Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
Tomáš

Tomáš Zumr

Mach a Šebestová ve škole

MachAutor: Miloš Macourek
Vydalo nakladatelství Albatros a.s. v Praze roku 1997
Počet stran: 148
Ilustroval: Adolf Born
Je to pohádková kniha.
Mach a Šebestová našli sluchátko. Nejprve našli starému pánovi brýle a on jim dal za to utržené telefonní sluchátko. Chtěli mu ho vrátit, ale pán byl zatím pryč. Zavolali do sluchátka: "Haló, haló, proč je koček málo? A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion." A najednou tam byli kocouři, kočky a koťata a bylo jich milion. To už oba zjistili, že je sluchátko kouzelné. Zažili s ním mnoho legrace a dobrodružství. Byli z nich zajíci, byli v pravěku, na korábu s piráty, čistili Kropáčkovi mandle v krku. Všude s nimi byl i jejich kamarád, pes Jonatán.
Kniha je i poučná o zvířátkách. Doporučil bych ji všem kamarádům, co by jako já taky chtěli takové sluchátko.
Kniha je pro děti od šesti let. Četl jsem ji dva dny.
Kapitoly: Jak Mach a Šebestová získali utržené sluchátko, Jak Mach a Šebestová jeli s Jonatánem na školní výlet, Jak Mach a Šebestová získali vyznamenání školy za názornou pomůcku, Jak Mach a Šebestová obohatili biologický kroužek, Jak Mach a Šebestová vyléčili Horáčkovu angínu, Jak Mach a Šebestová s celou třídou jeli do zoologické zahrady, Jak Mach a Šebestová navštívili planetu Ťap-ťap.
Kniha je zajímavá tím, že dětem sluchátko vyplní každé přání, protože je kouzelné. Ale vypadá jen jako utržené sluchátko od starého telefonu. V knize jsem se dozvěděl také spoustu zajímavých věcí, třeba jak žijí zajíci nebo jak žili naši předci v pravěku.
Mach je hodný, pomáhá paní učitelce, má krátké hnědé vlasy. Šebestová je také hodná, má dlouhé žluté vlasy. Horáček je zlý, dostává špatné známky a je mu to jedno.

Příhody malého Kořínka

KořínekAutorka: Ljuba Štípalová
Ilustrace: Zdeňka Krejčová
Vydalo nakladatelství Olympia v Praze roku 2000.
Počet stran: 75
Knihu jsem četl týden. Doporučil bych ji kamarádům, kteří mají rádi příběhy o přírodě. Knížka je hezká a naučil jsem se z ní poznávat názvy rostlin, poznávat stopy zvířátek, listy stromů a houby.
Hlavní postavou je Kořínek, ze kterého vyrostl krásný a vzácný lýkovec.
Žánr: pohádkový příběh
Lesní dělníci začali kácet les, kde bydlel malý Kořínek. Proto se všechna zvířátka stěhovala a Kořínek musel odejít také, i když byl moc smutný. Hledal nový domov, ale spousta kytiček a stromů ho vyháněla. Nakonec se dostal k houbíkům, kteří ho našli a zachránili. Vzali ho k sobě a nechali ho u sebe až do jara. Vyprávěli mu, jak se každý houbík musí starat o své houby, podle kterých se jmenuje. Kořínek poznal Podborováčka, Lerpánka, Jenerála, Mochomírka, Šuntelku, Kobzánka, Pečárka, Lišuvku a spoustu dalších houbíků. Na jaře začal Kořínek rašit a růst, až z něho vykvetl nádherný a vzácný lýkovec. Všichni ho obdivovali a les už nikdy žádného Kořínka nevyhnal.
Kořínek je hodný. Houbíci jsou taky hodní, protože u sebe nechali celou zimu Kořínka. Žalud je zlý, protože ubližoval rostlinkám.
Kniha je určena čtenářům od šesti let.

