Sára Pokrývková

Dobrodružství Toma Sawyera

Napsal: Mark Twain
Ilustroval: Antonín Šplíchal
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2011.
Počet stran: 55
Počet kapitol: 26, například V kostele, Teta léčí Toma, Návrat
Druh četby: dobrodružný příběh pro děti od sedmi let
Knihu jsem četla jeden měsíc. Je zajímavá tím, že je podle ní také natočen film Páni kluci. Film se hodně této knize podobá. Líbí se mi příběhy Toma, který prožívá neobvyklá dobrodružství se svými kamarády. Kniha je plná humorných příběhů a zároveń je doplněna krásnými obrázky. Knížku bych doporučila všem svým kamarádům, hlavně Markétce. Když bude chtít, knihu jí půjčím. Moc hezky se čte a vždycky jsem se těšila na další kapitolu.
Hlavní postavou je Tom Sawyer, který žije se svým bratrem Sidem u tety Polly v malém městečku u americké řeky Mississippi. Sid je tichý a klidný hoch. Tom je uličník. Někdy vynechá školu a dokonce předstírá i nemoc, aby tam nemusel. Sní o tom, že bude cestovat. Má dva velké kamarády, Huckleberryho Fina, který je synem místního opilce a všem je zakazováno se s ním kamarádit. Další Tomův kamarád byl Joe Harper. Tom se zamiloval do holky Becky. Tom a jeho kamarádi prožívají společná dobrodružství. Společně odhalili nebezpečné lupiče. Splnil se jim sen o tom, že prožijí něco neobyčejného. Jejich přátelství si dokonce vlastní krví zpečetili na papír. Několikrát utekli z domu a představovali si, že jsou na pustém ostrově.

Bára a Flíček

Autorka: Eva Beštáková
Ilustrace Antonín Šplíchal
Vydalo nakladatelství Junior Prešov v roce 2004.
Počet kapitol: tři - Sliby chyby, Školák v tašce, Spiknutí
Počet stran: 70
Kniha je určena pro začínající čtenáře.
Knížku jsem četla asi jeden měsíc. Mám jí ráda, a proto ji čtu již poněkolikáté. Ráda se k ní vracím. Hlavní postavou je holčička Bára a její pejsek Flíček. Mají společného kamaráda Otu, který bydlí vedle v domě. Bára je hodná holčička. Svého pejska má ráda a vždycky ho brání, když Flíček provede nějakou lumpárnu a maminka s tatínkem se zlobí.
Celá kniha je plná dobrodružství těchto tří kamarádů. Ráda bych připomněla kapitolu, kdy si hráli na doktora a Flíček byl pacient. Bára byla doktorka a Ota zdravotní bratr. Spadl na kaktus a poranil si tlapku trnem. Nechtěl jít k doktorovi. Flíčkovi se to líbilo.
Knížku bych doporučila kamarádům, kteří mají rádi legraci a zvířátka, konkrétně Lucii, protože má ráda psy.
Druh literatury: příběh s dětským a zvířecim hrdinou.

Psí ráj 1

Jedná se o první sérii zatím šesti knih na pokračování.
Nakladatelství: Albatros Media a.s. Praha 2010
Autor: Harperová Aimee
Ilustrace: Alice Sinkner
Počet stran: 79
Počet kapitol: 9 - To jsou zmatky, Nové přátelství, Trable se lži, Čím dál hůře, Hořce růžová, Hledá se Pepřík, Udobříme se?, Detektivní pátrání, Slavíme
Žánr: dobrodružný příběh pro děti a mládež
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Bella s maminkou a bratrem Leem se právě přestěhovali do městečka u moře, kde se chystají otevřít vlastní psí salon krásy. Ačkoli se snaží seč mohou, práce je spousta a Bella dostane strach, že se všechno do velké otevírací párty nestihne. Začíná chodit do nové školy a tam se seznámí s novou kamarádkou Amálkou. Ta má černého pejska a říká mu Sněženka. Leo, její bratr, má také nového kamaráda Jakuba, který se zajímá o fotbal jako Leo. Celý příběh se točí kolem přípravy nového psího salonu, který otevírá maminka Zuzana. Bella je hodná holčička, kamarádská a má ráda zvířata. Hlavně psy. Má veliký strach, že nestihnou všechno připravit do otevírací slavnosti. Bella mamince pomáhá třeba s vymalováním salonu, který je celý do růžova. Nesmíme zapomenout na jednoho z hlavních hrdinů, pejska Pepříka. Je to ŕodinný pejsek a všichni ho mají moc rádi. Všechny přípravy Pepřík s nimi prožívá. Maminka chce vyzkoušet na Pepříkovi novou psí vanu a vykoupe ho. Potom Pepříka chce vysušit psím fénem a ten Pepřík nemá rád. Pepřík, jejich malý pejsek, uteče. Nakonec ho spolu s kamarády najdou a při otevření psího salonu jsou všichni spolu.
Kniha je zajímavá tím, že si udělají psí salon. Četla jsem ji, protože mám ráda psy. Četla jsem ji dva týdny.
Knihu doporučím mojí menší sestřičče Adélce. Ta se může pomocí tohoto příběhu začít učit číst. Já jsem ji četla, protože mi ji doporučila maminka. Prý se mi bude určitě líbit. A měla pravdu. Kniha mě zaujala díky zajímavému ději.

