Veronika Horáčková

Děti z Bulerbynu

Napsala: Astrid Lingrenová
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Stran 215, kapitol 17, přečetla jsem ji celou.
Knížku jsem četla asi měsíc. Četla jsem ji ráda a velmi se mi líbila.
Doporučila bych ji těm, kdo mají rádi příběhy a napětí, nejvíc Anetě a Jitce.
Děj knihy:
Příběhy z této knížky se odehrávají v okolí vesničky jménem Bullerbyn. Vesnička je to malá, má jenom tři statky. A každý z nich má své jméno. První se jmenuje Norrgarden a v něm bydlí Bosse, Lisa a Lasse. Druhý se jmenuje Mellargarden a v něm bydlí Anna a Britta. A ve třetím, který se jmenoval Sorgarden, bydlí Olle. Všechny tyto děti jsou velmi dobrými kamarády a prožívají spolu různá dobrodružství.
Nejvíc se mi líbila kapitola o tom, jak nocovali na seníku. Kluci se pošťuchovali a strašili holky. Potom si společně představovali, jaké by to bylo být tulákem a spát ve stodole pořád. Nakonec jim byla velká zima a běželi tedy všichni do kuchyně a byli rádi, že jsou v teple a mají každý svou postel, ve které jim je dobře.
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1952.
Žánr: dětská literatura s dětským hrdinou.
Kniha mě zaujala kamarádstvím a jak si všichni navzájem pomáhají. Moc se mi líbila.

Dva ve fraku

Autor: Rudolf Čechura
Počet stran 49, kapitol 7, přečetla jsem ji celou.
Knížku jsem dostala zdarma při koupi Mateřídoušky, tak mě zajímalo, o čem je.
Hlavní postavy: dva tučňáci Alfa a Bet.
O čem to je:
Jednoho dne vypadla z náklaďáku bedna, v ní byla lednice a z ní vylezli dva tučňáci. Rozhodli se, že půjdou na sever, protože tady jim bylo teplo. Během cesty zažijí různá dobrodružství a vyzkoušejí si různé profese. A jak to s Alfou a Betem dopadne, se dozvíte, když si tuto knížku přečtete.
Tuto knížku bych doporučila všem začínajícím čtenářům.
Ilustroval ji Michal Švec.
Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2005.
Žánr: autorská pohádka.
Tučňáci jsou hodní a přátelští.
Kniha je zajímavá tím, jaké tučňáci zažívají příhody.

Nejkrásnější pohádky bratří Grimmů

Napsali: bratři Grimmové
Pro děti převyprávěla: Gisela Fischerová
Kniha má 139 stran ve třinácti kapitolách.
Pohádky: Jeníček a Mařenka, Hromduchdup, Bělinka a Růženka, Vlk a sedm kůzlátek, Král křivonožka, Červená karkulka, Bratříček a sestřička, Brémští muzikanti, Honza a štěstí, Popelka, Hvězdné tolary, Sněhurka a sedm trpaslíků, Šípková Růženka.
Děj jedné pohádky
Mlynářova dcera, která musí příst ze slámy zlato a i když to neumí, má příst přes jednu noc. Objeví se u ní skřítek a ten jí slíbí, že jí pomůže a ona mu za to dá náhrdelník a po druhé mu dá prsten a po třetí ji skřítek požádá o její první dítě. Ale ona nesouhlasí, tak skřítek řekne: „Když uhádneš moje jméno, tak si tvoje dítě nevezmu.“ Jestli chcete vědět, jak to dopadlo, tak si tuto knížku přečtěte.
Tuto knížku bych doporučila všem čtenářům, kteří mají rádi dobrodružné pohádky.
Knihu Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o. v Praze roku 1993.
Ilustrace: Filicitas Kuhnová, Anny Hoffmanová a prof. Carl Benedek.
Kniha mě zaujala tím, že je každá pohádka jiná.
Kniha je perfektní a líbila se mi.

Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka

Napsal: Václav Čtvrtek
Knihu vydalo nakladatelství Albatros a.s. v Praze roku 2001.
Kniha má 90 stran ve třinácti kapitolách.
Ilustroval: Jan Černý
Děj jedné pohádky
Slávek nevěděl, kolik je jedenáct bez tří, tak začal čmárat po pijáku. Čáry a čáry, škrt a škrt, čáry máry, muří nožka. Z dubu spadl žalud, klepl o stůl a je z něho mužíček. Je to tak. Kdo lže pod dubem a udělá při tom čarovanku, přičaruje si dubového mužíčka.
A jestli chcete vědět, jak to dopadlo, tak si tuto knížku přečtěte.
Postavy: Slávek, pes Princ, Jiřka, kocour Uhlík.
Knihu jsem četla 14 dní. Doporučila bych ji Anetě, Tereze a možná i Danče.
Slávek a Jiřka, to jsou kamarádi a prožívají mnoho dobrodružství s dubovým mužíčkem.
Kniha je zajímavá tím, že dubový mužíček dělá Slávkovi mnoho potíží, ale potom se skamarádí.
Kapitoly:
Jak psal slávek úkol a vtom se to začarovalo, Jak už se to nedalo napravit, Jak to bylo ráno, Jak Slávek dostal pětku a mužíčkovi se stalo neštěstí, Jak se Slávek rozzlobil na Jiřku, Co se dělo s dubovým mužíčkem, Jak Slávka hledala taky Jiřka, Jak jim kocour Uhlík utekl dírou v plotě, Jak jim taky Princ utekl dírou v plotě, Jak dubový mužíček popadl Uhlíka za vousy, Jak se všichni ztratili, Jak je tátové a maminky marně hledali, Jak už všichni byli doma.
Žánr: pohádka.
Kniha se mi moc líbila.

Detektiv Louskáček

Autor: Christine Rettl
Ilustrace: Alexandra a Alexander
Kniha má 103 stran ve čtyřech kapitolách.
Knihu vydalo nakladatelství JUNIOR s.r.o v Praze roku 2003.
Kapitoly: Žabí tůň volá o pomoc, Poprask v dubovém lese, Poplach na potoce, Zeměžrout.
Detektiv Louskáček žije v lese a řeší plno záhadných případů spolu s ostatními zvířátky. Například pomůže žabkám vyřešit problém se znečištěnou tůňkou...
V knize vystupuje detektiv Louskáček, myška, ježek a ostatní zvířátka.
Knížku jsem četla asi čtrnáct dní. Četla jsme ji ráda a velmi se mi líbila. Zařadila bych jí mezi dobrodružné pohádky.
Detektiv Louskáček je hodný, každému pomůže vyluštit záhadu.
Kniha je zajímavá tím, co se zvířátkům přihodilo a jak to Louskáček vyřešil.

Povídání o pejskovi a kočičce

Napsal Josef Čapek.
Ilustrace: Josef Čapek.
Vydalo Ottovo nakladatelství a vydavatelství v roce 1998 jako svou 188. publikaci.
Stran 102 v devíti kapitolách.
Žánr: pohádka.
Tuto knihu jsem četla jeden měsíc a přečetla jsem ji celou. Doporučila bych jí tomu, kdo má rád pohádky. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji dostala k Vánocům.
Hlavní postavy: pejsek a kočička.
Děj jedné pohádky:
Pejsek s kočičkou nevěděli, jak mají vytřít podlahu. Ale jednoho dne kočičku napadlo, jak to vyřešit. Pejsek došel pro vodu a kočička pro mýdlo a kočička mýdlo položila na stůl a šla do špajzu pro něco. Zatím pejsek přinesl vodu a uviděl na stole něco zajímavého, tak to rozbalil a sežral. A po chvíli mu bylo zle a hned na to přišla kočička a pejsek jí všechno řekl a kočička mu poradila, ať vypije vodu. Pejsek vodu vypil a šel znova pro novou. Potom kočička vzala korunu a šla koupit mýdlo. Když se vrátila, tak pejsek s kočičkou začali vytírat podlahu pejskem místo kartáče a potom kočičkou místo ručníku. Potom se šli usušit na šňůry - prvně kočička a potom pejsek, ale za chvíli začalo pršet, tak se utíkali schovat a takhle to bylo asi ještě šestkrát a až potom si lehli do košíku a spali až do zítřejšího rána. Pejsek a kočička jsou věrní, hraví a hodní.
Kniha je zajímavá tím, jak si pejsek s kočičkou umějí se vším poradit.

