Kateřina Pešková

Pozvižení na Malinovém statku

Vydalo nakladatelství Fragment Praha roku 2014.
Kniha má 159 stran.
Napsala: Dagmar H. Muellerová
Ilustrovala: Miriam Cordes
Žánr: dívčí román
Kniha má šestnáct kapitol: Představím se ano?, No dobrá, já také, Novinky na Malinovém statku, Ve stáji nic nového, Čištění koní se smutnými vyhlídkami, Slepice a babičky, Musíme něco vymyslet, S námi poníky se může počítat, Cesta na nádraží, Pomoc,je tu městká dámička, Jízda bryčkou - ne zrovna podle plánu, Naše paničky jsou někdy divné, Smradlavé koňské koblížky a velký výkřik, Nesuď kohouta podle peří, Usmívající se babička a nevyřešitelná záhada, Dobrý konec a ještě lepší začátek.
Na Malinovém statku bydlí Ela a její kamarádky Johana a Růžena. Statek je kouzelné místo kde žijí prima lidé a hodně zvířat. Mezi které patří poníci Mrkvička, Bělouš a Balík. Parta holek se o poníky krásně stará. Poklidný život naruší příjezd Eliny babičky Marie. BAbička se chystá na statek přestěhovat. Trpí alergií a na statku a okolí nastane veliký zmatek nad zmatek. Všechno musí být uklizeno, vymeteno a zameteno. Ani jediný choupek, žíně z poníka nesmí nikde zůstat. Holky se snaží, aby vše bylo jako dřív před příjezdem babičky. Babičku se snaží odraďit od bydlení na vesnici. Do pokoje nachystají koňské koblížky a myš do postele. Ve večerních hodinách nalezne přichystanou léčku. Pochopí, že nástrahy připravila děvčáta. Druhý den všem obyvatelům statku dokazuje, že není vůbec tou městskou paničkou, za kterou ji mají. Nasedne na koně a předvede všem spanilou jízdu na poníkovi. Z městské babičky se okamžitě stává senzační babička do nepohody.
Charakteristika postav: Ela je hodná a přátelská. Miluje svého koníka. Kamarádky Růžena a Johana jsou kamarádské a usměvavé. Bratři Séba a Fíla jsou bratři Ely. Jsou to rošťáci. Babička Marie je dobrácká, usměvavá a legrační. Maminka a tatínek Ely jsou hodní.
Kniha je určena pro čtenáře od deseti let. Největší hrdinové knihy jsou poníci. Četla jsem jí o prázdninách dva měsíce. Doporučila bych jí všem, koho zajímají knihy s veselým dějem, zvláště Klárce, protože vím, že má ráda zvířata. Kniha mě zaujala příběhem, který je propojený vztahem člověka se zvířátky. Děj je po celou dobu napínavý, kamárádský a velmi usměvavý.

