Pavel Fuxa

Pohádky skřítka Medovníčka

Napsal Jan Lebeda.
Vydalo nakladatelství Brána v roce 2010 v Praze.
Ilustrovala Zdenka Študlarová.
Kniha má 115 stran. Zařadil bych ji mezi dobrodružné pohádky.
Kniha obsahuje osmnáct kapitol: Úvod, Jak Medovníček zachránil včeličku, Žabí koncert, Jak si krtek pochroumal pacičku, Medovníček pilotem, Mravenčí válka, Včelí rojení, O víle Zuzance, Ve včelí škole, Medovníček, ježek a sršni, Zlý sen, Brouci uličníci, Jak Medovníček zachránil kapra, Zlý vítr Větroplach, Jak Medovníček chtěl být muzikantem, Zlodějky vosy, Medovníček a kamarád Jirka, Zima s veverkou.
Vybral jsem si kapitolu Jak si krtek pochroumal pacičku: Hned po ránu, když Medovníček vstával, krtek začal dělat krtiny vedle jeho domečku. Medovníček se moc zlobil, protože se bál, že mu krtek rozbourá jeho domeček. Ale když krtek vylezl a Medovníček uviděl, že má poraněnou tlapku, přestal se na něho zlobit. Medovníček se ptal, jak se mu to stalo a krtek mu odpověděl, že nějaký uličník zahodil v lese rozbitou sklenici a krtek, jak hrabal a dělal chodbičky, se o ni poranil. Medovníček krtkovi ránu vyčistil, aby nedostal otravu, přiložil mu na ránu lístky jitrocele a zamázl medem. Krtek z toho u Medovníčka usnul. Když se krtkovi rána zahojila, poděkoval Medovníčkovi a šel zase dělat chodbičky.
Charakteristika jednajících postav: Medovníček je hodný pomáhal zvířátkům a nejvíce včelám.
Knihu bych doporučil všem, kdo mají rádi pravdivé dobrodružství. Četl jsem ji jeden týden. Je zajímavá tím, že včely pomáhaly Medovníčkovi a Medovníček pomáhal včelám.
Kniha se mi líbila, byly v ní pěkné obrázky. Doporučil bych ji Marii, protože má ráda knihy Skřítka Medovníčka. Je doboručena pro čtenáře od sedmi let.

S Medovníčkem do pohádky

Vydalo nakladatelství Brána v Praze roku 2013.
Kniha má 150 stran.
Napsal: Jan Lebeda
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Zařadil bych jí mezi dobrodružné pohádky.
Kniha obsahuje 18 kapitol: Končí zima, přichází jaro, Jak skřítek zachránil káčátko, Medovníček a hodiny s kukačkou, Medovníček naučil zpívat vránu Boženu, Jak Medovníček našel pro studánku duhovou kapku, Andulka se maskovala, Medovníček pomohl slunéčku sedmitečnému
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.
Knihu bych doporučil Marii, protože má ráda střítka Medovníčka. Četl jsem ji dva týdny. Líbila se mi, doporučila mi ji mamka, protože to je pěkná pohádka s poučnými příběhy.
Mně se nejvíc líbila kapitola Jak Medovníček zachránil včeličce křidélko. Příběh pojednává o dvou včeličkách, které přiletěly za Medovníčkem do chaloupky a prosily, aby jim pomohl, že si jejich včelička zranila křidélko o šípkový keř a nemůže létat. Medovníček neváhal, vzal si batůžek, aby do něho mohl nemocnou včelu dát a letěl pro ni pod šípkový keř. Vzal včeličku k sobě domů, kde ji křidélko natřel štávou z kostivalu a jitrocele. Za dva dny se křidélko zahojilo. Medovníček s včelkou začali spolu po pokoji s křidélkem cvičit, aby zase nabralo svoji sílu. Další den se včelička cítila už krásně. Létání jí po světničce šlo a tak ji Medovníček otevřel okno, aby mohla letět domů. Včelka Medovníčkovi poděkovala a za odměnu mu s ostatními včelkami přinesly hrneček medu.
Charakteristika postav: Medovníček je hodný, protože všem pomáhá. Včelky jsou hodné na Medovníčka, protože mu za pomoc přinesly med.

Nové pohádky skřítka Medovníčka

Napsal: Jan Lebeda
Vydalo nakladatelství BRÁNA v Praze roku 2011.
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Kniha má 144 stran. Zařadil bych jí mezi dobrodružné pohádky.
Kniha obsahuje osmnáct kapitol, například Přišlo jaro, Medovníček a myška Eliška, Jak se nezbedný strakapoud polepšil, O hloupém králi Chamtivcovi, O včelím stěhování a zlém labuťákovi, Medovníček u moře, Medovníček se vrací, Už je podzim, Podzimní příhody.
Podzimní příhody: V tomto příběhu se Medovníček diví, jak se zbarvují listy stromů a pozoruje děti, jak ty listy sbírají a odnášejí si je domů. Když nahlédl oknem do třídy, viděl, že děti barevné listy malují. Medovníčkovi se to moc líbilo, ale malovat neumí a tak šel raději sbirat žaludy, sušit houby, sbírat semínka, aby měl v zimě co dát ptáčkům do krmítka. Jak tak chodí po pasece, potkal zmiji a lekl se jí, aby ho zmije nekousla. Kdepak Medovníčku, proč bych tě kousala? Vysvětlila mu, že nikomu schválně neubližuje, že se kousnutím brání, když jí někdo chce ublížit. Když se vracel Medovníček domů, liška mu tam přinesla krásná jablka, o kterých Medovníček věděl, že z nich některé babičky dělají křížaly. Potom se spokojeně umyl a šel spát.
Charakteristika postav: Liška je hodná, Medovníčkovi přinesla hezká jablka. Zmije je chytrá, vysvětlila mu, že nikomu zbytečně neubližuje. Medovníček je hodný, pomáhá a myslí na ostatní.
Knihu bych doporučil všem, kdo mají rádi, když si zvířátka pomáhají. Četl jsem ji deset dní. Je určena pro čtenáře od sedmi let. Líbilo se mi v ní, že si všichni pomáhají.
Knihu bych doporučil Marii, protože má ráda knížky se skřítkem Medovníčkem.

