Marek Suda

Honzíkova cesta

Autor: Bohumil Říha
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Nakladatelství: Panorama v Praze 1981
Stránek: 108
Četl jsem ji jeden týden.
Kniha je pro děti od pěti let. Doporučil bych ji mladším spolužákům, hlavně Honzovi Bakešovi, protože mi připomíná hlavního hrdinu a je to jeho jmenovec.
Kniha má 18 kapitol: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen.
Kniha je o chlapci jménem Honzík, který odjíždí z města na venkov k babičce a dědečkovi. Jel poprvé sám vlakem. Na nádraží ho čeká děda s Punťou. Když dorazil do Koníkovic, přivítala ho tam i babička. Společně tu tráví několik dní. Poznává spoustu kamarádů, větší kamarád se jmenuje Viktor, pihovatý kluk Ferda a děvče má jméno Terezka. Prožívají spoustu dobrodružství: pouštění draků, cvrnkání kuliček. Jednou se Honzík zatoulal v lese, kde hledal kocoura. Měl veliký strach, protože les byl velice strašidelný. Ale kamarádi ho naštěstí našli a byli zase všichni spolu. Do Koníkovic přijíždí maminka, aby si Honzíka odvezla. Honzík se na jednu stranu na maminku těšil, ale na druhou stranu se mu nechtělo od babičky, dědy, Punti a kamarádů. Nezbývá mu nic jiného a nakonec odjíždí s maminkou.
Jedná se o příběh s dětským hrdinou.
Honzík je hodný, neumí číst a psát; babička je milá a hodná; maminka je hodná a starostlivá; dědeček je hodný a pes hravý.
Kniha se mi líbila, protože má krátké kapitoly, jsou v ní hezké příběhy, pěkné obrázky a obsah byl nenáročný na čtení.

Co to je...?

Přeložil z maďarského vydání Josef Vyskočil v roce 2003.
Vydavatel: Svojtka § Co. s.r.o., v roce 2005.
Ilustrace: Usborne Publisking LTD
Kniha má 63 stran. Četl jsem ji pět dní.
Je to velká kniha pro malé školáky, najdou v ní vše, co chtějí vědět. Je psána formou otázek a odpovědí. Patří k naučné literatuře.
Najdeme v ní mnoho témat: Život na Zemi, Tvořivý člověk, Umění a sport. Dozvíme se zde mnoho zajímavých věcí.
Otázky jsou velice zajímavé: Jak vznikají mraky? Co je kurare? Co je chudokrevnost? a nebo Kdo vymyslel tenis?
Mě nejvíce zaujala otázka Co je to radar? Radar je přístroj, kterým se dá určovat velikost, vzdálenost, směr a rychlost pohybu vzdálených objektů.
Kdo byl prvním českým králem? Prvním českým králem byl Vratislav II., který vládl v letech 1067-1092.
Encyklopedie se mi moc líbila a doporučil bych ji všem spolužákům, zvláště Pavlovi, protože rád zkoumá nové věci.

Klapzubova jedenáctka

Napsal: Eduard Bass
Ilustroval: Josef Čapek
Vydalo Nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1958.
Kniha má 119 stran. Četl jsem ji čtrnáct dní.
Patří k zábavné - humoristické literatuře. Nejvíc se mi líbilo, jak kluci začínají hrát fotbal.
Doporučil bych ji Pavlovi a Honzovi, protože taky rádi hrají fotbal.
Byl starý chalupník Klapzuba a ten měl jedenáct synů. Rozhodl se, že udělá fotbalový tým. Poněvadž žili v chudobě, začali trénovat na paloučku u chalupy. Když už pomalu něco uměli, starý Klapzuba jel do Prahy. Přivezl tabulku, kde bylo napsáno „SK Klapzubova jedenáctka“. Byli zařazeni do třetí třídy. Co zápas, to výhra. Začali jezdit do světa. Když už chtěli skončit, dostali nabídku do Austrálie. Rozjeli se do Austrálie, kde opět vyhráli 9:1. Při zpáteční cestě se jejich loď, na které pluli, rozlomila. Ale Klapzubové se zachránili. Když byli opět doma, začali hrát fotbal pro radost. Byli slavní na celém světě a nikdy se nezajímali o peníze.
Všichni Klapzubáci byli k sobě i ostatním hodní. A hlavně i když byli slavní, nikdy je nerozdělily ani peníze.
Celá kniha je moc pěkná a zajímavá. Je určena pro čtenáře od devíti let.

