Jan Crkal
Ježeček Dupálek
Autor: Eva Bešťáková
Ilustrace: Antonín Šplíchal
Vydalo nakladatelství Axióma Praha v roce 2011.
Počet stran: 58
Počet kapitol: 9
Druh literatury: příběh
Kniha vypráví o jedné ježčí rodince, která má čtyři děti. Děti se jmenují podle vlastností, které mají. Jejich jména jsou Spěchálek, Dupálek, Nosálek a Bludička.
Jednou přišlo do zahrady psaní od tety Ušaté, jestli by jí nechtěli poslat jedno z dětí na zimu k ní do lesa, protože se teta cítí osaměle. Rodiče dlouho přemýšleli a nakonec se rozhodli poslat Dupálka, protože byl nejsilnější a rád cestuje. Začali Dupálkovi chystat věci a vtom zjistili, že zmizel. Dupálek si lehl do bedýnky s jablky a auto ho odvezlo do moštárny. Dupálek se bál o život. Nakonec se z auta dostal a vydal se hledat domov. Vtom uviděl les a tak se vydal k němu. Třeba najde tetu Ušatou. Cesta byla nebezpečná a málem ho chytil velký pták, ale ježeček se schoval. Nakonec našel tetu a byl strašně rád. Teta Ušatá hned poslala rodičům psaní, že Dupálek dorazil. Všichni byli šťastní. Dupálek se s tetou najedl a uložili se k zimnímu spánku. Když přišlo jaro a ježci se probudili, Dupálek si začal prohlížet les. Moc se mu tam líbilo, ale stýskalo se mu po rodině. Teta byla smutná, že Dupálek už musí domů. Vtom přišlo veliké překvapení. Celá ježčí rodinka dorazila za tetou a Dupálkem do lesa. Všichni byli moc rádi. Rodinka měla pro ně novinku. Rozhodli se, že budou všichni dále bydlet spolu v lese.
Názvy kapitol: Tajný dům, Kdo nejvíc kulil oči, Štěstí má spoustu nožiček, Strašidla a strašpytlové, Vzkaz na javorovém lístku, Zlá minuta, Divná teta Ušatá, Dupálkův nebezpečný omyl, Největší překvapení.
Charakteristika postav: Rodiče jsou hodní a starostliví. Dupálek je odvážný. Spěchálek neustále někam spěchá. Bludička je zmatená a hodná. Teta Ušatá je starostlivá a smutná.
Knihu jsem četl jeden týden. Doporučil bych ji Kubovi, protože má rád dobrodružství.
Detektiv Klubko - Podvodník s růžovým hrochem
Autor: Ursel Schefflerová
Ilustrace: Hannes Gerber
Vydalo nakladatelství Fragment v roce 2010.
Počet stran: 105
Druh literatury: detektivka
Kniha je složena ze sedmi detektivních příběhů. Na konci každého příběhu se autor ptá na jméno zločince. Pokud pozorně čtete, uhodnete jeho jméno snadno. Správnost svého úsudku si můžete ověřit pomocí červené fólie, která je přiložena ke knize.
Mně se z této knihy nejvíce líbil příběh o Růžovém hrochovi.
Podvodníka Emana pustili právě z vězení. Vydal se do zábavného parku, kde se potkal se svým kamarádem jménem Joe. Oba si navzájem povídali, jak prožili poslední měsíce. Přidal se k nim ještě pracháč Šimon. Společně se všichni bavili v parku. Vtom Eman zahlédl ve střelnici růžového hrocha a strašně po něm zatoužil. Snažil se ho vystřelit, ale nedařilo se mu. Utratil všechny svoje peníze, a proto si půjčil od pracháče Šimona. Půjčené peníze byly falešné. Nakonec Eman získal růžového hrocha a ten se stal jeho talismanem. Měl krásné modré oči a na břiše malou kapsičku na zip. Detekdiv Klubko a jeho pomocník Cibulka dostali hlášení, že jsou v oběhu falešné peníze. Vydali se na místo činu do malé herny. Zde právě hrálo několik hráčů a jeden měl u sebe růžového hrocha. Když šel detektiv platit útratu, zjistil, že dostal zpět falešné bankovky. Začal vyšetřovat, ale na nic nepřišel. Nikdo z hráčů u sebe neměl žádné falešné peníze. Při odchodu se jeden z hráčů prořekl, že může jít, protože u něho nenašli žádné falešné stoeurovky. Tím se Eman prozradil, protože detektiv Klubko nikomu neřekl, jaká je hodnota falešných bankovek. Kde je měl Eman ukryté? Ukryté byly u hrocha v bříšku.
Názvy kapitol: Růžový hroch, Past na myši, Smogové nebezpečí aneb Hustá atmosféra, Ledovka, Zloděj s bledou tváří, Lupič přichází jen zřídka sám, Bouřka v divadle
Charakteristika postav: Detektiv Klubko a pomocník Cibulka jsou odvážní, chytří a pozorní. Podvodníci si myslí o sobě, že jsou chytří, ale jsou hloupí.
Knihu jsem četl asi týden a doporučil bych ji Davidu Štefkovi, protože má rád záhady.
Detektiv Klubko - Případ černého ducha
Autor: Urser Schefflerová
Ilustrace: Hannes Gerber
Vydalo nakladatelství Fragment Praha v roce 2010.
Počet stran: 110
Druh literatury: detektivka
Kniha se skládá z 10 detektivních příběhů. Pomocí přiložené fólie si na konci každého příběhu můžeme udělat kontrolu svého úsudku. Mně se z této knihy nejvíc líbil příběh, který se jmenuje Podezřelá černá krabice.
Detektiv Klubko se v pátek večer díval na televizi. Těšil se na detektivku, ale došlo ke změně programu a šel tenisový zápas. Vtom zazvonil telefon. Detektiv byl zavolán k případu bomby na okně. Po příjezdu na místo činu se rozhlédl a opravdu uviděl v sedmém patře na okně bombu. Specialista na zneškodňování bomb zjišťoval, zda dům opustili všichni lidé. Všichni si mysleli, že v domě nikdo není, ale ve sklepě byli ukryti dva lupiči. Specialista zjistil, že na okně není pravá bomba, ale je to jen černá polepená krabice. Vtom se v domě zhaslo a detektiv Klubko ihned vběhl do domu. Bylo mu jasné, že kriminální čin bude teprve spáchán. Přišel pozdě a našel již vykradený trezor. Z okna viděl odjíždět černý automobil a tak si napsal jeho SPZ. Dohledal si majitele auta a šel ho vyslechnout. Majitel tvrdil, že byl celý večer doma a se svým kamarádem sledoval kriminálku. Tato informace zloděje usvědčila, protože páteční kriminálka byla nečekaně zrušena.
