Sára Čtveráková
Černý rytíř
Autor: Gerit Kopietzová a Jörg Sommer
Ilustrace: Eva Schöffmannová - Davidová
Nakladatelství: Fragment Praha
Místo a rok vydání: Havlíčkův Brod 2006
Počet stran: 120
Počet kapitol: 11
Tato kniha je pro děti od devíti let. Četla jsem ji čtyři dny.
Kniha je dětská detektivka z edice Agáta a dr. Lupa.
Kniha je o tom, jak šli Agáta a dr. Lupa na středověké tržiště a tam je začal pronásledovat rytíř v černém brnění. V brnění se však schovával lupič, který se chystal vykrást zdejší banku. Nakonec ho policisté chytili.
V knize vystupují Agáta, doktor Lupa a pan Bystrý. Agátě je devět let. Moc dobře se neučí a má ráda dobrodružství. Doktor Lupa je vynálezce, který vynalezl kouzelnou lupu. Pan Bystrý je moc hodný muž a je Agátin otec.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda dobrodružství a napětí.
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi také dobrodružství a napětí.
Bajky
Autor: Josef Lada
Vypráví: Josef Brukner
Ilustrace: Josef Lada
Nakladatelství: Albatros Praha, Dialog Liberec
Místo a rok vydání: Praha 2002
Počet stran: 55
Počet kapitol: 28
Tato kniha je pro děti od pěti let. Četla jsem ji několikrát, naposledy jeden týden.
Kniha je sbírka bajek. Obsahuje celkem 28 bajek.
Nejvíce se mi líbila bajka O lišce a kohoutovi.
V bajce vystupují liška, kohout a pes. Liška si o sobě myslí, že je mazaná a že každého přechytračí. Kohout je chytrý a přechytračit se nedal.
Bajka je o tom, jak chtěla liška k obědu sežrat kohouta. Kohout byl ale na stromě a liška na něj nemohla. Proto se snažila na kohouta vymyslet past. To se jí ale nepovedlo. Kohout byl nakonec ještě chytřejší než liška. Lišku přelstil a potom ji také potrestal.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda bajky. V bajkách pokaždé zvítězí dobro a chytrost nad zlem a hloupostí. To platí ve všech bajkách v knize. Tím je kniha zajímavá.
Knihu bych doporučila každému, kdo má rád bajky.
Heidi a její kamarádi
Autor: Johanna Spyriová
Ilustrace: Marie José - Maura
Nakladatelství: Fortuna Print
Místo a rok vydání: Praha 2005
Počet stran: 100
Počet kapitol: 6
Názvy kapitol: Heidi a velké stádo, Heidi a lavinoví psi, Heidi a tuhá zima, Heidi a Divoká pastvina, Heidi a cirkus, Heidi a Vánoce.
Knihu jsem četla jeden týden.
V knize jsou příběhy holčičky Heidi z edice Jupiter.
Vybraná kapitola: Heidi a lavinoví psi
Heidi šla ráno pást kozy a najednou uslyšela kňučení. Myslela si, že to pochází od skalního výběžku. Tak se tam tedy vydala. Když tam došla, uviděla fenu se štěňaty. Fena vypadala poraněná, a tak Heidi zavolala pomoc. Za chvíli byli psi v bezpečí a v teple. Heidi se o fenu bála, a tak zavolala doktora. Ten řekl, že fena potřebuje operovat. Když operace skončila, doktor s dědečkem položili fenu na slámu a postarali se o štěňata. Když se fena uzdravila a štěňata vyrostla, tak se dědeček rozhodl, že ze psů budou lavinoví psi. Heidi souhlasila. Příští ráno začali s výcvikem. Heidi se schovala do kupy sena a dědeček předstíral, že ji hledá. Psi mu pomáhali. Později dědeček půjčoval psy horským vůdcům, kteří je brali s sebou na výpravy do hor. Psi byli spokojeni. Tak se z nich stali lavinoví psi.
V knize vystupují:
Heidi – hodná a statečná. Dědeček Konrád – hodný a starostlivý. Fena – statečná. Štěňata Pluto, Dan, César, Jiskra a Čiperka – šikovná a roztomilá. Doktor Kraus – šikovný. Horský vůdce Hugo a Tobiáš – hodní.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda příběhy se zvířaty a protože jsou v knize hezké obrázky.
Knihu bych doporučila všem, kdo rádi čtou něco o zvířatech a dětech.
Pohádky z hor
Autor: Anton Rákay
Ilustrace: Ján Vrabec
Nakladatelství: Knižní Expres, s. r. o.
Místo a rok vydání: Ostrava 2003
Počet stran: 87
Počet kapitol: 21
Kniha je určena pro všechny čtenáře. Četla jsem ji jeden týden. Je to pohádková kniha.
Vybraná pohádka: Jak medvěd Matěj zničehonic onemocněl
Jednou medvěda Matěje začalo bolet břicho. Motal se po kopci, ale pak ho ukrutná bolest přinutila jít k lékaři. Když tam došel, zabušil na dveře a vešel do ordinace. Pan doktor se ho zeptal, co všechno jedl. Medvěd Matěj se dušoval, že nic zvláštního. Ale pan doktor poznal, že Matěj lže, a tak mu pohrozil operací. Poté se Matěj přiznal, že chodí na zbytky jídel, které tam nechali turisté. Pan doktor mu řekl, že když bude jíst jen to, co medvěd jíst má, bude zase zdravý. A od té doby jedl Matěj jen lesní plody a kořínky.
V pohádce vystupují medvěd Matěj: neukázněný, pan doktor: hodný a vlček Ferina, straka, veveřička Evička.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda pohádky a příběhy, kde vystupují zvířata. Také se mi líbila proto, že každá pohádka dobře dopadla.
Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi pohádky o zvířatech.
Tajemství, záhady, rekordy v přírodě
Autor: Usborne Publishing Ltd.
Ilustrace: Usborne Publishing Ltd.
Nakladatelství: Svojtka & Co. s.r.o.
Místo a rok vydání: Praha 2004
Počet stran: 195
Kniha má celkem šest kapitol: Tajuplný svět moří a oceánů, Udivující rostlinná říše, Podivuhodný svět suchozemských savců, Pestrobarevné hmyzí hemžení, Plazi - fascinující, elegantní i nebezpeční, Opeřená krása a majestát.
Knihu jsem četla po chvilkách. Je určena pro děti. Je to přírodovědná encyklopedie.
V této knize jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí.
