Samuel Bíško

Deník malého Poseroutky - Poslední kapka

Ilustroval a napsal Jeff Kinney.
Vydalo nakladatelství CooBoo v Praze roku 2013 ve společnosti Albatros Media
Druh literatury: příběh ve formě zápisků
Jako každý první den v novém roce si v rodině Poseroutka dávají předevzetí. Poseroutek zkoumal, jaké kdo má předsevzetí a jak je plní. Jeho táta si řekl, že bude držet přísnou dietu, ale Poseroutek věděl, že jeho rodina své předsevzetí nedodrží. Hned, jak to jeho táta řekl, tak ho Poseroutek hned po večeři načapal v garáži, jak se cpe koláčem. Ale i jeho bratr si dal také nějaké předsevzetí. Manny, jeho mladší bratr, sdělil, že je velký kluk a vyhodil jeho nejoblíbenější budík do koše. Ale Manny hned vletěl do koše pro budík, který vyhodil. Jediný, kdo si ještě nedal žádné předsevzetí, byl Poseroutek, ale ten se rozhodl,že pomůže Rodrickovi stát se lepším člověkem. Když Rodrick udělá něco špatného, dostane křížek, ale mezitím, co si Poseroutek přemýšlel nad těmi křížkami, Rodrick nasbíral tři křížky ani ne za tři sekundy. Pak Poseroutka napadlo, jestli by si to své předsevzetí neměl zrušit, protože je to hrozná práce a výsledky zatím žádné. Táta to s tou dietou začíná přehánět a Poseroutkovi to začíná lézt na nervy, protože už asi tři dny neměl ani kousek čokolády a je super protivný. Tu Poseroutka vzbudil táta, ať kouká vstávat do školy.
Charakteristika postav: Poseroutek je snaživý, pořád se snaží něco vyřešit. Rodrick je klidný, je mu všechno jedno. Manny je divný, dělá věci, které by nikdo neudělal. Jeho táta je přísný, nutí Poseroutku dělat věci podle jeho představ. Jeho mamka je starostlivá, strašně se stará o Poseroutku.
Kniha je pro čtenáře od devíti let. Má 218 stran. Četl jsem ji jeden týden. Vybral jsem si ji, protože se mi líbilo, jak byla zpracovaná. Doporučil bych ji Michalovi, protože si myslím, že má rád příběhy.

O zvířátkách pana Krbce

Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2002.
Napsal: Stanislav Havelka
Ilustroval: Vladimír Renčín
Počet stran: 78
Počet kapitol: 15 – Osudné rozhodnutí, Pavučinová Růženka, Boj o Kulíkov, Spadla z nebe, Nové dobytí Kulíkove, kokeš se smiřuje s Kocandou, Ruprecht dostal nápad, Detekniv Kukula ví, jak na to, Kokeš na varhany, Trampody s oblečením, Spokojená nevěsta, Ruprecht zase dostal zase nápad, Poprvé společně, Vzácná návštěva, A sláva nakonec
Druh literatury: pohádka
Nejvíce se mi líbila kapitola Spokojená nevěsta. Když se měl pan Krbec ženit, přisfištěl Ruprecht a sebral oddávací listy a už byl na špičce nejtenčí varhanní píšťaly a chechtal se jak pětník, když získal úpis nové dušičky. První projevila svou duchapřítomnost v slavný den sova Kukula. Listiny zvolna padaly z kůru, kroužily nad kaplí, snášely se zpět, rovnou do rukou pana Krbce. Právě v té chvíli překročila nevěsta práh kaple. Kocour s kavkou se vzpamatovali a spustili forte. Mohutným přeskokem se dostal z varhan na lustr, který byl vprostřed kaple. A že se lustr houpá, toho si nikdo nevšiml. Ruprecht stál na lustru a přidržoval se jednou rukou zvetšelé přívodní šňůry a druhou rukou vyvlékal těžký lustr z háku, který byl ve stropě. Pod lustrem právě kráčela malá družička s vlečkou v rukách a za ní šla nevěsta. Lustr spadl a nevěsta se trochu lekla toho padajícího skla. Jako druhý projevil svou duchapřítomnost ten slavný kulíkovský pan Krbec. Svatba na starobylém Kulíkově to bylo něco! Uznejte sami, že to byla vskutku náramná svatba! I s ohňostrojem.
Charakteristika postav: Pan Krbec je odvážný, nebál se ducha Ruprechta. Kokeš je zbabělý bojí se všeho. Sova Kukula je chytrá, na všechno ví odpověď a všechno vyřeší. Ruprecht je zlý, chtěl zničit svatbu a i celou kapli.
Knihu jsem si vybral, protože jsem musel udělat referát a byly v ní hezké obrázky. Doporučil bych ji Tomášovi, protože jsi myslím, že má rád akční děj. Je určena od pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji dva měsíce.
Kniha je zajímavá tím, že je v ní akční děj.

