Daniela Málková

Udatný Michele a kamarádka lednička

Autorka: Susana Tamarová
Přeložila Kateřina Vinšová
Ilustroval Jiří Fixl
Vydal Albatros nakladatelství, a.s., Praha v roce 1999
Z italského originálu Cuore di Ciccia, vydaného nakladatelstvím Arnoldo Mohdadori Editore S.p.A., Miláno, 1992
Kniha má 118 stran. Je pro čtenáře od 8 let. Přečetla jsem ji celou.
Je o tlustém chlapci, který si rozuměl jenom s ledničkou. Jeho matka byla pořád pryč. Pak, když se rozzlobila kvůli tomu, že je nadměrně tlustý, tak ho dala do ústavu pro vyzáblé, z kterého utekl. Když chodil po městě, potkal fretku Frety, která ho zavedla do laboratoře Mistra Kakofrka. Ten ho proměnil v netopýra a zadal mu úkol - splnit misi.
Žánr: moderní pohádka.

Štaflík a Špagetka

Napsali Alena a Jiří Munkovi
Ilustroval Zdeněk Smetana
Z edice Ahoj děti - Dobrou noc
Kniha má 61 stran, je pro děti od čtyř let.
Kniha se mi líbila.
Žánr: pohádka
Postavy: Štaflík a Špagetka
Pavla a Petr si už poněkolikáté každý rok přejí k Vánocům štěňata. Tyto vánoce se konečně jejich přání splnilo. Štěňata pojmenovali Štaflík a Špagetka. Štěňata bydlela doma s Pavlou a Petrem a s jejich rodiči, takže nechodila moc ven. A když šla, rodiče z nich nespustili oči. Když si venku hráli s cizím psem, tak rodiče hned vyběhli a vyhubovali jim. Když toho měli dost, řekli si, že půjdou do světa. Nejdříve šli na smetiště, kde našli starou boudu a přespali v ní. K ránu přiletěla vrána. Myslela si, že ocásky štěňat jsou hadi. Tak do nich klovla. Ocásek Štaflíka vránu šlehnul do jejího zobáku. Vrána odletěla o kus dál, aby zjistila, kdo tam spí. Když to zjistila, tak protože je zlomyslná, jim zavázala ocásky dohromady. A pak našli igelitovou tašku, kde bylo jídlo. Pak chodili dlouhé hodiny.
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Kniha je zajímavá tím, že je o dvou štěňatech, které jdou do světa. Doporučila bych ji Terče, protože má ráda taky štěňata a protože již četla podobný příběh.
Štaflík a Špagetka jsou hodní - třeba v příběhu zachránili jezevce, ptáče a vráňata.

Město, venkov, láska

Napsali: Thomas Brinx a Anja Kömmrlingová
Přeložila: Ivana Vízdalová
Vydalo nakladatelství BB art, s.r.o. v roce 2005.
Postavy: Anika, Alex, Jockel, Georg
Další knihy od stejných autorů: Holky jsou slepice až na Ruby, Kluci jsou machři až na Tima
Kniha má 126 stran. Přečetla jsem ji celou za dva dny.
Žánr: vymyšlené příběhy ze života
Doporučila bych ji Ivetě, Verče a Anetě, protože je to spíše pro holky a myslím, že by je to bavilo.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbila. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal název. Kniha je zajímavá.
Děj:
Anika vyrůstá celý život ve velkoměstě a prožívá v něm velkou lásku s Alexem. Ale rodiče se rozhodnou koupit domek na venkově. Zchátralé stavení skoro na spadnutí. Anika se musí stěhovat. Srdce jí krvácí a propadá zoufalství. "Co si počnu?" říká si každý den. Najednou se objeví zamilovaný Jockel, taky Georg s očima jako zelené blesky. Upřímná kamarádka a neznámý ctitel kolem Aniky malují srdce. Ale nic a nikdo se nemůže vyrovnat Alexovi. Pro Aniku začíná jiný život. Vše to pokračuje v knihách Holky jsou slepice až na Ruby a Kluci jsou machři až na Tima.
V knize nejsou obrázky.
Georg, Jockel a Anika jsou milí, protože dívku vezmou za svou, i když nemají rádi město, až na jejího učitele, který ji nemá rád.