Anička a cirkus

Napsala: Ivana Peroutková, ilustrovala Eva Mastníková
Rok vydání: 2012 v nakladatelství Albatros v Praze
Kniha je pro čtenáře od 7 let.
Počet stran: 131
Počet kapitol: 21 - O čem si ráno povídala celá třída, První obhlídka cirkusu, Anička poznává novou kamarádku, Proč Anička nemohla vyzradit svoje tajemství, A znovu v cirkuse, Kde Anička dostává umělecké jméno, Dlouhý a závažný rozhovor s Adamem a další kapitoly.
Druh literatury: dívčí příběh
Anička je hlavní postava této knihy. Chodí do baletu a brzo bude mít sourozence. Píše si deník. Chodí do základní školy, kde má hodně kamarádek a jednoho kamaráda. Jsou to Dita, Juliana, Katka a kamarád Tarek, se kterým hraje divadlo. Všichni se těší na to, že se půjdou podívat do cirkusu, který právě přijel. Anička najde v cirkusu kamarádku Bětku, která je stejně stará jako ona. Bětka dělá v cirkuse provazochodkyni. Pracují tam i její rodiče a všichni příbuzní. Strejda Fanda je klaun, strejda Vašek žongluje a sestřenice jezdí na koni. Anička díky Bětce pozná život v cirkusu. Bětka jí nabídne, že by s ní mohla vystupovat a dostane umělecké jméno Adriana. Anička se učí jezdit na koni a další akrobacie. Má díky tomu mnoho modřin a rodiče se tomu diví z čeho. Anička o svém plánu a kamarádce nikomu neřekne. Jen svému sousedovi Adamovi, který je slepý a hraje na klavír. Tomu se Anička svěří i s tím, že Bětka se už několik dní Aničce neukázala. V den vystoupení Anička zjistí od strýčka klauna, že Bětka se jí neukázala proto, že nemůže Anička vystupovat, jak jí slíbila. Bála se jí to říct. Strýček dá Aničce klaunský nos a oblečení a nechá jí po cirkuse roznášet letáky. Anička je šťastná a nakonec si s Bětkou všechno řeknou a Anička se na ní nezlobí. Anička představí kamarádům Bětku. Jsou z nich velké kamarádky i když cirkus odjede pryč.
Anička je milá holčička a má hodně kamarádů. Je oblíbená. Hraje divadlo a chodí do baletu. Ráda si píše do deníku.
Kniha je zajímavá tím, že ukazuje na život v cirkuse, který není tak obvyklý. Ukazuje na těžkou práci v cirkuse.
Kniha se mi líbila, protože je tam příběh o kamarádství. Hlavně se mi líbilo číst o životě cirkusáků. Nejvíc to, že Bětka nechodí do školy a učí se doma. Určitě si přečtu i další díly.
Knihu bych doporučila Markétě Dibelkové, protože si myslím, že by se jí to líbilo jako mě. Četla jsem ji měsíc a vybrala mi jí mamka, protože si myslela, že se mi bude líbit.

Z deníku kocoura Modroočka

Napsal: Josef Kolář
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze v roce 2005.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Druh literatury: povídka
Počet stran: 106
Počet kapitol: 26
Názvy kapitol: Začínám, Večer se Zelenoočkou, Ned se Zelenoočkou, Stonal jsem, Setkání s Bělovousem Zrzundou, U maminky Zelenoočy, Chytat ptáky zakázáno, Už nikdy nebudu chytat veverky a další.
Modroočko žije u dvojnožce, jak zprvu říká svému pánovi. Modroočko je malé kotě, které objevuje svět. Žije se svým pánem ve velkém domě se zahradou. Pán je hodný člověk a má rád zvířata a hlavně kočky. Pečuje o svého Modroočka s velkou láskou. Modroočka se setkává ve svém okolí s kamarádkou Zelenoočkou, která je tulačka. Zelenoočka nemá domov a nikdy plnou misku s jídlem. Modroočko se tomu diví a neumí to pochopit. On má svůj pelíšek a každý den plnou misku. Dělí se se Zelenoočkou o svoje jídlo. Zelenoočka je hodná a má Modroočku ráda. Učí ho lézt po stromě a tomu, co by měla kočka umět. Dále se doma setkává s Bělovousem Zrzundou, který je taky zkušený. Také je to hodný kocour. Pomáhá Modroočkovi poznávat svět a učí ho mnoha dovednostem. Například - nelez tam, kam se ti nevejde hlava i vousy. Díky Zelenoočce, která měla koťata, Modroočka zjistí, že byl jako malý také slepý. Je to po něj zajímavá zkušenost. Poté se Modoočka vydá se svým pánem na výlet autem a jedou na chaloupku. Tak Modroočka poznává nové kamarády. Potká veverku, která se s ním chce honit. Dále potká zajíce Bílé pírko, který žije v lese, a s Modroočkou si povídají o tom, co zajíci jedí. Dále se setká se psem Fouskem, který má za pána myslivce. Setká se také s ježkem Frantou Šramotou, který žil s člověkem v domě a utekl na svobodu do lesa. Člověk byl na něj hodný. Měl každý den plnou misku a dobroty. Ale omrzelo ho to a tak šel zpátky do lesa. Potká kocoura Žluťáka, který je zlý a nemá rád lidi, a Modroočku také nemá rád. Žluťák krade lidem v noci kuřata a slepice. Modroočku varuje, aby se mu nepletl do cesty. Modroočka se s ním rozejde. Nechce se s ním kamarádit. Další jeho kamarád je křeček Brzobohatý. Velká věc se stane, když pán a Modroočka na procházce zachrání kočičku Kiki, která nikomu nepatří - asi se zatoulala. Pán si kočičku vezme domů do města. Tam se stane po čase veliká událost. Modroočka a Kiki mají koťátka.
Kniha je zajímavá tím, že tady jde o vyprávění ze života koček a jejich vlastností. Doporučuji ji tomu, kdo se chce dozvědět něco o životě koček.
Kniha mě zaujala z důvodu zajímavého příběhu a krásných ilustrací. Moc se mi líbila, protože je tam hodně zajímavých příběhů o kočkách.
Vybrala mi ji mamka. Četla jsem ji měsíc. Určitě ji doporučuji všem svým spolužákům, hlavně těm, co mají doma kočky.

Káťa a Škubánek

Napsala: Hana Lamková
Námět: Josef Lamka a Libuše Koutná
Ilustrace: Marcela Walterová
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze, 2007
Druh četby: pohádkové příběhy pro začínající čtenáře
Počet stran: 65
Názvy kapitol: Jak se Škubánek vyklubal, Výlet do Afriky, Jak se Škubánek přestal bát, Hra na čmuchanou, Kráááásně je na horáááách, Démantový obojek, Škubánkovy narozeniny.
Hlavní postava je holčička Káťa, která je moc hodná a hozně ji mrzí, že zrovna když začalo jaro, tak nemá žádné mláďátko jako ostatní zvířata na jaře. Závidí slepicím i kačenám, že se jim vyklubala mláďátka. Jde si tedy koupit čokoládové vajíčko a myslí si, že když o něj bude pečovat, tak se z něho taky něco vyklube. Dá ho do kočárku a přikryje ho peřinkou. Když není u kočárku, jde kolem zatoulaný pes a to vajíčko sní a mezitím přijde Káťa a myslí si, že se jí vyklubalo štěně, když vidí psa v kočárku. Pes dostane jméno Škubánek podle toho, jak rozcupoval obal na vajíčku. A tak s ní zůstane. Zažívají spolu dobrodružství. Zajedou se podívat do Zoo. Pro Škubánka je to výprava do Afriky. Škubánek byl jednou doma sám, když odjela Káťa k babičce. Hrozně se bál jednoho psa, a tak si uvařil lektvar, aby vyrobil psího Džina, který by ho ochraňoval. Při setkání se zlým psem si vzal Škubánek špatnou lahev a nakonec toho psa zahnal sám. Také přijel na navštěvu psí kamarád Filípek, který Škubánka otravoval a stále si chtěl hrát na schovávanou. Nakonec se Filípek schoval v kufru, který měl pan Novák u domu a odjížděl s ním do Londýna. Nakonec ho vysvobodili až v letadle. Jeli také na hory, kde se konal karneval. Jel s nimi i kocour Luciáš od nich z ulice. Byl to uličník a koukal jen aby vyvedl nějakou neplechu. Také v knize Škubánek slavil narozeniny. Přišel pogratulovat i kocour Eliáš.
Tuto knihu jsem četla několik týdnů v minulém roce. Vybrala mi ji mamka. Knihu jsem dostala vloni pod stromeček. Kniha mě zaujala hlavně proto, že znám večerníček, podle kterého byla kniha napsaná. V knize mě zaujaly legrační příběhy. Knihu bych doporučila sestře Adélce až se bude učit číst.
Káťa je starostlivá a hodná holčička. Škubánek je také hodný. Kocour Luciáš je uličník a vyvádí jenom lumpárny.