Čertice Trucajda

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2003.
Napsala: Helena Lehečková
Ilustrovala: Lucie Dvořáková
Počet stran: 110
Počet kapitol: 22 - Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku, Jak se rarášek Očko pomstil lakomému kupci, Jak čertice Trucajda chystala ve mlýně bál a další.
Druh literatury: pohádka s dětským hrdinou
Vybral jsem si kapitolu Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku: Jednou v temném lese byla chalupa, ale ono to bylo spíš obytné poctivé stavení, které udržoval dřevorubec. Jeho žena měla domácnost jako ze škatulky a byla nejlepší kuchařka v lese. Tety z okolí si chodily pro její recepty zblízka i zdaleka. A jak roky šly dál, hospodyni ubývaly síly. Chaloupka začala chátrat, až se úplně rozpadla a když už v chaloupce nikdo nebyl, zrovna letěla kolem čarodějnice Čárybabka a když už bylo okno na posledním pantu, tak jí přitahovalo se tam nastěhovat, ale nejdříve se musela poradit se svou nejlepší přítelkyní Belzebubkou. Čarodějnice Čárybabka a kmotřička Belzebubka spolu kamarádili už několik set let. Ale ona chtěla, aby to bylo překvapení. Do chalupy vešla, ale moc velký nepořádek tu nebyl, tak ho udělala ale musela rychle, než příjde kmotřička Belzebubka. Čárybabce trvalo dlouhou chvíli, než zatopila ale nakonec se jí to povedlo.
Charakteristika postav: Čarodějnice Čárybabka a její nejlepší přítelkyně kmotřička Belzebubka jsou zlé, škodí lidem a dělají nepořádek.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji pět týdnů. Vybral jsem si ji, protože měla zajímavý děj. Doporučil bych ji Ondrovi, protože si myslím, že by se mu dobře četla. Je zajímavá tím, že Čárybybka a Belzebubka dělají lotroviny. Kniha se mi líbila, protože je v ní zábavně napsaný děj.

