Jan Žampach
Bráškové
Autor: Václav Chaloupek
Ilustrátor: Jaroslav Vogeltanz
Nakladatelství: Fraus
Místo a rok vydání: Plzeň 2003
Počet stran: 83
Kniha vypráví o vlčatech, Flíčkovi a Žolíkovi. Chlapec jménem Vašík se probudil a uviděl krabici s dopisem, kde bylo napsáno: „Starej se o ně dobře.“ V krabici byla dvě vlčata. Vaškovi začala velká starost. Musel je krmit, uklízet po nich loužičky. Aby toho neměl málo, tak táta přivezl domů kavku. Vašík chodil s vlčaty na procházky, ale také k veterináři. Mláďata rostla jako z vody. Když dospěla, tak je Vašek s tátou vypustili do volné přírody v Beskydech.
Charakteristika postav: Flíček a Žolík jsou hravá, neposedná vlčata. Vašek je starostlivý a hodný. Táta je hodný, rád vyprávěl.
Kniha je zajímavá, protože tam jsou hezké fotografie a líbila se mi, protože mám rád zvířata.
Doporučil bych ji všem dětem, které mají rády zvířata.
Kniha je určena dětem od osmi let.
Četl jsem ji jeden měsíc.
Doktor Bolíto
Vydalo nakladatelství ETC Publishing, s.r.o. v Praze roku 1996.
Počet stran: 86
Autor: Koměj Čukovskij
Ilustrace: Josef Lada
Druh literatury: dobrodružný příběh
Doktor Bolíto cestoval po Africe. Cestou se potkal s různými zvířaty. Některá byla nemocná, tak jim pomohl. Opicím dal antibiotika, lvovi obvázal packu. Měl statečného psa Hafa, který zachránil malého kluka Penta a rybáře.
Doktor Bolíto bydlel se svojí sestrou Barborou, která neměla ráda zvířata. Doktor Bolíto se naučil zvířecí řeči. Léčil třeba kůzle, kterému přišil zaječí ocas. Léčil i zvířata v cirkusu. Třeba krokodýla, kterého bolely zuby. Nebral si za léčbu peníze, ale zvířata mu velice pomáhala. Jednoho dne se doktor s krokodýlem, opičkou Čiči, papouškem Karuto, psem Hafem, prasátkem Kvik-Kvik a sovou Bumbou vydal do Afriky. Pluli po moři velkou plachetnicí. Cestou zažili bouři. V Africe hrozilo doktorovi nebezpečí - loupežník Burmalej ho zavřel do vězení. Papoušek Karuto sebral klíč od žaláře a doktora tím zachránil.
Charakteristika postav: Doktor je hodný, pracovitý, chytrý, přemýšlivý a starostlivý. Pes Haf je statečný a nebojácný, ničeho se nebojí.
Já bych dělal to samé, ale trochu bych se bál.
Kniha je zajímavá, protože je napínavá a je o zvířatech. Líbila se mi, má hezké obrázky. Je určena pro čtenáře od osmi let. Doporučil bych ji Monice, protože má ráda zvířata. Četl jsem ji tři týdny.
Názvy kapitol: Penta, Dárek, Bouře, Jeskyně, Delfínové, Orlové, Nalezen, Piráti, Žraloci, Haf dostává dar, Staří přátelé.
V říši koní
Knihu vydalo nakladatelství Svojtka v Praze roku 2003.
Počet stran: 116
Autor: Francoise Le Gloahec
Ilustrátor: Pierre Couronne
Druh literatury: příběh, příhody dětí a koní
Kamarádky Šárka a Lucie s malým šestiletým bráškou Jakubem se vydaly na farmu jménem "Měsíční jezdec". Moc se těší na
své oblíbené koně. Lucka ukazovala Šárce malé hříbě jménem Klaun. Všichni by si koně rádi osedlali, ale nejdřív musí ve stáji vykydat hnůj, podestlat a přinést čerstvou vodu. Ale ani to nestačí. Karel, který je dostal na starost, jim vysvětloval, jak bude výcvik probíhat a co budou k jízdě potřebovat. Když sedlali koně, pro Jakuba to bylo těžké, protože byl malý. Všichni mu ale pomáhali. Potom se konečně projeli. Všem se to moc líbilo. O koně se museli postarat i po projížďce. Očistili je, dali jim najíst a napít. Při další návštěvě se Lucie dozvěděla, že majitel farmy chce prodat jejího nejoblíbenějšího koně Prince. Byla z toho nešťastná. Večer měli jít domů, ale Lucie s Princem tam nebyla. Všichni se o ně začali bát a hledat je. Nakonec je našel v lese Karlův pes Fox a kůň Princ zůstal na farmě.
Charakteristika jednajících postav: Šárka a Lucka jsou velké kamarádky, rádi jezdí na koních a starají se o ně. Jakub je netrpělivý. Karel je chytrý a šikovný, umí se starat o koně a hodně o nich ví.
Kniha je zajímavá tím, že je v ní hodně pěkných obrázků. Moc se mi líbila. Dozvěděl jsem se v ní všechno o koních. Mně se totiž koně líbí a mám je rád. Doporučil bych ji všem dětem, které mají rády koně, z naší třídy především Monice. Dozví se o nich mnoho zajímavých věcí. Kniha je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji dva týdny.
Názvy kapitol: Jeden den na jezdecké farmě, První jezdecká hodina, Jakub to nevzdává, Lucie to nevzdává, Sultánčino hříbě, Slavný den, Podivná kamarádka.
Poník se ztratil
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2003.
