Eliška Řezáčová

Míša a Ríša

Napsal Jozef Pavlovič, ilustroval Vladimír Machaj.
Vydalo nakladatelství Ikar v Bratislavě roku 2003. Kniha má 44 stran.
Kapitoly: V jednom lese, Kamarád střízlík, Krtek, Veverka, Ríša naletěl lišce, Kamarádka máma, Kamarádka škola, Opravdová škola, Prvního září, Divočáci chtěli udělat dobrý skutek, Míšovi Ríšovi je všecko jedno, Škola v přírodě, V zoologické zahradě, Návrat na stará známá místa, Přídavek k pohádce.
Děj: Knížka vypráví o malém medvídkovi Ríšovi, který si v lese hledá kamaráda. A to není vůbec lehké, například ptáček střízlík má již svoji rodinu, krtek žije pod zemí a veverka se mu posmívá a to dobrý kamarád nedělá. Jednou Ríša v lese zabloudil mezi děti ze školy v přírodě. Dostal se do zoo, kde se mu nelíbilo a časem se mu podařilo utéct. Vrátil se domů a dohlížel na nepořádné turisty a děti.
Charakteristika: medvěd Ríša je hodný, kamarádský, pomáhá lidem.
Kniha je hezká a zábavná, doporučila bych ji do první třídy Markétce.
Knihu jsem četla čtrnáct dní.
Druh literatury: pohádka.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let.

Honzíkova cesta

Napsal Bohumil Říha, ilustrovala Helena Zmatlíková.
Vydalo nakladatelství Panorama v Praze 1981, kniha má 109 stran.
Druh literatury: příběh s dětským hrdinou.
Kapitoly: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříku princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem!, Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení, Nepospíchejte, abyste byli dospělí…
Kniha vypráví o malém Honzíkovi, který přijel k babičce a dědečkovi na prázdniny, na venkov. Honzík cestoval sám vlakem a na nádraží na něho čekal děda a pes Punťa. S kamarády Viktorem, Ferdou a Terezkou podnikal Honzík různá dobrodružství. Například pouštění draka, hraní kuliček nebo hledání kocoura v lese. Kniha končí, když přijede maminka a odjíždí s Honzíkem domů.
Charakteristika postav: Honzík – hodný, milý, kamarádský, Terezka – dobrosrdečná, Viktor – hodný, spravedlivý, Ferda – závistivý a falešný kamarád.
Kniha je pro děti od pěti let. Je hezky a srozumitelně napsána i pro děti, které začínají číst, proto bych ji jim doporučila. Četla jsem ji deset dní.

Bajky z celého světa

Vydalo nakladatelství Sun, s.r.o. v Praze roku 2005.
Stran: 158
Autor: Natalia Rodríguez
Ilustrace: Javier Inaraja
Kniha se skládá z několika bajek, které autor posbíral po celém světě. Jedna z nejhezčích je Zajíc a želva. Příběh vypráví o sázce a o závodě mezi zajícem a želvou. Zajíc se často želvě posmíval, že je pomalá, a tak se spolu vsadili, kdo z nich bude dříve v cíli. Zajíc si byl vědom výhry, cestou se stavil u svého kamaráda a s plným bříškem usnul pod stromem. Mezitím se želva pomalým, ale vytrvalým a plynulým tempem přibližovala k cíli. Když se zajíc probudil, bylo již pozdě, želva byla v cíli první a vyhrála.
Želva je vytrvalá a přátelská. Zajíc je vychloubačný a namyšlený.
Další bajky: Rolník a ukrytý poklad, Prolhaný pasáček, Lišák a hrozny, Slepice, co snášela zlatá vejce, Liška a vrána, Pocestní, Nespokojený oslík, Vlk a čáp, Zajíc a liška, Oslík a volek, Vítr a slunce, Chlapec a zloděj, Myší sněm, Chlapci a žáby, Malá mlékařka, Kuchař a pes, Cvrček a mravenec, Tlusté a hubené slepice, Polní myš a městská myš, Oslík a knihy, Lev, medvěd a liška, Zloději a kohout, Kocour a myšáček, Marnivý myšák, Osel a kůň, Slepice a lišák.
Kniha se mi moc líbila. Zvířátka, která zde vystupují, na sebe přebírají lidské vlastnosti. Knížku bych doporučila dětem od sedmi let, sama jsem ji četla deset dní.
Nejvíc bych tuto knihu doporučila sestře Markétce, protože má ráda knížky o zvířátkách.

