Johana Groulíková
Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka
Autor: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Jan Černý
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1984.
Počet stran: 90 ve 13 kapitolách
Názvy kapitol: Jak psal Slávek úkol a vtom se to začarovalo, Jak už se to nedalo napravit, Jak Slávek dostal pětku a mužíčkovi se stalo neštěstí, Jak se Slávek rozzlobil na Jiřku, Co se dělo s dubovým mužíčkem, Jak Slávka hledala taky Jiřka, Jak jim kocour Uhlík utekl dírou v plotě, Jak jim taky Princ utekl dírou v plotě
Nejvíc se mi líbila kapitola Co se dělo z dubovým mužíčkem.
Kniha vypráví o Slávkovi, který si načaroval dubového mužíčka pod dubem a Slávek se ho nemohl zbavit, protože se dubovému mužíčkovi u Slávka líbilo. Po hodině ve škole paní učitelka dala dubového mužíčka do zásuvky, mužíček tiše leží a potom otevřel oči. A byla tam tma. Dubový mužíček zavolal: "Je tu někdo?" Nikdo se neozval. Po chvíli zaslechl zívnutí, byla to stará násadka. Dubový mužíček se zeptal: "Kdo jsi?" Byla to násadka. Dubový mužíček dupal co nejvíc, potom se zásuvka vyndala a vysypala na smetiště.
Charakteristika hlavních postav: Slávek je líný, protože se mu nechtějí dělat domácí úkoly. Jiřka je starostlivá, protože se bála o Slávka. Dubový mužíček byl neposedný, protože vyváděl samou neplechu.
Kniha je určena pro děti od šesti let. Četla jsem ji tři dny. Doporučila bych ji Máje, protože má ráda pohádky.
Druh literatury: dětský pohádkový příběh
Kniha je zajímavá tím, že je z dob, kdy mamka chodila do školy. Má hezké ilustrace. Velmi se mi líbila, protože se mi dobře četla.
Ferda Mravenec
Napsal a nakreslil: Ondřej Sekora
Vydalo nakladatelství Euromedia v Praze roku 2006.
Druh literatury: pohádka
Kniha je pro děti od šesti let.
Počet stran: 76 ve 16 kapitolách - Nejprve o jednom hochu, který šel lesem, O sáňkách na mraveništi, O prázdné krabičce, Jak Ferda neměl deštník a jak pan Hlemýžď huboval, O tom jak se pan hlemýžď zlobil ještě víc a svižník na něj volal: co tak utíkáte, strejčku?, O tom, co by Beruška ráda, ale musí se nejprve optat maminky, O tom, jak panu Cvrčkovi nehrálo rádio a jak se paní Ploštice ostýchla a další.
Nejvíc se mi líbila kapitola O sáňkách na mraveništi a o prázdné krabičce. Je o mravenci Ferdovi, který se vydal do světa poznávat nové věci. Všechno to začalo na mraveništi, kde bydlel Ferda mravenec. Jednou si postavil z jehliček lyže, ke kterým si udělal hůlky. Udělal si je z jedné jehličky, kterou přepůlil. Potom si na ně stoupnul a fičel dolů z mraveniště. Ferda se snažil vyhýbat dělníkům, pokaždé jednoho srazil. Když to hoch uviděl, Ferdu mravence odchytl do krabičky od sirek a šel domů. Už byl skoro doma na zahradě. Slávek, Hana a Zdena, viděli něco červeného. Jsou to jahody, jemu taky dali a řekli, že zítra jdou do lesa na jahody a bude je provázet Ančka Látalová. Ta ví, kde rostou. A teprve, když jahody snědl, tak si hoch vzpomenul na zázračného mravence. Ale toho nechal v lese.
Charakteristika hlavních postav: Ferda je pracovitý, pomohl opravit Cvrčkovi rádio. Brouk Pytlík je nešika, rozbil Ferdovi domek. Beruška je nafoukaná, nechala Ferdovi napráskat.