Názvy kapitol: Černý duch, Začouzený případ, Podezřelá černá krabice, Černočerné porsche, Duchové, kteří tápou v temnotách, Zloděj s vlasy černými jako havran, Černý čaj a medový perník, Zármutek nad Charliem, Půlnoční postřehy, Černá sedma
Charakteristika postav: Detektiv Klubko je chytrý, rychlý a pozorný. Zloděj byl chytrý, ale náhoda ho usvědčila.
Knihu jsem četl týden a doporučil bych ji Matesovi, protože má rád detektivní příběhy.
Kouzelný hrad - Červený drak
Autor: Thomas Conrad Brezina
Ilustrace: Stephan Pricken
Vydalo nakladatelství Fragment Praha v roce 2013.
Počet stran: 106
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Druh literatury: dobrodružný pohádkový příběh
Jednoho dne Max přeměnil svého kocoura na dráčka. Malý dráček dostal jméno Pips. Max se svými sourozenci se vydal nasbírat borůvky pro svého tatínka. Dětem se moc nechtělo sbírat a nakonec šly domů s prázdnou. Cestou domů potkaly stařenu, která jim výměnou za dráčka nabídla borůvky. Pro dráčka se děti měly vrátit druhý den s penězi, které dostanou od tatínka za borůvky. Tatínek nechal z borůvek přichystat hostinu. Všichni lidé, kteří snědli borůvky se přeměnili na příšery. Děti se rozhodly, že musí všechno napravit. Vydaly se do lesa najít stařenu. Cestou zjistily, že stařena je ve skutečnosti čarodějnice Belladonna. Hledaly její domov a během hledání zjistily, že hrad Rasselstein chtějí přepadnout rytíři z Dachskrallu. Děti věděly, že musí zachránit svůj hrad a zároveň zrušit kouzlo, které proměnilo jejich otce. Nakonec jim pomohl moudrý čaroděj Silberwind. Děti vzlétly na dráčkovi nad vojsko z Dachskrallu a polily ho kouzelnou vodou. Vojsko ztratilo sílu a tím prohrálo. U jejich vůdce vzali protijed a spěchali domů. Doma všem podali protijed a všichni po probuzení byli v pořádku.
Charakteristika postav: Max a jeho sourozenci jsou chytří, odvážní a stateční. Čarodějnice Belladonna je zlá. Čaroděj Silberwind je hodný a moudrý. Vojáci z Dachskrallu jsou zlí a chamtiví.
Knihu jsem četl týden a doporučil bych jí Kubovi, protože má rád dobrodružství.
Kniha se mi moc líbila, protože mám rád příběhy o bitvách. Je zajímavá tím, že Max si sám vyčaroval kocoura a později na něm i létal.
Honzíkova cesta
Autor: Bohumil Říha
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy Praha v roce 1964.
Počet stran: 70
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha vypráví o malém chlapci jménem Honzík. Příběh začíná dopisem, který dostal Honzík od babičky a dědy z Koníkovic. V dopise bylo pozvání pro Honzíka na prázdniny. Honzík měl obrovskou radost a začal se těšit. Nejprve ho čekala samostatná cesta vlakem. Trochu se bál, ale nakonec cestu zvládl. Na nádraží ho vyzvedl dědeček s koníkem, psem Punťou a jeli společně za babičkou. Honzík prožívá u babičky několik dní, kdy zažívá různé příhody s kamarády. Někdy pomáhal dědečkovi a babičce. Se svými kamarády Ferdou, Terezkou a Viktorem například pouštěl draky, cvrnkal kuličky, navštívil školu. Jednou se dokonce ztratil v lese. Velice se bál, ale nakonec vše dobře dopadlo. Prázdniny utekly jako voda a do Koníkovic přijíždí maminka pro Honzíka. Honzík se na ni moc těšil, ale zároveň byl smutný z odjezdu domů. Nastalo smutné loučení a Honzík odjíždí domů s příslibem, že zase znovu přijede. Mně se nejvíce líbila kapitola Za kocourem v lese.
Charakteristika postav: Honzík je malý šikovný chlapec, dokázal sám dojet do Koníkovic. Babička s dědečkem jsou hodní. Starali se hezky o Honzíka. Ferda je kamarád, který rád provokoval. Nakonec se většinou naštval a utekl. Terezka je hodná holčička, často Honzíka chránila. Viktor je spravedlivý chlapec, dokázal vrátit Honzíkovi kuličku, kterou mu vzal Ferda.
Názvy kapitol: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříku Princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem!, Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení
Kniha se mi líbila, protože děti si pomáhaly a spolupracovaly spolu. Četl jsem ji asi čtrnáct dní.
Knihu bych doporučil Davidovi Štefkovi, protože by ho mohl zaujmout příběh z vesnice.
Cesta za Krásným ostrovem
Autor: Stanislava Bumbová
Ilustrace: Zdeňka Študlarová
Vydalo nakladatelství Grada Praha roku 2010.
Počet stran: 64
Druh literatury: dobrodružný příběh
Při jedné plavbě posádka Matyldy narazila na osamělou vílu Jůlinku. Víla Jůlinka stála na kusu ledu uprostřed moře a velmi plakala, protože se při hře s delfíny ztratila. Posádka Jůlinku naložila a rozhodla se, že Jůlince pomohou najít její domov. Domov Jůlinky byl na Krásném ostrově. Nikdo nevěděl, kde se tento ostrov nachází. Na své cestě za ostrovem potkali tři medvědice, které požádali o radu. Radu nedostali, ale medvědice je poslaly za čarodějnicemi. Malé čarodějnice místo rady chtěli Buráčka sníst a za zbytek posádky se chtěly provdat. Posádka čarodějnicím utekla jen taktak. Během další plavby se moře rozbouřilo a přišla obrovská bouřka. Všichni skončili v moři, které je nakonec vyplavilo na dalším ostrově. Tento ostrov byl plný květin, ale tyto květiny byly masožravé. Posádku lodi to málem stálo život. Když všichni konečně opustili tento ostrov, byli šťastní a unavení. V dálce uviděli další pevninu. Dorazili k pevnině a Jůlinka se zaradovala. Konečně našli její domov. Ostrov byl opravdu nádherný. Všichni je vítali a byli rádi, že se Jůlinka našla. Buráček se na ostrově nakonec oženil. Zbytek posádky se rozhodl, že opět vypluje na další plavbu. Nastalo smutné loučení. Když vypluli, našli na palubě malé koťátko. Pojmenovali ho Majáček a na Matyldu se opět vrátil smích.