Klub tygrů - Safari v ohrožení

Vydalo nakladatelství Fragment Praha roku 2013.
Kniha má 136 stran.
Napsal: Thomas C. Brezina
Ilustrovala: Caroline Kintzelová
Žánr: detektivní příběh
Kniha má dvacet kapitol: Monstrum, Pekelná jízda, Útok, Rozzuřené dvě tuny, Co se to děje s Janem, Dvě nové návštěvnice, Noční objev, Přepadení, Podivný dopis, Co to má znamenat?, Senzační příběh, Výstřel, Nebezpečný úkol, Důležitý útržek, Obludy zmizely, Chlupatý lupič, Bezvýchodná situace?, Obludy vylétly z kůže, Komplic, Pravda o moučném červovi, Příšerný jed
Tři kamarádi se rozhodli, že se vydají na safari za dobrodružstvím a v ten den odletěli. Po příletu vyzvedli džíp a v něm seděl průvodce safari Jan. Ujeli pár kilometrů a Patrik si všiml z auta, že za keřem leží elektrická pila. Biggi s Lukem si ničeho nevšimli a mysleli si, že Patrik dělá fórky. Po chvilce zahlédli všichni elektrickou pilu a informovali o ní Jana. Jan když pilu také zahlédl, jeho úsměv zkameněl a rychle odjížděl na základnu tábora. Všichni se křečovitě drželi při rychlé jízdě. Rychlou jízdou motor kvičel a po chvilce zkolaboval a úplně utichl v polovině cesty. Okolo rozbitého auta zahlédli monstra s velkými hlavami, ani nestačili zjistit, kdo to je. Ale museli řešit nosorožce, který se řítil směrem k rozbitému autu. Jan a ostatní pochopili, že musejí utíkat. Jan rozdal všem pokyny, co mají dělat. Všichni utíkali na základnu do tábora. Nosorožec narazil do džípu, z kterého zbyl pouze šrot. Všichni si oddechli ohledně šťastného návratu a nastal čas večeře. Ozval se gong a všichni se sešli u jednoho stolu u večeře. Před jídlem byly představeny dvě dámy. Nejdříve Jan představil drobnou asi dvacetiletou slečnu, která byla dcera doktora Willise, který vedl tuto safari a umřel. Druhá byla Nora Costerová. Diana dcera doktora si sedla vedle Biggi. Po večeři šli do domku, lehli si na houpací síť a usnuli. V noci začal štěkat pes Lumpík. Biggi se vzbudila a šla se podívat ven. Zaslechla, jak vržou vrata a někdo zrovna vychází z tábora. Šla vzbudit kluky, ale nepodařilo se jí to. Zalezla zpět do sítě a počkala do zítřejšího dne. Ráno se Biggi vzbudila a všem noční záhadu vyprávěla. Během vyprávění zaslechli výkřik z chatky doktora. Klub Tygrů – tygři okamžitě běželi na verandu zjistit, co se děje. Na verandě ležela Diana, která měla na sobě noční košili a něco křečovitě držela u hrudníku. Patrik jí chtěl pomoci, ale Diana ho odstrčila. Najednou si Luk všiml, že dívka krvácí. Zranění jí ošetřili. Diana se pomalu postavila a vyprávěla kamarádům, co se stalo. Záhada byla na světě. Ukázala všem dopis od svého otce. Dopis vyluštili s touto informací: Běž na můj hrob a tam vyfoť tento nápis. Diana po chvilce ze zásuvky vytáhla další dopis a tam bylo napsáno: Přilož tuto mřížku na fotografii s nápisem. Během dne někdo odcizil veškeré informace o této záhadě. Začalo hledání dopisů a toho, co se děje okolo Diany. Stopy vedly k domu paní Costerové. Ta dopisy a důkazy odcizila. Vrátili se zpět do chaty k Dianě, která jim ukázala hrob svého otce. Při provedení všech úkolů dostali odkaz a odpověď: Jsem naživu, brzy se ti ozvu. Diana přinesla další dopis, v kterém byl obrázek a vlastně místo, kde otce našla. Shledání bylo radostné.
Charakteristika postav: Biggi je nebojácná, všude chodila s klukama a ničeho se nebála. Patrik je pozorný, objevil elektrickou pilu. Luk je chytrý, vynalezl počítač a ostatní podivuhodné věci.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let. Největší hrdinové knihy jsou tři kamarádi. Četla jsem ji dva týdny. Doporučila bych jí všem, kdo mají rádi detektivky, hlavně Míše. Zaujala mě příběhem, který byl napínavý, strašidelný a dějem zamotaný.