Dozvěděla jsem se například, že chobotnice modrokroužkovaná usmrtí každoročně více lidí, než žraloci, a to měří jen tři centimetry. Nebo také, že nejhlubší kořeny má planý fíkovník z Afriky, kořeny dosáhly do hloubky 120 metrů. Z říše savců je známá tygřice, která v Nepálu zabila během osmi let 437 lidí. V hmyzí říši žije africký goliáš, který váží 100 gramů a je nejtěžším létajícím hmyzem. Nejdelším hadem byla devítimetrová krajta mřížkovaná. Existují však neověřené zprávy o anakondách dlouhých 42 metrů. Albatros stěhovavý má největší rozpětí – až 3,7 metrů.
Kniha se mi líbila, protože je plná zajímavostí a protože jsou v ní hezké obrázky. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi přírodu.
Černý korzár
Autor: Emilio Salgari
Ilustrace: Jaromír Vraštil
Nakladatelství: Albatros Praha v roce 1988
Počet stran: 235
Počet kapitol: díl I. - 35, díl II. - 33
Kniha je určena pro děti asi od deseti let. Četla jsem ji jeden měsíc.
Je to dobrodružná kniha.
Vše začalo tím, že Van Stiller a Carmaux, později věrní společníci Černého korzára, se plavili na člunu po klidném moři, když se z dálky ozval pevný hlas: „Kdo je to?“ Carmaux odpověděl: „Carmaux a Van Stiller, piráti z Tortugy!“ Pevný hlas opět odpověděl: „Jste zváni na moji loď Blesk!“ Van Stiller se zeptal: „A kdo jste vy?“ Pevný a hrdý hlas řekl svůj titul: „Emilio di Roccanera, pán di Valpenta a di Ventimiglia, přezdívaný Černý korzár.“
Carmaux a Van Stiller nastoupili na loď Černého korzára jménem Blesk. Asi za dva dny uviděli na obzoru španělskou galéru. Když se galéra přiblížila k Blesku, piráti z Tortugy vedeni Černým korzárem zaútočili. Boj brzy skončil. Vyhráli piráti. Přežil jenom velitel Španělů. Protože je Černý korzár šlechtic, nechává statečné muže naživu.
Velitel Španělů upozornil, že na lodi je ještě žena. V tu chvíli vyšla na palubu krásná Vlámka. Černému korzárovi zajiskřily oči láskou. Krásnou Vlámku potom převedli na palubu Blesku. Když piráti dorazili do Tortugy, připravila Vlámka Černému korzárovi večeři. Při ní se poprvé doslechl její jméno: Honoráta. Pak oznámil Černý korzár Vlámce, že musí odjet. Když nastoupili na loď Blesk, šel Černý korzár do své kajuty. Tam objevil Honorátu. Černý korzár štěstím zazářil. Vyprávěl jí o sobě a o své přísaze: „Van Gould mi vyvraždil rodinu a já se zapřísáhl, že nebudu mít klid, dokud nevyvraždím rodinu jeho.“ Na to se dozvěděl, že krásná Vlámka, do které se zamiloval, je Van Gouldova dcera. Nezabil ji, ale poslal ji ve člunu na širé moře.
Černý korzár se dál plahočil kvůli pomstě bažinami, bloudil džunglí, bojoval s indiány, s lidojedy a s mnoha Španěly, dobyl desítky pevností. Pak se znovu setkal s Honorátou, která mezitím žila na ostrově mezi domorodci. Přestal prahnout po pomstě a žil společně s Honorátou šťastně na domorodém ostrově někde uprostřed oceánu. A tím příběh Černého korzára končí.
Charakteristika postav: Černý korzár je statečný, odvážný, nebojí se postavit nebezpečí. Carmaux je bojovný, umí zacházet s noži, je to věrný přítel Černého korzára. Van Stiller je statečný bojovník, bojuje za Černého korzára, je jeho věrným přítelem. Van Gould je zákeřný a zlý, vyvraždil rodinu Černého korzára. Honoráta se stydí za činy svého otce Van Goulda, miluje Černého korzára.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda dobrodružné příběhy. Doporučila bych ji všem, kdo mají rádi dobrodružství.
Záhada Pavoučího domu
Autor: Enid Blytonová
Ilustrace: Bohumil Fencl
Nakladatelství: Albatros, Praha 2007
Počet stran: 195
Počet kapitol: 29
Určení knihy: pro děti od devíti let
Knihu jsem četla poprvé dva týdny, podruhé dva dny. Je to dětský detektivní příběh.
Vše začalo tím, že děti Roger, Diana a Pajda (Petr) odjeli na prázdniny k paní Pepříkové do Rockingdownu. Pajda měl také psa Ťulpu, kterého si vzal s sebou na prázdniny. Tam se seznámili s chlapcem Barnym a jeho opicí Mirandou. Společně potom šli prozkoumat sousední sídlo, které bylo již mnoho let opuštěné a tajemné – nazvali ho proto Pavoučí dům. Každého moc zajímalo, co je v prvním patře, a proto se Barny rozhodl, že tam vyšplhá. Koupili lano a odpoledne se sešli u Pavoučího domu. Miranda vyšplhala s lanem nahoru do okna a uvázala ho za mříž. Barny se po laně vyšplhal do dětského pokoje. Nahoře viděl hračky pokryté šedivým prachem. Po těžkém sestupu schodištěm se dostal dolů a otevřel ostatním. Po svačině se rozhodl, že zde přespí. V noci uslyšel podivné zvuky. Další den přijel doučovat děti pan Král. Příští noc objevili v Pavoučím domě sklep a Barny se rozhodl v něm přespat. Zase uslyšel zvuky, které vycházely z pravé stěny. Na stěně uviděl madlo, otočil s ním, a otevřela se mu místnost, která ústila do šachty. Slezl do ní, dveře se za ním zabouchly a Barny zůstal uvězněn v podzemí. Dole uviděl světla baterek tří mužů. Byli to pašeráci. Ve velkých bednách pašovali stříbrné tyče.
Ještě tu noc se Barnyho vydal hledat pan Král, z kterého se vyklubal detektiv, který už dlouho po pašerácích pátral. Pan Král i s dětmi se dostali do podzemí, zachránili Barnyho i s Mirandou a zatkli pašeráky. Tak skončilo prázdninové dobrodružství party dětí v Rockingdownu.
V knize vystupují pan Král – je nebojácný, Roger – statečný, Diana – statečná a starostlivá, Pajda – zlobivý a strašpytel, Barny – statečný a chytrý, Miranda – spolehlivá a milá, Ťulpa – potřeštěný, ale věrný Pajdovi, paní Pepříková – hodná.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda napínavé příběhy a protože je hezky ilustrovaná. Doporučila bych ji všem, kdo rádi čtou detektivky.