Charakteristika postav: Kapitán Kocábka je odvážný a moudrý námořník. Matylda je stará a rozvážná loď. Chlup je zvědavý pes. Buráček je hlučný a kamarádský papoušek. Jůlinka je milá víla. Majáček je zvědavé koťátko.
Názvy kapitol: Jak se počítají tuleni, Nečekaná návštěva, Překažené vdavky, Ty še mi líbíš, Bouřka, Rostliny, Shledání, Papouščí romance, Různá štěstí námořnická, Majáček
Kniha se mi líbila, protože byla vtipná a napínavá. Nejvíce se mi líbila kapitola s názvem Bouřka.
Knihu jsem četl jeden týden. Doporučil bych ji Matesovi, protože má rád dobrodružství.
Dášenka, čili život štěněte
Autor: Karel Čapek
Ilustrace: Karel Čapek
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2017.
Počet stran: 46
Počet kapitol: 13
Druh literatury: pohádkové vyprávění
Tato kniha vypráví o právě narozeném štěňátku, které dostalo jméno Dášeňka. Dášeňka je foxteriérka a její maminka se jmenuje Iris. Když se malá Dášeňka narodila, bylo to malé a slepé klubíčko. Postupně začala vidět a objevovat svět. Velkým úkolem pro ni bylo se naučit chodit. Později se naučila používat svoje zoubky k trhání věcí. Z této dovednosti neměl radost její majitel. Posledním velkým úkolem pro ni bylo se naučit žrát z misky. Se svojí maminkou se často honila po zahradě nebo se přetahovaly například o klobouk. Čas rychle plynul a Dášeňka rostla. Jednoho dne si pro ni přišel nový majitel. Dášeňku si odnesl v tašce domů a najednou bylo v domě smutno. V druhé části knihy autor popisuje, jak je těžké vyfotit štěně. Vyprávěl Dášeňce pohádky, aby byla při focení v klidu. Mně se nejvíce líbila pohádka O Foxovi. Na konci knihy autor popisuje psí zvyky a radí Dáseňce jak žít s lidmi.
Charakteristika postav: Dášeňka je malé a hravé štěňátko. Iris je hodná a starostlivá psí maminka.
Názvy kapitol: Jak se fotografuje štěně, Pohádka o psím ocásku, Proč teriéři hrabou, O Foxovi, O Alíkovi, O dobrmanech, O chrtech a jiných psech, O psích zvycích, O lidech
Kniha se mi líbila, protože byl život štěněte vtipně popsán.
Knihu jsem četl jeden týden.
Knihu bych doporučil Anetě, protože má ráda zvířátka.
Tajemství srdce
Autor: Šárka Váchová
Ilustrace: Šárka Váchová
Vydalo nakladatelsví Česká televize v roce 2016.
Počet stran: 93
Druh literatury: pohádkový příběh
Byla jednou dvě království. Jedno bylo krále Slavomíra a druhé krále Murdychora. Slavomír byl hodný a moudrý král. Čekal se svojí ženou narození prvního potomka. Zlý Murdychor se dozvěděl, že syn krále Slavomíra ho jednou připraví o království. Rozhodl se vyhlásit válku Slavomírovi a vzít osud do svých rukou. Slavomír ve válce zahynul.V okamžiku smrti krále Slavomíra se narodil jeho syn. Když se královna dozvěděla o smrti manžela, chtěla svého syna zachránit. Svěřila syna rytíři, aby ho schoval. Rytíře však pronásledovali vojáci a tak se rozhodl prince pustit po řece. Malého prince nalezl rybář Jakub se svojí ženou Bětou a malého plaváčka pojmenovali Jiřík. Roky ubíhaly a Jiřík dospěl. Při rybaření Jiřík vytáhl topícího se muže z řeky a dovedl ho domů. Tam se Murdychor představil a vzal si Jiříka s sebou na zámek. Jíříka měl moc rád, ale jednoho dne zjistil, že Jiřík je ten, který ho má připravit o království. Rozhodl se Jiříka zbavit. Jenže se mu to moc nedařilo. Jednoho dne se král rozhodl, že dá Jiříkovi nesplnitelný úkol. Chtěl, aby mu Jiřík přivedl zlatovlasou nevěstu do roka. Tak se princ vydal do světa. Šel téměř rok a zlatovlasou dívku nemohl nalézt. Při jeho cestě všem pomáhal a získal si mnoho kamarádů. Když došel k jezeru a rozsoudil dva rybáře, dozvěděl se od nich, že Zlatovláska žije v zámku uprostřed jezera. Doplul do zámku a požádal o ruku Zlatovlásky pro svého krále Murdychora. Král mu slíbil Zlatovlásku, ale musel splnit tři úkoly. Byly to těžké úkoly, ale vždy mu pomohli kamarádi. Zlatovlásku pro svého krále dostal a vydal se zpět. Přijeli na zámek o dva dny později nežli měli. Murdychor nechal Jiříkovi za trest utnout hlavu. Zlatovláska Jiříka milovala a zachránila ho mrtvou a živou vodou. Jiřík byl najednou zdráv a vypadal mladě. Murdychor chtěl omládnout také. Nechal si utnout hlavu a pak ho měli oživit. Došlo ale k záměně mrtvé a živé vody. Živá voda už nebyla, a tak král zůstal mrtev. Jiřík si vzal Zlatovlásku za ženu a měli svatbu.
Charakteristika postav: Král Slavomír je moudrý a hodný král. Královna Mariana je milá a přátelská žena. Král Murdychor je zlý a hloupý král. Rybář Jakub a jeho žena Běta jsou hodní a slušní lidé, Jiřík je slušný, odvážný a dobrosrdečný princ.