O čertovi

Vydalo nakladatelství SUSRUM Tišnov v roce 2008.
Kniha má 71 stran.
Napsal: Pavel Čech
Ilustroval: Pavel Čech
Žánr: pohádka
Kniha má 26 kapitol: Pod nejstarším stromem, Florimónův těžký úkol, Z pekla do světa, O věcech z uzlíčku, Nahoře, Věžní hodiny, Vzpomínky na peklo, Pod modrým nebem, Nalezená křídla, Tradamila, Dům nad městem, Podzim, První sníh, Zvláštní noc, Nad propastí, Na druhé straně, Za oknem, Odhalen, Probuzení, Dobroty, Tichá noc, Florimónova proměna, Vysoko, Jaro na střechách, O knoflíku, Zrcadlo
Jen malý kousek za městem roste nejstarší strom a všichni se mu vyhýbají, protože přímo pod stromem je peklo a v něm bydlí čerti. Jednoho dne byl jeden z nejmladších čertů vyslán do světa, aby škodil lidem a hlavně kominíkům. Všichni se vymlouvali na všechno, co jen šlo, tak zbyla řada na čerta jménem Florimón. Moc se mu nechtělo z vyhřátého pekla, ale musel. Vzal si s sebou uzlík a v něm měl škodící nůžky, škodící trumpetku, balíček pekelných karet a čarovné zrcátko. Říká se sice „Lenost – ďáblova poduška“, ale čert Florimón nelenil. Jak mu bylo přikázáno, denně škodil, kde se jen dalo! Jednou přestřihl šňůru od prádla, jindy zase seděl na komínech, až se kouřilo z oken. S oblibou schovával štětky kominíkům a v noci lezl do věžních hodin, aby změnil čas. A tak šel den za dnem, a když jich bylo dvakrát tolik, přišlo léto. Florián ležel na rozpálených střechách a vzpomínal na peklo. A nejraději na škodolibé chvilky u pekelného periskopu. Než přešlo léto, znal čert všechny kominíky v okolí. Našel někde kus křídy a za několik dnů většinu z nich nakreslil. Kominíci netušili, kdo je kreslí, ani kdo jim poslední dobou schovává jejich náčiní. Ale nemohli se podezírat mezi sebou, protože byli všichni rozumní chlapi. Ale málem by zapomněli na kominici Tradamilu. Bydlela na ploché stříšce jednoho z nejvyšších domů, nikdo nevěděl, proč bydlela tak vysoko od lidí. Snad to bylo proto, že byla němá. Bylo to v pátek nebo o nějaký ten týden později, když začal podzim. Florimón byl pořád mrzutější a mrzutější. Jak to bývá, podzimní dny odlétají jako kouř. A po nich přišla zima a Florimón seděl vedle komínů, aby se zahřál a jak tak seděl, týden za týdnem ubíhaly. Až přišel štědrý den, kdy byla z komínů slyšet radost a zvonění zvonečků. Nemohl to vydržet a přelézal lávky, až přišel k domečku s rozsvíceným oknem, nakoukl a uviděl tam Tradamilu, která zrovna zdobila vánoční stromek. Omylem trkl růžkem do skla a utíkal, ale nožka se mu zvrtla, skoro spadl, ale chytla ho Tradamila, protože se taky za ním rozeběhla. Čert jí poděkoval a šli spolu do domečku, kde Tradamila bydlela a přichystali si svůj Štědrý večer. Dny utíkaly a přišlo jaro a Tradamila prosila čerta, aby se také stal kominíkem. Florimón přikývl a ze zlobivého čertíka se stal hodný kominík.
Čert je zlobivý, protože kreslil na zeď kominíky a dělal neplechu. Tradamila je krásná, protože se líbila čertovi.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Největší hrdina knihy je čert. Knihu jsem četla dva týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi čerty, hlavně Sebastiánovi. Zaujala mě příběhem, který byl o čertovi, který se stal kominíkem.

Strašidlář: Mezi námi čarodějnicemi

Vydalo nakladatelství Grada Publishing v roce 2012 v Havlíčkově Brodě.
Kniha má 64 stran.
Napsal: Hynek Klimek
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Žánr: pohádka
Kniha má 13 kapitol: Průvodce se představuje, O sletech čarodějnic, A ještě další čarodějnické sněmy, O čarodějnici Běle a čarovné růži, O neprávem nařčené kořenářce, Čáry máry veselé i smutné, O kouzelníkovi Žitovi, O zaprodané duši, O čase, který se vrátil, O čarodějných knihách, Další a další čarodějové a kouzelníci, O bludném kamenu, Zlopověstné kameny a bludné kořeny
Knihu vypráví starý kronikář Bartoloměj. Jednotlivé kapitoly vypráví o čarodějnicích, čarodějích, kouzelnících a o jejich knihách, pověstech a zakletí jich samotných. Nejkrásnější čarodějnický příběh byl o čarodějnici Běle a čarovné růži. Příběh se odehrává v blízkosti zámku na Doubravské hoře na Teplicku. Ke zřícenině hradu přišel bosý pasáček a neodolal, utrhl růži a zasunul si ji za klopu kloboučku. V tu chvíli, kde se vzal, tu se vzal, kočár, z okénka se vykláněla krásná paní, která místo potrestání chlapci věnovala splnění jednoho přání. Chlapec si přál jízdu v kočáře. Krásná paní zesmutněla, ale přání mu splnila. Povzdechla si nad tím, že je prokletá hodná čarodějnice a prokletí se může zrušit přáním od někoho, kdo utrhne růži, která vyroste jednou za sedm let a zruší prokletí. Bohužel pasáček nevěděl, že může pomoci. Běla dala pasáčkovi velikou radu do života: “Čím víc toho budeš vědět, tím víc ti bude svět otevřený a lépe se ti bude žít.“ Pasáček si vzal rady k srdci. Hrnul se do učení, zmoudřel, a když dorostl do věku muže, stal se rytířem.
Charakteristika postav: Běla je pořád smutná, protože jí nikdo nevysvobodil. Pasáček je hloupý, neřekl přání, aby se Běla vysvobodila.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou čarodějnice.
Knihu jsem četla dva týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi strašidla a hlavně Máje, protože je má ráda. Zaujala mě příběhy, které pojednávají o čarodějnicích.

