Laura Bohunická

Klub tygrů - Chrám hromů

Vydalo nakladatelství Fragment, 2009, Praha.
Kniha má 122 stran.
Autor: Thomas C. Brezina, ilustrovala: Naomi Fearnová
Druh literatury: dobrodružné příběhy
Parta kamarádů (Luk, Biggi a Patrik) na aukci koupí skleněné ryby. Na cestě domů cizí kluk strčil do Biggi, ryby spadly na zem a rozlétly se na kousky. V každé z ryb byl schovaný kousek papíru. Luk je rozbalil a zjistil, že je to mapa místa, kde je ukrytý poklad. Biggi už musela domů psát úkoly, Patrik spěchal do posilovny, jen Luk zůstal bádat nad mapou v tajné skrýši Klubu tygrů. Na všech pergamenech byl nakreslen stejný ostrov, kde stála velká budova s nápisem Chrám hromů. Každé z dětí navštívila jedna cizí osoba a všichni chtěli za vysoký finanční obnos získat mapu. Tygři mapu neprodali. Potom Lukovi nabídnul jeden novinář, že všem zaplatí cestu letadlem na ostrov Gran Canaria, který je blízko ostrůvku s pokladem. Novinář chce všechno fotit pro noviny. Nakonec se opravdu vydají na dobrodružnou cestu. V letadle si ale všimli, že je někdo sleduje. Byli to ti tři tajemní neznámí, co chtěli odkoupit mapu. Po přistání letadla se novinář rozhodl tyto tři podezřelé osoby nahlásit na policii. Zjistilo se pak, že to jsou dlouho hledaní obchodníci se zbraněmi a skončili ve vězení. Novinář říkal, že mapa patřila kapitánu Bollerovi a že ukazuje cestu k „zelenému ohni“, což je obrovský drahocenný smaragd. Když se Tygři konečně dostali na místo určení, zjistili, že je tam obrovský červený květ masožravé rostliny. Tato kytka je normálně malinká, ale tady musí být nějaké záření, které způsobuje obří růst. Kdyby se toto místo dostalo do rukou nějakým padouchům, špatně by to dopadlo. Reportér slíbil, že napíše zprávu o tom, že se na ostrově nacházejí jen jedovatí hadi a nebezpečný hmyz, aby sem nikdo nejezdil. Tajemství Chrámu hromů tak zůstane zachováno jen mezi nimi.
Charakteristika postav: Patrik je silný jako tygr, baví ho fotbal, posilovna a sport. Je s ním legrace. Biggi je rychlá jako tygr, má ráda koně a bere záležitosti do svých rukou. Luk je lstivý jako tygr, je to počítačový fanda a má rád věci na dálkové ovládání.
Kniha je dobrodružná, neustále se něco děje. Doporučuji ji všem, co mají rádi dobrodružství a rychlý děj. Myslím si, že se bude líbit všem spolužákům, hlavně Filipovi.
Kniha je pro čtenáře od devíti do dvanácti let. Četla jsem ji tři týdny.
Kapitoly: Scvrklá lidská hlava a další tajuplné předměty, Přinášejí střepy štěstí?, Čím dál větší záhada, Hon za mapou pokladu, Hlavně opatrně!, Dobrá nabídka?, Únos?, Teď rychle!, Jaké tajemství ukrývá mapa?, Který směr je správný?, Záhadné místo, Ztraceni v bludišti, Tajemství chrámu hromů.

Makej, Makaku!

Vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 2012.
Kniha má 96 stran.
Autor: Daniela Krolupperová
Ilustrovala: Petra Cífková
Jedná se o povídku.
Dvojčata Lenka a Pavel a jejich starší sestřenice Sylva se po škole scházeli v ZOO, kde pracovala maminka dvojčat. Rádi pozorovali chování zvířat ve výbězích, ale nejraději měli opičáka, druh Makaka magot, což znamená, že je bezocasý. Opičák dostal jméno Karel, protože jednou ošetřovatelka volala na údržbáře „Karle“ a jediný, kdo se rozběhnul k ošetřovatelce, byl opičák. Jako každé dopoledne šla ošetřovatelka čistit klec opicím. Nevšimla si, že u dveří je slupka od banánu. Sklouzla se po ní, spadla na zem a opičák mezitím utekl z klece. To byl průšvih. Děti, když se dozvěděly, co se stalo, ihned se pustily do pátrání. Jednou ho spatřily ve školní zahradě, pak v parku, jindy byl na houpačce u bytovky, ale jak se k němu někdo přiblížil, okamžitě zmizel. Starší kamarád Semela a mladší Toman taky hledali opici, ale mladší Toman se po chvíli ztratil. Našli ho u obchoďáku, kde se krčil a netrefil domů. Ukázalo se, že byl na stopě Makakovi. Maminka Tomana rozhodla, že bude mít povinně u sebe GPS navigaci, aby o něm měla přehled. Toman ale zařízení ztratil. Maminka syna posadila do auta, na palubní desku připevnila zařízení na příjem signálu GPS a jeli hledat. Po sedmnácti kilometrech na konci jedné vesnice signál setrvával na místě. Když dorazili na místo, byla tam malá chaloupka se zahradou a houpačka, kde seděl opičák, spokojeně se houpal a k srsti měl přicvaknutý vysílač GPS signálu. Z domu ženský hlas volal „chceš banán“, opičák slezl a rozběhl se za hlasem. Ukázalo se, že tam bydlí ošetřovatelka, které utekl. Chytila pevně opičáka a s manželem ho odvezli zpátky do ZOO. Tak skončilo Makakovo dobrodružství.
Hlavní postavy: Lenka je roztomilejší půlka z dvojčat. Zbožňuje kakao, dřevěné korále a mátové bonbóny. Pavel je divočejší z dvojčat. Miluje zvířata, špenát, detektivky a počítačové hry. Sylva je šílená starší sestřenice. Kde se pohybuje, zvyšuje riziko požáru a výbuchu, miluje totiž pokusy s chemikáliemi. Přesto klame tělem, je to drobná štíhlá blondýna s velkýma očima.
Kniha je zajímavá proto, že je z prostředí exotických zvířat, které bych mohla sledovat pořád.
Knihu jsem si vybrala proto, že je o partě kamarádů, kteří jsou ochotni pracovat na záchraně ztraceného zvířete.
Knihu bych doporučila všem, kteří milují zvířata, hlavně Johance. Je určena pro děti od osmi let.
Knihu jsem četla patnáct dní.
Kapitoly: Veselý sysel, Veselý Makak, Zvesela za Makakem, Karel se ztratil!, Zámecké strašení, Záhada zmizelé zeleniny, Mistr kávy, Svobody svobody, Makej, Makaku!, Máme Makaka!