Příběhy tisíce a jedné noci

Napsal: Eduard Petiška
Ilustroval: Jindra Čapek
Počet stran: 213
Druh literatury: pohádky
Názvy příběhů: Ve jménu slitovného pána světa, O kupci a džinovi, O hrbáčovi, O zloději s opicí, O ebenovém koni, O nevěrné a věrné ženě, O člověku a zvířatech, O milosrdném psu a další kapitoly.
V zašlých časech, které pamatuje už jenom slunce a ten, kdo tenhle příběh vyprávěl, vládl na indických a čínských ostrovech král a měl vojáků jak hvězd na nebi. Ale na obloze nejvíce zářili jeho dva synové jako dva měsíce. Starší syn se jmenoval Šahrijár a zdědil vládu po otci. Mladší Šáhzamán se stal králem perského Samarkandu. Oba dva králové vládli svým zemím spravedlivě po dvacet a po dvacet let je provázel stesk. Nic jim nechybělo ke štěstí, ale bratr chyběl bratru. Tak král Šahrijár poslal vezíra, aby se vydal ke králi Šáhzamánovi, aby řekl, že touží ho vidět a ať ho k němu přivede, aby si jako za starých časů popovídali. Když se to král Šáhzamán dozvěděl , rychle svolal svou družinu, aby ho po celou cestu doprovázeli. Když večer měli vyrazit, král Šáhzamán si zapomněl vzít drahokam, aby ho dal svému bratrovi. Když pro něj šel do svého lože, tak tam byla jeho žena s černým žebrákem. Žebráka popravil a ženu nechal v loži zabít. Poté utekl za družinou a šli dál a dál, až uviděli bratrův hrad. Když král Šáhzamán vešel do hradu, uviděl svého bratra, jak se kouká na svoji zahradu. Když mu řekl svůj příběh, tak se král Šahrijár zalekl, co se mu hrozného stalo, že málem spadla sklenka vína. Když král Šahrijár odešel, na zahradu se sběhli dívky a černí otroci a ti líbali dívky a jeden z nejstarších otroků líbal Šahrijárovu ženu a král Šáhzamán se se znechucením otočil a šel bratrovi naproti. Vyprávěl mu, co se stalo na zahradě, ale on mu to nevěřil. Podruhé se tajně vrátil a uviděl to sám. Nechal popravil otroky a svojí ženu taky. Oba utekli z hradu a uviděli ženu, která na ně ukazovala a oni vylezli na strom. Ale ona jim řekla, že ji musejí políbit, jinak je její muž zabije. Když jí políbili, tak jim řekla že ji musí dát své prsteny. Sdělila jim, že už má celých tisíc prstenů a teď má velkou moc. A oba je usmrtila.
Charakteristika jednajících postav: Král Šahrijár je moudrý, když se z lovu tajně vrátil. Král Šáhzamán je odvážný, zabil svou ženu v loži. Čarodějka, která chtěla prsteny, je hloupá, lhala jim, že je její muž zabije.
Kniha se mi líbila. Vybral jsem si ji, protože v ní byly hezké ilustrace. Doporučil bych ji všem, co mají rádi zajímavé příběhy, konkrétně Kláře, protože si myslím, že by se jí zajímavý děj líbil.
Kniha je určena pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva týdny. v textu mě zaujalo, jak museli králové zabít svou ženu v loži.
Vydalo OTTOVO nakladatelsví s.r.o v Praze roku 2015.

Kuře Napipi a Malinovic prasátko

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1991.
Počet stran: 74
Knihu napsal a ilustroval Ondřej Sekora.
Druh literatury: pohádka
Počet kapitol 28: Napipi má rádo kvítí, zahrádku chce také míti, Náš Brok, Jak si kuře při papání před štípáním pírka chrání, Jak kuře Napipi dělá páva, O Malinovic prasátku, Jak Stanislav Skládal rébusy a další.
Druh literatury:pohádka
Byla jednou jedna rodina na vesnici a ta měla prasátko. Vedle nich bydlel pan Pánek, který měl také prase, ale to mělo krásně zatočený ocásek. Malinovic prasátko mělo jen rovný ocásek, tak mu dávali na ocásek mašli, ale prasátko ji vždy umazalo, jak si hrálo s dětmi a roztrhalo. Když maminka vešla, viděla na stole jehlu. Tak ji napadlo, že mašličku přišije. Potom do kuchyně vešla teta, která měla želízko a zatočila si vlasy. Mamku napadlo, že Prasátku ocásek zatočí nažhaveným želízkem. Nažhavila želízko a šla za prasátkem. Teta ho chytla a mamka mu přiložila želízko na ocásek. Prasátko hodně zakvičelo a odhodilo všechny děti i dospělé. Už nechtělo vlézt na dvůr. Teta hubovala dětem, co to udělala prasátku, protože mělo úplně spálený ocásek, tak mu ho namazala. Děti si začaly hrát na doktory a nosily prasátku cukr a různé jídlo. Prasátko začalo dělat, že je nemocné a nechodilo na dvůr. Když mu pravidelně začali nosit jídlo, ztloustlo a bylo hezčí než to pana Pánka.
Charakteristika jednajících postav: Prasátko je vylekané, děti ho popálily. Děti jsou hloupé, popálily prasátko. Pan Pánek je šťastný, měl hezčí prasátko. Maminka byla chytrá, měla dobrý nápad se zatočením ocásku.
V knize mě zaujaly básničky na začátku skoro každé kapitoly.
Kniha je zajímavá tím, že hlavními postavami jsou zvířata. Líbila se mi, protože zde byl zajímavý děj a hodně zajímavé obrázky. Doporučil bych ji Kláře, protože si myslím, že má ráda zvířátka. Je pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji dva dny. Doporučila i mi Eliška, protože ji už četla.