Záhada tajného přístavu
Autor: Enid Blytonová
Ilustrace: Bohumil Fencl
Nakladatelství: Albatros
Místo a rok vydání: Praha 2007
Počet stran: 197
Počet kapitol: 30
Určení knihy: pro děti od devíti let
Knihu jsem četla tři týdny. Je to dětský detektivní příběh.
Letošní prázdniny prožily děti Diana, Roger a Pajda se psem Ťulpou ve Valše, kde se znovu setkaly se svým kamarádem z loňských prázdnin Barnym s opičkou Mirandou. Ubytovali se v hostinci, kde už bydleli herci z varieté a také profesor James, který nepatřil k varieté, ale byl u policie. Poznali zajímavosti města, ke kterým patřil gejzír, vodní vír, tajný tunel a také ponorkový přístav, který byl plný tajemství, a ve kterém došlo k mohutnému výbuchu. Vše začala vyšetřovat policie. Naše známá parta se do pátrání pustila také a tím se dostala do mnoha nebezpečí. Při pátrání se děti poznaly s kouzelníkem Dobrodějem, který Barnyho využil pod záminkou, že mu pomůže najít otce. Vystavil Barnyho velikému nebezpečí, když ho poslal vyzvednout tajné dokumenty od svého komplice. Kouzelník Dobroděj byl totiž špión. Barnymu se podařilo uprchnout tajným tunelem a tajné dokumenty předat profesoru Jamesovi. Všechno nakonec dobře dopadlo. Děti pak prožily zbytek prázdnin koupáním v moři. Barnymu se dokonce podařilo najít svého otce.
V knize vystupují: Barny je statečný a chytrý. Diana, Roger a Pajda jsou parta statečných zvídavých dětí. Kouzelník Dobroděj je vypočítavý a lstivý. Profesor James je bystrý a chytrý.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda napínavé příběhy. Doporučila bych ji všem, kdo rádi čtou detektivky. Je zajímavá tím, že má velmi dobrou zápletku a tu vystupuje sympatický hlavní hrdina.
Záhada tajemného zámečku
Autor: Enid Blytonová
Ilustrace: Ivana Lomová
Nakladatelství: Albatros Praha 1996
Počet stran: 152
Počet kapitol: 29
Určení knihy: pro děti od devíti let
Knihu jsem četla tři týdny. Je to dětský detektivní příběh.
Naše známá parta (Diana, Roger a Pajda s Ťulpou) se tentokrát zotavují po nemoci ve vesničce Zvonice u sestry své vychovatelky slečny Pepříkové. I tady objeví záhadu, a tou je Zvonický zámeček a jeho tajná chodba, ale také zvony, které se podle pověsti samy rozezvoní, když se blíží nepřítel. Později se k nim přidá i kamarád Barny s opičkou Mirandou. Společně se rozhodli přijít tajnostem na zámečku na kloub. Protože Barny na zámečku tajně přespával, věděl o tajné chodbě, ze které vycházejí v noci podivné zvuky. Děti se pod vymyšlenou záminkou vloudily do zámečku s úmyslem prozkoumat tajnou chodbu. V té nalezli nemocného muže – detektiva Rawlingse. A tak se nechtěně zapletli s gangem pašeráků. Když pašeráci děti objevili, ty ještě stačily utéct a schovat se na různých místech na zámečku. Barnyho napadlo vylézt do věže se zvony, rozezvonit je a tím přivolat pomoc. Tak je vesničané s policií všechny zachránili. Tím se také naplnila i pověst o zvonech, které varují před nepřítelem.
V knize vystupují:
Barny: statečný a chytrý. Diana, Roger a Pajda: parta statečných zvídavých dětí. Detektiv Rawlings: statečný. Slečna Pepříková a její sestra Hana: starostlivé a hodné.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda příběhy této knižní řady. Doporučila bych ji všem klukům ve třídě, protože je to kniha plná tajemství a dobrodružství, která řeší převážně kluci. Je zajímavá tím, jak je parta dětí ve svém věku odvážná a neohrožená.
O třech sůvičkách
Autor: Erwin Moser
Ilustrace: Amulet
Vydalo nakladatelství Amulet v Praze roku 2000.
Počet stran: 93 v osmi kapitolách.
Určení knihy: pro děti od pěti let. Četla jsem ji jeden týden. Jedná se o pohádkovou knihu – obsahuje pohádky o zvířátkách, například Tři sůvičky, Rejsek a broskvoň, Chytří krtci, Dobrodružství obláčku, Blecha, Šťastná smuteční vrba, Starý tchoř, Světluška a beruška.
Vybrala jsem si pohádku Tři sůvičky.
Tato pohádka se odehrává v lese plném zvířátek. Mezi zvířátky žili i soví rodiče se třemi sůvičkami. Nejstarší byla Adolar, mladší Adrian a nejmladší Achim. Když vyrostly, jejich rodiče se rozhodli, že je dají do učení ke starému moudrému výrovi. Výr je přijal a po krátké rozmluvě vyslal každou na jinou světovou stranu do světa na zkušenou. Než vyletěly, řekl jim, aby se za půl roku vrátily. Adolar letěla na sever, Adrian na jih. Achim se za to sice styděla, ale zůstala tam, kde se rozešly. Za půl roku se všechny tři sovičky vrátily ke starému výrovi a pověděly mu, co ve světě viděly. Adrian říkala, že žila v zoologické zahradě, kde ji jako sovu, nejmoudřejší zvíře na světě, obdivovalo mnoho lidí. Připadala si proto moudrá. Adolar říkala, že bydlela v knihovně, kde byly uloženy tisíce knih. V knihách byly zapsány všechny vědomosti. Do knihovny chodili lidé a knihy studovali a tím byli podle Adolar stále moudřejší. Achim se všem přiznala, že zůstala celou dobu v lese. Ostatní se mu proto smáli. Když se Achimy starý výr zeptal, co celou dobu dělala, tak odpověděla, že toho moc nezažila. Říkala, že ve dne lovila a v noci pozorovala měsíc. Také říkala, že jí bylo při tom vždy krásně, že ničeho nelituje a že je šťastná. Po těch slovech starý výr Achimu hned přijal do učení. První lekce byla – nebuď nikdy ješitný a neobdivuj sám sebe! Druhá lekce byla – vědění samo není ještě moudrost – moudrosti se nedosáhne hlavou, ale srdcem! Když tak dal starý výr Adrianě a Adolaře za vyučenou, nakonec je také obě přijal do učení.
