídá: Ve vsi každé děvče má pěkný prstýnek a já ne, každá dívka má skleněné korále a já ne. Zapomněnka si stýská, na stole se blýská a nic z toho, aby jí pobývání stalo za to. Tak poprosí Kubu, jestli jí taky neudělá jeden prstýnek z lásky. Kuba jí ho udělal, krásně se třpytí. Každá barva sklíčka je pro něco jiného. A tak dostala od Kuby červený, ten je prý z lásky.
Charakteristika postav: Zapomněnka je hodná. Kuba je pracovitý. Rokytka je veselá, upřímná a hodná víla. Hanička kuchtička je pracovitá kuchařka, je spokojená s tím, co zná, má ráda Martina. Martin je nedočkavý a zbrklý.

Dobrodružství veverky Zrzečky

Napsal: Josef Zeman
Ilustroval: Karel Svolinský
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1987.
Kniha je určena pro děti od pěti let.
Kniha nemá kapitoly, je to jeden celý příběh.
Druh literatury: příběh se zvířecím hrdinou
Kniha má 70 stran. Četla jsem ji jeden týden.
Knihu bych doporučila Vikče, myslím, že by se jí mohl líbit příběh o veverce.
Kniha mě zaujala tím, že v ní vystupuje veverka.
V Křivoklátském lese žije veverka Zrzečka. Jednoho dne běžela přes silnici. Zrovna po ní jelo auto. Veverka uskočila ze silnice a strčila si nožičku do pasti. Moc jí to bolelo. Šel okolo myslivec, který jí nožičku obvázal a vzal si ji domů. Po týdnu se jí nožička uzdravila a myslivec veverku odnesl do svého domečku. Veverka vždycky měla strach z lidí, jenomže když se jí ujal myslivec, tak se přestala bát. S myslivcem měla pěkný vztah a našla u něj i spoustu nových kamarádů. Veverka tak v hájovně našla kamarádku Evičku, která ji chodila krmit a dávat jí mléko. Byl tam také Mírek, bratr Evičky. Ten se o veverku staral, nosil jí burské oříšky. Poprvé si Zrzečka vzala oříšek z ruky. Už se lidí, které měla ráda, nebála. Ještě měla jednoho kamaráda, psíka Loveka, s kterým se taky seznámila už dávno v lese. Ani jeho se nebála, byli velcí kamarádi.
Charakteristika postav: Myslivec byl moc hodný, obětavý k druhým, měl rád zvířátka. Veverka byla nepozorná, bála se lidí, ale jinak byla hodná. Evička byla obětavá, nebyla lakomá. Mírek byl ohleduplný, oblíbený, milý. Maminka měla ráda zvířátka, byla starostlivá.

O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi

Napsal: Josef Zeman
Ilustrovali: Bohumil Šiška, Ladislav Čapek
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 2016.
Kniha je určena pro děti od pěti let.
Druh literatury: pohádka
Kniha má 77 stran.
Názvy kapitol: Jak Robátko odešel z lesa do lesa, Jak pan Kotrč poslal kytky, Jak divoké prase Karbous napravoval skalku, Jak pekli buchty a nevěděli, že jsou to svatební, Jak se pan Kotrč odkutálel, Jak zachránili maršálka Šuchaje, Jak vodníku Barborovi dali jméno Bonifác a další
Knihu jsem četla čtrnáct dní. Doporučila bych ji Kristýně, protože má ráda zvířata.
Kniha mě zaujala ilustrací a dějem.
Jak si Josefka natrhala divnou svatební kytku: Když se Kotrčovi nevyvedlo nic s krtky, div se nerozletěl zlostí. Šel na balkon svého velkého a bohatého domu. Sedl si na křeslo a přemýšlel, jak by zničil Robátkovy plány. Chodil od zábradlí k zábradlí a najednou jeho pes Heršpic zaštěkal. Okolo šla Josefka s košíkem hub. Řekla Kotrčovi, že mu houby prodá. Šla k němu domů a tam jí Kotrč řekl, že si ji vezme za ženu. Ale Josefka nechce být jeho ženou. Vzala košík s hřiby a hodila to na Kotrčovy nohy a utekla. Ve své chaloupce byla schovaná a najednou slyšela cválání kopyt koňů. Viděla jich osm. Byl to nádherný kočár a na kočáru sedí kočí a v ruce drží bič. Z dvířek vylezl Kotrč a povídá, trochu se Josefko ustroj, pojedeme na svatbu. Josefka nechce. Kotrč jen zamával kyticí a byl pryč. Josefka to řekla Robátkovi a ten si to s ním vyřídil a Kotrče už nikdy neviděli.
Charakteristika postav: Robátko je hodný, nebojácní. Josefka je šikovná, chytrá, milá. Kotrč je žárlivý a zlý. Větrník je poslušný, spolehlivý, důvěřivý.

