Michael Stehno

Soukromý detektiv Perry Panter

Autor: Markus Grolik
Vydalo nakladatelství Fortuna Libri Praha v edici Jupiter roku 2011.
Kniha má 80 stran.
Hlavní postava: Perry Panter je kocour, který se už nemůže dívat na seriály, kde hlavní postava je pes, který pomáhá svému páníčkovi vyřešit detektivní zápletku, nejvíc jej rozčílil komisař Rex. Otevře si detektivní kancelář za tři konzervy tuňáka na den, vezme jakýkoli případ. Nosí svůj oblíbený dlouhý kabát.
Perry Panter si otevře soukromou detektivní kancelář v páníčkově staré garáži, nejdříve se zakázky moc nehrnou, ale jednoho dne konečně jedna přijde. Holčičce se ztratila kočička, a tak se Perry pouští do akce. Stopy ho dovedou až do „opuštěného“ domu, kde se napínavě vloupe dovnitř. V kleci objeví kočičku. Tu unesla majitelka nejtlustšího psa na světě. A protože se blíží závody, konající se druhý den, chtěla ji vykrmit a vyhrát i s kočkou. Perrymu se podaří kočičku osvobodit a utéct střechou zpět. Za záchranu si od holčičky vyslouží rybí konzervy. Největší záhadou však bude vyřešit záhadu u jeho kamaráda kocoura v pizzerii, kde se ztrácí sýr a někdo jej dokonce vydírá. Perry nastraží past rozehřátého parmazánu, do kterého zločince lapí, ti se nalepí a tak bude od nich pokoj.
Knihu jsem četl, protože jsem ji dostal od paní učitelky na konci školního roku. Moc se mi líbila. Měla hezké ilustrace. Doporučil bych ji svému spolužákovi Filipovi, neboť má rád detektivní příběhy.
Ilustroval: Markus Grolík
Žánr: detektivní příběh
Kniha je zajímavá svými hezkými ilustracemi. Četl jsem ji jeden měsíc.
Kniha je určena pro dobré čtenáře od osmi let.

Klabzubova jedenáctka

Autor: Eduard Bass
Vydalo: Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954
Počet stran: 118
Knihu jsem četl jeden měsíc.
Hlavní postavy: Starý Klabzuba a jedenáctka
Ilustrátor: Josef Čapek
Kniha mě zaujala, je to příběh ze života. Doporučil bych jí Ondrovi Součkovi a Pavlu Fuxovi, protože je zajímavá a veselá.
V malém domečku žil chudý chalupník se svou ženou a s jedenácti syny. Jednoho dne se chalupník rozhodl, že udělá ze svých synů fotbalové družstvo. Druhý den ráno prodal kozu a za peníze koupil dva fotbalové míče. Poté hned začali trénovat - cvičili, hráli, kopali, běhali. Cvičili celé tři roky a přesně po třech letech přišel jejich otec, že mohou hrát ve třetí lize. Byli trochu rozzlobení, že jsou teprve ve třetí lize. Na jaře se začalo hrát mistrovství. Kluci měli hrát s A. C. Hlubočepy. Začalo se a Klapzubova jedenáctka dala soupeřům 39 gólů. Skončila první polovina a Hlubočepy už nechtěly nastoupit, protože to prý není třetí liga. Rozhodčí řekl, že se domluví s župou. A tak udělal, po chvíli prohlásil, že Klapzubova jedenáctka postupuje do druhé ligy. Po týdnu jim přišel telegram, že v neděli hrají s S. K. Vršovicemi. V neděli byli ve Vršovicích a zase vyhráli, dali jim 14 gólů. Díky tomu postoupili do první ligy. Klapzubova jedenáctka porážela jeden klub za druhým. V semifinále měli proti sobě Spartu. Další týden hráli se Slávií Union. Klapzubova jedenáctka vyhrála 9:0. Starý Klapzuba musel promluvit k 20 000 lidí z balkónu, protože jeho družstvo vyhrálo v mistrovství se skóre 122:0. Chodili k nim pánové, kteří jim dávali nabídky na hraní a všechny Klapzuba přijal. Hráli ve Španělsku a všude po Evropě. A vždycky vyhrávali. Když už byli slavní po celém světě, tak se k nim přidal anglický princ. Princ trénoval s Klapzubovou jedenáctkou každý den a po roce vypadal stejně jako oni. Naposled měli hrát v Austrálii. Tam je zajal místní kmen lidožroutů a vzal jim všechny věci. Když přijel tlumočník, tak jim ty věci zase vrátili. A pak s nimi hráli fotbal, ale lidožrouti po první čtvrtině utekli. A jejich náčelník uznal, že vyhráli Klapzubáci. Klapzubáci pak lidožroutům utekli a tím kniha končí.
Žánr: povídka
Charakteristika postav: Klapzubáci si stojí za svým cílem stát se nejlepším družstvem na světě.
Kniha je určena pro děti od sedmi let.

Já Baryk

Napsal: František Nepil
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Kniha je pro děti od pěti let, má 12 kapitol na 37 stranách. Přečetl jsem ji celou za jeden týden. Doporučil bych jí Adamovi Zítovi, protože má rád komedie.
Hlavní postavou je pes Baryk. Zaujal mě hlavně psí kalendář.
Žánr: pohádka
Knihu jsem si vybral, protože mám doma taky pejska.
Psí kalendář: Leden - Měsíc svěšené oháňky, Únor - Měsíc sněhuláků, Březen - Měsíc mžourání, Duben - Měsíc čiperných blech, Květen - Měsíc psích songů, Červen - Měsíc hromdoškopků, Červenec - Měsíc psí zdatnosti, Srpen - Měsíc opuštěných Baryků, Září - Měsíc chlupů, Říjen - Měsíc mastných kostí, Listopad - Měsíc urousaných pacek, Prosinec - Měsíc studeného kastrůlku.
Nejvíc se mi líbila kapitola Já Baryk a můj bažant. Byl listopad - měsíc urousaných pacek. Za jejich zahradou byl jeden bažant a ten si vždycky povídal s Barykem. Bažant neměl rád letecký den, protože to vždycky někdo odnese. Tak mu Baryk poradil: "Až nás uvidíš pochodovat do terénu, nelítej do polí, leť do vsi. Tam se střílet nesmí." Bažant ho poslechl a tak přežil letecký den ve zdraví.
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1977.
Charakteristika postav: Baryk je hodný a dobrosrdečný. To lze poznat podle toho, že každému pomáhá a radí.
Názvy kapitol: Já Baryk a má vlaštovka, Já Baryk a můj srnec, Já Baryk a můj bažant, Já Baryk a má vrána, Já Baryk a mé sýkorky, Já Baryk a můj zajíc, Já Baryk a můj ježek, Já Baryk a můj čáp, Já Baryk a můj šnek, Já Baryk a můj slepýš, Já Baryk a můj krtek, Já Baryk a má žába.

