Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz

Lukáš Pavlas

Říše Agord

říše AgordZe slovenského originálu Krajina Agord přeložil Josef Brukner.
Ilustroval a graficky upravil Daniel Hevier.
Knihu vydalo nakladatelství Amulet Praha v roce 2001.
Kniha je určena pro děti od 7 let. Má 56 stran, přečetl jsem jich 56.
Hlavní postava je Lucinka Halucinka.
Děj knihy:
Lucinka Halucinka si vzala fantastický květ oldimán a když ho snědla, usnula a myslela si, že létá. Potom ji probudil jeden kluk, který ji celou dobu, když spala, pozoroval.
Kniha je zajímavá, moc se mi líbila. Četl jsem ji jeden den. Vybral jsem si ji proto, že jsem ji dostal za odměnu ve škole.
Zařazení knihy: fantazie.
Lucinka Halucinka je kouzelný brouček, který neví nic o životě lidí.
Kniha se mi líbila, je zajímavá tím, že jsou v ní vtipné obrázky.

Nejkrásnější pohádky o čertech: Čert a Káča

čertAutor: Božena Němcová
Ilustroval: Karel Franta
Graficky upravil: Vladimír Vimr
Pohádku Boženy Němcové Čert a Káča jazykově upravily: Věra Formánková a Jarmila Servítová. Pohádku bratří Grimmů Náhrobek přeložila Helena Helcelotová.
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1997.
Knížku jsem četl jeden den. Má 56 stran a přečetl jsem ji celou.
Děj knihy:
Kniha je o čertovi, který si chtěl Káču odnést do pekla a potom se jí nemohl zbavit. O Káče, která byla zlá a hubatá, o knížeti a jeho rádcích. Kterak se zachránil čert od zlé Káči a nakonec se zachránil i kníže a jeho rádce od čerta.
Můj názor na knihu: Kniha se mi líbila, protože byla zajímavá. Jsou zde srandovní obrázky.
Káča je taková, že všechno chce.
Žánr: pohádka
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou zajímavé články o čertech.
Můj názor na knihu: Kniha se mi líbila, protože zde jsou pěkné pohádky.

O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi

RobátkoAutor: Václav Čtvrtek
Vyšlo v nakladatelství Albatros v edici Ahoj děti – Dobrou noc v Praze roku 2003.
Ilustrovali Bohumil Šiška a Ladislav Čapek
Knihu jsem četl tři dny. Má 85 stran, přečetl jsem jich 85.
Zařazení knihy: pohádka.
Děj knihy:
Pohádka je o tom, jak hajný Robátko sloužil panu Kotrčovi. Robátko jel na Větrníkovi a obhlížel les, vtom uviděl Josefku, jak sází stromky. Pan Kotrč šel na lov a chtěl zastřelit zajíce. Uviděl ho hajný Robátko. Hajný Robátko střelil do vzduchu a zajíc odběhl pryč. Pan Kotrč ho uviděl a dal mu výpověď. Potom šli s jelenem Větrníkem k Josefce. Jelen Větrník dal parohy na malé stromky a ony vyrostly a pak hajný Robátko sloužil v lese, který zasázela Josefka.
Můj názor na knihu: kniha se mi moc líbila. Doporučil bych ji Martinovi.
Hlavní postavy: hajný Robátko, Josefka, jelen Větrník, pan Kotrč a pes Heršpic.
Kniha je zajímavá tím, že jsou v ní hezké obrázky.
Charakteristika postav: Josefka je dobrosrdečná, Robátko chytrý, Kotrč zlý, Větrník je pomocníkem Robátka za všech okolností (je to jelen).
Proč? Josefka pomáhá Robátkovi, například mu pomohla zasít les. Robátko a Větrník vždycky spolu s jelenem Větrníkem vyzrají nad Kotrčem. Kotrč Robátkovi provádí neplechy, například pomocí medvěda, kterému daruje med, aby Robátkovi zničil jeho krásný nový les.