Byla jednou koťata

Vydalo nakladatelství Albatros, a.s. Praha v roce 2004.
Stran: 63
Autor: Ljuba Štíplová
Ilustrace: Josef Váňa
Knížka vypráví o třech koťatech. Jmenují se Macourek, Camfourek a Pacička. Zažívají spolu různá dobrodružství. Například v první kapitole se snaží Camfourkovi vyléčit bolavý zub nakouřením. Nejdříve čibukem a pak zapáleným františkem. Nakonec musí zasáhnout strýc Mour a odvézt Camfourka k zubaři, kde mu zub vytrhnou. V knize ještě vystupuje teta Micka a darebák Kočičák, který koťatům neudělá nic dobrého. Například je donutí pomalovat dům, nebo je vyšle na kočičí koření. Při hraní na piráty se koťata málem utopí v děravém pekáči.
Kapitoly: Jak začarovali zub, Jak prodali krk a uši, Jak počmárali domeček, Jak šli na kočičí koření, Jak je přešla legrace, Jak se jim Šulístek okoukal.
Kniha se mi líbila, je v ní hodně legrace, četla jsem ji čtrnáct dní. Hezky se mi četla, jsou v ní pěkné obrázky a legrační příběhy.
Doporučila bych ji dětem od sedmi let. Nejvíc Dorotce, protože má ráda legraci.
Koťata jsou zlobivá, ale dobrosrdečná. Kočičák je zlý.
Charakteristika postav: Camfourek a Macourek jsou zlobiví, ale v jádru dobří. Pacička je hodná a kamarádská. Kočičák je zlobivý a závistivý.
Druh literatury: příběhy se zvířaty

Dobrá Mysl

Autor knihy: Helena Šmahelová
Nakladatelství: Albatros
Místo a rok vydání: Praha 1985
Počet stran: 156
Ilustrace: Dagmar Berková
Hrdinkou této knihy je holčička Dora, která žije jenom s tatínkem. Tatínek se musí kvůli práci přestěhovat na zámek Dobrá Mysl. Opravuje tam malby na stěnách a Dora se tam cítí hodně opuštěná, ale pak začne chodit do školy a najde si kamarády. Nejvíce si rozumí s Danou, Karlem, Tinem a psem Peťou. Dora je holka z Prahy a na vesnici zažívá hodně dobrodružství. Osobně se seznámí s kravičkami a býky. Zachrání s dětmi malého poraněného čápa a pomáhají paní kastelánové se o něj starat. Snaží se mu nachytat žáby a myši, ale moc se jim to nedaří. Tatínek se začne procházet s paní učitelkou a více si všímat jejího syna Tina a Dora ze žárlivosti se schová a tatínek ji pak nemůže najít. Jednoho dne paní učitelka onemocní žloutenkou a musí do nemocnice. Tino se přestěhuje k Doře na zámek a stanou se z nich nejlepší kamarádi. Kniha končí odjezdem tatínka, Dory a Tina do Prahy.
Je to literatura pro dívky od osmi let.
Dora je chytrá, tvrdohlavá a kamarádská. Dana je hodná a pilná. Karel vymýšlí různá dobrodružství a lumpárny. Tino je milý a kamarádský.
Kniha je zajímavá tím, že Dora žije na zámku a někdy si představuje, že je v pohádce. Moc se mi líbila, když jsem se začetla, tak jsem nevěděla, kdy přestat. Přečtení mi trvalo asi čtrnáct dní. Doporučila bych ji Marii, protože v ní jsou moc hezké příběhy.
Kapitoly: Dora odjíždí na dlouhý čas, Princezna v brokátových šatech, Tři kamarádi a víla ve vyrudlých šatech, Dora jde do školy, Diana si vybere Doru, Co je nejnovější, Jak je dobré běhat po opravdové zemi, Diana dostala Jitřenku, Kdy je tatínek nejmilejší, Co všechno se může přihodit, Den plný událostí, Dora je tatínkova pravá ruka, Dora a Dana jdou na fialky, Velká událost, Hra na svatbu, Není snadné vyzrát na žáby, Sláva, kastelán má nemocné koleno, Žárlivost je ohavná nemoc, Tino a Dora strážci majáku, Tino a Dora jsou kamarádi navždy, Kastelánovi mají opravdové pomocníky, Co se stalo v noci, Výlet s Pepíčkem, Tatínkovo přání z pohádkové krabice, Nashledanou, Dobrá mysli!

Bota jménem Melichar

Nakladatelství: Albatros
Místo a rok vydání: Praha 1986
Počet stran: 122
Autor: Jana Knitlová
Ilustrace: Luboš Grunt
Kniha vypráví o malém klukovi Honzovi, který jde do první třídy. Hned první den je ale zklamaný, protože jeho kamarád David zůstal ve školce a Honzík musí sedět se Zdeničkou. Ta má velký nos, proto jí začne říkat "Nosál". Honzík si myslí, že když bude ze školy nosit pětky a poznámky, propadne zpátky do školky k Davidovi. Honza má starší sestru Jolanku, která již chodí do osmé třídy. Do 8.třídy chodí i Radim, s kterým se Honzík skamarádí. Škola se skládá z několika pavilonů a musí se pořád všude zamykat. Ve škole se začnou ztrácet zimní bundy a Honzík si všimne divné paní s taškou na kolečkách. Začne ji pronásledovat a za pomoci Zdeničky, Jolany, Radima a ostatních ji zneškodní.
Charakteristika postav: Honzík je upovídaný a je pro každou lumpárnu. Zdenička je vytrvalá a snaží se s Honzíkem kamarádit, ale není to vždy lehké. Jolana je „puberťačka“, je hodná, ale někdy protivná. Radim je kamarádský a je s ním legrace.
Kniha se mi líbila, je v ní legrace. Honzík v ní zažije dobrodružství při odhalování zloděje. Nelíbilo by se mi být v takové škole a neustále přecházet z jednoho pavilonu do druhého. Knihu bych doporučila Monice, protože má ráda dobrodružné příběhy. Knížka je určena pro děti školního věku, od šesti let. Četla jsem ji sedm dní.