Knihu jsem četla tři týdny. Velmi se mi líbila, protože má vtipné obrázky. Doporučila bych ji Máje, protože si myslím, že má ráda Ferdu mravence. Vybrala jsem si ji, protože má hezké ilustrace.
Špalíček pohádek a říkadel
Autoři: František Bartoš, Karel Jaromír Erben, Jan kožíšek, Božena Němcová a lidová poezie
Ilustrovala: Dagmar Košková
Vydal Librex roku 2001 v českém Těšíně.
Počet stran: 96 v 50 kapitolách - Houpy, houpy, Skákal pes, Běží myška po polici, Pec nám spadla, O perníkové chaloupce, Běží liška k Táboru, Zajíček běží po pšenici, O řepě, Travička zelená, Hody hody doprovody, Otesánek, Kam běžíš, zajíčku?, Foukej, foukej větříčku, Šel zajíček brázdou, Hrnečku vař a další.
Já jsem si vybrala kapitolu Otesánek: Žili jedni chudí manželé a ti si přáli moc miminko. Muž byl dřevorubec, každý den musel pracovat. Jednoho dne našel muž pařez ve tvaru malé děťátko. Jednou šel muž do práce a našel pařez ve tvaru malého dítěte, když muž přišel domů žena jásala, až slzu upustila. Honem malé děťátko obalila plenkami a šli spát. Ráno se probrali a slyšeli dětský pláč a řeklo Já mám hlad. Žena byla ráda, že děťátko papá. A tak mu dala kaši. Než se nadála, měl to v sobě, povyrostl a křičel: "Já mám hlad a chci ještě!" A tak mu dala žena pecen chleba, zase než se nadála, už ho měl v sobě, zase povyrostl, že byl velký jako chaloupka a znovu křičel: "Já mám hlad a chci ještě." Žena řekla, že nic nemá a ať jde za tátou. Když nic nemáš, tak tě sním, šel za tátou, řekl máš jídlo. Snědl tátu i s krajíčkem chleba. Potom snědl ještě děvečku s vozíkem a sedláka. Když dorazil k zahrádce, staré babičky začal ze zlosti vytrhávat zelí. Pak babička řekla: "Co mi tu děláš takovou škodu?" Otesánek řekl, že snědl mámu-tátu, děvečku s vozíkem, sedláka s koňmi, a tebe taky sním, ale než se nadál, tak ho babka do něho bodla motyku a Otesánek se zhroutil na zem, potom tou dírou vylezli dírou.
Knihu bych doporučila Elišce, protože si myslím, že má ráda pohádky a říkadla. Četla jsem ji dva týdny. Vybrala jsem si ji, protože má hezké ilustrace.
Kniha je od sedmi let. Líbila se mi, protože má velké a krásné ilustrace. V textu mě nejvíc zaujalo, jak babka roztrhla Otesánkovi břicho.
Bajky o zvířátkách
Autor: Jana Zimorová
Ilustrace: Javier Inajara
Vydalo nakladatelství SUN, s. r. o. v roce 2014 v Říčanech.
Počet stran: 155 v 25 kapitolách - Rolník a ukrytý poklad, Prolhaný pasáček, Lišák a hrozny, Slepice, co snášela zlatá vejce, Liška a vrána, Pocestní, Nespokojený oslík, Vlk a čáp, Zajíc a lišák, Oslík a volek, Vítr a slunce, Chlapec a zloděj, Myší sněm, Chlapci a žáby, Malá mlékařka, Kuchař a pes, a další.
Já jsem si vybrala kapitolu Malá mlékařka. Žila byla jedna malá mlékařka, která dostala od sedláka džbán mléka. Malá mlékařka se rozhodla, že ho prodá na trhu. A tak šla a představovala si, co s tím udělá. Za peníze, co dostane si koupí vajíčka, ze kterých budou kuřátka. Ty potom prodá. Za peníze si koupí prasátko, které bude krmit bukvicemi, na které mu bude chodit do lesa. Potom ho prodá. Za peníze si koupí kravičku s telátkem. Než telátko vyroste, kravička bude dávat mléko, ze kterého bude dělat sýry a ty bude prodávat. Jak tak přemýšlela, zakopla o kámen a přišla o to jediné, co měla.