Počet stran: 118
Autor: Lucy Danielsová
Ilustrace: Jitka Walterová
Literatura: příběh s dětským hrdinou, dobrodružství
Mandy bydlela se svými rodiči na vesnici. Rodiče měli veterinární kliniku. Pracovali tam oba jako zvěrolékaři. Mandy měla ráda zvířata a hodně času trávila na klinice se svými rodiči a zvířaty. Ráda chodila k sousedce, která měla poníka jménem "Princ". Měla ho ráda a pomáhala se o něj starat. Jednou se sousedka rozhodla, že ho prodá. Mandy z toho byla nešťastná, ale co se dalo dělat. Do jejich vesnice se přistěhovala nová rodina. Byli velice bohatí a měli holku, která se jmenovala Susan. Byla rozmazlená a měla všechno, na co si vzpomněla. Jednou ji šla Mandy navštívit a zjistila, že má poníka. Když k němu přišla blíž, poznala, že je to Princ. Měl krásnou novou stáj, ale Susan se o něj vůbec nestarala. Jenom na něm jezdila. Jednou se konaly závody. Susan přihlásila Prince. Ale Mandy se zdálo, že Princ je nemocný. Nikdo jí nevěřil, a tak ho ukradla a schovala do kostela. Chtěla, aby Princ neběžel, ale stejně ho Susan našla. Když závod začal, Mandy vběhla do závodiště a podařilo se jí Prince zastavit. Doktor ho vyšetřil a zjistil, že měla Mandy pravdu a že mohl Princ umřít. Susan se přišla Mandy omluvit a bylo jí všechno moc líto. Poprosila Mandy, jestli by jí s Princem nepomohla. A aby jí všechno naučila.
Postavy: Mandy je hodná, pracovitá, starostlivá, chytrá. Susan je namyšlená.
Kniha má napínavý děj. Moc se mi líbila. Chtěl bych se taky umět starat o koně jako Mandy.
Knihu bych doporučil Monice, protože má ráda koně. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva týdny.
Frankensteinův mrakodrap
Vydalo nakladatelství Albatros roku 1992 ve Vídni.
Počet stran: 108
Autor: Thomas Brezina
Ilustrátor: Petr Urban
Druh literatury: detektivka
Čtyři kamarádi Patti, Erik, Tina a Dominik jeli do New Yorku za tetou Patricií na prázdniny. Teta bydlela v mrakodrapu. Nastoupili do výtahu, ale když chtěli jet nahoru, výtah se najednou rozjel dolů. Zastavil ve sklepě. Děti vyšly a schovaly se za stůl. Uviděly Frankenstejna, kterého zabil muž v bílém obleku skalpelem. Chtěly to říct na policii, ale výtah se zase zasekl. Tam už na ně čekal vrah. Děti se lekly a utíkaly dlouhou chodbou. Na konci chodby byla velká místnost, která sloužila jako mrazák. Tam je vrah zavřel. Děti tloukly do dveří. Uslyšela je nějaká paní a pustila je. Všechno řekly tetě a policii, a tak nakonec všechno dobře dopadlo.
Charakteristika postav: Patti je chytrá a starostlivá. Dominik se neuměl rozhodnout. Erik je kamarádský. Tina je chytrá, na všechno přišla.
Kniha je napínavá, líbila se mi. Já bych se dost bál, ale chtěl bych to taky tak vyřešit. Knihu bych doporučil Zdendovi. Určitě by se mu líbily zápletky. Kniha je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji týdny týdny.
Názvy kapitol: Frankensteinův mrakodrap, Tajné patro, Podivné zakázky, V poslední vteřině, Teta Patrície, Mínus 30 stupňů, Patti seš 1, Hra skončila!, Pattino odhalení, Zpátky ve sklepě.
Pomsta hraběte Gundolfa
Vydalo nakladatelství Fragment
Havlíčkův Brod roku 2005.
Počet stran: 116
Autor: Thomas Brezina
Ilustrátor: Wolfram Nowatzyk
Druh literatury: detektivka
Tři kamarádi Jupiter, Vicky a Nick spolu objevili starou vilu. Domluvili se, že ji půjdou prozkoumat. Vevnitř byla chodba a místnosti. Tam našli strašidelné obrazy a lebky. Všude byly pavučiny a prach. Pořád ale nevěděli, komu vila patří. Druhý den se tam vydali znovu. To už slyšeli nějaké zvuky. Tak se za nimi vydali do prvního patra. Tam byla strašidla. Lekli se jich a utekli. Všimli si koupelny a zavřeli se tam. Uslyšeli zas nějaký rámus a najednou viděli ducha hraběte Gondolfa. Ten je zavřel do rakví a zmizel. Jupiter si v rakvi všiml páčky a otevřel ji. Pak pomohl kamarádům. Všichni potom zavřeli a zamkli hraběte do místnosti. Všechno dobře dopadlo a děti se vrátily domů.
Charakteristika postav: Jupiter je statečný, nebojácný, vyhledává nebezpečí. Vicky je chytrá, na všechno přišla. Nick se všeho bál. Hrabě je zlý a tajemný.
Kniha je napínavá, dějou se v ní nadpřirozené věci. Líbila se mi, protože děti spolu spolupracovaly a nehádaly se.
Knihu bych doporučil Monice, protože čte ráda detektivky. Je pro čtenáře od třinácti let. Četl jsem ji tři týdny.
Názvy kapitol: Pozvání, Času je málo, 13 hodin, Hadí uštkunutí, Děsivé obrazy, Hrůza začíná, Chodba, Lidožravý dům?, Nenechte mě na holičkách, Je to tak!, Nepěkný žert, Záhadné zmizení, Známá tvář.