Medovníček a řeka Modrávka

Napsal: Jan Lebeda
Vydalo nakladatelství BRÁNA v Praze roku 2014.
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Kniha má 107 stran. Zařadil bych jí mezi dobrodružné pohádky.
Kniha se mi líbí, protože si tam zvířátka pomáhají. Obsahuje dvanáct kapitol: Medovníček a ptáček ledňáček, Kamarád Filípek, Jak Medovníčka ulovil mořský orel, Medovníček přestěhoval kapry, Jak holubička kukala, Jak se kapr Vašek nechal chytit na udici, Medovníček s orlem zachránili štěňátko, Štědrý den.
Vybral jsem si kapitolu Jak Medovníček s orlem zachránili štěňátko: Filípek z hájovny odešel ráno do školy. Když se odpoledne vracel domů, začalo pršet. Pršelo bez přestání několik dnů i nocí. Když už to trvalo pátý den, vyrazil se Medovníček podívat k řece Modrávce, co dělají jeho kapři. Řeka byla plná, vylévala se ze svého koryta a v ní plavaly zbytky prken, klády a všeljaké smetí, které nepořádní lidé vyhodili u řeky. Medovníček byl smutný a najednou uviděl připlouvat psí boudu s pejskem. Medvníček honem zapískal a ptačí řečí zavolal na mořského orla.cTen neváhal a letěl za Medovníčkem. Uchopil ho do svých drápů a letěl s ním pro pejska. Těsně předtím, než se bouda potopila, vzal Medovníček pejska do svých rukou a odletěli s ním do jeho chaloupky. Když Medovníček pejska usušil, šel si pejsek lehnout a usnul. Ráno, když se Medovníček vzbudil, přemýšlel, co s pejskem udělá. Nakonec ho napadlo, že ho dá Filípkovi. Po obědě vyrazil s pejskem k němu. Filípkovi řekl, co se stalo pejskovi. A Fílípek si pejska nechal.
Charakteristika postav: Medovníček je hodný, pomohl pejskovi z řeky. Orel je kamarádský, pomohl Medovníčkovi zachránit pejska. Filípek je dobrosrdečný, protože si vzal štěňátko k sobě.
Knihu jsem četl týden. Je určena pro čtenáře od sedmi let. Doporučil bych ji Michaelovi, protože má rád dobrodružství.

Já vám fakt uteču

Napsal: Dolf De Vries
Ilustroval: Pavel Sivko
Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 1988.
Kniha má 93 stran. Patří mezi dobrodružné příběhy.
Byli jednou Pim, Matrin, Erik a Ronny. Kluci hráli fotbal a omylem kopli míč do potoka. Pim šel míč vylovit, ale roztrhl si nové kalhoty. Pim chtěl přespat u Erika, ale jak si Pim roztrhl nové kalhoty, maminka mu to nedovolila. Tak řekl mamince, která si četla časopis, že uteče. Maminka nedpověděla. Tak si Pim vzal stan, spacák a něco, co udělá velký rachot, aby si ho maminka všimla a dovolila mu přespat u Erika. Ale maminka se ho jenom zeptala, kampak jde. Pim rychle utekl z domu. Šel do parku a tam si kopal Martin. A ten se vydal s ním. Pim se mezitím pokoušel postavit stan, ale samotnému mu to nešlo. Po čtvrthodině přišel Martin s chlebem. Postavili stan a hodně se při tom nasmáli. Za chvíli se tiše přiblížil za Pima Ronny a vyděsil ho. Pim byl naštvaný, protože se mu Ronny a Martin smáli. Když byl večer, Martin odešel domů a Pim zůstal sám ve stanu. V noci ho něco vylekalo. Pim vykoukl ze stanu a viděl tam smutného a zmrzlého psa. Vzal ho do stanu. Najednou nad nim byly nějaké ruce a strčil hlavu do spacáku a pokoušel se usnout. Za chvíli slyšel nějaké divné zvuky. Vystrčil hlavu ze spacáku. Pes potichu kňučel, protože potřeboval čůrat. Najednou někdo otevřel stan a byl to tanínek. Venku uviděl zahradní židličky a maminku. Hned oba objal. Nakonec se ukázalo, že ho maminka s tatínkem pozorovali, aby se mu nic nestalo. Maminka si řekla, že byl Pim dost vystrašený a poučený, tak mu pak dovolila jít spát k Erikovi.
Charakteristika postav: Pim je tvrdohlavý, utekl z domu. Martin je hodný, pomohl Pimovi. Ronny je zlý, vystrašil Pima.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji týden. Líbila se mi, protože je poučná.
Knihu bych doporučil Michaelovi, protože má rád dobrodružství. Zaujalo mě, jak Pim nemohl ke kamarádovi, proto utekl z domu.

Klub Tygrů - Palác stříbrných panterů

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2010.
Kniha má 132 stran.
Napsal: Thomas C. Brezina
llustrovala: Naomi Fearnová
Knihu bych přiřadil k dobrodružné detektivce.
Parta z Klubu Tygrů, Biggi, Luk a Patrik tráví prázdiny v Indii. Zde jim jejich přítel ukáže mahárádžův palác, který je opuštěný v hluboké džungli. Klub Tygrů jde prozkoumat tento palác, protože se zde nachází poklad. V paláci žijí šelmy, které jsou ohroženy a Klub Tygrů jim chce pomoci. Rija s Radúnem, jsou to jména panterů, kteří v paláci bydlí, jsou moc hodní, ale to nikdo neví, pouze jejich přítel Arjuna a Klub Tygrů. Parta v paláci najde auto na dálkové ovládání, ale nevědí, komu patří, a proto se vydají na velké pátrání. Přes velký strach se vydali prohledat palác a našli tam uspávací šipky. Po dalším pátrání dopadli pana Wolfa, který měl v ruce pušku a dálkové ovládání. Ten jim vysvětlil, že po nich potřebuje, aby mu utrhli stříbrnou bylinu, která je tím velkým pokladem v paláci. Díky Patrikově rychlému kopu vyrazil panu Wolfovi ovládání z ruky a v tu chvíli se tam objevil šéf pana Wolfa, který se ptal, co tu dělá s pistolí. A tím zachránili pantery a poklad v paláci.
Charakteristika postav: Biggi je rychlá jako Tygr, nosí ztřeštěné oblečení a ráda vše sbírá. Patrik je silný jako Tygr, je samý sval, baví ho fotbal a atletika. Luk je lstivý jako tygr a je počítačový fanda.
Kniha se mi líbila, protože je napínavá, dostal jsem jí od mamky k Vánocům. Má 21 kapitol: Panteři se objevují, Pád, Záhadný objev, Panteři v nebezpečí, Hrozba, Podezřelé kufry, Pravda a Nancy, Strážce paláce, V paláci panterů, První výstřely atd.
Knihu jsem četl jeden týden. Je určena pro čtenáře od devíti let. Doporučil bych ji Lukášovi, protože četl knížku s lupou. Je zajímavá tím, že na některých stránkách je šedé políčko, na které musíte přiložit superlupu, aby se vám zjevily odpovědi.

