Iveta Mrowietzová

Pohádkový dědeček

Napsal Eduard Petiška.
Ilustroval Zdeněk Miller.
Vydalo nakladatelství BMSS, s.r.o. v Praze roku 1997.
Kniha má 20 kapitol, přečetla jsem ji celou.
Děj:
Byl jednou chalupník Matýsek, který žil v Zadní Lhotě. Byl velmi líný a pověrčivý. A když přišla zima, tak si Matýsek potřeboval obstarat dříví na topení a trvalo mu několik dní, než pro dříví do lesa dojel. Vždy když chtěl jet, tak mu v tom něco zabránilo, třeba zavrzala skříň nebo se zastavily hodiny a Matýsek to vždy považoval za zlé znamení, a proto zůstal doma. Až jednoho dne se rozhodl vyrazit do lesa a u lesa potkal vlka, který před ním utekl. Matýsek se zaradoval, nechal koně a vůz na cestě a šel kácet suché stromy na topení. Jenže zatímco kácel stromy, vlk mu roztrhal koně.

Říkání o víle Amálce

Napsal Václav Čtvrtek.
Ilustroval Václav Bedřich.
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros nakladatelství a.s. v Praze roku 1999.
Kniha je pro děti od pěti let. Je v ní 13 pohádek a přečetla jsem ji celou.
Knihu jsem si vybrala, protože je dětská.
Pohádka Jak obrátila potok:
Jednou zrály na pasekách trávy a víla Amálka měla moc práce, aby obtančila každou paseku od začátku do konce, aby se mohlo semínko daleko rozlétnout. Víla Amálka už obtancovala dvě paseky a zbývala jí už jen poslední paseka. Jenže na té pasece byla kopřiva, která volala na Amálku, jestli udělá ještě jeden krok, tak ji spálí. Ale Amálka ten krok musela udělat, tak ji kopřiva spálila. Víly mají kůži jemnou a Amálka zakřičela a rozplakala se. Vílí slzy půda nevsakuje, tak se tam udělal potok, ale rybka v něm plavat nemůže. Potok běžel až na druhou paseku. Tam sekala trávu Kordulka pro širokou bábu. Voda odnesla nůši a Kordulka šla k víle a podsekla kopřivu. Kordulka potom utrhla mátu a po ní už vílu nic nebolelo. Široká bába šla za Kordulkou a ptala se, kde je nůše, kterou jí půjčila. No, odnesla ji voda. Široká bába utrhla prut z břízy a řezala s ním Kordulku. Víla Amálka vyběhla z lesa a udělala vílí spravedlnost. Voda se otočila a široká bába dostala svou nůši. Víla utrhla bylinu a podala ji Kordulce. Foukla přes tu bylinu proti Široké bábě, semínko jí vlítlo do nosu a Široká bába hepčí a odrazilo ji to k topolu.
Knihu bych doporučila Danče, Tereze a Veronice, protože si myslím, že mají rády pohádky.
Přiřazení k žánru: pohádka
Amálka je hodná, protože pomáhá. Pomohla třeba ježčí tlapce.
Kniha obsahuje zajímavé pohádky, hlavně Jak obrátila potok. Jsou v ní hezké obrázky.