Darební Vikingové
Nakladatelství: Egmont
Místo a rok vydání: Praha 2004
Počet stran: 128
Autor: Terry Deary
Ilustrace: Martin Brown
Druh literatury: vymyšlené příběhy
Kniha vypráví o tom, jak Vikingové žili, léčili se, stavěli lodě, vařili. Také jak dobývali pevnosti. Bůh Ódin se rozhodl, že stvoří obry. Na to potřeboval, aby si ostatní bohové plivli do mísy. Potom to smíchal s krví a slzami, začaroval a vznikli obři. Dva kluci z kmene Vikingů Galar a Fjalar chtěli rodinku obrů přemoci, aby byli slavní. Podařilo se jim zabít obří mámu a tátu, ale jejich syna ne. Obr je odvezl na malý ostov a tam je za trest nechal.
Charakteristika postav: Fjalar a Galar jsou sobečtí a zlí, hodně ubližují druhým, mají zlé zvyky. Galar byl ze začátku hodný, ale jeho zlý bratr ho přemluvil, aby mu pomohl zabít obry, aby byli slavní.
Kniha je napínavá a je v ní mnoho zajímavých věcí. Líbila se mi, protože tam je i sranda. Doporučil bych ji Dominikovi, protože by si ji také rád přečetl. Je určena pro čtenáře od jedenácti let. Četl jsem ji tři týdny.
Názvy kapitol: Darební vikinští vetřelci, Přehled dějin darebných Vikingů, Pověsti darebných Vikingů, Za časů darebných Vikingů, Vikinské básně a jejich moc, Darební Vikingové přemoženi, Jak Vikingové žili, Vikinské ženy, Vikinské děti, Ohavné Vikinské jídlo a další.
Návod na postavení vikingské lodi: Vyberte si rovné stromy. Udělejte páteř lodi. V pravém ůhlu k páteří přidělejte žebra. Do prken vyvrtejte díry, aby se do nich dostaly hřebíky. Příbijte prkna k žebrům a dávejte jedno prkno přes druhé, dokud nepostavíte celou loď. Sežeňte ovci, udělejte z její srsti provazy a namočte je do dehtu. Provazy nacpěte mezi prkna jako těsnění a nechte uschnout. Na přídi vytesejte ošklivou hlavu.
Honzíkova cesta
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1979.
Počet stran: 102
Knihu jsem četl devět dní.
Autor: Bohumil Říha
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Druh literatury: dětský příběh
Honzík se vypravil na prázdniny k babičce. Vzal si kufřík, sbalil si věci a hračky. S maminkou se vypravili na nádraží. Sedl si do vlaku, ale trochu se bál, jestli dobře dojede. Cestou se díval z okna, jedl svačinu a najednou přišel průvodčí, že už bude vystupovat. Tam čekal dědeček s vozíkem koněm a psem Punťou. Když přijeli domů, čekala na ně babička i kocour. Honzík měl rád zvířata a u babičky si jich opravdu užil. Měl tam prase, slepice, kohouta a kozu, která byla rohatá, mlsná a umíněná. Taky si tam našel nové kamarády Viktora, Terezku a Ferdu. Ferda ho ze začátku dost zlobil. Vzal mu jeho oblíbenou
skleněnou kuličku, nechal ho v lese, ale Viktor ho zase našel. Děti společně pouštěly draka a vzaly Honzíka do školy. Tam se mu moc líbilo a připadal si jako velký kluk. Pan učitel zrovna vypravoval o kočce a Honzík to všechno věděl. Ke
konci prázdnin přijela pro Honzíka maminka. Když odjížděl domů, se všemi se rozloučil a od kamarádů dostal na rozloučenou
hrušku, loďku a kudličku.
Charakteristika postav: Honzík je hodný, poslušný, kamarádský. Terezka a Viktor pomáhali Honzíkovi a starali se o něho. Ferda nejdřív Honzíkovi ubližoval, ale pak se stali kamarády.
Kniha se mi líbila, protože je v ní hodně zvířat, a taky proto, že se tam starší děti starají o mladšího kamaráda a pomáhají mu. Je zajímavá, je to pěkný příběh. Doporučil bych ji Monice, takovéto příběhy se jí líbí. Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Názvy kapitol: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, O vepříku Princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem a další.
České pověsti 2
Vydalo nakladatelství SiD a NERo Praha roku 2004.
Druh literatury: pověst
Počet stran: 31
Autor: Martina Drijverová
Ilustrátor: Dagmar Ježková
Rabi Low byl učený muž a žil za panování císaře Rudolfa II. U císaře byl oblíbený a často si ho císař zval na hrad. Vymýšlel mnoho zvláštních věcí, třeba Laternu Magiku, která ukazovala obrazy z českých dějin. Nejpovedenějším vynálezem rabiho byl Golem. Byla to obrovská postava, která byla vymodelovaná z hlíny. Mezi ústy měl důlek, a když se do něj vložil lístek popsaný kouzelnými slovy, říkalo se mu šém, tak Golem oživl. Dělal úplně všecko, co mu kdo nakázal. Jenomže byl moc pracovitý a když dostal příkaz, tak to dělal pořád a pořád. Třeba ho poslali pro vodu a neřekli dost, tak Golem nosil vědra s vodou tak dlouho, až vyplavil dům. Měl obrovskou sílu a když mu neudělili příkazy, Golem vyrazil do ulic, kde bořil domy a vytrhával stromy i s kořeny. Lidé se začali bát, a tak mu rabi vyndal šém. Golem padl na zem. Odnesli ho do jeho domu na půdu a už ho raději nikdo neoživil. Po delší době se rozpadl v prach.
Golem je hodný a pracovitý, ale když nemá příkazy, tak je nebezpečný. Rabi Low je chytrý, vynalezl Golema, je dobrosrdečný.