Lví král

Vydalo nakladatelství Egmont ČR Praha v roce 1995.
Autor a ilustrátor: Walt Disney
Počet stran: 79
Druh četby: pohádka o králi zvířat
Kniha je určena pro děti do deseti let. Je napsána podle stejné pohádky.
Hlavní postavou je lvíče Simba, který se narodí pod Lví skálou králi Mufasovi a jeho ženě Sarabi. Král Mufasa je dobrý a spravedlivý. Všichni poddaní ho mají rádi. Jeho žena Sarabi je moc hodná lví maminka. Celé království se přijde přivítat s malým princem. Jen ne králův bratr Scara, který závidí Simbovi, že se stane králem a ne on. Nemá Simbu rád a chce se ho zbavit, aby se on stal králem. Není to dobrý lev a nikdo ho nemá rád. Jedinými jeho přáteli jsou hyeny, které jsou zlomyslné, stejně jako on. Simba poznává díky tatínkovi svět. Má kamarádku Nalu. Je to hodná lví holčička a rozumí si spolu. Scara připraví plán a Simbu přesvědčí o tom, že může za smrt svého tatínka. Simba uteče a potkává nové kamarády, Timona a Pumbu. S nimi Simba vyroste v dospělého lva. Náhodou se potká po letech s Nalou, která je na lovu. Zjistí, jak tatínkovo království je zpustošené, a že všichni čekají, až se vrátí. Simbovi se nechce, ale nakonec přemůže Scara, který vládne špatně království. Nakonec si Nalu vezme za ženu. Knížku jsem si vybrala sama. Moc se mi líbil film, podle kterého byla napsaná. Moc hezky se to čte. Zaujalo mě kamarádství mezi zvířaty. Knížku bych doporučila Markétce a Ivě. Myslím, že se jim to bude líbit.
Knížka se mi líbila, protože se mi líbily obrázky a příběh. Četla jsem ji dva týdny.

Anička ve městě

Napsala: Ivana Peroutová
Ilustrovala: Eva Mastníková
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2012.
Určeno pro čtenářky od sedmi let.
Počet stran: 116
Počet kapitol: 20
Názvy kapitol: Anička se vrací do Prahy a začíná si psát deník, Anička si nese domů vytoužený dárek, První hodina baletu, První hodina angličtiny, Výlet do neznáma a další kapitoly.
Druh četby: povídka
Anička se přestěhovala z vesnice od babičky zpátky do města Prahy. V novém domově se jí moc líbil její nový pokojiček. Zjistila, že někdo v domě hraje na klavír. První kamarádku potkala Katku, která měla želvu Žofku. Anička si přála dva křečky, Melisu a Tadeáše. Na koupališti potká další kamarády, Ditu a Tanka. Ještě neví, zda bude chodit s novými kamarády do školy. V první školní den zjistí, že se svými kamarádkami chodí do jedné třídy - 3.B. Další její spolužačkou je Ruska Julja. Anička zjistila, že v domě hraje na klavír slepý kluk Adam. Hned se s ním spřátelí. Anička začala chodit na hodiny baletu a také k ní domů chodí paní učitelka Eva a učí ji angličtinu. I Eva se s Adamem skamarádí. Anička dostane od rodičů křečky. Také píše babičce, jak se v Praze má. Anička si píše deník. Začne hrát s Tarkem divadlo. Anička si myslí, že má Tarka víc ráda než jako kamaráda. Adam je bude při divadle doprovázet na klavír. Křečkovi Melise se narodí čtyři morčátka a jedno jim umře. Anička je moc smutná. Rozveselí ji to, že bude mít sourozence.
Všechny postavy v knize jsou kamarádské. Anička má moc ráda zvířata a svoje kamarády. Taky svoji babičku, které píše dopisy.
Knihu jsem četla tři týdny a vybala jsem si ji sama. Objednala jsem si jí ve škole. Knihu bych doporučila Ivě a Markétě. A taky jí bude asi číst sestra Adéla. Kniha se mi líbila, protože jsem četla i další díly.

Honzíkova cesta

Napsal: Bohumil Říha
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo: nakladatelství AXIÓMA v Praze 2006
Počet stran: 73
Počet kapitol: 17
Názvy kapitol: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříku princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem!, Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení
Druh četby: dobrodružný příběh
Kniha vypráví o chlapci jménem Honzík, jenž žije s maminkou a tatínkem ve městě. Maminka jednoho dne dostane dopis od babičky, v němž píše, aby s Honzíkem přijeli. Dlouho ho neviděli a stýská se jim. Honzík se nakonec rozhodne, že pojede vlakem k babičce a dědečkovi sám. Druhý den ráno ho maminka posadí do vlaku a dá mu do ruky kufřík. Na nádraží ho vyzvedne dědeček se psem Punťou a vozem s koníkem. Honzík na vesnici prožívá různá dobrodružství. S dědečkem a babičkou chodí do družstva, kde poznává práci se slepicemi, vepři či kozou. Svůj čas tráví také s kamarády Viktorem, Terezkou a Ferdou, který ale všem neustále škodí a zlobí je. Společně pouští na kopci draka nebo sbírají rajčata na školní zahrádce. Honzík dokonce navštíví děti v místní škole. Pro Honzíka si nakonec přijíždí maminka, s níž musí odjet zpět domů, protože i tatínkovi se po něm stýská. Při odjezdu Honzík slíbí, že zase brzy přijede.
Knihu bych doporučila každému, kdo ji ještě nečetl. Ve třídě Markétě, protože si myslím, že jsou pro ni tady dost velká písmena. Bude jí určitě číst sestra Adélka. Knížka se mi líbila, protože jsou tam zajímavé a dobrodružné příběhy. Knížku mi koupila mamka, když mi bylo pět a dala mi jí za odměnu, že jsem byla statečná při odběru krve.
Kniha je určena od čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji jeden týden.
Charakteristika jednajících postav: Dědeček je milý, Honzíka přivezl k němu na statek a nenechal ho, aby šel pěšky. Honzík s Terezkou nemůžou bez sebe být, dědeček nemůže být bez Punti, to je jeho nejlepší kamarád. Babička je hodná, protože na Honzíka dává pozor.