Dobrodružství včelky Máji

Napsal Waldemar Bonsels.
Obálku navrhl a graficky upravil Oldřich Pošmurný.
Vydal Albatros, nakladatelství a.s., v Praze roku 2004.
Kniha je pro děti od čtyř let. Doporučila bych ji Daniele a Tereze.
Kniha obsahuje sedmnáct pohádek na 62 stranách. Přečetla jsem ji celou. Velmi se mi líbila.
Zařadila bych ji do pohádkového žánru.
Ve včelím městě u staré stříbrné jedle vládl velký rozruch. Nebylo už tam dost místa pro všechny. A proto si jeden z rojů zvolil novou královnu a chystal se opustit město. Právě v této chvíli se narodila včelka Mája. Se životem v úlu ji seznámila starší včelka Kasandra. Druhý den ráno poprvé vyletěla ven z úlu a doprovázela ji starší včelí dělnice, která ji učila, jak si pamatovat cestu do úlu a z jakých květin je nejlepší med. A také, že poslání včely je pilně pracovat a myslet na dobro ostatních včelek. Jenže venku na louce krásně svítilo sluníčko a Máje se moc létání nad pestrou loukou líbilo. Rozhodla se, že se do úlu nevrátí a schovala se pod velkým listem, kde až za tmy usnula s nadějí, že sluníčko druhý den jistě zase vyjde a ji čeká spousta dobrodružství.
Názvy pohádek: Májin útěk z rodného města, Zlatohlávkův dům v růži, Lesní jezírko a jeho obyvatelé, Fidlík a Chramosil, Luční koník Hop, Moucha Petronila, Mája v zajetí u pavoučice Tekly, Ploštice a motýl, Boj sekáče Hanibala s lidmi, Noční divy, Cesta se skřítkem, Aloisie Sedmitečná, Loupežnický hrad, Útěk, Návrat domů, Bitva mezi včelami a sršni, Královnina přítelkyně.
Kniha je zajímavá hlavně obrázky.

Štaflík a Špagetka

Napsali Alena a Jiří Munkovi.
Ilustroval Zdeněk Smetana.
Vydal Albatros, nakladatelství a.s., v Praze roku 2006.
Kniha je pro děti od čtyř let. Má 62 stran a přečetla jsem ji celou. Četla jsem ji jeden den a moc se mi líbila.
Knihu jsem si vybrala, protože je to zároveň i večerníček.
Žánr: pohádky
Kniha je zajímavá obrázky. Doporučila bych ji Veronice, Tereze a Daniele.
Hlavní postavy: Štaflík, Špagetka a vrána. Štaflík a Špagetka si navzájem pomáhají. Vrána je hodná, ale i škodolibá.
Pohádky jsou nazvány: Jak to začalo, Štaflík a Špagetka jdou do světa, Štaflík a Špagetka staví dům, Štaflík a Špagetka malují, Štaflík a Špagetka se zařizují, Štaflík a Špagetka kuchaři, Štaflík a Špagetka zahradníky, Štaflík a Špagetka pořádají slavnost, Štaflík a Špagetka chůvami, Jak to všechno dopadlo.
Děj pohádky Jak to všechno dopadlo:
Jednou, když si všechno vyzkoušeli, rozhodli se, že se vrátí domů. Jejich rodina je dlouho oplakávala a říkala, proč jim občas nenapíšou, aby věděli, jak se mají. Zapomněli, že psi psát neumí. Tatínek nepřestal doufat, že se vrátí. Zatímco už Štaflík a Špagetka se vraceli, doprovázela je kousek zvířátka. Psíci nesli batůžky plné dárků, které zvířátka poslala dětem. Každý z nich jim dal něco hezkého. Křeček udělal píšťalku, jezevec upletl svetr, paní Zajíčková upekla celerovou bábovku a vrána, která nic neuměla, poslala alespoň indiánskou čelenku z vraních per. Věděli, že to bude překvapení, až je uvidí. Špagetka se moc těšil. Byli moc rádi, když se vrátili. Všichni se divili, jak vyrostli a zesílili. Celerová bábovka všem chutnala a maminka si nechala napsat o recept. Pavlínka v indiánské čepici pískala na píšťalku a Péťa si zkoušel svetr. Večer si všichni sedli ke stolu a Štaflík se Špagetkou vyprávěli o tom, co všechno prožili.