V knize vystupují: Adrian je nejbystřejší ze všech tří sůviček, Adolar je klidná a vážná, Achim je mírná a trochu zasněná, starý výr je moudrý, soví rodiče jsou starostliví.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda pohádky. Je zajímavá tím, že hlavními hrdiny jsou zvířátka a že vždy zvítězí dobro a moudrost nad zlem a hloupostí. Doporučila bych ji všem, kdo rádi čtou pohádky, ve třídě především Dominice a Nikole.
Ostrov pokladů
Autor: Robert Louis Stevenson
Ilustrace: Zdeněk Burian
Nakladatelství: Knižní klub
Místo a rok vydání: Praha 2008
Počet stran: 176
Kniha má pět dílů, každý díl obsahuje šest kapitol. Je pro děti od deseti let. Četla jsem ji pět týdnů.
Žánr: dobrodružná kniha.
Děj knihy začíná v malé hospůdce, kde je ubytován starý námořník, který má tajemnou mapku, podle které se dá najít poklad na jakémsi ostrově. Hospodu vlastní Jim Hawkins a ten se za pomoci doktora Liveseyho a zemana Trelawneyho vydá na lodi Hispaniola poklad hledat.
Během plavby se posádka rozdělila na vzbouřence a ty, kteří zůstali s Jimem, Trelawneym a doktorem Liveseym, vedeni kapitánem Smollettem. Když objevili ostrov pokladů, posádka se vylodila. Mezi znepřátelenými skupinami vypukly boje o to, kdo dříve poklad najde. Poklad ukrytý nedaleko hory Dalekohled objevila jako první skupina kapitána Smolletta. Tato skupina se za pomoci piráta Silvera, který k nim přeběhl od vzbouřenců, dostala zpět na loď, kterou ukryl v zátoce mezi šarvátkami obou skupin Jim Hawkins. Mnoho vzbouřenců boje nepřežilo a ti, co zbyli, naše posádka nechala na ostrově jako ztroskotance.
V knize vystupují:
Strana vzbouřenců: padouši, protože zneužili důvěru ostatních a chtěli ukrást poklad.
Silver: také padouch, který se nakonec přidá na stranu kapitána Smolletta.
Trelawney, Livesey a kapitán Smollett: odvážní, postavili se vzbouřencům a zachránili poklad.
Jim Hawkins: statečný chlapec prahnoucí po dobrodružství.
Co si myslím o knize: Jim Hawkins je kluk jen o málo starší, než já. Obdivuji jeho odvahu vydat se do neznáma a také to, jak se dokázal zachovat, i když se také určitě bál, protože mu šlo mnohokrát o život. Kniha se mi líbila moc, ale jako Jim Hawkins bych přece jenom prázdniny prožít nechtěla. Kdybych byla Jim Hawkins, asi bych se tak bezhlavě nevrhala do každého dobrodružství a nevydávala se na moře s cizími lidmi.
Knihu bych doporučila všem klukům ve třídě, aby poznali, co je to být odvážný.
Lilli ve škole
Autor: Knister
Ilustrace: Birgit Rieger
Nakladatelství: Vydavateľstvo Príroda Bratislava v roce 2007.
Počet stran: 91
Kniha obsahuje jeden příběh, na konci knihy jsou navíc dvě kouzla. Četla jsem ji tři dny. Je to dětský fantastický příběh.
U Lilli byla v noci v pokojíčku čarodějnice, která tam zapomněla Lexikon kouzel. Lillino dobrodružství začalo následující den ráno. Seděla ve školní lavici a opakovala si kouzla, která měla napsaná na papírku a s kterými chtěla pomoci paní učitelce, až přijede pan inspektor. Když vešel pan inspektor do třídy, Lilli začala odříkávat své první kouzlo. To způsobilo, že se všechny děti, pan inspektor a paní učitelka posadili rázem na podlahu. Poté si všichni opět sedli do lavic. Po dalších nepovedených kouzlech už Lilli nevěděla, co má dělat, a tak odříkala formulku na přivolání kouře a dýmu. Najednou na chodbě zazvonil zvonek, který ohlašoval požár. Paní učitelka ihned učinila protipožární opatření. Když přijeli hasiči a vyvedli děti ven, byli moc překvapení, když v budově školy žádný požár nenašli. Děti a paní učitelka i s panem inspektorem se tedy vrátili do třídy a začala matematika. Lilli si všimla, že pan inspektor není na paní učitelku příliš milý, a proto přečetla kouzlo s názvem „Láska“. Ale Lilli si uvědomila, že přece nechce, aby se paní učitelka s panem inspektorem měli rádi, a proto kouzlo rychle odvolala. Nakonec všechno dobře dopadlo, náročný den skončil a děti se rozešly domů.
V knize vystupují: Lilli je hodná dívka, která chtěla pomoci paní učitelce. Paní učitelka je odvážná, zachránila třídu před pohromou. Školní inspektor je přísný.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda kouzla a čáry. Je zajímavá tím, jak se změnil život obyčejné dívce a co všechno se stalo, když našla Lexikon kouzel. Kdybych byla Lilli, přičarovala bych si zakrslé králíčky a také to, aby si babička nemusela píchat injekce na cukrovku. Na rozdíl od minulé knihy, podle které jsem prázdniny prožít nechtěla, jako Lilli s knihou kouzel bych prázdniny prožila moc ráda.
Knihu bych doporučila Dominice, protože má ráda kouzla, a také Terezce, protože tuto řadu knih o Lilli ráda čte. Je určena pro čtenáře od sedmi let.
Poprava Sherlocka Holmese
Autor: Donald Thomas
Knihu vydalo nakladatelství JOTA s.r.o.
Místo a rok vydání: Brno 2008
Kniha je určena pro dospělé čtenáře.
Počet stran: 312
Žánr: detektivní příběh
Názvy příběhů: Poprava Sherlocka Holmese, Tajemství řeckého klíče, Vražda v Peasenhallu, Přízrak pokojské, Královna noci.
Knihu jsem četla dva měsíce. Je jedním ze svazků o Sherlocku Holmesovi.
Vybraný příběh: Poprava Sherlocka Holmese (celkem 78 stran)
V úvodu tohoto svazku je uveden stručný děj minulého svazku. Sherlock Holmes se v něm vloupá do bytu Charlese Augusta Milvertona. Vloupal se tam, protože potřeboval získat důležité papíry pro svoji klientku Lady Evu. V okamžiku, kdy se Sherlock Holmes ocitne ve věznici, se propojuje minulý a tento svazek.