Dvojčata v akci

Autor: Vojtěch Steklač
Ilustroval: Milan Starý
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2007.
Kniha má 143 stran. Je určena pro děti od devíti let.
Má třicet kapitol, například: Holka, Zpráva, Help!, Místo činu, Sluneční bratrstvo, Mise, Americká výchova, Ivona, Když chybí zločin, Chybí i pachatel, Sebevražedné bratrstvo, Odměna.
Patří k dobrodružným povídkám.
Knihu jsem si vybral, protože mě zajímá dobrodružství chlapců v mém věku. Je zajímavá tím, jak si dva nejlepší kamarádi rozumějí a vymýšlejí různé lumpárny. Knihu bych doporučil svým spolužákům, protože i oni si rádi vymýšlejí různé hry. Četl jsem ji deset dní.
Postavy:
Mirek je kamarádský, Martin hodný, Andrea a Žaneta jsou velké kamarádky.
Kniha je o dvou dětech, které se jmenují Martin a Andrea. Ti si vymýšlejí samé lumpárny. Založili si svůj vlastní tým, pojmenovali Slunečné bratrstvo. Chodili se procházet k řece Vltavě, která protékala pod jejich bunkrem. U Vltavy byly děti, zeptali se jich, jak se jmenují. Oni odpověděli, že se jmenují Mirek a Žaneta a jsou brácha se sestrou. Ti se k nim připojili a byli v bunkru čtyři, a tak bylo víc blbostí a lumpáren. Měli i dobré nápady. Jedno odpoledne se rozhodli, že se sejdou v bunkru. Martin přišel s nápadem, že budou hlídat revír před pytlákem. Pořídili si dalekohled. Po dvou hodinách pozorování na nic v revíru nepřišli. Ale dalekohled namířili na Dymáčkovu garáž, protože tam stálo známé auto a bylo dost podezřelé. Druhý den zjistili, že ten pytlák z revíru je majitel toho auta. Nahlásili to hajnému. Byl velice rád a dostali sladkou odměnu. Jejich pátrání skončilo a rozešli se domů.

Tajemství Volavčího jezera

Knihu napsal Jiří Hogan.
Ilustroval Marko Čermák.
Vydalo nakladatelství Leprez Praha v roce 1995.
Knihu jsem četl 14 dní. Má 173 stran.
Je určena čtenářům od deseti let.
Hlavní postavy: Ben – dobrák, Filip – vůdce celé party, Marek – bojácný, Pablo – nejmenší a hodně se bojí.
Kniha je rozdělena do 35 kapitol, například Piráti ze Zvoníkovy ulice, Objev, který zvedne na nohy všechny kluky od Límce, Záhada dvou letopočtů, Kdo má kroniku, Pirátské časy se vrací, Podivný vyzvání, V zátoce u Výří skály, Čakan sloních mláďat, Bacin, Co měl pan Brabín v ordinaci.
Tuto knihu bych doporučil všem klukům, kteří mají rádi dobrodružství.
Zařadil bych ji mezi dobrodružnou literaturu.
Je to příběh kluků z vodáckého oddílu na Českomoravské vysočině. Ve starém domě našli kroniku vodních skautů a snaží se chovat jako oni. Při pátrání se jim podařilo zjistit jméno kapitána. Jmenoval se kapitán Hansen. Zjistí, že zakopal někde poklad. Začnou se ho snažit najít.Všude na ně číhalo nebezpečí, ale kluci byli správná parta a vždycky si pomáhali. Třeba když Kája spadl do propasti, kluci uvázali lano a snažili se ho vytáhnou.Všichni byli vlastně hrdinové.
Kniha je zajímavá tím, že kamarádi mají držet vždy při sobě.