Tři prasátka a jiné pohádky

Překlad do češtiny a jazyková úprava: Dušan Kobálek
Ilustroval Tony Wolf.
Vydalo nakladatelství Fortuna print, spol s.r.o. Bratislava, roku 1992
Knihu jsem četla sedm dní, přečetla jsem ji celou. Má 55 stran a vybrala jsem si ji, protože v ní jsou známé pohádky.
Kniha se mi líbila. Doporučila bych ji Veronice, protože vím, že má ráda pohádky.
Žánr: pohádky
Hlavní postavy v pohádce, kterou jsem si vybrala: tři prasátka a vlk.
Charakteristika postav: nejstarší prasátko je pracovité, mladší je trochu líné, nejmladší je úplně líné a vlk je zlý.
Kniha je zajímavá pohádkami. Obsahuje deset pohádek: Tři prasátka, Krab a volavka, Vlk a sedm kůzlátek, Venkovská a městská myška, Ošklivé káčátko, Drobulenka, Dobrodružství chlapečka Palečka, Zlatovláska a tři medvídci, Zajíc a slon.
Děj pohádky Tři prasátka:
Jednou se rozhodla tři prasátka, že se odstěhují. Když pomalu začínala zima, rozhodli se, že si postaví domeček. Ale nemohli se shodnout. Nejlínější prasátko se rozhodlo postavit si domeček ze slámy. Prasátko, které bylo trochu líné, si postavilo domeček ze dřeva. Ale ani ten se nejpracovitějšímu prasátku nelíbil, proto se rozhodlo, že si postaví domeček z cihel. Nejstarší prasátko si všimlo stop vlka. Všichni se schovali do svých domečků. Vlk už číhal před domečkem ze slámy, nadechl se, foukl a domeček se rozpadl. Prasátko běželo do dřevěného domečku. Všichni doufali, že se nerozboří a opřeli se do dveří.
Vlk se nadechl, foukl a domeček spadl. Obě prasátka utekla do domečku z cihel. Vlk se nadechl, foukl a domeček se ani nepohnul. Vlk si všiml komína a skočil do něj. Prasátka rozdělala oheň a vlk i s ohořelým ocasem upaloval pryč. Prasátka už nebyla líná a postavila si domky z cihel. Jednou se tam objevil vlk a když viděl tři komíny, šel pryč, protože si vzpomněl, jaká to byla tenkrát bolest.

Příhody včelích medvídků

Napsal: Jiří Kahoun
Ilustroval: Ivo Houf
Texty písní: Zdeněk Svěrák
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství a.s., Praha 2002
Kniha je pro děti od pěti let.
Hlavní postavy: Čmelda, Brumda a maminka. Jejich charakteristika: Brumda je hodný a čilý, Čmelda je ospalý, maminka je starostlivá a hodná.
Knihu jsem si vybrala, protože je to i večerníček. Líbila se mi, protože v ní jsou i hezké obrázky. Doporučila bych ji Tereze Holečkové, protože má ráda pohádky.
Kniha má 83 stran, přečetla jsem ji celou. Je v ní 26 pohádek a 5 písniček. Četla jsem ji jeden den.
Přiřazení k žánru: pohádka
Názvy pohádek: Spavá, Sluníčková, Ubrečení, Počítavá, Zdravivá, Řešátková, Pavučinová, Vzdychavá, Strašidlová a jiné.
Pohádka Spavá:
Pohádka je o tom, že jedna maminka bydlela s dvěma dětmi, které se jmenovaly Brumda a Čmelda. Z jednoho měla maminka radost, ale z druhého měla starost, protože jenom spal. Zdálo se mu, že je včelí veličenstvo. Pořád spal a maminka se bála, aby se nerozstonal. Brumda mu mačkal do ucha bouchací kuličky, ale nebylo to nic platné. Maminka řekla Brumdovi ať u něj počká, že dojde k sršáňovi. A jestli chcete vědět, jak to s Čmeldou dopadlo, přečtěte si knížku Příhody včelích medvídků.