České pohádky

Knihu vydalo nakladatelství Junior Říčany u Prahy v roce 2005.
Počet stran: 112
Autor: Božena Němcová
Ilustrace: Josef Švarc
Druh literatury: pohádky
V knize se nachází jedenáct pohádek. Já jsem si vybrala pohádku s názvem Dupynožka.
Příběh vypráví o líné dívce Helence, která nechtěla doma s ničím pomáhat. Jednou ji za to matka sešlehala proutkem. Kolem jel kníže a uplakané Helenky se ujal, protože si myslil, že dovede příst z konopí zlaté nitky. Kníže dal Helence za úkol spříst celou komnatu konopí. Pokud by to dívka splnila, vzal by si ji za ženu. Helenka z toho byla nešťastná. V pokoji se objevil mužíček s červenou čapkou a nabídl jí pomoc, když uhodne jeho jméno. Helenka to nevěděla, ale nakonec jí pomohl starý žebrák, kterému dala najíst. Mužíček se jmenoval Dupynožka. Vše dobře dopadlo a Helenka si vzala knížete za muže.
Charakteristika postav: Helenka byla ze začátku líná, poté hodná a dobrosrdečná. Dupynožka byl vzteklý a chamtivý.
Pohádky obsažené v této knize se dají číst v každém věku. Kniha je hezká a dobře se mi četla, hlavně před spaním. Přečtení pohádek mi trvalo asi čtrnáct dní. Knížku bych doporučila Patrikovi Bakešovi. Je pro čtenáře od šesti let.
Názvy pohádek: O princezně se zlatou hvězdou na čele, Princ Bajaja, Pánbůh dej štěstí, lávko!, Čert a Káča, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Chytrá horákyně, Řemeslo má zlaté dno, Dupynožka, Sůl nad zlato, Sedmero krkavců, Valibuk.

Ze života rodiny Horáčkovy

Nakladatelství: Albatros Praha
Rok vydání: 2004
Napsala: Marie Kšajtová
Ilustrace: Eva Šedivá
Počet stran: 90
Kniha je pro děti od sedmi let. Vypráví o rodině Horáčkových, v které žije maminka, tatínek a Anička. Anička chodí do první třídy. Je ze všech dětí nejmenší a to trápí hlavně její rodiče. Maminka Aničku každý den měří a dává jí vitamínové tabletky. Anička je proto nešťastná a přeje si, aby povyrostla. Díky kouzelnému mlýnku a šotkovi se jí přání trochu nezvykle splní. Ráno jsou maminka s tatínkem malí jako cívka nitě. Zažívají různá dobrodružství. Například když tatínkovi ulétne oknem dopis a musí se nechat spustit z okna v lahvi od mléka. Bohužel jde právě kolem kluk, který sbírá láhve do sběru. Tak se tatínek ocitne v obchodě. Podaří se mu dostat mezi lízátka, aby si ho mohla Anička koupit. Jindy zas se mamince podaří hadicí od pračky vytopit byt a tatínek je unesen kamarádkou Aničky, Alžbětou, která ho má za hračku. Nechá ho vozit na kocourovi a zkouší, jestli umí plavat. Tatínek hned jak může, uteče domů. Nakonec vše dobře dopadne. Díky babičce, která si v kouzelném mlýnku umele kávu, se maminka s tatínkem vrátí zpět do normální podoby.
Kapitoly: Nejmenší na světě, Až jednou, Co se přihodilo, když panu Horáčkovi ulítl dopis, Paní Papriková přišla o krásný výlet, Co se stalo, když přišla k Horáčkům Alžbětka, Tatínek byl unesen, ale domů přišel sám, Horáčkovi dostali chuť na jablkový závin, U Horáčků je Blafunda, Tatínek jde s Blafundou na procházku, Pan Horáček nechtěl, ale přece jen šel do školy, Maminka se vydala pro petržel, V pátek všechno skončilo.
Anička je hodná a snaživá, stará se o rodiče. Alžběta je rozmazlená, protože měla všechno, co chtěla, ubližovala hračkám, unesla tatínka. Tatínek je rozhodný, protože co řekne, to musí být. Maminka je starostlivá, protože měla strach o ostatní. Kniha je zajímavá tím, že Anička má malé rodiče jenom pro sebe. Pro ně je to ale složité, běžné věci těžko zvládají. Líbila se mi. Zažije se v ní hodně legrace, ale i dobrodružství. Doporučila bych ji své sestře Markétce, protože ráda čte veselé příběhy. Přečtení knížky mi trvalo tři týdny.
Literatura: pohádkový dětský příběh.