Povídání o pejskovi a kočičce

Napsal a nakreslil Josef Čapek
Vydalo: nakladatelství Albatros Praha roku 2003
Druh četby: dětské povídání pro děti od čtyř let
Počet stran: 118
Počet kapitol: 11
Povídy jsou o pejskovi a kočičce, jak žijí spolu v domečku a hospodaří spolu. Jsou oba moc hodní. Kočička je rozumná a vždycky si ví rady. Pejsek je takový někdy hloupý a musí si nechat od kočičky pomoct. Spolu zažívají různé příběhy a je to někdy legrační.
O tom jak pekli dort: Do dortu dali všechno, co měli rádi. Myš, špekáčky, okurky... A snědl to zlý pes. A tomu bylo špatně. Nebo jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička nahnula žížalu a zašila mu s ní kalhoty a ona utekla. Taky se kamarádili s dětmi. Jsou v knize dvě krásná rozpočítadla. Děti se mezi sebou rozpočítávaly. Jedna z nich je:
Anděle panděle pikům her
osmetarče osmeher
šecha plechá olevajner
činky linky ven.
Entle pentle šuparýna
obrštejna rozmarýna
viky liky pumprliky
alec palec kotrmelec ven.
Mamka ji umí nazpaměť, protože mi knížku často četla, a tak si ta rozpočítadla pamatuje. Maminka mi knížku koupila, když mi bylo pět. Často mi knížku četla. Pak jsem si jí četla sama. Četla jsem ji v průběhu celého roku. Knížku bude určitě číst moje sestra Adéla. A dopuručila bych ji kamarádkám.
Pejsek a kočička jsou moc hodní. Ale někdy dělají docela hlouposti.
Názvy kapitol: O pejskovi a kočičce jak myli podlahu, Jak si pejsek roztrhal kaťata, Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen, Jak to bylo o Vánocích, O pejskovi a kočičce, jak psali psaní děvčatům do Nymburku, O pyšné košilce, O klucích z Domažlic, Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort, Jak našli panenku, která tence plakala, Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo, Slovo k dospělým čtenářům
Knihu bych doporučila Markétě Dibelkové, protože má ráda velká písmena.

Prapohádky

Vydalo nakladatelství Knižní klub Praha v roce 2008.
Počet stran: 40
Autor: Ljuba Štíplová
Ilustrace: Marcela Walterová
Žánr: pohádky
Knížka vypráví o praklukovi Pazourkovi a praholčičce Tlapičce. Vypráví příběhy z jejich praživota o tom, jak vynalezli při hraní hrneček, houstičku a dokonce i knížku. Jednoho dne se rozhodli, že zkusí pomocí dvou kamenů udělat oheň, aby si udělali polívku. Potřebovali vodu, a nějaké rostliny a zapálili oheň a mezitím rychle šli pro vodu. Když si udělali polívku, tak to poklidili a šli domů. Tlapička se rozhodovala, že si udělá něco dobrého. Přemýšlela a najednou ji napadlo, že si může udělat vánočku. Dopekla a šla dát ochutnat Pazourkovi a ten byl tak hodný, že mu to moc chutnalo.
Knížka se mi moc líbila, hodně se mi líbily i obrázky v knížce. Knížku bych doporučila každému, kdo si chce přečíst něco o praživotě kluků a holčiček.
Knížka je určená pro nejmenší čtenáře. Knížku jsem četla jeden týden.
Názvy kapitol: Jak vynalezli hrneček, Jan vynalezli houstičku, Jak vynalezli knížku
Knihu bych doporučila Martinovi, aby si přečetl něco o pravěku.
Charakteristika postav: Pazourek je chytrý, pomáhá Tlapičce. Tlapička je milá, neuráží se a pomůže někdy Pazourkovi.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.

Ach, ty tlustý Ježíšku - Vánoční příběh trochu jinak

Počet stran: 27
Kniha je určena pro děti od sedmi let.
Kapitoly kniha nemá. Vybrala jsem si ji sama v lukavické knihovně. Doporučila mi ji paní knihovnice. Četla jsem ji tři týdny. Doporučila bych ji sestře Adéle, dobře by se jí četla.
Vydalo ji nakladatelství Carpe Diem Bohemia v Mnichově roku 1991.
Napsala: Ursel Schefflerová
Iustrovala: Jutta Timmová
Kniha je zajímavá tím, že Ježíšek je tlustý a začne hubnout. Začal číst knihy o dietách a cvičil.
V knížce se mi líbily obrázky.
Ježíšek byl sám se sebou dlouho spokojený. Ale jednou zjistil, že nevypadá tak, jak by si přál. Viděl na sobě, že je tlustý, a taky že má hodně vousů. Tak si řekl, že se začne holit a hubnout. Když se oholil, vzal si kabát, boty a kolo a jel do knihovny. Tam požádal, jestli nemají knížky na hubnutí. Ježíšek se rozhodl, že na sobě začne pracovat. Přál si, aby vypadal dobře, než začne rozdávat dárky na Vánoce. Začal tedy číst knížky o hubnutí. Začal dělat dřepy a boxovat. V létě dělal na zahradě a úspěch se brzo dostavil. Byl hubený a čistě oholen. Na Štědrý den si zašel do čistírny a vyzvedl si červený plášť. Kabát si musel kolem sebe otočit, aby mu nespadl. Byl moc hubený. Když přišlo rozdávání dárků a Ježíšek se měl představit dětem jako každý rok ve městě, tak se stalo něco, s čím nepočítal. Nikomu se hubený a bez vousů nelíbil. Přiběhli skřítkové pomocníci a přinášeli vatu na vousy a polštář na břicho. A oříšky do pusy, aby neměl propadlé tváře. A Ježíšek byl takový, jakého si všichni představovali. Uvědomil si, jak je důležité jeho povolání a jak ho lidé mají rádi. Jak je rád, že může obdarovávat druhé.
Hlavní postavou je Ježíšek a je jak jinak hodný a chce zhubnout. Je tlustý, ale zato hodný, uvědomil si, že je tlustý a vousatý a že to dá do pořádku.
Druh literatury: pohádka
Kniha je zajímavá tím, že to je o Ježíškovi, který přijel a zatopil si, a pak si dal horkou vodu s lavorem. V textu mě zaujalo, že Ježíšek se oholí a začne hubnout.