Malý mysliveček

Malý myslivečekVydalo nakladatelství Lípa Vizovice v roce 1997.
Kniha má 79 stran.
Autorka: Anna Ziegloserová
Ilustroval: A. L. Salač
Žánr: příběh s dětským hrdinou
Malý mysliveček pomaloval koťátka na zeleno, modro a červeno, protože se domníval, že myslivecké kotě má být barevné. Tatínek mu vyhuboval a odešel do lesa. Mirek chytil pomalovaná koťátka a šel je umýt, ale koťata nemají ráda vodu. Tak jedno kotě shodilo umyvadlo a to se rozbilo na tři kusy a voda se vylila na zem, kotě skočilo do ustlané postele a celou ji zašpinilo od barev. Pak tam vešla babička, za ní maminka a na konec služebná Lenka.
MIrek je trošku zlobivý, protože se schovává před tatínkem. Juk je pes a je hodný, protože našel Mirka.
Kniha je zajímavá tím, že se chce Mirek stát myslivcem. Je krásná, moc se mi líbila.
Doporučil bych jí všem kamarádům. Je pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji jeden týden.
Kapitoly: Mirek si představuje, Nehoda, Hadí král, Potrestaná rozpustilost, Návštěva, Mirkovo tajemství, Dobrodružství, Tajná výprava, Nebezpečná jízda.

Sluneční hroch Oranžoch

Sluneční hroch OranžochKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2004.
Patří mezi pohádky.
Počet stran: 84
Ilustrátor: Karel Řepka
Autor: Miroslav Adamec
Každý tvor se jednou musí narodit a musí se nadechnout,ale hroši to mají těžší, protože se rodí přímo do vody, musí rychle vyplavat, aby se neutopili. Hrošík si šel zaplavat a napadli ho krokodýli, ale on jím utekl a ze stromu na něj spadla opice a skamarádili se. Hrošík rozsedl lovcům auto a oni utekli do pralesa. Hrošík a opice se vyspali pod velkým stromem, když se vzbudili, došli najít vodu. Malého ptáčka chtěl sníst had, ale hrošík ho zachránil.
Oranžák je hodný, protože pomáhá zvířátkům. Lovci jsou zlí, protože loví zvířátka.
Kniha je krásná. Je zajímavá tím, Oranžák přežil úplně sám. Je pro čtenáře od osmi let. Četl jsem ji čtyři dny.
Kapitoly: O tom, jak se hrošík narodil a proč mu říkali Cvalouš, O tom, že co sluší jednomu, nemůže slušet druhému, O tom, jak hrošík málem umřel, když napodoboval slona, O tom, proč by krokodýli měli nosit brýle, O Hánošově zradě a hrošíkově odvaze, O tom, jak hrošík vyrostl a začal otvírat pusu, až spolkl slunce, O tom, jak Oranžoch dělal poledne a málem uvařil žabí pulce, O tom, jak Oranžoch málem upekl mraveniště, O tom, jak si Oranžoch poradil s pytláky, O tom, jak Oranžoch ztratil přátele, O tom, jak se z řeky stal sirup, O tom, jak začal boj o Hroší zátoku.
Knihu bych doporučil kamarádům, kteří mají rádi příběhy o zvířátkách, a navíc tento je legrační.

Já Baryk

Já BarykVydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1988.
Počet stran: 64
Autor: František Nepil
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Kniha je zajímavá tím, že je o pejskovi a o tom, co prožívá se svými lidskými kamarády. Je hezká a doporučil bych ji svému kamarádovi Tomáškovi, protože má doma hezkého pejska. Je určena pro děti od pěti let. Četl jsem ji čtyři dny. Pes Baryk je hodný, protože pomáhá zvířátkům. Kluci jsou hodní, protože mu nosí jídlo.
Jedná se o příběhy se zvířecím hrdinou.
Vyprávění: Já Baryk a má vlaštovička, Já Baryk a můj srnec, Já Baryk a můj bažant, Já Baryk a má vrána, Já Baryk a mé sýkorky, Já Baryk a můj zajíc, Já Baryk a můj ježek, Já Baryk a můj čáp, Já Baryk a můj šnek, Já Baryk a můj slepýš, Já Baryk a můj krtek, Já Baryk a má žába.
Knížka je o pejsku Barykovi a o tom, jak žil se svým pánem a jak se kamarádil se zvířátky a pomáhal jim. Třeba bažantovi řekl, ať při honu letí jinam. Zajíce honil a nakonec ho pustil.
V knížce jsem se dozvěděl hodně o životě zvířátek. Knížka je hezká, protože pejsek Baryk je hodně legrační.