Málinčina zvířátka

Vydalo nakladatelství Svinga v Ostravě v roce 1995.
Kniha má 102 stran.
Autor: Amálie Kutinová
Ilustrace: Lenka Šimíková
Knížka o zvířátkách je z let, kdy byla spisovatelka členkou Spolku přátel zvířat a chodila do útulku. Jednou Amálie zvaná Málinka potřebovala umístit nalezené kotě. Zašla nejdřív prozkoumat útulek, jestli se tam číča bude mít dobře. Setkala se tam s příjemnými ošetřovateli, všude bylo čisto a útulno. Bylo jasné, že tu může kočička zůstat. Za měsíc Málinčiny děti našly další kočičku. Byla to malá pískově žlutá kočičí slečna s očima zářícíma jako jantar. Vypadala jako cizokrajná kočičí princezna, proto dostala jméno Manžůr. Byla velice hravá a děti ji milovaly. Vyskakovala za každým klubíčkem, honila papírky a peříčka z polštářů. Zhruba po roce Málinka zjistila, že Manžůr bude mít koťata. Naštěstí Málinka znala hodné lidi ze statku a tam bude kočičkám lépe než v bytě. Na statku mají kočky svobodu a mléko. Taky je tam velký seník, tady si rádi hrají a odpočívají. Za čas jsme je tam šli navštívit. Manžůr se k nám hlásila a ukázala nám svoje koťátka.
Charakteristika postav: Málinka je sama spisovatelka Amálie Kutinová. Je to milovnice zvířat. Dlouhé roky spolupracovala s útulkem a pomohla mnoha zatoulaným zvířátkům. Psovod je pán, kterému volají lidé a policie, že našli ztraceného psa nebo jiné zvíře. Je to dobrosrdečný člověk, který v útulku zastoupí i kuchařku, když je nemocná. Tlumočnice zvířat je paní Bergerová, stará se o zvířata a rozumí tomu, co zvířata potřebují.
Kniha je zajímavá proto, že jsem se dozvěděla, jak to vypadá v útulku pro zvířata. Doporučila bych ji ostatním proto, že kniha ukazuje chování různých druhů zvířat.
Knihu jsem si vybrala proto, že je o zvířatech. Líbila se mně.
Knihu doporučuji Johance, protože vím, že má doma taky hodně zvířat. Je pro děti od devíti let. Četla jsem ji čtyři týdny.
Názvy kapitol: První návštěva v Útulku aneb s Nefešákem na inšpekci, Druhá návštěva v Útulku aneb co vyprávěl psovod, Bernardýn, Plaváček, Třetí návštěva v Útulku aneb u tlumočnice zvířat, Lafan, Co soudí zvířátka o lidech, Čtvrtá návštěva v Útulku aneb v kočičím domečku, O kočičí princezně, Manžůr, Pátá návštěva v Útulku aneb příběhy z krabice, Lord, Macíček, Psí dědeček, Smutek, Propadliště psů, Rozpadlý cirkus, Laurel a Hardy, U příjmu pacientů, Závěr setkání na nábřeží aneb advokád zvířat, O mé psí princezně o mém kočičím domečku a O mých dvou stech pejsků.

Dárek pro Ježíška

Vydalo nakladatelství Portál v Praze roku 2012.
Kniha má 44 stran.
Autor: Stjepan Lice
Ilustrace: Dubravka Kolanovič
Je to povídka.
Příběh se odehrává v období Vánoc. Malé městečko se hemží lidmi s rukama plnýma balíčků. Rychle se setmělo a byl tu vytoužený Štědrý večer. Malý Benjamín doma poslouchal vyprávění dědečka o Marii, Josefovi a jejich oslíkovi i o cestách kudy putovali. Najednou dědeček usnul. Benjamín náhle zmizel. Maminka probudila dědu a ptá se na Benjamína. Nebyl nikde k nalezení. Maminka vzala Benjamínovu mladší sestru do náruče a všichni šli hledat ven. Připojila se k nim sousedka, pak prodavačka nedalekého obchodu, cestou potkali faráře a policistu, ti šli také, až narazili na žebravého Miloslava. Ten jim ukázal tu správnou cestu. Viděl jít chlapce na předměstí k malému domku, kde bydleli mladí lidé a nedávno se jim narodilo dítě. Benjamín tam skutečně byl. Chtěl dát narozenému děťátku dárek, píšťalku, svoji nejoblíbenější hračku. Myslel si, že je to malý Ježíšek.
Postavy příběhu: Starostliví rodiče. Laskavý dědeček Vilím, s dětmi si hraje a povídá si s nimi. Mladší sestra Sára. Obyvatelé městečka, kteří jsou připraveni pomoci druhým - sousedka, prodavačka, farář, policista a žebravý Miloslav.
Kniha se mi líbila, protože je napínavá a má šťastný konec. Vybrala jsem si jí, protože mám ráda vánoční příběhy.
Knihu bych doporučila Andrejce, protože si myslím, že má ráda příběhy se šťastným koncem. Je určena pro děti od osmi let. Četla jsem ji tři dny.

Bramborová Bára

Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 2005, kniha má 78 stran.
Autor: Ivona Březinová
Ilustrace: Eva Šedivá
Je to pohádková kniha.
Kapitola Hezká Terezka: Mamince a tatínkovi se narodila hezká dceruška. Jediná vada na kráse byla, když jí na obličej zasvítilo sluníčko, udělalo jí na obličeji hromadu pih. Tatínek chtěl mít z Terezky fotomodelku. Sehnal lékaře, aby jí pihy odstranil. Pak Terezku zavřel doma, aby na ní slunce nemohlo. Pak dostala hromadu krásných šatů a musela celé hodiny pózovat před fotografy. Ani se nemohla najíst, aby neztloustla. O její kráse se dozvěděl i sedmihlavý drak. Poslal své vyslance, že se s Terezkou taky chce vyfotit. Jeli tedy k lesu ke skalám, kde bydlí drak. Drak když viděl Terezku, jak je hubená, řekl, že si jí vykrmí. V jeskyni má smažená kuřátka, holoubátka a nakládané princezny. Maminka, když to viděla, řekla, že Terezku drakovi nenechá. Mezitím Terezce na obličej zasvítilo slunce a na obličeji se znovu udělaly pihy. Terezka byla šťastná, že už se nebude muset fotit. Samou radostí objala sedmou drakovu hlavu a místo draka tu najednou stál krásný princ. Poděkoval za vysvobození a až Terezka povyroste, stane se jeho nevěstou.
Postavy: Tatínek miloval svoji dceru, ale byl tak pyšný na její krásu, že si nevšiml, že si chce hrát jako ostatní děti a ne se fotit. Maminka chtěla pro svou dceru to nejlepší, ale dala přednost tatínkovu přání. Terezka chtěla vyhovět svým rodičům, ale byla nešťastná. Drak si rád pochutnával na princeznách a chtěl sníst i Terezku.
Kniha se mi líbila proto, že to jsou pohádky s dobrým koncem. Doporučila bych ji ostatním, protože se dobře čte a má hezké ilustrace.
Knihu jsem si vybrala proto, že tam jsou příběhy mých vrstevníků a moc se mně líbila. Doporučila bych ji Marušce, protože ráda čte pohádky.
Kniha je určena pro děti od sedmi let. Četla jsem ji patnáct dní.
Kapitoly: Bramborová Bára, O Zdeňkovi, který prochází zdí, Leona a lev, Jak šel Kuba kácet duby, Marcela celá z marcipánu, O špinavé Běle, Proč se Dominik nestal kominíkem, Hezká Terezka, O líné Karolíně.