Nejkrásnější pohádky bratří Grimmů

Vydalo nakladatelství Egmont ČR v Praze 1993.
Převyprávěla: Gisela Fischerovvá
Ilustrace: Felicitas Kuhnová, Anny Hoffmannová, Carl Benedek
Počet stran: 140
Počet kapitol: 13
Druh četby: pohádky
Názvy kapitol: Jeníček a Mařenka, Hrombuchdup, Bělinka a Růženka, Vlk a sedm kůzlátek, Král Křivonoska, Červená Karkulka, Bratříček a sestřička, Brémští muzikanti, Honza a štěstí, Popelka, Hvězdné tolary, Sněhurka a sedm trpaslíků, Šípková Růženka.
Knihu jsem četla dva měsíce přes prázdniny. Vybrala mi ji maminka.
Knížku bych doporučila Lucii, Markétě a Ivě, protože si myslím, že by se jim líbila a že by se jim dobře četla.
Kniha je určena dětem od šesti let.
Všechny pohádky všichni asi znají, ale jsou tam pohádky, které málokdo zná. Bratříček a sestřička - utekli z domu zlé maceše. Vydali se do lesa. Macecha byla zlá čarodějnice a otrávila všechny studánky v lese. Bratříček se z jedné napil a proměnil se v srnku. Našli domov v lesní chaloupce a tam spolu žili. Mladý král v lese lovil zvěř a pronásledoval srnečka až do chaloupky. Král se zamiloval do sestřičky a odvedl si ji na zámek i se srnečkem. Mladá královna měla děťátko a zlá macecha jim chtěla ublížit. Ale nakonec všechno dobře dopadlo. A i srneček dostal svojí lidskou podobu.
Pohádka se mi líbila. Takovou jsem ještě neslyšela. Batřiček a sestřička byli hodní a měli se rádi. Král byl také hodný. Macecha byla zlá a jen záviděla. Pohádka se mi líbila, protože tam všechno dobře dopadlo.
Hrombuchdup - pohádka byla krásná. Mlynář se naparoval, že umí jeho dcera uplést ze slámy zlato. Dívka měla králi ukázat, co umí. Dostala kolovrat a zavřeli ji do komůrky. Dívka plakala, protože to neuměla. V noci se objevil skřítek. Byl kouzelný a slíbil dívce, že za ni zlato upřede, když mu slíbí své první dítě. Ona slíbila. Král byl spokojený a vzal si jí za ženu. Naodilo se jim děťátko a skřítek si pro ně přišel. Královna ho nechtěla dát. Musela uhodnout jeho jméno. Nakonec ho uhodla. Jmenoval se Hrombuchdub.
Táta dívky byl vejtaha a dostal dívku do neštěstí. Zlý skřítek toho využil. Král měl dívku rád. Ona jeho taky.

Kosí bratři

Napsal: Ludvík Středa
Ilustroval: Ivo Šedivý
Vydalo: Nakladatelství Albatros v Praze roku 2010.
Pro koho je určena: pro děti od pěti let
Druh četby: pohádkový příběh
Počet stran: 92
Počet kapitol: 15
Názvy kapitol: Jak se měli na pouti, Jak chodili přes černý les, Jak udělali dobrý skutek, Jak měli starosti s vrtulníkem, Jak si vyšli do zoologické zahrady, Jak přišli o kolo, Jak stavěli metro, Jak namalovali na zeď čerta, Jak jim učaroval létající koberec, Jak si zalyžovali, Jak se z Kamila stal větrný kohout, Jak se polepšili, Jak hledali dělovou kouli, Jak zkrotili lva Artura, Jak si vyjeli na zájezd.
Knihu jsem četla měsíc.
Charekteristika postav: Bratři Josef a Václav jsou neposlušní. Někdy dělají pěkné lumpárny. Ale v jádře jsou to hodní kosáci.
Knížka se mi líbila, protože je pěkně ilustrovaná. Znám pohádku z večerníčků. Líbily se mi příběhy kosáků a jejich lumpárny.
Knihu jsem dostala pod stromeček. Doporučila bych ji Markétě. Určitě se jí budou příběhy také líbit.
Kosové prožívají různá dobrodružství. Mají i kamaráda kohouta Kamila. Jeden z příběhů je z pouti, kde si kosáci chtějí vydělat na balonek. Pomáhají prodavači nafukovat. Ale ten je obelstí a nakonec odletí s balonkama co mu kosáci nafoukli. V ZOO potkají kamaráda kosa Čeňka. Také je přelstí liška a oni jí pustí z klece. Chce je sežrat, ale nakonec jí dostanou lstí zpátky do klece. Také jednou malovali po zdi. Namalovali čerta a ten oživl a pěkně je vytrestal. Oni už potom nikdy nic na zdi nemalovali. Také přemluvyli kohouta Kamila, aby se stal větrným kohoutem. Moc se Kamilovi nechtělo, ale kosáci mu řekli, že je to důležitý úkol. Že lidé podle něho poznají odkud fouká; a bude sedět na věži radnice.
Žili byli dva kosí bratři, žádní svatouškové. Starší Josef byl za osmnáct, mladší Václav bez dvou za dvacet. A jeden bez druhého neudělal krok...
V textu mě zaujalo, že kosí bratři zažívají takové zážitky. Kniha je zajímavá tím, že kosí bratři byli na pouti. Líbila se mi, protože tam bylo dobrodružství.