Strašidlář: Mezi námi hradními strašidly

Vydalo nakladatelství Grada Publishing v roce 2012 v Havlíčkově Brodě.
Kniha má 64 stran.
Napsal: Hynek Klimek
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Žánr: pohádkové příběhy o hradních strašidlech
Kniha má 13 kapitol: Průvodkyně se představuje, O bílé paní Perchtě z Rožmberka, Vyhánět bílé paní je holý nerozum, Další a další bílé paní, O bílých paních z Karlštejna, Černé a černobílé paní, Paní modrá, jasanová a režná, Svedená z Helfenberku, O strašlivém Radoušovi, O kostlivci s hady a štíry a potrhlém mužíkovi, Straší i na Pražském hradě, O ukrytých pokladech a jejich strážcích, O bílém králíkovi a nešťastném hadovi, Duchové slavných i méně známých, Každá pohádka jednou končí
Zřícenina hradu Louzek má opravdu strašidelný příběh, kdy bědující kostlivec prchá před hady a štíry. Začalo vše nevinně. Na hradě se stavil rytíř vracející se z křížové výpravy. Vyprávěl hradnímu pánovi o bojích se Saracény, a co vše v daleké cizině zažil. Hostitel si při vyprávění důkladně přihýbal medoviny. Když šli spát, nabídl rytířovi, kteroukoli ze služebných. To rytíře urazilo a rozhněvalo. Strhla se hádka, při které rytíř tasil meč. Hradní pán přivolal své zbrojnoše, kteří rytíře na pánův rozkaz uvrhli do vězení. „Zůstaneš tam o hladu a žízni, dokud nezemřeš! Modli se, aby tam za tebou přilezli ti tví hadi a štíři.! Hadi a štíři se skutečně na hradu objevili, ne však ve vězení, ale v loži hradního pána. Sloužící nalezli ráno hradního pána mrtvého. Rytíře ihned pustili na svobodu. Večer po pohřbu na čerstvém hrobu se začala hrnout hlína. Hadi a štíři vyhnali umrlce i z rakve a pronásledují ho dodnes.
Charakteristika postav: Rytíř byl upovídaný, protože celou dobu povídal. Hradní pán byl skromný, nechtěl žádnou ze služebnic.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou bílé paní, strašidla a duchové. Četla jsem ji dva týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi strašidla, hlavně Máje, protože je má ráda. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o hradních strašidelných pověstech.