Lena Notýsková

Vydalo nakladatelství Mladá fronta, Praha 2013.
Počet stran: 163
Autor: Francine Oomenová
Ilustrovala: Kateřina Sušková
Jsou to povídky pro dívky.
Lena je dívka, která si neustále vše zapisuje do notýsku, proto ji všichni říkají Lena Notýsková. Jednoho večera byla Lena pozvaná k nové kamarádce na večírek. Jmenuje se San. San je děsně fajn. U San byly ještě Amanda a Kim. Večírek byl bezvadný. Od rodičů San dostala iPod a sluchátka, Amanda a Kim jí daly super řetízek. Lena San věnovala deníček a propisovačku s baterkou. Všichni se mohli líčit šminkami od Saniny maminky. Další bod programu byl tanec. V deset večer si pustili na DVD strašidelný film, takže ječely jedna přes druhou strachy. Sanini rodiče jsou hrozně milí. Lena viděla, jak se na chodbě spolu hihňali a objímali. V tom okamžiku Leně přistál polštář na hlavě, a tak to musela oplatit. Začala polštářová bitva. Následovala bitva s plyšáky. Vzduchem létali medvědi,krokodýl, žirafa vyletěla ven oknem. Všechny holky se válely smíchy. Byla to fajn zábava.
Charakteristika postav: Lena je citlivá dívka, která si ze všeho na světě nejvíc přeje, aby si její rodiče dobře rozuměli, tak jako dřív. San je nejlepší kamarádka Leny, je veselá, nezkazí žádnou legraci. Amanda je kamarádka Sany, je přátelská. Kim je šíleně akční, stále vymýšlí novou zábavu.
Zaujalo mě, že se mohli dívat na strašidelný film. Kniha se mi líbila, protože jsou to veselé příběhy s dobrým koncem. Doporučila bych ji Áje, protože má ráda legraci. Četla jsem ji deset dnů. Je určena pro děti od deseti let.
Názvy kapitol: Lena Notýsková, Zkratky zmatky, Úúúáá, Květák a psí kašička, Boule, Zebry a černý kočky, Orientální zádrhel, Podprsenková kapitola, Hádka je na nic, Třesavka, a dalších 19 kapitol.

Příběhy tygřího mláděte

Vydalo nakladatelství Fénix v Praze roku 1991, kniha má 60 stran.
Autor: Dán Bhópál Mukerdži
Ilustroval: Zdeněk Burian
Jsou to povídky.
Nastalo jaro a Blesk, tygří mládě, byl šťastný. Těšil se, jak poběží s matkou Bágní o závod svěžím vzduchem. Matka byla najednou jak vyměněná. Začala ho odhánět a sama odcházela neznámo kam. Jednou si Blesk všiml cizího tygra. Byl to asi desetiletý statný samec. Šel pro matku, aby ho společně odehnali. S úžasem zjistil, že matka šťastně běží za cizím tygrem. Blesk se rozhodl, že začne žít nový život. Zjistil, že musí sám ulovit kořist. Pronásledoval proto jelena, ale ten uprchl. Tygřík šel hladový spát. Další den začal trénovat lov a brzy dokázal ulovit skoro každou kořist. Bylo mu stále smutno, že zůstal sám. Až jednoho dne spatřil krásnou tygřici. Měla hustý, lesklý, zlatavě zbarvený kožich a vypadala jakoby se stále usmívala. Dal jí proto jméno Susmitá, což znamená usměvavá. Také musel bojovat o svoji partnerku s cizím tygrem. Byl to nelítostný boj na život a na smrt. Susmitá mu celou noc ošetřovala rány. Následující den však zmizela stejně jako jeho matka. Blesk byl smutný a pěkně naštvaný. Jak šel džunglí, najednou uviděl dvě roztomilá klubíčka. Byla to tygří mláďata a vedle nich stála Susmitá. Bylo to šťastné shledání.
Charakteristika postav: Matka Bágní byla zpočátku starostlivá jako lidská matka, ale moc brzy opustila své mládě. Tygřík Blesk byl hravý tygřík a vyrostl z něj silný pán džungle. Cizí tygr byl silný samec, který Bleskovi odvedl matku. Susmitá byla mladá tygřice, která se stala partnerkou Bleska.
Kniha je zajímavá, protože děj se odehrává v džungli. V knize mě zaujalo, jak rychle matka opustila své mládě. Knihu bych doporučila ostatním, protože je napínavá s dobrým koncem.
Kniha se mně líbila proto, že tam jsou nádherné ilustrace. Vybrala jsem si ji, protože mám ráda kočkovité šelmy. Doporučila bych ji Johance, protože má taky ráda kočky. Je pro čtenáře od devíti let. Četla jsem ji deset dnů.
Názvy kapitol: Mládě, Sucho, Pruhovaný.

Zakázaná holka

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1989. Kniha má 109 stran.
Autor: Jiří Vanýsek
Ilustroval: Václav Houf
Jedná se o detektivní román.
Potom co Táňu Tuláčkovou, kamarádku Péti, zavřeli do polepšovny, má Péťa doma přísný režim. Maminka Péti říká o Táně, že je to zakázaná holka. Táňa kouří, mluví sprostě, ale hlavně je s ní zábava. Je ochotná hrát si s ním jeho hry na fantazii a jeho hry „na jako“. Byla neprávem obviněna z krádeže, proto skončila v polepšovně. Maminka Péťu nechce pouštět ven. Dozvěděla se totiž, že kamarádil s Táňou i přes zákaz. Jednou chtěl, aby ho maminka pustila ke kamarádovi v domě, nakonec ji přemluvil. Ve skutečnosti potřeboval najít paťáckou skrýš. Paťáci byla parta zlobivých kluků, kteří byli pro každou špatnost. Kradli, kouřili a každý se bál postavit se jim do cesty. Péťa věděl, že skrýš je někde za sídlištěm blízko mostu. Šel tím směrem a vtom uslyšel kytaru a zpěv. Byli to paťáci a dvě cizí holky. Péťa potichu prohledával okolí, až narazil na bedny s cigaretami, lahvemi alkoholu a krabici plnou bonboniér. Musí rychle najít detektivy. Vtom ho paťáci uviděli. Bylo zle. Péťa utíkal, jak mohl. Jediná možná cesta byla přes tunýlek s vodou. Zakopl a spadl do bahna. Domů se měl vrátit za 20 minut a už uběhla celá hodina. Mezitím ho maminka hledala po domě u kamaráda, ale když zjistila, že tam vůbec nebyl, běžela s tatínkem po sídlišti a vyptávala se lidí, jestli ho nepotkali. Maminka nakonec musela jít na policii. Rodiče spolu s detektivem prohledávali okolí. Potkali starého pána se psem. Pán ukázal směrem k tenisovým kurtům. Pustil psa a ten je zavedl skoro ke skrýši. Ze tmy se vynořil Péťa, byl celý promáchaný a špinavý od bahna. Maminka začala nadávat, ale Péťa řekl o nakradených věcech. Potkali tam i jednoho paťáka a policista ho vzal ihned za ruku a nechal se doprovodit ke skrýši. Potom co došlo k dopadení všech paťáků, byla maminka o něco klidnější. Týdenní domácí vězení si však Péťa musel odpykat, aby si pamatoval, že rodičům nesmí lhát.
Postavy: Táňa Tuláčková byla kamarádská, ale kouřila a moc neposlouchala dospělé. Péťa byl chlapec, který se s Táňou rád přátelil, protože s ní byla sranda. Paťáci byla parta výrostků, zlobivých kluků, ze kterých šel strach. Maminka byla starostlivá a připravená chránit svého syna před špatnou společností. Tatínek se dobře staral o svou rodinu a pomáhal mamince s výchovou Péti. Starý pán byl hodný důchodce, který ochotně pomohl najít Péťu. Detektivové s maminkou a tatínkem pátrali po Péťovi.
Kniha je zajímavá tím, že si Péťa dovolil přes zákaz maminky kamarádit s Táňou. Zaujalo mě to, že Táňu zavřeli do polepšovny za krádež, i když nic neudělala.
Knihu doporučím ostatním proto, že je tu ukázáno jak zlobivé děti dopadnou. Vybrala jsem si ji proto, že mě zajímalo, proč je Táňa zakázaná holka. Doporučila bych ji Andreje, protože s ní je sranda jako s Táňou. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četla jsem ji 15 dnů.
Kapitoly: Příšery, Sladké řeči, Vodopády, Princezna s tvrdou pěstí Puntíky v mlze a další.