Lucie postrach ulice

Napsal: Ota Hofman
Fotografie z filmu: Josef Vítek
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Postavy: Lucie, dva panďuláčci - zelený a oranžový
Další knihy: A zase ta Lucie...
Kniha je pro čtenáře od osmi let, má 119 stran a četla jsem ji čtyři dny.
Žánr: vymyšlené pohádkové příběhy
Knihu bych doporučila Verče, Ivetě, Anetě a Tereze, protože si myslím, že by je zaujala.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbila. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal její název. Je zajímavá tím, že by se to mohlo stát.
Děj:
Malá Lucie je u prázdninách u dědečka. Protože už jde do školy, tak jí děda koupí tašku. Když si pro ni přijedou rodiče (každý sám), přivezou jí také školní tašky. Má tedy celkem tři tašky. Jde si hrát s kamarádkami. Ale zjistí, že jsou ještě u babiček nebo na dovolené. Tak ji hlídá kluk Halamala. Ale on ji nechce, tak všem uloží úkol, aby něco ukradli. Všichni kromě jedné holky a Lucie už něco mají ukradeno. Jdou spolu a Lucie ukradne plastelínu a nechá si ji. Pozná, že není obyčejná. Když se z ní vyklubou dva panáčci, je překvapená. Spolu s nimi užije dost zábavy. A stane se místo Halamaly vůdcem party. Halamalovi se to nelíbí, snaží se všemi fintami dostat zpět, ale nedaří se mu to. Poslední týden o prázdninách přijede děda. A když je první den školy, všichni zaspí, kromě Lucie. A ta se do školy vypraví sama.
Halamalova parta je zlá, že Lucii nechce přijmout mezi sebe.
Lucie je hodná, protože se stará o panďuláky a nechce krást, i když jí k tomu Halamala naváděl.

Čarovná zima

Napsala: Tove Janssonová
Ilustrovala: Tove Janssonová
Přeložil: dr. Libor Štukavec
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1977.
Kniha je pro čtenáře od 8 let. Má 104 stran v šesti kapitolách: Zasněžený salon, Začarovaný koupací pavilónek, Velká zima, Tajemné bytosti, Hladoví hosté a Příchod jara.
Kniha se mi líbila. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal název. Je zajímavá tím, že tu vystupují postavy, které by jinak nebyly.
Hlavní postavy: Mumínek, Mumínkova máma a táta.
Postavy jsou milé a hodné, protože si pomáhají.
Žánr: pohádkové příběhy
Knihu bych doporučila Verče a Anetě. Já sama jsem ji četla jeden den.
Děj:
Příběh se odehrává v dalekých arktických krajích, kde právě vládne zima. Mumínek se předčasně probudil ze zimního spánku. Když vylezl ven z domečku, neví kde je a co je to kolem něho. Všude bílo a nikde ani živáčka. Ale na sněhu jsou stopy. Mumínek je rád, že tu aspoň někdo je, jde dál bez toho, aby jednou promluvil. Toto překvapení neprožívá sám. Na cestě potkává mnoho nových kamarádů a prožívá s nimi radost i smutek.

