David Remeš

Bořík a spol

Napsal Vojtěch Steklač.
Ilustroval Adolf Born.
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež v Praze roku 1980.
Kniha má 19 kapitol a 176 stran. Četl jsem ji jeden týden.
Hlavní postavy: Bořík, Čenda, Mirek a Aleš.
Děj:
Kniha je o tom, jak čtyři kamarádi, Bořík, Čenda, Mirek a Aleš, provádějí různé lotroviny a to ve škole i doma. Jejich hlavním nepřítelem je šplhoun Bohoušek, který na ně žaluje a kluci se mu to snaží nějak oplatit. Třeba jednou, když paní učitelka rozdávala diktáty, tak čtyřem klukům řekla, že se mají poučit a že by jim v tom mohl pomoct nějaký jedničkář a Bohoušek se hned přihlásil. Kluci ale o jeho pomoc nestáli, až na Mirka, ten pozval Bohouška k nim domů. Kluci se na Mirka zlobili, ale Mirek jim potom řekl, že se u nich maluje a že tam přichystají pasti. Čenda nastražil za dveře smeták, Aleš dal na dveře pytlík s barvou, Bořík postavil za dveře lavor s vodou a Mirek pověsil na lustr štětec namočený v barvě. Všichni čekali na Bohouška a konečně někdo zazvonil. Ale nebyl to Bohoušek, ale pošťák a do všech pastí se chytil.
A takových podobných příběhů je plná kniha.
Kniha se mi moc líbila, doporučoval bych ji každému, kdo se chce pobavit a zasmát.

Za humny je drak

Napsala Markéta Zinnerová.
Ilustrovala Petra Jelenová.
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 2000.
Děj:
Nedaleko jednoho království se zabydlel v jeskyni jednohlavý drak. Všichni v království si mysleli, že je to hrozný drak a že bude chtít princeznu. Drak byl ale hodný a seznámil se s uhlířovou dcerou Liduškou. Král si myslel, že si drak přiletěl pro princeznu a tak hledal zachránce. Skoro žádný se ale nenašel, a tak král pasoval uhlíře Patočku na krále, aby se Liduška stala princeznou a drak si vzal ji. Nakonec se ukázalo, že drak je se všemi kamarád. Liduška si vzala za muže prince Jana a princezna Viola Mariána ze sousedního království.
Kniha se mi líbila, má 123 stran, doporučil bych ji všem, co mají rádi pohádky.
Žánr: pohádka
V knize vystupuje Liduška, drak Mrak, uhlíř Patočka, děda Kovanda, princezna Viola, Marián, král a princ Jan.
Kniha je zábavná a vtipná. Vybral jsem si ji, protože jsem viděl film a ten se mi moc líbil.

České pověsti pro malé děti

Napsala: Martina Drijverová
Ilustrovala: Dagmar Ježková
Vydalo nakladatelství SID a NERO, v Praze roku 2002.
Žánr: pověsti
Kniha má 32 stran, přečetl jsem 32 stran, kniha se mi moc líbila, doporučil bych ji všem, kteří mají rádi historii.
Pověst o Karlově mostě:
Karel IV. nechal postavit most přes Vltavu, který odolá všem povodním. Tak do malty přidávali vejce, aby byl most silnější, ale v Praze nebylo dost vajec, tak dal vozit vejce z celé země, ale potom nějaký chytrák namítl, že je takové horko a vejce se zkazí. Potom vajíčka uvařili. Když ta vejce dorazila do Prahy, nedala se s nimi rozdělat malta a dělníci si je dávali s chlebem, ale čerstvých vajec bylo dost a zanedlouho most stál pevný jako skála.
Kniha je zajímavá hlavně krásnými ilustracemi.
Další pověsti jsou Praotec Čech, Silný Bivoj, Libuše a Přemysl, Bruncvík, Král Ječmínek, Kouzelník Žito, Blaničtí Rytíři, Faustův dům a Dalibor.