Koňská síla a kozí drzost

Vydalo nakladatelství Thovt v Praze roku 2010.
Kniha má 121 stran.
Autor: Marion Meisterová
Ilustrovala: Lisa Althausová
Jsou to povídky.
Nová klisnička, poník Ginger, dělá Haně starosti. Nic nechce žrát a nemá o nic zájem. Tatínek Hany bude muset zavolat veterináře. Konečně přijel doktor Havrda. Je to menší zavalitý pán, má věčně dobrou náladu. Doktor je srandovně mrňavý, proto si musí brát za svýma pacienty žebřík. Když doktor uviděl Ginger byl příjemně překvapený. Ginger je malý poník, tak se doktor může pacientovi konečně dívat do očí. Havrda poníka důkladně prohlédl, ale nemohl najít žádný problém. Chrup poníka byl v pořádku, vyšetření stetoskopem dopadlo taky dobře a když doktor sledoval pohyb poníka, bylo vše v pořádku. Nakonec předepsal kapky na nechutenství a domluvili se s tatínkem na další den na kontrolu. Druhý den okolo poledne se na statku zastavila kamarádka Julie. Jako každý den mají holky na statku povinnosti. Připravily kolečko a vidle na kydání hnoje. Poníky vyvedly ze stáje na louku, aby mohly stáje důkladně vyčistit. Ginger jediná zůstala nedaleko ve výběhu. Na zpáteční cestě zjistily, že Ginger ve výběhu není. Okamžitě se vydaly klisničku hledat. Prohledaly okolí, ptaly se na sousedním statku, prohledávali pole a louky, ale pořád nic. Až najednou Hana slyší mečení. Objevila na louce stádečko koz. Bylo slyšet i jakési zařehtání. Byla to Ginger, pásla se mezi kozami. Zdálo se, že Ginger je vyléčená. Je jasné, že potřebuje volnost. Odteďka se bude pást na louce každý den.
Postavy: Hana je dívka, která bydlí na statku, má hodně zvířat, které miluje. Nejraději má poníky. Ginger je nový poník, klisnička, která se necítí šťastná. Profesor Pavlík je nejmilejší a nejchytřejší poník na světě. Julie je nelepší kamarádka Hany. Tatínek Hany je starostlivý statkář, který pečuje o všechna zvířata. Doktor Havrda je veterinář. Je to malý usměvavý pán, který má stále dobrou náladu.
Kniha je zajímavá tím, že se tam starají o hodně zvířat. Zaujalo mě, že děvčata Hana a Julie každý den musely čistit stáje a starat se o koně. Knihu doporučuji, protože je o zvířatech. Líbila se mi, protože ukazuje práci veterinářů.
Knihu bych doporučila Johance, protože má ráda zvířata. Je pro děti od deseti let. Četla jsem ji čtyřicet dnů.
Kapitoly: Sama o prázdninách není nic moc, Kozí poplach, Nejšpinavější poník na světě, Připraveni ke skákání, No fůůj!, Nový přírůstek.Ginger nechce jíst, Praví cirkusoví koně, A je po samotě, Starosti o Ginger a dalších devět kapitol.

Upíří internát - Molly umí kousat!

Vydalo nakladatelství Egmont v Praze 2014. Kniha má 134 stran.
Autor: Dagmar Mullerová
Ilustrace: Ateliér Černý
Jsou to povídky.
Protože v okolí školy řádí neznámí kousalové, zakázala hraběnka Rotkusová výlety. Děvčata pouze můžou venčit domácí zvířata v zámeckém parku. V úzkém průchodu mezi věžemi se to jen hemží netopýry, je to jejich oblíbené místo. Odpoledne cosi pokousalo Elisu, děvčata musí být opatrná. Uprostřed parku je upíří škola. Vyučování dávno skončilo, ale v budově se ještě svítí. Molly a Tonja se střešním oknem dívají, co se uvnitř děje. U dlouhého stolu seděla paní Kánětová a vedle ní ten cizí chlap, který nejspíš pokousal Elisu. Vypadá to, že spolu kují pikle. Pak to prasklo. Střešní krytina očividně neslouží na to, aby se na ní zdržovaly upíří holky. Tonja visí na trámu nad oknem. Paní Kánětová říká, že ten cizí chlap se jmenuje Leo. O něm stále mluví netopýři. Leo odešel. Říkal, že jde celou věc ukončit. Určitě je na cestě za Elisou. Paní Kánětová Tonje pomohla s bezpečným přistáním. Molly padoucha Lea pronásledovala. Něco Molly zezadu štíplo. Vtom uslyšela plesknutí. Nějaký netopýr spadl na zem. Leo netopýra srazil na zem a řekl, aby si Molly dávala pozor. Jeho divocí netopýři jsou okřídlení lovci. Leo se Molly představil jako hrabě Leonello z Cihlářova. Je jasné, že ten kousající neznámý nebyl on.
Charakteristika postav: Molly je upíří holka, která má ráda dobrodružství. Tonja je nejlepší kamarádka Molly. Elisa je spolužačka obou děvčat, momentálně zraněná od neznámého padoucha. Máma Třepetka se snaží, aby z Molly vyrostla vzdělaná upíří slečna. Táta Ruderich je ten na koho se Molly může spolehnot. Pradědeček Census na celou rodinu dohlíží z obrazu. Prateta Ranunkala s námi zůstala po smrti manžela. Paní ředitelka Rotkusová dohlíží na celou upíří školu. Paní Bouřková učí žákyně ovládat přírodní živly. Paní docentka Mokřadová učí děvčata správně se chovat upírsky. Paní Kánětová má na starosti létání a přistávání. Madlen se stará o pořádek v internátě.
Kniha je zajímavá tím, že pojednává o upírech. V textu mě zaujalo to, že upíří holky si pomáhají jako lidké kamarádky. Knihu doporučím ostatním protože se dobře čte. Líbila se mi, protože je strašidelná a vypráví o životě upírů. Doporučila bych ji Karolíně, protože má ráda strašidelné knihy. Je určena pro děti od deseti let. Četla jsem ji čtyřicet dnů.
Kapitoly: Kousavý večer moudřejší rána, Hraběnka Rotkusová pění, Divoké domněnky, Malí vlci prostě musí..., Je upíří láska slepá, Blýskavé stříbro, Vzdušné krysy se zbláznily, Ježci a další události, Nočníková zvířata a kousavé myšlenky, Červené zelí okouřené netopýrem.