Staré řecké báje a pověsti

Napsala: Jana Eislerová
Ilustroval: Antonín Šplíchal
Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2011.
Počet stran: 55
Žánr: báj, pověst
Názvy kapitol: Co si vyprávěli staří Řekové, Prométheus, Perseus a hlava Medusy, Perseus a Andromeda, Bellerofontes a Pegas, Hrdina Herakles, O strašné hydře a božské lani, Augiašovy chlévy, Zkrocení Kerbera, Putování pro zlatá jablka Hesperidek, Pomstychtivý kentaur, Daidalos a Ikaros, Theseus a Minotaurus, Friklos a Hellé, Plavba pro zlaté rouno, Iasonova zkouška,Orfeus a Eurydika, Paris a tři bohyně, proč Řekové vyhlásili válku Trojanům, Achilles a Hektor, O trojském koni, Odysseus na ostrově Kyklopů, Odysseova dobrodružství na moři, Odysseův návrat domů, Arion, Král Midas, Faeton syn boha Hélia.
V dávných dobách žili na jihu Evropy Řekové. Ti si rádi vyprávěli příběhy o králích, bozích, válkách a hrdinech. V Řecku měli bohů mnoho, bohové sídlili na hoře Olymp. Nejvyšším Vládcem bohů byl Zeus. Zeus byl spravedlivý a chránil čestné a spravedlivé lidi. Jeho manželka, bohyně Héra, byla ochránkyní rodiny. Zeusův bratr se jmenoval Poseidon a byl vládcem moře, dalším bratrem byl Hádes a byl bohem podsvětí. Aténa byla bohyní moudrosti a Bůh světla byl Apollón. Artemis byla bohyní krásy a její syn Erós byl bohem lásky. Koho trefil šípem, ten se okamžitě zamiloval. Áres byl bůh války. Hélios byl bohem slunce a Dionýsos byl bůh vína. V této knize jsou pověstí o bozích a lidech. Píše se zde o hrdinských činech, dalekých cestách, o věčném boji dobra a zla.
Tato kniha se mi líbila hlavně svými hezkými ilustracemi. Doporučil bych jí všem spolužákům, hlavně Marii, má ráda pověsti a bajky. Nejvíce mě zaujala pověst o Heráklovi.
Herkules byl synem Dia a Zeus mu dal velkou sílu. Jednou, když byla noc, seslala na zem do kolébky k malému Héraklovi jedovaté hady, aby Herkula zabili, ale ten se probudil a hady zabil. Když byl velký, poslala ho Héra ke králi, který mu měl dát deset úkolů, a když to udělal, poslal ho zabít lva. Herkules na něj čekal v houští a měl připravený luk. Lev vylezl a Herkules vystřelil, ale šíp se odrazil od jeho kůže a tak se na něj musel vrhnout a udusit ho. Herakles měl pak ještě hodně úkolů a když už byl starý, jeho ženu unesl kentaur a Herakles ho musel zabít. Heraklova žena vzala jeho krev a když jednou Herakles podvedl svou ženu s jinou ženou, večer ho potřela kentaurovou krví a Herakles umřel.
Knihu jsem četl jeden měsíc. Je pro děti od šesti let.
V textu se mně líbila divná slova (jména). V knize se mně líbily krásné ilustrace.
Charakteristika postav: Všichni hrdinové jsou odvážní a stojí si za svým cílem. Bohové jsou hodní, ochraňují hrdiny. Draken je zlý, chtěl sežrat Andromedu. Medůza je zlá, kdo se na ni podívá, zkamení.

Kluci, hurá za ním!

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1978.
Kniha má 131 stran.
Napsal: Václav Řezáč
Ilustroval: Josef Čapek
Druh literatury: dětský detektivní příběh
Tři kluci - Valnoha, Zrzek a Sirka jsou nejlepší kamarádi. Snaží si najít tajné místo, které by se stalo jejich skrýší, až najednou najdou jeskyni. Schovají si do ní krabice se stříbrným nádobím a dvoulampovku s tlampačem (rádio). Jednoho dne jdou ke své skrýši a uvidí zloděje, jak jim tam rozhazuje stříbrné nádobí a bere si do svého kufříku Valnohovu dvoulampovku s tlampačem a prchá na autobus. Naštěstí má s sebou Valnoha kolo a vydává se za ním, ale autobus nemůže dostihnout. Rozhodnou se, že musí lupiče dopadnout. Vydají se za dědou Zachariášem, správcem zámečku pana Dobeše, aby jim pomohl, ale on je vidí zrovna, jak přelézají zeď. Spustí na ně bandurskou, protože si myslí, že si jdou na zahradu u zámečku hrát kopanou. Kluci se leknou a začnou utíkat, děd Zachariáš v tom okamžiku zakopne. Valnoha si toho všimne, obrátí se a běží mu na pomoc. Díky tomu se skamarádí a dokonce se o něj pár týdnů starají. Děd za ochotu daruje Valnohovi křišťálovou kouli. Valnoha se z ní snaží vyčíst obličej zloděje, ale marně, žádný se neobjevuje. U Zrzka to dopadá stejně. Nakonec se to podaří až Sirkovi, a koho tam nevidí, hostinského Ferbuse. Sirka se vydává za ním a přitom slyší, jak Ferbus navádí svého číšníka, aby vykradl dědu Zachariáše. Kluci vymyslí plán. Valnoha se Zrzkem vběhnou do hospody a objednají si malinovky. Namluví hostinskému, že děd Zachariáš nechává v zámečku otevřené okno od 12 do 14, aniž by tam byl. Druhý den už je Ferbus s Nyklíčkem u zámečku. Děd odchází jako pryč, ale přitom projde kolem zdi a vrátí se do zámečku dvířky pro služebnictvo. Oba lumpové využívají situace. Číšník přelézá zeď, a hle opravdu je otevřené okno. Přeleze dovnitř, ale z okna spadne na podlahu a okenice se za ním zabouchne. Stěny pokoje jsou pokryty děsivými maskami, lebkami a vycpanými zvířaty. Navíc papoušek Koko hovoří uvnitř obří lebky. Nyklíček je vyděšený, lituje svého činu a volá o pomoc. Vysvobodí jej a vyzpovídají. Zjistí, že to dělal pro svou malou holčičku, aby neumřela hlady. Kluci se pro ni vypraví do hospody, ale ta hoří. Holčička volá z okna. Zrzek vyšplhá po okapu. Ale nemůže ji snést dolů. Vyhází peřiny, slamník, prostěradla a šatstvo, aby spadla do měkkého. Mezitím Valnoha se Sirkou doběhnou k hasičské zbrojnici a začnou zvonit na poplach. Dvoulampovka s tlampačem shoří, a proto si Valnoha vyrobí dvě nové a jednu dá dědu Zachariášovi.
Charakteristika: Valnoha je nejstarší, odvážný, protože se nebál pronásledovat zloděje a řídí celou partu. Zrzek má rád dobrodružství, rád leze po stromech, svou odvahu prokázal, když zachránil malou holčičku. Sirka je obětavý, byl ochotný pomoci starému Zachariášovi, i když je předtím huboval. Děd Zachariáš je starý sluha pána zámku a hlídá jeho muzejní sbírky. Nyklíček je číšník v hospodě u Ferbuse a musí pro něj krást, aby měl peníze pro sebe a svou dceru. Ferbus je vychytralý, protože nutí Nyklíčka k loupežím.
Kniha je zajímavá napínavým dějem a hezkými ilustracemi. Moc se mi líbily ilustrace. Knihu jsem si vybral, protože mi ji doporučila moje maminka. Já bych ji doporučil Ondrovi Součkovi, protože má rád detektivní příběhy. Je určena pro děti od devíti let. Četl jsem ji dva dny.
Názvy kapitol: Valnoha, zrzek a sirka se představují; Lesní skrýše; Kdo je tam?; Kluci, hurá za ním!; Strážce pokladu; Kdo byl děd Zachariáš?; Kdo nám poradí?; Křišťálová koule; Co viděl Sirka; Už ho máme; Proč jste ho pustili?; Sirka slídí; Příběh se nám zamotává; Co si přejete mladí páni?; Už je tam!; Pozor, vojáci! Chopte se ho!; Nyklíček se zpovídá; Pomoc hoří!; Zrzkovo hrdinství; Třikrát: sláva!

