Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
Veronika

Veronika Dibelková

Legenda o Mulan

Legenda o MulanVydalo nakladatelství Media Service Zásada, s.r.o. v Praze roku 1999.
Tento příběh patří mezi legendy.
V edici Království pohádek vychází 34 knížek, například O Sněhurce, Kocour v botách, O Červené Karkulce, O Popelce, O Malence, O ošklivém káčátku, Pinocchio.
Knížka má 16 stran. Je podle mě určena pro děti od sedmi let.
Vypráví o dívce jménem Mulan.
Kdysi dávno v jedné chaloupce žila maminka s tatínkem a tatínek chtěl moc syna, ale měli jen dceru. Jednou tatínek zavolal dceru k sobě a řekl jí: „Drahá Mulan, chtěl bych syna, aby mi vnesl jiskru do srdce svou odvahou a silou.“ V té době zemi napadla nepřátelská vojska a nebyl žádný voják, který by ji ochránil. Mulan odešla z domova a vydávala se za rytíře. Cestou potkala zlatého ptáka,draka a nestvůru a dala jim svůj strach. V noci je napadli nepřátelé a v boji zachránil neznámý rytíř, s kterým potom bojovala za vlast. Pak se Mulan vrátila domů jako rytíř, sundala si přilbu a všichni poznali, že je to Mulan. Její otec byl na ni pyšný a už mu nevadilo, že nemá syna.
Mulan byla krásná, hodná a odvážná dívka.
Knížka je zajímavá tím, že je napínavá. Doporučila bych ji třeťákům a čtvrťákům. Je krátká, četla jsem ji asi dvacet minut.

České pověsti pro malé děti 2

České pověsti pro malé děti 2Napsala Martina Drijverová a ilustrovala Dagmar Ježková.
Vydalo nakladatelství SiD a NERo, Praha 2004.
Kniha je rozdělena na 10 kapitol, má 31 stran a vypráví o minulosti naší země.
Názvy kapitol: Dívčí válka, Horymír, Synové Svatoplukovi, Svatý Václav, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka, Tatarská princezna, Král Karel IV., Golem, Staroměstský orloj.
Nejvíce se mi líbila Dívčí válka.
Dívky v Čechách se měly dobře, dokud žila kněžna Libuše. Pak se musely ženy starat o všechnu práci samy a muži na hradě Vyšehradě se jenom bavili. A proto se dívky rozhodly, že vyhlásí mužům válku a povede je Vlasta. Učily se střílet z luku a sekat mečem. Muži se jim nejdříve smáli, ale potom byli velmi zaskočeni, když jim ženy opravdu vyhlásily válku. V boji proti mužům se jim vedlo dobře. Šárku, protože byla nejkrásnější, přivázaly ke stromu a přelstily tak Ctirada, kterého zabily. Muži se velmi rozlobili a v dalším boji zajali Šárku a později i Vlastu. A tak se dívky vzdaly. Některé dívky přiznaly, že jim chyběla práce.
Charakteristika postav: všechny dívky byly odvážné a Ctirad důvěřivý.
Kniha pro mě byla zajímavá tím, že jsem se dozvěděla něco o minulosti a doporučila bych ji třeťákům a čtvrťákům.
Knihu jsem četla tři dny.

Pocahontas

PocahontasVydalo nakladatelství Media Service Zásada, s.r.o. v Praze roku 1999.
Tento příběh patří mezi pohádky. V edici Království pohádek vychází 34 knížek: například O Sněhurce, Kocour v botách, O Červené Karkulce, O Popelce, O Malence, O ošklivém káčátku, Pinocchio.
Knížka má 16 stran. Je určena pro děti od sedmi let.
Vypráví o dívce jménem Pocahontas.
Kdysi přijeli Angličané do neznáme země. Když šli lesem, tak je zajali Indiáni, kteří je chtěli zabít. Vtom se objevila krásná dívka jménem Pocahontas, zastavila je a řekla, že je lepší mít bílé tváře jako přátelé než nepřátelé. A tak se spřátelili. Indiáni začali přinášet na trh v Jamestownu kožešiny, kukuřici a další zboží. Jednoho dne svírala Pocahontas mezi rty malou ruličku listu a vyfukovala z ní kouř. John Rolf se bez váhání rozhodl, že to také zkusí. Vdechl kouř a začal se dusit. Pocahontas mu vysvětlila, že Indiáni používají tabák jako lék. Už v té době někteří lidé varovali před kouřením. Přesto se listy tabáku začaly dovážet do Anglie. Pocahontas a John Rolf se vzali a odjeli spolu do Anglie.
Charakteristika postav: Pocahnotas byla hodná a milá dívka a John Rolf byl odvážný.
Knížka se mi líbila, protože je dobrodružná a krátká.
Doporučila bych ji tomu, kdo má rád napínavé příběhy.
Knížku jsem četla asi dvacet minut.