Maková panenka a motýl Emanuel

Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustrovala: Gabriela Dubská
Vydalo vydavatelství Albatos Praha roku 2009.
Druh četby: pohádkové příběhy
Určeno pro děti od pěti let.
Počet stran: 77
Počet kapitol: 13
Názvy kapitol: Jak potkala motýla Emanuela, Jak rozsvítila luční světýlko, Jak je navštívil blesk Ámos, Jak se líbila motýlu Ibahýmovi, Jak ji náprstech Pichpis ušil sukýnku, Jak přechytračili loupežníka Buráska, Jak ji honil medvídek Metoděj, Jak se zbavili protivné Kaňky Čunčové, Jak je brouk Praskavec vylekal, Jak uvízla v leknínu, Jak ji veverka Barka odnesla do hnízda, Jak uspala turecký měsíc, Jak měla nakonec místo jednoho Emanuela Emanuely dva.
Maková panenka ze všeho nejraději tančí ve své červené sukénce mezi květy vlčího máku. Hned v prvním díle se potkává s motýlem Emanuelem a zve ho k tanečku. Emanuel s makovou panenkou tančí velmi rád, ale často jim to někdo překazí – jednou zlomyslný kos, jindy mechový loupežník nebo zlý bodlák. Maková panenka se stará o makové pole. Nosí červenou makokvítkovou sukýnku. Když si neví rady sama, zajde pro radu ke staré chytré makovici. Emanuel je trošku staromódní motýl nosící cylindr a hůlku. Pomáhá Makové panence v její práci, ale někdy jí spíše přidělává starosti. V posledním díle se objeví i jeho dvojník.
Jak je navštívil blesk Ámos: Maková panenka chce jít pro vodu, ale Emanuel sedící na konvi jí to vymlouvá. Přižene se bouřka a Emanuelovi do cylindru vletí blesk. Blesk se představí jako Ámos a snaží se pomáhat, jenomže svojí snahou snahou zničí lavičku a konev promění v hrnec. Poté si připadá neužitečný. Maková panenka pošle Emanuela natočit medovou šťávu do hrnce, do hrnce si pak vleze Ámos a poté, co se opět vynoří, už není hromskej, ale medovej. Opraví lavičku, z hrnce udělá opět konev, emanuelovi vrátí cylindr a poté se rozloučí.
Jak se líbila motýlu Ibrahýmovi: Z tropů se na makové pole dostane motýl Ibrahim. Vysmívá se Emanuelovi, že je staromódní. Emanuel odejde a maková panenka se do Ibrahima zamiluje. Jenomže během večera měsíček kropí vše studenou rosou, na kterou Ibrahim není zvyklý, takže se nastydne. Když odchází pryč, Emanuel mu nabídne hůlku.
Jak měla místo jednoho Emanuela Emanuely dva: Motýl Emanuel je na výletě a k Makové panence přileze housenka, která o sobě říká, že je také Emanuel. Když se Emanuel vrátí, Maková panenka mu vše vypráví, jenomže housenka Emanuel je už mezitím zakuklen. Sluníčko pak nechá vše dozrát a poté se objeví druhý motýl Emanuel. Oba dva Emanuelové se spolu poperou, ale sluníčko je zastaví, protože nechalo druhého Emanuela vylíhnout schválně, aby oba chránili Makovou panenku.
Knihu jsem četla asi pět týdnů. Vybrala mi jí mamka. Kniha se mi líbila, protože jsem tyto příběhy znala z Večerníčku. Knihu bych doporučila Markétě a Lucii.

Děti z Bullerbynu

Autor: Astrid Lindgrenová
Ilustrovala Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze v roce 1986.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.
Počet stran: 215
Počet kapitol: 41
Názvy kapitol: Kolik je nás dětí v Bullerbynu, S bratry je jenom trápení, Moje nejkrásnější narozeniny, Co se ještě stalo na mé narozeniny, Když nám skončila škola, Jednotíme řepu a dostaneme koťátka, Jak Olle dostal psa, Je prima mít vlastní zvíře, ale dědeček je taky dobrý, Kluci nedokážou mít nějaké tajemství, Nocujeme na seníku, Jak jsme s Annou chtěli utéci, Stavíme si domdeček, Vždyť jsem to říkal, kluci nedokážou mít nějaké tajmeství, Začíná nám zase škola, Jak jsme se přestrojili, a dalších třicet kapitol.
Charakteristika postav: Bosse, Lasse, Olle jsou zlobiví kluci, protože nakreslili Lisinčině panence kníry a prováděli další skopičiny. Lisa, Anna a Britta jsou kamarádky, spolu udělaly výtah na dopisy, aby si je posílaly přes okno, a dělají si spolu domečky a nehádají se.
Kniha se mi líbila, protože si holky společně hrajou a vyrábí si spolu domečky.
Jednoho dne Lisa slavila sedmé narozeniny. Lasse a Bosse ještě spali. Lisa ze vzbudila brzo, měla vrzavou postel, tak se začala vrtět ještě víc. Jakmile Lasse a Bosse vstali, Lisa slyšela dole v kuchyni cinkat hrníček. Zavřela pevně oči a dělala že spí. Když maminka zaklepala, na tácku měla horkou čokoládu, kytičku a velký dort a na něm bylo napsáno Lisa 7 let. Tatínek řekl, až vypije čokoládu, tak by tam byl nějaký dárek. Lisa rychle vyzunkla čokoládu, potom jí maminka zavázala oči ručníkem a tatínek jí několikrát zatočil kolem dokola. Lisu někam vedl, ale Lisa nevěděla kam. Lisa dostala k Narozeninám po babičce Frídě pokoj. Měla tam záclonky, a nové skříně, aby si tam mohla udělat pro panenky pokojíčky.
Knihu jsme četla tři týdny, vybrala jsme si jí sama. Doporučila bych ji Markétě a Lucii, protože si myslím, že by se jim líbila. V textu mě zaujalo, že si Lisa dokázala udělat pro panenky domeček. V knize mě zaujaly hezky vymalované obrázky.
Druh literatury: příběh s dětskými hrdiny.