Na řece Zabu

Vydalo nakladatelství Gabi, Český Těšín 1993. Kniha má 192 stran.
Autor: Karel May
Ilustrace: Jan Hora
Jsou to dobrodružné povídky.
Dva přátelé Halef Omar a Sidi se vydali po pravém břehu řeky Zabu do vesnice přátelského kmene Haddádů. Šli ze Serdaštu a odtud před dvěma dny zmizely tři nejhezčí dívky. Nebylo to poprvé. Šířily se zprávy o Kys Kapčijovi, o zloději dívek, který krade krásné dívky pro vznešené harémy. Halef Omar a Sidi se vydali toho lupiče hledat. Cestou narazili na pana Sulejmana. Říkal o sobě, že je obchodník. Obchodoval se svatým olejem a údajně se svatou krví, ale později se ukázalo, že je to podvodník. Za chvíli přijelo osm jezdců na koních. Jejich vůdce byl Mirza Muzaffar, policejní komisař z Jaltemiru. Ukázalo se, že hledá stejné zločince. Z další vesnice zmizela krásná žena. Stalo se to po návštěvě dvou cizích mužů. Podle popisu bylo jasné, že jde o obchodníka Sulejmana a jeho pomocníka. Manžel zmizelé ženy, Šeri Šil, se dal také do pátrání. Přátelé Halef a Sidi pátrali dál. Po jedné hodině cesty narazili znovu na podvodného obchodníka, který se pokaždé představil pod jiným jménem. Nyní se Halef, Sidi a další Kurdští bojovníci k Sulejmanovi a jeho společníkovi připlížili potají, aby je zajali. Každého zajatce vyslýchali zvlášť, aby se navzájem nemohli domlouvat. Dobrovolně nic neprozradili. Oba byli zbiti, ale nakonec se rozmluvil pouze společník. Prozradil, kde ukrývají dívky a tím si zachránil život. Sulejman neprozradil nic, a proto ho svázaného naložili do loďky vyrobené z trávy a pustili po řece. Od té doby nebylo o Kys Kapčiji, zloději dívek ani slechu.
Hlavní postavy: Halef Omar byl malého vzrůstu, ale všechny problémy řešil s horkou hlavou. Kmen Haddádů si ho zvolil za šejka. Sidi byl vysoký, statný a vše řešil s rozvahou. Sulejman byl podvodný obchodník, který prodával zvířecí krev a říkal, že je svatá. Společník Sulejmana byl Armén, který pro peníze udělal každou špatnost. Mirza Muzaffar byl policejní komisař, který také pátral po zmizelých ženách. Šeri Šil byl manžel jedné ze zmizelých žen.
Kniha je zajímavá tím, že se příběh odehrává v daleké zemi, kde jsou jiné zvyky než u nás. V textu mě zaujalo, že je dobrodružná. Doporučuji ji ostatním, protože ukazuje, jak se žije v dalekých zemích.
Kniha se mi líbila, protože je dobrodružná a ukazuje přírodu v okolí řeky Tygris a Zabu. Doporučila bych ji Zuzce, protože má ráda dobrodružství. Je pro čtenáře od dvanácti let. Četla jsem ji měsíc.
Kapitoly: Na řece Zabu, Maryam nebo Fatima, Kutb.

100% andělé – Na vlnách

Knihu vydalo nakladatelství BB/art v roce 2007 v Praze.
Kniha má 152 stran.
Autor: Annie Daltonová
Ilustrace: Jan Matoška
Je to dobrodružná povídka.
Dvě andělské dívky Melánie a Lola jsou velké kamarádky. Spolu s bratrancem Melanie měli v plánu zachránit alespoň část otroků z plantáží. Příběh se odehrává na ostrově Jamajka. Na ostrově je spousta plantáží s cukrovou třtinou. Bílí otrokáři tam krutě zacházeli s otroky. Mohli je i zabít, když se jim zachtělo. Kamarádky přespávali v hostinci u Diega, ale během noci bratranec Brice zmizel. Mladá pirátská holka Marie v hostinci taky už nebyla. Ukázalo se, že Marie odlákala Brice na nebezpečnou cestu za pokladem Tainů. Brice chtěl za zlato Tainů vykoupit otroky. Pirátka Marie ve skutečnosti chtěla zlato pouze pro sebe a použila na to Brice. Lola a Melanie musí urychleně Brice najít, hrozí mu nebezpečí. V přístavu se snaží umluvit kapitána, aby je vzal s sebou na loď. Pod záminkou, že v cíli čeká na Melánii bohatý snoubenec, je nakonec vzal kapitán Susannach. Na cestě je přepadli piráti. Kapitán Valentine se svoji posádkou zajali Susanacha a veškerý poklad, co vezli. Bylo to několik beden zlata. Kapitán Valentine se před holkama poklonil a řekl, že ten, co je vezl, je chtěl držet jako rukojmí. Vzal děvčata do své kajuty. Byla to nádhera. Exotický koberec, krásný oraz a v knihovně drahé knihy vázané v kůži. Dokonce dívky zavezl do přístavu poblíž Mokřady Černé řeky. V tomto místě by měl být poklad i jejich Brice a uprchlí otroci. Celé místo hlídá anglická hlídka. Holky se proplížily do chrámu Tainů, odkud Mariini piráti nakládali zlato do kánoí. Marie mířila Brisovi pistolí na hlavu a už chtěla vystřelit. Naštěstí přiběhli Tainští střelci a začali na piráty střílet šipky. Marie se lekla a přestala mířit. Melanie a Lola ji srazily na zem. Marie ještě chytila posvátnou sošku, se kterou se nesmí hýbat. Vtom se rozevřela podlaha v chrámu a Marii i s jejími pomocníky pohltila země. Melanie Lola a Brice měli co dělat, aby si zachránili život. Teď jsou už v bezpečí domova.
Postavy: Melánie pro kamarádku Lolu udělá všechno na světě. Lola pomůže Melánii nalézt bratrance Brice. Brice je fajn kluk, ale nechá se snadno umluvit od hezkých holek. Marie je hezká pirátská holka, která jde tvrdě po penězích. Kapitán Susannach je pirát, který pro zisk udělá všechno. Kapitán Valentine pomohl dívkám na cestě za Bricem.
Kniha je zajímavá tím že v knize vystupují dívky které mají nadpřirozené schopnosti.V textu mě zaujalo to, že andělské dívky pořád něco zkoumají. Ostatním ji doporučím proto, že příběhy v ní jsou dobrodružné.
Kniha se mi moc líbila a vybrala i četla jsem si ji proto, že mi ji doporučila mamka.
Knihu bych doporučila Zuzce Chourové, protože je v ní hodně dobrodružství. Je určena pro čtenáře od deseti let. Četla jsem ji čtyřicet dní. Kapitoly v knize nemají názvy.