Nejkrásnější pohádky o čarodějnicích

chaloupkaIlustroval: Lubomír Anlauf
Pohádky O perníkové chaloupce, O chlapci a zlé Jamuabě podle francouzských, německých a japonských pramenů autorsky zpracovali Vladislav Stanovský a Jan Vladislav.
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, a.s., v Praze roku 1996.
Kniha je pro čtenáře od 7 let.
Zařazení knihy: pohádka.
Děj knihy:
Rodina Jeníčka a Mařenky trpěla hlady a jejich matka řekla manželovi, aby je odvezl do lesa a nechal je tam a tak on je tam odvezl a řekl jim, že kousek od nich bude kácet stromy. Tak šli sbírat lesní jahody a když byl večer, šli za otcem, ale on tam nebyl, tak šli najít cestu domů, ale nenašli ji. Potom šli a našli perníkovou chaloupku a vlezli na ni a jedli perník. Baba to uslyšela a vyběhla ven a uviděla tam, jak jí loupou perník a šli s babou dovnitř. A oni tam přespali jeden den a baba vzala Jeníčka za ruku a dala ho do chlívku. A Mařence řekla, ať vaří a Jeníčka vykrmovala a pak řekla, že ho chce druhý den k obědu, tak vzala lopatu a řekla mu, aby si sedl na lopatu, ale on řekl, že to neumí, tak mu to šla ukázat a oni jí strčili do pece.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbila. Četl jsem ji tři dny.
Knížka má stran 57, přečetl jsem jich 57.
Kniha je zajímavá tím, že jsou v ní zajímavé ilustrace.
Charakteristika: Jeníček a Mařenka jsou malé důvěřivé děti, které nevědí skoro nic o lidech a jejich podvodech. Na druhou stranu přelstili čarodějnici.
Proč? Otec je nechal v lese samotné a odešel. Oni nevěřili, že by to tak mohlo být. Od čarodějnice se nenechali nachytat.

Čertice Trucajda

čerticeJak meluzína Větrnice přestala být do větru
Ilustrovala: Lucie Dvořáková
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství, a.s., Praha, v roce 2003
Knihu jsem četl jeden den. Je pro čtenáře od šesti let.
Zařazení knihy: pohádka.
Děj knihy:
Meluzína Větrnice pořád někde lítala, aby jí nic neuniklo. Potom si našla kamarádku Hejkalku a Hejkalka chtěla mít barevné vlasy, a tak jí to udělala Větrnice. A hned potom, co začala škola, se toho hodně naučila.
Můj názor na knihu: kniha se mi moc líbila. Má 110 stran.
Názvy kapitol: Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku, Jak se rarášek Očko pomstil lakomému kupci, Jak čertice Trucajda chystala ve mlýně bál, Jak správce Cifroň sekýroval poddané, Jak vodník Barvínek pykal za nezvedené dcery, Jak se vodník Leknínek učil hrát na housle, Jak se vodník Cákal a čert Rachtal vybouřili, Jak se rytíř Toulavec nešťastně zamiloval, Jak loupežníci Podštějňáci začali sekat dobrotu, Jak Hejkalka Hejhulka zaskakovala za svého muže, Jak čerti Rýmonos a Mlsohub skládali zkoušku dospělosti, Jak divý muž Diviš došel vysvobození, Jak nemluva Brousek nabrousil čertům rohy, Jak lesní skřítci Pampeluš a Trávomír vykonali spravedlnost, Jak permoník Truhlík přestal zapomínat, Jak se obr Řimbác málem stal trpaslíkem, Jak byl čert Vendelín přijat do rodiny, Jak čert Kazisvět rozesmál přísnou Klotyldu, Jak meluzína přestala být do větru.
Kniha je zajímavá tím, že zde jsou strašidelné pohádky.
Charakteristika: Meluzína Větrnice neví nic o životě na zemi. Hejkalka je dobrosrdečná. Proč? Větrnice pořád někde lítá a nedělá nic. Hejkalka meluzíně Větrnici udělala melíry, i když to moc neumí.

České dějiny očima psa

DěvínNapsala: Martina Drijverová
Ilustroval: Petr Urban
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros nakladatelství, a.s., Praha, v roce 2004.
Kniha je pro čtenáře od 10 let.
Kniha má 119 stran, přečetl jsem jich 119. Kniha se mi líbila, četl jsem ji dva týdny.
Kniha má 17 kapitol. Je o českých dějinách, co se stalo tak, jak by to mohl vidět pes.
Děj jedné kapitoly:
Praotec Čech šel s lidmi a se psem a bojovali o země. Praotec Čech šel s lidmi hledat jinou prázdnou zem, kde by se mohli usídlit. Jednou takhle pozdě večer šli, až se zastavili u kopce. Praotec Čech řekl: „Půjdeme dál.“ Ale pes štěkal a mručel a praotec Čech tak poznal, že ho bolí nohy a řekl: „Tak tu tedy přespíme.“ Ráno, když se praotec Čech probudil, tak všichni ještě spali. Šel až nahoru na kopec a viděl krásnou volnou zemi. Potom, když se všichni vzbudili, tak šli na kopec a také viděli tu krásnou zemi. Pak praotec Čech řekl: „Tady budeme bydlet.“ Potom Lech řekl praotci Čechu: „Když jsi tuhle zemi našel, tak bude pojmenovaná po tobě. Budeme jí říkat Čechy. Potom jedno dítě se učilo ř až řeklo Říp. Praotec Čech řekl: „Této hoře budeme říkat Říp.“
Kniha je zajímavá tím, že to jsou české dějiny a je u toho pes. Pes ovšem neví nic o životě lidí.
Kniha se mi líbila, protože to jsou české pověsti.
Přiřazení knihy: pověsti.