Ježek bohatýr, povídky a pohádky

Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1954.
Počet stran: 38
Ilustroval: Václav Junek
Druh literatury: povídky a pohádky
Kniha obsahuje šest příběhů o zvířatech: 1. Ježek bohatýr – Napsal: A. N. Tolstoj
Telátko uvidělo ježka a chtělo ho sníst. Ježek se svinul do klubíčka, a tak píchnul telátko do jazyka. O jeho chrabrosti za chvíli věděl celý les.
2. Liška – Napsal: A. N. Tolstoj
Pod osikou spala liška a měla zlodějské sny. Ježek, datel a vrána už to s ní nemohli vydržet a jak se na ni domlouvali, lišce se slova zkomolila a promítla do snu. Vylekala se, a jak se probudila, napíchla si nos o ježčí bodliny. Od té doby se už liška v lese neobjevila a přestala krást.
3. Vrabčák – Napsal M. Gorkij
Malý vrabčák neuměl létat, strašně rád se díval z hnízda a pozoroval svět. Maminka s tatínkem se mu snažili vysvětlit, jak svět funguje, ale malý vrabčák si jej vymýšlel po svém. Jednou se vykláněl moc z hnízda, zafoukal vítr a vypadl na zem. Byla tam zrzavá kočka, která jej chtěla sníst. Když to uviděla jeho maminka, slétla za ním. Malý vrabčák se snažil zamávat křídly a poprvé vzlétl. Mamince kočka vytrhala jen peří z ocasu.
4. Šedokrčka – Napsal. D. N. Mamin Sibirjak
Ptáci odlétali na zimu do teplých krajin, ale jediná kachna Šedokrčka musela zůstat, protože ji na jaře napadla liška a polámala jí křídlo. Maminka jí poradila, aby se držela v tůňce u potoka, protože ta nikdy nezamrzá. Všichni odletěli a nastala zima. Za Šedokrčkou chodila každý den liška, ale led byl moc tenký. Jednou už byla liška skoro u kachničky, ale zahlédl ji lovec, vystřelil, ale liška utekla. Nalezl jen Šedokrčku a vzal si ji domů.
5. Žabka cestovatelka – Napsal: V. M. Garšim
Na rybník usedly kachny, které cestovaly na jih. Žabku strašně zajímalo, co je ten jih. Když se dozvěděla, že je tam teplo a spousta much, chtěla letět s nimi. Vymyslela, že se pusou bude držet proutku a dvě kachny jej ponesou. Jak letí, lidé se diví, co vidí. Žabka pyšná na svůj vynález, chce lidem říct, že jej vymyslela ona. Zavolá, a tak spadne, naštěstí do rybníka za vesnicí. Na jih už nedoletí.
6. O hašteřivé myši a bohatém vrabci – Napsal: V. I. Dal
Byla myš a vrabec, kteří nalezli sýpku plnou obilí. Domluvili se, že všechno budou dělit na polovinu. To trvalo jeden rok, druhý rok, ale třetí rok si hospodář postavil novou sýpku a do staré už žádné nové obilí nenavozil. Zbyla jen troška zrní. Myš se nechtěla dělit, prokousala díru, obilí propadalo k myšce a vrabcovi nic nezbylo. Vrabec svolal kamarády vrabce a šli si stěžovat ke králi zvířat, ke lvu. Jenže ten chtěl spát a nic nevyřešil. Vrabci odletěli ke svému králi ptactva, orlu skalnímu. Svedla se bitva mezi ptactvem a savci. Jako první z boje utekla právě hašteřivá myš, lev se naštval, ukončil bitvu a nastalo příměří. Vyhlásil, aby mu myška byla vydána, ale ona prchla. Vrabci zbylo veškeré obilí ve staré sýpce a stal se z něj boháč.
Charakteristika postav: zvířata mají podobné chování jako lidé.
Příběhy v knize byly krátké a napínavé. Měly spoustu krásných ilustrací. Vybral jsem si ji, protože to byla oblíbená knížka mého dědečka, když byl malý. Doporučil bych ji Pavlu Fuxovi, protože má rád povídky o zvířatech. Je pro děti od osmi let. Četl jsem ji dva dny.

Bratr Jan Paleček

Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1958.
Počet stran: 52
Autor: Jan Herben
Ilustroval: Václav Bláha
Druh literatury: historické povídky o husitech
Kniha mluví o životě bratra Jana Palečka, který byl dvorním šaškem krále Jiřího z Poděbrad. Nejvíce se mi líbila kapitola o tom, jak Paleček posuzoval rady českých pánů. Paleček se nejčastěji vydával na cesty po venkově tenkrát, když král Jiří odjel do válek. Tam ho Paleček nechtěl doprovázet, neboť se nechtěl dívat na prolévání krve.
Kniha se skládá z povídek, jak Jan Paleček v roli šaška českého krále se pokoušel pomáhat chudým lidem. Bratr Paleček byl člověk, který chtěl, aby si všichni lidé byli rovni a žili tak, jak to Kristus Pán učil. Po jeho smrti lidé porozuměli, že byl moudrý a spravedlivý. Říkali mu český filosofus.
Charakteristika hlavních postav: Šašek bratr Jan Paleček byl spravedlivý a hodný člověk. Král Jiří z Poděbrad je moudrý, protože naslouchá Janu Palečkovi.
Kniha je z období husitských válek. Zaujalo mě, že si z každé kapitoly mohu vzít vždy nějaké poučení.
Tuto knihu doporučím Filipovi, protože má rád dějepis. Doporučil mi ji děda, protože ví, že se zajímám o historii.
Kniha se mi líbila, protože byla o slušném člověku. Je určena pro čtenáře od jedenácti let. Četl jsem ji dva dny.
Kapitoly: Počíná se historie o bratru Palečkovi, O nalezení Palečka, Paleček se při hostině domohl větších ryb, Paleček se zastal chudáků ve špitále, Paleček zachránil nevinného před popravou, Paleček pomohl opuštěnému žebrákovi, Paleček pokáral kněžský přepych, Paleček poučil bohatého zemana, Paleček zahanbil necitelnou paní, Paleček chtěl napravit nebezpečného tuláka, Paleček obdaroval zbojníka, Paleček posuzoval rady českých pánů, Paleček radil králi, jak má psát německému císaři, Paleček napomenul krále pro pýchu, Paleček stále pečoval o nuzáky, Paleček vrátil královnu z pouti domů pracovat, O stáří a smrti Palečka.

Bubáci a hastrmani

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1976.
Počet stran: 125
Napsal: Josef Lada
Ilustroval: Josef Lada
Druh literatury: pohádkové povídky
Ve vesničce Syslově uprostřed hlubokých lesů žije strašidlo Mulisák a jeho syn Bubáček. A také tu žije Hastrman Brčálník se svým synem Pulcem. Bubáček s Pulcem jsou velcí kamarádi. Rádi spolu tráví spoustu času a většinou vyvádějí lotroviny. Jednou se Mulisák s Brčálem dohodnou, že synky pošlou do školy a do světa, aby jim mohli předat svou živnost a nakonec po mnoho letech se jim to podaří. Každou neděli se scházeli vesničané ve mlýně poslouchat vodníka Brčála, aby jim vyprávěl, co se dříve v Syslově dělo. Když ještě žil pradědeček tohoto rybáře, tak se jim jednou stalo, že se jim nastěhovalo na půdu strašidlo. Nic nepomáhalo, ani zaříkávání konopné báby. Až jednou šel okolo chasník Nebojsa. Mlynář se mu se vším svěřil a Nebojsa povídá, to je lehká věc, podlahu tu máte popraskanou, nanoste sem hlínu a to strašidlo vám tu hlínu ušlape a vsaďte se, že to ani tři dny nevydrží a opravdu to ani tři dny nevydrželo. Mlynář byl rád a zůstal ve mlýně.
Charakteristika postav hlavnich postav: Mulisák je staré a hodné strašidlo, protože se snažil pomáhat lidem. Bubáček je zlobivý, pořád dělá nějaké lotroviny. Pulec je zlobivý, pořád dělá nějaké lotroviny s Bubáčkem. Brčálník je hodný, snaží se pomáhad Mulisákovi.
V textu mě zaujala větší písmena, než jsem zvyklý.
Kniha má 18 kapitol: Bouřka ve škole, Mulisákův Bubáček, Letecké dobrodružství Vašíka a Marjánky, Večerní šplechty ve mlýně, Povídka o dvou zlodějích, Mulisák na návštěvě u paní hraběnky, Pulcova krasojízda s kočkami, Dva povedení učedníci a další. Je po čtenáře od šesti let. Četl jsem ji šest dnů. Doporučil bych ji Pavlovi, protože si myslím, že má rád podobné příběhy.
Kniha se mi líbila svými hezkými ilustracemi. Doporučila mi ji máma, protože ji v mém věku taky četla.