Kniha je zajímavá, má hezké obrázky a dozvíme se z ní něco z historie. Líbila se mi, je pěkně zpracovaná. Doporučil bych ji Dominikovi, protože rád čte pověsti. Je určena pro děti od šesti let. Četl jsem ji tři týdny.
Názvy pověstí: Dívčí válka, Horymír, Synové Svatoplukovi, Svatý Václav, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka, Tatarská princezna, Král Karel IV., Golem, Staroměstský orloj.
Výprava za dinosaury
Vydalo nakladatelství Fragment Havlíčkův Brod roku 2005.
Autor: Mary Pope Osbornová
Ilustrace:Jutta Knippingová
Počet stran: 86
Knihu bych doporučil Zdendovi, má rád napínavé příběhy. Je určena čtenářům od deseti let.
Názvy kapitol: Domeček na stromě, Všude knihy, Cesta do neznáma, Punťa, Zářící medailonek, Údolí dinosaurů, Útěk před nebezpečím, Hurá domů.
Jednou se Kuba s Aničkou vydali na procházku do lesa. Objevili tam domeček. Vlezli tam, i když věděli, že se to nesmí. Objevili spoustu knih, které byly kouzelné. Do jedné z nich se začetli. Byla o pravěku. Oba toužili po tom, aby se do doby před 65 miliony let podívali. Najednou začal foukat vítr, chaloupka se začala točit. Děti zavřely oči, a když je otevřely, ocitli se v pravěku. Potkaly různé druhy ještěrů. Někteří se jim líbili, ale některých se i báli, i když věděli, že žerou jenom trávu nebo listí. Nejvíce strachu zažili, když potkali tyranosaura rexe. Ten jediný je pronásledoval a děti před ním rychle utekly zpátky do domečku. Chtěli se vrátit domů, ale Kuba si zapomněl knížku, kterou k tomu potřebovali. Zapomněl ji i s batohem na kopci, kde se setkali se zlým tyransaurem rexem. Vrátil se k domečku znovu. Nevěděl, co má dělat. Najednou se objevil létající ještěr, vzal Kubu na hřbet a přeletěl s ním celé údolí a přistál za domkem. Kuba šel do domečku, vzal knihu a přál si, aby se vrátili v pořádku domů. Rozfoukal se vítr, chatka se zatočila, a když otevřeli oči, byli zase oba doma.
Kniha je zajímavá tím, že je napínavá. Zaujalo mě vyprávění o tyranosauru rexovi. Zajimá mě dobrodružství a pravěk, proto jsem si ji vybral. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četl jsem ji jeden týden.
Charakteristika postav: Kuba je hodný, klidný, učí svojí sestru. Anička je hodná, ale uspěchaná. Tyranosaurus rex je zlý, protože chtěl Jakuba a Aničku sníst.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Výprava na Měsíc
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2005.
Kniha má 94 stran.
Knihu napsala Mary Pape Osbornová.
Ilustrovala ji Jutta Knipingová.
Druh literatury: dobrodružná
Obsahuje deset kapitol: Vesmírný Motel, Měsíční králíci, Jízda, Skok vysoký, Měsíčňan, Hvězdička ke hvězdičce, Morgana, Život na zemi, Ve svitu měsíce, Sezame, otevři se!
Knihu jsem četl tři týdny. Je určena pro děti od osmi do deseti let. Já bych ji doporučil všem, kdo mají rádi dobrodružství, například Zdeňkovi. Mně se tato kniha moc líbí, protože je docela naučná a napínavá.
charakteristika postav: Kuba je chytrý a pilný, chtěl osvobodit Morganu, aby prožil nějaké dobrodružství. Anička je netrpělivá, protože na všechno spěchá.
Anička s Kubou se vydali v noci do kouzelného domečku, ve kterém bydlela kouzelnice Morgana, která byla zakletá do myši. Děti ji chtěly vysvobodit, ale musely najít čtyři magické věci. Tři už měly - byly to měsíční kámen, mango a mamutí kost. Myš seděla na jedné otevřené knize, tak ji vzal Kuba do rukou a přečetl název "Vítejte na Měsíci". Takže děti vyslovily přání, aby se podívaly na Měsíc. Najednou se chaloupka roztočila, zafoukal vítr, zavřely oči a když je otevřely, ocitly se na Měsíci. Vedle stála základna, tam si všichni oblékli skafandry a vydali se na průzkum. Neuměli pořádně chodit, protože tam není zemská přitažlivost. Přišli ke kráteru, do kterého Kuba spadl, ale Anička mu pomohla vylézt nahoru. Našli měsíční vůz, a tak do něj nasedli a Kuba se zkusil rozjet. Nejdříve mu to nešlo, ale pak se to naučil. Najednou uslyšeli velikou ránu a před nimi spadl obrovský balvan. Vystoupili z auta a šli si ho prohlédnout. Měli velké štěstí, že nespadl na ně. Zničeho nic se před nimi objevil Měsíčňan. Vypadal jako obrovský kosmonaut. Strašně se ho lekli, ale nejdůležitější bylo, že jim neublížil. Kuba vzal tužku a papír a napsal, že jsou z planety Země, a kdo je on. Měsíčňan se nejdříve podíval na papír a namaloval tam hvězdy a odešel. Pořád ale nevěděli, jaká by ta čtvrtá magická věc mohla být. Kuba pořád nevěděl, co jim Měsíčňan napsal. Nejdřív si myslel, že je to nějaká mapa, ale pak ho napadlo, že by mohl hvězdy spojit. Když je spojil, vzniklo mu souhvězdí "Myš". A to byla právě ta čtvrtá magická věc. Vrátili se do domečku, přáli si, aby byli doma. Rozfoukal se vítr, chaloupka se zatočila, zavřeli oči a když je otevřeli, tak byli zpátky doma a myš se proměnila zpátky v Morganu. Morgana jim moc děkovala za vysvobození.