Jak vytrhnout velrybě stoličku

Autor: Marie Poledňáková
Ilustrátor: Zdeněk Smetana
Vydala Mladá fronta v Praze roku 1984.
Počet stran: 123
Literatura: dobrodružné příběhy s dětským hrdinou
Kniha je určena pro čtenáře od deseti až jedenácti let. Četl jsem ji šest dnů. Doporučil bych ji tomu, kdo ještě neviděl film a kdo má rád legraci.
Kniha je zajímavá tím, jak si malý kluk dokáže poradit, když hledá tatínka.
Děj:
Jednoho rána byl Vašek ve škole. Potom přišel domů a maminka se zeptá, kam chce jet o prázdninách. Vašek řekl, že chce jet k moři. Ale maminka odpověděla že ne, ať si vybere něco jiného. Tak Vašek řekl, že chce jet na hory. Maminka souhlasila. Když přijeli na hory, tak ho nejvíc zaujala rolba. Zabydleli se a Vašek už stál na lyžích na terase. Mamka mu řekla, ať nikam nejezdí. Vašek se rozjel z terasy a už byl dole ve vodě. Vytáhl ho jeden pán – náčelník horské služby. Najednou se oba na sebe koukli a už byli přátelé. Vašek byl na horách moc spokojený a byl rád, že našel svého tatínka.
Kniha se mi moc líbila, protože je zábavná.
Hlavní postavy: Vašek je paličatý a srandovní, mamka je hodná a bojácná, Luboš je srandovní a odvážný.

Poplach v Kovářské uličce

Napsal: Václav Řezáč
Ilustroval: Josef Čapek
Počet stran: 142
Literatura: dobrodružné příběhy s dětským hrdinou
Kniha je určena pro čtenáře od deseti let. Vydal ji Československý spisovatel v Praze roku 1981.
Charakteristika: Frantík je neposlušný, mladý. Vítek je hodný, pan Bočan je lakomý a zvědavý, pan Bílek je srandovní, paní Bílková je hodná a pracovitá.
Knihu bych doporučil Honzovi a Pavlovi, protože mají rádi dobrodružství. Moc se mi líbila, jsou v ní hezké obrázky a písmena tak akorát pro mě. Je zajímavá tím, že Frantík a jeho kamarádi chtějí potrestat pana Bočana.
Názvy kapitol: Objevuje se zelená knížka, Frantík chce potrestat pana Bočana, Kradené lusky a strážník, Frantíkovo rozhodnutí, Noční výprava, Pomoc! Zloději!, Zelená knížka zmizela, Kocouří dráp, Císař nese poselství, Pan Bočan hledá pachatele, Asi má o kolečko víc, Zelená knížka straší, Přiletěla vlaštovička, Pan Bočan se mstí, Frantík zachraňuje, Uvarov má nápad, Panstvo jede na výlet, Spravedlnost se dostává ke slovu, A dál už nic.
Děj se odehrává v době po první světové válce. Frantík žije u svého dědečka Severýna, poněvadž když byl malý, umřeli mu rodiče. Frantík chodil pomáhat do krámku hokynářství k panu Bočanovi. Krámek se nacházel v Kovářské uličce. Jednoho dne slyší Frantík, jak se zákaznice hádá s panem Bočanem, že jí připsal o tři koruny více. Pan Bočan vlastní zelenou knihu, do které píše všechny peněžní částky, co mu zákazníci dluží. Franta vše slyšel a potřeboval se dostat ke knížce. Ten den večer ho napadlo, že do krámku hodí černou kočku, aby udělal rozruch a ke knize se dostal. Knihu našel a zjistil pravdu. Pan Bočan opravdu okrádal zákazníky. Pro velkou ostudu se pan Bočan musel odstěhovat z Kovářské uličky.
Z knihy plyne ponaučení, že krást a podvádět se nemá.

Příhody včelích medvídků

Napsal: Jiří Kahoun
Ilustroval: Ivo Houf
Počet stran: 83
Literatura: dětská pohádka
Vydalo nakladatelství Albatros a.s. Praha 2002.
Kniha je zajímavá svými postavami. Velmi dobře se čte.
Tato kniha je určena pro čtenáře od pěti let. Doporučil bych ji Pavlovi, protože rád čte pohádky. Já jsem ji četl sedm dní.
Charakteristika postav: Brumda je neposlušný, protože mu někdo něco řekne a on to neudělá. Čmelda je pracovitý a srandovní, protože chce, aby maminka se na něj nezlobila. Maminka je pracovitá a starostlivá, protože chce, aby byli kluci hodní a zdraví.
Kapitoly: Spavá, Sluníčková, Ubrečená, Počítavá, Zdravivá, Řešátková, Pavučinová, Vzdychavá, Strašidlová, Smůlovatá.
Příběh pojednává o tom, že čmelákům pod Mateřídouškou se narodilo děťátko. Brumda to slyšel a hned letěl domů. Vrazil do dveří jako huláni na koni. A hned povídá: „Čmelákům pod Mateřídouškou se narodilo děťátko.“ Tak maminka rychle zabalila dárek a hrníček s medem. Když doletěli k Mateřídoušce, už slyšeli brečet miminko. Maminka vlítla do dveří a říká: „Ty jsi ale hezký.“ Ale miminko pořád brečelo a brečelo. Tak Brumda říká mamince: „Třeba si chce líznout medu.“ Tak maminka dala líznout miminku a ono přestalo brečet. Maminka řekla klukům, aby šli už domů.