Mýty a legendy - Indiáni

Vydalo nakladatelství GEMINI spol. s. r. o. Praha 1993.
Autor: Alain Quesnel
Ilustrátor: Francois Davot
Počet stran: 47
Druh literatury: Legendy a povídky
Jak se zrodila země podle Apačů z Nového Mexika: V oné době byl svět pokryt jen vodou skrývající podzemní svět, v něm žili všIchnI živí netvorové. Ihned nato vyšla jitřenka. ČernÝ medvěd, celý rozzlobený, SE utíkal skrýt se do tmy. Příznivci světla vyhráli ještě druhé kolo. Východ znachověl a taky hnědý medvěd utíkal pryč. Apači znali jeden vchod do jiného světa, ale nemohli se tam dostat, a tak udělali z orlích per žebřík. Jenže když na to člověk stoupl, Péra SE propadla. Tak potom udělali z bizoních rohů žebřík, protože dřív měli bizoni rohy rovné, a tak když na ně člověk stoupl, tak se rohy bizonů prohnulY. Proto je mají prohnuté. Pak se zase vrátili domů a museli čekat ještě mnoho let, než byla na zemi pevnina. Jednou ještě nebyla ta pravá chvíle, jeden krkavec a jezevec vstoupili na zem a tak mají dodnes černé tlapky a pařáty. Potom poslali krkavce, a tomu řekli, běž se podívat na zem, zda je suchá. A krkavec letěl a zjistil, že na zemi se dá žít. Tak potom indiáni šli na zem, udělali si tam své osady.
Charasteristika jednajících postav: Krkavec je obětavý, letěl na zem se podívat, jestli je suchá. Jezevec je hloupý, vstoupil na zem, i když nebyla ta pravá chvíle. Indiáni jsou trpěliví, čekali než bude zem suchá.
Názvy kapitol: Jak se zrodila země (Apači, Nové Mexiko), První lidé (Vintuové, Kalifornie), Přítel bizonů (Kadoové, Arizona), Zloděj světa (Tlingitové, Kanada), Syn bouře (Apači, Arizona), Kičikavanova cesta (Menominíové, Missouri), Stan s parní lázní (Siuxové - Lakotové, Velké pláně), Svět duchů (Čipevajové, Kanada), Hadí jeskyně (Arikarové, Missouri), Iktinikiho cesta (Kutenajové, Kanada), Zajatec černého netvora (Vičitové, Kansas), O muži, který se nechtěl ženit (Vičitové, Kansas a Oklahoma), Hromoví ptáci a příšera (Arikarové, Missouri) a další.
Kniha mě zaujala svými hezkými ilustracemi a fotkami. Doporučil bych ji Ondrovi Zítovi, protože se myslím, že má rád Indiány. V textu mě zaujalo, že zde popsané legendy.
Knihu mně doporučil strýc, protože ví že mám rád Indiány. Je pro děti od devíti let. Četl jsem ji dva týdny.

Kubíček, kluk ze samoty

Vydalo Státní nakladatelství Praha roku 1946.
Kniha má 96 stran.
Napsal: Jakub Honner
Ilustroval: O. Cihelka
Druh litelatury: příběh ze života (povídky)
Kubíček je malý kluk a celá rodina se mu věnuje. Když byl větší, narodil se mu bratříček Pepíček. Nejdříve ho rozčiloval, ale pak se s ním skamarádil. Jednou se v sadu usídlil roj včel. Kubíček chtěl vědět, co se bude dít když zatřese rojem. Roj mu spadl na hlavu a dostal strašně moc štípanců. Nakonec mu pomohl tatínek. Ve škole se nechoval moc slušně. Když přečetl svou první knížku, byl na sebe velice hrdý. Jednoho dne dostal od dědečka kolo. Byl na něj strašně pyšný. Domů si ho vezl jako svátost. Jednou onemocněla dědouškova straka a dědovi došly léky. Kubíček vzal kolo a jel do Budějovic. Nakonec dojel a léky pro straku dovezl a straka se uzdravila. Netrvalo dlouho a už měl čtyři sourozence. Když Kubíček vychodil tři třídy měšťanky, doporučil mu pan učitel Stejskal, aby šel na studie do učitelského ústavu. Kubíček šel na zkoušky a udělal je. Všichni se z toho doma radovali.
Charakteristika postav: Kubíček je malý kluk z vesnice, který se snaží objevovat krásy života.
Kniha je pro čtenáře od devíti let. Přečetl jsem ji za tři dny. Doporučila mi ji maminka, protože ji v mém věku také četla.
V textu mě zaujalo, že je kniha ze života autora. Doporučil bych ji Pavlovi, protože je ze života chlapců jako jsme my.
Kniha se mi líbila, má moc krásné ilustrace.
Kapitoly: Jak Kubíček přestal dudat, První přátelé a druhé neštěstí, Kubíček včelařem, Kubíček detektivem, Trampoty s Valdíkem, U cestáře - zubaře, Čtvernohý poslíček, Kubíčkův zachránce, Na dubenské pouti, Jak Kubíček přestal šišlat, Nepravé uhlíky, Poprvé ve škole, Hvězdička na nebi, Jeho první knížka, Pro dědouška, Udělal.

Chobotnice z Čertovky

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2008.
Kniha má 139 stran.
Napsal: Ota Hofman
Fotografie ze seriálu: Jan Kuděla
Druh literatury: moderní pohádka zpracovaná i jako seriál pro děti
Tato kniha je o rodině, která bydlí v Praze na Kampě. Mají dvě děti Honzíka a Evu. Maminka zpívá v opeře, a tatínek jezdí kamionem. Maminka chtěla jet na dovolenou a tak jeli na dovolenou karavanem do Portugalska. Sjeli z cesty a chtěli si odpočinout. Zaparkovali na pláži a šli se vykoupat, jenže se právě potopil tanker s ropou. V moři probíhal výzkum podmořského života nazvaný Projekt IV., který vedl profesor George. Našli v hlubinách moře dvě placky, modrou a zelenou. Při přepravě jim hmota utekla. Na pláži ji našel Honzík. Uplácali si s Evou dvě chobotničky. Chobotničky jim utekly a schovaly se do karavanu. Když se Holanovi vrátili z dovolené, zjistili, že si přivezli chobotničky s sebou do Prahy. Druhý den jely děti na prázdniny za dědou do Lhoty. Profesor George pátral po hmotě, až dorazil do Prahy. Na konci prázdnin se děti vrátily zase do Prahy. Rodiče se hádali a poté se i rozvedli. Tatínek se odstěhoval, bydlel v karavanu na dvoře. Děti chodily do školy a hrály si s chobotničkami. Užili si moc legrace. Maminka slavila s dědou Štědrý den a přišel i tatínek a rodiče se dali zase dohromady. Chobotničky se chtěly vrátit zase do moře, kde je nebude nikdo hledat. Děti se s chobotničkami rozloučily a ony se proměnily v ptáky a odletěly do Portugalska.
Charakteristika jednajících postav: Eva s Honzíkem jsou moc hodní, pomáhali chobotničkám. Chobotničky jsou zvídavé, protože se chtějí všechno naučit.
V knize mě zaujalo, že je o chobotničkách. Knihu bych doporučil Ondrovi Součkovi, protože si myslím, že má rád chobotničky. Knihu mně doporučila máma, protože je zajímavá. Byla udělaná také jako seriál. Četl jsem ji týden. Je určena pro čtenáře od devíti let. Líbila se mi, má hezký děj. Dále mě zaujalo, že v knize jsou fotografie ze seriálu, většinou jsou totiž v knihách ilustrace. Kniha je zajímavá také tím že je ze života rodiny z Prahy.