Výprava za tajemným rytířem
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2005.
Kniha má 85 stran.
Napsala Mary Pape Osbornová.
Ilustrovala Jutta Knipingová.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Charakteristika postav: Kuba se trochu bál, protože nevěděl, kde co je. Anička je nebojácná, protože se nebála jít k černému rytíři. Černý rytíř je hodný, protože pomohl dětem dojet k chaloupce. Tři rytíři byli zlí, protože chtěli děti zavřít do hladomorny.
Kniha je zajímavá tím, že je napínavá. Moc se mi líbila, protože má pěkné obrázky a je pěkně napsaná. Vybral jsem si ji, protože je ze středověku. Doporučil bych ji Zdeňkovi, protože má rád napínavé příběhy. Je určena pro děti od osmi let. Četl jsem ji dva týdny.
Názvy kapitol: Tajemný les, Vzhůru za dobrodružstvím!, Vodní příkop, Nezvaní hosté, V pasti, Kouzelná hůlka, Tajná chodba, Záhadný rytíř
Kuba s Aničkou se rozhodli, že navštíví kouzelný domek, který je umí přesunout do jiné doby a na jiné místo. Tentokrát Anička našla knihu o středověkých rytířích a vyslovila přání, aby se tam mohli podívat. Chaloupka se zatočila, začal foukat vítr a než se rozkoukali, byli ve středověku. Vyhlédli z okna ven a uviděli krásný hrad, odkud se ozývala hudba. Šli se tam podívat. Před hradem byl vodní příkop s krokodýly. Padací most byl otevřený. Šli dovnitř, všechno si prohlíželi. Moc se jim tam líbili draví ptáci a velké nádvoří. Vevnitř sledovali hostinu. Když šli zpátky, narazili na velké dveře, za kterými byla zbroj tajemného rytíře. Kuba si vyzkoušel přilbu. Byla strašně těžká. Nemohl se z ní dostat. Najednou se ve dveřích objevili tři rytíři. Kubovi přilbu pomohli sundat, ale jelikož byli vetřelci, tak Kubu a Aničku chtěli zavřít do hladomorny. Aničku napadlo vyndat z batohu baterku, rozsvítila ji a řekla rytířům, že je to kouzelná hůlka, a když je nenechají odejít, tak je nechá zmizet. Rytíři se lekli a jak utíkali, všichni spadli na hromadu. Mezitím se Anička s Kubou dostali ven z hradu. Museli dávat pozor, aby je neviděla stráž. Před hradem uviděli černého rytíře na černém koni. Lekli se ho, ale on jim podal ruku a pomohl jim vylézt na koně. Odvezl je k chaloupce. Děti mu poděkovaly a on odjel. Šly do chalouplky a vyslovily přání, aby se vrátily domů. Chaloupka se zatočila, zafoukal vítr a oba se šťastně vrátili.
Výprava za tajemstvím pyramidy
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2005.
Kniha má 85 stran.
Napsala Mary Pape Osbornová.
Ilustrovala Jutta Knipingová.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Anička s Kubou se vypravili do kouzelného domečku, ve kterém byly knihy. Když si nějakou vybrali a přáli si, aby se do ní mohli dostat, tak se jim to splnilo. Tentokrát si vybrali knihu o pyramidách. Domeček je tam přenesl. Objevili se v Egyptě, kousek od pyramidy. Když se podívali ven z okna, tak tam uviděli smuteční průvod se čtyřmi voly, saněmi a lidmi. Za nimi šla černá kočka. Rozhodli se, že půjdou za průvodem. Šli do pyramidy a tam zjistili, že jdou za černou kočkou a ostatní průvod se jim ztratil. Kočka je vedla chodbou. Okolo nich proběhl vykradač hrobů, kterému z ruky vypadala zlatá hůlka s hlavou psa. Sebrali ji a šli dál. Tam potkali ducha královny Nilu. Poprosila je, aby jí pomohli přečíst hieroglyfy na zdi, protože špatně viděla nablízko. První obrázek připomínal schody, druhý člun, třetí džbán a čtvrtý obrazec byl složená látka. Duch královny je zavedl do místnosti, kde byly všechny věci z obrazců a vytratil se. Ve džbánu našli svitek a to byla kniha mrtvých. Vzali ji, našli hrobku královny Nilu a tam ji položili. Duch královny Nilu se konečně mohl dostat do příštího života. Černá kočka, která se tam zase objevila, jim pomohla najít cestu z pyramidy. Vrátili se do kouzelného domečku a ten je donesl zpátky domů.
Charakteristika postav: Kuba a Anička jsou nebojácní, mají rádi dobrodružství, jsou chytří.
Kniha je zajímavá tím, že se vypráví o pyramidách a mumiích. Dozvěděl jsem se, jak dřív dělaly mumie. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četl jsem ji dva dny. Knihu bych doporučil Zdeňkovi, protože by se určitě chtěl dozvědět, jak se dělaly mumie.
Názvy kapitol: Názvy kapitol: Mňau, Do nitra pyramidy, Dlouhá chodba, Krásná Egypťanka, Duch královny Nilu, Zápis na zdi, Vzácný svitek, Mumie, Zázračná černá kočka, Další stopa.
Diamantová sekera
Vydalo Lidové nakladatelství Praha roku 1953.