Klub Tygrů - Ostrov děsivých goril

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2010.
Kniha má 125 stran.
Napsal: Thomas C. Brezina
llustrovala: Naomi Fearnová
Knihu bych přiřadil k dobrodružné detektivce.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let.
Kapitoly: Ostrov s tajemstvím, Nebezpečná plavba, Bouře, Objev, Řev, Útok Monster, Přízračné gorily, Hlavně nic neprozradit a další
Parta Biggi, Luk a Patrik se vydají na plavbu po moři. V dáli uvidí ostrov a ptají se strýčka, co to je za ostrov. Strýček jim odpověděl, že se tam něco stalo, ale už neřekl co. Musíme jít ten ostrov prozkoumat. Na cestě je překvapí silná bouře, díky které jsou tam rychleji. Tygři hledali místo, kde se schovají před bouří. Najdou jeskyni, do které vedou stopy. Bok po boku jdou pomalu hlouběji. Na konci uvidí mříž se zámkem. Za chvíli uslyšeli řev. Všichni sebou škubli a báli se ještě víc než přetím. Pomalu šli pryč z jeskyně. Najednou za sebou slyší bubnování. Otočí se a za nimi velká bílá gorila. Všichni začali utíkat, co jim nohy stačily. Naskákali na loď a odjeli.
Charakteristika postav: Patrik je silný jako tygr, ale je i šikovný, opravil loď. Biggi je rychlá jako tygr a všímavá - všimla si, že zámek je naolejovaný, aby nebyl rezavý. Luk je lstivý jako tygr, všiml si stop, které vedly do jeskyně.
V knize mě zaujalo, že na některých stránkách je zpráva a vy na ni musíte přiložit lupu, aby se vám zjevila odpověd. Doporučil bych ji Michale, protože četla některé díly. Líbila se mi, protože má napínavý příběh. Četl jsem ji dva týdny. V textu mě zaujalo napětí, třeba v situaci, kdy začal řev.

Klub Tygrů - Strašidelný obchod

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2015.
Kniha má 138 stran.
Napsal: Thomas C. Brezina
llustrovala: Naomi Fearnová
Knihu bych přiřadil k dobrodružné detektivce.
Luk ke svým narozeninám dostal videomobil. Sestrojoval si dálkově řízené auto s kamerou. Vtom mu zavolala teta na jeho nový mobil. Luk hovor přijal. Teta měla také videomobil, takže Luk viděl, kde teta je. Stála před divným obchodem. Tetě obchod přišel zajímavý, takže se do něho šla kouknout. Když vešla, spatřila na stole masožravé kytky. Luk uslyšel v telefonu křik a jak tetě vypadl mobil z ruky. Nastalo ticho. Luk se bál o tetu, proto zavolal policii. Popisoval, jak teta vypadala. Policista se zamyslel a řekl, že před chvílí našli ženu, jak leží v parku v bezvědomí a seděl k ní tento popis a vezou jí do nemocnice. Luk chtěl zjistit, kdo to způsobil, a proto svolal svoje kamarády. Pověděl jim co se tetě stalo. Dali se do pátrání. Dostali projekt z dějepisu, při kterém se měli zeptat lidí na jejich okolí. Na dvoře paní Lussandrové viděl Luk auto, které bylo přikryté plachtou. Poznal tetino auto. Najednou mu někdo přiložil ruku k puse. Luk usnul. Patrik s Biggi našli tajný vchod do obchodu. Zjistili, co se tam dělo. Zavolali policii a policie majtelku zatkla, protože zjistili, že kradla.
Charakteristika postav: Biggi je rychlá jako Tygr a všímavá, všimla si tajného vchodu. Patrik je silný jako Tygr a statečný, zachránil Luka. Luk je lstivý jako tygr a zvědavý, protože chtěl vědět, co je pod plachtou.
Kniha má 20 kapitol, například Tajemný obchod, O co tu jde?, První zjištění, Podivná změna, Neuvěřitelné věci, Nečekaná zásilka, Zajímavé objevy.
Kniha se mi líbila, dostal jsem jí od mamky k Vánocům. V textu mě zaujalo napětí, když teta Clarissa spadla na zem a spustil se řev.
Kniha je zajímavá tím, že tři malé děti rozluští záhadu. Doporučil bych ji Michalovi, protože má rád detektivky. Líbila se mi, protože se hezky četla. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva týdny.

Klub Tygrů - Hlas ze záhrobí

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2015.
Napsal: Thomas C. Brezina
llustrovala: Naomi Fearnová
Kniha má 125 stran.
Knihu bych přiřadil k dobrodružné detektivce. Je určena pro čtenáře od devíti let.
Kniha se mi líbila vybral jsem si ji, protože mám rád Klub tygrů. Četl jsem ji dva týdny.
V knize mě zaujalo, že na některých stránkách je zpráva a vy na ni musíte přiložit lupu, aby se vám zjevila odpověď.
Kapitoly: Tajemný hlas, Jsi moje mstitelka, Podezření padá na Klub Tygrů, Duch se znovu ozývá, Pověření, Výhružný telefonát, Existují skuteční duchové?
Biggi, Luk a Patrik byli jako vždycky ve škole. Patrik Biggi napsal na lavici: Bek má krk samý špek! Biggi se hned začala smát. Pan učitel Bek řekl, ať si jde sednout do zadní lavice místo Petry. Patrik hodil k Biggi papírek, dělal na ni Pssssssst. Ale Biggi neslyšela, když si toho Biggi všimla přečetla si ho. Bylo tam napsáno. Na tabuli svíti flek, jmenuje se Edward Bek. Biggi se zase začala smát. Dostala od učitele napomenutí. Najednou uslyšela nějaký hlas. Okamžitě vyskočila ze židle a začala řvát dost! Hlasy i duch se zjevoval i jiným lidem. Tak se Klub tygrů dal do pátrání. Za nimi se objevil muž, který je pronásledoval. Každý z Tygrů se rozeběhl na jednu stranu. Muž běžel po Patrikovi. Když Patrik nepřicházel, Luk řekl, že ho ten muž chytil. Že musí okamžitě do továrny. Když tam doběhli, slyšeli divné ťukání. Otevřeli dveře, odkud se ozýval ťukot. A byl tam Patrik. Ale zase tam byl ten muž a chtěl je zahnat zpátky do místnosti. Patrik mu podtrhl nohy a Tygři se na něj vrhli. Svalili ho na zem. V tu chvíli mu přiběhl na pomoc kolega. Ale za ním se hnal pan uklizeč Klíma. Sundal mužům masky. Byl tam jeho syn Kamil a Kamilův kamarád Jáchym. Oba udali na policii. A tak Klub tygrů vyřešil další záhadu.
Charakteristika postav: Biggi je rychlá jako tygr a chytrá, napadlo ji, ať se rozdělí. Patrik je silný jako tygr a nebojácný, podtrhl záhadnému muži nohy. Luk je lstivý jako tygr a velmi dobře umí s počítačem, protože dlouhou zprávu rozluštil za jednu minutu.
Knihu bych doporučil Filipovi, protože si myslím že by ho mohl zajímat napínavý příběh.