Ve vězení se Sherlock Holmes ocitl, protože v den, kdy se vloupal k Milvertonovi, si Milverton pozval jednu mladou dívku. Ta ho, ač to netušil, při odchodu zastřelila deseti ranami z revolveru. Sherlocka Holmese uvěznil bratr Milvertona, protože si myslel, že jeho bratra zastřelil on. Zpočátku dávali Sherlocku Holmesovi silná narkotika, která si ale vyléval do svých silných ponožek. Poté začal vymýšlet plán na útěk. Doktor Watson se mezitím začal po svém příteli Sherlocku Holmesovi shánět. Hledal v novinách, jestli tam nenajde jejich již dávno smluvené šifry. Potom také hledal v hotelích a na ubytovnách. Sherlock Holmes zatím vymyslel svůj plán. V cele, kde ho věznili, byly lampy napájené vodíkem, a ty když zhasly, tak vybouchly. Jednou večer vzal Sherlock Holmes nepozorovaně dozorci Mc Iverovi klíče, otevřel si dveře do dvora a zhasl lampy. Ven do ulic Londýna vedla jenom jedna cesta. Po strmé a hladké skále, která ohraničovala celou věznici, Sherlock Holmes vylezl nahoru. Protáhl se přes ostnatý drát, který ho nahoře překvapil. V jedné ulici se přestrojil za žebráka a čekal tak na doktora Watsona. Watson opravdu přišel a hned poznal Holmese. Poté se Sherlock Holmes zase ztratil ke svému příteli z Klubu ryšavců. Z něho poslal doktorovi Watsonovi zprávy. Jednou mu doktor Watson oplatil jeho zprávy a poslal mu poštou balíček. Neopatrný Holmes si pro balíček došel sám. A protože ho pořád ještě sledovali nepřátelé, vmísil se do davu. Ale jeho pronásledovatel ho sledoval až na opuštěnou stezku mezi poli. Už se chtěl natáhnout a Sherlocka Holmese praštit, ale vtom přisvištěl Holmesův spojenec a usekl protivníkovi hlavu. Ta přistála na vysušené zemi. Tak se přátelé doktor Watson a Sherlock Holmes znovu vrátili do společného života.
Charakteristika postav: Milverton je neopatrný, nechal se zabít dívkou. Milvertonův bratr je zlý, věznil Holmese. Sherlock Holmes je statečný, utekl věznitelům. Doktor Watson je hodný, sháněl se po svém příteli Holmesovi. Nepřátelé jsou bojechtiví, chtěli bojovat s Holmesem.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda detektivní příběhy. Je zajímavá napínavou zápletkou.
Sherlockem Holmesem bych se chtěla stát, protože obdivuji jeho dedukční schopnosti.
Knihu bych doporučila Pavlovi, aby si přečetl něco dobrodružného a napínavého.
Ztraceni v čase
Autor: Petra Braunová
Ilustrace: Libor Balák
Nakladatelství: Albatros Praha 2007
Určení knihy: od devíti let
Počet stran: 132
Druh literatury: sci-fi
Knihu jsem četla dva týdny.
Kluk jménem Martin jel letošní prázdniny k prababičce do Borovan. Tam mu babička vyprávěla o jejím bratrovi, kterého zabil blesk, když byl malý. Jednou se Martin vypravil do obchodu. Když vyšel z domu, protnul oblohu fialový záblesk. Na louku najednou přiběhl malý chlapec. Byl to Lojzek, prababiččin bratr. Běžel k vysokému buku. Pak na ten buk vylezl a Martin za ním běžel, protože si ze školy pamatoval, že vysoké předměty přitahují blesky. Stáhl Lojzíka dolů. A skutečně, jen se vzdálili, zapálil se buk od blesku. Martin se tak díky fialovému záblesku ocitl v minulosti. Martin se ubytoval u Lojzka na půdě. Potom Martin a Lojzek zjistili, že jedna stará paní, říkalo se jí Žvanilka, pochází také z budoucnosti. Martin ji poprosil, jestli by ho nevrátila zpátky, protože se od Lojzka dozvěděl, že už to zkoušela. Žvanilka povídala, že by ráda, ale že už nemá papír, na který by napsala složité příklady a výpočty, které jí k tomu měly pomoci. Nakonec se Martin s Lojzkem dohodli, že vezmou v noci z půdy pět prken, na která může Žvanilka psát. V noci se vkradli na půdu, vzali prkna, potichoučku slezli a donesli je Žvanilce. Ta dva dny a tři noci počítala příklady. Ty jí měly povědět, na jaké místo a v kolik hodin, minut a vteřin se mají postavit, aby se vrátili zpět do budoucnosti. Čtvrté noci postavili na místo, určené Žvanilkou, dva kůly. Přesně o půl jedné a pět minut se Žvanilka i Martin rozběhli s kopce a vběhli přesně mezi dva kůly. V tom okamžiku oblohu protnul fialový záblesk a Martin se Žvanilkou byli opět v budoucnosti. Žvanilka se objevila doma a Martin u prababičky, kam si pro něj přijeli rodiče. Když se Martin a Žvanilka vrátili domů, Martin velmi stál o to, aby mohl znovu vidět Žvanilku. Chtěl jí poděkovat a taky se chtěl zeptat, kde přišla na ty příklady. A tak si jeho rodiče zjistili její adresu a i s Martinem se za ní rozjeli. Martin Žvanilce poděkoval a zeptal se jí na ty příklady. Žvanilka chvíli přemýšlela a pak řekla, že to kdysi viděla v televizi. Martin jí poděkoval i za tuto odpověď. A než odjeli, poděkovali Žvanilce i Martinovi rodiče.
Charakteristika postav: Martin je nešťastný, dostal se do minulosti. Lojzek je hodný, pomohl Martinovi dostat se zpátky do budoucnosti. Žvanilka je šikovná, dostala sebe i Martina zpátky do budoucnosti. Rodiče Lojzka jsou laskaví, nechali Martina spát na půdě. Rodiče Martina jsou utrápení, báli se o Martina.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda fantazii. Je zajímavá tím, jak se snadno Martin ocitl v minulosti a jak žil životem našich prababiček a pradědečků. Na místě hlavní postavy bych se ocitnout nechtěla, protože bych se na čtyři měsíce odloučila od rodičů.
Knihu bych doporučila mému kamarádovi Kubovi, protože rád čte sci-fi.
Dr. Quinnová – Mezi dvěma světy
Autor: Dorothy Laudanová
Nakladatelství: Ikar
Místo a rok vydání: Praha 1996
Počet stran: 182
Počet kapitol: 11
Knihu jsem četla jeden týden. Jedná se o román z lékařského prostředí. Je určena pro čtenáře od třinácti let.