Karlštejnské vigilie

Vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze roku 1965.
Kniha má 250 stran a je členěna do jednadvaceti příběhů, každý příběh má v názvu ženské jméno.
Napsal: František Kubka
Ilustroval: Miroslav Váši
Druh literatury: soubor povídek o ženách
Děj této knihy se odehrává na hradu Karlštejn, kde si král se svými nejbližšími přáteli vypráví večer u vína příběhy.
Inéz - V Avigonu vypukl černý mor. Každým dnem zemřelo mnoho lidí. V tu dobu byl do Avigonu poslán králem Karlem český písař Diviš z Petiřečic, který se zamiloval do neteře vlašského kardinála, Inéz. Mor se šířil všude, když už v papežském domě zemřel dvacátý člověk, přemluvil Diviš Inéz, aby s ním utekla do blízké vinice, kde v chatě bydlí vdova po viničním strážci; a tak společně uprchli. Jenže Inéz onemocněla a přála si, aby za ní přivedli jejího strýčka. Diviš tak učinil a kardinála přivedl. Ten poklekl a ruku v ruce Inéz s Divišem oddal. I stal se zázrak, Inéz se uzdravila a společně s Divišem odjela do českých zemí.
Blanka - Tento příběh vypráví o Karlu IV. a jeho choti Blance z rodu Valois. Oba se moc milovali i přes to, že Karel byl o pět let mladší. Blance vadily Karlovy časté odjezdy. Své děti nijak zvláště nemilovala, a to se přeneslo i na Karla. Jednou, když Karel zase odjel, Blanka nepochopitelně zemřela.
Blaženka - Karel poprvé potkal Blaženku na hradě Křivoklát a na první pohled se do ní zamiloval. Moc se jí styděl, a proto se jí raději vyhýbal, jak jen to šlo. Jednou, když se znovu setkali, požádal ji Karel o ruku. Poté ale musel odjet do Francie a slíbil Blažence, že až se vrátí, že bude jeho královnou. Ale nestalo se tak, protože Karel si vzal Blanku a Blaženku už nikdy neviděl.
Alena - Tento příběh vypráví o tom, jak nechal platnéř Tomáš, z Prahy hlídat čertem svou ženu Alenu. Tomáš odcestoval na tři měsíce do Antverp. Než odjel, poprosil čerta, aby hlídal jeho ženu Alenu. Slíbil za to čertovi dokonce svou duši. Čert Alenu nikdy nenachytal, ale věděl, že má noční návštěvy a proto jí řekl pravdu. Alena byla moc chytrá, a proto svedla i čerta, který se do ní zamiloval. Když se Tomáš vrátil, řekl mu čert o návštěvách i o tom, že nesplnil úkol. Tomáš chtěl Alenu zavraždit, ale ta mu na konec vysvětlila, že mu nevěrností zachránila život. Tomáš ji tedy nezabil.
Charakteristika jednajících postav: Karel IV. byl vzdělaný a moudrý, protože nikdy by nedělal to, co by si nepromyslel. Blanka je chamtivá, chtěla by Karla IV. jen pro sebe. Blaženka je hodná, měla Karla IV. ráda. Alena byla chytrá, svedla čerta a zachránila svému muži život.
Kniha je zajímavá tím, že můžeme poznat Karla IV. i z lidské stránky. V textu mě zaujalo, že jsem pochopil, jak se dříve lidé mohli pobavit. V knize mě zaujaly velmi krásné ilustrace. Vybral jsem si ji, protože mě zaujala u dědy v knihovně.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože jsi myslím, že by se mu líbila. Je pro čtenáře od patnácti let. Četl jsem ji dva dny.
Názvy kapitol: Paola, Alena, Kateřina, Apollina, Magdalény, Blaženka, Olga, Jitka, Barča, Andělka, Dina, Inéz, Nesvatá, Nesvatá, Dora, Beata, Blanka, Bianca, Anna Falcká, Anna Svidnická, Monika, Hafiza, Anežka.

V erbu lvice

Vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze 1989.
Počet stran: 221
Napsala: Alena Vrbová
Kniha nemá ilustrace.
Druh literatury: román
První polovina 13. století v Čechách byla tvrdá a nelítostná doba bojů o vládu mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Zemi ničila, lidé trpěli hladem a nemocemi. Tehdy založila paní Zdislava z Křižanova, manželka pana Havla z Lemberka po vzoru Anežky špitál. Vzdala se výsad a pohodlí šlechtického stavu a poslední léta svého krátkého života věnovala všechny své síly léčitelské práci. Žila a jednala tak, že se o jejím umění uzdravovat začaly vyprávět legendy. Je to však skutečná postava naší minulosti. Zdislava z Křižanova byla provdaná za Havla z Lemberka. Přijíždí na hrad Lemberk a začíná zde žít rodinný život. V období zimy však na hrad přichází stále více lidí, kteří žebrají o almužnu. Je mezi nimi dost nemocných. Paní Zdislava se začne o chudé a nemocné starat. To se rozkřikne a tak k hradu začne chodit čím dál tím víc lidí. Hrad už je obležen nemocnými a docházejí zásoby jídla i na hradě. V té době se vrací pan Havel z Lemberka. Když zjistí, co se doma děje, všechny chudé a nemocné od hradu vyžene. Manželce se snaží vysvětlit, že musí myslet taky na sebe. Protože svým chováním ohrožuje zdraví všech lidí na hradě a zásoby musí hlídat, aby vydržely až do konce jara a ne je všechny rozdat. Pan Havel z Lemberka však musí zase opustit hrad a jet do dalších bitev, protože slouží králi Václavu I. Zdislava se rozhodla, že postaví klášter, a proto se vydá za Anežkou abatyší, aby jí dala rady. Zcela se vrhne na pomoc chudým, což jí značně vyčerpává. Jednoho dne se vyskytne v okolí mor. Všichni nemocní jsou hlavně ve špitále. Lidé se bojí a rozhodnou se špitál vypálit. Zdislava si však stoupne přede dveře do špitálu a ubrání ho vlastím tělem.
Charakteristika jednajících postav: Zdislava je hodná, stará se o chudé a nemocné. Pan Havel je starostlivý, protože nechce, aby umřeli hlady.
V textu mně zaujalo, že si z ní mohu vzít příklad. V knize mě zaujalo, že jsem si uvědomil, jaká to byla těžká doba.
Knihu mi doporučila máma, protože chtěla, abych si z ní vzal příklad. Líbila se mi, má hezký ale i nakonec smutný děj. Doporučil bych ji všem děvčatům z naší třídy, hlavně Marii, mohla by si z ní vzít příklad.
Kniha je od třinácti let. Četl jsem ji čtyři dny. Má 19 očíslovaných kapitol.

Fimfárum

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze 2003.
Počet: stran 192
Napsal: Jan Werich
Ilustroval: Jiří Trnka
Druh literatury: pohádky
Ve vesnici Nejdedále, které vládl kníže, kdysi žil kovář. Měl krásnou ženu. Knížeti veškerý majetek spravoval jeho první lokaj, který si začal s kovářkou. Chtěli se kováře zbavit, a tak lokaj řekl knížeti, že ho kovář pomlouvá, kníže řekl, ať kovář uková řetěz tak dlouhý, že jím půjde knížecí palác třikrát obtočit, jinak zemře. Kovář si spočítal, že to nejde a tak se šel radši do lesa oběsit. Potkal čerta, který mu řetěz dal. Pak měl vodu z říčky převést do zámeckého parku. Pomohl mu vodník. Nakonec měl přinést Fimfárum. Kníže si myslel, že to nic není, ale kovář na radu vodníka našel čerta a ten mu za tři zlé duše, které si poté vybere, Fimfárum dal. Byl to proutek, kterým když se něco švihlo, tak to hned znehybnělo. Měl jít domů, nechat pušku v lese, vylézt na půdu, a jakmile jeho puška vystřelí, má se podívat dolů. Šel na půdu a po výstřelu se podíval dolů. Byli tam kovářka s lokajem a kovář švihl. Ten křik probudil kovářovu tchýni. Tu švihl a kovářku s lokajem k sobě svázal. Šel s nimi na náves a zrovna tam šli pastýři. Kráva vyskočila tchýni na záda, do toho přišli ovce a kovář, protože se z toho mohl zbláznit, švihl proutkem. Čert si potom přišel pro duše lokaje, kovářky a tchýně.
Charakteristika postav: Kovář má vždy štěstí, když neví, tak se mu někdo zjeví a pomůže mu. Kovářka je zlomyslná, klidně by nechala kováře zabít. Lokaj je zlý, chce kovářovu ženu a chtěl by kováře zabít.
Kniha se mi líbila, má podivné ilustrace. V textu mě zaujalo, že se kniha jmenuje podle druhé povídky. V knize mě zaujalo, že byla udělána i jako film. Vybral jsem si ji, protože jsem viděl i film. Doporučil bych ji Ondrovi, protože si myslím, že by ho mohla pobavit.
Knihu jsem četl tři dny. Je určena pro čtenáře od devíti let.
Kapitoly: Královna koloběžka první, Fimfárum, O rybáři a jeho ženě, Jak na Šumavě obři vyhynuli, Až opadá listí z dubu a další.