Klub tygrů - Tajemství tříbarevné kočky

Napsal: Thomas C. Brezina
Ilustrovala: Naomi Fearnová
Kniha obsahuje dvacet kapitol: Noční úlek, Kočka pro štěstí, Princezna, Rozbití zahradní trpaslíci, Co se děje?, Společná záležitost, Záhadný dopis, Kočka s mapou pokladu, V tajné skrýši, Vloupání, Doktor Blech zuří, Trik a další.
Druh literatury: detektivka
Knihu jsem četl týden. Má 90 stran. Vydalo ji nakladatelství Fragment v Praze roku 2015.
Kniha se mi líbila, vybral jsem si ji, protože jsem ji dostal k Vánocům.
Biggi vzbudila hlasitá rána, která se ozvala pod jejím oknem. Opatrně vykoukla ven a ve tmě spatřila dva muže, kteří se dohadovali a něco hledali. Po chvíli Biggi spatřila, jak po větvi stromu k ní do okna leze kočka. Hned ji napadlo, že ji určitě hledali ti pánové. Kočka byla celá vystrašená a otevřeným oknem skočila k Biggi do pokoje. Biggi se nad ní slitovala a zatím si ji nechala v pokoji. Kočka měla štítek s adresou a jménem. Zítra najdeme jejího majitele. Šli na adresu, kterou měla princezna na obojku napsanou. Když tam přišli, uviděli tlustého muže. Biggi řekla, že to byl ten, který byl včera před jejím domem. Oknem zaslechla, jak se muži baví o nějakých penězích, a že když ji chytí budou milionáři. Tak se Klub tygrů dal do pátrání. Luk jsi všiml, že kočka má na kožíšku šifru. Hned ji začal luštit. Při pátrání v domě nic nenašli a tak alespoň vzali princezně z domu její misky na vodu a granule. Když do misky nalili kočce vodu, zjevila se jim šifra. Patrika napadlo, že to může být v princeznině polštáři. A opravdu tam byla. A tak Klub tygrů vyřešil další záhadu.
Doporučil bych ji Tomášovi, protože má rád zvířata. Na knize se mi líbilo, že museli přijít na šifru, kterou měla kočka ukrytou na kožíšku.
Charakteristika postav: Biggi je rychlá jako tygr a lítostivá. Nenechala kočku v klubovně spát samotnou.Luk je lstivý jako tygr, šikovný.Vyluštil záhadu, co měla kočka na kožíšku. Patrik je silný jako tygr a mazaný. Měl dobré maskovací nápady. Princezna je hlavní postava knížky. Kočka s tajemstvím na kožíšku.
V knize mě zaujalo to, že má kočka na kožíšku čísla. Je určena pro čtenáře od sedmi let.

O zvířátkách pana Krbce

Napsal: Stanislav Havelka
Ilustroval: Vladimír Renčín
Druh literatury: pohádka
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Byl tuctový jarní den. syrovo, deštivo. Večer začalo sněžit. Pan Krbec měl na stole rozloženou mapu a koukal se kudy půjdou u neděli na výlet. Chtěli jít na zámek nebo hrad. Pan Krbec se koukal do mapy a přitom si myl turistické boty. Kokeš smutně mňoukal. Nabrousil si drápky o křeslo tety Kotyldy. Nakonec došli na Karlštejn. Hrad byl špinavý a zašlý. Není v hradě Šípková Růženka? Pan Krbec nebyl rád. Ale musel se s tím smířit. Pavučinová Růženka. Všechny pavučiny, které byly na hradě se od sebe odpojily. Pan Krbec se rozeběhl ke komnatě, Kokeš za ním, ale nestíhal. Na podlaze ležely knížky a knihovna. Najednou zaslechli volání o pomoc. Rychle uhnuli knížky a pod nimi ležela Pavučinová Růženka. Kokeš se rozeběhl, že ji políbí, ale byla to sova a ne Pavučinová Růženka. A marně se snažila upravit brýle. Poté se pan Krbec vrátil k hradní bráně. Šel vyhledat kam by se mohli ubytovat. Nakonec si vybral komnatu. Ani Kokeš nebyl pozadu uklidil křeslo na kterém chtěl usnout. Mezitím pan Krbec uklidil celou místnost. Když si dávali večeři objevil se tam duch Ruprecht. Já jsem Ruprecht mám rád špínu, prach a puch. Když tohle Ruprecht říkal pan Krbec mu hodil pepř do očí. Ruprecht odstrašoval všechny návštěvníky, kteří chtěli jít na hrad. Další den večer Ruprecht zacpal panu Krbcovi komín. Když tam hodil pár polínek, aby krb hořel začalo hořet vše okolo. naštěstí mají na hradě dobré opatření proti požáru. I Ruprechta to zmáčelo. Byla mu zima a tak zůstal se sovou, Kokešem a panem Krbcem v komnatě u krbu. Pana Krbce napadlo, že jestli se Ruprecht zlepší může s nimi sedávat u krbu klidně každý den. Nakonec ze zlého ducha se stal hodný duch.
Charakteristika postav: Ruprecht byl zlý, dělal naschvály ostatním. Pan Krbec je hodný, polepšil Ruprechta. Kokeš je líný a ospalý, protože nechce nic dělat.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji tři dny. Doporučil bych ji Zuzaně, protože má ráda zvířata. V knize mě zaujalo, jak zde zvířátka zlobí. Líbila se mi, byla poučná - nemám zlobit.
Názvy kapitol: Boj o Kulíkov, Spadla z nebe, Nové dobytí Kulíkova, Kokeš se smiřuje s Kocandou, Ruprecht dostal nápad, Detektiv Kukula ví, jak na to, Kokeš a varhany, Trampoty s oblečením, Spokojená nevěsta, Ruprecht zase dostal nápad, Poprvé společně, Vzácná návštěva, A sláva nakonec.
Kniha má 78 stran.