Názvy kapitol: Jak král Murdychor čaroval a jak se královně narodil syn, Jak král Slavomír bojoval s králem Murdychorem a jak byl malý princ zachráněn, Jak Jiřík vyrůstal u rybáře Jakuba a jak se král Murdychor málem utopil, Jak Jiřík sloužil u krále Murdychora a co všechno se naučil, Jak se chtěl král Murdychor Jiříka zbavit a jak se dozvěděl o princezně se zlatými vlasy, Jak král Murdychor porozuměl řeči zvířat a co z toho vzešlo, Jak Jiřík cestou pomohl zvířátkům a jak ho rybáři dovezli na ostrov krále Blažeje, Jak Jiřík plnil tři úkoly a jak si vysloužil princeznu Zlatovlásku, Jak chtěl král Murdychor omládnout a jak láska zvítězila nad zlem, Jak byla svatba a jak Jiřík našel svou maminku, královnu Marianu.
V této knize mě zaujalo, že král Slavomír nikdy neviděl svého syna Jiříka.
Knihu jsem četl tři týdny. Ddoporučil bych jí Anetě Dědkové, protože si myslím, že by se jí líbila.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let.
Kouzlo pohádek
Autor: kolektiv autorů
Ilustrace: kolektiv autorů
Vydalo nakladatelství Fortuna Print Praha roku 2002.
Počet stran: 148
Počet kapitol: 10
Druh literatury: pohádky
Nejvíce se mi líbila pohádka Kocour v botách. Jednoho dne zemřel starý mlynář a ten měl tři syny. Nejstaršímu odkázal mlýn, prostřednímu osla a na nejmladšího zbyl jen kocour. Nejmladší syn byl z dědictví nešťastný a přemýšlel, jak s ním naloží. Nejdříve chtěl kocoura zabít a z jeho kožichu si udělat rukavice. Kocour ho uprosil, ať mu dá boty a pytel, že se mu odvděčí. Syn se rozhodl, že dá kocourovi šanci. Kocour se vydal do světa. Protože byl velmi chytrý, hned měl nápad, jak vydělat peníze. Došel na zámek a donesl králi v pytli dvě křepelky. Moc dobře věděl, že je král má moc rád, a v celém království nejsou. Kocour dostal za odměnu plný pytel zlaťáků. Když se jednoho dne kocour procházel, zaslechl, že kolem rybníka bude projíždět královský kočár. Hned měl další plán. Rychle běžel cestou, kterou měl kočár projíždět a všech se ptal, komu patří zdejší pole, louky, rybníky. Všichni mu odpověděli stejně. Vše je čarodějě. Našel čaroděje a vymyslel, jak se ho zbavit. Nejdříve chtěl, aby se čaroděj proměnil ve slona, pak ve lva a nakonec v myš. Tu ale kocour sežral. Vrátil se zpět za svým majitelem a řekl mu, ať se na nic neptá. Poručil mu, aby se svlékl a skočil do rybníka. V tu chvíli kolem projížděl královský kočár. Kocour ho zastavil a vyprávěl králi, že jeho kníže byl okraden a nyní nemá žádné šaty. Král nechal ze zámku hned dovézt pro něho šaty. Z nejmladšího syna se právě stal kníže. Kocour jako poděkování pozval krále do paláce, který zůstal prázdný po čaroději. Nový kníže se oženil s dcerou krále a měli se už jen a jen dobře.
Charakteristika postav: Kocour byl chytrý a uměl dodržet slovo. Nejmladší syn byl hodný a důvěřivý.
Názvy kapitol: Kocour v botách, Červená karkulka, Sněhurka, Popelka, Vlk a sedm kůzlátek, Šípková Růženka, Dupynožka, Locika, Žabí princ, Perníková chaloupka
Kniha se mi líbila, protože v ní jsou moje oblíbené pohádky.
Knihu jsem četl deset dní a doporučil bych ji Dominice, protože má ráda pohádky.
Kniha je pro děti od pěti let.
Příběhy lesních skřítků
Autorka: Irena Kaftanová
Ilustrace: Antonín Šplíchal
Vydalo nakladatelství Blug Benešov v roce 2010.
Počet stran: 88
Názvy kapitol: Skřítkové uklízejí, Jak Jíroveček sháněl ptáčky pro svůj strom, Ztratil se koloušek, Jak Jíroveček slavil narozeniny, Jak divočák Bořivoj málem přetrhl pramínek, Jak bylo Jírovečkovi ouvej, Jak vodní víla chtěla utancovat Jírovečka, Jezinky, Co kukačka vykukala, Jak se panenka Malinka chtěla pohoupat
Druh literatury: pohádkové příběhy
Nejvíce se mi líbil příběh s názvem Jak Jíroveček slavil narozeniny. Jednoho krásného dne se Jíroveček probudil a měl narozeniny. Rozhodl se pro své přátele přichystat narozeninovou oslavu. Přípravy mu zabraly půl dne. Odpoledne se vydal pozvat kamarády. Panenka Trnka mu ale řekla, že nepříjde, protože má spoustu práce. Jeho pozvání odmítla i panenka Malinka s tím, že je nachlazená. Jíroveček doufal, že jeho pozvání příjme alespoň Jasánek, ale i ten odmítl, protože byl unavený. Smutný Jíroveček šel ke studánce, kde se rozplakal. Studánka se ho zeptala proč pláče. Odpověděl, že nikdo nechce přijít na jeho oslavu. Studánce to vrtalo hlavou a zeptala se Jírovečka, jestli on byl gratulovat jim. Celý posmutnělý musel přiznat, že nebyl, protože neměl pro nikoho dárek. Teď už bylo studánce jasné, proč nikdo nechce k Jírovečkovi přijít na oslavu. Malého Jírověčka poslala domů. Oslavenec šel pomalu a vtom uslyšel od jeho stromu jírovce zpěv. Když dorazil domů, uviděl všechny své přátele, jak na něho čekají. Všichni mu popřáli a Jíroveček se jim omluvil, že k nim na oslavu nepřišel. Jeho kamarádi mu na to řekli, že největší dárek na celém světě je přece jejich přátelství a žádný další dárek není potřeba. Nyní nebránilo narozeninové oslavě už nic.
