Matěj Vilček

Robinson Crusoe

Vydalo nakladatelství Infoa Dubicko roku 2012.
Počet stran: 175
Autor příběhu je Daniel Defoe, převyprávěl Anthony Masters.
Ilustrace: John Pack
Druh literatury: dobrodružný román
Daniel Defoe se narodil roku 1660 a zemřel roku 1731. Narodil se v Londýně do rodiny řezníka. Stal se obchodníkem, prodával a kupoval ponožky. Inspirací k napsání knihy mu byl příběh Alexandra Selkirka, který byl kapitánem lodi a roku 1704 byl vysazen na neobydleném ostrově. Robinson Crusoe byla jeho nejslavnější kniha.
Při plavbě do Afriky Robinson Crusoe ztroskotal na opuštěném ostrově, kde se snaží přežít. Loví ryby, pěstuje hroznové víno, obilí a chová kozy. Nejprve je sám, ale po 26 letech na ostrov připlují kanibalové se zajatcem. Robinson ho osvobodí a dá mu jméno Pátek. Po různých dobrodružstvích se roku 1686 vydávají společně na palubě lodi do Anglie. Jako trosečník strávil na ostrově 27 roků.
Postavy: Robinson Crusoe je odvážný, statečný, šikovný, chytrý, protože dokázal přežít. Pátek je oddaný, učenlivý, vděčný za záchranu. Kanibalové jsou krutí, vraždili a jedli své zajatce.
Kniha poutavě popisuje napínavé příběhy a boj o přežití. Může být zajímavá pro všechny dobrodružné povahy. Já bych ji doporučil Adamovi, protože je dobrodružná, proto by ho mohla bavit.
Kniha se mi moc líbila. Četl jsem ji proto, že jsme ji vybrali s tátou, který ji taky v dětství četl. Je vhodná pro děti od deseti let. Četl jsem ji přes prázdniny. Kapitoly jsou datovány na dny a roky.

Krysáci

Vydala Česká televize v Edici ČT roku 2015.
Počet stran – 86
Autor – Na motivy stejnojmenného televizního večerníčku Cyrila Podolského a Martina Šinkovského vypráví Jiří Žáček
Ilustroval: Ivan Mraček
Druh literatury – pohádky
Daleko na Moravě uprostřed Valašského království, na malém smetišti nedaleko Vizovic žili dva krysáci – Hubert a Hodan – a sádrový trpaslík Ludvík. Bydleli v útulných zásuvkách starého šicího stroje s výhledem na vysavač. Žili klidně a spokojeně do chvíle, kdy se na smetišti objevil potkan Eda – dobrodruh s Prahy, který všude byl, všechno viděl a všemu rozumí a hlavně nesnáší klid a nudu. Společně prožívají různá dobrodružství.
Charakteristika postav: Hubert je krysák, urostlý hubeňour. Hodan je krysák, urostlý tlouštík, měkkosrdcatý. Oba jsou sympaťáci a správní ogaři. Eda je potkan - dobrodruh, protože neustále vymýšlí různé vylomeniny. Ludvík je sádrový trpaslík, který byl ze všech tří nejmoudřejší – neříkal tak ani tak, ale dobře věděl, že na jeho slova dojde.
Kniha je vesele a vtipně napsaná, s originálními nápady a situacemi. Vřele bych ji doporučil všem milovníkům zábavy a pohádek. Moc se mi líbila, zasmál jsem se. Je vtipná a zábavná.
Knížku jsem si vybral, protože se mi líbil večerníček o krysácích. Doporučil bych ji Terezce, protože by ji jistě pobavila. Je určena pro děti od pěti let jako pohádky před spaním. Četl jsem ji každý den před spaním a zabrala mi asi tři týdny.
Názvy kapitol: Ludvík a Eda, Dovolená, Telefon, Krtek Hanuš, Slimák Ferdinand, Maják, Lochneska, Kocour Bruno, Pavouk Pech, Úklid, Starosta, Praha, Moucha Helena, Opravník omylů pro malé rozumbrady.

