Petr Pešek
Honzíkova cesta
Vydalo nakladatelství AXIÓMA Praha roku 2009.
Počet stran: 85 v sedmnácti kapitolách - Babička píše psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříkovi princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem, Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení.
Napsal: Bohumil Říha
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Druh literatury: příběh s dětským hrdinou
Kniha vypráví o malém Honzíkovi, který jede na prázdniny k babičce a dědovi, kde zažil mnoho dobrodružství.
Malý Honzík se připravoval na výlet za babičkou a dědečkem na venkov. Hned co se dověděl, že pojede za babičkou a dědečkem na venkov, vytáhl kufřík z pod postele. A začal si dávat do kufříku dvě košile, skleněnou kuličku, dvoje kalhoty, pyžamo. Potom se vydal s maminkou a tatínkem na vlakové nádraží. A když přijel vlak, rychle se rozloučil s rodiči a nastoupil do vlaku. Vlak se rozjel a rodiče pomalu mizeli a Honzíkovi se začínalo stýskat. A potom k němu přisedl pán a začal se ho ptát, kam jede a jak se jmenuje a potom se začal představovat on. A potom pán vystoupil a Honzík se začal nudit. Najednou přišla paní průvodčí a řekla Honzíkovi, že bude vystupovat. Vylezl z vlaku a čekalo ho překvapení, dědeček tam na něj čekal se psem Punťou a vozíkem, který byl zapřáhlý za koněm. Když přijeli domů, vítaly ho děti ze vsi a hlavně babička. Hned se šel najíst. Další den se šel Honzík seznámit s dětmi a šli si pouštět draka. Další den málem Honzíka potrkala koza, ale dědeček Honzíka zachránil a potom mu řekl, že si má dávat pozor na tuhle zlou kozu. Další den šli s babičkou do kurníků, kde babička pracovala. A Punťa škemral o vajíčko. Honzík by mu dal, ale babička to přísně zakázala, protože vajíčka nebyla jejich. Tak si Punťa lehl před vrátka a kohout ho klovl. Punťa po něm vystartoval a otrhal mu zadní peří. Punťa měl veliký problém. Další den šel Honzík s dědečkem do prasečárny. Tam dědeček Honzíkovi ukázal prasátko Prince. A pak mu ukázal ohrady, kde jsou velká prasata, malá prasátka a kde prasnice s malými prasátky. Další den projel po silnici veliký vůz s jetelem a zlá koza vlezla na silnici a udělala velikou kolonu. Pak přijel traktor se zemědělci, ti hned kozu poznali a došli za dědečkem a on poslal Honzíka. Honzík si vzal větvičku s listím. Kozu přivedl zpět. Další den si šel Honzík hrát s dětmi. Když se vracel, potkal ho zlý kluk Ferda a vyzval ho na cvrnkání kuliček. Honzík si vytáhl svoji skleněnou kuličku a Ferda hned po ni skočil a utekl. Honzík se tedy vrátil domů s obědem, ale byl smutný. Další den šel s dědečkem a babičkou sklízet okurky. Potom vyběhly děti ze školy sklízet rajská jablíčka. A Viktor a Terezka byli Honzíkovi kamárádi a tak šli za Ferdou, aby Honzíkovi vrátil kuličku. Honzík šel další den do školy. Pan učitel Honzíka posadil do první lavice. Učili se o kočkách. Honzík donesl kocoura, když si to pan učitel přál. Ale kocour se lekl a utekl z otevřeného okna. Honzík a Ferda se vydali hledat kocoura. Ferdu napadlo, že bude v lese, ale Ferda začal honit veverku a řekl Honzíkovi, ať mu pomůže. Jakmile Honzík vylezl na strom, Ferda slezl a utekl. A tak ho začal Honzík hledat, i když to tam neznal. A hledal, hledal a hledal, až z toho usnul. Po škole se vydaly děti ven a Viktor a Terezka uviděli Ferdu, jak jde domů a ptali se ho, kde je Honzík a on zase že mu Honzík řekl, ať jde z lesa domů. Tak všichni běželi do lesa hledat Honzíka, našli ho spát ve křoví. Honzík kocoura uviděl na zápraží. Hned vyběhl dědeček s babičkou a za nimi Honzík. Další den nasledovalo rozloučení.