Charakteristika postav: Jíroveček byl hodný, ale někdy i popletený. Studánka byla trpělivá a moudrá. Kamarádi byli hodní a snažili se Jírovečka napravit.
V této knize jsem se dozvěděl, jak se správně chovat.
Knihu jsem četl jeden týden. Doporučil bych ji Kubovi, protože má rád přírodu.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Vzpoura v ZOO
Autor: Marie Šulcová
Ilustrace: Jarmila Maršová
Vydalo nakladatelství Euromedia Group Praha v roce 2012.
Počet stran: 134
Druh literatury: moderní pohádky
Názvy kapitol: O dvojčatech a medvědovi, Fantom divadla, O cukrové smůle, O strašidle ze Soví hůrky, Začarované letadlo, O mlsném permoníkovi, O poustevníkovi, Plivník a hrací hodiny, Pražský dybuk, Šotek v kině, Vlak do Ztracené Lhoty, Vzpoura v ZOO
Nejvíce se mi líbila pohádka s názvem Začarované letadlo: Malý Péťa vyrůstal v Praze se svojí maminkou. Jeho otec bydlel v Brazílii. Péťa moc rád navštěvoval cirkus a v něm se mu nejvíce líbil kouzelník. Jednoho dne tatínek přiletěl do Prahy a domluvil se s maminkou, že Péťu vezme na prázdniny. Měli letět do Španělska. Když se Péťa rozlížel po letišti, uviděl kouzelníka, kterého si oblíbil v cirkusu. Ale to už na Péťu nazlobeně tatínek volal. Po startu letadla se Péťa dozvěděl, že neletí na dovolenou, ale že si ho tatínek bere do Brazílie. Maminka o tom nevěděla. Péťa moc plakal a chtěl ke svojí mamince. Tatínek ho okřikoval a bál se, že ho Péťa prozradí. Po třiceti minutách Péťa řekl, že potřebuje na záchod, ale když šel uličkou, všiml si kouzelníka a poprosil ho o pomoc. Kouzelník se mile usmál a poslal Péťu si sednout. Za chvíli se začaly dít zvláštní věci. Pilot musel několikrát měnit místo přistání. Nakonec se ozvali z pražského letiště, že už na ně čekají. Letadlo konečně mohlo přistát. Po přistání se jako první u dveří objevil Péťa. Na letišti byla spousta novinářů, protože se dozvěděli o letadle, které nemohlo přistát. Péťa uviděl maminku a ihned ji skočil do náruče. Po chvíli si vzpomněl na kouzelníka, ale už ho v davu lídí neviděl. Za několi dní s maminkou jeli do cirkusu a tam kouzelníkovi poděkovali. Kouzelník dokázal kouzly zabránit únosu dítěte. A nebo to byla náhoda?
Charakteristika postav: Péťa byl chytrý a odvážný. Tatínek byl zlý, maminka velmi starostlivá a kouzelník byl dobrosrdečný.
Na této knize mě zaujalo, že formou pohádek řeší situace, které mohou nastat v dnešní době.
Knihu jsem četl čtrnáct dní.
Knihu bych doporučil Jakubovi, myslím si, že by se mu mohla líbit kouzla. Je určena pro čtenáře od osmi let.
Kosí bratři
Autor: Ludvík Středa
Ilustrace: Ivo Šedivý
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015.
Počet stran: 93
Druh literatury: pohádkový příběh
Názvy kapitol: Jak se měli na pouti, Jak chodili přes černý les, Jak udělali dobrý skutek, Jak měli starosti s vrtulníkem, Jak si vyšli do zoologické zahrady, Jak přišli o kolo, Jak stavěli metro, Jak namalovali na zeď čerta, Jak jim učaroval létající koberec, Jak si zalyžovali, Jak se z Kamila stal větrný kohout, Jak se polepšili, Jak hledali dělovou kouli, Jak zkrotili lva Artura, Jak si vyjeli na zájezd
Moje oblíbená kapitola je Jak měli starosti s vrtulníkem: Kosí bratři Josef a Václav se jednoho dne rozhodli navštívit letiště a prohlédnout si tam letadla. Na letišti měl službu děda Vondráček. Kosáčci dědu uprosili, aby je pustil prozkoumat vrtulník. Od dědy měli zakázáno na cokoli sahat. Samozřejmě neuposlechli a zvládli s vrtulníkem vzlétnout. Dolétli nad jabloňový sad a málem zde bourali. Podařilo se jim situaci zvládnout a cestou na letiště nastal další problém. V cestě jim stál komín pekárny. Zastavili nad komínem a vítr z roztočené vrtule hnal hustý kouř zpátky do pekárny. To se nelíbilo pekařům. Celí černí vybíhali na dvůr a hrozili na kosy. Nakonec se kosáčkům podařilo vrátit se nad letiště, ale nevěděli, jak přistát. Chvíli se dohadovali, kdo z nich se půjde poradit za dědou Vondráčkem. Václav byl odvážnější a tak letěl za dědou. Když dostal radu, jak přistát, hned letěl za Josefem a společně přistáli. Děda se na ně sice zlobil, ale když viděl, jak se báli, ani jim nevynadal. Jen ukázal na rozfoukané seno a chtěl po nich, aby ho uklidili. Bratři se vůbec nezdráhali a vzorně seno srovnali.
Charakteristika postav: Kosáci Václav a Josef jsou odvážní a neposlušní. Děda Vondráček je klidný a moudrý pán.
V této knize se mi moc líbily veselé lumpárny malých kosáků, které naštěstí vždy dobře dopadnou.
Knihu jsem četl asi dva týdny. Doporučil bych ji Davidovi, protože by ho mohly drobné lumpárny pobavit.
Kniha je určena pro děti od pěti let.
Krysáci
Autor: Jiří Žáček
Ilustrace: Ivan Mraček
Vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2015.