Počet stran: 153
Vybral a přeložil: Jaroslav Tichý
Ilustroval: Vladimír Břehovszký
Druh literatury: pohádka
Jednoho dne šel chudák sekat dříví k řece. Když tak sekal, z ruky mu vyletěla sekera a spadla do řeky. Začal brečet, řvát, jak teď uživí rodinu, ženu a děti. Najednou z keře vyšel nějaký pán. Zeptal se chudáka, proč brečí. Já jsem sekal a sekera mně vyletěla do řeky. Pán řekl, to bude dobré. Svlékl si kabát a skočil do vody. Vytáhl zlatou sekeru a ptal se, jestli je jeho. Chudák odpověděl, že není, tak se potopil znovu a vytáhl stříbrnou sekeru. Ale zase to nebyla ona. Napotřetí pán vytáhl železnou sekeru. To je ta pravá, vykřikl chudák. Když si ji chtěl vzít, tak mu pán řekl, ať si nechá i tu zlatou i stříbrnou, protože to není žádný hamoun. Chudák mu moc poděkoval a šel domů. Dozvěděl se o tom jeho bohatý soused a strašně mu záviděl. Druhý den se soused vypravil na stejné místo jako chudák a hodil do řeky sekeru taky. Najednou se tam objevil stařík a ptal se boháče, proč tam tak naříká. Sekal jsem dříví a spadla mi do řeky sekera. Stařík si sundal plášť a skočil do řeky. Za chvíli v rukou držel železnou sekeru. Moje byla lepší, říká boháč, a tak se stařík potopil do vody znovu a vytáhl stříbrnou sekeru. Ale moje byla ještě lepší, říká boháč. A tak se stařík potopil potřetí a vytáhl zlatou. Ta je má, křičel boháč. Ale stařík mu najednou povídá, nespletl ses, na dně leží ještě diamantová? Já jsem se opravdu spletl, říká boháč, ta diamantová je moje. Stařec najednou zmizel pod vodou i se zlatou sekerou a boháč sedí na břehu dodnes a čeká, že mu stařík přinese diamantovou sekeru.
Charakteristika postav: Chudák je skromný, hodný, poctivý, pravdomluvný. Boháč je vypočítavý, chamtivý, zlý. Stařec je spravedlivý.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké pohádky i obrázky. V pohádce se mi líbilo, že chudák získal bohatství a boháč se napálil. Kniha se mi líbila celá. Baví mě, když všecko dobře dopadne, anebo se nějaký zloduch napálí. Doporučil bych ji Patrikovi, protože rád čte pohádky. Je určena pro děti od sedmi let. Četl jsem ji dva týdny.
Názvy pohádek: Diamantová sekera, Egle, Tři koně, Pán a čert, Psí lejstro, Hup do mošny!, Hoře přehoře,Vazač košťat.
Výprava na pustý ostrov
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2005.
Kniha má 85 stran.
Napsala: Mary Pape Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knipingová
Druh literatury: dobrodružný příběh
Kuba s Aničkou se vydali pomocí magického domečku, který umí přenést děti, kam chtějí, na tropický, daleký, pustý ostrov. Než se stihli rozkoukat, padli do zajetí zlých pirátů. Piráti jim prohledávali věci a našli u nich medailonek s písmenem M. Zavřeli je do kajuty. Kapitán Bones byl velitelem lodi. Z vaku vyndal mapu a ukázal ji Kubovi a zeptal se ho, jestli náhodou neví, co to je. Kubovi to bylo divné, ale pak se od ostatních pirátů dozvěděl, že neumí číst. „To je přece mapa kapitána Kida,“ zvolal Kuba. Na mapě bylo napsáno, že zlato se skrývá pod velrybím okem. Najednou začali piráti připravovat loď, Kubu s Aničkou na ni posadili také a vypluli. Dětem bylo vše jasné, když uviděli ostrov, který byl opravdu ve tvaru velryby. Když připlouvali k „oku“, strhla se obrovská bouře a loď se strašně rozhoupala. Okolo plavali žraloci. Anička s Kubou vymysleli plán. Až budou piráti kopat poklad, tak utečou zpátky do domečku. A to se jim také povedlo. Všechno dobře dopadlo. Děti se vrátily domů.
Knihu bych doporučil Dominikovi, protože má rád dobrodružné knihy. Je zajímavá tím, že v ní vystupují piráti. Je určena pro čtenáře od osmi let.
Charakteristika postav: Kuba a Anička jsou nebojácní, mají rádi dobrodružství, jsou chytří. Piráti jsou zlí, protože zajali Kubu s Aničkou.
Já jsem si knihu vybral, protože v ní jsou piráti. Mám rád napětí a dobrodružství a to všechno v knize bylo. Četl jsem ji tři dny.
Názvy kapitol: Pošmourné odpoledne, Jasně modré moře, Tři muži ve člunu, Mizerná kořist, Poklad kapitána Kida, Velrybí oko, Blíží se bouře, Kopejte, kopejte!, Tajemný M, Opravdový poklad.
Psí ráj Pepřík
Vydalo nakladatelství COOBOO v Praze roku 2010.
Napsala Aimee Harperová, ilustrovala Karim Shatat.
Kniha má 79 stran.
Žánr: dobrodružný román
Knihu jsem četl tři dny.