Nejkrásnější pohádky o pyšných princeznách

Nejkrásnější pohádky o pyšných princeznáchVydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1995.
Počet stran: 57
Ilustrátorka: Andrea Korbelářová
Autoři: Jan Vladislav a Vladislav Stanovský
Přiřazení ke druhu literatury: pohádky
Postavy: princezně se ponejprv vedlo dobře, protože byla krásná a lidé od ní rádi kupovali a platili jí, kolík žádala. Král je přísný a na všechny křičí, čert je zlý, bydlí v pekle.
Kniha se hezky čte a má pěkné obrázky. Nejvíc se mi líbila pohádka Pasáček vepřů.
Jeden chudý chlapec chodil pást vepříky na louku. Za tímto pasákem prasat přišla princezna a chtěli si spolu dát hubičku. Mezitím prasátka pasákovi utíkala z ohrady, protože měl starou a děravou ohradu u kopce a dvě prasata utekla a tři zůstala v ohradě.
Doporučil bych ji Tomáši Kloboučníkovi, protože je v ní hodně obrázků.
Je určena pro děti od sedmi let. Četl jsem ji týden.
Najdeme v ní pohádky: Dlouhý nos, O malé metle, O Jozovi a Jankovi, Král Drozdivous, Protančené střevíčky, Pasáček vepřů.
Kniha se mi líbila hlavně tím, že jsem v ní nalezl pohádky, které jsem neznal.
Pod velkým kopcem se pusinkovali princezna a pasák vepřů. Ten měl jen děravou ohradu na kopci, odkud mu utíkala prasátka. Dvě utekla z ohrady, ale zůstala blízko. Tou dobou šla kolem princezna. Pasák se jí zalíbil a začala ho pusinkovat. Když ji chtěl král provdat, odmítla prince a vzala si pasáka vepřů.

Kocourek Matýsek

Kocour MatýsekPočet stran: 78
Ilustrace: Jana Svobodová
Autor: Jaromír Červenka
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2000. Patří mezi pohádkovou literaturu.
Čerti jsou zlí, protože unesli mlynáře. Kocourek je hodný, všem pomáhá. Děti jsou hodné, protože se staraly o kocourka.
Knihu bych doporučil Pavlovi, protože se hezky čte. Je pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji týden.
Kniha má dvacet kapitol: Jak to vlastně všechno začalo, Trápení Velkého lovce, Jméno na dárky z pohádky, Stěhování žabího národa, U ušáků v předsíni, Obrázek znamená děkuji, Jak veršují sovy, Kdo v domečku přebývá, Kam padají kocouři, Všude žijí kamarádi, Co našly děti a další.
Na velikém kaštanu byl pavouk a kocourek Matýsek také vylezl na strom a lekl se pavouka, který tam měl velkou pavučinu. kocourek se lekl a spadl na zem a děti ho našly ležet na zemi a tak ho vzaly do kočáru a vozily ho s sebou. Potom se kocourek uzdravil a už mu bylo dobře. Děti ho nechaly zase jít. Kocourek potom zase usnul a zdál se mu sen o tom, že byl králem a měl velké království a jak věštil a o třech kočičích královnách, které se prohlížely v zrcadle, pudrovaly a malovaly se. Probudil se se psem, u kterého spal. Na kocourka pršelo, a tak se schoval pod keř a mračil se a ježily mu chlupy a neměl kam jít, až přestalo pršet, tak šel kocourek přes vesnice u lesa a hrál si tam s králíky a pinkal si s myší hlínou přes jitrocel. Kocourka také unesla veliká sova.
Knížka se mi líbila, protože je dobrodružná. Zajímavě se v ní popisuje dobrodružství zvířátek.