Výprava za dinosaury

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha má 86 stran a 10 kapitol: Domeček na stromě, Všude knihy, Cesta do neznáma, Punťa, Zářící medailonek, Údolí dinosaurů, Útěk před nebezpečí, Obří stín, Úžasný let, Hurá domů.
Knihu jsem četl jeden týden. Je určena pro čtenáře od sedmi let.
Jednou se Kuba a Anička šli projít do lesa. Uviděli v koruně stromu domeček. Anička tam hned chtěla jít, ale Kuba ji zastavil. Tam nemůžeme, nevíš, komu patří. Ale pak jim to nedalo a šli tam společně. Uviděli tam hromadu knih. Kuba knížky miloval. Zalíbila se mu tam jedna, která byla o dinosaurech. Kuba si začal čist knížku. Na první stránce byl Pteranodon. Tento létající ještěr žil v období křídy. Vyhynul před šedesátipěti miliony let. Anička se s Pteranodonem okamžitě skamarádila. A Kuba po chvíli taky. Najednou spatřili triceratopse. Lekli se ho a báli, ale Kuba zjistil, že je přátelský. Poté si Kuba vzpomněl na Tyranosaura Rexe, že byl ohromný a hrozně nebezpečný. Kuba zvedl hlavu a on stál před ním. Rychle utekli do domečku. Kuba si dole zapoměl batoh. Opatrně slezl dolů. Došel si pro něj. Vtom se Tyranosaurus Rex otočil. Kuba nemohl nikam jít. Mezitím Anička slezla. Něco mluvila na Pteranodona. Pteranodon vzlétl pro Kubu. Přistál u něj. Kuba hned naskočil na jeho hřbet. Pteranodon ho donesl do domečku. Kuba a Anička si už přáli aby nebyli u dinosaurů. Taky se jim to splnilo. Vykoukli z domečku ven a žádný dinosaursus široko daleko nebyl. Vtom slyšeli volat maminku, tak rychle běželi domů.
Charakteristika postav: Anička má ráda zvířátka, proto se skamarádila s Pteranodonem. Kuba je odvážný, šel si pro batoh, i když tam byl Tyranosaurus Rex.
V textu mě zaujalo to, že je knížka o dinosaurech. Kniha se mi líbila, protože je z dávných dob a je v ní mnoho dobrodružství.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože má rád dobrodružství.

Výprava do doby ledové

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha má 86 stran.
Názvy kapitol Věci na M, Lovci s oštěpy, Medvědí jeskyně, Nástěnné malby, Stopy ve sněhu, V pasti, Kouzelníkův dárek, Slavnostní průvod, Pán zvířat, Návrat.
Jednou si Kuba s Aničkou šli zaplavat. Když se vraceli domů, Aničku napadlo, že by se mohli jít podívat do nějaké té knížky. Tak šli do domečku. Když vylezli nahoru, Kuba uviděl otevřenou knížku. Přečetl si název a bylo tam napsáno Doba ledová. Anička tam hnedka chtěla jít. Domeček se roztočil. A objevili se době ledové. Uviděli čtyři postavy na útesu. Všichni drželi dlouhé oštěpy. Kuba začal listovat v knize a bylo tam napsáno. Kromaňonská rodina často lovila zvěř společně. Hluboké jámy zakrývali větvemi a pak do nich naháněli soby a mamuty jako do pastí. Anička vyrazila za nimi. Když ale vyšli z domečku, byla jim strašná zima. Kuba uviděl jeskyni, běželi se do ní schovat. Když vešli do jeskyně, uviděli na zemi kosti a slyšeli chrápání. Kuba zase začal listovat v knize a začal číst. Velcí jeskynní medvědi doby ledové měřili přes tři metry. Byli větší a zuřivější než současný grizzly. Jeskyně, ve kterých žili, byly plné kostí jejich předků. Hledali další jeskyni. Kuba ji zase uviděl. Uprostřed jeskyně byl oheň a vedle byly kožešiny. Oba si jednu vzali. Už jim nebyla zima. Na zdi zahlédli postavu vyrytou do stěny. Kuba nahlédl do knížky a četl. Jeskynní lidi nejspíš vedl kouzelník neboli Pán zvířat. Sobí parohy měl proto, aby mohl utíkat rychle jako sob, a soví masku nosil kvůli tomu, aby viděl jako sova. Když jim už bylo teplo, vydali se hledat třetí věc na M. Šli, šli a šli. Vtom spadli oba do jámy. Za chvíli k nim přišel kouzelník. Kuba ho prosil o pomoc. Kouzelník jim dolů hodil lano. Anička ho držela. Najednou začala stoupat. Když vylezla z jámy, kouzelník hodil lano dolů Kubovi. Kouzelník dal Kubovi mamutí kost jako píšťalku. Aničku napadlo, že mamutí kost bude ta třetí věc na M. Šli do domečku. Roztočil se a už byli doma.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou jsou nebojácní, nebáli se jít do temné jeskyně. Kouzelník je hodný, pomohl Kubovi s Aničkou ven z jámy.
Kniha se mi líbila, protože je z dávných dob. V textu mě zaujalo, jak je rozlišený text, který četli v knize. Četl jsem ji jeden týden. Doporučil bych jí Ondrovi, protože má rád dobrodružství.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.

Výprava do deštného pralesa

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách: Kde je Kaštanka?, Nástrahy pralesa, Zubaté rybky, Opičí trápení, Roztomilé koťátko, Upíři?, Druhá věc, V půli cesty.
Jednou Aničku napadlo, že by se někam mohli podívat. Kuba souhlasil. Tak šli do magického domečku. Na zemi ležela otevřená knížka. Byl na ní obrázek deštného pralesa. Kuba se hrozně těšil. Anička řekla, ať jsme tady. Domeček se začal roztáčet. Najednou všechno ztichlo. Kolem domečku byly vysoké stromy. Vtom uslyšeli hlasité šustění. Šustění sílilo a sílilo. Kuba začal listovat v knize. Začal číst. Šustění znamená, že se blíží třicetimilionová armáda velkých masožravých mravenců. Kuba s Aničkou rychle běželi pryč. Najednou před nimi byla řeka. Nevěděli, co mají dělat. Vtom jak na zavolanou po řece plula kláda. Oba na ní naskočili. Vedle nich začaly skákat ryby s velkými zuby. Anička je chtěla pohladit. Ale Kuba jí včas zastavil. To jsou dravé pirani. Kuba se snažil být klidný. Přemýšlel, co by mohli udělat. Před nimi byly dlouhé liány. Kubu napadlo, že by se jich mohl chytit a přitáhnout se ke břehu. Když už u nich byli, Kuba jednu popadl. Ale nebyla to liána, ale jen dobře maskovaný had. Kuba ho okamžitě pustil. V tu chvíli si všiml, že před nimi pluje velká kláda. Najednou otevřela pusu. Krokodýl! Najednou odněkud na ně přistálo ovoce. Oba nevěděli odkud. Pořád se kolem sebe rozhlíželi. Anička si všimla opičky. Utrhla další ovoce a hodila to po nich. Poté zmizela ve stromech. Za chvíli se vrátila s klackem. Natahovala k nim klacek jako by jim chtěla pomoct ke břehu. Kuba klacek chytl. Přitáhl je ke břehu. Když byli na břehu, opička zase zmizela. Anička rychle běžela za ní. Kuba za Aničkou. Dovedla je k malému koťátku. Bylo to mládě jaguára. Anička si s nim chvíli hrála. Ale po chvilce tam přišla jaguářice. Šla směrem k Aničce. Když byla skoro u ní, opička jí chytla za ocas. Jaguářice se otočila na opičku. Opička už byla ve stromech. Jaguářice běžela za opičkou. Nastává noc. Pojďme se přes noc schovat do domečku a ráno půjdeme hledat tu druhou věc. Když vylezli nahoru, chtěli jít spát. Přišla opička. Držela v ruce velký červený plod. Kuba vytáhl knížku a přečetl si co je to. Mango. Aničce to došlo. Ta druhá věc na M je Mango. Tak začali hledat knížku o Pensylvánii. Našli ji. Ať jsme tady. Domeček se opět začal roztáčet. Zase ticho. Už jsme doma.
Charakteristika postav: Opička je hodná, dala jim věc na M. Kuba s Aničkou jsou nebojácní, nebáli se jít do deštného pralesa.
Knihu jsem četl jeden týden. Je určena pro čtenáře od osmi let. V textu mě zaujalo, jak je jiným písmem napsáno to, co Kuba čte z knihy. V knize mě zaujalo, že se děj odehrává v pralese. Doporučil bych ji Ondrovi, protože četl jinačí díl.