Charakteristika postav: Honzík je šikovný a odvážný, protože jel sám vlakem. Babička je laskavá a hodná, protože se nikdy na Honzíka nezlobila a pořád chce mít Honzíka u sebe. Dědeček je hodný, protože čekal na Honzíka na nádraží.
Vybral jsem si tuto knihu, protože odpovídá mému věku. Slyšel jsem na ni chválu, tak jsem si ji chtěl přečíst. Doporučil bych ji Sebastianovi, myslím si, že má rád takovéto příběhy.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji asi pět dní. Líbila se mi, zaujaly mě krásné obrázky. Je zajímavá také tím, že má vždy na začátku každé kapitoly první písmeno udělané z obrázku.
Malý princ
Vydalo nakladatelství Abatros v Praze roku 2010
Počet stran: 94
Napsal a ilustroval: Antoine De Saint-Exupéry
Druh literatury: pohádkový příběh s dětským hrdinou
Kniha vypráví o tom, jak Malý princ přišel na planetu Zemi ze vzdálené planetky jménem B 612. V africké poušti se setkal s autorem tohoto příběhu. Vyprávěl mu o své dlouhé vesmírné pouti a nechal mu malounko nahlédnout do svého srdce a mysli. Začal mu vyprávět, kde všude cestoval a o své planetě také něco řekl. Třeba že tam jsou tři sopky a jedinečná růže. A jak cestoval, cesta ho dovedla na první planetu, kde žil král a všem rozkazoval. Došel na druhou planetu, kde potkal domýšlivce, který byl strašně namyšlený a viděl ve všech jenom svoje obdivovatele. Tak raději cestoval dál a došel na třetí planetu, kde žil takový muž, který pořád pil, protože se snažil zapomenout na to, že se stydí, jak pořád pije. Malý princ cestoval dál, narazil na čtvrtou planetu, kde byl lampář, říkalo se mu tak proto, že každou minutu zhasínal lampu, protože tam den a noc trvaly jen jednu minutu. Malý princ objevil šestou planetu kde potkal konečně normálního člověka a Malý princ se ho zeptal, jestli nezná nějakou planetu na prozkoumání. Člověk řekl, že zná jednu takovou s krásnou krajinou a že se jmenuje planeta Země. Malý princ se potkal s liškou, s kterou se skamarádil a zlého hada, který byl velice jedovatý a slizký. Říkal, že se bojí o svou květinu. Autor mu navrhl, že mu pomůže najít cestu zpět domů. Našli velikou studnu a Malý princ hned věděl, že to je cesta zpět. Rozloučil se, skočil i s liškou do studny a zjevili se na princově malé planetce. Autor opravil motor letadla a vzlétl a vrátil se také domů.
Charakteristika postav: Malý princ byl chvíli zmatený, protože nevěděl, na jaké planetě se objevil. Autor byl hodný, protože nakreslil Malému princovi beránka a staral se o něj.
Vybral jsem si tuto knihu, protože mě ji mamka doporučila. Doporučil bych ji Matyášovi, protože by ho zaujaly obrázky, tak jako mě.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji čtrnáct dní. Velice se mi líbila, nejvíc mě zaujaly obrázky. Je zajímavá tím, že je to příběh, kde vystupuje autor.
Krkonošská pohádka
Autor fotografií: František Němec
Autor: Božena Šimková
Vydalo nakladatelství MOTTO v Praze roku 2011.