O statečném Cibulkovi

O statečném CibulkoviNapsal: Gianni Rodari
Ilustroval: Ondřej Sekora
Vydal Albatros Praha v roce 1997.
Počet stran: 204
Kniha je pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji dva týdny.
Má 43 kapitol, například Jak Cibulák šlápne na nohu knížeti Citronovi, Myší generál donucen k ústupu, Cesta s krtkem z vězení do vězení, Pažitka Pažitnáč se vysmívá mučení, Pan Hrášek vstupuje na šibenici, Cibulka ztrácí všechnu naději, Bouřka která nikdy nekončí, Vévoda Mandarínek a žlutá láhev, Popis podivného vláčku.
Vládce kníže Citron zatkl Pažitku Pažitkáče, který si nestihl učesat levý vous. Citrónci si v parku dělali co chtěli, lovili z krásné fontány zlaté rybky a jiní zase leželi a běhali v kytkách a jiní stříleli do skleníku a dělali si z oken terče na střílení. Někdo zase lezl po stromech pro ovoce a praskla s ním větev. Pažitku Pažitnáče dali do tajné cely a zapomněli na něj a on se tam živil syrovými myšmi a pak si na něj vzpomněli a kat ho přivedl před vládce Cibulku a ten byl naštvaný, protože měl zase vousy jako ocelové dráty a vládce nařídil katovi, aby mu ustřihl vousy. A Pažitka Pažitnáč byl smutný, kat si na to musel vzít velké kleště. Kníže Cibulka poslal na zámek, který byl na vysokém kopci a okolo kterého byly ořezané stromy, své vojsko Citrony. Když došli k hradní bráně, otevřel ji tlustý kníže, smekl se a vykutálel se na Cibulkovo vojsko, které povalil celé na zem. Ujeli jen vojáci na koních.
Kniha patří mezi pohádky.
Postavy: Cibulka je statečný, protože se nikoho nebojí. Král je tlustý, pořád jí. Pažitka Pažitkáč je srandovní, protože si věší na vousy prádlo. Cibulkovi vojáci jsou poslušní, protože zatkli Pažitku Pažitnáče. Myši jsou zlé, protože otravují zeleninu.
Kniha je zajímavá tím, že v ní vystupuje zelenina. Doporučil bych ji Honzovi, rád čte zajímavé knihy s hezkými obrázky. Mně se líbila, protože Cibulka byl statečný.

Příhody včelích medvídků

Příhody včelích medvídkůKnihu vydalo nakladatelství Albatros, a.s. v Praze roku 2002.
Počet stran: 83
Autor: Jiří Kahoun
Ilustroval: Ivo Houf
Kniha je o dvou čmeláčcích, kteří jsou neposlušní. Neposlouchají hlavně maminku. Vystupuje tu zlý pavouk, který chtěl sníst včelího medvídka.
Knihu jsem četl měsíc. Je určena pro čtenáře od pěti let. Doporučil bych ji Pavlovi, protože rád čte zajímavé knihy. Zvláště zajímavé je to, co medvídci dovedou. Líbilo se mi, jak si spolu bráškové hrají a provádějí různé rošťárny.
Včelí medvídkové létali a sbírali med. Dozvěděli se, že se narodil malý brouček a tak Brunda a Čmelda letěli domů za maminkou a řekli jí, že je to klouček. Tak se maminka hned oblékla a řekla Brundovi a Čmeldovi, aby vzali med a letěli napřed, že je maminka dožene. Tak doletěli až ke kloučkovi a dali mu med a nějaké jídlo a pak letěli zpět domů. Jindy zase Čmelda a Brumda lítali z kytky na kytku. Brumdu to už nebavilo, a tak lítal a koukal na pavučinky, jak jsou hezky propletené, proletěl hlohem a najednou nevěděl ani jak a měl nohy a křídla zapletené ve velké pavučině. Pavouk mu řekl, že má štěstí, že je po obědě a nechá si ho proto na potom. Brumda se bál a brečel a Čmelda ho uklidňoval, ale pak všichni i s maminkou brečeli, co s ním bude. Rozbrečeli i sluníčko a tomu ukápla velká slza na pavučinu a rovnou pavoukovi na hlavu a omráčila ho, a tak maminka se Čmeldou Brumdu zachránili. Potom děkovali sluníčku a letěli domů.
Kniha obsahuje 26 pohádek, například Zpráva, Lítavá, Dlouhá, Počítavá, Zvonivá, Broukavá, Kejchavá, Sluníčková, Zlobivá.
Žánr: moderní pohádka.
Líbí se mi, že každý příběh dobře dopadne, i když bráškové tolik zlobí.