O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku

Napsala: Božena Němcová
Ilustroval: Jan Černý
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1979.
Žánr: pohádky
Kniha má 32 stran, přečetl jsem ji celou. Je pro děti od osmi let.
Knihu jsem si vybral, protože se mi líbila pohádka v televizi.
Charakteristika postav: Silomil je silný a hodný, princezna je hodná.
Nejvic se mi líbily obrázky.
Děj:
Byl jednou jeden král a královna a ti měli tři dcery a jednoho syna. Král a královna někam odjeli, ale před tím pověřili Silomila, aby pohlídal jejich tři dcery. Pro dcery si přišli Měsíčník, Větrník a Slunečník. Když přijel král a královna, zeptali se Silomila, kde jsou dcery a on řekl, že je provdal. Král a královna si řekli, že jim bude dobře. Silomil se potom vydal do světa hledat nevěstu. Cestou uviděl mrtvé vojsko a potom přišel k nějakému hradu. U brány mu stařík řekl, že ho tam čeká smrt, protože tam je nepřemožitelná princezna. Silomil se s ní utkal v boji a vyhrál. Potom mu princezna řekla, že pojede na sedm dní pryč a on tam má na ni počkat. Ještě mu řekla, aby neotevíral zlaté dveře. Ale on si řekl, že na to princezna nepřijde a otevřel je. Za nimi byl přikovaný král ohně. Silomil ho pustil a král ohně odjel. Dohnal princeznu a uvěznil ji ve svém sídle. Silomil ale princeznu zachránil a žili spolu šťastně, až do smrti.

Bylo nás pět

Napsal: Karel Poláček
Fotografie: Jaroslav Trousil
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 2000.
Žánr: povídky
Kniha je od deseti let. Četl jsem ji týden.
Kniha se mi moc líbila. Vybral jsem si ji, protože se mi líbil film. Doporučil bych ji všem, kteří mají rádi povídky.
Hlavní postavy: Petr Bajza, Eda Kemlink, Čeněk Jirsák, Antonín Neuval, Pepek Zilvar.
Charakteristika postav: Petr Bajza je rozpustilý, kamarádský a má smysl pro humor. Jeho tatínek je přísný, šetrný a chytrý. Jeho maminka je hodná, milá a starostlivá.
Děj:
Petr Bajza prožívá v této knížce se svými čtyřmi kamarády různá dobrodružství. Přitom provádějí různé klukoviny a nejvíce si dělají legraci z pana Fajsta. Potom také z rozmazleného Otakárka, který je synem továrníka. Petr má rád spolužačku Evu a ta mu nosí sladkosti z cukrárny. U Bajzů doma mají služebnou Kristýnu a té Petr také provádí různé naschvály. Například na ni nastražil myš. Tatínek Petra za jeho lotroviny trestá, protože z něho chce mít slušného člověka, ale jeho maminka se ho zastává. Na konci knihy Petr dostane spálu, v horečce blouzní a zdá se mu o tom, že je v Indii a jeho kamarádi s ním.
Úryvek z knihy: Pan Brabec se zamyslil a pak se otázal: „A co tam u vás? Ještě tam chumelí?“
„Chumelí,“ odvětili jsme.
„A v Lukavici také chumelí?“

Pohádky

Napsal Jiří Wolker.
Ilustroval Vratislav Hlavatý.
Pro Klub mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1974.
Žánr: pohádky
Kniha je pro děti od osmi let.
Knihu jsem četl jeden den, má 53 stran. Líbila se mi. Doporučil bych ji Jankovi a Patrikovi.
Kniha obsahuje pět pohádek a ty se jmenují: O knihaři a básníkovi, O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi, Pohádka o listonošovi a Pohádka o Johnym z cirkusu. Knihu jsem si vybral, protože se mi líbil obal.
Vybral jsem si Pohádku o kominíkovi. Hlavní postavy: Jeník a kominík, vedlejší postavy: kominíkova žena a Lída.
Děj:
Jeník je sirotek, který se dozvěděl, že kominík nosí štěstí. Když někdo spatří kominíka, tak se chytne za knoflík a něco si přeje. To přání se mu potom splní. Jeník měl taky přání, ale neměl žádný knoflík. Potom uviděl holčičku, která měla knoflík jen na nitce a tak ji sledoval, až jí spadne. Upadl jí těsně před jejím domem. Jeník ho vzal a utíkal si půjčit jehlu a knoflík přišil na kabát. Ráno vyhlížel kominíka. Když kominíka spatřil, chytl se za knoflík a přál si zámek a pomeranč. Jak knoflík pevně stiskl, utrhl se a přání se zrušilo. Jeník začal plakat, kominík se otočil a zeptal se ho, proč pláče. Jeník řekl, že se mu nesplnilo přání, protože se mu utrhl knoflík. Kominík ho vzal domů. Jeník zjistil, že ta holčička, co jí knoflík vzal, je kominíkova dcera. Tak jí knoflík vrátil. Jeníka posadili ke stolu, kde seděli kominík, kominíkova žena a dcera kominíka jménem Lída. Kominík se Jeníka zeptal, komu patří a Jeník řekl, že neví. Kominík řekl: „Ty se mi líbíš.“ Slíbil mu, že si ho nechají a že ho vyučí kominíkem a Jeník souhlasil.
Charakteristika postav: Jeník je hodný a smutný, kominík dobrosrdečný, kominíkova žena také, Lída je hodná.
Kniha je zajímavá tím, že tam jsou hezké ilustrace a pěkné pohádky.