Výprava na pustý ostrov

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy kapitol: Pošmourné odpoledne, Jasně modré moře, Tři muži ve člunu, Mizerná kořist, Poklad kapitána Kida, Velrybí oko, Blíží se bouře, Kopejte kopejte!, Tajemný M, Opravdový poklad.
Jednou Kuba s Aničkou doobědvali. Aničku napadlo, že by se mohli jít podívat do magického domečku. Kuba jako vždycky souhlasil. Když tam dorazili, vyšplhali do domečku. Aničce se hned zlíbila knížka, na které byla pláž. Bez nějakého optání řekla kouzlo: ať jsme tady. Domeček se začal točit. Když se domeček dotočil, Anička si všimla papouška, který seděl v okně. Jak se Anička dotkla písku, hned běžela do moře. Kuba si nejprve sundal boty a až pak šel do moře. Chvíli si tam hráli. Ale po chvilce si Kuba všiml lodi. Pozorně se zadíval. Měla vlajku na které byla lebka. Kubovi z toho přeběhl mráz po zádech. Piráti! Anička se hned běžela schovat do domečku. Ale Kuba si chtěl do svého zápisníku nakreslit tu vlajku. Než to stihl dokreslit, už byli na ostrově. Rychle běželi ke Kubovi a chytili ho. Všichni tři se začali zlomyslně smát. Anička přiběhla Kubovi na pomoc. Toho, který držel Kubu, kopla a bouchla. Ale pirát jako by nic necítil. Aničku chytl do druhé ruky. Ten, co držel Kubu a Aničku, byl kapitán. Jmenoval se Bones. Ty ostatní dva se jmenovali Smraďoch a Vousáč. Šli prohledat domek. Když vylezli nahoru, řekli jsou tu jenom knihy. Ale Vousáč objevil medailonek. Bones dal Kubovi mapu k pokladu. V pravé dolní části bylo napsáno, že je pod velrybím okem. Bones vzal Kubu a Aničku na loď. Řekl pirátům, ať ty dva hodí do jeho kajuty a zamkne je tam. Kuba přemýšlel, pod jakým velrybím okem. Anička se koukla z okna na moře. Najednou řekla, hele velryba. Kuba se rychle zvedl. Vykoukl z okna. Ale žádnou velrybu neviděl. Kde je ta velryba? Ten ostrov vypadá jako velryba. Kopec na ostrově vypadal jako velrybí hřbet. Palma, na které byl domeček, vypadal jako chrlič. A velký kámen vypadal jako oko. Když dopluli zpět na ostrov, řekl Kuba, že to je pod tím obrovským kamenem. Když začali kopat, začalo hrozně pršet. Nad nimi začal poletovat papoušek. Rychle utečte. Kuba s Aničkou běželi do domečku. Anička řekla zase kouzelné slovo. Ať jsme tady. Domeček se roztočil. A pak všechno ztichlo. Do domečku přilétla Lorinka. Začala se proměňovat ve stařenku.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou jsou hodní, pomohli stařence se dostat z prokletí. Stařenka je hodná, varovala je před bouří.
Kniha se mi moc líbila. Četl jsem ji jeden den. Je určena pro čtenáře od sedmi let.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože četl jiný díl.V textu mě zaujalo, jaká mají piráti divná jména. V knize mě zaujalo, že ostrov vypadal jako velryba.

Výprava do země samurajů

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách.
Názvy některých kapitol: Zpátky v lese, Otevřená kniha, Dva ninjové, V zajetí, Světla pochodní, Setkání s mistrem, Na východ, Divoká řeka, Myší můstek, Dobrou noc Kaštanko
Jednou se Kuba s Aničkou rozhodli, že se půjdou někam podívat. Když vylezli do domečku, na otevřené knížce ležela Kaštanka. Kubu napadlo, že jak na té knížce spala, že se do té knížky mají vydat. Přenesli se do doby, kdy byli ninjové a samurajové. Když Anička s Kubou vykoukli z okna, dole stáli dva ninjové. Viděli je. Aničku napadlo, aby vytáhli provazový žebřík. Ale ninjové vyšplhali po kmenu. Když byli nahoře, koukli se na Kubu s Aničkou. Jeden byl menší a ten druhý větší. Větší ukázal na ně prstem. A pak ukázal dolů. Tak slezli. Ninjové je pak chytli. A odvedli je k řece. Pustili je a strčili je k vodě. Začali plavat přes řeku. Ta voda je jako led. Velký ninja chytil Kubu a malý Aničku. Vzali je na záda. A přebrodili řeku. Pak je vzali do jeskyně. Byl tam mistr ninjů. Vydali se k domečku. Viděli tam samuraje. Vzpomněli si na mistrovu radu. Řiď se přírodou, staň se její součástí a napodobuj jí. Schovali se za velký kámen. Dělali, že jsou kámen. Asi za půl minuty byli samurajové pryč. Mistr je před domečkem chytl. Dal jim měsíční kámen. Pak zmizel ve stínu. Vlezli do domečku. Ukázali na obrázek Žabí zátoky. Ať jsme tady. Domeček se roztočil a byli doma.
Charakteristika: Kuba má dobrou paměť, protože si vzpomněl, co jim říkal mistr. Anička je bystrá, protože odhadla, co jim říkají ninjové. Kaštanka je hodná, ukázala jim cestu do domečku.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože čte stejné knížky. Je určena pro děti od sedmi let. Četl jsem ji jeden týden.
V knížce mě zaujalo, že to je z dávné doby. V textu mně zaujalo, že to, co je v knížce, je jinak vyznačené.