České dějiny očima psa 2

DaliborkaNapsala: Martina Drijverová
Ilustroval: Petr Urban
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros nakladatelství, a.s., Praha, v roce 2006.
Kniha je pro čtenáře od 10 let.
Kniha má 101 stran, přečetl jsem jich 101. Kniha se mi líbila, četl jsem ji tři dny.
Děj jedné kapitoly:
Adam z Drahonic byl pán, který dřel poddané z kůže a poddaným se to nelíbilo. Tak šli za dalším pánem, Daliborem z Kozojed, který na ně byl hodný. Ale Adamovi z Drahonic se to nelíbilo, tak zaslal stížnost zemským hejtmanům. Požaloval na věrolomnost poddaných, přičemž taktně pomlčel o tom, jak je dlouhodobě týral. Dalibora popsal jako loupežníka, který mu sebral lidi i pozemky, a žádal zásah vojska. Hejtmani vojáky vskutku poslali. Dalibora odvezli do věže, kde čekal, až ho dají k soudu. Dalibor měl málo peněz, tak si koupil housle. Hrál na housle a lidem se to líbilo, tak mu za to dávali jídlo. Soud ho nakonec odsoudil k smrti. A věži se říkalo od těch dob Daliborka.
Kniha je zajímavá tím, že to jsou české dějiny a je u toho pes. Pes neví nic o životě lidí.
Kniha se mi líbila, protože to jsou české pověsti.
Přiřazení knihy: pověsti.

Děti z Pařízkova - Jak se dali dohromady

rukaNapsala: Markéta Zinnerová
Ilustrovala: Sylvie Vodáková
Knihu bych doporučil Davidovi Remešovi.
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1974.
Kniha má 80 stran ve dvanácti kapitolách, přečetl jsem ji celou.
Četl jsem ji jeden den.
Kniha se mi líbí, protože jsou tam veliká písmena a pěkné obrázky.
Kniha je od první třídy.
Děj knihy:
V Pařízkově bydlí Tonda, Milouš, Aťka, Terezka a Jakoubek. Jakoubek nestíhal autobus, a tak vždycky řekla Aťka řidiči, aby počkal jednu minutu. Jakoubek už nastupuje do autobusu. Děti jdou do školy. Ve třídě jim pan učitel řekl, že jsou Jiskřičky a že je bude vést jedna deváťačka na výlet. Když dojeli na místo, tak si řekli, že si tu udělají pokojíček a že si tam budou hrát.
Přiřazení k druhu literatury: dobrodružství ze života.
Kniha je zajímavá tím, že to jsou příběhy ze života.
Charakteristika: Tonda, Milouš, Aťka, Terezka a Jakoubek jsou malé děti, které neví skoro nic o životě.

Nejkrásnější pohádky o dracích

dračí jezeroNapsala: Zuzana Kovaříková
Ilustroval: Oldřich Jelen
Kniha má 85 stran ve dvanácti kapitolách, přečetl jsem ji celou za pět dní. Kniha je asi od 8 let.
Knihu bych zařadil do pohádek.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbí.
O dračí princezně
Chudý hoch šel sbírat chrastí k jezeru a spadl do jezera. Plaval dolů až na suché dno, kde viděl dračí království a v něm dračí princeznu. Princezna před několika lety dala slib, že kdo přijde do dračího království, tak si jí vezme za ženu. Princezna se tomu hochovi styděla říct ten slib, tak to řekl její starý strýc, kterému bylo 1000 let. Princezna s hochem se vzali a žili šťastně a spokojeně až do smrti.
Další pohádky: Drak dvanáctihlavý, Tři selští synci a tři zakleté princezny, O rytíři Windovi a panně Markétě, Princ Bajaja, Strýček drak, Tři bratři, O zajíci draku, Drak sedmihlavec, Jedenáct draků a černá paní, Kráska a draci, Jan.
Postavy: dračí princezna, chudý sběrač dříví, dračí strýc, dračí strážci.
Knihu v Klubu mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství, a.s., v Praze roku 2002.
Kniha je zajímavá tím, že jsou v ní pěkné a humorné články.