Počet stran: 86
Druh literatury. pohádkové příběhy
Názvy kapitol: Ludvík a Eda, Telefon, Slimák Ferdinand, Lochneska, Pavouk Pech, Starosta, Moucha Helena, Dovolená, Krtek Hanuš, Maják, Kocour Bruno, Úklid, Praha
Nejvíce se mi líbila kapitola s názvem Krtek Hanuš: Na malém smetišti poblíž Vizovic právě začal nový den. Ze starého šicího stroje se ozývalo chrápání. Chrápání po chvíli utichlo a ze šuplíku stroje vylezl Hodan s budíkem v ruce. Rozčiloval se, že budík sice jde, ale nezvoní. Svým křikem probudil Huberta, Edu i Ludvíka. Po ranní hygieně a snídani se Eda začal opět vytahovat. Všichni k němu vzhlíželi. Eda se naparoval, že opraví jejich budík. Místo, aby budík opravil, tak ho rozbil úplně. Krysáci z toho byli smutní. Kousek od jejich úkrytu se začala zvedat země a z krtiny vylezl krtek Hanuš. Svěřil se svým kamarádům, že ztratil své brýle. Hanuš byl původním povoláním hodinář a pokusil se několikrát budík opravit, ale bez brýlí neměl úspěch. Krysáci dlouho hledali jeho brýle. Bohužel se jim to nepodařilo. Hodan ukazoval Hanušovi, že k hledání používal i lupu. Když se Hanuš podíval přes lupu, zjistil, že najednou vidí výborně. Zajásal a za chvilku budík šel a dokonce i zvonil. Všichni se radovali a na oplátku Hanušovi dali lupu.
Charakteristika postav: Eda je laboratorní potkan z Prahy, který se rád vytahuje a předvádí. Ludvík je oprýskaný sádrový trpaslík. Hubert a Hodan jsou krysáci, kteří spolu kamarádí.
Na této knize mě zaujalo, že i na smetišti se mohou odehrát zajímavé příběhy.
Knihu jsem četl jeden týden.
Knihu bych doporučil Lukášovi, protože by ji mohl přečíst Pájovi před spaním.
Kniha je určena pro děti od pěti let.
Bob a Bobek na cestách
Autor: Pavel Šrut
Ilustrace: Vladimír Jiránek
Vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2015.
Počet stran: 76
Druh literatury: pohádkové příběhy
Názvy kapitol: Bob a Bobek na cestách, Bob a Bobek dělají maminku a tatínka, Bob a Bobek na Divokém západě, Bob a Bobek zachraňují medvěda, Bob a Bobek přistanou na Měsíci, Bob a Bobek vyléčí indiánského léčitele, Bob a Bobek na výletní lodi, Bob a Bobek najdou trosečníkovi kamaráda
Nejvíce se mi líbila kapitola s názvem Bob a Bobek vyléčí indiánského léčitele. Po ránu se přihnal déšť. Byl čistý vzduch a Bob se nadechoval, ale nevydechoval. Nafoukl se jako balón. Bobek se vyděsil a zeptal se ho, co to dělá. Bob mu odpověděl, že se nadechoval nádherného čistého vzduchu. Po chvíli nasedli do klobouku a letěli na výlet. Nakonec přistáli v Brazílii. Po chvíli chození potkali šamana. Šaman uzdravoval vesničany. Měl kolem krku anakondu místo šály, v puse jeho životní poklad fajfku, kterou nikdy nevyndával. Přiběhl k nim jeden vesničan, protože měl oteklý palec u nohy. Kouzelník mu nalil na palec zvláštní zelenou tekutinu. Nejdříve se nic nedělo, ale najednou byl otok pryč. Několikrát za odpoledne králíci viděli, jak šaman pomáhá ostatním. Bobka napadlo, že by chtěl být větší. Zeptal se a šaman mu podal lektvar. Měl si jen cucnout, ale Bobek ho vypil celý. Začal se zvětšovat a už vypadal jako bílá žirafa.. Nastal problém, šamanovi došel kouzelný lektvar. Nikdo nevěděl, jak Bobka zmenšit. Najednou vylezla anakonda, která ho strašidelným pohledem změnila do normální velikosti. Králíci se rozloučili a vydali se na cestu zpět. Slyšeli, jak šaman hrozně kašle. Vrátili se a pronesli zaklínadlo a při říkání mu vzali fajfku, kterou zahodili do jezera. Šaman nadával a vztekal se. Za pár okamžiků ale přestal kašlat. Volal na králíky a moc jim děkoval, že ho vyléčili z kašle. Králíci ho bohužel neslyšeli, protože únavou usnuli v klobouku.
Charakteristika postav: Bob a Bobek jsou králíci z kouzelného klobouku, kteří rádi cestují a pomáhají ostatním. Šaman je léčitel, který všechny léčil, ale sám sobě neuměl pomoci. Anakonda je moudrý had, který je tichý pozorovatel, ale dokáže v pravou chvíli pomoci.
Knihu jsem četl asi jeden týden.
Tato kniha se mi líbila, protože všechny příběhy dopadly dobře.
Knihu bych doporučil Domče, protože si myslím, že by se jí mohly líbit příběhy o králících a i jejich obrázky.
Kniha je určena pro děti od šesti let.
Cipískova loupežnická knížka
Autor: Václav Čtvrtek
Ilustrace: Radek Pilař
Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2016.
Počet stran: 77
Druh literatury: pohádkový příběh
Názvy kapitol: Jak Cipísek pomáhal knížepánovi střelit sojku, Jak Cipísek pomohl uspat ježka, Jak Rumcajs vyspravil císařskou silnici, Jak Rumcajse málem utancovaly víly, Jak kvůli Cipískovi uletělo z Kbelnice posvícení, Jak Rumcajsovy boty vyhrály nad vojskem krále Vilíka, Jak Cipísek zvonil na zlatou lžičku, Jak Cipísek pomohl Rumcajsovi přetancovat čtvrtou vílu, Jak Rumcajs zbavil ševce šibenice, Jak Cipísek chránil jelení studánku
Nejvíce se mi líbila kapitola s názvem Jak Cipísek pomohl uspat ježka: Při zimní procházce Cipísek zaslechl za sebou dupot. Lekl se, že ho někdo pronásleduje. Když se otočil, uviděl malého ježka. Zeptal se ho, proč nespí. Ježek odpověděl, že nespí, protože ho studí nohy. Neměl žádné boty. Cipískovi mu ho bylo líto a vzal ježka domů. Manka ježka nakrmila a chtěla ho uložit k zimním spánku. Vtom Rumcajse napadlo, že by problém mohl vyřešit tím, že mu vyrobí střevíce. Nevěděl ale z čeho. Od ježka zjistil, že ježčí střevíce se dělají z králičích chlupů. Rumcajs nevěděl, kde je vzít. Najednou dostal Rumcajs nápad. Šel do lesa a schoval se za strom. Když projížděl kolem něho pán, který měl kabát z králičí srsti, zaštěkal jako liška. Pán se sice nelekl, ale jeho kabát ano, začal se třást až pustil chlupy. Rumcajs chlupy sesbíral a utíkal domů. Ušil ježkovi střevíce. Ježek byl šťastný, ani nepoděkoval a utíkal do svého domova.