Tajemství proutěného košíku

Autor: Markéta Zinnerová
Ilustrátor: Alena Červená
Počet stran: 249
Literatura: dobrodružná povídka
Vydalo nakladatelství Albatros a.s. Praha 1999.
Pro čtenáře od osmi let.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože rád čte dobrodružné knihy. Je hezká a dobře se čte. Je zajímavá tím, že místo obrázků jsou zde fotografie.
Názvy kapitol: Klárčiny starosti na konci léta, U Karasů stěhují, Vavruškovic stodola, Na novém místě, Na stohu, Hvězdy rostou na švestce, Přijeli rodiče, Toulavý pes, Klárka se rozhoduje, Setkání v lese.
Charakteristika: Klárka je hodná a milá, protože nikoho nezradí. Tonda je zlobivý a neposlušný, protože neudělá nic, co mu někdo řekne. Vládík je spravedlivý a hodný, protože každému pomůže. Vojtíšek je neposlušný, protože každého neposlechne.
Klárka měla jet do Prahy a bála se, že na ni Tonda s Vláďou zapomenou. Tak se rozhodla, že jim namaluje obrázky na památku. Najednou si všimla, že naproti u Karasů stojí nákladní auto. Vyběhla ven, protože měla strach, že se Vláďa stěhuje. Stěhoval se pouze jeho otec k nové ženě. Klárka byla velice ráda, že Vláďa zůstal. Klárce přijeli rodiče z Prahy a dověděla se, že nepojede s nimi, protože maminka jede na dlouhodobý pracovní zájezd. Klárka tak mohla ještě pár dní strávit s kamarády na vesnici. Začala škola a Vláďa se Zdeňkem se pohádali, ale brzo usmířili. Prázdniny končí a Klárčina babička se provdala za pana Karase. Klárka odjíždí do Praha a Tondovi a Vláďovi dává na památku své výkresy z proutěného košíku.
Knihu jsem četl jeden měsíc.

Kde padají hvězdy

Autor: Markéta Zinnerová
Fotograf: Jan Malíř
Vydalo nakladatelství Albatros a.s. v Praze roku 1997.
Kniha je pro čtenáře od deseti let.
Počet stran: 293
Žánr: dobrodružná literatura s dětským hrdinou
Názvy kapitol: Inka se ohřebí a já tu nebudu, Podezřelá doporučenka, Přijela hvězda, Jak se má tvůj kůň?, Nebude po tvém, maminko!, Už to začíná!, Podivní cizinci, Věštby tety Libuše, Nečekaná návštěva, Koťata a další.
Charakteristika postav: Kristýna je hodná a milá, má ráda koně. Strejda Kukal je srandovní, protože má rád legraci. Lojza je hodný a kamarádský, protože má rád lidi kolem, ale i koně. Emilka je hodná, je ovšem ještě malá. Sandra je hodná, ale i nafoukaná.
Kniha se mi dobře četla, protože není tak náročná. Doporučil bych ji Denise, poněvadž má ráda koně. Četl jsem ji jeden měsíc. Je zajímavá tím, že místo ilustrací jsou v ní fotografie.
Příběh začíná tak, že Lojza a Kristýna přijíždějí do zotavovny v Posledníkách. Už se znají z dřívějších ozdravných pobytů. Potkají a seznámí se i se Sandrou. Prožívají i mimo léčebnu dobrodružství a kamarádí se spolu. Na tomto turnusu se Lojza dozvídá, že se nebude moc věnovat koním, protože je alergik a astmatik. Což mu hrozně vadí, chtěl se v budoucnu o ně starat jako chovatel. Ale ani Sandra to nemá v léčebně jednoduché. Je totiž gymnastka a při saltu špatně šlápla a zlomila si nohu. V léčebně ji pan doktor podle rentgenu oznámil, že se s gymnastikou může rozloučit. V ten moment se uzavírá do sebe a nechce se s nikým bavit. Lojza se snaží přiblížit se jí, ale moc se mu to nedaří. Ostatní holky si myslí, že je moc nafoukaná. Lojza nejvíce kamarádí s Kristýnou, která se právě dozvídá, že při autonehodě ve Švýcarsku přišli o život její rodiče. Není to pro ní jednoduché, ale kamarád Lojza jí se vším pomáhá. Všichni se připravují na poslední den. Bude totiž karneval. Pan Kukal jim připravil hudbu, aby si mohli zatančit. Ráno se všichni rozloučili a slíbili si, že si budou vzájemně psát. Nejvíce se loučili Lojza s Kristýnou. Oni prožívali svou první lásku. Ale nakonec i Sandra se umoudřila a rozloučila se se všemi a slíbili si, že se příští rok sejdou opět v lázních.