Vánoční překvapení

Napsala: Daisy Bellová
Ilustrovala: Daisy Bellová
Vydalo nakladatelství Fragment ve společnosti Albatros Media v Praze roku 2019.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let.
Kniha je celý jeden příběh, strany jsou očíslované.
Kniha má 255 stran. Četla jsem ji jeden měsíc.
Druh literatury: příběh se psím hrdinou
Knihu bych doporučila Kristýnce, má ráda příběhy o pejscích.
Kniha mě zaujala příběhem a navíc na konci knížky jsou recepty a přípravy pro naše mazlíčky.
V jednom městě žila zlá rodina, která měla doma psa jménem Méďa. Byl to zlatý retrívr. Moc se mu u nich nelíbilo, protože na něj byli zlí. Jeden den to Méďa nevydržel a z domova utekl. Myslel si, že mu bude líp. Jenže po pár dnech zjistil, že to takové dobrodružství není. Byla mu strašná zima, byl hladový a unavený. A tak si našel rohožku, na které usnul. Bydlela tam rodina Woodsových. Jenže nikdo z nich netušil, že jim Méďa obratí život naruby. Woodsnovy mají dceru Emilku a ta je vážně nemocná. Jenže rodiče jí nechtějí psíčka dovolit. Emilka se s Méďou skamarádí a on jim vrací to, že si ho nechali, dobrou pomocí o dceru. Moc jí to pomáhá, že u nich Méďa zůstal. A protože bylo před Vánoci, tak to byl ten nejlepší dárek, co Emilka dostala.
Charakteristika postav: Méďa byl hodný, poslušný a kamarádský. Emilka byla vděčná, milá a hodná. Maminka byla obětavá a hodná. Tatínek byl skromný a hodný.

O Květušce a tesaříkovi

Napsala: Jitka Vítová
Ilustrovala: Lenka Grimová
Vydalo nakladatelství Thovt v Praze roku 2011.
Kniha je určena pro děti od sedmi let.
Kniha má šestnáct kapitol: Jak to všechno začalo, O Květušce, O čmelákovi, O vážce, O můrce, O střevlíkovi, Jak se na rodném stromě bavili, O namyšleném motýlovi, O velké bouřce, Jak to všechno skončilo a další
Kniha má 76 stran.
Knihu jsem četla čtrnáct dní.
Druh literatury: pohádky
O mraveništi: Jednoho slunečného dne se narodila holčička jménem Květuška. Jak dny ubývaly, z Květušky se stala školačka. V sobotu šla ven a najednou uviděla mraveniště. Z mraveniště vylezl mravenec a bum bum. A Květuška byla malinká jako mravenec. Jak stála u té veliké hromady jehličí, věděla, že je to veliké mraveniště. Najednou vylezl jeden mravenec a pozval ji dál. Provedl ji mraveništěm a Květa byla ráda. Najednou vyšla mravenčí královna. Měla křídla a byla větší než ostatní. Královna se s Květuškou skamarádila. Najednou zase Květa vylezla z mraveniště, vyrostla do své velikosti. Pak každý den chodila k mraveništi a povídala si s kamarády.
Charakteristika postav: Květuška byla moc hodná, zvědavá. Královna byla moudrá a milá. Mravenec byl kamarádský a pracovitý.
Knihu bych doporučila Nikolce, protože má ráda brouky a hmyz.
Kniha mě zaujala, protože je o samém hmyzu a o broukách. Je zajímavá, na konci knihy jsou navíc obrázky a popisy hmyzu a brouků.