Počet stran: 186 ve 20 kapitolách - Jak Trautenberka bolely zuby, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Trautenberk topil Krakonošovým bukem, Jak chtěl Trautenberk sojčí peříčko, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu, Jak dostal Kuba od Krakonoše dukát, Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu, Jak Trautenberk vystrojil hostinu štěpanickému baronovi, Jak si Trautenberk pochutnal na čersvých pstruzích, Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu, Jak Trautenberk pořádal vepřové hody, Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku, Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky, Jak chtěl Trautenberk vydří kožich, Jak šel Trautenberk do hor pro poklad, Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku, Jak Trautenberk odvedl horské kameny, Jak se chtěl Tratenberk pomstít Krakonošovi, Jak Trautenberk prodával vodu
Druh literatury: pohádka
Nejvíce se mi líbila kapitola Jak Trautenberka bolely zuby: Jednou o svatodušním posvícení si Trautenberk pochutnával na pečínce. Zakousl se do většího husího stehna vší silou a zařval, že ho zabolel zub. Nechá pečínku na pokoji a řval jak mohl, že ho strašně bolí zub. Hned do světnice přiběhl Kuba, Anče a hajný a hned se začali ptát, co se stalo. Když jim to Trautenberk řekl, tak ho uložili a přikryli velikou peřinou. Uvařili mu čaj a jak byl Trautenberk protivný, řekl himlhergot donrvetr krucajs element, protože ho strašně bolel zub. A Anče řekla milostpane chvilku vydržte zavolám na kováře, ten vám ten zub vytrhne. Přišel kovář a vytrhl zub. A další den vystrojoval Trautenberk hostinu štěpanickému baronovi. Přijel baron a začali s Trautenberkem vymýšlet, jak udělat Krakonošovi zle. V tu chvíli tam přišel Krakonoš a plán jim překazil. Další den dostal Trautenberk chuť na pstruhy, poslal Kubu s hajným na potok, aby chytili pár pstruhů. Přišli se pstruhy a Trautenberk řekl, ať mu je Anče udělá. Pěkně si na nich pochutnal.
Charakteristika postav: Anče je hodná a slušná, protože si nedovolí odporovat milostpánovi. Kuba je laskavý, říká Krakonošovi, co na něj Trautenberk chystá. Trautenberk je zlý, dělá Krakonošovi nepříjemnosti. Hajný je poslušný, plní rozkazy Trautenberka. Krakonoš je laskavý a hodný, pomáhal Anči, Kubovi a hajnému.
Knihu jsem si vybral, protože jsem četl jiný díl. Doporučil bych ji Matyášovi, protože si myslím, že by se mu dobře četla a líbily by se mu obrázky.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva týdny. Velice se mi líbila, nejvíce mě zaujaly fotky. Kniha je zajímavá tím, že se v ní objevují lidská moudra.
Dobrodružství Medvídka Pú
Autor: Janet Campbellová
Ilustroval: John Kurtz
Vydalo nakladatelství Egmont ČR s.r.o. roku 2013.
Kniha má 192 stran ve 4 kapitolách - Medvídek Pú a medový strom, Medvídek Pú a bláznivý den, Medvídek Pú a tygr, Medvídek Pú a Ijáčkovi narozeniny.