Gorila a já

Vydalo nakladatelství Portál v Praze 2015. Kniha má 137 stran.
Autor: Frida Nilson
Ilustrovala: Martina Matlovičová
Jonna je devítiletá holka, která od narození bydlí v dětském domově. Touží po tom, aby měla milující mámu jako ostatní děti. V domově má čistou postel, pár kamarádů, ale láska mámy jí chybí. Paní ředitelka Gerd je přísná, pořádkumilovná paní. Jednou před dětským domovem zastavilo staré auto a vynořila se z něj děsně chlupatá gorila. Gorila Jonnu adoptovala a užily si spolu spoustu zábavy. Jednou se rozhodly, že pojedou stanovat. Sbalily si věci, gorila vzala i bednu plnou zeleniny, aby si mohly v přírodě něco uvařit. Jely za město, až dorazily k lesu. Jely úzkými cestami, které byly zarostlé trávou. Najednou cesta skončila. Zaparkovaly a vyhlídly si pěknou mýtinu, kde postavily stan. Gorila rozdělala oheň, přinesla kotlík, bednu zeleniny, aby si uvařily polívku. Byla už tma a z lesa se začaly ozývat zvuky různých zvířat. Bylo to dobrodružné a strašidelné zároveň. Víkend v přírodě byl nádherný. Nechtělo se jim zpátky do města. Druhý den dopoledne bylo po radosti. Přišel úředník z města, aby se podíval v jakém prostředí Jonna vyrůstá. Zjistil, že obydlí se nepodobá tomu lidskému a rozkázal, že se Jonna musí vrátit do dětského domova. Jonně bylo smutno. Jednou večer jí napadlo na chvíli uniknout z domova zadními dveřmi ven. Zjistila, že vzadu za domovem je les podobný tomu, ve kterém byly s gorilou na výletě. Šla proto dál lesem a narazila na gorilu. Bylo to jejich oblíbené místo. Domluvili se, že spolu utečou z města, to je jediná možnost, jak můžou zůstat spolu. Nasedly do auta a ujížděly rychle pryč z města.
Postavy: Jonna je devítiletá holka, která chce mít milující mámu. Gerd je ředitelka dětského domova, je to přísná paní. Gorila chtěla adoptovat nějakou holčičku, aby nebyla sama.
Kniha mě zaujala pěknými obrázky a v textu mě zaujalo to, že Jonna utekla z dětského domova. Ostatním ji doporučím, protože je zajímavé to, že si Jonnu adoptuje gorila.
Kniha se mi líbila a vybrala jsem si ji, protože mi ji doporučila mamka. Knihu doporučím Zuzce, protože má ráda dobrodružství a zvířata.
Kniha je pro děti od deseti let. Četla jsem ji 30 dnů.
Kapitoly: Gorila přichází, Rozbité okno, V restauraci, Žádnou paniku na Titaniku, Velké obchody, Obytný přívěs, Nové starosti, Lesní mýtina, Zpátky v dětském domově, Fotografie a další.

Kůň za milión miliónů

Vydalo nakladatelství Erika v Praze roku 2000. Kniha má 206 stran.
Autor: Marcella Marboe
Kniha nemá ilustrace, ale fotografie. Foto: Michal Houba.
Jednou Ali , Tomáš a všichni jejich zvířecí kamarádi vyrazili na představení kouzelníka Klama. Sešli se tam skoro všichni obyvatelé smížkovských a knížkovských chalup, kde děti bydlí. Na jevišti byly kromě kouzelníka i tři menší kouzelníci. Všichni poklepali kouzelnou hůlkou na prázdnou trubku a začali z ní vytahovat jeden barevný šátek za druhým. Za chvíli donesli kufřík, který byl úplně prázdný a dali přes něj zástěnu. Poklepali na kufčřík hůlkou a místo něj tam stála velká klec s kanárem. Kouzelník si všiml Zbojníka. Zbojník je zrzavý koník, kterého Ali miluje. Klam mu hned podal ruku a Zbojník podal kouzelníkovi kopýtko. Po představení šel Mistr k Ali a řekl, že vymění svůj klavír za Zbojníka a černého kohoutka Plivníka. Ali nevymění Plivníčka ani za milión a Zbojníka ani z milión miliónů. Ali s dětma popadli zvířata a utíkali ze sálu pryč.
Postavy: Ali je holka, která trénuje jízdu a akrobacii na koních.Tomáš je kamarád, který má taky rád koně a spolu s Ali se o ně stará na statku.Zbojník je zrzavý koník.Plivník je černý kohout. Klam je mistr kouzel.
Kniha je zajímavá, protože je o zvířatech a ukazuje práci se zvířaty na statku. Doporučím ji ostatním, protože je o koních. Líbila se mi, protože Ali by nedala svá zvířata za žádné peníze, ani za milión. Knihu doporučím Zuzce Chourové, protože má ráda koně. Je určena pro děti od deseti let. Četla jsem ji 40 dnů.
Kapitoly: Smíškovská vrata a kňížkovské chalupy,Statek Dubina,Ježibaba,Dědek s bábou, Sokolí hňízdo, Bratr král se zlobí, Přece nezradíme myšlenku, Dalamánková porada, dáreček, ...Aby tu holku někdo vychoval a další.