Pohádky Boženy Němcové

Napsala: Božena Němcová
Ilustroval: Karel Svolinský
Vydalo Nakladatelství pro děti a mládež Albatros v Praze roku 1979.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Kniha má 44 kapitol a 350 stran.
Názvy kapitol: O labuti, O chytré princezně, O bílém hadu, O Nestydovi, O černé princezně, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, Čertův švagr, O Popelce, Pohádka bez konce a další
Knihu jsem četla dva měsíce.
Druh literatury: pohádky
Knihu bych doporučila Kristýně, protože jsou v ní dobrodružné pohádky a každá pohádka má napínavý a dobrý konec.
Kniha mě zaujala těmi všemi pohádkami a ilustracemi. Některé z nich jsou i zfilmované.
Sedmero krkavců: Jednoho dne matka pekla chléb pro svých sedm synů. Ten den strašně zlobili a matka už byla nešťastná. A tak je zaklela do sedmi krkavců. Po čase se jim narodila dcera Bohdanka. Když vyrostla, tak se ve vesnici dozvěděla, že měla sedm bratrů. Maminka jí napřed nechtěla nic říct, ale pak řekla, jak to všechno bylo a jak ji to mrzí. Bohdanka to takhle nenechala a šla bratry hledat. Než odešla, matka jí dala svůj prsten a řekla jí, že podle něj ji poznají. Dlouho chodila, pak našla v lese chaloupku. Bylo v ní chladno a tma. Najednou se otevřely dveře a v nich stál divoký mládenec. Mládenec měl ještě dva bratry, měsíc a slunce. Šla, slunce jí ukázalo cestu. Nakonec stála u velikých skal. Tam bylo sedm talířů. Ptala se, jak je může zachránit. Oni jí řekli, že to nebude jednoduché, musí sama ušít sedm košilí a nesmí promluvit ani slovo. Tak začala vyrábět, v lese ji našel král, který si jí odvezl s sebou i s těmi rozešitými košilemi. Bohdanka pořád pracovala. Král odjel a ona porodila děťátko, ale sestra krále jí podstrčila černé kotě. Když se král vrátil, nevěřil. Chtěli ji upálit za čarodějnictví. Postavili hranici, kde jí mají upálit. Bohdanka šila i tam, najednou vyhodila sedm košilí do vzduchu a přiletěli bratři, v ruce drželi jejího syna. A tak vysvobodila své bratry. Odešli všichni domů. Matka byla ráda, že jsou všichni doma.
Charakteristika postav: Bohdanka byla statečná, hodná a nebojácná. Matka byla starostlivá. Královna byla krutá a zlá. Král měl rozum, byl statečný a hodný.
Kniha se mi líbila, protože všechny pohádky dopadnou dobře.

Knížka Ferdy Mravence

Napsal: Ondřej Sekora
Ilustroval: Ondřej Sekora
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1983.
Druh literatury: pohádkový příběh
Kniha má 56 kapitol: Jak se ochočí divoký kůň, Jak se beruška stále jen smála, Jak to vlastně bylo, O včelce, která podváděla, Jak se chystali ke svatbě a další
Kniha má 179 stran.
Knihu jsem četla tři týdny.
Kniha je určená pro čtenáře od šesti let.
Kniha je zajímavá tím, že je celá o hmyzích kamarádech.
Kniha je určená pro děti, co mají rádi příběhy z přírody. Doporučila bych ji Nikole, protože má ráda lítací a lezoucí hmyz.
O sáňkách na mraveništi: Na jedné zahrádce, kde bydlí malý kluk, bylo mraveniště a v mraveništi žil mravenec jménem Ferda. Ten dostal nápad, že by se svezl na jehličí z kopce dolů. Jel, kluk uviděl, jak se mraveniště rozpadá. Když Ferda dojel, kluk se skrčil, aby si ho prohlédl. Řekl si, že si ho vezme domů. Mamka šla za ním a slyšela, jak to povídá. Zarazila ho a vynadala mu. Kluk s maminkou souhlasil. Brzy ráno vstal a než šel do školy, stačil ho dát zpátky do mraveniště a Ferda byl moc šťastný, že je doma. Charakteristika postav: Malý kluk je nezbedný a zábavný. Maminka je chytrá a spravedlivá. Mravenec Ferda je kamarádský, má rád dobrodružství.
Kniha mě zaujala tím, že je tam malý mravenec jménem Ferda a spousta jeho kamarádů, kteří zažívají dobrodružství.