Strašidlář - Mezi námi obry

Vydalo nakladatelství Grada Publishing v roce 2014 v Havlíčkově Brodě.
Kniha má 64 stran.
Napsal: Hynek Klimek
Ilustrovala: Zdeňka Študlarová
Žánr: pohádkové příběhy o hradních strašidlech
Kniha má 19 kapitol: průvodce se představuje, O obrech ze Šumavy, O neuskutečněném boji šumavských obrů, O obrech od Krkonoš, O obrech, kteří se navzájem pobili, O obrovi Kobrovi, O hraběti, princezně a obrech z Přimdy, O obrovi Drábovi, O hradním pánovi proměněním v obra, O obrech lidojedech, O obrech přemožených vínem, O dalších obrech z Čech, O dalších obrech z Moravy a Slezska, O Golemovi, O Horgovi, O kouzelném džinovi, O dalších monstrech, O monstrech a stvůrách hlídajících poklady, Vypravěč se loučí
Některá monstra, obry a skřítky si stvořili lidé sami. U nás je nejznámější legendární Golem, obrovitý panák z hlíny, kterého si vytvořil Rabín, aby mu pomáhal a sloužil s těžkými pracemi. K oživení hliněného panáka mu sloužil čarovný šém - zvláštní kulička, kterou vkládal Rabín do důlku na čele. Oživlý Golem potom udělal všechno, co mu Rabín nařídil. Uklízel, nosil těžké stromy a řezal je, sekal a vykonával spoustu jiných prací. Když Golem vždy vše dokončil Rabín vyndal šém z čela nebo úst. Ale jeden den Rabín zapomněl vyndat šém a tak Golem začal zuřit v domě vše rozbil, když vyšel ven vytahal stromy i drůbež pobil. Když, se to vše doneslo k Rabínovi, vytáhl kuličku z hliněného obra, aby už nikdy nežil. Nechal ho donést na půdu a po nějaké chvíli se z něj stala hlína. Kuličku schoval tak, aby jí nikdo nenašel.
Charakteristika postav: Golem je hodný i hloupý, hodný je protože pomáhal Rabímu a hloupý je, protože potom zuřil. Rabín vytvořil Golema, aby všem pomáhal.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou obři a obryně. Četla jsem ji dva týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi strašidla, hlavně Máje, protože je má ráda. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o strašidlech a velkých obrech.

Staré pověsti české

Vydalo nakladatelství SUN s.r.o. v roce 2014 v Říčanech.
Kniha má 153 stran.
Napsala: Alexandra Niklíčková
Ilustroval: Petr Bauer
Žánr: pověsti
Kniha má 23 kapitol: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, O proroctví kněžny Libuše, O dívčí válce, O Křesomyslovi a Horymírovi, O lucké válce, O Durynkovi a Neklamovi, O Svatoplukovi, O králi Ječmínkovi, O Bruncvíkovi, O praporci svatého Václava, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, O staviteli Karlova mostu, O králi Václavu IV, O kouzelníku Žitovi, O Daliborovi z Kozojed, O Golemovi, O blanických rytířích, O Růžovém paloučku
V dávných dobách vládla Libuše. Nastal den, kdy každý musí zemřít. Tak se stalo i s Libuší. Celý lid Libuši oplakával a nejvíc Vlasta a její družina. Libušin manžel a jeho družina začali se k dívkám obracet zády a pošklebovali se jim. Dlouho dívky v sobě dusily hněv a nemohly to vydržet, až se chopily zbraní. V čele stála Vlasta. Postavily si hrad Děvín. Měly touhu panovat nad muži a tak se připravovaly na boj. Přemysl varoval své muže, ať nejezdí k Děvínu, ale rozkazu neuposlechli a odjeli si tam jako páni. Když vše Vlasta zahlídla, zavolala na dívky a ty jim jely naproti. Dívky je zasypaly svými šípy a mužům už nebylo do smíchu. Než se vzpamatovali, začal lítý boj. Zbylí muži uháněli do Vyšehradu se schovat. Po kraji se nesl strach. Jednoho dne padl do takové léčky i Ctirad, toho Vlasta nenáviděla nejvíc. Ctirad jel se svou družinou lesem, všichni měli u sebe zbraně. Když projížděli lesní cestou, Ctirad zaslechl zoufalé volání o pomoc. Byl to ženský hlas. Obrátili koně a jeli za ním. U dubu zahlédli nějakou dívku. Ctirad k ní přijel a zeptal se jí na jméno. Odpověděla, že je Šárka z Okořína. Dívky z Děvína jí svázaly a nechaly u ní medovinu, aby měla větší žízeň a lesní roh, aby si mohla zatroubit o pomoc. Ctirad jí rozvázal a podal jí medovinu, aby se mohla napít. A potom šla vyzkoušet lesní roh. Byla to léčka, když zatroubila, vyběhly dívky s Vlastou a začal boj. Všechny muže zabily, ale jen Ctirada svázaly a dovezly na svoji pevnost. Prosil o slitování ale ne. Když ho dovlekly na hrad, umučili ho a jeho tělo pověsily na bránu hradu. Potom šly dívky na Vyšehrad ukončit veškeré šílenství. Vlasta vyjela jako první do boje. Zuřivě vjela do hejna mužů sama. Muži dívky pobyli. Když ostatní zjistily, že Vlasta padla, odhazovaly meče a zbraně. Dívky se umoudřily a začaly žit normální život a opět sloužit mužům.
Charakteristika postav: Ctirad byl hloupý, nechal se unést. Vlasta byla lstivá, vymyslela léčku. Šárka byla půvabná, protože uchvátila Ctirada.
Kniha je určena pro čtenáře malé i velké, od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou postavy z pověstí. Četla jsem ji dva týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi pověsti, hlavně Sebimu, protože je rád čte. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o dávných postavách.