Nejkrásnější pohádky o pyšných princeznách

důmNapsal: Jan Vladislav
Ilustrovala: Andrea Korbelářová
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, a.s., v Praze roku 1995.
Kniha má 57 stran v šesti kapitolách, přečetl jsem ji celou za tři dny. Kniha je pro čtenáře od 8 let. Doporučil bych ji Patrikovi a Veronice.
Knihu bych zařadil do pohádek.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbí.
Král Drozdivous
Král měl jednu dceru, která si vybírala ženichy a všem ženichům se posmívala. Nejvíce se posmívala králi, kterému řekla, že má bradu nakřivo. Ten král se potom jmenoval Drozdivous. Král to nemohl vydržet, a tak dal slib, že když přijde nějaký žebrák, tak si princeznu vezme za ženu. Přišel převlečený král Drozdivous za žebráka a pan král mu dal princeznu za ženu, ale princezna nemohla zůstat na zámku, a tak šla s žebrákem do světa. Žebrák si vyzkoušel, jestli princezna umí pracovat, ale princezna neuměla žádnou práci. Tak šli na zámek k panu králi a tam nechal princeznu a utekl. Potom princezna zůstala na zámku a už nebyla pyšná.
Postavy: Král Drozdivous, Král, Pyšná princezna a ženichové.
Názvy dalších pohádek: Dlouhý nos, O malé Mette, O Jozovi a Jankovi, Protančené střevíčky, Pasáček vepřů.
Kniha mě zaujala, protože tam jsou srandovní obrázky.
Charakteristika: Princezna je pyšná a lakomá, protože se posmívala Drozdivousovi, že má bradu nakřivo a chtěla mít velké bohatství. Král je lakomý, protože nechce své dceři dát království. Drozdivous je nešťastný, protože má bradu nakřivo a princezna si ho nechce vzít.

Nejkrásnější pohádky o obrech

obrNapsala: Zuzana Kovaříková
Ilustrovala: Lucie Dvořáková
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, a.s., v Praze roku 1999.
Kniha má 67 stran v šesti kapitolách, přečetl jsem ji celou za tři dny. Kniha je pro čtenáře od 8 let. Doporučil bych ji Veronice a Martinovi.
Knihu bych zařadil do pohádek.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbila.
Názvy pohádek: O obrovi,který neměl srdce v těle; O princi jménem Lini a dívce jménem Signy; Jak střelec zabil tři obry a zachránil princeznu; O Jankovi Obrobijci a jeho dobrodružstvích po celé Anglii; O pasáčkovi, co přemohl obra, protože si nedal nahnat strach; Železný muž.
Nejvíce mě zaujala pohádka O pasáčkovi, co přemohl obra, protože si nedal nahnat strach.
Postavy: pasáček a obr. Obr je zlý a pasáček statečný.
Děj:
Obr Strompe Pilt žil na kopci a vyháněl lidi. Jednou šel na kopec pasáček s houfem koz a řekl obrovi, aby odešel a nestrašil lidi. Obr mu řekl: "Jen pojď a já tě rozmáčknu v hrsti." Pasáček mu odpověděl: "Tak se tedy budeme bít." Obr souhlasil.
Pasáček řekl: "Nejdřív si musíme nadávat, abych dostal vztek." Obr začal pasáčkovi nadávat a řekl: "Aby do tebe hrom uhodil." "A do tebe zas létající čert," odpověděl pasáček a vpálil obrovi z luku ostrý šíp do boku. "Co to bylo?" zanaříkal obr a pokoušel se vytrhnout šíp z masa. "To byla moje nadávka," řekl pasáček.
"A máš takových nadávek hodně?" zeptal se obr. "Mám, tady je další," a vystřelil druhý šíp. "Au, au," naříkal Strompe Pilt, "a máš už alespoň dost vzteku, abychom mohli zápasit?"
"Ještě těch nadávek nebylo dost," a vystřelil třetí šíp. Obr se bál a zmizel pryč. A od těch dob se neukázal.
Charakteristika: Princezna je pyšná a lakomá, protože se posmívala Drozdivousovi, že má bradu nakřivo a chtěla mít velké bohatství. Král je lakomý, protože nechce své dceři dát království. Drozdivous je nešťastný, protože má bradu nakřivo a princezna si ho nechce vzít.