Assassin´s creed: Renesance

Vydalo nakladatelství Fantom Print Ostrava 2013.
Počet stran: 278
Autor: Oliver Bowden
Kniha není ilustrovaná.
Druh literatury: historický román
Příběh se odehrával v italském městě Florencie. Vlastník banky, Giovanni Auditore, měl tři syny a jednu dceru, Frederika, Ezia, Petruccia a Claudii. Chtěl po svém synovi Eziovi, aby se ujal bankéřství. Jenže byl se svými syny Frederikem a Petrucciem odveden a uvězněn. Ezio dal rozkaz hospodyni Annetě, aby Claudii s matkou Marií odvezla k Annetině sestře Paole. Ezio se pak vydal do sídla Pazziu, kde vyšplhal na věž, aby uviděl otce. Od něj se dozvěděl, že má jít do jeho pracovny a najít tajné dveře, vzít papíry a dát je Ubertimu Albertimu, který měl otci pomoci. Ezio vše splnil. V tajné komnatě objevil i zbraně - meč, mechanismus, zlomenou dýku a chránič. Ráno se konal soud. Alberti rozhodl, že budou Giovanni, Frederik a Petruccio popraveni. A vyhlásil pátrání po Eziovi. Ten se vydal k Paole, od které získal výcvik, jak se skrýt v davu, anebo jak okrádat. Poté požádal Leonarda da Vinciho, aby mu opravil zbraň, která byla omotaná papírem. Když ho rozbalili, zjistili, že obsahuje plán k opravení zbraně a mapu. Leonardo mu zbraň spravil. Ezio se vypravil na odhalení sochy, kde se sešli všichni papaláši z celé Florencie. Byl tam i Alberti Ubertima. Když se všichni otočili, aby zhlédli to krásné dílo, Ezio toho využil a skrytou čepelí bodnul Albertiho do krku, potom utekl. Ezio vzal matku a sestru a vydali se k strýci Máriovi, kde se dozvěděl o řádu Asasínů. Chtěl pomstít smrt otce a bratrů, proto zabil členy rodu Pazzio. Začal získávat další stránky kodexu, získal mocné jablko, které mu následně ukradl Rodrigo Borgia. Získal další zbraně, skrytou otrávenou dýku a skrytou pistol, které mu zhotovil Leonardo da Vinci. Následně odjel do Říma a pronásledoval Rodriga Borgiu, teď už papeže. Najednou vstoupil do tajné chodby, prošel tunelem a viděl rozčileného Rodriga. Potom se poprali. Vyhrál Ezio. Vzal ze stojanu jablko a papežskou hůl, najednou se dveře otevřely. Ezio viděl vše z minulosti a z budoucnosti. Potom Ezio viděl na lavici Rodriga Borgiu uplně zeleného, jak svírá lahev s jedem. Rodrigo řekl, že jsi připravil lahev s jedem, kdyby selhal, protože už pro něj nemá cenu žít. Když Rodrigo zemřel, vydal se Ezio zpátky za svým strýcem, protože chce změnit svět.
Charakteristika jednajících postav: Ezio byl čestný, pomstil svého otce a bratry. Leonardo da Vinci byl chytrý, dokázal vše opravit, vynalezl nové zbraně. Rodrigo Borgia byl domýšlivý, myslel si, že je prorok. Alberti Ubertima byl zlý, nechal popravit Eziova otce a jeho bratry.
V textu mě zaujalo, že jsou tam napsaná i italská slovíčka. V knize mě zaujalo, že je na konci slovníček a seznam osob. Kniha se mi líbila, je hezky napsaná. Doporučil bych ji Ondrovi, protože si myslím, že má rád historii. Četl jsem ji čtyři dny.

Lodivod dunajský

Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1967.
Počet stran: 169
Napsal: Julius Verne
Ilustroval: František Hudeček
Druh literatury: román
V rybářském městečku Sigmaringen se konají rybářské závody. Nový člen Dunajské ligy je Ilja Bruš. A nikdo proto nevěřil, že by mohl vyhrát. V prvním kole vyhrál s počtem 99 ryb. V druhém také se štikou s hmotností 24 kg. A když předstoupil před porotu, řekl, že přepluje celý Dunaj. Vyplul v květnu. Čtvrtý den se zastavil v jednom městečku, aby prodal ryby, které narybařil. Uviděl pána v černém. Byla hádka, ale když mu řekl, že mu zaplatí čtyři tisíce, nechal ho, aby plul s ním. Ve skutečnosti to byl Karol Dragoš, rakouský policista. Díky tomu ho mohla policie vždy hlídat. Asi po měsíci byl Ilja Bruš zatčen. Naštěstí Ilja Bruš řekl, že není Ilja Bruš, ale Sergej Ladko. A díky jeho výslechu byl dopaden opravdový zločinec, Ivan Striga. Ten nenáviděl Ilja Bruše a málem ho uškrtil. Ivan Striga totiž měl rád Iljovu manželku.
Charakteristika jednajících postav: Ilja Bruš je domýšlivý, myslí si, že přepluje celý Dunaj. Karel Dragoš je chytrý, vyřešil případ. Ivan Striga je zlý, krade a dělá výpady do vesnic.
V knize mě zaujalo, že v jedné kapitole je jen jeden obrázek. V textu mě zaujalo, že chtěl Ilja Bruš přeplout na rybářské bárce Dunaj.
Kniha se mi líbila, proto se mi velmi dobře četla. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji jeden týden.
Názvy kapitol: Rybářské závody v Sigmaringenu, U pramenu Dunaje, Brušův spolucestující, Sergej Ladko, Karel Dragoš, Modré oči, Lovci a zvěř, Portrét ženy, Dragošův dvojí nezdar, Vězeň, V moci nepřítele, Jménem zákona, Příkaz k pátrání, Mezi nebem a zemí, U cíle, Prázdný dům, Na řece.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože si myslím, že má rád dobrodružství.

Assassin´s creed: Bratrstvo

Vydalo nakladatelství Fantom Print Ostrava roku 2013.
Počet stran: 278
Autor: Oliver Bowden
Druh literatury: historický román
Ezio se vrátí zpět do Montergiorni, do rodinné vily Auditore. Ta je ale za chvíli obsazena a zničena Cesarem Borgiou, synem Rodriga Borgii, v té době to byl papež. Cesar zabije Eziova strýce Mária, a tak má Ezio další důvod k pomstě a boji s templáři. Ezio uteče z vily do Říma, kde se později shledá i se svou matkou a sestrou Claudii. Většinu svého vybavení si nechal ve vile Montergiorni, a tak si musí znovu vybudovat respekt, s čímž mu Římě pomáhá hlavně Niccolo Michaveli, který je Eziovým rádcem. Ezio si vybudoval malý cech zlodějů a žoldnéřů. Machiavelli je mocný asasín a Eziův mentor. Vůdce cechu zlodějů La Volpe podezírá Machiavelliho, že donáší Borgiům, nicméně jeho podezření se nezakládají na pravdě, jak Ezio později zjistí. Eziova sestra Claudie se později také stane asasínkou. Machiavelliho špehové odhalí, kde se nachází Cesare Borgia, situace pro jeho odstranění je tak víc než vhodná. Ezio pozoruje, jak v Andělském hradu papež Rodrigo Borgia přiotráví svého syna Ceareho otráveným jablkem, protože ohrožuje jeho vlastní vliv. Cesare otce nakonec zavraždí sám, chce totiž Jablko pro sebe, ale jeho sestra, Lucrezina Borgia, bratrovi neprozradí, kde se Jablko nachází a Cesare prahnoucí po moci tak ukončí jejich milostný vztah, což Lucrezii velmi rozesmutní. Ezio Cesareho sleduje a Lucrezie Eziovi dokonce trochu pomůže. Ezio se nakonec Jablka zmocní a díky jeho moci definitivně zlikviduje Cesareho armádu a zabije i samotného Cesara Borgiu. Nakonec Jablko bezpečně uschová do skrýše, protože je příliš mocné a Ezio se obává, že by mohlo být zneužito.
V textu mě zaujalo, že jsou tam napsaná i italská a španělská slovíčka. V knize mě zaujalo, že je rozdělena na tři části.
Kniha je pro čtenáře od 13 let. Líbila se mi, je hezky napsaná. Doporučil bych ji Ondrovi a Pavlovi, protože si myslím, že mají rádi historii.
Knihu jsem četl pět dnů. Kapitoly jsou očíslovány od 1 do 66 a do tří částí.
Charakteristika jednajících postav: Ezio je pomstichtivý, chce pomstít svou rodinu. Cesare je zlý, zabil svého otce. Rodrigo je mocichtivý, kvůli moci by zabil svého otce.