Charakteristika hlavních postav: V bajce je jen jedna postava - malá mlékařka, která byla hodná, ale taky nepozorná, protože zakopla o kámen a přišla o to jediné, co měla.
Druh literatury: bajky
Kniha je zajímavá tím, že na každé stránce je obrázek přes celou plochu. Moc se mi líbila, protože se mi dobře četla. Patří do edice první čtení - je pro čtenáře od šesti let.
Knihu jsem četla jeden týden. Doporučila bych ji Máje, protože v ní jsou velká písmena. Vybrala jsem si ji, protože má velké a krásné ilustrace. V textu mě zaujalo nejvíc, jak dívka myslela, co s tím džbánem udělá a jak bude bohatá, a nakonec přišla o to jediné, co měla.
Dášenka čili život štěněte
Napsal a nakreslil pro děti: Karel Čapek
Vydalo OTTOVO NAKLADATELSTVÍ roku 1999 v Bratislavě.
Druh literatury: příběh o štěňátku
Počet stran: 79 ve 13 kapitolách - názvy kapitol jsou rozdělené do čtyř částí. V první části jsou očíslované do čtyř. V druhé části Jak se fotografuje štěně je jedna kapitola Jak se fotografuje štěně. v třetí části Pohádky pro Dášeňku je osm kapitol: O psím ocásku, Proč teriéři hrabou, O Foxovi, O Alíkovi, O dobrmanech, O chrtech a jiných psech, O psích zvycích, O lidech. Ve čtvrté části Pozor, zlý pes! Je také jen jedna kapitola Z Dášeňčina alba.
Nejvíc se mi líbila kapitola první.
Kniha vypráví o malém štěněti Dášeňce, která se učí různým věcem. V knížce jsou i Dášeňčiny fotky a pod fotkami je napsáno, co zrovna dělá. Je to třeba Dášeňka v krabici nebo psí slečna před zrcadlem. Karel Čapek vypráví, jak Dášeňka rostla a co prožívala. V první kapitole se vypráví o Dášeňčině prvním a druhém dnu na světě. V druhé kapitole zas se Dášeňka učí dělat první kroky. Když Dášeňka udělala asi tak tři kroky a dala si pauzu a pak zase dokola. Potom už to uměla. Když přestala od maminky sát mlíčko, tak ji maminka Iris učila žrát z misky.
Charakteristika hlavních postav: Dášeňka je šikovná, protože se rychle učí různé věci. Iris je hodná a šikovná maminka, protože se dobře stará o Dášeňku.
V knize mě zaujalo, že tam jsou černobílé obrázky. V textu mě nejvíc zaujalo, že se Dášeňka vždycky něco naučí. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji dostala od babičky k jedenáctým narozeninám. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi štěňátka, konkrétně Elišce. Je určena pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji tři týdny.
Příběhy o malém medvídkovi
Napsala: Ute Haderlein
Ilustroval: Ray Cresswell
Vydalo nakladatelství Svojtka v Praze roku 2011.
Druh literatury: pohádkové příběhy
Počet stran: 85 ve 4 kapitolách - Dobré ráno, medvídku, Šťastnou cestu, medvídku, Překvapení k narozeninám, Dobrou noc, medvídku.