Říkání o víle Amálce

Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Václav Bedřich
Nakladatelství: Albatros a.s., Praha roku 2003
Kniha je pro děti od pěti let.
Má 82 stran ve třinácti kapitolách, například Jak víla Amálka nechala stát myslivce, Jak potkala beránka Kudrnu, Jak našla kámen mutáček, Jak seděla v zelené klícce, Jak zatančila králi, Jak obrátila potok, Jak si řekla mlynáři o čepici, Jak přetancovala obra Hrampace, Jak se udělala ptáčkem, Jak vyléčila obra a ohniváče, Jak si kutálela s oříšky, Jak odešla spát do jara.
Děj jedné kapitoly:
V této pohádce pomohl ježek Amálce utrhnout jablko, aby Amálka mohla vypít šťávu a dál tancovat bez škobrtání. A na oplátku pomohla Amálka ježkovi, když ježek šlápl na ježkovou.
Žánr: autorská pohádka.
Amálka je hodná a přátelská.
Kniha je zajímavá tím, že se víla Amálka snaží každému pomoct a spřátelit se s ním. Moc se mi líbila.

Jak Krtek ke kalhotkám přišel

Napsal: Eduard Petiška
Ilustrace: Zdeněk Miler
Nakladatelství: Albatros a.s., Praha 2003
Pro děti od pěti let.
Kniha má 63 stran, patří mezi pohádky. Četla jsem ji jeden den. Doporučila bych ji Tereze, Lukášovi, Ivetě a Anetě.
Děj:
Jednoho krásného dne krtek uviděl kalhotky s velkými kapsami. A usmyslel si, že chce také takové kalhotky. O pomoc požádal všechny své zvířecí kamarády. Jako první se zeptal myšky, ale ona nevěděla a taky motýlka, ale on mu uletěl a jak šel dál, tak spadl. Narazil na raka a krtek se ho zeptal, jestli taky neví něco o kalhotkách a rak mu odpověděl, že jestli mu přinese plátno, tak mu ho rád nastříhá. A jak krtek šel dál, narazil na rákosníka a zeptal se ho, jestli by mu neušil kalhotky s velikými kapsami a rákosník souhlasil, ale musel by mu přinést nastříhané plátno. A krteček nevěděl, kde má sehnat plátno a jak šel, narazil na len a krtek mu taky řekl o těch kalhotkách a len mu řekl, ať vyžene brouky a ať vyplení plevel kolem něho, že ho dusí a taky ať ho zaleje. A když len uzrál, tak si ho krtek šel namočit a potom usušit a když len uschl, tak ho krtek donesl čápovi, který mu ten len rozlámal a potom šel za ježkem, u kterého si přes jeho bodliny nechal pročesat len. Když to všechno měl, tak utíkal za pavoučky, kteří mu ten len usoukali a taky potom utíkal za mravenečky, kteří mu udělali z usoukaného lnu plátno. Potom šel za rakem, který mu z plátna nastříhal kalhotky s velikými kapsami. A jako poslední utíkal k rákosníkovi, aby mu to plátno sešil. A jak to rákosník udělal, tak byl krtek moc rád.
Postavy: krtek, myš, rak, rákosník, žába, čáp.
Knihu jsem si vybrala, protože mi ji doporučila moje malá kamarádka.
Jak vyrobit kalhotky? Čáp rozlámal len, ježek ho pročesal, rozlámat len, pavouci usoukají nitě, mravenci utkají plátno, rak nastříhá plátno.
S těmito kamarády se dále setkáme třeba v knihách Krtek a lízátko, Krtek a raketa.

O zvířátkách pana Krbce

Napsal: Stanislav Havelka
Ilustroval: Vladimír Renčín
Nakladatelství: Albatros a.s., Praha roku 2002
Tuto knihu jsem si vybrala, protože jsem viděla večerníček a ten se mi líbil, a tak jsem se rozhodla přečíst i knížku.
Postavy: pan Krbec, kocour Kokeš, duch Ruprecht, kavka Kocanda, sova Kukula, teta Tylda a koza Klotylda.
Kniha mě zaujala tím, že jsou tu strašidelné příběhy. Je pro děti od šesti let. Příběhy jsou na 76 stranách. Knihu jsem četla sedm dní.
Žánr: pohádka.
Knihu bych doporučila Anetě, Ivetě a Tereze.
Kniha obsahuje kapitoly Osudné rozhodnutí, Pavučinová Růženka, Boj o Kulíkov, Spadla z nebe, Nové dobytí Kulíkova, Kokeš se smiřuje s Kocandou, Ruprecht dostal nápad, Detektiv Kukula ví, jak na to, Kokeš a varhany, Trampoty s oblečením, Spokojená nevěsta, Ruprecht zase dostal nápad, Poprvé společně, Vzácná návštěva, A sláva na konec.
Děj jednoho příběhu:
V této kapitole nabídne Ruprecht panu Krbci, že si zahrají o to, kdo bude na hradě pánem. Ruprecht vyndal hru Člověče nezlob se a začali hrát. Ruprechtovi padaly samé šestky a panu Krbci jen jedničky a dvojky. Pan Krbec Ruprechtovu falešnou hru prokoukl a za pomoci kocoura Kokše se zbavil začarované kostky. Pan Krbec vyndal z batohu svou kostku, což se Ruprechtovi moc nelíbilo, ale nemohl nic dělat. Pan Krbec vyhrál, a tak se stal hradním pánem na Kulíkově.
Charakteristika jednajících postav: pan Krbec je hodný a přátelský, kocour Kokeš hodný, duch Ruprecht zlý a chtivý, kavka Kocanda hodná a přátelská, sova Kukula hodná, teta Tylda hodná a někdy nepříjemná, koza Klotylda je mlsná a paličatá.

Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky

Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Zdeněk Smetana
Nakladatelství: Centra, s.ro., Praha 2001
Kniha je pro děti od šesti let. Má 135 stran s 35 pohádkami, například Jak měli hodiny s jednou ručičkou, Jak otvírali studánku, Jak vařili šípkový čaj, Jak rozbili sluníčkovou basu, Jak zasadili semínko.
Knihu jsem četla sedm dní.
Žánr: pohádky.
Knihu bych doporučila Ivetě, Tereze, Daniele, Anetě a Jitce.
Postavy: Křemílek a Vochomůrka a výr Ouško.
Charakteristika: Křemílek je hodný, hubený, přátelský, mlsný. Spí pod Červenou peřinou. Vochomůrka je hodný, tlustý, přátelský. Spí pod modrou peřinou.
Děj jedné pohádky:
Jednoho krásného dne se Křemílek s Vochomůrkou probudili ze zimního spánku. A jak tak vstávali, tak Křemílek omylem bouchl do hodin s jednou ručičkou, která ukazovala Jaro, Léto, Podzim a Zima. A v tu chvíli hodiny s jednou ručičkou začaly jít pozpátku a s nimi roční období. A byla zima. Vochomůrka nastydl, ale Křemílek naštěstí ne. Křemílek popadl hodiny s jednou ručičkou a vyhodil je z okna. A pak zjistil, že ta zima může být pořád, ale to nechtěl a i Vochomůrka ne. Tak pro ně šel, ale pod oknem nebyly. Tak je šel hledat a zjistil, že je má výr Ouško. Ale výr Ouško hodiny s jednou ručičkou nechtěl dát Křemílkovi. A tak Křemílek došel pro Vochomůrku a jak tak Vochomůrka kašlal, tak zakašlal třikrát a Ouškovi ty hodiny s jednou ručičkou upadly. A Křemílek s Vochomůrkou si vzali hodiny a pověsili je zpátky na zeď.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem viděla večerníček, a tak jsem se rozhodla, že si knihu také přečtu.

Špalíček pohádek a říkadel

Napsali: F.Bartoš, K. J. Erben, J. Kožíšek, B. Němcová
Ilustrovala: Dagmar Košková
Nakladatelství: Librex Český Těšín roku 2001
Kniha je pro děti od šesti let. Má 96 stran s 92 pohádkami a říkadly, například O perníkové chaloupce, O řepě, Otesánek, Houpy, houpy, Skákal pes, Běží myška po poli.
Knihu jsem přečetla celou za dva dny. Vybrala jsem si ji proto, že je tenká a rychle jsem ji přečetla.
Žánr: pohádky a říkadla
Knihu bych doporučila Anetě, Tereze, Lukášovi a Martinovi.
Postavy: dědek, babka, vnučka Anička, pes Oříšek, kočka Micka, myška. Dědek a babka jsou hodní, chudí, přátelští, protože se starají o svou rodinu a zvířata, co mají. Kočka s myškou jsou mlsné.
Děj pohádky O veliké řepě:
Jednoho dne jeden chudý a hodný dědeček zasadil řepu a začal ji zalévat. Jak byla větší a větší, tak se dědeček rozhodl, že ji vytáhne, ale nešlo mu to. Tak si na pomoc zavolal babičku. Ale dědečkovi i babičce ta řepa taky nešla vytáhnout, tak babičku napadlo zavolat vnučku Aničku. Ale řepa nešla a nešla vytáhnout. Tak Anička zavolala psa Ořecha a pes zavolal kočku a kočka myšku a teprve jak všichni naráz zatáhli, tak řepu vytáhli a byli šťastni.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké obrázky a říkadla, která jsem už zapomněla. Moc se mi líbila.