Michaela Quinnová, dcera uznávaného bostonského lékaře, se po vystudování lékařské fakulty v Bostonu odstěhovala do městečka Colorado Springs. Když vystoupila z dostavníku, přivítal jí místní reverend. Ten doktorku dovedl do penzionu k Charlotě Cooperové. Ta za několik dní na následky uštknutí chřestýšem zemřela a odkázala Michaele své děti - Coolen, Briana a Matthewa. Společně se odstěhovali do domu, který jim poskytl jistý Sully. Přišla zima a Vánoce. Sully přinesl všem nádherné dárky.
Na jaře přihnala z Mexika do města stádo dobytka honačka slečna Oliv. Dovezla s sebou nemocného honáka. Měl již dva dny velice vysoké horečky, sdělila Michaele slečna Oliv. Olivin nemocný honák měl Španělskou chřipku. Dostalo ji od něj skoro celé město. Michaela je však všechny vyléčila a město ji konečně akceptovalo jako lékařku.
V knize vystupují: Doktorka Michaela Quinnová - je statečná, odvážná a cílevědomá, vyléčila město ze španělské chřipky. Sully je srdečný a kamarádský, poskytl Michaele dům. Děti Coolen, Mathew, Brian jsou stateční, přijali Michaelu za novou maminku. Slečna Oliv je odvážná, jela za prací až do Mexika.
Kniha se mi velmi líbila, protože jsem si oblíbila povahu a vlastnosti doktorky Quinnové. Kdybych měla možnost prožít v životě stejné situace, chovala bych se v nich podobně.
Knihu bych doporučila všem klukům, aby věděli, že také žena může být statečná, odvážná a cílevědomá.
Dr. Quinnová – Za hlasem srdce
Autor: Dorothy Laudanová
Nakladatelství: Ikar
Místo a rok vydání: Praha 1996
Počet stran: 175 ve dvanácti kapitolách
Knihu jsem četla jeden týden. Jedná se o román z lékařského prostředí.
Druhý díl knižní série začíná na jaře. Do města Colorado Springs přijel generál Custer. Byl čas lovů na zvěř. Jake Slicker, Hank a Horác se vydali na lov na území Čejenů. Uprostřed lesů se zastavili, aby se napili. Vtom se mezi keři něco pohnulo. Jake myslel, že je to srna, a tak na to místo vystřelil. A když si šel pro kořist, uviděl svůj omyl. Místo srny ležel na zemi mrtvý indián Malý Orel. Když uslyšeli výstřel indiánovi druzi, rozjeli se na to místo. Když Hank uviděl indiány, začal střílet z pušky. Indiáni ze sebeobrany začali střílet šípy. Hank, Jake a Horác nakonec utekli, protože jeden šíp zasáhl Horácovu paži. Když se všichni vrátili do města, zavedli Horáce k lékařce Michaele Quinnové. Ta se ho zeptala, co se mu stalo. Jake s Hankem odpověděli za něj, že je přepadli indiáni. Náhle otevřel dveře generál Custer. Když uviděl šíp v Horácově paži, také se zeptal, co se stalo. Jake a Hank zase odpověděli, že je přepadli indiáni. Jako na zavolanou se ve dveřích objevil také Sully – přítel s indiány. Hned se dovtípil, co se stalo, protože byl s indiány na lovu. A ještě k tomu všemu zmatku se zde objevili Čejeni. Chtěli po Jakeovi, aby řekl pravdu, že zabil jejich bojovníka. Když to Jake odmítl, řekli, že si pro něj přijedou, a odjeli.
V noci byla lékařka ještě na klinice. Se Sullym uslyšeli z ulice křik a dusot koní. To si indiáni odvezli Jakea. Ráno se Sully vypravil za indiány a k Jakeovi. Sullymu se podařilo Jakea přesvědčit, aby se rodině Malého Orla omluvil a vyřešil tak spory s indiány. Sully pak Jakea odvázal a šli za náčelníkem. Tam se domluvili, že se Jake půjde omluvit večer. Když se setmělo, setkali se Sully s Jakem a rodina Malého Orla za indiánským táborem. Jake se omluvil. Sully mu ale náhle řekl, že musí dát rodině Malého Orla nějaký dar. A tak jim dal Jake svého koně a zlaté hodinky. Tím se spory vyřešily. Jake byl volný a společně se Sullym se vrátili zpět do města Colorado Springs.
V knize vystupují: Doktorka Michaela Quinnová je statečná, odvážná a cílevědomá, ošetřila Horáce. Sully je srdečný, kamarádský a odvážný, přesvědčil Jakeho, aby se přiznal a omluvil. Jake je zbabělý a hloupý, nechtěl se přiznat ke svému činu.
Co si myslím o knize: Kniha se mi velmi líbila, protože jsem si oblíbila povahu a vlastnosti doktorky Quinnové a Sullyho. Na místě hlavních postav bych se tentokrát ocitnout nechtěla, protože museli řešit spory mezi Jakem a indiány.
Knihu bych doporučila mojí sestřenici Monice, protože ráda čte dobrodružné romány. Tato kniha je pro dospělé, ale mohli by ji číst žáci asi od patnácti let.
Stínadla se bouří
Autor: Jaroslav Foglar
Nakladatelství: PULS Ostrava
Místo a rok vydání: Ostrava 1967
Počet stran: 186 v 38 kapitolách
Určení knihy: kniha je pro čtenáře asi od deseti let.
Názvy některých kapitol: Co se děje ve Stínadlech?, Odvlečen Vonty!, Přerušená schůzka, Na pomoc Jiřímu Rymáňovi, Do nepřátelského území, Schůze v Myší pasti, Prozrazení, „Tam-Tam“ znovu vychází, Za tajemným chlapcem Hačiříkem, Svazek rezatých klíčů.
Knihu jsem četla jeden měsíc. Jedná se o knihu dobrodružných příběhů.