Ostrov dinosaurů

Vydal nakladatelství Baronet Praha roku 1993.
Počet stran: 119
Autor: Edward Packard
Ilustrace: Ron Wing
Typ literatury: dobrodružn román
O prázdninách jsem byl s Kyrou a Toddem v Austrálii. Před odletem zpět domů do Ameriky nám naše instruktorka vyprávěla o ostrově Kirin. Lebeaův ústav se tam prý snažil vyklonovat pomocí DNA dinosaury. Při odletu domů se naše letadlo dostalo do vzdušné bouře a spadlo do moře. Přežili jsme jenom my tři. Pomocí nafukovacího člunu jsme se dostali na ostrov. Později jsme zjistili, že to byl právě ostrov Kirin. Na ostrově jsme narazili na dva přírodovědce Arthura a Rosannu. Od nich jsme se dozvěděli, že Lebeauviho muži chtějí natočit film o dinosaurech a vytěžit na něm miliardy dolarů, protože sopka brzo vybuchne a tím by všichni naklonovaní dinosauři zemřeli. Připojili jsme se k nim a pomáhali jim předběhnout se záběry Lebeauviho muže. Jednou Arthur kameroval stádo Stegosaurů a byl chladnokrevně zastřelen. Jindy Kyra chtěla ochutnat želví vejce. Nebyly to želví vejce, po jejich vyzvednutí z hnízda se na ní vrhl rozzuřený Archeopteryx. Naštěstí za moji pomoci přežila. Další dny jsme natáčeli dinousaury podle elektrické plotu, ale jen když tam nebyl hlídač. Po několika dnech se nám začala třást zem pod nohama a tak jsme poznali, že sopka brzy vybuchne. Rossana vytáhla z batohu malý balón naplněný héliem a poslala všechny snímky s dinosaury směrem k pevnině, aby se to ostatní lidé dozvěděli. Nakonec jsme se rozhodli zkusit odjet na člunu. Sopka vybuchla a nás málem překlopila vlna, sice jsme všichni pobouchaní, ale jsme živí.
Charakteristika postav: Já jsem statečný, odvážný. Zachránil jsem Rossanu před dinosaury. Kyra je přátelská, hezká. Ráda s každým mluví. Tod je strašpytel, negativní. Od rána má špatnou náladu. Rossana je chytrá, nebojácná. Chce znát pravdu za každou cenu. Arthur je šikovný, chytrý. Nebojí se dinosaurů.
Kniha Ostrov dinosaurů je zajímavá tím, že je napínavá. Hlavní postavou je ten, kdo ji čte. Vytváří si vlastní příběh. Čtenář se musí v průběhu četby rozhodnout, jakou variantu příběhu zvolí, a tak přeskakuje ze stránky na stránku. Ostatním bych ji doporučil proto, že si můžou vytvořit svůj vlastní příběh.
Kniha se mi líbila, protože v ní byly hezké obrázky sopky a dinosaurů. Vybral jsem si ji, protože ji četl v mládí táta. Doporučil bych ji Adamovi, protože by se mu mohli líbit dinosauři. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji tři týdny.

Přístav volá

Vydalo nakladatelství Olympia Praha, roku 1995.
Počet stran: 109
Autor: Jaroslav Foglar
Ilustrátor: Marko Čermák
Druh literatury: chlapecký román pro starší děti
Kniha pojednává o chlapci jménem Jiří Dražan, který neustále touží po dobrodružství a přátelství. Při výpravě do Přístavní čtvrti zahlédne Láďu Vilemína, kterého pronásleduje banda chlapců. Od té doby se chce s Vilemínem kamarádit a pořád ho hledá. Raději ale začal kamarádit s bandou hochů, protože mu řekli, že Vilemín je zrádce. Jirka každé odpoledne chodil do Přístavní čtvrti, a s partou kluků vyváděli samé špatné věci. Rozbíjeli okna, pronásledovali Vilemína, hodili do stájí výbušnou kuličku, chtěli se vloupat do Sportovního klubu, brali si bez placení vystavené zboží.Jirka se hodně zhoršil ve škole. Jednou, když Jirka nespěchal domů, šel s Lexou hledat tenisové míčky. Už byla tma a oni zjistili, že je pronásleduje muž zahalený až po paty. Dohonil je a nabídl jim peníze, když mu pomůžou vykopat díru. Jak se ohnul, spadl mu plášť i klobouk. Kluci se vyděsili k smrti. Jednalo se o nestvůru z Přístavní čtvrti s nádorem na hlavě. Od té doby Jirka za bandou nechodil. Po dlouhé době Jiří zašel za Vilemínem a skamarádili se. Vídali se skoro každý den, dokud se Láďa neodstěhoval s rodiči do Dánska za prací. Jirka to těžce nesl a vzpomínal na všechno, co spolu prožili.
Charakteristika postav: Jiří Dražan touží po dobrodružství a kamarádství, nejprve je zbabělý, ale pak čestný, protože se dokáže Vilemínovi omluvit za své špatné chování. Vilemín je chytrý, urostlý, čestný, pyšný, přezíravý, hrdý, protože se sám postavil celé bandě. Členové bandy: Michal je vůdce bandy, hrubý. Kočkodan je opičí zjev. Lexa je drzý, uštěpačný. Káros je hrubý, sprostý. Mandragora je pověrčivý.
Kniha je zajímavá tím, že je v ní hodně dobrodružství, a také tím, jak se žilo na začátku minulého století. Proto jí doporučuji ostatním spolužákům.
Kniha se mi moc líbila. Četl jsem ji, protože mám u babičky hodně starých knih po tátovi a strejdovi. Doporučil bych ji Adamovi, protože čte knihy od Jaroslava Foglara. Je určena pro starší děti. Četl jsem ji v prosinci.
Názvy kapitol: Touha po příhodách, Jiříkův obchod, Zmařená radost, Paní Zábranská, Tonda Pazderů, První cesta do Přístavní čtvrti, Příhoda u žluté zdi, Paní nemoc, Jiříkův nejlepší nápad, Jiří poznává Otu Šperka a další.