Auta

Napsal: Lord, Michels and Marduez
Ilustrace: Dysney Pixar
Vydalo nakladatelství Egmont ČR v Praze roku 2006.
Počet stran: 96
Kniha je pro malé čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji necelý měsíc. Vybral jsem si ji, protože mě zajímají auta. Je zajímavá tím, že auta se chovají jako lidé.
Zařadil bych jí do dětských příběhů.
Charakteristika: Blesk je rychlý, protože rád závodí. Sally je hodná a nafoukaná, protože nemá ráda, když na ni někdo křičí. Burák je srandovní, protože si z každého dělá srandu. Doktor je chytrý, protože každému poručí.
Tato kniha vypráví většinou o závodění. Jednou, když blesk vystoupil z návěsu, viděl plno fanoušků, kteří jásají a křičí. Než začal závod, všichni závoďáci se připravovali na rychlou jízdu. A začal závod – Blesk se docela držel na třetím místě a Čik byl pořád před Bleskem. Čik způsobil obrovskou havárku v zatáčce, nikdo nic neviděl, všude jenom hulán. Blesk se mezi nimi prokličkoval a vjel zase za Čika. King, Čik a Blesk byli v poslední zatáčce už skoro u cíle a najednou projeli cílem všichni stejně. Rozhodlo se, že se pojede veliký závod v Kalifornii. Když se to Blesk dozvěděl, hned jel za Mekem, aby mu otevřel návěs a vydal se do Kalifornie. Byl večer a Mek si chtěl odpočinout. Blesk hned řekl: „Ne, pojedeme celou noc, já na tebe budu pořád mluvit.“ Najednou Blesk usnul a Mekovi se chtělo také spát. Pomalu usínal, a to se objevila čtyři hezká auta. Mek se vzbudil a ta auta mu pustila usínací hudbu. Jak Mek spal, sjížděl ke kraji, kde to začalo skákat. Blesk měl v návěsu autíčka, která mu spadla na knoflík, který otevíral korbu. Když se korba otevřela, Blesk sjel po ní dolů. Vůbec to nevěděl. Proti Bleskovi se objevovala auta, která na něho svítila a troubila. Blesk se probudil a hned jel hledat Meka. Když přijel do města, začali ho honit policajti, protože jel moc rychle. Nabral cestou roští a zahákl se. Jel co nejrychleji, až rozbil celou silnici. K ránu dojeli k soudní síni a tam ho odsoudili a řekli: „Opravíš to, co jsi spáchal.“ Když uplynulo těch pár dní, objevili se reportéři a fotografové. Ve vzduchu také byly helikoptéry. Tu se objevil Mek, Blesk byl úplně šťastný, že ho zase vidí. Odjeli do Kalifornie aby vyhráli závod.
Knihu bych doporučil všem klukům a hlavně Honzovi.