Assassin´s creed II: Odhalení

Vydalo nakladatelství Fantom Print Ostrava 2012.
Počet stran: 264
Napsal: Oliver Bowden
Kniha není ilustrovaná.
Druh literatury: historický román
Ezio přichází do Masyafu, aby odkryl Altairovo tajemství. K tomu je potřeba pět pečetí od knihovny, z nichž jeden je již ve vlastnictví Templářů a zbylé čtyři uschoval na Altairův rozkaz Niccolo Polo v Konstantinopoli. Ezio tedy pluje do Konstantinopole setkává se Yusufem Tazimem a s pomocí Sofie Sartor, Sulejmana klíče nachází, každý klíč obsahuje Altairovu vzpomínku. V Altairových vzpomínkách umírá Altairův učitel Al Mualin a kvůli zrádnému asasínovi Abbasovi se asasínské bratrstvo rozštěpilo. Altair ukryl Jablko, aby ho uchránil před mocichtivým Abbasem, a stáhl se do ústraní. Nakonec Altair Abbase zabije a Jablko ukryje ve své kryptě. Než zemře, uzavřen ve své kryptě, předá pět klíčů od knihovny Niccolovi Polovi otci Marka Póla. Za posledním klíčem Ezio putuje až do Cappadocie za Palaoiolem, kterého zabije a získá tak poslední klíč. V Konstantinopoli mezitím výjde najevo, že Sulejmanův strýc Ahmet je templářský zrádce. Ahmet unese Sofii Sartor, do níž je Ezio zamilován, aby Ezia nalákal. Ve vyhrocené situaci plné pouličních bojů umírá asasín Yusuf, Sofii ale Ezio zachrání. Sulejmanův tec Selim se vrátí zpět do Konstantinopole, zavraždí Ahmeta a Ezio získá zpět Altairovy klíče. V Masyafu pak odemyká Altairovu knihovnu, ve které nachází kostru Altaira a Jablko, které zde nechá.
Charakteristika jednajících postav: Sofie je hodná, pomáhá svému muži. Ezio je moudrý, nechal radši jablko v Masyafu. Yusuf je poslušný, poslouchá svého pána.
V textu mě zaujalo, že jsou některá slova napsaná v cizích jazycích. V knize mě zaujalo, že vzadu je slovníček s tureckými, řeckými, čínskými a italskými výrazy.
Kniha se mi líbila, protože je z historie. Vybral jsem si ji, protože jsem četl předchozí díly.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože si myslím, že má rád historii. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji jeden týden. Kapitoly jsou očíslovány.

Assassin´s creed: Tajná křížová výprava

Vydalo nakladatelství Fantom Print roku 2012.
Počet stran: 267
Napsal: Oliver Bowden
Druh literatury: historický román
Aitarovi Ibn-La´ Ahadovi zabijí otce a tak se vydá do Masyafu za otcovým přítelem Al Mualimem. Altaira brzy začne trénovat s Al Mualímem. Tajná křížová výprava začíná, když je Aitarovi čtyřicet let. Altair se svou manželkou Marií a s jejich synem Darimem se vracejí do Masyafu. V jejich nepřítomnosti se Abbas prohlásí za vůdce asasínů a převezme Masyaf, kde vládne s tyranií. Altair zjistí, že Abbasův syn Sef odcestoval do Alumutu, Sef byl vlastně zavražděn Malikem. Malik byl uvězněn, ale tvrdil, že je nevinný. Abbas zabije Malika, a protože Malik byl Aitarovým přítelem, ze vzteku Altair použije Jablko Ráje k zabití člověka zodpovědného za Malikovu smrt, ale také neúmyslně způsobí Mariinu smrt. Zdevastovaný Altair prchne z Masyafu. O několik let později obchodník jménem Muhklis je Altairem zachráněn od pouštních banditů; starým sedmdesátiletým mužem. Muhklis bere zraněného Altaira zpět do svého domova v Masyafu a souhlasí s tím, aby mu pomohl kultivovat jeho místo. Doufají, že získají zpět Masyaf s co nejmenším krveprolitím. Aitar spolu s lidmi z Masyafu, zaútočí na hrad a probojují se Abbasovými muži. Altair čelí Abbasovi po dlouhé době a zabije ho pistolí. Se smrtí svého vůdce Abbasovi muži složili zbraně a Altair je prohlášen za vůdce asasínů.
Charakteristika jednajících postav: Aitar je chytrý, než by bojoval s mečem, raději Abbase zastřelil. Al Mualim je zrádný, zradil asasíny. Abbas je zlý, vládl s tiranií. Malik je moudrý, protože zabil Abbasovi syna aby se nemohlo zlo šířit dál.
V textu mě zaujalo, že knihu vypráví Niccolo Polo. V knize mě zaujalo, že vzadu je seznam osob.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože si myslím, že má rád historii. Je určena pro čtenáře od 12 let. Četl jsem ji pět dní. Kapitoly jsou očíslovány od 1 do 59.

Assassin´s creed: Opuštěný

Vydalo nakladatelství Fantom Print Ostrava roku 2013.
Počet stran: 283
Napsal: Oliver Bowden
Kniha není ilustrována.
Druh literatury: deník Haythama a Connora Kenweyových
Haytham se vydává do Ameriky, aby pomstil svého otce. První jeho cíl byl otrokář Sillas, který unesl jeho sestru. Proploužil se kolem zdi a když promlouval ke svým lidem, tak ho sestřelil pistolí. Svou sestru poté vysvobodil a poslal jí zpátky do Londýna. V cele otrokáře našel jednoho mohykána, který mu poté pomůže. Vypraví se s ním do mohykánské vesnice, kde se zamiluje do Ziio, mohykánky, která mu poté porodí syna Connora. Haytham se přidá k templářům. Když je Connorovi osmnáct, přidá se k asasínům. Connor začíná zabíjet spojence svého otce. Nakonec svého otce zabije.
Charakteristika jednajících postav: Haytham je zrádce asasínů. Sillas je zlý, unesl jeho sestru. Connor je chytrý, dokázal zabít svého otce. Ziio je hodná, stará se o svého syna až do své smrti.
V textu mě zaujalo, že Connor nenávidí svého otce. V knize mě zaujalo, že na konci je seznam osob.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože hraje hru Assassin ´s creed. Je určena pro čtenáře od dvanácti let. Četl jsem ji jeden týden.
Kapitoly jsou pojmenovány podle data, kdy se udály, například 18. duben 1754 a do čtyřech částí.

Assassin´s creed: Černá vlajka

Vydalo nakladatelství Fantom Print Ostrava roku 2014.
Počet stran: 283
Napsal: Oliver Bowden
Kniha není ilustrována.
Druh literatury: historický román
Hlavní postavou je Edward Kenway. Jednoho dne je jejich loď přepadena asasínem Duncanem Walporem. Lodě však ztroskotají na pobřeží Kuby. V souboji Edward zabije asasína, vezme si pak jeho úbor a tajemnou ampulku s krví, přečte si dopis, který měl asasín u sebe a dozví se tak, že asasín byl zrádce a ampulku chtěl předat templářům v Havaně. Edward se rozhodne dokončit jeho misi za něj, očekává totiž za splnění úkolu odměnu. Edward je také ženatý s Karolínou Scottovou, kterou jeho pirátský život vůbec netěší. Edward ale nevydrží na jednom místě a je pirátem hlavně proto, aby zabezpečil svou budoucí rodinu. Edward v Havaně předá ampulku templářům, v přestrojení za již mrtvého asasína, ale prozradí se a má být stříbrnou flotilou dovezen do Španělska. Na lodi se seznámí s Adéwalém. Oběma se podaří i s dalšími muži utéct a uzmou templářskou loď, kterou později pojmenuje „Kavka“. Edward se stane pirátským kapitánem a Adéwale jeho prvním důstojníkem. Edward je hlavně pirát, přepadává lodě a pevnosti, čímž rozšiřuje svůj vliv a majetek, s templáři bojuje jen okrajově. Karolína později svého manžela opustí, Edward žije ryzím pirátským životem v pirátském městečku Nassau. Nassau je ale později zkolonizováno, což piráty hodně naštve. Edward se kromě pirátství žene i za svým snem, navštívit tajemnou laboratoř, protože věří, že díky ní by se mohl stát vládcem karibských moří. Do laboratoře ho nakonec dovede Bartoloměj Roberts, společně najdou tajemnou lebku, která umí z kapky krve vyobrazit úlomky vzpomínek, či dokonce sledovat dění přímo očima žijícího člověka, pokud je k dispozici kapka jeho krve. Tento mocný artefakt by z Bartoloměje a Edwarda učinil nejmocnější piráty Karibiku. Roberts ale Edwarda zradí a lebku si odnese sám. Edward z Labolatoře sice uprchne, ale je zatčen a skoro rok je uvězněn. Ve vězení se setká s Marry Readovou a Anne Bonnyovou, obě mají být popraveny, poprava je ale odložena, protože jsou těhotné. Edward jim spolu s asasíny pomůže uprchnout, Marry ale bohužel při útěku zemře. Edward se poté stává asasínem.
Charakteristika jednajících postav: Edward je dobrý bojovník, dokázal porazit asasína. Roberts je zrádce, zradil Edwarda. Duncan je chytrý, vybral si správný čas na to, aby napadl loď. Adéwe je chytrý, našel plán jak uprchnout z vězení.
V textu mě zaujalo, že byl Edward ženatý. V knize mě zaujalo, že nemá ilustrace.
Knihu bych doporučil Lukášovi, protože hraje hru Assassin´creed. Je určena pro čtenáře od dvanácti let. Četl jsem ji jeden týden. Kapitoly jsou očíslovány od 1 do 73 a do tří částí.