Hoši od Bobří řeky

Vydalo nakladatelství Olympia Velké Přílepy, roku 2005.
Počet stran: 117
Autor: Jaroslav Foglar
Ilustrátor: Milan Teslevič
Druh literatury: chlapecký dobrodružný román
Knížka vypráví o dvou chlapcích, jejich kamarádech a o vedoucím Rikitanovi. Jirka a Vilík potkají vedoucí Rikitana a ten je pro ně vzorem ušlechtilosti, čestnosti a síly. Hoši založí bratrstvo Hoši od Bobří řeky. V bratrstvu každý z dvanácti chlapců dostane svou přezdívku. Grizzly, Pirát, Šťoura, Tichošlápek a další. Upravili si opuštěnou kůlnu, kde konali pravidelné porady. Pod vedením Rikitana chodí na výlety a pořádají pravidelné schůzky. Dva měsíce prázdnin stráví v přírodě v Sluneční zátoce. Musí si postavit ze dřeva stany a vařit si. Během svého pobytu v přírodě loví bobříky. Získat bobříka znamená vykonat nějaký speciální úkol a prokázat při něm mrštnost, obratnost, zručnost, sílu nebo sebeovládání. Za dva měsíce se chlapci změní. Jsou mrštní, odvážní, zruční, silní, ušlechtilí a pravdomluvní stejně jako Rikitan. Umí si pomáhat a dokážou se o sebe postarat v přírodě. Po návratu do města jsou chlapci úplně jiní než dříve. Mají spoustu vzpomínek na hezká místa a dobrodružství.
Charakteristika postav: Rikitan je mladý, vysoký, usměvavý, odvážný, silný, ušlechtilý, zodpovědný. Jirka je mladý, milý, usměvavý, pomáhá ostatním, kolektivní, pravdomluvný, zastává se slabších. Vilík je hodný, mladý, silný, usměvavý, chytrý, zručný, Dále je zde dvanáct mladých chlapců, kteří jsou ze začátku neohební a nešikovní. Další chlapci z bratrstva jsou ze začátku neohrabaní, nešikovní, po dvou měsících se stanou zruční mrštní, odvážní, pravdomluvní.
Tato knížka je zajímavá tím, že je vsazená do komiksu, zaujala mne víc než knížky ostatní a mnohem lépe se mi četla. Líbila se mi celková ilustrace knížky. V knize mě zaujali bobříci, kteří jsou na konci knížky vyobrazeni a rady jak je získat. Proto ji doporučuji ostatním.
Komiksová knížka se mi líbila. Knížku jsem četl, protože jsem ji dostal k Vánocům a zaujala mě komiksová forma. Navíc mám rád dobrodružství od spisovatele Jaroslava Foglara.
Knížku bych doporučil ve třídě všem, kteří mají rádi únik do přírody a dobrodružství. Zvláště Adamovi. Je určena pro všechny dobrodruhy, možná více pro chlapce od školních let do dospělosti. Četl jsem ji od Vánoc.
Názvy kapitol: Pátek dne 13. Března, Podivné seznámení, Rikitan se objevuje podruhé, Za večerních červánků, Celodenní výprava, Jak hoši poznali, kdo je rychlejší, Pozorovací běh a další.