Milan Baroš

Napsal: Petr Svěcený
Fotograf: Ondřej Pýcha
Nakladatelství XYZ v Praze roku 2005.
Počet stran: 377
Kniha je pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji tři týdny. Je zajímavá tím, že Milan vypráví o svém mládí až k dnešku. Vybral jsem si ji, protože mě zajímá fotbal a je taky dobře fotograficky zpracovaná.
Žánr: životopis s fotbalovou hvězdou
Charakteristika: Milan je odvážný, protože se do všeho hned vrhne.
Knihu bych doporučil zkušenějším fotbalistům, jako je třeba Lukáš Bouška a nebo Honza Bakeš.
Vypráví o Milanu Barošovi. Můžete se dozvědět, jak začínal s fotbalem. A taky něco víc o jeho životě. Narodil se ve Vigantici. Kluci mu říkali ostravský Maradona. Je vysoký 184 cm a váží 76 kg. Milan Baroš hrál za FC Vigantice v roce 1987 – 91, za TJ Rožnov pod Radhoštěm v roce1991 – 93, taky hrál za můj oblíbený klub Baník Ostrava v roce 1993 – 2001 a nakonec hrál za FC Liverpool od roku 2001. Nyní žije v Liverpoolu společně s přítelkyní Evou. Bývalá modelka dnes sní o studiu jazyků na tamní univerzitě. Mezi Barošovy záliby patří hokej, který dokonce hrával závodně v Rožnově pod Radhoštěm jako střední útočník. Osm měsíců vysedával na tribunách anglických stadiónů, dřel v rezervním týmu a čekal na svou velkou chvíli. Shodil pět kilo a naučil se základy angličtiny. Někdy ztrácel víru, ale trenér Houllier měl pro jeho výkony jen slova chvály. Dá se říci, že dlouhá přestávka Barošovi prospěla: na podzim 2002 dostal poprvé šanci v základu, dvěma brankami pokořil Bolton a byl vyhlášen hráčem zápasu. Pochybnosti odborníků, kteří odsuzovali liverpoolský nákup, se rázem rozplynuly.
Některé kapitoly: Bary mladší, Kopačky, Brusle nebo lyže?, Puberťák na intru, Manekýn, Lvíče a olympionik, Hanka, Michala, Eva ..., Žolík, Slaměný Vdovec, Vítěz Ligy mistrů, Cesta do Německa.

Vysoký cíl

Autor: Lubomír Man
Ilustrátor: Milan Zezula a Petr Barč
Vydalo v edici Knihy táborového ohně nakladatelství Leprez v Praze roku 1995.
Počet stran: 161
Kniha je pro čtenáře od jedenácti let. Doporučil bych ji Honzovi Horskému, protože rád běhá. Vybral jsem si ji, protože jsem četl některé knihy edice táborového ohně. Četl jsem ji měsíc. Je zajímavá tím, že Martin nemá žádné kamarády, ale svou trpělivostí si je získá. Patří do dobrodružné literatury pro kluky.
Kniha má 55 kapitol, například Boxerská rána, Nepřítelem třídy, Výstřel, Objevuje se Tolar, Do Vlár, První závod, Nečekaný konec, Na Horce, Staví se doskočiště, Podivné zranění, Ztrácejí se věci.
Charakteristika postav: Martin je hodný a dobrý sportovec, rád běhá. Banaš je kamarádský, hodný a vtipný. Kauliš je nepřítel Martinovy skupiny, je zlý, protože je chce zničit.
Kniha vypráví o Martinu Rumlovi. Martin má tátu boxera, který už dlouho nezápasil. Když ho jednou jiný boxer vyzval na souboj, řekl ano. V boxerském zápase – asi v polovině – táta umřel. Když Martinovi umřel táta, máma se chtěla odstěhovat do Vlár, kde se narodila. Ve Vlárech ale s Martinem nikdo nechtěl kamarádit. Jednoho rána chtěl jít Martin do cirkusu, ale nestihl trolejbus. Smutně se vracel domů a vzpomněl si, že další trolejbus jede za chvíli. Řekl si, že za chvíli bude v zatáčce, takže mu může nadběhnout. Měl to jen taktak. Po příchodu k cirkusu tam nikdo nebyl, jenom nějaký pán. A ten mu říká, přijď v neděli v osm hodin. Martin se tam objevil, viděl spoustu kluků, ale i toho pána. Jmenoval se Tolar. Martin se dozvěděl, že cvičí atletiku. Přišel k němu a ptá se, jestli by u něj nemohl cvičit, že je prý dobrý v běhu a ve skoku do dálky. Tak Martin začal běhat na závodech a postupně se umisťoval na prvních třech místech.