Devatero pohádek

Knihu vydalo nakladatelství Albatros pro děti a mládež v Praze roku 1986.
Napsal: Karel Čapek
Ilustroval: Josef Čapek
Počet stran: 253 v 10 pohádkách - Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka a další.
Byla jednou jedna princezna, která si pořád a pořád hrála na schodech se svým míčem, ale její chůva jí pořád říkala, že si jednou něco udělá. Když jí chůva řekla, že to nemá dělat, tak princezna přestala, ale chůva usnula a princezna si zase hrála na schodech s míčem. Princezna ale spadla a odřela si koleno. Když ji uviděla babička, tak za ní přišla a řekla, ať nepláče, že jí dá zvíře, které má smaragdové oči. Král uslyšel, že má to zvíře smaragdové oči, hned ho chtěl. Poslal posla, který přijel za babičkou. Babička mu řekla, že musí dostat tolary z nejlepšího stříbra a aby jich bylo tolik, co se jich vejde do velkého klobouku. Král se lekl a přikázal, aby to zvíře ukázala. Babička odkryla přikrývku a to zvíře byla černá kočka. Hned skočila na králův trůn. Král tedy začal sypat tolary do klobouku. Babička řekla, že jich tam musí být tolik, kolik má kralova matka vlasů. Králův rádce začal počítat vlasy. Když se dopočítal tři tisíce, přestal. Král začal sypat jednu bednu za druhou. poté se z něj stal chudý král.
Charakteristika jednajících postav: Princezna je neposlušná, neposlechla chůvu. Král je chtivý, chtěl to zvíře. Babička je lstivá, vymyslela si o kočce věci, které nebyly zas taková pravda.
Kniha je zajímavá tím, že má v sobě pohádky které hodně lidí nezná. V textu mě zaujalo, jak se nechal král obelstít starou chudou babičkou. V knize mě zaujaly obrázky, které byly někdy zvýrazněné žlutě.
Knihu bych doporučil Kačce, protože si myslím, že by se jí mohly také zalíbit zajímavé pohádky. Je pro čtenáře od šesti let. Četl jsem ji dva měsíce.