Sopka se probouzí

Nakladatelství: CPress ve společnosti Albtros Media a.s.
Místo a rok vydání: V Brně roku 2017.
Počet stran: 128
Autor: Lauren Tarshisová
Ilustrace: Scott Dawson
Obyvatelé Pompejí, města ležícího na úpatí hory Vesuv, už otřesy půdy pod jejich nohama nijak zvlášť neznepokojují. Jsou totiž přesvědčeni, že uvnitř hory žije obrovské zvíře, které se jednou za čas vztekle probouzí a pokaždé zase znovu upadne do klidného spánku. Hlavním hrdinou celého příběhu je jedenáctiletý chlapec Markus. Žil se svým otcem Tatou v otroctví u laskavého muže, spisovatele a vědce Linuse Seliuse. Po Linově smrti se stali majetkem jeho synovce, krutého a bezohledného Festa Julia. Markuse odvezl do Pompejí, aby sloužil v pánově velkolepém domě. Kde byl Tata to Markus nevěděl. Jednoho dne vláčel Markus pytel pánova špinavého prádla městem. Ze zamyšlení ho vytrhlo zaječení trumpety. Šermířský mistr, majitel gladiátorů, přiváděl průvod gladiátorů. Tito zápasníci budou zítra bojovat. Najednou si Markus všiml posledního muže v řadě. Zůstal jako přimrazený. Byl to Tata. Radostí mu poskočilo srdce a vrhl se k otci, ale stráže Tatu táhly pryč. Markus věděl, že musí otce zachránit než ho zavřou do kasáren. Vymyslel lest a Tatu zachránil s velkou pomocí kobry. Zároveň začal bouřit Vesuv a vypukla panika. Uprchli i ostatní gladiátoři. Tata popadl otěže staré klisny. Za chvíli už míjeli bránu města. Stoupali k vrcholu Vesuvu. Když Tata viděl, že se blíží katasrofa, vrátil se do Pompejí a snažil se všechny varovat. Nikdo ho nebral vážně. Nakonec se na poslední chvíli Markus s Tatou zachránili. Nasedli na svou starou kobylu a ujížděli směrem k Římu. Pompeje leží v Itálii a zničeny byly dávno před tím než vznikly Spojené státy, než se Kryštof Kolumbus plavil po mořích. Bylo to roku 79 po Kristu. Výbuch trval tři dny a pohřbil Pompeje pod devíti metry popela a kamení.
Charakteristika postav: Markus - chytrý, odvážný, protože hodil na šermířského mistra košík s kobrou. Tata - milý, hodný, laskavý, protože varoval obyvatele Pompejí před skázou. Festus - zlý, krutý, protože týral otroky.
Kniha je zajímavá tím, že popisuje civilizaci antických Pompejí. V textu mě nejvíce zaujalo, jak se Markus s Tatou dokázali zachránit.
Kniha se mi líbila. Koupil jsem si ji o vánočních prázdninách v Jihlavě, protože mě zaujaly ilustrace.
Knihu bych doporučil Adamovi, protože by se mohl dozvědět něco o Pompejích. Je určena pro děti od sedmi let. Četl jsem ji asi tři týdny. Kapitoly jsou očíslované.
Druh literatury: dobrodružný příběh pro děti a mládež

Bohoušek a spol.