Harry Potter a Kámen mudrců

Napsala Joane K. Rowlingová
Z anglického originálu Harry Potter and the Phlosopher's stone, vydaného nakladatelstvím Bloomsaury, Londýn, 1997 přeložil Vladimír Medek.
Ilustrace na obálce: Mary GrandPré
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 2003.
Pro čtenáře od 9 do 99 let i více.
Kniha má 285 stran, přečetla jsem ji celou asi za dva týdny. Text je rozdělen do sedmnácti kapitol: Chlapec, který zůstal sám, Sklo, které zmizelo, Dopisy od Nikoho, Klíčník, Příčná ulice, Nástupiště devět a tři čtvrtě, Moudrý klobouk, Učitel lektvarů, Půlnoční souboj, V předvečer všech svatých, Famfrpál, Zrcadlo z Erisedu, Nikolas Flamel, Norwský ostrohřbetý drak Norbert, Zapovězený les, Padacími dveřmi a ještě dál, Muž se dvěma obličeji.
Kniha se mi moc líbila. Vybrala jsem si ji, protože se mi líbil film.
Hlavní postavy: Harry Potter, Hermiona, Ron. Líbilo se mi, že si navzájem pomáhají.
Děj knihy:
Harry Potter přežil útok na jeho rodiče a na něho čarodějem Voldemordem. Ale protože nemá už jiné příbuzné než svou tetu Petůnii a strýčka Vermona, musí jim ho Brumbál svěřit. Jeho teta a strýc s jejich synem ho nemají rádi. Tak musí spát s pavouky v malém přístěnku. Když mu je za dva dny přesně jedenáct, tak mu začínají chodit dopisy od Brumbála, aby se přihlásil do školy čar a kouzel v Bradavicích. Ale strýček mu to nechce dovolit, protože mu nechce nic platit. Tak sežene chatku na kraji útesu hluboko v moři. Ale Hagrid si pro něj přijede a předá mu ten dopis, ještě jeden den tam přespí a pak jede nakoupit do Londýna věci, co potřebuje. Pak ho vysadí na vlak do Bradavic, ale jen na nádraží, takže Harry musí pokračovat sám. Ale nemůže najít nástupiště, tak se zeptá průvodčího a ten se začal smát, že je to dobrý vtip a poslal ho dál. Pak potkal Rona s jeho mámou a zeptal se, kde je nástupiště devět a půl. Oni to věděli, tak šel s nimi. Pak jel do Bradavic, kde se rozhodovalo, kdo kam půjde. Harry nechtěl jít do Zmijozelu, tak si to potichu říkal a nakonec moudrý klobouk rozhodl, že půjde tam, co Ron s Hermionou. Pak zde ještě prožívá celý školní rok.
Knihu bych doporučila Anetě a Veronice.
Žánr: fantastická literatura.

Povídání o pejskovi a kočičce

Napsal a nakreslil Josef Čapek.
Vydalo OTTOVO nakladatelství, s.r.o. Praha v roce 1998.
Kniha je pro děti od čtyř let. Má 111 stran a 10 kapitol: Jak si myli podlahu, Jak si pejsek roztrhl kaťata, Jak psali psaní děvčatům do Nymburka, O pyšné noční košilce, O klucích z Domažlic, Jak si udělali k svátku dort, Jak našli panenku, která tence plakala, Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo, Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen.
Kniha se mi líbila. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji četla sestře. Je zajímavá tím, že pejsek s kočičkou se chovají jako lidé.
Hlavní postavy jsou pejsek a kočička.
Charakteristika postav: Kočička a pejsek jsou hodní, protože si navzájem pomáhají.
Žánr: pohádky
Knihu bych doporučila Terče, protože má ráda pohádky. Četla jsem ji dva dny.
Děj pohádky Jak psali děvčatům do Nymburka:
Pejsek a kočička dostali dopis od děvčat z Nymburka a chtěli jim odepsat. Ale při tom se vsadili, že pejsek umí mňoukat a kočička štěkat, ale vzniklo z toho štěkomňoukání a naopak. Když dopsali dopis, měli tam hodně chyb a pejsek se podepsal jako PÍSEK místo pejsek. Pak se ustrojili do teplého oblečení a šli dopis poslat.

Kluci jsou machři, až na Tima!