Druh literatury: pohádka s dětským hrdinou
To jednou šel Medvídek Pú na procházku a ucítil něco, říkal si, co to může být a že ta vůně mu připadala povědomá. Pak mu to došlo, že to byl med. Pú hned šel po stopě vůně a najednou vrazil do stromu. Čichal a čichal a potom uslyšel bzučet včely. Tak vylezl na strom a zazpíval včelám ukolébavku, včely usnuly. Pú si zatím pochutnával, ale najednou uslyšel tygra, jak hopsá po ocasu. Pú hned vylezl ze včelího úlu a pozdravil tygra a řekl mu, že našel zlatý důl medu. Tygr mu nabídl, jestli to neřeknou ostatním. Tak se vydali na cestu, potkali malého klokánka a hned mu to Pú vyprávěl. Potom šli dál a potkali prasátko, také mu Pú o tom všem vyprávěl a najednou vylezl oslík Ijáček, vše slyšel. Tak šli za králíkem, králík zrovna obědval a Pú řekl já za ním vlezl, ale najednou se Pú zasekl v díře do nory a nemohl se dostat ani ven ani do nory. Zajíc se lekl, co se děje a uviděl Púa zaseklého v jeho díře do nory. Zajíc zakřičel na ostatní, ať mu pomůžou tahat. Táhli a táhli, ale Púem to ani nehlo, najednou přišel Kryštůfek Robin ze školy. Zeptal se, co tam dělají a oni, že Pú se zasekl v díře a nemohli ho vytáhnout. Kryštůfek Robin zatáhl za Púa a Pú byl vysvobozený. Pú mu hned začal děkovat a králíkovi řekl o tom medu, co našel. Tak Pú je tam zavedl, aby také ochutnali. Tygr to hned vyplivl, protože mu med vůbec nechutnal to samé prasátku, klokánkovi a Ijáčkovi. Jediný Kryštůfek Robin a Pú se nemohli dolízat, jak jim chutnal.
Charakteristika postav: Pú je neposedný, protože se nehýbe jenom, když spí. Kryštůfek Robin je hodný a laskavý, protože pomáhá zvířátkům. Zajíc je pěkný bručoun, ale umí hospodařít, má krásně vykvetlou zahradu. Prasátko je malé, protože se tak narodilo. Ijáček je nemluvný, opravdu moc nemluví, klokánek je neposlušný, protože utíká za kamarády bez maminčina svolení.
Knihu jsem si vybral, abych měl referát. Líbila se mi a zaujalo mě, že Ijáček má umělý ocas. Doporučil bych ji Milanovi, protože si myslím, že by ho zaujala.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četl jsem ji pět týdnů. Je zajímavá tím, že má na začátku každé kapitoly větší písmeno než všechna ostatní.
S větrem o závod
Autorka: Lauren St. John
Ilustrovala: Lauren St. John
Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 2013.
Počet stran: 191
Druh literatury: napínavý příběh
Kniha vypráví o tom, jak jedna holka Casey Blueová závodila s koňmi a hrála soutěžně badminton. S koňmi jí pomáhal její nejlepší přítel Petr a její sestra Lisa, která také zavodila na koních. Jeden den přišla ke Keysinu domu policie a přišli zatknout jejího tátu za pašování drog. Casey to psychicky zlomí. Příští den měla soutěž v badmintonu a další den měla mít závod s koňmi. Naštěstí jí Petr a Lisa dali dohromady a mohla soutěžit a závodit. V badmintonu skončila první. V závodě nastoupila s koněm Morning Star a v druhém závodu nastoupila s koněm Cassandry. Ale s dalším koněm Storma je čekala další třídenní výzva v Kentucky. Jenže sen vyhrát světový pohár v Kentucky se najednou změnil na noční můru, protože její sestra Lisa musela odjet za prací do New Yorku a Peter se musel odstěhovat kvůli exekuci. Casey nevěděla, co má dělat, byla na to všechno sama, o koně se starat nestíhala, do školy taky nestíhala chodit, ale hlavně nevěděla, co je s jejím tátou. Ale najednou slyšela příjíždět auto. Vykoukla z okna a přijel její táta. Za hodinu přijela i její sestra Lisa. Byla tak šťastná a i nabuzená energií. Ale pořád nevěděla, co je s Petrem, kde je a kde bydlí. Jenže Lisa s Petrem, měli pro Casey připravené překvapení. Petr přijel s Lisou. Vešel do domu a vyděsil Casey. A Casey byla tak šťastná, vše hned stíhala, závody vyhrávala a ve škole byla také velmi dobrá. Všichni byli šťastní a Petrův dluh se také splatil a všichni žili spokojeně.
Charakteristika postav: Casey je velmi snaživá a nevzdá se ničeho, protože i když se všichni odstěhovali, nevzdala se svého snu. Petr je hodný, protože Casey pomáhal trénovat koně a připravit ji na její velký sen. Lisa je šikovná, sehnala si práci v New Yorku.