Vybraná kapitola: Na pomoc Jiřímu Rymáňovi
Vypráví o pěti chlapcích - Jarkovi, Jindrovi, Červenáčkovi a Rychlonožkovi, kteří jsou členy klubu Rychlých šípů pod vedením Mirka Dušína. Jejich přítel Jiří Rymáň se ale dostane do zajetí Vontů, tajemných chlapců z městské části Stínadel. Rozhodnou se ho tedy vysvobodit, ale nebude to tak lehké. Stínadla jsou městskou částí, do které se jen tak nějaký kluk neodváží. Ale naši hrdinové se přece jen odvážili. V pátek ve čtyři hodiny se sešli u Rozdělovací třídy, která oddělovala Stínadla od Druhé strany, ve které chlapci bydleli. Rychle přeběhli na druhou stranu. Viděli, jak proti nim jde skupinka Vontů. Jarka a Jindra se schovali za vrata nějaké stáje, Červenáček za nějakou starou paní a Mirek a Rychlonožka odvrátili tváře k výloze s časopisy, jako že si je prohlížejí. Když Vontové přešli, šli chlapci dál. Vtom uviděli Jirku Rymáně, jak ho Vontové odněkud táhnou. Jindra, Červenáček a Jarka do Vontů zezadu vrazili a Mirek s Rychlonožkou se chopili Jirky, aby neupadl, a ten běžel s nimi. Jarka, Červenáček a Jindra je za chvilku dohnali a už uháněli k Rozdělovací třídě. Přesně před ní se s Vonty málem znovu střetli, ale unikli, i když jen o vlásek.
Charakteristika postav: chlapci z Rychlých šípů jsou stateční, odvážili se zachránit Jirku Rymáně. Jirka Rymáň je neopatrný, nechal se zajmout Vonty. Vontové jsou bezcitní, zajali Jirku Rymáně.
Na místě hlavních postav (chlapců - Rychlých šípů) bych se ocitnout chtěla, protože zažili hodně dobrodružství.
Knihu bych doporučila všem klukům, protože je to kniha pro kluky, konkrétně svému bratranci Tomášovi, protože rád čte dobrodružné příběhy. Mně se velmi líbila, protože je plná neobyčejných dobrodružství, navíc moc hezky napsaná.
Kniha pro správné holky
Autor: Sally Jeffrieová
Nakladatelství: Fragment
Místo a rok vydání: Praha 2008
Počet stran: 128 ve 114 kapitolách
Knihu jsem četla tři dny. Jedná se o populárně naučnou literaturu.
Určení knihy: pro čtenáře od jedenácti let
Kniha obsahuje rady pro holky.
Vybrala jsem si kapitoly „Jak udělat lesk na rty“ a „Jak se stravovat, abys měla pěknou pleť“.
Jak udělat lesk na rty: 30 ml bílé kosmetické vazelíny, 5 ml tekutého medu, 2 kapky potravinářského aroma – nejlépe se hodí vanilka nebo jahoda, špetku velmi jemných třpytek.
Jak se stravovat, abys měla pěknou pleť: Snídaně - Začni nový den se sklenicí džusu z čerstvého ovoce, celozrnným pečivem, banánem a mlékem. Dopřej si toast s medem. Oběd - Z celozrnného chleba si udělej sendvič se sýrem nebo šunkou, přidej k němu i salát. Pak si vezmi jogurt nebo ovoce. Večeře - Osvědčené je grilované kuře s pečenými bramborami a čerstvou zeleninou. Jako dezert si dej salát z čerstvého ovoce s ořechy a jogurtem.
Tyto dvě rady už jsem vyzkoušela a opravdu fungují.
Knihu bych doporučila Nikole Truncové a Dominice Peckové, protože by je to zaujalo. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji dostala k Vánocům.
Některé další kapitoly: Jak přijmout kompliment, Jak udělat dobrý dojem, Jak se dobře vyspat, Jak určit tvar obličeje, Jak sebejistě chodit, Jak na špatnou náladu, Jak vytvořit vlastní styl, Jak batikovat tričko, Jak vypadat vyšší, Jak zaujmout pohybem těla, Jak pečovat o pokožku v létě, Jak pečovat o pokožku v zimě, Jak si vyrobit šperkovnici, Jak vyrobit náramek z knoflíků a korálků.
Rubín v kouři
Autor: Philip Pullman
Vydalo nakladatelství Argo Praha roku 2008.
Počet stran: 202 ve dvaceti kapitolách
Názvy vybraných kapitol: Sedmero blaženství, Pavučina, Džentlmen z Kentu, Vzpoura, Kouřový obřad, Vzkazy
Knihu jsem četla jeden týden. Jedná se o příběh s detektivní zápletkou.
Určení knihy: není uvedeno, ale myslím si, že je pro čtenáře od 15 let.
Sally Lockhartová, která se živí jako finanční poradkyně, se díky své profesi zaplete do případu pohřešovaného rubínu. Za dramatických událostí se seznámí s fotografem Frederickem Garlandem. Oba dva mají proti sobě silného protivníka - paní Hollandovou. Rubín nakonec najde Sallynin přítel Jim, který ho u sebe schovává z obavy o kamarádčin život. Paní Hollandová využívá všech prostředků, například intrik a opia, aby rubín získala ona. Rubín nakonec skončí ve správných rukou Sally Lockhartové a ta ho slíbí paní Hollandové výměnou za informace o jejím zemřelém otci. V závěrečné scéně stojí Sally i paní Hollandová na mostě. Sally získá informace, rubín však hází do řeky. Paní Hollandová ze své chamtivosti skáče za rubínem do rozbouřené řeky. Tak končí příběh jedné chamtivé ženy a dívky, která klade přátelství nad bohatství.
V knize vystupují Sally Lockhartová – statečná, nebála se jít s paní Hollandovou na most. Frederick Garland – hodný, pomáhal Sally řešit případ zmizelého rubínu. Jim – důvěřivý, nakonec dal rubín Sally. Paní Hollandová – chamtivá, chtěla rubín jen pro sebe.
Co si myslím o knize: Kniha se mi líbila, protože mám ráda detektivky a protože mi bylo sympatické chování Sally.
Na místě hlavní postavy bych se ocitnout nechtěla, protože zažívala spoustu nebezpečných situací, ve kterých jí šlo o život.
Knihu bych doporučila Dominice, protože si myslím, že má ráda dobrodružné příběhy.
Holečkovi – Barevné léto
Autor: Jaroslav Holeček a Jaroslav Holeček jr.
Nakladatelství: Panorama
Místo a rok vydání: Praha 1974
Počet stran: 163 ve 144 kapitolách
Knihu jsem četla jeden týden. Jedná se o naučnou literaturu o přírodě a zvířatech.
Celou touto knihou nás provází fotograf Jaroslav Holeček a jeho syn. Kniha je plná krásných fotografií s doprovodným textem. Na fotografiích jsou zachyceni ptáci a zvířata ze všech koutů Čech, Moravy a Slovenska. Jsou v ní zajímavé příběhy, jako například, že při jednom focení našli osamělé vlče, které vychovali v paneláku a jako věrný pes s nimi chodilo na všechny výpravy do přírody. Při jedné takové výpravě vlče uštkla zmije do čenichu. Vlče vypadalo pár dní jako medvídek, ale pak se z uštknutí zotavilo.