Dva kluci v palbě

Napsal: Bohumil Říha
Ilustroval: Jan Černý
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1975.
Žánr: dobrodružná literatura z konce 2. světové války
Pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četl týden, vybral jsem si ji proto, že se mi líbil obal. Kniha má 168 stran. Je zajímavá tím, že tam jsou pěkné obrázky.
Můj názor na knihu: kniha se mi líbila. Doporučil bych ji Jankovi a Patrikovi.
Charakteristika postav:
Julo je hodný, Dušan je hodný, teta je dobrosrdečná, máma je hodná, statečná a dobrosrdečná, táta je hodný a statečný, Tomislav je statečný a odvážný, pes Stop je hodný.
Děj:
Chlapec jménem Julo žije v hájovně se svými rodiči. Má psa Stopa, se kterým si pořád hraje. Jednoho dne přišla válka a táta řekl Julovi, aby došel za tetou a řekl jí, aby za půl hodiny přišla k nim do hájovny. Julo běžel za tetou a vzkázal jí, aby přišla za půl hodiny k nim do hájovny. Julo běžel domů a cestou potkal svého kamaráda Dušana. Když si s Dušanem pohrál, běžel domů. Když domů přiběhl, rodiče měli sbaleno oblečení a jídlo. Julo se jich zeptal, kam jdou a táta řekl, že jdeme na skalku i s tetou Terezou. Když přišla teta, vyrazili na skalku. Vzali sebou i krávu. K večeru tam dorazili a na skalce se zabydlili. Julo s táto spali v prvním patře. Teta a máma spali v šedé místnůstce. Druhý den řekl táta Julovi, že táta s mámou na nějakou dobu půjdou pryč. Když odešli, Julo běžel k buku a na buku někdo byl. Julo si myslel že je to Dušan ale byl to neznámý voják, jménem Tomislav. Ten se šel na malou chvíli podívat k vesnici, a když se vracel, vedl sebou Dušana. Potom začal stavět zemljanku, v které se měli skrývat. K večeru Tomislav shodil dva stromy do soutěsky, ze které se dalo na skalku přijít. Další den Tomislav odešel pryč. Kluci se zajímali, kudy odešel, ale nic se nedozvěděli. Když byli chlapci na pastvě s krávou, přišel tam Tomislav a řekl jim, že na skalku přijdou vojáci a budou odsud střílet na Němce, kteří jsou dole ve vesnici. Večer opravdu začali střílet a teta s chlapci se schovala do zemljanky. Najednou vchod zčernal a v něm se objevil voják. Kluci si mysleli, že to je Tomislav, ale byl to Julův táta. Julo se ho zeptal, co tady dělá a táta odpověděl, že se stal vojákem a teď tu bojuje. Vtom se ozvala veliká rána, Julo a Dušan se podívali k východu a viděli, že nesou dva raněné. Byl to Tomislav a ruský dělostřelec. Když Němci začali ustupovat, šli všichni do vesnice. Julo, Dušan a teta šli také. Když byli u hájovny, jejich kráva vyletěla do vzduchu, protože šlápla na minu. Ve vesnici teta vešla do nějakého domu a kluci se šli podívat do školy. Uvnitř byla ošetřovna a v ní uviděl Julo mámu. Když se objali, maminka mu šla zašít kalhoty a Julo si hrál se svým psem.