Charakteristika postav: Cipísek je malý, hbitý kluk. Manka je hodná starostlivá maminka. Rumcajs je loupežník, který má dobré srdce.
Kniha mě zaujala tím, že její děj se odehrává u Jíčína, kam jezdím každý rok na tábor.
Knihu jsem četl asi jeden týden. Doporučil bych ji Vendovi, protože by se mu mohly líbit loupežnické příhody.
Kniha je určena pro děti od sedmi let.
O chytré kmotře lišce
Autor: Josef Lada
Ilustrace: Josef Lada
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2017.
Počet stran: 93
Druh literatury: pohádkový příběh
Názvy kapitol: V hájovně U Pěti buků, Nový domov, Nezdařený rybolov, Dobrodružství s kouzelným stolečkem, Čertovský gramofon, Sláva telefonu!, Smělý dopis a sázka, Nebezpečná výprava do Nohavic, Poklad na silnici, Kmotra liška se stává slavnou, Podařená zkouška na hajného, Jak se kníže pán div nerozsypal smíchy, Šťastný život na Malinovém vršku
Nezdařený rybolov: Jednoho dne kmotra liška poslouchala pod okny hájovny pohádku o chytré lišce, jak lehce získala ryby. Hned se v její mazané hlavičce zrodil plán, že to vyzkouší podle pohádky také. Druhý den si přivázala na ocas cedulku s částkou 1000 Kč. Počkala u cesty a v okamžiku, kdy kolem projížděl vozka si lehla na silnici. Dělala, že je mrtvá. Vozka zastavil a zaradoval se. Už si začal plánovat, co za kůži z lišky dostane peněz. Lišku naložil do vozu a jel do města. Liška vstala a začala prohledávat vůz, ale místo ryb nalezla krabice s jejich obrázky. Snažila se do krabic dostat. Trhala a trhala, ale dovnitř se nedostala. Vozku zarazil rachot ve voze a tak zastavil. Nakoukl pod plachtu a uviděl už jen liščí ocas. Liška utekla do lesa. Posadila se na pařez a začala naříkat, že stojí za nic a ne za 1000 Kč. Strhla ze sebe cenovku a začala přemýšlet nad dalším moderním lovem.
Charakteristika postav: Kmotra liška byla chytrá a mazaná. Vozka byl hloupý.
V této knize se mi moc líbily nápady lišky, které bohužel někdy nevyšly.
Četl jsem knihu asi deset dní. Doporučil bych ji Kubovi, myslím, že by ho knížka pobavila.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Pohádky z Větrné Lhoty
Autor: Daniela Fisherová
Ilustrace: Marie Satrapová
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2016.
Počet stran: 53
Druh literatury: pohádkový příběh
Názvy kapitol: Jak se větříčci a Jajda skamarádili, Jak větříčkové učili lítat ptáčata, Jak do Lhoty přiletěl Meluzín, Jak pana Mádle bolel zub, Jak přiletěla teta Smršť, Jak se pan učitel málem utopil, Jak poznali celou rodinu
Budu vám vyprávět kapitolu s názvem Jak se větříčci a Jajda skamarádily. Ve Větrné Lhotě žijí dva bratříčci - větříčci a jedna holčička Jajda, která jde z maléru do maléru. Jednoho dne ve Lhotě se konala veliká sláva, protože větříčci skládají zkoušky z foukání. Oba musí předvést tři větrné kousky. Usušit prostěradlo, očesat jablíčka z jabloně a odfouknout z nebe dešťové mraky. Jajdu hned napadla lumpárna a dala větříčkům větrové bonbony. Vichura hned všechny vycucal. Radovánek s díky odmítl. Větrové bonbony jsou před zkouškami zakázané. Jajda se začala těšit, co se bude dít. Při plnění prvního úkolu Radovánek foukal do prostěradla, jak mu síly stačily a nakonec ho téměř usušil. Vichura foukl jednou a prostěradlo ulétlo. Zkouška byla oběma uznána. Při druhém úkolu Radovánek setřásl z jabloně jen tři jablíčka. Vichura setřásl všechna, ale poničil u toho dost jabloň. Úkol byl oběma uznán též. Při plnění posledního úkolu Radovánek foukal ze všech sil, ale dešťový mrak jen rozhoupal. Vichura foukl do mraku tak silně, až mrak praskl a vlivem jeho mrazivého dechu se z kapek deště staly kroupy. Takové krupobití ve Lhotě nikdo nepamatoval. Po vyjasnění se pan učitel rozhodl, že to s větříky ve Lhotě zkusí. Oba musely slíbit, že se budou dál pilně učit. Ani jeden z větříků na Jajdu nežaloval, že jim dala větrové bonbony. Od té doby se z nich stali nerozluční kamarádi.
Charakteristika postav: Jajda je malá uličnice. Vichura je ztřeštěný větřík. Radovánek je hodný a poctivý větřík. Pan učitel je moudrý.
V této knize mě zaujaly veselé příhody s dobrým koncem a krásné obrázky.
Knihu jsem četl pět dní. Doporučil bych ji Anetce, protože by se jí určitě líbily obrázky.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Veselé příběhy o zvířátkách
Autor: Ute Lutzová
Ilustrace: Ray Cresswell
Vydalo nakladatelství Svojtka Praha roku 2009.
Počet stran: 87
Počet kapitol: 7
Druh literatury: pohádkové příběhy
Názvy kapitol: Dobré jitro, Chlupčo!, Míca se nudí, Pája, zlobivé kachňátko, Kdo pomůže zajdovi Zbynďovi?, Pes Mates jede na slavnost, Pustit vodu! Medvědí záchranný hasičský sbor, Zaber, traktore!