Bum, Bam a Bim

Bum, Bam a BimNapsala Alexandra Dolanová a ilustroval Dalibor Vlach.
Vydal Knižní klub, v Praze v roce 2003. Kniha má 46 stran.
Druh literatury: pohádky.
Názvy kapitol: Nový domov, Skřítkové provádějí neplechy, Jak rozhněvali vílu Dunu, Odplata, Slib, Zajíček, Hlemýždi, Kobylka, Déšť, Drak, Mezi lidmi, Záchranná výprava a Konečně spolu.
Nejvíce se mi líbila kapitola Drak.
Jednoho dne šli Bim, Bam a Bum po poli a uviděli na vršku topolu draka. Bim pro něj vylezl a když ho rozvázal, tak ho drak unesl. Bum a Bam volali na Bima a vtom přihopsal zajíček a ptal se, proč tolik křičí. Odpověděli mu, že jim drak unesl Bima. Bim se pustil draka nad mořem a spadl do lodě. Když ho spatřil rybář, tak ho strčil do pytle a vzal si ho domů, protože ho chtěl ukazovat ostatním lidem a zbohatnout. Jeho dcera si s ním však chtěla hrát, ale táta jí to nedovolil a přivázal Bima ke sloupku. Bum, Bam a zajíček ho všude hledali. Bam ho objevil a přivolal pomoc. Bima společně zachránili a vrátili se k dunám.
Charakteristika postav: Bum, Bam a Bim byli malí a nezbední skřítci, zajíček byl hodný kamarád a rybář byl zlý.
Knížka se mi líbila, protože je dobrodružná.
Knihu bych doporučila i malým dětem, protože ji jim mohou přečíst rodiče.
Knihu jsem četla tři dny.

To nejlepší z večerníčků

To nejlepší z večerníčkůKniha byla vydaná k 40. výročí vzniku televizního pořadu Večerníček.
Vybrané kapitoly různých autorů večerníčků uspořádala Kateřina Závadová.
V knize jsou použity ilustrace například Václava Bedřicha nebo Adolfa Borna.
Vydalo ji nakladatelství Albatros v roce 2005, kniha má 148 stránek.
Je pro děti od čtyř let a všechny čtenáře, kteří vyrostli s televizními večerníčky a dokážou být stále dětmi.
Kniha obsahuje dvacet kapitol například Bob a Bobek v restauraci, Jak vodník Čepeček málem přišel o housličky, Jak zabloudili v bedlovém lese, Jak dal Rumcajs Mance sluneční prstýnek.
Nejvíce se mi líbila pohádka Štaflík a Špagetka chůvami.
Jednou přilétla k Štaflíkovi a Špagetkovi vrána a najednou je chválila, jindy je totiž jen pošťuchovala. Vrána měla sedm malých vráňat a potřebovala je pohlídat, protože letěla na slet vran, kde se uděluje cena havraní královny. Když vrána odletěla, začali malí nezbedníci Štaflíka a Špagátku škádlit. Tahali je za ocásky, za ouška a když jim pejsci uvařili borůvkové knedlíky, tak s nimi vráňata udělala bitvu a hlavním terčem byli Štaflík a Špagetka. Pejsci už nevěděli co dělat, tak na ně zavolali strýčka havrana, který je měl zkrotit, ale bylo to naopak. Nakonec zavolali zpátky jejich maminku a ta se na Štaflíka a Špagátku hrozně zlobila, že jí zkazili havraní slet. Pejsci nechali vráně svoji chaloupku a vrátili se domů.
Charakteristika hlavních hrdinů: Štaflík a Špagetka byli hodní, vrána zlomyslná a zlá.
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi večerníčky. Četla jsem ji čtyři týdny.
Druh literatury: pohádky.
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi večerníčky a obzvláště Mariánce Špásové, protože ta je má ráda určitě. Je zajímavá tím, že jsou v ní opravdu ty nejlepší pohádky a dobře se mi četla.