Výprava za tajemným rytířem

Napsala Mary Pope Osbornová.
Ilustrovala Jutta Knippingová.
Knihá má 86 stran. Četl jsem ji jeden týden. Patří mezi dobrodružné příběhy.
Kniha obsahuje deset kapitol: Tajemný les, Vzhůru za dobrodružstvím!, Vodní příkop, Nezvaní hosté, V pasti, Kouzelná hůlka, Tajná chodba, Záhadný rytíř, V bezpečí, Objasnění jedné záhady.
Jednou se Anička probudila uprostřed noci. Šla za Kubou a řekla mu, že nemůže usnout. On jí řekl, že taky nemůže usnout. Když došli do domečku, Kubovi se zalíbila kniha, na které byl obrázek rytíře a hradu. Domeček se začal roztáčet. Když se dotočil, slyšeli řehtání. Vykoukli z okna. Tam viděli obrněného rytíře na černém koni. Kuba se koukl do knížky, kde byl obrázek rytíře. Bylo tam napsáno: Rytíř přijíždějící na hradní slavnost. Rytíři nosili na daleké a nebezpečné cesty brnění. Brnění bylo velmi těžké. Samotná přilba mohla vážit až dvacet kilogramů. Šel do hradu. Anička šla hned za ním. Kuba taky. Když tam vešli, byl tam obří dvůr. Slyšeli hrozně hlasitý smích. Viděli tam hodně lidí. Děti tam nosily jídlo. Něco jako číšníci. Někdo je zahlédl. Rychle za nimi běžel. Oba začali utíkat pryč. Kuba uviděl nějaké dveře. Rychle do nich vběhli. Uviděli tam hodně brnění. Kuba do nich omylem strčil. Všechny spadly na zem. Udělalo to hrozný hluk. Přišli tam tři chlapi. Vzali je a hodili do hladomorny. Kubu něco napadlo. V té době ještě neznali baterku. Tak ji Kuba vzal a dělal, že to je kouzelná hůlka. Všichni tři se lekli. Anička uviděla nějakou divnou chodbu. Šli tam. Kubal první. Byly tam dveře. Když je otevřel spadl do vody. Byla to totiž chodba k příkopu. Když mu Anička pomohla ven, uslyšel zařehtání. Pár kroků od nich byl tajemný rytíř na černém koni. Doklusali k nim. Rytíř sesedl z koně a podal Aničce ruku. Tam ji chytla. Rytíř ji vzal do náruče a vysadil na koně. Úplně to stejné udělal s Kubou. Rytíř natočil koně směrem k lesu. Kůň začal vyklusávat. Když byli u domečku, oba poděkovali. Rytíř nasedl na koně, pokynul jim a odjel do mlhy. Vylezli do domečku. Začal se roztáčet. Oba dva rychle slezli dolů. Hodně rychle běželi domů. Převlékli se do pyžama a šli si lehnout.
Charakteristika postav: Kuba je chytrý, použil baterku jako kouzelnou hůlku. Anička je hodná, pomohla Kubovi z příkopu. Rytíř je hodný, pomohl Kubovi a Aničce dostat se do domečku.
Knihu jsem četl jeden týden. Je určena pro děti od sedmi let. V textu mně zaujalo, že se Kuba s Aničkou celou dobu báli rytíře, ale přitom ten rytíř byl hodný. V knize mně zaujalo, že je to z dávné doby. Doporučil bych ji Ondrovi, protože četl jiné díly.

Výprava na Měsíc

Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2005.
Kniha má 94 stran.
Knihu napsala Mary Pope Osbornová.
Ilustrovala Jutta Knipingová.
Knihu bych zařadil mezi dobrodružné.
Obsahuje deset kapitol: Ve svitu měsíce, Vesmírný motel, Sezame, otevři se!, Měsíční králíci, Jízda, Skok vysoký, Měsíčňan, Hvězdička ke hvězdičce, Morgana, Život na Zemi.
Jednou šla Anička o půlnoci za Kubou. Vzbudila ho. Domluvili se, že půjdou do domečku. Nepotřebovali ani baterku, protože měsíc svítil tak dobře, že osvítil celou ulici. Když došli do domečku, byla tam otevřená kniha o Měsíci. Domeček se začal roztáčet. Objevili se ve velké bílé místnosti. Šli tu základnu prozkoumat. Našli sklad se skafandry. Vybrali si ty nejmenší obleky, které tam byly. Vyšli ven. Kuba před dveřmi zakopl. Anička, mu pomohla vstát. Nešlo mu totiž se zvednout. Na Měsíci vážíte o dost méně. Šli dál prozkoumávat Měsíc. Našli měsíční vozítko. Šli se projet. Začalo to skákat. Dojeli k americké vlajce. Vedle vlajky stál dalekohled. Když se do něj Anička podívala, viděla nějakého člověka. Vypadal jako nějaký mimozemšťan. Kuba se koukl taky. Vzpomenul si, že mají jen trochu kyslíku. Naskočili do vozítka. A jeli do základny mezi horami. Najednou před nimi spadl meteorit. Aničku napadlo, aby to přeskočili. Kubovi se to nezdálo jako dobrý nápad. Ale Anička už přeskočila. Kuba šel za ní. Ale bohužel upadl. Anička pomohla Kubovi se zvednout. Kuba se otočil a viděl mimozemšťana. Napsal mu do bloku kdo jsou. Mimozemšťan nakreslil souhvězdí. Vypadalo jako myš. Kubu s Aničkou napadlo, že ta myš bude Kaštanka. Tak dali všechny věci na podlahu na M. Všechny věci se proměnily v Morganu. Kuba s Aničkou si s ní popovídali. A pak běželi domů.
Charakteristika postav: Kuba a Anička jsou hodní, pomohli se dostat Morganě z prokletí. Mimozemšťan je hodný, pomohl Kubovi a Aničce vstát.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji jeden týden.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože četl jiné díly. V textu mně zaujalo, že se děj odehrává na Měsíci. V knize mě zaujalo, že celou dobu Morgana byla proměněná na Kaštanku.