Rákosníček a hvězdy

Ilustroval: Zdeněk Smetana
Napsal: Jiří Kincl
Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 2008.
Druh četby: pohádky
Počet stran: 60
Počet kapitol: 9
Názvy kapitol: Jak Rákosníček předjížděl Velký vůz a co z toho bylo, Jak Rákosníček zachraňoval mráčky-beránky před hvězdným Orlem, Jak Rákosníček vyzrál na nebeského Střelce, Jak Rákosníček zachránil Polárku před slunečním paprskem, Jak si Rákosníček nevysloužil hvězdu, Jak Rákosníček zachraňoval Raka, Jak Rákosníček udělal z nebeského Draka kolotoč, Jak Rákosníček s Vodnářem zařídili, aby pršelo, Jak si Rákosníček přivedl k nebeskému Pastýři zatoulané hvězdy.
Knihu jsem četla asi 10 dní. Dostala ji moje sestra Adéla k Vánocům. Líbí se mi Večerníček o Rákosníčkovi, tak jsem si ráda přečetla i tuhle knížku. Knížka se mi krásně četla. Doporučuji ji mojí sestře Adéle, ať si ji taky přečte.
Rákosníček je trochu popleta. Žije v rybníčku Brčálník. Je to kutil. Je to hodný skřítek a rád někomu pomáhá a díky tomu má spoustu kamarádů. Rád si hraje.
V prvním díle měl Velký vůz poruchu a Rákosníček ho opravil a ujížděl s ním po Mléčné dráze s panenkou Lampářkou. Dostal smyk a spadl do rybníka Brčálníka. Ve druhém díle se setká s hvězdným Orlem, který honil beránka Vendelína. Ostatní beránci se seřadili do zástupu a udělali jednoho velkého berana a Orel se začal bát a uletěl. Ve třetím díle střílel nebeský Střelec šípy po hvězdném ptákovi Štěstí. Rákosníček Střelci ohnul poslední šíp a ten Střelce honil po obloze pořád dokola. Ve čtvrtém díle zachraňoval Polárku před slunečním paprskem. Polárka krásně svítila a měl ji zhasnout zatoulaný sluneční paprsek. Zabalil Polárku do černého sametu tmy. To ale nepomohlo. Nakonec se Polárka schovala na vrchol zmrzlinové hory. Tak sluneční paprsek nedoletěl. V pátém díle požádal Rákosníček nebeského Hvězdáře o hvězdu. Mohl si vzít tu nejlehčí. Tak je vážil. Nakonec si schoval hvězdu pod tričko a ta se stejně potom rozpadla a proměnila ve vlnky. V šestém díle spadnul hvězdný Rak do černé díry a nemohl ven. Rákosníček ho chtěl dostat ven pomocí Malého vozu, červánků. Nakonec pomohl rak Vavřinec co bylí v Brčálníku. V sedmém díle potká hvězdného Draka. Pláče, že si nemá s kým hrát. Snažil se mu vymyslet nějakou zábavu. Pouštěl i rachejtle. To bylo málo. Nakonec Drak vozil pro radost hvězdy na ocase jako na kolotoči. V osmém díle se setká s Vodnářem, co nechce na zem poslat vodu. Vody bylo málo, ale ledových krup dost. Tak posílali na kroupy blesky a z nich se stala voda a začalo pršet. V devátém díle se nebeskému Pastýři zaběhli beránci - i Vendelín. Za Stříbrný potok a nešlo se přebrodit zpět. Rákosníček z beránků udělal lávku a jeden po druhém přecházeli na druhou stranu k Pastýři.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Je zajímavá tím, že Rákosníček je tak zábavný.

Co víme o rytířích

Napsala: Renée Hollerová
Ilustrovala: Silvia Christophová
Vydalo: nakladatelství THOVT s.r.o. v roce 2006
Druh četby: dobrudružný příběh
Určeno pro začínající čtenáře od osmi let.
Počet stran: 60
Počet kapitol: 5
Názvy kapitol: Nezapomenutelný den, Zachránci v nouzi, Na poslední chvíli, Tajné psaní, Tajemný cizinec.
Hlavní postavy: Karel a Ben - jsou to kluci - rytíři. Jsou spravedliví a hodní. Hermína - ustrašená a ukňouraná. Alfons – hodný a dobrý kněz. Agnes a Michal – kamarádi co drží spolu, pomáhají si a chtějí pomoct. Rytíř Artur – udatný a odvážný. Rytíř Teo – hrubián. Řehoř a Jan – hodní kamarádi. Daniel – je to snílek, hodný kluk. Rád vzpomíná na otce, Matka Vilma je nešťastná ze ztráty manžela.
Rok 1184 - Karel a Ben mají být pasováni na rytíře a těsně předtím Ben chytí zloděje – kluka, jak krade. Karel u toho nebyl a Ben ho utěšoval, že to nevadí. I tak byli oba hrdinové. Kněz Alfons cestuje se svojí sestrou Hermínou k tetě Stele. Někdo si dělal legraci, že tam chodí zloději, až opravdu přišli a chtěli je okrást. Zachránil je rytíř Daniel se svojí skupinou. Agnes a Michal jsou kamarádi. Agnes chce varovat rytíře Artura, na kterého je připravena past při souboji – uvolněné sedlo. Agnes rytíře našla a varovala. Ten sedlo opravil a nakonec vyhrál. Rytíř Teo klidně večeří, když dobývají jeho hrad. Jeho páže Řehoř se musí spokojit s ovesnou kaší s kamarádem Janem. Chtějí využít sokola, aby jim ulovil králíka. Nakonec chytí holuba co nosí milostná psaní. Daniel vypráví bratrovi Samuelovi o Svaté zemi. Tatínek Leonard se jim odtud nevrátil z křížové výpravy. Do hradu přijde tulák, kterého ošetří a zjistí, že je to otcův bratr. Sdělil jim, že otec uprchl ze zajetí a vrací se domů.
Knihu jsem četla asi 14 dní. Dostala jsem ji od školy v první školní den.
Knihu bych doporučila sestřenici Evičce. Dobře se mi četla. Jsou v ní velká písmena a pěkné obrázky.

Maxipes Fík

Napsal: Rudolf Čechura
Ilustroval: Jiří Šalamoun
Vydalo nakladatelství Albatros v roce 2011.
Určeno: pro děti od 4 let
Počet stran: 80
Počet kapitol: 7
Zrození maxipsa Fíka, Zmoudření maxipsa Fíka, Fíkovy vavříny, Fík ve škole, Fík za volantem, Mistr skoku pro něco, Maxipes Fík jede do světa
Kniha je věnovaná těm, kdo se podíleli na filmové podobě maxipsa Fíka
Druh četby: pohádkový příběh
Knihu jsem četla jeden týden. Dostala ji k Vánocům moje sestra Adéla. Knihu mi ke čtení doporučila mamka. Oblíbila jsem si ji, protože se mí líbí večerníčkové příběhy.
Knihu bych dopoučila všem, co rádi koukají na Večerníček, hlavně Dominikovi.
Hlavním hrdinou je pes Fík. Je to přerostlý pes. Má dobré srdce. Je kamarádský. Rád si hraje. A jeho kamarádka je Ája. Je to holčička, co je hodná a má ho ráda.
1. kapitola - Fík hodně rostl a nevešel se ani už do boudy. Tatínek ho chtěl vyhnat, ale pak Áje zachránil život, když se topila a tatínek řekl, že mu klidně postaví stáj.
2. kapitola - Fík každého doma vítal. Olizoval pošťáka a sousedku. Tatínek, když zjistil, že Fík mluví, ho poslal do hospody. Fík potkal ředitele cirkusu. Potom vypil sud piva a od té doby přestal růst.
3. kapitola - Ája přihlásila Fíka na závody. Chtěla, aby začal sportovat. Fík všechny koně v závodě předběhl.
4. kapitola - Fík se chtěl něco naučit a tak se učil spravovat auto. Ája vzala Fíka do školy a vzal si s sebou i patník, aby neudělal nepořádek. Fík se ve škole naučil podepisovat. A když šel domů, počúral každý patník svým jménem.
5. kapitola - Fík se rozhodl, že se naučí jezdit autem. Nemohl občas najít brzdu. Ve městě nemohl najít brzdu, proto dostal od policistů pokutu. Když neměl peníze, nabídl jim svoje blechy. Nakonec si musel auto naložit na záda a odešel i s ním.
6. kapitola - Fík přemýšlel o tom, že si pro něco skočí. Pořídil si na nohy péra. Tatínek poslal Fíka pro noviny a Fík přinesl celou trafiku. Nakonec se stal Fík mistem světa ve skoku.
7. kapitola - Fík se rozhodl, že půjde do světa. Dostal od maminky buchty a vyrazil. Snědl buchty hned a dostal žízeň. V hospodě potkal námořníky a nechal se najmout od kapitána lodě jako plavčík.