Krtek a sněhulák

Krtek a sněhulákNapsala Hana Doskočilová
Ilustroval Zdeněk Miler
Knihu jsem četl dva týdny. Vydalo ji nakladatelství Albatros v Praze roku 2002. Má 35 stran.
Žánr: pohádka.
Knížka je hezká třeba tím, jak obživne sněhulák a jak jsou na sebe všichni hodní. Je určena pro čtenáře od šesti let. Doporučil bych ji Davidovi, protože rád čte zajímavé knihy.
V knize vystupuje pes záchranář, pomáhá krtkovi zachránit sněhuláka před sluníčkem.
Krteček je hodný, pejsek pomáhá při záchraně sněhuláka, sněhulák je kamarádský.
Krtkovi se zdála moc dlouhá zima, a tak vylezl ven, ale byl ještě sníh a ostatní zvířátka spala. Neměl si tedy s kým hrát, tak si postavil sněhuláka, aby s ním sáňkoval. Užili si hodně legrace, ale na jaře začal sněhuláček roztávat a krteček ho chtěl zachránit, proto mu pomohl pes záchranář a odvezli spolu sněhuláka do hor, kde je zima pořád. Vyvezli ho lanovkou a sněhulák tam vydržel až do další zimy. Nechali mu tam lyže a když napadl sníh, přijel sněhulák na lyžích za krtkem. Křičel, že už jede a probudil všechna zvířátka.

Kniha plná pohádek o zvířátkách

Kniha plná pohádek o zvířátkáchKnihu vydalo nakladatelství Fortuna Print v Praze roku 2003. Má 123 stran.
Autor: Chaudia Bartrová
Ilustrace: Anna Kasonová
Knihu bych doporučil Michalovi, protože má rád zvířátka. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četl jsem ji tři týdny. Je zajímavá tím, jak si zvířátka pomáhají. Líbilo se mi, jak se dokážou dohodnout a pomáhat zvířátka ze statku, lesa a ze ZOO.
Žánr: pohádky se zvířátky za ZOO
Opičák je srandovní, protože řídí traktor, kačer je hodný, protože pomáhá kamarádům.
Kniha má 25 pohádek, například Nový bobří hrad, Hosté na statku, Blátivá bitva, Kdo je silnější, Kdo skočí nejdál?, Nalezenec, Pomozte krtkovi!, Nová hračka, Náhradní nos, Zvoneček pro Lízu.
ZOO se opravovala, a tak zvířátka šla na statek. Šli tam dvě zebry, jeden lev, jeden slon, jedna žirafa, jedna opice a jeden tuleň, kterého vezl lev na vozíku. Slon se na statku nikam nevešel, tak nakonec musel opičák vyjet s traktorem ze stodoly. Opičák vyřezal do střechy stáje díru a ke koníčkovi dali bydlet žirafu. Opičák jim dal deštník, aby na ně nepršelo. Tuleně dali bydlet do nádrže na vodu, kterou měly krávy. Všechna zvířátka si tam našla místo na spaní, dokud nebyla oprava hotová. Nakonec se tulenice dohodla s krávou, že až jim opraví ZOO, musejí se všechna zvířátka ze statku přijít podívat, jak to tam mají nové a hezké. Jindy se zase dohodla zvířátka z lesa, že si vyjedou na plachetnici na výlet, jenže na lodi byl jen divočák a veverka, tak se loď nakláněla na jednu stranu a vypadalo to, že se potopí. Ze břehu je pozorovala další zvířátka a jelena napadlo, jestli nechtěj pomoct. Tak si na stranu, kde byla veverka vlezl ještě jelen, mýval, ježek, kačer a ještě vrabčák. Pak už se konečně plachetnice narovnala a pluli na výlet.