Zahrada

Napsal: Jiří Trnka
Ilustroval: Jiří Trnka
Pro klub mladých čtenářů vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1971.
Žánr: dobrodružná literatura
Kniha se mi líbila, je zajímavá i tím, že tam jsou hezké obrázky. Má 110 stran a četl jsem ji šest večerů. Doporučil bych ji Patrikovi, Jankovi a Standovi. Kniha je od osmi let.
Charakteristika postav: všichni kluci jsou odvážní, kamarádští a zvědaví, kocour je mrzutý a provokatérský.
Děj:
Kniha vypráví o pěti klucích, kteří objevili jednou vrátka do zahrady, ve které ještě nebyli. Když je otevřeli, tak vpravo uviděli roztrhanou žíněnku, na které ležel zlý kocour a vedle něho byl kamenný trpaslík. Potom je kocour začal provokovat a kluci šli domů. Druhý den se ráno vydali zase do zahrady a seznámili se tam s pěti slony, kteří je odnesli do školy. Třetí den šli znovu do zahrady a hledali velrybu, o které jim vyprávěl trpaslík. Když ji na druhém konci našli, tak si s ní popovídali a zjistili, že je velice chytrá. Další den zažili dobrodružství s mouchou a k večeru jim sloni zahráli divadlo O červené Karkulce. Nakonec se kluci skamarádili i s kocourem a do zahrady chodili stále.

Kronika města Kocourkova

Napsal a nakreslil Ondřej Sekora.
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros nakladatelství, a.s., v Praze roku 2000.
Žánr: povídky
Kniha se mi líbila, protože tam jsou legrační příhody. Četl jsem ji týden, má 125 stran a 19 kapitol, je pro čtenáře od osmi let. Doporučil bych ji Jankovi, Patrikovi a Standovi.
Hlavní postavy: starosta a radní páni, vedlejší postavy: ostatní obyvatelé Kocourkova
Charakteristika všech: moc nepřemýšlejí, jsou zbrklí a hloupí.
Děj:
Kniha popisuje různé příhody obyvatel města Kocourkova. Například při stavbě radnice chtěli sundat dřevo z kopce. Starosta řekl, aby všichni šli do práce. Jeden však byl líný a ukryl se za poslední klády. Když ho objevili, řekli mu, aby dostal zbytek klád dolů. On se rozčílil a kopnul ze vzteku do klád a ty se skutálely dolů. Kocourkovští se zaradovali, že už vědí, jak na to. Klády vynosili na kopec a zkopali je dolů. Jindy zase chytali světlo do pytlů a nosili ho do radnice, ve které zapomněli udělat okna. Jednou jim zase vyrostla tráva na střeše radnice. Rozhodli se proto, že trávu spase býk. Uvázali mu lano kolem krku a táhli ho nahoru. Býk v polovině vyplázl jazyk a když ho vytáhli na střechu, nechtěl jíst. Sundali ho tedy dolů a zjistili, že je mrtvý. Řekli si, že umřel hlady. A takovýchto příhod je plná kniha.

Pražské legendy

Napsal: František Langer
Ilustroval: Cyril Bouda
V Mezinárodním roce dítěte a v roce 30. výročí svého založení vydal v Klubu mladých čtenářů Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1979.
Knihu jsem četl týden. Líbila se mi, protože jsou v ní pěkné obrázky. Je od dvanácti let, má 98 stran a 8 legend, doporučil bych ji Jankovi.
Názvy legend: Vodník pod vyšehradskou skálou; Vodník od Karlova mostu; Pan Jindřich, vodník Na Františku; Vinohradská legenda; Bezhlavý templář; Kamenní ochránci; Kampské válečky; Pražské děti a meč svatého Václava.
Charakteristika postav: pan Pivoda je hodný, protože zachránil dítě, přátelský, odvážný. Řezník Příhoda je dobrosrdečný, protože se ujal dítěte.
Nejvíce mě zaujaly legendy o pražských vodnících.
Jedna z nich je o vodníkovi, který žil pod vyšehradskou skálou. Všichni mu říkali pan Pivoda. Dříve nebyla vyšehradská skála provrtána tunelem a kdo se chtěl dostat z Prahy do některé obce nahoře při řece, toho pan Pivoda převezl na loďce. Pan Pivoda byl mezi lidmi dost oblíbený a také chodil do hospody hrát karty se sousedy. Jednou byla v Praze veliká povodeň, voda odnášela, co mohla a pan Pivoda, uprostřed Vltavy uviděl něco jako kolébku a v ní spící dítě. Kolébku dostrkal ke břehu a nenápadně zmizel. Dítěte se ujal řezník Příhoda a vychovával ho. Z dítěte vyrostla slečna na vdávání, která se se svým mužem odstěhovala do Královských Vinohrad. Po přestěhování žena onemocněla a nikdo nevěděl, co jí je. Až jednou navštívil jejího muže pán v zeleném kabátu a poradil mu, aby se odstěhovali někam dolů k Vltavě. Udělali tak a žena se uzdravila. Říkalo se, že ten návštěvník byl pan Pivoda, který věděl, že dítě, které zachránil, bylo ve skutečnosti napůl vodnické.
Žánr: legendy
Knihu jsem četl týden.