Pod vrabčí skálou

Vydalo nakladatelství Víkend v Praze roku 2001. Kniha má 125 stran.
Autor: Božena Mačingová
Ilustrace v knize nejsou. Foto: Jaroslav Mastný
Je to povídka.
Příběh je z prostředí dětského domova. Jednoho dne děti společně s vychovatelkou, dvěma jejími dětmi a s vojákem Adamem vyrazili na výlet. Adam je zkušený cestovatel. Navrhl výlet do Ďáblovy jeskyně. Autobus výletníky dovezl na kraj lesa. Jeskyně byla uprostřed lesa a věděl o ní málokdo. Cesta byla zarostlá hustým kapradím , bylinami a různými plazivými rostlinami, o kterých se děti učily v přírodopisu. Blízko jeskyně byl pramínek s křišťálově čistou vodou. Konečně došli k jeskyni. Adam šel dovnitř jako první. Byly tam hrbolaté, vlhké stěny a všude černá tma. Nakonec narazili na strašidelnou ďábelskou hlavu, která na ně koukala ze stěny. Hlava byla sestavená z různobarevných kamínků. Některé děti couvaly strachy, až spadly do ledové vody, která protékala jeskyní. Vychovatelka rozhodla, že se musejí vrátit zpět do domova, aby děti nenastydly. Při hledání východu z jeskyně uviděli velkou dřevěnou bednu. Voják Adam dětem zakázal se bedny dotýkat. Mohly by v ní být třeba výbušniny. Po návratu z výletu nález bedny nahlásil na policii. Výlet se docela zdařil. Děti mají rádi dobrodružství a těší se na další cestu s Adamem.
Postavy: Zuzka je citlivá dívka, které zemřeli oba rodiče. Je vděčná, že v domově má péči, teplo a hodně kamarádů. Eva je ztřeštěná holka, která vymýšlí vylomeniny. Je to kamarádka Zuzky. Irma je kamarádka Evy a Zuzky. Má jenom tátu. Do domova jí chodí navštěvovat. Igor je kluk z domova. Rád pošťuchuje všechny holky. Teta Hanka je vychovatelka. Na výlety bere svoje děti Marienku a Romana. Voják Adam je zdatný průvodce, který vymýšlí zajímavé výlety.
Kniha je zajímavá tím, že se dětem v dětském domově dobrovolně věnuje voják Adam a vymýšlí pro ně výlety. Líbila se mi, protože i v domově je o děti dobře postaráno.
Knihu bych doporučila Andrejce, protože má ráda dobrodružství. Je určena pro děti od dvanácti let. Četla jsem ji dvacet dnů.
Kapitoly: Aréra s nůžkami, Zuzanka, Piškotové medaile, Adamův návrat, Nedorozumění, Ztracená peněženka, Stopy ve sněhu, Na izolaci, Neobyčejný dopis, Události se řítí, Setkání na drátě.

Anička a opička Sisi

Vydalo nakladatelství Erika v Praze roku 2000.
Fotografie: Jan Suchl
Kniha má 141 stran. je to povídka.
Opička Sisi pochází ze zoo, ale tam se ztratila a pak ji našla Anička. Šla ji vrátit. Ale opička pořád zlobila, a tak chovatelé ze zoo řekli, že jestli chce, může si ji nechat. Anička souhlasila. Jednou šla domů a Sisi zašpinila a roztrhala, na co přišla, a tak dostala vynadáno. Vydala se za panem Vondrou. To je doktor a rozumí i tomu, co Sisi dělá. Poradil, že by měli Sisi udělat domeček. Když Anička dokončila domeček, opičku Sisi dala dovnitř. Sisi se to moc nelíbilo. Sice tam nebyla zavřená pořád, Anička s ní chodila na procházky, ale to jí nestačilo. Asi jí schází nějaký kamarád. Tak se rozhodli, že jí koupí kamarádku. Její nová společnice se jmenuje Hana a je moc hodná. Opička Sisi už nezlobí.
Postavy: Opička Sisi je neposlušná, zašpinila pokoj Aničky. Pan Vondra je hodný, protože pomohl s napravením Sisi. Anička je hodná, stará se o opičku. Hana je šikovná, uklidnila Sisi.
Kniha se mi moc líbila, protože je o zvířátkách. Je zajímavá tím, že se Anička dobrovolně ujala Sisi. V textu mě zaujalo, jak opička rozházela pokoj. Ostatním ji doporučím, protože je podobná realitě a jsou tam zvířata. Hlavně ji doporučím Andrejce, protože má ráda zvířata.
Autor: Věra Řeháčková
Kniha je určena pro čtenáře od desti let. Četla jsem ji týden.
Kapitoly: Na ranči, Sisinka a píšťalka, Sisinka ve třídě, Jak si opička, udělala opičku.

Za trnkovým keřem

Vydalo Středočeské nakladatelství v Praze roku 1985.
Ilustroval: Jiří Krásl
Autor: Josef Pohl
Malý kluk Vašek jezdí na prázdniny ke svému dědečkovi, který je zároveň myslivec. Stará se o les a o lesní živočichy. Jako každý rok jede Vašek na prázdniny k dědečkovi na chalupu. Jeho dědeček je hajný, a tak chodí pořád do lesa. Jednoho dne Vašek vstal a šel nakrmit srnku, co měli v ohrádce. Když našel dědu, zahlédl jelena. Utekl jim, ale alespoň zahlédli menší srnku. Večer srnka nikde nebyla. Vašek ji volal, ale nikde se neozvala. Ráno ji šli hledat, ale nikde ji nenašli. Dědu napadlo, že ji chytili pytláci. V lese uviděli past a v ní byla veverka. Po chvíli zahlédl Brok podezdřelého muže, který vyndával z pasti zvíře. Utíkal k autu a odjel. Druhý den zachytil Vašek s Brokem zase pytláka. Dědeček řekl, že zavolá policii. A tak pytláci skončili, srnka je zase v ohrádce a ostatní zase doma. Je po prázdinách a tak Vašek musí zpátky domů.
Charakteristika postav: Vašek je velmi hodný, protože se rád stará o přírodu a pomáhá zvířatům. Dědeček je hodný, protože zavolal policii, aby chytili pytláky. Brok je šikovný, protože našel pytláky.
Kniha se mi moc líbila, protože je o přírodě. V textu mě zaujalo, že pytláky zatkla policie. Ostatním ji doporučím proto, že vypráví o chlapci, který chce zachránit přírodu. V knize mě zaujaly pěkné ilustrace.
Knihu doporučím Verče, protože si myslím, že má taky ráda přírodu.
Kapitoly: Klobouk, Vašek, Na pile, Lov, Nezdar, Lítost, Smíření, Joklík, Muflon, Korbel.
Druh literatury: pohádka
Kniha je určena pro děti a mládež od deseti let. Četla jsem jí jeden týden.

Klub záhad - Loď duchů

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2010.
Autor: Thomas Brezina
Ilustrace: Wolfram Nowatzyk
Kniha má 111 stran a s přílohou 119 stran.
Jupiter, jeho otec profesor Katz a sestřenice Vicky vyrazili na dobrodružnou cestu ponorkou. Bratranec Nick zůstal na palubě výzkumné lodi, protože ponorka už byla obsazená. Jeden milionář si profesora Katze najal, aby prozkoumal vrak Titaniku. Asi po hodině plavby šla ponorka prudce ke dnu. Přestaly fungovat všechny přístroje i klimatizace. Kapitán Louis okamžitě vysílal nouzové volání. Nikdo mu neodpovídal. Ponorka stále klesala a bez klimatizace byla uvnitř příšerná zima. Jupiter ukázal na páčky v ponorce. Byly v poloze vypnuto. Kapitán se začal usmívat. Chtěl posádku trochu vystrašit. Kapitán nastartoval motor a plulo se dál. Po další půl hodině dopluli k vraku.Vjeli černým otvorem v palubě do Titaniku. Uviděli schodiště a plesový sál. Z dálky viděli postavy, jak si povídají a mávají rukama. Všichni se lekli. Vypadalo to jako duchové utopených. Pomalu se přibližovali až bylo jasné, že to jsou sochy antických žen. Z paží jim visely vodní rostliny, které se prouděním vody pohybovaly. Vypadalo to, jako že mávají. Kapitán se rozhodl, že se posádka vrátí zpět. Dopluli k Atlantidě, dva námořníci upevnili ponorku za háky a vytáhli ji z vody. Cesta byla zajímavá, ale díky kapitánovi taky plná strachu.
Postavy: Jupiter, jeho bratranec Nick a sestřenice Vicki. Jupiter se zajímá o duchy a přízraky všeho druhu. Nick je samá legrácka a rád sportuje. Vicki ráda řeší hádanky a miluje koně. Profesor Katz je Jupiterův táta a stále něco prozkoumává. Kapitán Louis má vrásčitý a zamračený obličej a je zkušený námořník.
Kniha je zajímavá tím, že se v ní dají luštit různé otázky podle příběhu. V textu mě zaujalo to, že se to odehrává u Titaniku a v něm. Doporučím ji ostatním, protože je napínavá. Moc se mi líbila, doporučím jí Zuzce, protože si myslím, že má ráda napínavé příběhy.
Knihu jsem četla dva týdny. Kniha je určena pro děti od jedenácti let.
Kapitoly: 400 metrů pod mořem, Děsivá plavba, Kormidlo, Mrtvá loď, Hrůza v hlubinách, Návrat Titaniku, Němá žena, Kdo je to, Žádná cesta zpátky, Hrůzné objevy a další.