Knihu jsem si vybral, protože mám rád koně. Velice se mi líbila. Zaujalo mě na ní, že nemá obrázky. V textu mě zaujalo, že Casey musí zvládnout velikou krizi.
Knihu bych doporučil Sebastianovi, protože si myslím, že má rád takovéto příběhy. Je určena pro čtenáře od 12 let. Četl jsem ji jeden měsíc.
Robinson Crusoe
Autor: Daniel Defoe a František Novotný
Ilustroval: Zdeněk Burian a Zdeněk Urban
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2005.
Kniha má 22 kapitol na 204 stranách - Osudná plavba, Ztroskotání, Útěk z domova, Trosečníkem na ostrově, Za otroky do Guinejského zálivu, Na prahu smrti, Útěk z Maurského zajetí, Doba učení a zmoudření, Doba neklidu, Zbrklý pokus, Tajemství záhadné stopy a dalších jedenáct.
Druh literatury: napínavý příběh
Kniha vypráví o tom, jak se jednou Robinson Crusoe vypravil se svojí posádkou na moře plachetnicí Terceiry. Pluli ze svého domova do Chile. Při jedné veliké bouři ztroskotali na ostrově. Přežil jen Robinson. Začal prozkoumávat loď, našel nůž, mačetu a jednu energetickou tyčinku. Bouře ustala po celé noci, Robinson si začal stavět přístřešek, ale držel se u břehu, protože nevěděl, jestli je někdo na ostrově. Potom co dostavěl přístřešek, šel lovit kraby. Našel celé hnízdo, počkal si a když nějaký krab vylezl, tak ho Robinson hned vzal mačetou. Když jich měl opravdu dost, udělal si ohniště, kde si je začal grilovat. Potom se šel vyspat. Ráno se probudil a šel na průzkum. Vzdaloval se čím dál víc, ale cestu si označoval. Našel uhašené ohniště. Robinson se rozhodl utíkat zpět do svého přístřešku. Rychle si nabrousil mačetu i nůž a připravil se. Za hodinu přišel nějaký cizí člověk. Robinson před něj skočil a zeptal se ho, kdo je. Byl to John. Zavedl Robinsona do svého stavení. Měl tam velký dům ze dřeva a palmového listí. Ukázal překvapení - dvě ohrady, v jedné byly krávy a v druhé ovce. John byl na ostrově už asi dvanáct let.
Charakteristika postav: Robinson je šikovný, postavil si přístřešek a obstaral si potravu. John je hodný, pozval Robinsona do svého příbytku.
Knihu jsem si vybral, protože jsem jí měl dlouho a chtěl jsem si ji přečíst. Líbila se mi. V knize mě zaujaly pěkné obrázky. V textu mě zaujalo napětí, když ztroskotali a když Robinson skočil s mačetou před Johna.
Knihu bych doporučil Sebastianovi, protože by ho určitě zaujala. Je určena pro čtenáře od třinácti let. Četl jsem ji dva měsíce.
Karel IV. - Příběh českého krále
Autorka: Veronika Válková
Ilustroval: Petr Kopl
Vydalo nakladatelství FRAGMENT ve společnosti Albatros media v Praze roku 2016.
Kniha má osm kapitol které jsou očíslované. Má 164 stran.
Druh literatury: napínavý a poučný příběh
Malá holčička Bára se se svými rodiči stěhovali z paneláku do nového domu. Když dojeli, tatínek uviděl kolem domu kaštany a říkal, že by se měli vyřezat, protože strašně stíní. Mamince se to vůbec nelíbilo a tak tatínek začal říkat, že by se měla opravit střecha. Najednou Bára viděla, jak se něco hýbalo ve křoví. Chytila se za máminu ruku a mamka jí řekla, že jim dům prodali i s kočkou. Šli se podívat do domu. Když Bára otevřela, cítila se jako princezna. Viděla čerstvě nadýchané záclony s růžovými kytičkami. Čerstvě nadýchaná peřina v posteli. Tatínek mezitím začal plánovat, co kde bude. Všichni se sešli u stolu. Báře se zdál v noci sen, že byla ve středověku a byla v hradu. Také tam byla noc, ale ráno ji šel probudit Karel IV. Šel s Bárou do města, ukázal jí různé památky - Karlův most nebo Pražský hrad nebo jeho krásnou korunu.