Kaštánek a Žaloudek

Kaštanek a ŽaloudekNapsala Emma Hůlová.
Ilustroval Antonín Šplíchal.
Vydalo nakladatelství Axióma Praha v roce 2002.
Druh literatury: pohádky.
Kniha je rozdělena na 21 kapitol, má 173 stran.
V knize je popsáno nerozlučné přátelství dvou kamarádů Kaštánka a Žaloudka.
Názvy kapitol: Seznámení, Nový domov, Bludičky, Luciánek, Smolný den a další.
Nejvíce se mi líbil příběh Seznámení.
V jednom lese byl dub a na tom dubu byly žaludy a mezi nimi byl také Žaloudek, ale byl hrozně neposlušný, protože se v bouři houpal na vršku stromu a spadl na zem. Byl tam také jeden strom kaštan a na něm byly kaštany a jeden neposlušný Kaštánek, který také spadl ze stromu. Ráno přivál vánek závoj víly a Kaštánek s Žaloudkem ožili, seznámili se a stali se z nich nerozluční kamarádi.
Charakteristika postav: Kaštánek a Žaloudek byli neposlušní a zároveň přátelští.
Kniha se mi líbila, protože oba kamarádi spolu prožívali velké dobrodružství. Doporučila bych ji všem spolužákům, kteří mají rádi pohádky a dobrodružství. Kniha je určena pro děti od tří do deseti let. Četla jsem ji dva měsíce.

Ezopovy bajky

Ezopovy bajkyNapsala Anna Milbourneová.
Ilustrovala Linda Edwardsová.
Vydala Euromedia Group – Knižní klub v Praze v roce 2006. Kniha má 20 kapitol a 94 stran.
Druh literatury: bajky.
Názvy kapitol: Pasáček a vlk, Mravenec a kobylka, Oslík a vlk, Jak přišla želva ke krunýři a další.
Nejvíce se mi líbila kapitola Ptačí král.
Všichni ptáci toho rána šli k řece. Tam ze sebe shazovali staré peří, protože bůh Zeus vybíral ptačího krále. Všichni ptáci se tam hádali, koho Zeus vybere. Kavka, která seděla za křovím byla velmi smutná, protože nebyla krásná. Když všichni ptáci odletěli na přehlídku, tak se kavka ozdobila pírky ze všech ptáků. Zeus nevěděl, koho si vybrat a najednou přiletěla kavka. Zeus se podivil, co je to za ptáka, protože ho vůbec neznal. Po chvilce si páv všiml a řekl, že to jsou jeho peříčka a ostatní ptáci se také podivili, že má ten podivný pták jejich peříčka. Všichni ptáci si vzali svoje peříčka a najednou tam stála obyčejná kavka. Všichni se začali hádat a Zeus se hrozně rozlobil, ozvaly se hromy a on zmizel. Nikdo nebyl vyhlášen jako ptačí král. Z toho vyplývá, že se nemáme chlubit cizím peřím.
Charakteristika postav: kavka byla závistivá a ostatní ptáci namyšlení, vychloubační a hádaví.
Kniha je zajímavá tím, že se tam zvířátka chovají jako lidé a z každého příběhu vyplývá nějaké ponaučení. Je určena pro děti od šesti let. Doporučila bych ji dětem od třetí třídy, protože příběhy jsou dlouhé.
Četla jsem ji dva měsíce.