Napsali Thomas Brinx a Anja Kömmerlingová.
Přeložila Ivana Vízdalová.
Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o. v Praze roku 2004.
Kniha je pro holky od devíti let. Má 135 stran v sedmnácti kapitolách:
Ve fotbalovém vězením, Cvok do Bubiho, Co říkají karty?, Kohopak to tady máme!, Hlavně něco umět, Možná se tu Bubi přece zastaví, Lví efekt, Co říkají karty?, Klub čarodějnic, Velký den, Ahoj, sluníčko, Svoboda, Frr a je pryč jako láska, Co říkají karty?, Zrádce, Láska je dětinství, Tanečnice a strom.
Kniha se mi velmi líbila. Je zajímavá tím, že tam je třikrát „Co říkají karty?“
Vybrala jsem si ji, protože mně ji koupil táta a že jsem četla první díl „Město, venkov, láska!“ Doporučila bych ji Terče, protože by jí to asi bavilo.
Hlavní postavy jsou Alina a Ruby.
Charakteristika:
Alina: Její rodiče jsou bohatí, ale táta hledá ropu, tak není doma. Má ráda balet a nesnáší fotbalisty a fotbal vůbec jako její kamarádka Ruby. Jinak je hodná a rozumná.
Ruby: Její rodiče mají peněz akorát a je přesný opak Aliny, ale rozumí si s ní. A jako Alina má ráda balet a fotbal a fotbalisty nesnáší. A je taky hodná a rozumná, zamilovaná.
Děj:
Ruby a Alina jsou nejlepší kamarádky. Sní o tom, že budou nejlepší baletky, ale nesnášejí fotbal a fotbalisty. Ale Ruby se zamilovala do fotbalisty Bubiho a shodou náhod přišel do baletu Tim. Alina a Ruby se ho ujaly, ale myslely, že je nějaký divný. Nikomu to neřekl, ale on balet nesnášel, ale kvůli Ruby se tam přihlásil. A ona vycítila, že je to její duševní dvojče. A tak jednou když odešla Alina od nich, zeptala se Tima, jestli by jí nepomohl získat srdce Bubiho. A on jí odpověděl, že ano. Ruby byla šťastná, takže si ani nevšimla, že Timovi spadl úsměv z toho, že Ruby miluje někoho jiného. Jednou, když se její táta koukal na fotbal, tak se ho nenápadně zeptala, jestli má Bubi nějaké internetové stránky. Její táta jí je nadiktoval a byl rád, že se jeho dcera začala zabývat fotbalem. Ruby našla článek, že Bubi potřebuje spravit motorku a kdo by mu ji spravil, tak ať se ozve. Napsala, že jestli ji ještě potřebuje spravit, tak ať ji doveze do tátova autoservisu. A za týden opravdu přijel. A domluvili si rande. Ale pak záhadně zmizel Tim. Hledala ho, ale pak se stavila za Alinou v nemocnici se jí omluvit. Alina jí řekla, že ji musí zastat v roli baletky. Ruby odpověděla, že jo a musela odejít. Pak šla na rande a byla tam přesně. Vešla dovnitř a tam Bubi s nějakou holkou. Ruby málem odvážela sanitka. Utekla a rozbrečela se u sebe v pokoji. Příští den měla tančit tanečnici. Nakonec strom v baletu dělal Tim! A řekl jí, že ji miluje a pak už Ruby věděla, že proto jí pomáhal.
Žánr: dívčí román.

Stěhovaví ptáci

Napsala Eliška Horelová.
Ilustroval Jaroslav Malák.
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1986.
Pro čtenáře od devíti let.
Kniha má 254 stran.
Četla jsem ji jeden týden.
Na knize mě zaujaly obrázky.
Vybrala jsem si ji, protože mě také zaujal název.
Má 25 kapitol, mezi nimi například kapitoly:
První vyprávění Květy Staňkové, Druhé vyprávění Květy Staňkové, Václav Karas ředitel, Třetí vyprávění Květy Staňkové, Páté vyprávění Květy Staňkové, Šesté vyprávění Květy Staňkové, Sedmé vyprávění Květy Staňkové, Osmé vyprávění Květy Staňkové, Pavel Mach psovod.
Zařadila bych ji do příběhů.
Postavy, co tam vystupují, jsou Mirek Vaněk, Láďa Melmuka, Zdenka Zahradníková, Karel Betka, soudružka Lafková, Pepík Fajta, Vašek, Ema Slabochová, Fiala, Vlasta, Milan, Petr, Václav Karas, Jiří Lacina.
Všechny postavy jsou hodné a pilné, ale Mirek Vaněk je stvoření spíš z uplakanosti a strachu.
Kapitola Pavel Mach psovod, která mě zaujala nejvíc:
Hlavní postava této kapitoly je Pavel Mach.
Děj očima Pavla Macha:
Jednou mi zavolá náčelník a chce, abych vzal psa a šel za Oldou Šimonem. Tak jsem vzal Bleska šel k Oldovi, u kterého jsem byl ve chvíli. Řekl mi, že se v Hrádku ztratil nějaké paní Janatové obraz. Pak jsem ho našel, ale ještě jsem potřeboval najít pachatele. Tak Blesk hledal a za chvíli jsem zjistil, že jsem zpátky u Janatů. Ještě jsem chvíli utíkal za Bleskem a pak konečně vešel ke dveřím. Slyšel jsem: „Jen si berte děvečky.“ Kdybych s sebou neměl Bleska, asi bych počkal, až se děvečky najedí. Jenže Blesk byl netrpělivý, a tak jsem je musel přeci jen vyrušit. Blesk se vrhnul se štěkáním k jedné z nich. Chtěl jsem ho strhnout zpátky, ale už bylo pozdě, už jí spadl vdolek, co držela v ruce. Zeptal jsem se jí, jestli není náhodou Janatová. Ale za ni mi odpověděla její kamarádka, že je. Ta stará paní se zeptala, co se stalo. Řekl jsem jí pravdu, že ta holčička neřekla mamince, že si půjčuje obraz. A zeptal jsem se jí, kdo jí ho pomohl odnést. A ta Zdena za ní zase odpověděla, že ona a ještě Mirka s Líbou. A jestli chcete vědět, jak to bylo dál, přečtěte si knihu Stěhovaví ptáci.