Assassin's Creed: Jednota

Vydalo nakladatelství Fantom Print v Ostravě roku 2015.
Počet stran: 288
Napsal: Oliver Bowden
Kniha není ilustrovaná.
Druh literatury: výňatky z deníku Elise a Arnýho
Arna, jehož otec Charles byl zabit, když mu bylo deset, se ujal templářský velmistr de la Serre, otec Elise, se kterou se Arno zná již od dětství. Arno se později dozví, že jeho otec byl asasín. Později je jeho adoptivní otec de la Serre zavražděn a Arno je z vraždy obviněn, odsouzen a zavřen do Bastily, kde se seznámí s asasínem Bellecem, který ho naučí bojovat, pomůže Arnovi odhalit své asasínské schopnosti a pozve ho do bratrstva. Poté dojde k dobytí Bastily Pařížany a Arno s Bellecem mají příležitost k útěku. Arno zde skočí svůj první skok důvěry. Arno se připojí k bratrstvu a začne zabíjet templáře, kteří byli odpovědni za de la Serrovu smrt. Zabije několik důležitých templářů a spolu s Elise zjistí, že De la Serra chtěl nahradit Thomase Germaina, který byl dříve vyloučen z řádu. Arno musí zabít i svého přítele Belleca, protože zjistí, že zabil vlastního velmistra asasínů Mirabeuaua, kvůli tomu, že chtěl přijmout Elise do bratrstva. Konečný boj mezi Arnem a velmistrem templářů François-Thomasem Germainem se odehraje v pevnosti Templ. Arno s Elise bojují proti Germainovi, který v souboji používá bájný artefakt, meč první civilizace, se kterým nad nimi získá převahu. Elise se v konci souboje podaří meč zničit, ale sama je při výbuchu zabita. Arno poté dorazí zraněného Germaina a opouští Paříž, aby se smířil s Elisinou ztrátou.
Charakteristika jednajících postav: Bellec je zlý, nechtěl přijmout Elis do bratrstva. Elis je obětavá, obětovala se kvůli Bratrstvu. Arno je chytrý, zjitil, že ho Bellec podvedl.
V textu mě zaujalo, že Elise chtěla spojit templáře a asasíny. V knize mě zaujalo, že je z francouzké revoluce.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože hraje hru Assassin´creed. Je určena pro čtenáře od dvanácti let. Četl jsem ji jeden týden. Kapitoly jsou nazvány datumem, jako například 1. dubna 1791.

Assassin´s Creed: Podsvětí

Vydalo nakladatelství Fantom Print v Ostravě roku 2016.
Počet stran: 285
Napsal: Oliwer Bowden
Kniha není ilustrovaná.
Druh literatury: historický román
V 19. století se staví v Londýně metro. Na staveništi Metropolitní železnice se nalezne mrtvola Wauga Roberta. A o sto metrů dál se nalezne druhá mrtvola kapsáře Škrpála. Ředitel se snaží vše utajit, a proto unese paní Waugovou. Paní Waugová je nalezena oběšena. Policie se snaží všemu přijít na kloub, ale nemůže na nic přijít. Assassínu Fryemu Ethanovi se podaří naverbovat Inda Mira Džajapína, kterého vycvičí. Hned poté se mu narodí dvojčata Evie a Jacob. Ethan je zabit v pouliční bitce mezi londýnskými gangy, do které se omylem zaplete. Mir Džapín dostává přezdívku duch. Duch poté musí vycvičit Freyovy děti, což mu zabere hodně času. I když Duch je dobrý assassín, je jeho slabinou to, že nedokáže zabít, což mu ztěžuje práci. Když Freyovi vyrostli, řekl jim duch o válce mezi asasíny a templáři. Freyovi se chopili meče a vydali se vyhnat všechny templáře z hlavního města.
Charakteristika jednajících postav: Škrpál je zlý, krade. Frey Enthan je chytrý, dokázal neverbovat Inda. Ind Mir Džejapín je hodný, vycvičil Freyovy. Freyovi jsou nebojácní, začali bojovat.
V textu mě zaujalo, že se snaží ředitel vše utajit. Kniha se mi líbila, měla zajímavý děj. Vybral jsem si ji, protože jsem četl i ostatní díly.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože si myslím, že má rád historii. Četl jsem ji jeden týden. Kapitoly jsou očíslovány od 1 do 85.

Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní

Vydalo nakladatelství Panton Praha 1977.
Počet stran: 111
Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustroval: J. E. Jiránek
Druh literatury: pohádky na motivy lidových písní
Jednou šel sultán po zahradě a viděl ptáčka, který na něj křičel. Zavolal na kuchaře, ať mu ho udělá, že ho dá císaři a kuchař se podivil, protože ptáček byl jen samá kost. Poté ptáčka odvezl kočí k císaři. Císař vzal pečinku, kočí práskl do koní a jel zpátky. Císař na něj zavolal, že ho sultán rozzlobil, a že na něj přijde s vojskem. Císař si zavolal máršálka, ať přivede muže, který by nebyl silnější než třetinka. A z toho mládenečka udělá vojáka a dáme mu kobylku takovou, aby nevážila víc než pytlík ovsa. Maršálek naverboval Lukáška. A tak císař vyjel na sultána. A když se setkala obě vojska, císař poručil Lukáškovi, aby jel na sultána. A tak Lukášek vyjel. Vtom mu spadl do ruky fík a hodil ho sultánovi pod patu. Sultán uklouzl a div se vlastní šavlí neřízl do palce. Poodešli dál, kde nerostly fíky. Kobyla švihla ocasem a přihnala Lukáškovi do ruky mouchu. Lukášek pustil mouchu pod nos sultána, ten kýchl a div se málem nepíchl šavlí do boku. Kobylka poté nadzvedla ocas, vykadila se a Lukášek poté hodil po sultánovi lejno a trefil se do jeho hlavy. Tím skončila bitva.
Charakteristika jednajících postav: Lukášek je chytrý, poslechl kobylku. Císař je chytrý, chtěl, aby maršál naverboval Lukáška. Sultán je provokatér, provokoval sultána.
V knize mě zaujalo, že je napsaná na motivy lidových písní. V textu mě zaujalo, že první kapitola je o válce mezi sultánem a císařem.
Kniha se mi líbila, má hezké ilustrace. Je zajímavá svými ilustracemi. Doporučil bych ji Ondrovi, protože si myslím, že má rád pohádky.
Kniha je určena pro děti od devíti let. Četl jsem ji dva dny.
Názvy kapitol: Císařská vojna se sultánem, Jak šel Pilař z pily, Jak zahrála kněžně kola tu písničku, Jak Kuba prodřel troje koženky a další.