Kniha vypráví o medvídkovi Tomovi, který prožívá se svými plyšáky dobrodružství. V první kapitole medvídek vstává se svým plyšákem králíčkem. Potom se jdou vykoupat. Králíčkovi se moc nechce a tak ho medvídek popadne a drží ho pod proudem vody. Králíčkovi to ukrutně vadí, proto ho vyndá medvídek ven a zabalí do ručníku. Medvídek taky po chvilce vylezl. Potom si šli vyčistit zuby a umýt obličej. Vybrat oblečení, nakonec si vybral medvídek žluté triko, červenou košili a modré kalhoty. Králíčkovi vybral žlutý svetr, červený kalhoty a červeného motýlka. Šli na hřiště vyzkoušeli houpačky a klouzačku. Další kapitola je o tom, jak nejdřív jel vlakem a potom letěl letadlem k moři spolu s králíčkem. K vlaku ho vyprovázeli kamarádi Lara, Lola a Jonatán s kočičkou Mícou a pejskem Kleofášem. Potom v další kapitole měl medvídek narozeniny, pak mu přišel balíček. Kamarádi mu udělali oslavu a byli tam všichni jeho kamarádi. V poslední kapitole jde medvídek spát.
Charakteristika hlavních postav: Medvídek je hodný a šikovný, dobře se stará o svoje plyšáky. Králíček je umíněný, pořád něco chce.
V knize mě zaujalo, že každá kapitola má jinou barvu. V textu mě zaujalo, že medvídek Tom prožívá různá dobrodružství. Vybrala jsem si ji, protože má velká písmena. Doporučila bych ji Klárce, protože má ráda plyšáky. Je pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji dva týdny.
Co si hračky vyprávěly
Autor: Mária Ďuríčková
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Euromedia Group k.s. roku 2003 v Bratislavě.
Druh literatury: pohádkové vyprávění
Počet stran: 68 v 16 kapitolách - Pokoj plný hraček, Vyprávění z rybníčku, Vyprávění zpod pohovky, Vyprávění z parku, Vyprávění z divadla, Vyprávění z lesa, Vyprávění z chalupy, Vyprávění zpod stromečku, Zasněžené vyprávění, Vyprávění ze skříňky, Vyprávění o garáži, Vyprávění z cirkusu, V cizích službách, Vyprávění z balkonu, Vyprávění ze závodů.
Kniha vypráví o hračkách, které bydlí v dětském pokoji holčičky Márinky. Každý den jedna z hraček vypravuje, co zažila, když ji Márinka vzala na výlet nebo na procházku. Kyblíček, lopatka, panenka, míč, plyšový medvídek a jejich kamarádi se chovají jako děti. V první kapitole Márinka představuje svůj dům, nakonec se domluví s houpacím koníkem, že vždycky bude vypravovat ten, kdo byl s Márinkou naposled. V další kapitole vypravuje kachnička, kyblíček a lopatka. Vypravuje o rybníčku, kde si kachnička plave. Nakonec Márinka postavila kachničce rybníček pomocí kyblíčku a lopatky. Ve třetí kapitole vypravuje kyblíček. Márinka si hrála s míčem a rozbila okno souseda. Míč se bál, a proto se zakutálel pod pohovku. Po chvíli zazvonil zvonek a děda s kulatými brýlemi otevřel dveře. Ve dveřích stála Márinka, plakala a prosila o vrácení míče. Nakonec zaplatila Márinka panu sousedovi za to okno.
Charakteristika postav: Márinka je hodná, bere hračky na procházky. Hračky jsou upovídané, povídají jeden přes druhého.
V knize mě zaujaly ilustrace hraček. V textu mě zaujalo, jak každá hračka vypráví v jiné kapitole. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji četla už dříve a chtěla jsem si ji znovu přečíst. Doporučila bych ji Marušce, protože vystupuje jako hlavní postava. Je pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji týden. Líbila se mi, má krásné ilustrace.
Broučci
Autor: Jan Karafiát
Ilustroval: Luba Suchalová
Vydalo OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s. r. o. v Praze roku 2010.
Počet stran: 120 v 11 kapitolách - Narodil se brouček, Byl podzim, A byla zima, A bylo jaro, Šťastnou cestu, Broučku, Broučkův smutný návrat, Seznámení s Verunkou, Broučkova svatba, Velká rodina, Janinka se loučí, Konec.