Morče ve skleníku

Napsala Lucy Danielsová.
Ilustrovala Jitka Walterová.
Vydal Albatros, nakladatelství, a.s., Praha, 2004.
Kniha je pro čtenáře od devíti let. Má 118 stran, deset kapitol, které nemají názvy. Četla jsem ji, protože jsem ji dostala k Vánocům. Líbila se mi. Doporučila bych ji Ivetě, protože si myslím, že by se jí také líbila.
Žánr: příběh s dívčí hrdinkou.
Knihu jsem četla jeden týden.
Postavy: Mandy, Adam Hope, Dillon, pan Woodbridge, paní Woodbridgeová, Čoko – morče, Sněhurka – ovce, Sněženka a Sněhová vločka – jehňátka, Amina – morče, Molly – ovčácký pes, Gary, James, Martin Tucker, Emily Hopeová, Sally – prase, Bill Wilde, motorkáři, Lydia Fawcettová, Apollo – hřebec.
Charakteristika postav: Mandy je hodná a pilná, Adam Hope hodný, Dillon hodný, pan Woodbridge hodný, paní Woodbridgeová hodná, Čoko nezbedná, Sněhurka spořádaná, Sněženka a Sněhová vločka neposlušné, Amina nezbedná, Molly poslušná, Gary zlý, ale v příběhu se zlepšil, James spolehlivý, Emily Hopeová hodná, Sally hodná, Bill Wilde hodný, motorkáři zlí, Lydia Fawcettová hodná, Apollo odvážný.
Děj:
Mandy Hopeová s jejím tatínkem ošetřují na statku zvířata. Pan Woodbridge se strachuje o své březí morče Čoko. Ale pan Hope ho ujistí, že je v naprostém pořádku. Mandy slíbila panu Woodbridgeovi, že Čoko natrhá pampeliškové mlíčí a starček. Ale den na to zjistí, že je statek naruby. Pak má Mandy podezření na partu motorkářů. A její teorie se začíná držet i pan Marsh. Protože na ně mají nepřímé důkazy. Ale Dillona to zaskočilo, protože do té party se mohl přidat i jeho bratr Gary! Minulý den ho viděla Mandy a James, jak se baví s jedním z motorkářů, Martinem, že si vyjedou a Dillon zjistil, že nespal vůbec doma. Tak se ptají sami sebe: „Co když se vyplnila ta projížďka a zastavili se tu?“ Mandy potvrdila, že ji probudil v noci hluk motorek. Pak se šli kouknout do stáje, kde byly Ayshirské krávy. Po Čoko však tu nebylo ani vidu ani slechu. Pak potkali Mandyho tátu, který jim sdělil novinu, že si mají pospíšit s hledáním Čoko. Protože by se jí a jejím morčatům mohlo něco stát. Pak zjistili, že Gary je nevinný. Ale nevěděli to jistě. Jestli chcete vědět, jak to dopadlo a kde se Čoko našla, přečtěte si knihu Morče ve skleníku.