Vydalo nakladatelství BB art v Praze roku 2003.
Počet stran: 214
Autor: Vojtěch Steklač
Ilustrátor: Adolf Born
Druh literatury: humorný dobrodružný román
Kniha vypráví o tom, jak se Bořík a jeho kamarádi Mirek, Čenda a Aleš rozhodnou unést třídního šprta Bohouška. Ve škole probíhá soutěž ve sběru. Když se kluci dozvědí, že první cenou je motokára (údajně), pokusí se v této soutěži zvítězit. Vítězem se ale stal podvodem Bohoušek, kterého jim všichni dávají za příklad. Jak paní učitelka, tak rodiče. Kluci se rozhodli, že Bohouška unesou. Bořík vymyslel plán a vylákali Bohouška lstí z Prahy. Sami předstírali útěk z domova. Na cestě prožili různá dobrodružství. Cestovoli vlakem z Prahy do Markvartu, potom šli potmě lesem, opékali buřty a spali v lese na chvojí. Také je zastihl déšť a velká bouřka. Museli neustále hlídat uneseného Bohouška. Nakonec byli dopadeni a vráceni domů rodičům. Měli velký průšvih, dostali výprask a domácí vězení. Bohoušek po dobrodružství, které zažil při únosu, zjistil, že chce být jako ostatní kluci, a oni ho vzali do party.
Charakteristika postav: Bohoušek je mazánek dospělých, třídní šprt, strašpytel, protože se bojí dobrodružství. Bořík má plno nápadů, rád mluví, protože by chtěl být vůdcem party. Mirek je odvážný, soupeří s Boříkem o to, kdo má lepší nápady. Aleš žije s babičkou, je nejtlustší ze třídy, urážlivý, když se urazí, tak vždycky flákne toho, kdo ho naštve. Čenda je nejlepší kamarád Boříka, je nejmenší ale nejvíc se vytahuje.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou vtipné příhody. Zaujalo mě, že se kluci perou a za chvíli zase táhnou za jeden provaz. Ostatním bych ji doporučil, aby si z toho vzali příklad.
Kniha se mi moc líbila. Četl jsem ji, protože mě zaujala ukázka z této knihy v čítance.
Knihu bych doporučil Adamovi, protože je o kamarádství. Je určena pro chlapce od devíti let. Četl jsem ji asi měsíc.
Názvy kapitol: 1. aneb Pravěká lovecká smečka, 2. aneb Pouze primitivové mají rádi fotbal, 3. aneb Plán, 4. aneb Jak nás pronásledovalo rukojmí a další.

Bylo nás pět

Nakladatelství: Fortuna Libri s. r. o.
Místo a rok vydání: v Praze, roku 2016
Počet stran: 207
Autor: Karel Poláček
Ilustrace: Jana Chroustová
Druh literatury: humoristický román
V knize Bylo nás pět autor vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Vypravěčem a hlavním hrdinou je Petr Bajza. Bydlí na malém městě. Chodí do školy, kde má partu kamarádů. S těmi zažívá klukovské příhody, hádky a pošťuchování kvůli hloupostem. Zažijí koupání v odlehlém rybníce, při němž se málem utopí malý chlapec. Bojují proti chlapcům z vedlejší nepřátelské vesnice. Petr je rošťák, ale snaží se chovat co nejlépe, aby neměl problémy doma. Tatínek ho potom nechá dívat, jak otvírá bedny, které přijíždí z exotických zemí. Hoši vyvádějí neplechy. Chodí do kina a do cirkusu pokud možno bez placení. Potom ale Petr onemocní, dostane vysoké horečky a blouzní. Občas se probere, ale brzo usne a odplouvá do říše snů. Po celou dobu nemoci se mu zdá jeden dlouhý sen, ve kterém je s hochy a Evičkou Svobodovou v Indii. I v této cizí zemi zažívají různá dobrodružství. Nakonec se Petr z těžké nemoci uzdraví, začne chodit do školy a vše se vrátí do starých kolejí.
Petr Bajza: veselý rošťák s velkou představivostí, syn majitele obchodu se smíšeným zbožím, inteligentní. Čeněk Jirsák: kamarád Petra, pobožný, sbírá hříchy ke sv. zpovědi, ješitný, přezdívaný Krakonoš. Antonín Bejval: Petrův spolužák, má bláznivé nápady, „vynálezce", hodně si o sobě myslí, lakomý, syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím. Éda Kemlink: syn úředníka berního úřadu, velmi chytrý, má dvě sestry a psa Pajdu, který krade buřty v řeznictví. Josef Zilvar z chudobince: je starší než ostatní hoši, protože několikrát propadl, kouří, vede dospělé řeči, statečný.
Kniha je zajímavá tím, že ji Poláček napsal krátce před odchodem do Terezína v roce 1943. Poprvé vyšla až po jeho smrti v roce 1946. Roku 1995 byla kniha zfilmována.
Kniha se mi moc líbila. Vybral jsem si ji, protože jsem viděl jeden díl v televizi.
Knihu bych doporučil Adamovi, protože má rád starší knihy. Je určena dětem od osmi let. Četl jsem ji pět týdnů. Nejsou v ní kapitoly.