Bella a Leo jsou sourozenci, kteří se s maminkou přestěhovali. Měli i malé štěně, které se jmenovalo Pepřík. Chtěli otevřít psí salon krásy. Ale nebylo to vůbec jednoduché. Všude se povalovaly různé kýble, pytle na odpadky, byl zde starý koberec a špinavé zdi po předchozích majitelích. A to měli otvírat už za týden! Děti nechápaly, jak by se to mohlo stihnout. Máma se jen zasmála. Mezitím děti musely ještě nastoupit do nové školy. Když šly poprvé, doprovázelo je jejich štěně. Šly podél pláže a pes dorážel na vlny. Byla to sranda. Tam se potkali s dívkou Amálkou, které se pes moc líbil. Amálka s Bellou se začaly kamarádit. Ale Bella si začala vymýšlet, jak to v salonu vypadá. Napovídala Amálce, že mají speciální vanu, že jsou všude kytky, růžové stěny a že tam hraje hudba. Amálka jí všechno uvěřila a chtěla to vidět. Jenže Bella se pořád na něco vymlouvala a nechtěla jí psí salon ukázat. A do toho všeho se jí ještě ztratilo štěně. Bella byla moc smutná, protože ho nemohli s bratrem a maminkou najít. Bella měla špatné svědomí kvůli tomu, že Amálce lhala. A tak se odhodlala říci karamádce pravdu. Bála se, že s ní přestane kamarádit, ale Amálka to pochopila a ještě Bellu litovala, protože nemohli štěně pořád najít. Až jednou… Všichni se zase vrhli do hledání Pepříka. Chodili a prohlíželi místa, kde rád běhal a všechno očuchával. Najednou zahlédla Amálka chomáč chlupů u jedné opuštěné chatky. Z té se ozývalo tiché štěkání. Všichni se tam seběhli a štěně vysvobodili. To bylo radosti! Pepřík strašně smrděl, a tak ho vykoupali v novém psím salonu, který konečně uklidili a dokončili. Nakonec se pořádala oslava na počest otevření psího salonu, kde se sešli děti a rodiče z okolí. Přišel tam i pan učitel, který měl psa taky.
Názvy kapitol: To jsou zmatky!, Nové přátelství, Trable se lží, Čím dál hůř, Hořce růžová, Hledá se Pepřík, Udobříme se?, Detektivní pátrání, Slavíme!.
Máma je hodná, otevřela psí ráj, protože má ráda psy. Bella je šikovná, protože pomáhala mamince, kamarádská, ale trochu si vymýšlela. Amálka je kamarádská, pomáhala najít štěně.
Kniha je zajímavá tím, že si děti umí mezi sebou pomáhat a jejich přátelství překoná i lež. Mně se kniha líbila, protože je velmi pěkně napsaná. Četl jsem ji, protože v ní vystupuje i pes a já mám zvířata rád. Knihu bych doporučil Zdeňkovi, protože má rád psy. Je určena čtenářům od osmi let.
Nejkrásnější pohádky o dracích
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Počet stran: 86
Autor: Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a další
Ilustrace: Oldřich Jelen
Literatura: pohádka
Byl jednou jeden kníže, který měl krásný palác nad mořem, hodně zlata a stříbra, hezkou ženu a dvě děti, rytíře Wynda a pannu Markéku. Rytíř Wynd se jednoho dne vydal na zkušenou do světa. Rok poté knížeti zemřela manželka. Dlouho po ní kníže truchlil. Jednou si vyjel na lov a cestou potkal bohatý průvod. V čele jela na koni spanilá paní. Uhranula ho, on se do ní zamiloval a brzy se s ní oženil. Když přijeli do paláce, zaslechla nová paní, jak o ní lidé říkají, že je krásná, ale že panna Markéta je stokrát krásnější. To se jí nelíbilo, tak Markétu zaklela do ošklivé saně kouzelným proutkem. Saň každému škodila a lidé se jí báli. Vysvobodit ji mohl jenom její bratr, tím že ji třikrát polibí. Časem se k němu dostala zvěst o sestře. Bylo mu to dost líto a hned se začal chystat na cestu domů. Musel se svými přáteli postavit velkou loď. O tom, že se vrací zpátky, se dozvěděla i nová paní. Ta se mu kouzelným proutkem snažila zamezit přeplutí a rozbouřila moře. Rytířovi se ale přistát podařilo. Našel saň, třikrát ji políbil a před ním se objevila Markéta. Když mu řekla, kdo ji začaroval, tak mu Markéta odpověděla, že to byla jejich macecha. Rytíř nakonec proměnil macechu v ropuchu. Ta odskákala pryč a už o ní nikdo neslyšel. Všichni si pak až do smrti žili spokojeně.
Charakteristika postav: Wynd je hodný, protože pomohl Markétě. Markéta je nevinná, protože ji kněžna zaklela. Kněžna je zlá, protože začarovala Markétu. Král je neposedný, protože si vzal zlou kněžnu.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké pohádky. Mně se líbila, protože má i hezké obrázky. Vybral jsem si ji, protože je od známých spisovatelů.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti až desíti let. Četl jsem ji jeden týden.
Pohádky: Drak dvanáctihlavý, Tři selští synci a tři zakleté princezny, O rytíři Wyndovi a panně Markétě, Princ Bajaja, Strýček drak, Tři bratři, Drak sedmihlavec.
Knihu bych doporučil Patriku Šustrovi, protože rád čte pohádky.