Terezka a Kaštanový skřítek

Vydalo nakladatelství Matik v roce 2009 v Havlíčkově Brodě.
Kniha má 56 stran.
Napsala: Helena Brožíková
Ilustroval: Jana Modrá
Žánr: pohádka
Kniha má 23 kapitol: Kdo bydlí v kaštanu, Co provedl čaroděj, Ztracený Mourek, Kaštanové letadlo, Kde ptáci neumí zpívat, Setkání s Marcipánem, Rada hada Dlouhána, Perly v písku, Písnička pro čaroděje, Zpěvník skřítka Kaštalínka
Ranní sluníčko kouká za oknem a Terezka vstává, nasnídá se a jde ven si hrát s míčem. Jde ke kaštanu, protože uslyšela nějaký zvuk, zaťuká na strom a otevře se malé okénko. Vykoukne z něho malý kaštanový panáček. Představil se, že je Kaštalínek a potom jí zazpíval písníčku. A vysvětlil jí, že se skládá z not, které mu ukradl čaroděj Marcipán. Kaštalínek zavřel okýnko a vyšel malými dvířky. A vytáhl písníčku, ukazoval jí, jak je roztrhaná a kde chybí noty. Terezka mu poradí, ať do popletené země letí a vezme si noty, ale Kaštalínek tam nechce letět. Tak mu Terezka nabídla, že poletí s ním. Ale přemýšlejí, jak se tam dostanou. Po cestě jde nějaký kluk celý ubrečený, vysvětluje, že mu Marcipán ukradl kotě. Nasbírali kaštany, listí a vyráběli letadlo. Letěli do popletené země. Podivili se, všechno tam bylo obráceně. Potkali ptáčka, který neuměl zpívat, tak mu pomohli se to naučit. A ptáček pomohl Slavkovi, proletěl se po obloze, jestli neviděl kotě. Vrátil se a nesl špatnou zprávu, že ho nenašel. Šli za hadem Dlouhánem, ten prolezl houští. Po malé chvíli je nachytal Marcipán A Kaštalínek chce vrátit noty a kotě. Ale marcipán za ně chce také něco kulatého, Našli krásné kulaté perličky. Marcipán dal Kaštánkovi noty a kotě. Kaštalínek, Terezka a Slávek s kotětem mohli letět domů.
Charakteristika postav: Terezka je hodná, pomohla Kaštánkovi najít noty. Kaštalínek je šikovný, vymyslel letadlo. Slávek je nepozorný, hledal si kotě. Marcipán je zlý, krade.
Kniha je určena pro čtenáře malé i velké od sedmi let. Největší hrdinové knihy je Terezka a Kaštalínek se Slávkem a Marcipánem. Četla jsem ji tři týdny. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi pohádky, hlavně Máje, protože se dobře čte. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o Terezce a jejích kamarádech.