Školník Kulda je jednička

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2003.
Počet stran: 86
Autor: Jiří Kahoun
Ilustrace: Vladimír Jiránek
Druh literatury: humorné vyprávění ze školního prostředí
Kniha líčí problémy žáků se školníkem Kuldou, který je protivný bručoun. Jednoho dne přibude do čtvrté třídy nový žák Karel Kludský. Na hlavě nosí v zimě v létě kulicha, protože má celkem osm uší, na každé straně čtyři. Díky nim slyší neuvěřitelně daleko, a ví, co se kde děje a co si lidé povídají. Tuhle úžasnou výhodu dokonale využije ve škole. Kluci ze třídy dávali školníkovi Kuldovi různé staré věci před dveře, aby se polepšil. Třeba starou tenisku nebo rouru od gramofonu. Školník Kulda si neustále chodil stěžovat k ředitelce školy. Kludský se k neplechám také připojil. Školník ho ale viděl, a protože by ho poznal podle čepice, druhý den si do školy všichni vzali na sebe čepice. Kulda se nakonec polepšil a skamarádil se s dětmi ze školy. Kludský dal svému nejlepšímu kamarádovi Vrabcovi píšťalku pro psy. Nikdo jiný než on a psi ji nemohli slyšet. Když odjížděl s poutí, zaslechl písknutí. Vyskočil z auta a běžel svému kamarádovi pomoci.
Ckarakteristika postav: Školník Kulda je přísný, nabručený, protivný, pak ale hodný. Karel Kludský je kamarádský, statečný, protože pomohl Vrabcovi proti přesile. Vrabec je veselý uličník, protože dává školníkovi před dveře staré věci.
Kniha má zajímavé ilustrace jako v komiksu. Text je vtipný tak, že jsem se musel smát a nemohl jsem číst. Doporučím ji ostatním, aby se také pobavili.
Kniha se mi hodně líbila, hodně jsem se u ní zasmál. Četl jsem ji, protože babička mi ji našla v knihovně.
Knihu bych doporučil Kláře, aby se také pobavila. Je určena všem kamarádům čtenářům od osmi let. Četl jsem ji deset dní.
Názvy kapitol: Přírodověda, Český jazyk, Čtení, Kreslení, Prohlídka, Sobota, Neděle, Tělesná výchova, Vlastivěda, Pracovní vyučování, Hudební výchova, Matematika, Sobota.

Jak vytrhnout velrybě stoličku

Nakladatelstvíí: POLIGRAFIA v Praze roku 1996.
Počet stran: 154
Autor: Marie Poledňáková
Fotografie: Jaroslav Trousil
Druh literatury: humoristický román pro děti i dospělé
Kdo by neznal film Marie Poledňakové Jak vytrhnout velrybě stoličku? Je to oblíbená rodinná komedie. Kniha vypráví příběh maminky Anny, úspěšné baletky a jejího osmiletého syna Vaška. Vašek je sám s maminkou a hrozně touží po tátovi. Jeho tatínek byl hrdina a horolezec, který údajně zahynul v Himalájích při výstupu na Annapurnu, když byl Vašek ještě u maminky v bříšku. Neúnavně shání mamince ženichy, ale neuspěje ani u školníka. Anna přes den trénuje a zkouší. Většinu večerů tráví v divadle. Vašek je často sám a je mu smutno. Maminka uznává, že je potřeba se synem trávit více času. Vezme si dovolenou a vyrazí s Vaškem na hory. Zcela nečekaně se na horách setká se svou dávnou láskou, náčelníkem horské služby, horolezcem Lubošem. Hned druhý den se ale musí vrátit do Prahy na představení. Luboš se nabídne, že se o Vaška postará. Anna není ráda, ale nechce synovi zkazit prázdniny, tak jí nezbývá, než souhlasit. Vašek se do Luboše po pár dnech na horách zamiluje. Netuší, že ten, kterého si vybral za svého tátu, jím opravdu je.
Charakteristika postav: Vašek je zvědavý uličník, neposedný a tvrdohlavý, protože pořád mamince shání ženichy. Anna miluje svého syna je hodná a pracovitá, protože hodně cvičí a trénuje. Luboš je odvážný a statečný, protože zachraňuje lidské životy.
Kniha je zajímavá tím, že ji můžeme srovnávat s filmem. Zaujala mě Vaškova vytrvalost, jak mamince shání ženicha. Ostatním bych ji doporučil, protože má zajímavý děj.
Kniha se mi líbila. Četl jsem ji, protože mně ji našel Štěpánkův děda Tomáš.
Knihu bych doporučil Terce, protože by se jí mohla líbit. Je určena pro čtenáře od 8 až do 99 let. Četl jsem ji tři týdny. Kapitoly jsou očíslované.