Charakteristika postav: Bára je velký strašpytel, protože se bála kočky v křoví. Tatínek je pečlivý v plánování do budoucna, protože celý den strávil na zahradě plánováním. Karel IV. je hodný, protože Báru vodil po městě. Maminka dobře vaří, udělala strašně dobrý koláč.
Knihu jsem si vybral, protože mě ji mamka koupila. Líbila se mi. V textu mě zaujalo, jak se Bára strašně bála.
Knihu bych doporučil Matyášovi, protože by ho zaujala. Je určena pro čtenáře od jedenácti let. Četl jsem ji jeden týden.
Bílí jeleni
Autor: Luděk Bartoš
Fotografie: Luděk Bartoš
Vydalo nakladatelství Panorama v Praze roku 1987
Počet stran: 238
Názvy kapitol: Jak to všechno začalo a jak se co dělalo, Cena zkušenosti neboli chvála statistiky, Jelen je tvor společenský a co z toho vyplývá, Vedoucí zvíře ve stádě, Pantomima jelenů, Voňavka místo navštívenky, Tlampačové střetnutí - o troubení v říji, Říje a dalších 15 kapitol + česko - latinský rejstřík druhů, latinsko - český rejstřík druhů
Druh literatury: příběh sestavený podle pravdy
Luděk Bartoš byl samostatný vědecký pracovník výzkumného ústavu živočišné výroby. Jednou se vydal na výzkum bílých jelenů. Když dorazil do Žehušické obory, začal hledat, kde se vyskytují bílí jeleni. Když je spatřil, byl překvapen. Divil se, jak to byla krásná stvoření. A díval se, jak se chovají a kdo je šéfem. Viděl tam krásného jelena, který se chvíli pásl a chvíli ohlížel. Nemohl udělat pořádné fotky, protože pršelo. Proto rychle spěchal zpět domů, aby šel brzy spát a mohl jít zítra zase. Když se vyspal, šel se hned podívat, jak je venku. Viděl, že svítilo slunce. Hned vyrazil, vzal si dva kbelíky plné ovsa. Jel zase do obory. Když se k jelenům přiblížil, byli splašení. Ale časem si na něj zvykli, a náhle zjistil, že normální člověk musí být od nich alespoň sto metrů, jenom on se k nim mohl přiblížit i pohladit je. Tak je Luděk začal chovat.
Charakteristika jednající postavy: Luděk Bartoš byl velice pracovitý, protože se musel starat o svoji domácnost a musel každý den jezdit dva kilometry do Žehušické obory, kde se staral o bílé jeleny a pozoroval je skoro celý den.
Knihu jsem si vybral z důvodu, že dědu velice zaujala, tak mně ji doporučil. Velice se mi líbila.
V knize mě zaujalo to, jak si jeleni zvykli na Luďka Bartoše. Doporučil bych ji Sebastianovi, protože si myslím, že má rád příběhy, které jsou podle skutečnosti. Četl jsem ji dva týdny. Je určena pro čtenáře od třinácti let.
Karel IV. - památná místa tehdy i dnes
Autor: Jiří Martínek
Ilustroval: Zdeněk Urban
Vydalo nakladatelství Fragment ve společnosti Albatros media s.r.o. Praha v roce 2016.
Počet stran: 99
Názvy kapitol: Narodil se budoucí král, Vznešení předkové, Dědic Přemyslovců, Dětství na hradech, Odeslán do Francie, Milovaná Blanka, Na zkušené v Itálii, Bitva u San Felice, Návrat do Čech, Kde a co byl Visegrád? a dalších 35 kapitol.