Pohádky

Nakladatelství: Albatros a. s.
Místo a rok vydání: Praha 2000
Počet stran: 110
Autor: K. J. Erben, B. Němcová
Ilustrace: Josef Lada
Vybrala jsem si pohádku o Divotvorném meči. Pohádka vypráví o sedlákovi Vávrovi, kterému při porodu zemřela žena a zanechala mu syna. Když synáček vyrostl, byl z něj řádný sedlák jako táta. Jednou zaseli na poli hrách a každou noc hlídali na střídačku úrodu. Když hlídal Vojtěch, přiletěl o půlnoci kůň a řekl mu, že je jeho zakletá matka a aby s ním letěl pryč. Letěli pět dní a nocí až přiletěli do zámku, který obývala kněžna čarodějnice. Matka Vojtěchovi poradila, aby se šel ucházet o službu a jakýkoliv úkol čarodějnice plnil obráceně. Dostal za úkol se starat o koně. Toho nejhubenějšího neměl krmit a měl ho česat železnými kartáči, ale Vojtěch to neudělal a kůň se mu za to odvděčil. Poradil mu, kde najde divotvorný meč, díky kterému setnul čarodějnici hlavu a ze zakletého koně se stal kníže. Poté matka Vojtěcha odnesla do daleké krajiny, kde se měl ucházet o princeznu. Ještě předtím mu poradila, aby si ve studánce smočil hlavu. Jeho vlasy začaly zářit zlatem. Vojtěch splnil tři princezniny úkoly a nechal se v zámku najmout v přestrojení jako zahradník. Staral se o zahradu a každý den zdobil princezniny pokoje čerstvými květy. Jednoho dne vyhlásili nepřátelé království válku. Vojtěch na koni, přistrojený do krásných šatů a za pomoci divotvorného meče nepřítele porazil. Princezna Milada si vyvolila Vojtěcha za muže a měli spolu mnoho synů.
Charakteristika jednajících postav: Vojtěch byl hodný a poslušný, protože si nechal si poradit od maminky. Princezna Milada byla dobrosrdečná, protože nechala zaměstnat Vojtěcha v ošklivém převlečení.
V knize jsou jedny z nejhezčích pohádek, které jsem kdy četla. Pohádky se mi moc líbily. Knihu bych doporučila své sestře Markétce, protože si ráda čte před spaním.
Literatura: pohádky
Kniha je pro děti od pěti let. Četla jsem ji 14 dní.
Pohádky: Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Sněhurka, Pták Ohnivák a liška Ryška, Hrnečku, vař!, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Divotvorný meč, Pohádka o perníkové chaloupce, Lesní žínka, Moudrý zlatník, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, O chytré princezně, O Smolíčkovi.

Včelí medvídci od jara do zimy

Nakladatelství: Albatros a. s.
Místo a rok vydání: Praha 2005
Počet stran: 105
Autor: Jiří Kahoun
Ilustrace: Ivo Houf
Literatura: pohádky
Kniha vypráví o dvou včelích medvídcích, kteří se probudili ze zimního spánku, Čmeldovi a Brundovi. Probudili se s velkým hladem a snědli mamince veškerý med. Maminka chtěla uvařit z pampelišek čerstvý med, ale rozbila si hrnec. Poslala kluky za vosou hrnčířkou pro nový hrnec, ale ta už bohužel žádný neměla, a tak dala klukům alespoň zvonečky, aby si cestou domů zazvonili. Jindy zas Čmelda s Brundou letěli mamince pro jahody na jahodovou paseku. Potkali tam ale mnohonožku, která si počítala nohy, aby věděla, kolik potřebuje nových párů bot. Nemohla se dopočítat, a tak jí kluci chtěli pomoct. Místo sbíraní jahod počítali nohy. Našla je maminka a moc se zlobila.
Každá kapitola má název podle dobrodružství, které medvídci zažili. Například v povídce Žihadlová pomáhají vosičce najít zloděje jejich pamětních hrnečků. Zlodějem je Pučmeloud a za odměnu dostane od vosičky dvě žihadla.
Charakteristika: Čmelda a Brunda byli hodní a laskaví, protože pomáhali ostatním.
Kniha je zajímavá a má pěkné obrázky. Hezky se čte. Je moc hezká. Doporučila bych ji Marijánce, protože myslím, že se jí bude líbit. Je určena dětem od pěti let. Četla jsem ji čtrnáct dní.
Kapitoly: 1. Sladká, 2. Pampelišková, 3. Babičková, 4. Kukačková, 5. Jahodová, 6. Puntíková, 7. Žihadlová, 8. Padavková, 9. Motýlková, 10. Zvědavá, 11. Barevná, 12. Zatloukaná, 13. Breptavá, 14. Šnečková, 15. Hádanková, 16. Včeličková, 17. Trumpetová, 18. Ubručená, 19. Klepavá, 20. Semínková, 21. Perníková, 22. Hrášková, 23. Popelková, 24. Hrušková, 25. Lekavá, 26. Voňavá, 27. Postýlková.