Slunko skoro už zapadalo a maminka vařila snídani. Tatínak už nespal ale hověl si v posteli. Brouček přelezl do maminčiny postýlky, tam se začal houpat, ale najednou se to moc rozhoupalo, Brouček ležel na zemi a křičel, co mu hrdlo stačilo. S tatínkem to trhlo a běžel se podívat, co se děje. Maminka už měla snídani hotovou a šla bročky budit, aby se šli nasnídat. K snídani měli zelnou polívčičku. Po snídani dal Brouček mamince hubičku a letěl tatínka vyprovodit až k dubu, kde mu tatínek řekl, že si má trénovat létání, protože po zimě poletí s nimi. A tak Brouček trénoval. Pod dubem bydlí kmotřička, kmotříček, a Beruška. Brouček knim zaletěl. Beruška se dozvěděla o tom, jak Brouček spadl z postel a křičel, proto řekla Bročkovi, že je křikloun. Brouček jí za to řekl, že je Berouš. Maminka něla mezitím zameteno a umyla okna, až se třpytila. Pak se Brouček pokusil mamince uhasit oheň tak, že foukal do komína. Ještěže přidala do pece.
Charakteristika postav: Brouček je zlobivý, urazil Berušku. Maminka je starostlivá, bojí se Broučka. Tatínek je hodný, už na jaře ho vzal na let. Beruška je zlobivá, pošťuchuje broučka. Verunka je hodná, má Broučka ráda. Verunek je žárlivý, bojí se o Verunku. Kmotřička a kmotříče jsou milí, mají Broučka a Berušku rádi.
V knize mě zaujaly krásné ilustrace. V textu mě zaujalo, jak Brouček urazil Berušku. Vybrala jsem si ji, protože má krásné ilustrace. Doporučila bych ji jako Máje, protože je malá jako brouček.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji týden. Líbila se mi, má krásný děj.
Děti z Bullerbynu
Autor: Astrid Lindgrenová
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2014.
Druh literatury: příběhy o dětech z Bullerbynu
Počet stran: 215 ve 44 kapitolách - Kolik je nás dětí v Bullerbinu, S bratry je jenom trápení, Moje nejkrásnější narozeniny, Co se ještě stalo na mé narozeniny, Když nám skončila škola, Jednotíme řepu a dostaneme koťátka, Jak Ollé dostal psa, Je prima mít vlastní zvíře, ale dědeček je taky dobrý, Kluci nedokážou mít nějaké tajemství, Nocujeme na seníku, Jak jsme s Annou chtěly utéci, Stavíme si domeček, Vždyť jsem to říkala - kluci nedokážoumí nějaké tajemství, Začíná nám zase škola, Jak jsme se přestrojili, Veliký nečas, Brzy budou Vánoce, a dalších 27 kapitol.
Na poloviční cestě mezi Bullerbynem a Storbynem bydlí švec který se jmenuje Snall. Když k němu přijdeme pro boty, nejsou nikdy hotové. Je to tím, že je opilý. Jednou když šel Ole k Snallovi, tak si všiml psa, který byl pořád uvázaný u boudy, a tak se zeptal Snalla, jak se jmenuje. On řekl Svipp a tak psovi řekl potichu šepotem, že je hodný a pěkný pes. Když šel znovu pro boty ke Snallovi, donesl Svippovi kost, ale Svipp pořád vrčel. Za pár týdnů už ho měl Svipp rád. Jednou brkl Snall na schodech a vyvrtnul si kotník. Zapomínal dávat Svippovi žrádlo. Olovi toho chudinky bylo líto, a proto se zeptal, jestli by se mohl starat o Svippa. Snall mu to dovolil, ale jenom než se mu uzdraví bolavá noha. A tak se taky stalo, Staral se o Svippa. Když se Snalovi noha uzdravila, tak se rozlobil, protože podle něho patří pes na řetěz, že je to hlídač a ne domácí mazlíček. Svipp se těšil, že půjde na procházku, ale když viděl Ola, jak jde smutně a uplakaně domů, Svipp zesmutněl a začal knučet. Ole doma brečel a tak se na to nemohl tatínek už dívat a Svippa Ollovi koupil.