Pohádky bratří Grimmů

Napsala: Marie Kornelová
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1985.
Druh literatury: pohádkové příběhy
Kniha má 187 stran a 29 kapitol.
Názvy kapitol: Červená karkulka, O bílém hadovi, Zlatá husa, Husopaska, Líný Mates, Čert a jeho babička a jiné
Knihu jsem četla tři týdny.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Kniha je zajímavá zařazenými pohádkami, některé jsou i strašidelné.
Kniha je určena pro děti, co mají rádi dobrodružné a strašidelné příběhy. Doporučila bych ji Vikče, má ráda strašidelné pohádky.
Kniha mě zaujala vyprávěním pohádek a jak jsou hezky napsané. A i ilustrace jsou pěkné.
Dupynožka: V jedné vesnici žil chudý mlynář, kterému se narodila dcera. I když neměli peníze, jeho dcera byla moc hezká. Šli na zámek a tam královi řekl, že dcera umí příst zlato ze slámy. Král mu řekla, aby sem zítra zašel a nechal tu svoji dceru. Druhý den šla dcera za králem. Došli do zvláštní komnaty, kde bylo seno a sláma. Tam jí řekl, aby do rána upředla ze slámy zlato. Dívka se dala do práce, ale moc jí to nešlo. Najednou z okna vyskočil skřítek, který jí pomohl. Ale až se jí narodí dítě, musí říct jeho jméno. Dívka se dala do pláče. Tři roky uplynuly jak voda a dívce se s princem narodilo miminko. Večer za ní skřítek přišel a řekl, že už je čas. Dívka nechtěla, aby jí vzal miminko. Skřítka to přestalo bavit a dal jí čas tři dny. Dívka jméno uhádla a skřítek zmizel.
Charakteristika postav: Táta byl starý a starostlivý. Skřet byl zlý, nepřející. Dcera byla pracovitá a chytrá. Král byl moudrý, dobře vládl.

Pod Jezevčí skálou

Napsal: Josef Pohl
Ilustroval: Jiří Krásl
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1992.
Druh literatury: dobrodružné příběhy
Kniha má 248 stran.
Knihu jsem četla tři týdny.
Kniha má 34 kapitol: Pytlák, Bouře, Nález, Kde je Líza?, Vašek, Za trnovým keřem, Muflon, Joklík, Ředitel a jiné.
Kniha je určená pro čtenáře od devíti let.
Kniha je zajímavá tím, že se její děj odehrává v přírodě na Šumavě a je plná dobrodružství.
Kniha je určená pro čtenáře, kteří mají rádi přírodu, lesy a také spoustu zvířat v přírodě. Doporučila bych ji Nikolce, protože má ráda přírodu a všechna zvířata.
Kniha mě zaujala příběhy z lesů Šumavy a také dobrodružstvím, které prožívá Véna.
Jezevec: Děda s Vénou šli do lesa, aby zastřelili lišku, protože správný myslivec by ve svém revíru mít lišku neměl. Ale najednou jejich pejsek Brok odbočil na stranu a začal čmuchat jezevčí stopy. Jak tak čmuchal, došel ke skále. Vašek nečekal a běžel za ním, Rychle, musíme si pospíšit, než bude zle! Když doběhli ke skále, Brok tam nebyl. Začali se o něj bát. Zkusili ho zavolat, ale nic. Po chvilce Vašek uslyšel krátké štěknutí. Když už věděli, kde Broček je, byli z toho smutní. Protože jezevec uvěznil Broka ve svém brlohu. Začali kopat do skály, jenže ta krumpáčem rozbít nejde. Vtom si všimli, že jezevcův brloh je ukončený obrovským stromem, pod kterým je boční štola. Strom vyvrátili a našli tam Broka, který jen tak slabě dýchal. Odnesli ho do hájenky, za pár hodin se Brok probral a děda s Vénou měli obrovskou radost, že Brok žije.
Charakteristika postav: Vašek je kamarádský, hravý, neposlušný. Dědeček je chytrý, hodný. Brok je roztomilý a hravý.