Jednou chtěli na Slovensku fotografovat medvěda, ale bylo to velice obtížné. Třistapadesátikilový medvěd si s fotografy jenom hrál, ale vyfotit se dal, až když ho přilákali na mrtvého koně. Jeden příběh vypráví o dvou rošťácích, kteří s nimi sdílí domácnost, a to o lišáku Ferdovi a kuně Pinďovi. Když ti dva zlobili a pan Holeček je napomenul, potrestali ho tak, že v nestřežený okamžik skočili na stůl a udělali tam hromádku. Než se kdo nadál, leželi pod sporákem a dělali, že tvrdě spí.
Autor Jaroslav Holeček se bohužel zveřejnění svého díla nedožil.
V knize vystupují: Jaroslav Holeček a jeho syn - fotografové a velcí milovníci přírody, rádi chodili do přírody fotografovat. Vlče - věrný druh, už se nechtělo vrátit do volné přírody. Medvěd - mazaný, věděl, jak na fotografy vyzrát. Lišák Ferda a kuna Pinďa - dva rošťáci, nezkazí žádnou legraci.
Co si myslím o knize: Když jsem tuto knihu četla, velice jsem litovala, že jsem nemohla podniknout krásné výlety do přírody s fotografy a jejich veselými zvířecími kamarády. Na místě hlavních postav bych se tentokrát ocitnout chtěla, protože hlavní postavy fotografů byly často v přírodě se svými zvířecími kamarády.
Knihu bych doporučila Martinu Vachovi, protože také četl jednu z knih Jaroslava Holečka.
Pátračka Gilda a Duchova sonáta
Autor: Jennifer Allisonová
Ilustrace (obal): Greg Swearingen
Nakladatelství: Albatros
Místo a rok vydání: Praha 2009
Určení knihy: pro dívčí šerloky od deseti let
Knihu jsem četla čtyři dny. Má 322 stran v 53 kapitolách.
Názvy některých kapitol: Zlý sen, Lekce klavíru, Pochybný plán, Strach z létání, Turbulence, Přílet, Wyntle House, Losování, Zjevení, Rituál Holywellská koncertní síň, Katastrofa, Julianovo vystoupení, Ulička Mrtvého, Bludné děti, Profesor Sabertash a tarot, Hlas, Návštěva neznámého, profesor Sabertash, Stopa v knihovničce, Pětka mečů, Ledový vzkaz, Soutěž ve hře z listu, Obracečka not.
Gildina nejlepší kamarádka Wendy Choyová byla vybrána, aby hrála na Mezinárodní soutěži mladých klavírních virtuosů v Oxfordu. A to si Gilda nemůže nechat ujít. A tak si Gilda a Wendy sbalily kufry a nasedli na letadlo do Oxfordu. Když přiletěli, ubytovali se ve Wyntle House. Jelikož je Gilda parapsychologická pátračka, zjistí, že soutěž obchází duch Charlese Drumoda, který zemřel při autonehodě a který si zřejmě zasedl na Wendy a chce po ní, aby zahrála jeho Sonátu a moll, kterou napsal, ještě než umřel. Tuto skladbu Wendy zahrála v posledním kole soutěže, ale kvůli tomu, že nezahrála předepsanou skladbu, byla ze soutěže diskvalifikována.
Charakteristika postav: Gilda je statečná – nebála se jet sama do Oxfordu. Wendy je velká milovnice hudby – velice ráda hraje na klavír. Julian je hodný – pomáhal Gildě s rozuzlením záhady. Máma Gildy a máma Wendy jsou důvěřivé – nechaly jet holky samotné do Oxfordu. Wendina učitelka na klavír je laskavá – pomohla Wendy dostat se až do posledního kola soutěže.
Co si myslím o knize: Kniha se mi líbila, protože mám ráda hlavní hrdinku. Na místě Gildy bych se ocitnout chtěla, protože jela sama do Oxfordu.
Knihu bych doporučila Domče, protože má také jednu Gildu a Denče, protože také hraje na klavír.
Nekonečný příběh
Autor: Michael Ende
Ilustrátor: František Skála
Nakladatelství: Albatros
Místo a rok vydání: Praha 2006
Počet stran: 395
Počet kapitol: 27
Názvy kapitol: Fantasie v ohrožení, Átrejovo poslání, Prastará Morla, Mnohočetná Ygramul, Dvoupoustevníci, Tři magické brány, Hlas ticha, Větrní obři, Země temné chásky, Přízračné město, Let k Slonovinové věži, Dětská císařovna, Stařec z putující hory, Perelín, Noční les, Goab, Barevná poušť, Graógramán neboli měňavá smrt a jedenáct dalších.
Knihu jsem četla jeden týden. Je určena pro čtenáře od deseti let.
Kniha vypráví o chlapci Bastianovi, který v jednom antikvariátu ukradl knihu, zašil se s ní na půdě školy a tam se do ní začetl. Píše se v ní o zemi příběhů Fantasii. Té vládne Dětská císařovna. Je však vážně nemocná, a kdyby zemřela, zmizela by s ní i celá Fantasie. A tak vyslala chlapce Átreje, aby pro ni našel lék. A Átrej své poslání splnil. Lékem pro Dětskou císařovnu bylo nové jméno. To jí však mohlo dát jenom dítě ze světa lidí. Bastian už během čtení pochopil, že jde o něho. A jméno pro Dětskou císařovnu už také měl. Zavolal MĚSÍČNICE. A to bylo ono nové jméno. V témže okamžiku se ocitl v ději knihy. Se svými přáteli z Fantasie zažil mnohá dobrodružství, ale nakonec se přeci jenom vrátil zpět. Fantasie byla zachráněna.
Charakteristika postav: Átrej je odvážný, nebál se najít pro Dětskou císařovnu lék, i když cesta skýtala mnohá nebezpečí. Falko je šťastný drak, nikdy neztrácel naději. Bastian je statečný, nebál se jít do Fantasie.
Na místě Átreje bych se ocitnout chtěla, protože zažil mnohá dobrodružství. Na místě Bastiana bych se také ocitnout chtěla, protože byl ve Fantasii a mohl se vrátit zpět.
Knihu bych doporučila Terče, Nikče a Kristýně, protože si myslím, že by je také zaujala. Je zajímavá propojením dvou světů.
Žánr: fantastický příběh.
Kniha se mi velmi líbila, protože jsem si oblíbila její hlavní hrdiny.