Vítek na výletě

Napsal: Bohumil Říha
Ilustroval: Adolf Born
Vydal Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1975.
Žánr: příběh s dětským hrdinou
Kniha je od sedmi let, má 91 stran, četl jsem ji jeden den, kniha se mi líbila, doporučil bych ji Patrikovi, Jankovi a Standovi, protože taky četli něco o koních, tak si myslím, že by se jim to líbilo.
Charakteristika hlavních postav: maminka s tatínkem jsou hodní. Alena je hodná, protože se ráda stará o kočku. Vítek je hodný, protože se rád stará o koně. Vlastík je hodný, protože se staral o hříbě.
Děj:
Poslední den školy se sejde rodinka u stolu a děti drží vysvědčení. Všechno dopadne dobře a nakonec maminka s tatínkem řekli, že zítra jede babička do Prahy a že oni půjdou do práce, proto mají pohlídat bratříčka a zvířata u babičky. Vítek se rozhodl, že půjde k babičce a že Alena má pohlídat vše doma i bratříčka. Vzal si koně a šel k babičce. U řeky potkal hříbě a to šlo s ním. Tam vše uklidil a pak za ním přišel kamarád Vlastík. Odjeli pryč až dojeli ke kolejím. Tam si přečetli jména všech zabitých vojáků. Jeli k řece a najednou se ozvala rána. Vojtíšek spadl z hříběte a když vstal, hříbě bylo pryč. Uviděli, jak si hraje se svojí mámou. Kluci šli domů a pak všechno vyprávěli. Kniha se mi líbila, je zajímavá hlavně svým příběhem.

Nejkrásnější pohádky o dracích

Napsala Božena Němcová.
Ilustroval Oldřich Jelen.
V Klubu mladých čtenářů vydal Albatros nakladatelství, a.s., v Praze roku 2002.
Žánr: pohádky
Kniha je pro děti od osmi let. Líbila se mi. Má 86 stran s dvanácti pohádkami. Vybral jsem si ji, protože mi ji doporučil Patrik. Doporučil bych ji také Jankovi, protože se mu draci líbí.
Zařazené pohádky: Drak dvanáctihlavý, Tři selští a tři zakleté princezny, O rytíři Windovi a panně Markétě, O dračí princezně, Princ Bajaja, Strýček drak, Tři bratři, O zajíci draku, Drak sedmihlavec, Jedenáct draků a černá paní, Kráska a draci, Jan.
Z pohádky Princ Bajaja:
Byl jednou jeden král a ten měl dvojčata. Jeden z chlapců byl o pár minut starší a jmenoval se Bajaja. Ten druhý byl zas maminčin mazánek, tak ho podstrčila za staršího, aby se stal králem. Bajaja se naštval a jel do světa. Jel se svým koníkem a dojel k nějakému království. Dělal, že je němý, a tak ho král vzal do služebnictva. Král měl tři dcery a Bajajovi se líbila Slavěna.
Jednou mu král řekl, že přiletěli tři draci a že chtějí každý jednu dceru. Bajaja zabil všechny draky, ovšem pak vyhlásil jiný král válku. Bajaja nepřátele porazil a po boji zmizel. Poté ještě vyhrál souboj mezi rytíři. Jednou tři dcery házely klubka a ke komu se zakutálí, toho si vezmou. Slavěně se klubko zakutálelo k Bajajovi a ona začala brečet, že si musí vzít němého. On všechno prozradil a vzal si ji a žili spolu šťastně až do smrti.
Bajaja je odvážný, protože vyjel proti drakovi. A také vytrvalý.
Knihu jsem četl čtyři dny.