Robinson Crusoe

Knihu vydalo nakladatelství Fragment v roce 2010.
Autor: Jana Eislerová
Ilustrátor: Antonín Šplíchal
Jednou se Robinson bavil s otcem o tom že ho nebaví účetnictví a že by se chtěl vypravit na moře, ale otec mu to zakázal. Robinsona zavedlo účetnictví k lodím a tam byl zrovna kapitán, který by potřeboval pomocníka. S kapitánem odpluli. V noci začala být bouřka a jejich loď začala nabírat vodu. Kapitán a ostatní běželi pro čerpadlo a Robinson se také zůčastnil čerpání vody. Loď začala klesat a tak kapitán vystřelil z děla, aby přivolal pomoc. Když se dostal Robinson zpátky, byl rád, že je zas na zemi. Ale přišel za ním další kapitán, který měl obchodovat a Robinson neváhal a plul s ním. Robinson byl rád že se tentokrát nic nestane, ale to byl omyl. Za nimi plula další neznámá loď, která se přibližovala. Kapitán se obával, že to jsou piráti. Přikázal vystřelit. Ale piráti vtrhli na palubu a pobili ostatní. Ti, co přežili, piráti svázali a dali do otroctví. Robinsonu se naskytla možnost útěku. Ale postihla je bouře, která jejich loď zničila. Robinson se poté probudil na ostrově. Našel si nějaké jídlo a pitnou vodu. Z vraku si přinesl rámy, plachty, náboje, bambitky a věci na přístřešek. Když si obstaral další jídlo do zásob, šel na kopec, který tam byl, a porozhlédl se kolem sebe. Všiml si hory, ze které šel šedý dým a Robinsona napadlo, že by to mohla být ohnivá hora. Robinson si vyrobil stůl a lavici a podepřel jeskyni, aby mu nespadla na hlavu. Další den ulovil něco k snědku a poté si udělal malé ohniště, na kterém opékal to, co ulovil. Nakonec se dostal zpátky a už nikdy nevstoupil na loď.
Charakteristika jednajících postav: Robinson je statečný, vydržel hodně dlouho na pustém ostrově. Jeho táta je starostlivý, nechtěl pustit svého syna na loď.
Kniha je zajímavá tím, že Robinson vydržel téměř tři měsíce na ostrově. V textu mě zaujal příběh, který vyjadřuje, jak Robinson přežil na ostrově. V knize mě zaujaly zajímavé obrázky.
Kniha je pro čtenáře od osmi let. Četl jsem ji dva měsíce. Doporučil bych ji Sebimu, protože si myslím, že by se mu líbil děj, který vypráví o tom, jak Robinson přežil na ostrově.
Kniha se mi líbila hodně. Vybral jsem si ji, protože jsem neměl co číst.
Počet stran: 55
Počet kapitol: 26 - Poprvé na moři, Cesta do Afriky, V otroctví, Trosečníkem, První zkušenost a dalších 21 kapitol.

Krysáci

Knihu vydala Česká televize v edici ČT v Praze roku 2010.
Autor: Jiří Žáček
Ilustroval: Ivan Mraček
Počet stran: 85 ve 14 kapitolách - Ludvík a Eda, Telefon, Slimák Ferdinand, Lochneska, Pavouk Pech, Starosta, Moucha Helena, Dovolená, Krtek Hanuš a další.
Zazvonil Budík a otevřel se šuplík s Ludvíkem. Ludvík totiž spal v šuplíku, ale Hubert s Hodanem spali normálně v posteli. Všichni si vyčistili zuby a šli si dát mydlinkovou koupel, teda alespoň Ludvík. Poté si všichni sedli ke stolu a nasnídali se. Vtom si Hubert všiml, že se Edáček ještě neprobudil. Hned vešli k němu do pokoje a vzbudili ho tím, že otevřeli okno. Všichni dojedli a Hubert řekl, že si to zasloužíme. Eda a ostatní šli ke kafemlejnku, který byl vždy venku, ale daleko. Eda zatočil páčkou a z kafemlejnku vylezl šnek, který neměl domov. Eda se lekl a rychle se schoval za Hodana. Hodan, Hubert a Eda začali stavět šnekovi nový domov. Nejdříve si museli udělat plánek. Hodan našel dřevo a začali stavět. Asi za hodinu měli hotovo a zavolali šneka. Huberta napadlo, že by mu mohli dát sluneční brýle, ale to by byl pořád vidět. Šnek byl šťastný a Hodan, Eda a Hubert si mohli otočit páčkou od kafemlejnku, aby si mohli dát kafe.
Charakteristika jednajících postav: Hubert je hloupý, chtěl šnekovi dát brýle, aby nebyl vidět. Eda je mazaný, Hubertovi a Hodanovi dal lehkou hádanku, kterou neuhodli. Hodan je chytrý, vždy ho napadne něco, co se do situace hodí.
Kniha je zajímavá tím, že jsou v ní krysáci. V textu mě zaujalo, jak si ze sebe dělají strandu. V knize mě zaujaly stránky, které byly očíslované sýrem.
Knihu bych doporučil Patrikovi, protože si myslím, že by ho také zaujal děj, ve kterém si ze sebe krysáci dělají srandu. Líbila se mi hodně.
Kniha je pro čtenáře od devíti let. Četl jsem ji dva týdny.