Jak přičarovat lásku

Napsala Bianka Minte-Königová
Přeložila Ivana Školníková
Vydalo nakladatelství BB art Praha v roce 2006.
Kniha má 166 stran v sedmi kapitolách.
Názvy kapitol: Čarodějnický sabat, Začarovaný a jako vyšitý, Rej čarodějek, Pokrm lásky, Protikouzlo, Začínající bezradná čarodějka, Dieta kvůli lásce.
Knihu jsem četla tři dny. Doporučila bych ji Tereze, asi by se jí taky líbila.
Kniha je pro dívky od deseti let. Zařadila bych ji do dívčích románů.
Hlavní postava je Katka. Je hodná a odvážná, protože si chce přičarovat lásku.
Podobné knihy jsou Láska přes mobil, Superstar – ale co láska?, Hádanka pro zamilované.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbil název.
Je zajímavá tím, že je podle mě hezky napsaná.
Nejvíc se mi líbila kapitola Pokrm lásky.
Katka spolu s kamarádkami Mílou a Hankou založily klub čarodějek, aby si Katka přičarovala toho pravého kluka. Katka na svého vysněného prince čeká již dlouho a je z toho rozladěná. A čarováním a kouzlením chce vytouženého kluka přivolat. Očarovaný polibek a pokrm lásky přímo nečekaně zapůsobily. Ale bohužel způsobily velké zmatky, které trojice čarodějek vůbec neplánovala. Najednou se objeví Katčin bratranec Florian, který se vysněnému klukovi ani v nejmenším nepodobá. Naopak! Katka se mu někdy i dokonce vyhýbá. A ještě k tomu začne přičarovaná láska působit na Floriana... Jestli chcete vědět, zda Katka našla nakonec svého vysněného Romea nebo se přičarovaná láska usadila na Floriana, přečtěte si knihu Jak přičarovat lásku.

Tajemství proutěného košíku

Napsala Markéta Zinnerová.
Ilustrovala Zdena Krejčová.
Vydalo nakladatelství pro děti a mládež Albatros v Praze roku 1987.
Kniha je určena pro děti od osmi let. Četla jsem si ji, protože mi ji doporučila maminka s tetou.
Autorka této knihy napsala mnoho příběhů o dětech a hlavně pro děti. Z dalších knih to je například Indiáni z Větrova, Kde padají hvězdy, Čarovné prstýnky, My všichni školou povinní. Některé z knih byly natočeny jako televizní seriály.
Žánr: příběhy dospělých a dětí.
Postavy: Klárka, Vojtíšek, Vláďa, Tonda, Alice, dědeček Karas, babička, pan Karas.
Charakteristika: Klárka hodná a milá, Vojtíšek uplakaný, Vláďa hodný a smutný, Tonda je hodný, Alice škodolibá, dědeček Karas hodný, babička hodná, pan Karas hodný.
Kniha se mi líbila, četla jsem ji tři dny. Má 275 stran v 64 kapitolách. Některé jejich názvy jsou:
Klárčiny starosti na konci léta, U Karasů se stěhují, Vavruškovic stodola, Na novém místě, Na stohu, Hvězdy rostou na švestce, Přijeli rodiče, Toulavý pes, Klárka se rozhoduje, Setkání v lese, Klárka s Vojtíškem mají trest, Zídka, Aby se babička radovala, Zasahuje dědeček, Zmije, Březový loupežník, Začíná škola, Pozdravuje tě táta, Setkání s tátou, Ajax se s každým nekamarádí, Hvězda spadlá z nebe, Kdo se bojí, nesmí do lesa, Princezna má strach, Zachránci, Bitka, Utkání, Vojtíškovy nesnáze vrcholí, Výkres, Lesák Ondra, řezbářský nůž, Hostina v hájovně, Noční výprava, Žihadlo, Poznámky, Cesta za tátou, V nepřátelském území, Tajemství za tajemství, Klárka se zlobí, Vláďův útek, Paběrkování, Dědovi se kdekdo nezavděčí, Kotrmelce, Zklamání, Při rybě se nemluví, Máma chce pryč, Loukovští Indiáni v osamění, Faul, Klárka hospodaří sama.
Kniha je zajímavá tím, že je to o dětech, které zažívají příběhy, co by se mohly stát i nám.
Děj:
Kniha je o čtyřech dětech: Klárce která bydlí celý rok jen s babičkou (už od první třídy), Vláďovi, který bydlel na proti Klárce, Tondovi, který bydlel v hájovně a o nejmladším Vojtíškovi. Vojtíšek byl bratr Klárky a byl s ní jen o prázdninách a některých víkendech. Jednou, skoro na konci prázdnin, měla Klárka po čtyřech letech, co byla u babičky, odjet také jako Vojtíšek s rodiči do Prahy. A protože chtěla, aby tady v Janovicích měli na ni kluci vzpomínku, začala na půdě kreslit obrázky, co spolu Klárka, Vláďa a Tonda zažili. Ale pak, když jednou si Klárka kreslila na půdě, viděla, jak naproti u Vládi zastavil velký stěhovací vůz. Klárka si nejdříve myslela, že se Vláďa stěhuje a byla na něho naštvaná, že jí to neřekl. Ale pak se dozvěděla od dědy Karase, že se stěhuje jen pan Karas, tedy Vládi táta. Klárka proto Vláďu nemohla najít, protože se nechtěl vidět se svým tátou. Nakonec ho ale našla. Když přijedou Klárčiny rodiče, tak se Klárka dozvídá, že ani tento rok nebude v Praze. Pokud chcete vědět, jak to dopadlo a jaké Klárka s její partou zažijí dobrodružství, přečtěte si knihu Tajemství proutěného košíku.
Knihu bych doporučila všem, co mají rádi příběhy s dětskými hrdiny. Jmenovitě Tereze, protože by se jí to asi líbilo.