Charakteristika postav: Ole je hodný, proto ho má Svipp tak rád. Lasse a Bosse jsou raubíři, pořád něco vyvádějí mladší sestřičce Lise. Lisa je hodná, proto ji mají rády všechny děti z Bullerbynu. Brita a Anna jsou dvojčata, a proto si hrají hlavně s Lisou. Olle je milý a přátelský, ale nejraději si hraje s kuličkami.
V knize mě zaujaly krásné ilustrace. V textu mě zaujalo, jak Svipp šel jen do půli cesty za Olem, protože se bál, že ho Snall chytí. Vybrala jsem si ji, protože jsem si ji koupila od Albatrosu a chtěla jsem si ji přečíst. Doporučila bych ji Elišce, protože by se jí mohla líbit. Je pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji měsíc. Líbila se mi, protože má krásné příběhy.
České a moravské pohádky
Autor a ilustrátor: Adolf Zábranský
Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1980.
Druh literatury: pohádky
Počet stran: 130
Počet kapitol: 17 - Krejčí králem, O divotvorném ubrousku, klobouku a střevících, O třech synech králových, O havířově dcerušce, Jak začala robota, Čertův mlýn, Hloupý Jan, O kolářovi, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Každý má svého koníčka, Jelínek Soliman, Každé slovo lež, Hastrman na trhu, Dva zámky, Podivná nevěsta, Tambor králem
Jednou žil jeden král Bamba a ten měl dvě dcery - Antonii a Annu. Obě honily parádu a oblékaly se do drahých šatů. Jednou je tatínek král špehoval přes klíčovou dírku a když to uviděl, tak jim strašlivě vyhuboval. Druhý den nebylo po princeznách ani vidu ani slechu, a tak pan král nechal vyvěsit černé vlajky. Dva propuštění vojáci se ptali, co se děje, ale nikdo jim neodpověděl. Tak se vydali na zámek. Tam se zeptali, co se děje, ale král jim řekl, že neví, kde jsou. A tak se propuštění vojáci rozhodli, že je půjdou hledat. Cestou potkali tambora, který už dobu hledal princezny. Potom se dozvěděli od báby krčmářky, že musí vlézt do studně a tam uvidí, co dál. Pak šli dál přes hory a doly, až k hradu černokněžníka. Po chvíli našli princezny a běželi zpátky ke studni. Mezitím zapomněl, co mu ta bába řekla. A tak nechal vyvézt první princezny nahoru. Potom slyšel hlas, který mu dal dva prsteny a řekl, že se nemá vytáhnout, jinak skončí špatně, a tak dal do vědra kámen a a zatáhl. Nejdřív tahali a pak to pustili a vědro se rozbilo. Pak šel k bráně nádvoří, kde byla saň a nasadil si prsten a usekl jí všechny hlavy naráz. Po chvíli se objevil obrovský pták Noe a dal mu úkol za převezení přes moře. Úkolem bylo, že musí uhlídat mláďata a zabít černoknězníka. Nakonec zabil černokněžníka pomocí obou prstenů a zachránil mláďata. Noe upozornil, že za letu potřebuje žrát maso. Tak vzlétli a maso pomalu ubývalo. Skoro na konci cesty došlo maso a tambor byl tak ochotný, že si uřízl kus stehna. Doletěli a králi oznámil, že je našel on a princezny to potvrdily. A na konec byla svatba.
Charakteristika hlavních postav: Tambor je hodný a šlechetný, zachránil princezny. Propuštění vojáci jsou lakomí, jeden chtěl jenom pro sebe jídlo a ten druhý zase peníze, Princezny ze začátku byly nafintěné, protože honily parádu a kvůli tomu je odnesl černokněžník.
V knize mě zaujaly krásné a staré ilustrace. V textu mě zaujalo, jak si tambor uřízl kus svého stehna. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi pohádky, hlavně Michalovi, protože má rád staré knížky. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji dva týdny.