Kouzelná píšťalka

Knihu vydalo nakladatelství Junior v roce 1994 v Bratislavě.
Kniha má 67 stran.
Napsala: Marcela Bayerová
Ilustrovala: Maria Pascualová
Žánr: pohádka
Kniha má 14 kapitol: Předmluva, Osel a Píšťalka, O nezbedném ovčákovi, Myší sněm, Pro Markétu, Jelínkovo dobrodružství, Proč chodí krabi pozpátku, O původu kukuřice, Jak lev sbíral vojsko, Marnivá opice, Jak přišli lidé na svět, Osel ve lví kůži, Jak se kočka stala dívkou, Zvířátka a loupežníci
Markéta se chystala na dalekou cestu. Dozvěděl se o tom její přítel. Byl básník a tak jí složil pohádku, aby se při cestě nenudila. Když se vypravila, začala si číst o malé princezně, která měla na hraní ochočené slony. Jednou večer princezna spatřila na nebi krásnou hvězdu. A rozhodla se, že si ji přinese. Běžela to říct tatínkovi, ale ten se zlobil. Holčička se nedala odradit. Když všichni usnuli, princezna potichoučku opustila palác. Poprosila měsíc, ať jí pomůže vylétnout pro hvězdu. A už ji měla v ruce. Když se vrátila domů, byla pohroma. Tatíček se vyptával, kde byla. Princezna se přiznala, že si byla pro hvězdu. Tatíček na ni byl ještě víc rozzlobený a vypravoval jí, jak se stvořitel bude zlobit. Hned se holčička rozplakala, že dostane veliký trest. Ježíš se slitoval a dovolil princezně si hvězdu nechat. Potom udělal král veliký průvod s princeznou, která měla na šatech hvězdičku. Poučení: v dobrých knihách najdeš nejen rozptýlení, ale také do života poučení.
Charakteristika postav: Princezna je zlobivá, protože neuposlechla tatíčka. Ježíš je hodný slitoval se nad princeznou.
Kniha je určena pro čtenáře malé i velké od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou zvířátka a lidi. Četla jsem ji tři týdny. Líbila se mi hodně, protože na konci jedné pohádky je poučení. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi pohádky, hlavně Máje, protože se dobře čte. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o zvířátkách a lidech.

Z pokladnice našich pohádek

Knihu vydalo nakladatelství OTTOVO v Praze roku 2011.
Má 118 stran.
Napsala: Božena Němcová
Ilustrovala: Lucie Pítrová
Žánr: pohádka
Kniha má 14 kapitol: Moudrý zlatník, Valibuk, Sůl nad zlato, O Turkovi a krásné Katarině, Spravedlivý Bohumil, Kinkaš Martinko, Král času, Růžové poupě, O ptáku Ohniváku a mořské panně, Pánbůh dej štěstí, Lávečko, Zlatý vrch
Žil jednou jeden sedlák, který měl krásnou dcerku a která se jmenovala Katarina. Všichni po celé zemi to už věděli. Jednoho dne se o dívce doslechl Turek Paša a hned o dívku zažádal a chtěl ji za ženu, ale nevěděl jak má uprosit sedláka. Když vše dobře promyslel, jel cestou k chatce, kde dívka žila se svým otcem. Uprostřed cesty vykopal díru a schoval se za strom. Po krátké době jel okolo sedlák s krásnými koňmi a spadl s koňmi do jámy, kterou na něho nalíčil Turek. Prosil a křičel, zda mu někdo nepomůže, ale marně. Když byl sedlák v největší nouzi, Turek vyšel ze stromu a nabídl mu, ať mu dá Katarinu za ženu a on mu pomůže z jámy. Sedlák mu nabízel vše, ale dcerku mu dát nechtěl. Po dlouhém přemlouvání mu teda Katarinu slíbil a Turek mu pomohl z jámy. Když sedlák oznámil Katarině, co se přihodilo, tak se hned rozplakala. Třetí den měl přijet ženich. Ale Katuška Turka nechtěla. Když ji matka odvedla ke kočáru, ještě si jí naposledy prohlédla. Když ujeli kus cesty, vyndala si červené jablíčko, které jí matka připravila a poprosila družičku, ať ji podá nůž, protože se chtěla probodnou, ale družička nůž neměla. Když přijeli k řece Dunaji, chtěla se napít, ale družičky jí nechtěly dovolit, aby slezla, že jí vodu přinesou sami. Když otevřely, Katarína vyskočila z vozu a skočila do Dunaje. Všichni ji hledali, ale jen její žluté vlasy z ní byly vidět.
Charakteristika postav: Turek byl zlý, unesl Katarínu. Katarína byla pořád smutná, protože ji unesli.
Kniha je určena pro čtenáře malé i velké od sedmi let. Největší hrdinové knihy jsou lidi. Četla jsem ji tři týdny. Líbila se mi hodně, protože z každé pohádky plyne ponaučení. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi pohádky, hlavně Míše, protože si myslím, že by ji mohla zaujmout. Zaujaly mě příběhy, které pojednávají o lidech.