Nejvíce se mi líbila kapitola s názvem Pustit vodu! Medvědí záchranný hasičský sbor. Jednoho dne zazvonil telefon v požární stanici. Medvídek Tom a ostatní hasiči se hned seběhli u hasičského auta a vyrazili na cestu. Když se blížili k požáru, Tom poznal dům paní Zajícové. Dostal strašný strach, že se jí něco stalo. Ve velikém spěchu zastavili a napojili hadice. Konečně hašení mohlo začít. Najednou uslyšeli všichni obrovský křik. Z domu vyběhla paní Zajícová a ptala se, proč jí stříkají do domu vodu. Medvídek Tom odpověděl, že je zde hlášen požár, z domu se valí kouř a hoří v něm. Paní Zajícová se začala smát. Všem hasičům prozradila, že pouze spálila koláč. Hasiči byli šťastní, že se paní Zajícové nic nestalo, ale mrzelo je, jak zmáchali její domeček. Nakonec pomohli paní Zajícové vynosit věci z domečku na sluníčko a vysušili celý domeček. Nežli toto vše udělali, stihla jim paní Zajícová upéct dort. Všichni si pak společně pochutnali na dortu a už se jen smáli celé příhodě.
Charakteristika postav: Tom je malý dobrosrdečný a starostlivý medvídek, který pracuje jako hasič. Ostatní hasiči jsou obětaví a hodní. Paní Zajícová je starší zaječí dáma, která je hodná a umí odpouštět.
Tuto knihu jsem četl jeden týden, každý večer mojí sestřičce Adélce. Moc se mi líbilo, že příběhy jsou o zvířátkách a mají vždy dobrý konec.
Knihu bych doporučil Lukáškovi, mohl by ji přečíst Pájovi.
Kniha je určena pro děti od tří let a pro čtenáře od sedmi let.
Z deníku kocoura Modroočka
Autor: Josef Kolář
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2017.
Počet stran: 70
Počet kapitol: 16
Druh literatury: vyprávěné příběhy
Názvy kapitol: Začínám, Večer se Zelenoočkou, Den se Zelenoočkou, Setkání s Bělovousem Zrzundou, U maminky Zelenoočky, Učím se zpívat, Jdeme do světa, Fousek a jeho pán, Zachránil mě Franta Šramota, Žluťák, Kiki, Kiki je rozmazlená, Kiki je odvážná, Zachránil jsem Kiki, Zase ve velikém domě, Veliká událost
Setkání s Bělovousem Zrzundou: Protože byl Modroočko nemotorný, stala se mu jednoho dne tato příhoda. Když vyšel z člověčího doupěte (domu), vydal se hledat svoji kamarádku Zelenoočku. Dlouho ji neviděl, poněvadž byl nemocný. Hledal ji všude, až ji konečně zahlédl na sousední zahradě za plotem. Začal na Zelenoočku volat, ale ona se ani neohlédla. Když uviděl v plotě díru, hned do ní vlezl. V ten okamžik se zasekl a nemohl tam ani tam. Začal plakat. Kolem šel kocour, který se jmenoval Bělovous Zrzunda. Hned začal na Modroočka volat, zda ví, na co má vousy. Modroočko si myslel, že se mu posmívá, ale nebyla to pravda. Chtěl mu pomoci. Začali se spolu bavit a Bělovous poradil Modroočkovi, jak se z plotu dostat ven. Když byl Modroočko volný, dal mu Bělovous radu. Rada zněla, že nemá lézt do míst, kde pohodlně neprojde jeho hlava s vousy. Modroočko si jeho radu vzal k srdci a stali se z nich kamarádi. Nakonec prozradil Bělovous Modroočkovi, že Zelenoočka se včera stala maminkou. Druhý den se společně za ní vydali.
Charakteristika postav: Modroočko je malý, zvědavý kocourek. Zelenoočko je již velký a moudrý kocour.
Na této knize mě zaujal pohled Modroočka na lidský svět.
Knihu jsem četl asi dva týdny.
Knihu bych doporučil Anetě, protože má ráda zvířata.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
U všech čertů
Autor: Jiří Kahoun
Ilustrace: Ivo Houf
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2010.
Počet stran: 91
Počet kapitol: 10
Druh literatury: pohádkové příběhy
Názvy kapitol: Čertovské probuzení, Čertovská zima, Čertovské obrázky, Čertovská kovárna, Čertovská muzika, Čertovské učení, Čertovské zápasy, Čertovská pec, Čertovské pletení, Čertovská dobrota
Čertovské zápasy: Jednoho dne nešly Camfourovi otevřít dveře od čertovského úlu. Rozeběhl se a vyrazil je. Zjistil, že dveře nikdo nedržel, ale nešly otevřít, protože se za nimi utvořily rampouchy. Po chvilce Camfourovi došlo, co to pro čerty znamená. Oběhl ostatní čerty a začali společně hrát na různé nástroje. Jejich rachot probudil Remcala. Když Remcal zjistil, co čerti slaví, šel se přesvědčit, zdali je to pravda. Šmoura se zeptal Remcala, zda budou rampouchy slavit Trkandou. Remcal souhlasil, ale nařídil čertům, že si nejprve musí vyčistit a ozdobit rohy. Po dlouhé době byli všichni krásní a vydali se společně do smrkového lesa na zasněžený palouček. Malým Prskavkou zametali za sebou čertí stopy. Na paloučku začalo první kolo Trkandy. Vítěz měl za odměnu jít bojovat s Remcalem. Zvítězil Šmoura s Maťátkem, ale ani jeden neměl odvahu k boji s Remcalem. Remcal se zeptal, jestli se s ním chce někdo utkat. Jediný, kdo zvedl ruku, byl malý Prskavka. Remcal se zasmál a připravil se k boji. Prskavka najednou upadl Remcalovi před nohy a ten o něj zakopl. Prskaka vyskočil a začal se radovat z vítězství. Remcal se rozčiloval, že to neplatí. Tvrdil, že nechal Prskavku vyhrát, aby nebrečel. Nakonec Remcal udělal prohlášení o vítězi Trkandy a tím se stal samozřejmě on sám. Nařídil ostatním čertům, aby se vrátili zpět do svého úlu.
Charakteristika postav: Remcal je kníže pekla, který je namyšlený. Maťátko a Šmoura jsou bojovní čerti, ale bojácní. Prskavka je malinkatý čertík, ale velmi odvážný.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Knihu bych doporučil Lukášovi, protože by ji mohl číst Pájovi před spaním.
Knihu jsem četl deset dní. Nejvíce se mi na knize líbilo čertovské dovádění.