Kronika města Kocourkova

Nakladatelství: Albatros Praha roku 1978
Počet stran: 129
Autor: Ondřej Sekora
Ilustrace: Ondřej Sekora
Literatura: pohádkový příběh
Kniha Kronika města Kocourkova vypráví o podivném městečku, ve kterém žijí hloupí lidé. Ale oni si myslí, že jsou chytří a vymýšlejí a dělají samé hlouposti. Jeden příběh popisuje, jak si kocourkovští postavili novou radnici. Bohužel při jejím slavnostním otevřením zjistili, že v budově je všude hrozná tma. Vyřešili to po svém a rozhodli se, že si světlo do radnice nanosí sami v pytlích. To se jim nepovedlo a tak radní Myšišlápek přišel s nápadem, že si světlo nachytají přímo do očí. Zkoušeli i nahánět světlo do radnice holí. Až když z radnice utekl zloděj a proboural do zdi díru, tak radním došlo, že zapomněli udělat okna. V jiném příběhu se vypráví o obludě, která se potuluje v kocourkovských lesích. Má mít oči větší než dva měsíce v úplňku a uši dlouhé jak dvě kostelní věže. A čím déle se člověk na něj dívá, tím prý více roste. Z Kocourkova se vypravila celá garda na strašidlo. Ale jediné strašidlo, které potkali a vystrašili, byl zajíc.
Charakteristika postav: radní města Kocourkova – hloupí, namyšlení, sebevědomí. Mají nápady jako malé děti, například při počítání si všichni mysleli, že jim někdo chybí, protože při počítání zapomínali připočítat i sebe.
Kniha je napsaná zábavnou a humornou formou. Doporučila bych ji Marjánce, protože je v knížce legrace. Moc se mi líbila, co příběh, to velká legrace. Knížka ukazuje, jak by to v životě nemělo být. Je určena dětem od šesti let. Četla jsem ji necelý měsíc.
Názvy kapitol: O otevření nejpamátnější radnice na světě, Jak si v Kocourkově opatřili pro radnici světlo, O hrdinských činech kocourkovské gardy, Jak v Kocourkově stavěli kašnu, Jak si Kocourkovští kopali studnu, Starosti s kobylím vejcem, Kocourkovské strašidlo, Věhlas kocourkovských starostů, Co se přihodilo, když starosta nebyl doma.

Táta pro radost i pro zlost

Nakladatelství: Albatros, Praha 1984
Počet stran: 108
Autor: Martina Drijverová
Ilustrace: Denisa Wagnerová
Druh literatury: dívčí román
Knihu vypráví desetiletá holčička Jana. Jana je samý průšvih, jak ve škole, tak i mimo ní. Má mladší sestru Evu, která je její pravý opak.Je vzorná a dobře se učí. Jana začíná vyprávění tím, jak s Evou a maminkou žily po smrti tatínka samy. Časem si našly nového tatínka, pana Koukolíka. Je na ně moc hodný a holky ho mají velmi rády. Zažívají s ním různá dobrodružství, svatbu, svatební cestu, hezké i horší časy. Například když Jana uteče z domova, protože se bojí, že dostane ve škole dvojku z chování. Tatínek Janu najde a až na zápal plic všechno dobře dopadne. Hned po Vánocích se děvčata dozvědí překvapení, že se jim brzy narodí miminko. A tím miminkem bude sestřička Kateřina. Jana a Eva mamince hodně pomáhají a všichni se mají moc rádi.
Charakteristika: Tatínek je hodný, pomáhá Janě s úkoly. Maminka je hodná a starostlivá, o všechny se dobře stará. Eva je chytrá, pečlivá, dobrá studenka. Jana nechybí u žádné klukoviny, ale jinak je hodná, snaží se připravovat do školy a pomáhá rodičům.
Kniha se mi moc líbila, Jana a Eva mají jako my nového tatínka a sestřičku. Knížku bych doporučila Dorotce Špásové, protože má ráda napínavé a vtipné knížky. Je doporučena pro čtenáře od sedmi let. Přečtení mi trvalo asi tři týdny.
Kapitoly: Eva a já, Naše škola, Náš dům, Náš byt, Svatba, Svatební cesta, Výlet, Vyhnanství, Návrat, Vánoce, Překvapení, Staráme se o tatínka, Princezna, Kdo má koho rád, Kdo si umí poradit, Všichni se máme rádi.