Amanda a detektivové

Napsal: Joachim Friedrich
Ilustroval: Edda Skibbe
Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o. ve spolupráci Jiří Buchal - BB/art v Praze roku 2005.
Knihu jsem četla tři dny.
Vybrala jsem si ji, protože mě zaujal obrázek na úvodní straně, kde sedí na motorce ovce se slunečními brýlemi.
Kniha byla velmi zajímavá. S ovcí s brýlemi jsem se dosud v žádné knize nesetkala.
Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi příběhy. U nás ve třídě Tereze, určitě by se jí líbila. Je pro děti od devíti let. Má 188 stran v šestnácti kapitolách.
Žánr: příběh
Postavy: Amanda X., ovce, Rika a komisař Kaminský. Amanda je hodná, ovce zajímavá, Rika hodná a komisař Kaminský taky hodný.
Děj:
Rika se s komisařem Kaminským (je to její táta) přistěhují do jeho nového působiště. Ale rozhodně se tu nudit nebudou. Rika si tu najde kamarádku Kytku a taky si najdou hospodyni. Tato hospodyně je podle mě trochu trhlá. Má totiž ovci se slunečními brýlemi. Ale obě jsou velmi zajímavá a veselá společnost a ta Rice stojí po boku vždy! I když bude zle. Její táta je zatčen. Chcete vědět co bylo dál? Jestli ano, tak vám poradím, abyste si přečetli knihu Amanda a detektivové.

České dějiny očima psa

Napsala Martina Drijverová.
Ilustroval Petr Urban.
Vydalo nakladatelství Albatros a.s. v Praze roku 2004.
Pro čtenáře od deseti let.
Má 119 stran v sedmnácti kapitolách: Pes na hoře Říp, Pes a silný Bivoj, Pes, Libuše a Přemysl, Pes v dívčí válce, Pes a Horymír, Pes v lucké válce, Velkomoravská říše, Kostantin, Metoděj... a pes, Pes a kníže Václav, Pes a Slavníkovci, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka a samozřejmě Pes, Vratislav, Kosmas a Pes, Pes za vlády Vladislava II., Pes a spousta Přemyslovců, Pes a Jan Lucemburský, Pes a Karel IV., Pes a král Václav IV., Pes a mistr Jan Hus.
Knihu jsem četla dva dny.
Zařadila bych ji do příběhů, ale trochu i do pověstí.
Vybrala jsem si ji, protože mi ji doporučila Pája.
Zajímavá je Psem, který cestuje dějinami. Kniha se mi moc líbila. Doporučila bych ji Terče a Vendě. Myslím, že by se jim líbila.
Děj kapitoly:
Pes chodí dějinami, právě se ocitl v době knížete Kroka a jeho tří dcer, Kazi, Tety, Libuše. Krok nastoupil na trůn po smrti Čecha. Krok nic neudělal bez svolení bůžků, které pes nesnášel. Pes měl nejradši Kazi. A proto si včera (v té době) oslavu náramně užil právě protože byla na počest Kazi. Ale jednoho dne Krok řekl Kazi, že jejího ženicha musí schválit on a bez souhlasu nebude svatba. Proto Kazi zesmutněla a Pes ji velmi chápal. Jelikož Bivoj nesplňoval ani jednu z podmínek. A co bylo dál? To vám neřeknu, přečtěte si to sami v knize České dějiny očima psa.
Postavy: Pes je hodný a srandovní, protože to z knihy vyplývá. Krok je hodný, ale i přísný, protože se mi takový zdá. Kazi je hodná a milá. Teta je taková nijaká a tajemná, protože si to o ní myslím. Libuše hodná a předvídavá. Bivoj je hodný a odvážný.