Výprava za tajemstvím pyramidy

Napsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kniha má 86 stran.
Názvy některých kapitol: Mňau, Do nitra pyramidy, Dlouhá chodba, Krásná Egypťanka, Duch královny Nilu, Nápis na zdi, Vzácný svitek, Mumie, Zázračná černá kočka, Další stopa.
Jednou se Kuba s Aničkou vydali do Egypta. Byly tam pyramidy. Kuba zahlédl jednu černou kočku. Vešla do pyramidy. Oba šli za ní. Když tak šli, uviděli nějakou osobu. Byl to vykrádač hrobů. Z pytle, který držel v ruce, mu spadlo železné žezlo. Kuba ho vzal a šli dál do pyramidy. Najednou uviděli nějakou osobu, která se vznášela. Říkala, že se jmenuje Nila. Kuba s Aničkou se taky představili. Nila je poprosila, jestli by jí nemohli popsat, co je vedle nich na zdi. Byly tam takové malé obrázky. Jeden vypadal jako schody, druhý jako člun, třetí jako džbán a čtvrtý jako složená látka. Když to dořekli, královna zmizela. Anička s Kubou ji šli hledat. Když ji hledali, uviděli místnost, ve které byla hrobka. Když došli k ní, tam byla mumie. Anička tam nechtěla zůstat ani chvíli. Běžela pryč. Kuba běžel za ní. Ale jak ta pyramida byla velká, tak se v ní ztratili. Vtom uslyšeli mňoukání. Běželi za ním. Byla to ta kočka, kterou viděli na začátku. Dovedla je ven z pyramidy. Kubu napadlo, aby šli už domů. Poděkovali kočce a rozeběhli se do domečku. Domeček se začal roztáčet. Najednou se objevili doma. Uslyšeli, jak na ně volá mamka, že je oběd. Hned se rozeběhli domů.
Charakteristika postav: Kuba a Anička jsou hodní, protože pomohli Nile. Kočka je hodná pomohla Kubovi a Aničce ven z pyramidy.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože četl ostatní díly. V knize mě zaujalo, že se děj odehrává v Egyptě. V textu mě zaujalo, že to, co je napsané v kníže je zobrazeno jiným písmem.
Kniha je určena pro děti od sedmi let. Četl jeden týden.

Klub tygrů - Létající přízrak

Autor: Thomas Brezina
Illustrovala: Naomi Fearnová
Vydalo nakladatelství Fragment Praha v roce 2009.
Kniha má 116 stran.
Žánr: dobrodružná detektivka
Názvy kapitol: Strašidelné letadlo, Smůla začíná, Opravdu tu straší, Hrůzná noc a další.
Jednou Biggi, Luk, Patrik a jejich rodiče jeli na dovolenou do malé Norské vesničky. Děti se rozhodly, že půjdou přespat u jednoho jezera. Asi dva kilometry od hotelu, kde jsou jejich rodiče. V noci je vzbudil motor letadla. Všichni se šli kouknout. Bylo to hrozně divné letadlo. Bylo celé zelené a byla kolem něj záře. Všichni se báli. Tak si zapálili ohniště a byli až do rána vzhůru. Hned ráno vzali stan a jeli do hotelu. Hned jak se vrátili do hotelu, viděli, že se na zahradě grilovalo. Tak se přidali. Šli spát pozdě v noci. V tu noc na okno pokoje, kde spala Biggi, někdo začal házet kamínky. Biggi se hrozně bála, tak šla spát ke klukům, kteří byli o pokoj vedle. Ráno se šla Biggi podívat do strašidelného domu u jezera. V domě byl hrozně velký Viking. Chytl Biggi a hodil ji sklepa. Asi po půlhodině přišlo klukům divné, že se Biggi tak dlouho nevrací. Jeli se kouknout, co se jí stalo. Když zjistili, že je ve sklepě, šli na pomoc. Luka napadlo na Vikinga udělat past. Místo Biggi dali figurínu a všichni se schovali do skříně. Asi dvě minuty potom do pokoje vešel Viking. Myslel si, že na posteli je Biggi. Pomalu šel k ní, ale v půlce cesty všichni vyskočili ze skříně a svázali ho. Když mu sundali helmu, zjistili, že to je pán, který bydlí proti strašidelnému domu. Zjistili, že má na svědomí obě dvě záhady. Jak tu s Vikingem, který straší lidi, i tu s létajícím přízrakem.
Charakteristika postav: Viking je zlý, strašil lidi. Luk, Biggi a Patrik jsou chytří, přišli na obě záhady.
Knihu jsem četl jeden týden. Doporučil bych ji Ondrovi, protože četl jiné díly.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let. V textu mě zaujalo to, že za každou kapitolou je okénko, ke kterému musíte přiložit lupu, aby se vám zjevila odpověď. V knize mě zaujalo, že se děj odehrává v Norsku.

Staré české báje a pověsti

Autorka: Alexandra Niklíčková
Ilustroval: Petr Bauer
Kniha má 153 stran. Je určena pro čtenáře od devíti let.
Druh literatury: pověsti
Názvy kapitol: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, O proroctvích kněžny Libuše, O dívčí válce, O Křesomyslovi a Horymírovi, O lucké válce, O Durynkovi a Neklanovi, O Svatoplukovi, O králi Ječmínkovi, O Bruncvíkovi, O praporci svatého Václava, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, O staviteli Karlova mostu, O králi Václavu IV, O kouzelníku Žitovi, O Daliborovi z Kozojed, O golemovi, O blanických rytířích a O Růžovém paloučku.
Za dob císaře Rudolfa II. žil rabi Löw. Byl to židovský rabín a učenec. Do Prahy se sjížděli kouzelníci a mágové z celého světa. Sjížděli se sem proto, aby získali nehynoucí slávu. Ale byly tam nějaké úkoly. Ten kdo splnil alespoň jeden úkol, hned měl nehynoucí slávu. Ty úkoly zněly: výroba zlata, vytvoření elixíru věčného mládí, nalezení kamene mudrců a nebo výroba umělého člověka. To zaujalo rabi Löwa, rozhodl se sestavit umělého člověka. Kvůli tomu, že ho chtěl sestavit, ani nespal. Ráno poprosil lidi, jestli by mu nedonesli bláto. Lidi se divili proč, ale na nic se ho neptali. Zanedlouho ho představil lidem. Byl vytvořen proto, aby jim pomáhal. Lidi z toho byli mimo. Rabi Löw věděl, jak s golemem zacházet. Od neděle do pátku může pracovat, ale v sobotu se mu musí vyndat šém z čela, protože si potřebuje odpočinout. Takhle to šlo a lidi byli spokojeni, ale jednoho dne právě v sobotu byl rabi Löw v nemocnici za dcerou. Řekl lidem, ať někdo vyjme šem z golemovy hlavy. Ale bohužel se toho nikdo neujal. Golem začal šílet a všechno ničit. Rabi Löw mu okamžitě přikázal, ať stojí. Golem poslechl. Rychle běžel, aby mu vyjmul šém z hlavy. Lidem se pokoušel vysvětlit, že to bylo nedorozumění, ale všichni ho prosili, aby všechny šémy, které má, zahodil. Rabi Löw je poslechl. Lidé mezitím dali golema na půdu a tam se z něj stal prach.
Charakteristika postav: Rabi Löw je hodný, pokoušel se pomoct lidem.
Knihu bych doporučil Michaelovi, protože se myslím, že by ho mohla zajímat naše historie. Četl jsem ji jeden týden. V textu mně zaujalo, že to je z dávných dob. V knize mně zaujalo, že se rabi Löw pokoušel pomoct lidem.