Druh literatury: zajímavosti o rodokmenu Karla IV.
Budoucí císař a král Karel IV. se narodil 14. května 1316. Všichni měli radost, ale muselo se oslavovat někde U Kamenného zvonu, kde je již Staroměstské náměstí, protože byl hrad po požáru roku 1303 ještě neobyvatelný. Karel IV. byl pokřtěn 30. května na Boží hod svatodušní. Ve dvaceti letech se oženil ve Francii s Markétou z Valois. Jeho Matka byla Eliška Přemyslovna, která byla nástupcem Českého království, kde nedlouho předtím tragickou smrtí zemřel její bratr Václav III., a proto vymřel rod Přemyslovců. Nový král Jindřich Korutanský byl vše, jenom ne schopný a oblíbený král. Proto se začal hned hledat nový král. Ale Eliška Přemyslovna se chtěla stát jeptiškou než královnou, už jen proto, že je starší o čtyři roky než ženich. Karel IV. se potom vrátil do Čech v roce 1333, ale nečekaně se setkal se svojí šlechtou, která ho přivítala. Karel IV. se rychle vydal na cestu přes Bavorsko, kde byla jeho provdaná sestra. Dorazil do čech, ještě než vstoupil do Prahy a zastavil se nad hrobem své matky.
Charakteristika postav: Eliška Přemyslovna byla vybíravá, protože nechtěla muže, který je o čtyři roky starší než ona. Jan Lucemburský byl velmi dobrý český král, protože se staral, aby byla hlavně česká země v pořádku. Karel IV. byl velký cestovatel, protože byl hodně dlouho ve Francii.
Knihu jsem si vybral, protože měl nedávno Karel IV. svoje výročí. Líbila se mi, protože tam je napsán celý Karlův život. Zaujalo mě, jak si chvíli před odjezdem Karel našel svojí budoucí manželku. Doporučil bych ji Tomášovi, protože si myslím, že by ho zaujala tak jako mě. Četl jsem ji tři týdny. Je určena čtenářům od čtrnácti let.
Bílý tesák
Autor: Jack London, převyprávěl Vladimír Svoboda
Ilustroval: Lubomír Krupčík
Počet stran: 174
Kniha je rozdělena na pět částí první má tři kapitoly Po stopě masa, Vlčice, Nářek hladu. Druhá část má pět kapitol Souboj tesáků, Doupě, Šedý vlček, Stěna světa, Zákon masa. Ve třetí části je šest kapitol, v čtvrté části je také šest kapitol a v páté části je pět kapitol.
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2014.
Dva muži, Bill a Henry, a jejich šestičlenné psí spřežení putují nehybnou zasněženou krajinou, pronásledováni hladovou vlčí smečkou. Snaží se dopravit rakev s lordem Alfredem do Fort McGurry. Vychytralá narezlá vlčice v noci přichází k tábořišti a postupně odláká tři psy do lesa. Při pokusu odlákat i čtvrtého, se Bill rozhodne vlčici zpacifikovat a vydá se s puškou do lesa, přestože zbývají pouhé tři náboje. Bill se však již nevrátí a Henry nakonec zůstává sám. Vlci se každou noc stávají odvážnějšími a přibližují se k ohnivému kruhu kolem Henryho, aby svůj lov dokončili. Vyčerpaného Henryho v poslední chvíli zachraňuje skupinka mužů, která pátrá po lordu Alfredovi.
Charakteristika postav: Bill je odvážný, vydal se do lesa. Henry je chytrý, protože se nevydal s Billem a zůstal se smečkou. Smečka byla vycvičená, protože zůstala na místě s Billem.
Knihu jsem si vybral, protože jsem si ji chtěl přečíst. Líbila se mi, protože mám rád psy. Zaujalo mě, jak Hól krade všem potravu. Doporučil bych ji Ondrovi, protože si myslím, že by si ji rád přečetl. Četl jsem ji tři týdny. Kniha je pro čtenáře od devíti let.