Říkání o víle Amálce

Vydalo nakladatelství Albatros a. s. v Praze roku 2003.
Počet stran: 82
Autor: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Václav Bedřich
Literatura: pohádkový příběh
Hrdina této knihy je víla Amálka, která žije v lese. Kromě toho ráda tančí po pasekách a zažívá různá dobrodružství. Například v příběhu „Jak pomáhala ježčí tlapce“ se skamarádí se dvěma ježky. Víla, která nevypije šťávu z jablíčka napůl uzrálého, ta až do příštích jablek klopýtá při tanci. Amálka na jablíčko nedosáhla, ale pomohli ji ježci, kteří jablko shodili a ještě jí ho pichlákem napíchli. Amálka si natočila plný koflík jablečné šťávy, vypila ho a ježkům moc poděkovala. A také se jim brzy odvděčila, když si ježek šlápl na pichlák ježkové. Amálka našla bylinu bezbolístku a s pomocí měsíčku ježkovi pomohla.
Charakteristika postav: Víla Amálka je hodná a obětavá, protože pomáhá lidem a zvířátkům. Ježci jsou hodní a laskaví, protože pomohli víle Amálce.
Kniha je zajímavá, víla Amálka všem pomáhá, vždy když někdo potřebuje pomoc. Líbila se mi, Amálka si povídá se zvířátky a kytičkami, všichni ji mají rádi. Knihu mi půjčila Marjánka Špásová a určitě stojí za to, aby si ji také přečetla. Je určena dětem od pěti let. Četla jsem ji pět dní.
Kapitoly: Jak víla Amálka nechala stát myslivce Mušku v lese, Jak potkala beránka Kudrnu, Jak našla kámen mutáček, Jak seděla v zelené klícce, Jak pomáhala ježčí tlapce, Jak zatančila králi, Jak obrátila potok, Jak si řekla mlynáři o čepici, Jak přetancovala obra Hrompáce, Jak se udělala ptáčkem, Jak vyléčila obra a ohniváče, Jak si kutálela s oříšky, Jak odešla spát až do jara.

Dva krát dva je někdy pět

Vydalo nakladatelství Albatros, a.s. v Praze roku 2004.
Počet stran: 91
Autor: Jiří Žáček
Ilustrace: Vladimír Nagaj
Literatura: dětská poezie
Tato knížka obsahuje vtipná říkadla, povídačky, básně, aforismy a písničky pro kluky a holky. Mé oblíbené verše:
Neproklínej učitele
ani na něj neber hůl -
jsi-li, hochu, v mládí tele
časem z tebe bude vůl.

Hele, padá nebíčko,
udělá ti bebíčko!
Proč by nebe padalo,
tatínku, ty kořalo?

Dospěla-li lenost k mozku,
už je pozdě na rákosku.

Kdyby měla blbost rohy u čela,
tak by nemluvila, nýbrž bučela.

Když jsem byl maličký pacholíček,
šlápl mi koníček na malíček.
Nebyl jsem maličký, byl jsem už pacholek,
zkažený rodiči, ze škol i od holek.
Nebyl to koníček, byla to kobyla,
potvora splašená takhle mě dobila.
Nebyl to malíček, šlápla mi na hlavu,
teď ji mám šišatou, sešitou v ústavu.
Když jsem se o holi dobelhal k maštali,
bestie kobylí se ještě řehtaly!
Kniha se mi velmi líbila, hodně se u ní nasmála celá naše rodina. Doporučila bych ji Honzovi Žampachovi, protože má rád legraci.
Básničky jsem dostala od babičky a hned mě velice zaujaly. Četla jsem ji asi týden. Je určena pro čtenáře od deseti let.
Názvy některých básní: Aprílová škola, Kolumbovo vejce, Lov na španělské ptáčky, Obživa, Fakírové, Robinsoni, V restauraci, Kdy má svátek svatý Dyndy, Jaké bude počasí, Turistická příhoda s detektivní zápletkou.

Sněhová královna

Vydalo nakladatelství Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, v Praze roku 1987.
Počet stran: 171
Autor: Hans Christian Andersen
Ilustrace: Dagmar Berková
Literatura: pohádkový příběh
Knížka Sněhová královna vypráví o malé holčičce Gerdě a jejím kamarádovi Kajovi. Vyrůstají spolu v jednom domě, chodí spolu do školy a hrají si. Jednou se Kaj ztratí. Při sáňkování odjede s paní v bílém na saních. Gerda je smutná a vydá se Kaje hledat. Dostane se do království, kde princezna hledá chytrého muže a Gerda si myslí, že najde Kaje, ale bohužel to není on. Princezna ji daruje kočár se služebnictvem, ale v nejbližším temném lese je přepadnou loupežníci a všechny pobijou. Přežije jen Gerda, kterou zachrání malá loupežnice. Daruje jí soba a ten ji doveze do Sněhového království. Zde Gerda najde Kaje, osvobodí ho a spolu odjedou domů.
Charakteristika postav: Gerda je odvážná, nebojácná, má dobré srdce. Vydala se hledat sama kamaráda, musela mít velkou odvahu. Kaj byl hodný, po očarování byl sobecký, bezohledný, bylo mu jedno, že pro něho doma všichni brečí. Sněhová královna byla zlá, měla studené srdce.
Kniha se mi líbila, doporučila bych ji Monice.Tento pohádkový příběh mě velice zaujal, vše jsem si představovala a prožívala s Gerdou. Knížka je určena pro děti a mládež od osmi let. Četla jsem ji tři týdny.
Některé další pohádky: Ošklivé kachňátko - Kachní mamince se narodilo kachňátko, jen to jedno vejce ne a ne puknout. Narodilo se z něj ošklivé mládě. Všichni se mu posmívali, ale nakonec koukali, když z něj vyrostla nádherná labuť. Vytrvalý cínový vojáček - Příběh vypráví o cínovém vojáčkovi s jednou nohou, kterému se líbí malá panenka z papírového zámku. Jednou vojáček vypadne z okna na ulici. Najdou ho kluci a v lodičce z novin ho vypustí do kanálu. V řece ho sní ryba, tu uloví rybáři a prodají ho na trhu. Vojáček se jak zázrakem dostane do své rodiny, svého pokoje. Ale kluk ho hodí do ohně a panenka k němu spadne také. Shoří spolu a z panáčka zůstane jen loužička kovu.
Názvy pohádek: Sněhová královna, Pastýřka a kominíček, Sněhulák, Ošklivé kachňátko, Holčička se sirkami, Starý dům, Kouzelný vršek, Běžci, Látací jehla, Hlemýžď a růžový keř, Chrobák Čápi, Vytrvalý cínový vojáček, Skřítek u hokynáře, Slavík.