Nejkrásnější pohádky o vodnících a mořských bytostech
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Počet stran: 89
Autor: Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a další
Ilustrace: Oldřich Jelen
Literatura: pohádka
Byl jednou jeden mlynář, kterému se vždycky dobře vedlo. Až jednou... Sýpky, truhlice i stáj se vyprázdnily a sotva udržet mlýn. Starostmi nemohl spát a tak se jednou vypravil k rybníku, aby o tom mohl v klidu přemýšlet. Najednou se otevřela voda a z ní vyšla víla. Řekl jí o svých starostech. Slíbila, že mu pomůže a za to si vezmu, Co je u mlynáře v domě nejmladší. Když se vracel domů, byl rád jak pořídil. Ale netrvalo dlouho. Narodil se mu totiž syn. Málem se mu zastavilo srdce. Mlynář to všechno řekl, ale nikdo jim nedokázal poradit, co mají dělat. Synek rostl, vedlo se jim dobře a pořád se nic nedělo. Chlapec nesměl chodit k vodě. Na vílu si vzpomněl málokdy. Z chlapce se stal urostlí mládenec a vyučil se myslivcem. Žil v myslivně se svojí mladou ženou. Jednou ulovil srnu. Měl špinavé ruce od krve a šel si je umýt do rybníka. Najednou se na hladině objevila vodní víla a stáhla ho do rybníka. Když se dlouho nevracel domů, jeho žena ho šla hledat Našla jenom zabitou srnku. Prosila vodní vílu, aby jí muže vrátila, ale hladina s ani nepohnula. Únavou usnula a zdál se jí zvláštní sen.Když se probudila, udělala všecko podle snu. Našla vysokou horu, vyšlapala na ni a tam objevila chaloupku, kde bydlela bělovlasá stařenka. Všechno jí pověděla. Stařenka jí dala zlatý hřeben a poradila jí, aby si při úplňku u rybníku rozčesávala vlasy a dala hřeben na břeh. Žena to udělala, rozevřela se hladina, objevila se myslivcova hlava a zase zmizela. Tak se žena zase vydala za stařenkou. Ta jí dala zlatou flétnu a řekla jí, aby zase počkala na úplněk a u rybníka zahrála hezkou písničku. Najednou se rozevřela hladina a tam se objevil myslivec, ale jenom do půli těla a hned zase zmizel. Tak se tedy žena vydala za stařenkou znovu. Tentokrát jí poradila, aby si k rybníku vzala kolovrat a předla nitě. Žena to udělala. Konečně myslivec vyšel z hladiny. Chytl ženu z ruku a rychle utíkali náhle za sebou uslyšeli velký hukot. Otočili se a uviděli za sebou, jak se na ně žene voda z rybníka. Oba se lekli a myslivcova žena zavolala 'stařenko, pomoz nám'. Najednou se proměnili v ropuchu a žábu. Každý ale odplul jinam. Když voda opadla, lidská podoba se jim vrátila. Byl ale každý jinde. Našli si práci. Myslivec se stal pastýřem a jeho žena pastýřkou. Stýskalo se jim. Jednou se setkali se svými stády v krásném údolí, ale nepoznali se. Pastýř vytáhl flétnu a začal hrát smutnou písničku. Pastýřka se rozplakala a začala vyprávět svůj příběh. Najednou se oba poznali a byli oba moc šťastní.
Charakteristika postav: Myslivec je hodný a snaživý, protože zapomněl na zaklínadlo. Žena je hodná a statečná, protože zachránila myslivce. Stařenka je dobrosrdečná, protože poradila ženě.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké pohádky. Mně se líbila, protože má i hezké obrázky. Vybral jsem si ji, protože je od známých spisovatelů. Je určena pro čtenáře od devíti až desíti let. Četl jsem ji jeden týden. Knihu bych doporučil Patriku Šustrovi, protože rád čte pohádky.
Pohádky: O krajánkovi a vodníkovi, O vodní víle, Mořská ženka, o hastrmánkách, Vodní paní, Egle, Za kmotřičkou u vodníka, O rybářské dívce a mořském muži.
Nejkrásnější pohádky o princeznách
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Počet stran: 89
Autor: Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a další
Ilustrace: Oldřich Jelen
Literatura: pohádka
Byl jednou jeden princ, který měl malé království. Chtěl se oženit a císařovou dcerou, a tak jí poslal dary. V jednom stříbrném pouzdře byla krásná růže, která neuvěřitelně voněla. V druhém stříbrném pouzdře byl živý slavík, který překrásně zpíval. Císařovi se dary líbily, ale jeho dceři ne. Slavíka dokonce pustila a prince nechtěla ani poznat. Princ se však nenechal odradit, převlékl se do starých hadrů, zamazal si obličej a šel k císaři žádat o službu. Císař ho přijal jako pasáčka vepřů. Celý den vyráběl kotlík s rolničkami. Když se v něm vařilo, tak rolničky zvonily a hrály starou melodii. To se prinezně moc líbilo a kotlík chtěla. Pasáček řekl, že jí ho dá, ale jedině za deset hubiček. To se princezně nelíbilo,ale nakonec svolila. Druhý den pasáček vyrobil klapačku. Když ji roztočil, hrála všechny valčíky a polky, které kdo znal. Princezna to zaslechla a hned klapačku chtěla. Pasáček od ní chtěl sto hubiček. To se prineczně nelíbilo už vůbec. Pasáček ale trval na svém. A tak princezna pasáčkovi dávala hubičky. Uviděl je císař. Rozzlobil se a vyhnal je z paláce ven. Princezna plakala a libovala že si nevzala prince, který ji poslal ty obyčejné dárky. Mezitím ze sebe pasáček shodil ty ošklivé šaty a utřel šmouhy na obličeji. Princezna byla překvapená. Princ jí však řekl, že ji nechce, protože nechtěla růži ani slavíka, ale kvůli hračičkám se pusinkovala i s obyčejným pasáčkem. A tak odešel do svého království a princezna zůstala stát venku.
Charakteristika postav: Princezna je rozmazlená, nevážila si obyčejných , i když krásných věcí. Princ je chytrý, šikovný, skromný a spravedlivý.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké pohádky. Mně se líbila, protože má i hezké obrázky. Vybral jsem si ji, protože je od známých spisovatelů. Je určena pro čtenáře od devíti až desíti let. Četl jsem ji jeden týden. Knihu bych doporučil Patriku Šustrovi, protože rád čte pohádky.