Dobrodružství s myškami

Vydalo: Ottovo nakladatelství - Praha v roce 2009
Přeložila: Jarmila Klingerová
Ilustrace: Aurora Lago a M.A. Battle
Počet stran: 96
Druh četby: pohádky
Počet kapitol : 6
Názvy kapitol: Oslava návratu jara, Lucinčin pád, Tomík hrdinou, Nejlepší koláč, Létající myš, Láska na první pohled
Hluboko v lese žije v dutině starého stromu myší rodinka Hryzálkových - tatínek Arnošt, maminka Josefína a především jejich dvě neposedné děti Tomík a Lucinka. Každý jejich den je plný krásných příběhů. Myšky přivátataly jaro a vyzdobily celý dům květinami. Mamince a tatínkovi se to moc nelíbilo a tak to musely děti včechno uklidit. Lucinka při úklidu spadla po květině. Tomík musel dojít pro doktora Ambrozia. Aby se k doktorovi dostal pomohl mu zajíc Karlík, kačer Kryštof, který pomohl přeletět nad rybníkem a také vzal Tomíka a doktora zpět k Lucince. Paní učitelka Adélka se vydala s dětmi navštívit Lucinku, která měla berle. Děti se potom učily znát v lese kytky. Napadla je tam toulavá kočka Albert. Kočka spadla do rybníka a utekla do lesa. Ve městě se konala slavnost a Lucinka a Tomík s maminkou pekli koláč. Maminka dostala první místo za koláč a dostala kuchařskou čepici. Večer byl krásný ohňostroj. O velkých prázdninách se děti vydali k babičce s maminkou. Po cestě je potkala bouřka a všude bylo plno vody. Zachránil je kamarád kačer Kryštof, který je na zádech dopravil k jejich tetě Leontýně. Tomík se chtěl naučit létat jako ptáci. Spadl a natloukl si hlavu. Po prázdninách se šlo zase do školy. Ve škole se opakovalo. Tomík pozoroval novou spolužačku Magali. Tomík se do ní zamiloval. Všechny děti se šly koupat k řece. Tomíka a Magali unášel proud. Tomík Magali zachránil.
Hlavní hrdina je Tomík a Lucinka, jsou to veselé děti. Zažívají mnoho legrace, ale i poblémů. Mají hodně kamarádů a všichni si pomáhají.
Knihu jsem četla dva týdny. Dala mi ji mamka k Vánocům. Kniha se mi moc líbila. Kniha se mi líbila, protože tam bylo hodně legračních příběhů. Líbily se mi obrázky.
Doporučila bych ji Markétě a všem, co mají rádi zvířata.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let.

Pohádky o čarodějnicích

Ilustrace: Pilar Campos
Překlad: Karolína Schwarzová
Vydalo nakladatelství Sun v Praze 2006.
Názvy kapitol: O perníkové chaloupce, O Rampunzel, O bílé kachničce
Nedaleko od lesa bydlel dřevorubec s dvěma dětmi a druhou ženou. Chlapec se jmenoval Jeníček a holčička Mařenka. Byli tak chudí, že neměli co jíst. Jednou v noci řekl dřevorubec své ženě, co s námi bude? Žena přemýšlela a najednou, ty půjdeš ráno do lesa a necháš děti, aby sbíraly jahody, borůvky. Dřevorubec, to přeci nemůžeme udělat, a tak vyhodil ženu z domu. Ráno se vzbudili, vzali si džbánek a šli do lesa sbírat lesní plody. Tatínek začal řezat dříví, a děti se po kousku ztrácely. Když byl večer, děti neviděly tatínka a tatínek je. Volal je a nic se neozývalo, tak šel domů a přemýšlel, kde by mohly být. Když děti šly a najednou už nemohly, sedly si na pařez a přemýšlely, co udělají. Jeníček říkal Mařence, já se podívám na strom, jestli nebude nějaké světýlko. Viděl ho a volal, Mařenko, pojď, támhle je světýlko. Přišli k chaloupce, nebyla to normální chaloupka, ale byla z perníku. Místo stromů měla lízátka a nebo zmrzliny a chaloupka byla jen z perníků. Děti měly velký hlad, tak šli na střechu a začali loupat perníčky. Baba vylezla a začala říkat, Kdo mi to tu loupe perníček? To nic jenom větříček. Ale baba věděla, že to není větříček a otevřela dveře a Mařenku dala do klece a Jeníček musel pracovat. Každý den musel dávat Mařence perníčky a jednou si Mařenka dala klacek na prst, aby baba věděla, že už je dost tlustá. Tak jí chtěla dát do pece, ale Mařenka dělala jako že je hloupá i s Jeníčkem a jak se to dělá? Jeníčku podrž to a já ti to ukážu. Sedla si na to a Jeníček s Mařenkou ji šoupli do pece a zavřeli ji tam. A zjistili, že si tam schovává poklad, tak ho vzali a utíkali domů za tatínkem, a tatínek říkal, že už je nikdy nepustí samotné.
Kniha je určena pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji dva týdny.
Knihu jsem dostala od Hasičů za namalovaný obrázek. Zaujaly mě v ní hezké obrázky. V textu mě zaujalo, že Rampunzel měla dlouhé vlasy jako nikdo.
Knihu bych doporučila Ivě, protože jsou v ní hezké obrázky. Má 43 stran.