Táta nemá smutky rád

Vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze 1985.
Počet stran: 105
Autor: Martina Drijverová
Ilustrace: Denisa Wagnerová
Literatura: dívčí román
Kniha Táta nemá smutky rád je další příběh o holčičce Janě, která již navštěvuje pátý ročník základní školy. Se sestrou Evou ze čtvrté třídy mají neustále nějaké neshody a mladší sestřičce Kateřině jsou již dva roky. V této knížce se její rodina seznámí s rodinou Galbovských a Jana se zamiluje do jejich syna Evžena, kterému je už dvacet jedna let. Jana začne mít větší problémy ve škole, ale i doma, je nesoustředěná a myslí na Evžena. Poslední kapkou je, že se jí v parku ztratí sestřička Katka. Kačenka začne po tomto dobrodružství marodit a tatínek se na Janu velice zlobí. Jana se začne ve škole více snažit. Přátelství s rodinou Galbovských skončí ve zlém díky chamtivosti paní Galbovské. Evžen se ožení, Jana je z toho nejprve smutná, ale nakonec je ráda, že je ještě dítě a může se kdykoliv smát, hrát nebo jen tak lézt po stromě.
Charakteristika postav: Jana je hodná, zamilovaná, nesoustředěná. Eva připadala Janě hodně dětská, ale nakonec byla ráda, že ji má. Tatínek a maminka jsou hodní, měli se rádi, jako rodina drželi při sobě. Paní Galbovská je povrchní, nafintěná, prolhaná, přátelila se s Koukolíkovými jen kvůli obrazu.
Kniha se mi velice líbila, vypráví ji holčička mého věku. Kačenka mi připomínala moji stejně starou sestřičku Madlenku. Doporučila bych ji Marjánce, protože si myslím, že by ji zaujala. Je určena pro dívky od osmi let. Přečtení knihy mi trvalo asi týden.
Názvy kapitol: Eva a já, Naše škola, Náš dům, Jak to všechno začalo, Evžen, Těžké časy, Návštěva, povídání s Evženem, Narozeniny, Nic mě nebaví, Katka, Vánoce, Eva, Obraz, Oznámení, Svatba.

Dášeňka, čili život štěněte

Nakladatelství: Levné knihy KMa
Místo a rok vydání: v Praze roku 2000
Počet stran: 75
Autor a ilustrátor: Karel Čapek
Druh literatury: příběh se zvířecím hrdinou
Tato knížka vypráví o fence Dášence, která se narodí psí mamince Iris. Dášenka se musí všemu naučit, od otevření oček, chození, až k pití mlíčka od maminky. Dášenka je neposedná, tropí různé lumpárny, například zápasí s prádlem, bojuje se smetákem a ráda útočí na nohavice. Její páníček jí rád vypráví psí pohádky, například Pohádku o psím ocásku, Proč teriéři hrabou, O Foxovi, O Alíkovi, O dobrmanech, O chrtech a jiných psech, O psích zvycích, O lidech.
O psích zvycích
Pan Čapek vypráví Dášence, jak před tisíci lety žili psi ve smečkách na velikánských loukách. Vždy před spaním se třikrát otočili do kolečka než si ulehli. A to jim zůstalo dodnes, i když spí na lenošce, tak si připravují ležení.
Charakteristika jednotlivých postav: Dášenka je divoká, rozpustilá, má ráda svého páníčka. Iris je hodná a starostlivá maminka.
Kniha se mi velice líbila, humorně vypráví o malém štěňátku Dášence. Vybrala jsem si ji, protože mám ráda příběhy o zvířátkách. Doporučila bych ji Marjánce, protože mají doma každý rok podobné psí uličníky. Kniha je určena pro děti od šesti let. Příběh jsem přečetla během víkendu.