Případy kosího detektiva Černopírka

Případy kosího detektiva ČernopírkaNapsal: Jaromír Červenka
Ilustrovala: Jana Svobodová
Vydalo nakladatelství Axióm Praha v roce 2003.
Kniha má 122 stran. Četl jsem ji jeden měsíc. Je pro čtenáře od sedmi let.
Žánr: pohádková kniha o zvířátkách
Knížku bych doporučil Matoušovi, protože má rád zvířata. Je zajímavá tím, že Černopírek pomáhal lidem. Líbí se mi, že má legrační nápady, a jak všechno dokáže vyřešit.
Kniha má patnáct kapitol, například Případ uloupené zmrzliny, Zapomenuté vejce, Pozor lev!, Loupež století, Vrána k vráně sedá, Plechopes na klíček, Koncert, Cirkus přijel, Na poslední chvíli!, Konec dobrý, všechno dobré.
Jednou seděl Černopírek s poštovním holubem Šípákem na platanu a Šípák říkal Černopírkovi, ať se podívá, že je tam divný chlap v černém plášti a má brýle proti sluníčku a klobouk. Přišel další stejně oblečený, jednomu říkali Brejloun, druhému Kryso a ještě čekali na Hromotluka. Měli pod kaštanem krumpáč a lopatu, přes zeď přeletěl pytel a pak skočil Hromotluk. Začal kopat jámu a ty dva táhli pytel. Měli v něm zlaté cihly. Holub řekl kosovi, že je to pytel z městské banky. Slyšeli, jak si ti lupiči povídali, že se tam vrátí, až se všechno uklidní. Černopírek poslal Šípáka, aby letěl do budky zavolat policii. Černopírek zatím začal křičet, ať se vzdají, že jsou obklíčeni. Nejdřív se lupiči lekli, ale pak si Brejloun všiml, že je to jen kos. Kos něco pošeptal kmenu kaštanu a vylítnul hodně vysoko. Zavolal: "Na můj povel pal." Vtom začaly padat kaštany a zasypaly lupiče i s pytlem. Když přijeli policajti, našli je zasypaný kaštany i s pytlem zlatých cihel.
Černopírko je šikovný, protože dokázal vyřešit spoustu případů. Zloději jsou zlí, protože kradou. Lev je zlý, protože chtěl sníst králíčka a veverku.

Drsnej brouk - Zahrada strachu

Drsnej brouk - Zahrada strachuNapsal: Paul Shipton
Ilustroval: Josef Gertli Danglár
Knihu vydalo nakladatelství Albatros a.s. Praha v roce 2003. Má 122 stran, četl jsem ji jeden měsíc.
Hlavním hrdinou je Všivák Muldon, který se chlubí, že je nejlepším čmuchalem v zahradě. Vlastně to je soukromý vyšetřovatel, ale je v zahradě jediný, koho si můžou najmout. Hledal třeba pohřešovaný hmyz, například škvora Eddieho. Jeho bratři ho nemohli najít, a tak řekli Muldonovi, aby jim pomohl. Jeden z bratrů mu potom prozradil, že se Eddie stýká s nějakou podivnou partou. Všivák ho začal hledat a vyptávat se obyvatel zahrady, jestli ho někdo neviděl. Jenže viděl ho jen muší sameček, někde na jiném konci zahrady u velké pavučiny. Ale Všivák ho stejně nenašel, a tak bratrům zalhal, když se na Eddieho ptali. Řekl jim, že jim po moskytovi vzkazuje, že bude žít na louce a ať se o něho nebojí. Jindy zase pátral, co divného se děje v mraveništi. Pomáhala mu u toho redaktorka - kobylka jménem Velma. Ta zase znala dešťovky, žížaly Dexe a Daxe, ty jim vyprávěly, že se mravenci tajně sešli. Muldon proto pátral a když jednou chodil po mraveništi, zjistil, že je tam ještě jedna královna, i když každé mraveniště má královnu jen jednu. Proto se chtěl honem dostat ven, ale málem se mu to nepodařilo, protože nahoře v chodbě potkal strážného. Ale řekl mu, že na něj volal a on ho neslyšel, tak musel za ním. Nakonec ho mravenec vyvedl ven. Pak ho napadlo, že by mu mohly poradit vosy, ale ty se do něj chtěly pustit, a tak se jim musel schovat. Nakonec ho přece chytili, přivedli ho ke královně a byl tam i mravenec Krag a byla tam i mravenči samička Clarissa, kterou tam věznili. Krag řekl vosí královně, že se jich musejí zbavit, tak je odnesli do velké pavučiny a Muldon tam našel i schovaného škvora Eddieho, kterého měl najít. Přemluvili ho, aby jim pomohl z pavučiny. Tak je zachránil, ale jeho pavouk snědl. Pak běželi do mraveniště a řekli královně, že jí chtějí zabít. Nakonec Krag utekl, protože zjistil, že bylo všechno prozrazený a už ho v mraveništi nikdy neviděli.
Muldoon je hodný, pomáhá zvířátkům. Clarissa je taky hodná, pomohla zachránit královnu. Krag byl zlý spolčoval se s vosami, které taky byly zlé.
Je to dobrodružná knížka. Doporučil bych ji Gábinovi, protože má rád dobrodružné knížky. Je zajímavá tím, co všechno se odehrává v obyčejné zahradě. Knížka se mi líbila, protože zvířátka si dovedou pomáhat jako lidi.