Nej záhady nad záhady

Vydalo nakladatelství Dialog v Praze roku 1995.
Kniha má 280 stran.
Autor: Peter Krassa
Ilustroval: Reinhard Habeck
Druh literatury: povídka
Georg nebo také nazývaný léčitel s rentgenovýma očima se hodně zajímá o přírodu, a proto je i veterinářem. Vydává se i do cizích zemí, aby zachránil zvířata různého druhu. Jednoho dne se Georg dozvěděl, že na ostrově v jižním Pacifiku mají vážně nemocného Pelikána. Jen se to Georg dozvěděl, hned nasedl do letadla a se svojí posádkou se vydal na cestu. Jenže v polovině letu jim došel benzín, a tak museli přistát na nedalekém ostrově Havaj. Hned jak vystoupili, vybalili z letadla člun a vydali se na druhou polovinu cesty. Po půl hodině se jim začal objevovat ostrov, na kterém měli být. Ale nikde žádné domy ani cesty, byl to pustý ostrov. Ale jeden muž z posádky věděl, že základna pro zvířata je uprostřed pralesa. Georga to ale nezastraší a jde dál, zbytek posádky je mu v patách i s mapou a zásobami. Po malé chvíli se jim do cesty zapletl tygr.Posádka se okamžitě rozeběhne, ale Georg tam zůstane a pomalu se přibližuje k tygrovi, ale tygr nečekaně vyběhne na Georga a chce ho kousnout. Ale Georg se rychle přesune do křoví a vystřelí z pistole s uspávacími šipkami a rychle běží pryč. Posádka se Gergovi už neozývala, ale Georg neměl čas. Musel utéct, než se tygr zase probudí. Po cestě začal mít žízeň, protože zásoby měla posádka, tak si musel najít vodu sám. Žádnou nikde nenašel a tak rychle spěchal na základnu.Když dorazil, zaťukal na dveře a paní Daissonová mu otevřela a pozvala ho dál. Donesla pelikána na ordinační stolek, Georg nemusel na pelikána ani sahat a hned věděl, že má něco na levém křídle. Hned se začalo s operací, paní Daissonová uspala pelikána a Georg našel v křídle náboj z pistole a hned ho napadlo že to udělali pytláci. Když operaci dokončili, pelikána probudili a pustili do výběhu, než se zotaví a potom do volné přírody. Georg se vrátil domů a ošetřuje další nemocná zvířata.
Postavy: Georg je obětavý, protože kvůli zvířatům by klidně obětoval svůj život. Posádka je líná, nepomohla Georgovi uspat tygra. Paní Daissonová je hodná, protože pomáhala s operací pelikána.
Kniha je zajímavá tím, že se skoro celý děj odehrává v přírodě. V textu mě zaujalo, že se Georg kvůli zvířatům vypraví až do hlubokých pralesů. Ostatním ji doporučím, protože je o zvířatech. Kniha se mi moc líbila.
Knihu doporučím Andrejce, protože si myslím, že má ráda přírodu.
Kniha je určena pro děti a mládež od 12 let. Četla jsem ji jeden měsíc.
Kapitoly: Knihovna palmových listů, Nebeská moc, Prokletí marnosti, Médium s rentgenovýma očima, Záhady magické hora, Nereálné jevy, Labyrint kulatého stolu a další.

Klub záhad - Kluk ze záhrobí

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze v r. 2009. Kniha má 110 stran. Je to povídka.
Autor: Thomas Brezina
Ilustrovala: Nora Nowatzyková
Jednoho dne se Jup toulal nočním městem. U opuštěného domu objevil starou kůlnu. Chtěl se podívat dovnitř, ale měl stále pocit, že ho někdo sleduje. Otevřel dveře kůlny. Na starých policích byly hromady starých věcí a mezi nimi černá kočka. Police najednou praskly a zavalily kočku. Jup běžel pryč. Najednou mu svět připadal hodně jiný. Obrovský a vysoký. Ve tvářích cítil noční vzduch, zima mu ale nebyla. Hřála ho jeho srst. Jupiter se stal černou kočkou. Náhle spatřil sám sebe jak nehybně leží u kůlny. Vicki a Nik jsou bratranec a sestřenice. Divili se, že Jup nepřišel do školy. Řekli si, že ho navštíví. Táta Jupa se divil, že ho hledají doma. Jup totiž říkal, že přespí u nich. Chystali se Jupa hledat. Vtom kamarád havran Kox bušil zobákem do okna. Pustili ho dovnitř a on je zavedl ke kůlně, kde ležel Jupiter. Okamžitě zavolali sanitku a ta ho odvezla do nemocnice. Kolem domova se stále potuloval Jup vtělený do kočky. Nick si všimnul, že kočka má oči jako Jup. Vtom se na zemi vytvořil nápis NEHODA. Děti věděly, že když způsobí kočce nehodu, nebude moci její duše vstoupit do žádného člověka. Děti kolem kočky házely kameny, tím se zvířil prach a kočka se udusila. Vtom se v nemocnici probudil Jup a nemohl uvěřit, co se mu přihodilo. Tím je další záhada vyřešena.
Postavy: Jupiter má stále rozježené vlasy a má ochočeného havrana Koxe. Vicki má ráda koně a hádanky. Nick má rád sport a bláznivé nápady. Profesor Katz je táta Jupa. Stále čte odborné knihy.
Kniha je zajímavá tím, že má pěkné ilustrace. V textu mě zaujalo, že se Jup proměnil zpátky v člověka. Ostatním ji doporučím, protože je napínavá.
Kniha se mi moc líbila, doporučím ji Áje, protože si myslím, že by ji tato kniha mohla zaujmout jako mě.
Kniha je určena pro čtenáře od 11 let, četla jsem ji tři týdny.
Kapitoly: Bytost z neviditelného ledu, Tohle není náhoda, Nebezpečí v kůlně, Zpráva ze záhrobí, Jako plyšová hračka a další.