Dějiny českých zemí pro děti

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2015.
Autor: Jana Eislerová
Ilustroval: Antonín Šplíchal
Počet stran: 47 ve 22 příbězích - Věstonická Venuše, Tajemství starých kronik, Cyril a Metoděj, Pražský hrad, České korunovační klenoty, Co nám zanechal Karel IV., Jan Hus, Husitské války, Bílá hora a dalších 13 příběhů.
Jirka řekl dědečkovi, že se jich paní učitelka ptala, kdo byl už v Národním divadle. A dědeček mu řekl, že by se do Národního divadla měl podívat každý Čech. Protože je nad oponou Národ sobě, to třeba Jirka nevěděl. Dědeček mu začal vyprávět o Národním divadle, o kterém se teď učí. Jirka zjistil, že se čeští vlastenci spojili a v roce 1845 získali pozemek a povolení ke stavbě. Také se dozvěděl, že Mikoláš Aleš navrhl malby na motivy českých dějin. V Národním divadle prý také bylo první vystoupení, i když divadlo nebylo hotové. Roku 1881 se zase začalo pracovat na divadle. Ale ve stejném roce Národní divadlo vyhořelo. Občané to ale nevzdali a po dvou letech bylo jako nové.
Charakteristika postav: Dědeček je hodný, pověděl Jirkovi to, co nevěděl. Jirka je šťastný, naučil se něco nového. Kniha je zajímavá tím, že tam jsou povídky z českých dějin. V knize mě zaujaly hezké ilustrace. V textu mě zaujal děj, ve kterém se vysvětluje to, co se stalo dříve.
Druh literatury: povídky z historie
Knihu jsem si vybral, protože mě zaujaly příběhy ze starých dob. Je pro čtenáře od sedmi let. Četl jsem ji jeden týden.
Knihu bych dporučil Matymu, protože si myslím, že by ho také zaujaly příběhy ze starých dob.

Na hradě Bradě

Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015 ve společnosti Albatros Media a.s.
Počet stran: 89 ve 43 kapitolách - Hradní strašidlo, Návštěva, Bertík a Bibi na lovu, Dáreček, Tajemství krbu, Masopust, Velikonoce, Modrá voda, Rozkvetlý hrad a další
Druh literatury: komiks
Bertík byl nemocný a nemohl ven. Snažil se maminku přemluvit, že mu je už dobře, ale maminka mu to nevěřila. Když maminka odešla, Bibi dostala nápad, že půjde ven, ale jenom v posteli. Berník a Bibi šli teda ven a Berník si rychle nasedl do postele. Maminka je viděla a řekla, že mají jít okamžitě domů, ale Bibi řekla že je Bertík pořád v posteli. Bibi roztlačila Bertíka a už jeli k městečku. Uviděli doktorův dům a zašli dovnitř, aby Bertíka prohlédl. Pan doktor řekl, že je Bertík v pořádku a zase si mohli normálně hrát. Ale Bertíkovi se v posteli začalo líbit.
Charakteristika postav: Bibi je chytrá, dostala nápad pro Bertíka. Bertík je rád, už není nemocný. Maminka je starostlivá, nechtěla pustit Bertíka ven.
Kniha je zajímavá tím, že se Bertík a Bibi snaží zabavit. V textu mě zaujaly Bertíkovy a Bibiiny šprýmy. V knize mě zaujaly obrázky.
Knihu bych doporučil Ondrovi, protože si myslím že by ho také zaujaly příběhy Bibi a Bertíka. Vybral jsem si ji, protože mi ji doporučil Patrik. Líbila se mi. Kniha je pro čtenáře od pěti let. Četl jsem ji jeden týden.