Jak vytrhnout velrybě stoličku

Nakladatelství: Mladá fronta
Místo a rok vydání: Praha 1984
Počet stran: 124
Autor: Marie Poledňáková
Ilustrace: Zdeněk Smetana
Literatura: rodinná komedie
Knížka vypráví o malém klukovi Vaškovi, který žije jen s maminkou. Nemá tatínka, ale moc, si ho přeje. Mamince hledá ženicha, za což se na něj maminka moc zlobí. O jarních prázdninách jedou spolu na hory do Krkonoš. Vašek zde potká náčelníka horské služby Luboše, který se mu moc líbí. Líbí se i po letech odloučení mamince. Maminka musí na pár dní zpátky do Prahy, tancovat v baletu. Luboš s Vaškem si užívají zimy a je jim spolu dobře. Lubošovi časem dojde, že Vašek je jeho syn. Po návratu domů to Vaškovi řekne, ale ten se na něj zlobí, protože si myslí, že jeho tatínek horolezec umřel v horách. Vašek se začne Lubošovi vyhýbat, usmíření nenapomůže ani nový pejsek. Až když si maminka v práci zlomí nohu, tak se dají kluci dohromady. A Vašek je šťastný, že má tatínka.
Charakteristika: Maminka je hodná, starostlivá, unavená z Vaškových lumpáren. Vašek je rozpustilý rošťák s dobrým srdíčkem. Tatínek je hodný, je pro každou legraci.
Kniha je hezky, humorně napsaná. O prázdninách jsem viděla v televizi film a velice se mi líbil, proto jsem se rozhodla, přečíst si také knihu, kterou máme doma v knihovně. Knížka se mi velice líbila a doporučila bych ji Marjánce, protože má doma tatínka, s kterým je také legrace. Kniha je určena pro čtenáře od osmi let i pro celou rodinu, mojí mamince se také moc pěkně četla. Knížku jsem četla asi čtrnáct dní.

Jak dostat tatínka do polepšovny

Nakladatelství: Mladá fronta
Místo a rok vydání: Praha 1987
Počet stran: 158
Autor: Marie Poledňáková
Ilustrace: Jakub Mach
Literatura: rodinná komedie
Knížka vypráví další příběh kluka Vaška. Vašek je o něco starší a moc se těší na prázdniny, které si má užít s tatínkem a maminkou u dědy na horách. Vašek si už od mala moc přeje být horolezcem, ale mamince se to moc nelíbí, protože má o Vaška strach. Proto i zakáže, aby chlapi o dovolené lezli po skalách. Tatínek zákaz s Vaškem poruší a je velké zle, sejde i ze svatby, která se měla konat u dědy. Maminka i s Vaškem odjíždí do Prahy. Příběh nakonec skončí dobře, do Vaškovy rodiny má přibýt malé miminko.
Charakteristika hlavních postav: Maminka je hodná, starostlivá, nemá pochopení pro Vaškovy a tátovy záliby. Vašek je rozpustilý, velký pokušitel maminčiných nervů. Tatínek je hodný, je pro každou legraci, lehkovážný.
Kniha je hezky, humorně napsaná. Vybrala jsem si ji po přečtení prvního dílu. Velice se mi líbila a doporučila bych ji Monice, protože má také ráda legraci. Je určena pro čtenáře od osmi let, i pro celou rodinu. Knížku jsem četla asi deset dní.

Nejkrásnější pohádky o pyšných princeznách

Vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2008.
Počet stran: 59
Autor: Jan Vladislav
Ilustrace: Andréa Korbelářová
Literatura: pohádky
Malá Mette byla pasačka ovcí. Mladý anglický princ se vydal do světa si najít nevěstu. Mette mu předpověděla, že si ji jednou vezme za ženu, ale princ jí nevěřil. Na zámku měli zázračný kámen, který prozradil princi, jaký který člověk je. První princeznu odhalil, že lže, že není skromná. Druhá princezna předstírala píli a třetí upřímnost. Čtvrtá princezna se zalekla a poslala místo sebe na zámek pasačku Mette. Kámen řekl princi, že to je ta pravá nevěsta pro něj. Když princ zjistil, že je to Mette, nejdříve tomu nechtěl věřit, ale nakonec si svoji nevěstu Mette odvezl na zámek.
Charakteristika: Mette je skromná, pilná, upřímná. Princ je hodný, ale nevěřící.
Kniha se mi velmi líbila, mám ráda pohádky. Doporučila bych ji Petře Šteflové, kniha má větší písmena a dobře se čte. Vybrala jsem si ji, když jsem šla číst pohádku své mladší sestřičce. Je určena čtenářům od šesti let. Přečtení mi trvalo jeden týden.
Kapitoly: Dlouhý nos, O malé Mette, O Jozovi a Jankovi, Král Drozdivous,Protančené střevíčky, Pasáček vepřů.