Náš pes Balabán

Napsala: Sheila Ochová
Na originálu a jeho překladu spolupracoval Miroslav Novák.
Přeložila: Zdeňka Psůtková
Ilustroval: Luboš Grunt
Vydalo nakladatelství Amulet s.r.o. Praha 2001.
Pro čtenáře od osmi let.
Knihu jsem si vybrala, protože mě zaujal název. Četla jsem ji jeden týden.
Kniha se mi líbila, protože má hezké obrázky.
Hlavní postavy: Irena, Barbora, Balabán, Lena, pan Čapek a Martin.
Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi napínavé příběhy, takže v naší třídě Davidovi a Jankovi.
Kniha má 80 stran, přečetla jsem ji celou. Je v ní pět příběhů: Jak jsme k Balabánovi přišli, Balabán a naše rodina, Balabán a ostatní zvířectvo, Balabán a lidé za plotem, Balabán se ztratil.
Žánr: příběhy
Děj příběhu Jak jsme k Balabánovi přišli:
Den co den se Neumanovi smutně dívají na prázdnou židli u rodinného stolu. Dědeček, který tam sedával, nedávno umřel. Jednoho dne se Neumanovi rozhodli, že si koupí psa. Vždy se nechoval tak, jak by se na psa hodilo a prováděl spoustu lumpáren. Ale Neumanovi si ho nechali. Neumanovi byli veselejší, když si koupili psího kamaráda a Balabán byl, když si na ně zvykl, hodný a už se choval tak, jak by se na psa hodilo.
Kniha je zajímavá nadpisem a příběhy.
Charakteristika postav: maminka, Martin Balabán a ostatní jsou hodní a Balabán je ze začátku ještě trochu neposlušný.

Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky

Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Zdeněk Smetana
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství a.s., Praha 2001.
Je určena pro děti od pěti let.
Má 135 stran. Přečetla jsem celou knihu. Je v ní 35 pohádek.
Žánr: pohádky
Hlavní postavy: Křemílek a Vochomůrka.
Charakteristika postav: oba jsou hodní, protože ostatním stále pomáhají.
Doporučila bych ji Denise, Tereze a Sáře. Tyto dívky si připravovaly na referáty také pohádkové knihy.
Kniha je zajímavá obrázky a vybrala jsem si ji, protože to je i večerníček.
Knihu jsem četla sedm dní.
Vybrala jsem si pohádku Jak ušili obrovi boty.
Jednoho dne se Křemílek a Vochomůrka dívali na malinkou vílu, jak tančí. Když vtom malá víla řekla: „Au, zakopla jsem o skalku.“ A v tom se seshora ozvalo: „To je můj palec.“ A stál tam obr. Malá víla se polekala a schovala se do brusinkového keře. Vtom se zvedl Křemílek a Vochomůrka a rovnou za obrem. „Vyplašil jsi nám vílu, když tančila.“ „Tak vám zatančím já,“ řekl obr a zvednul se. „Stůj, vždyť nám to tu všecko rozšlápneš a jsi bos.“ „Tak mi ušijte boty,“ řekl obr a odešel. Za chvíli přišla víla a řekla, ať ušijou byty z dubu, který je železný. Křemílek a Vochomůrka ušili boty a vtom tam přišel obr. Hned si boty zkusil a chtěl si poskočit, ale nešlo mu to. Rozzlobil se a zatáhl takovou párou, až ty boty vyrval i z kořeny. A velkou rychlostí spadl až někam za hory.
Další pohádky: Jak měli hodiny s jednou ručičkou, Jak otvírali studánku, Jak vařili šípkový čaj, Jak rozbili sluníčkovou basu, Jak zasadili semínko, Jak učesali vílu, Jak zahráli bez basy, Jak jim spadl ze stolu drobeček, Jak měli hodiny se zlou kukačkou, Jak šili kalhoty, Jak rozpálili ohnivého mužíka, Jak zmizeli drakovi, Jak našli pod borůvkou housličky, Jak měli trápení s rakem, Jak vystřelili z kanonu, Jak vezli čtyři velké kameny, Jak hledali pět peněz, Jak si udělali houpačku, Jak ušili obrovi boty, Jak pozdravili myšku, Jak nevěděli co se to děje, Jak zabloudili v bedlovém lese, Jak si ani nelízli povidel, Jak museli louskat ořechy, Jak hledali poklad, Jak šli na pařezy, Jak hráli maličké víle, Jak vezli vejce na sáňkách, Jak pekli kaštany, Jak Vochomůrka vynalezl sněhovou kouli, Jak si zazpívali koledu, Jak jedli kaši.