Malá čarodějnice

Malá čarodějniceNapsal Otfried Preussler.
Ilustroval Zdeněk Smetana.
Vydalo nakladatelství Albatros Praha v roce 2000.
Kniha má 76 stran a 20 kapitol.
Charakteristika postav: malá čarodějnice, havran Abraxas i holčička byli hodní.
Druh literatury: pohádky.
Názvy kapitol: Létáte na koštěti?, Vichřice, Vsadíme se?, Papírové květiny, Karneval v lese.
Nejvíce se mi líbila kapitola Papírové květiny.
Jednou malá čarodějnice zaletěla do města na trh a havran Abraxas letěl s ní. Na trhu bylo spousta stánků. A najednou uviděla vzadu u rohu ještě jeden s nádhernými papírovými květinami. Hned šla ke stánku a ptala se holčičky, která prodávala květiny, proč je tak smutná. Holčička jí odpověděla, že je z chudé rodiny a když se zase vrátí domů s prázdnou, protože si je nikdo nechce kupovat, maminka se bude zlobit. Malá čarodějnice se podivila a řekla, že ty kytky voní lépe než ty opravdové. Holčička se divila, že voní, ale netušila, že to je čarodějnice a že ty kytky začarovala. A byla to taková vůně, že celé město si kupovalo papírové květiny.
Kniha se mi líbila, protože malá čarodějnice a její havran Abraxas prožili velké dobrodružství.
Doporučila bych ji dětem od pěti let a pro čtenáře od druhého až do čtvrtého ročníku. Četla jsem ji tři týdny.

Výprava za dinosaury

Výprava za dinosauryNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran a 10 kapitol.
Názvy některých kapitol: Domeček na stromě, Všude knihy, Cesta do neznáma, Punťa, Zářící medailonek.
Nejvíce se mi líbila kapitola Útěk před nebezpečím.
Když Kuba s Aničkou zahlédli tyranosaura rexe, polekali se a utekli do domečku. Vyhlédli z okénka a on šel rovnou k nim. Kuba zavelel: „Skrč se!“ Až za chvíli se odvážili vykouknout z okna. Anička řekla, že si přeje být zase doma a Kuba zpátky v Žabí zátoce, ale Kuba si vzpomněl, že si v údolí dinosaurů zapomněl batoh.Tak slezl dolů a šel. Když se vracel, tyranosaurus rex stál přímo před domečkem.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní, tyranosaurus rex byl zlý.
Kniha je napínavá a dobrodružná. Četla jsem ji dva týdny. Je určena pro děti od šesti do deseti let. Doporučila bych ji klukům a Monice, protože mají rádi dobrodružství.

Výprava za tajemným rytířem

Výprava za tajemným rytířemNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Nakladatelství: Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy některých kapitol: Tajemný les, Vzhůru za dobrodružstvím, Vodní příkop, Nezvaní hosté, V pasti, Kouzelná hůlka, Tajná chodba, Záhadný rytíř, V bezpečí, Objasnění jedné záhady.
Nejvíce se mi líbila kapitola Tajná chodba.
Kuba s Aničkou našli skrytá dvířka a uviděli dlouhé točité schody, sešli po nich dolů a tam byly další dvířka. Kuba s Aničkou šli dlouhou chodbou, až došli k dalším dvířkům. Když je otevřeli, vešli do místnosti, kde byla úplná tma. Kuba opatrně vykročil a najednou ucítil, že se propadá a najednou Anička slyšela žbluňk a zavolala: „Kubo, kde jsi?“ A také vykročila. Kuba říká: „Aničko, pozor na díru!“ Ale to už Anička padala dolů za Kubou a oba plavali ve vodním příkopě a snažili se dostat ke břehu. Vtom Kuba uslyší nějaké hlasy a říká: „Aničko to jsi byla ty?“ Anička odpověděla, že ne a Kuba si hned myslel, že tam jsou krokodýli a měl pravdu. Říká Aničce: „Plav rychleji, jsou tu krokodýli.“ Anička se vylekala a plavala rychleji a říká Kubovi: „Kubo rychle!“ Anička už čekala na Kubu na břehu. Když Kuba doplaval ke břehu, tak se oba snažili vylézt na kopec z hradního příkopu. Když vylezli, uviděli osobu na koni. Byl to záhadný rytíř.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní a odvážní, protože se nebáli jít do hradu a nebáli se ani strážců. Krokodýl je zlý, protože je chtěl sežrat.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky.
Doporučila bych ji holkám, které mají rády dobrodružství, ale i klukům. U nás ve třídě Mariánce a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy.
Knihu je určena dětem od šesti let do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte. Na místě Aničky bych jednala asi stejně.

Výprava za tajemstvím pyramidy

Výprava za tajemstvím pyramidyNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách.
Názvy některých kapitol: Mňau, Do nitra pyramidy, Dlouhá chodba, Krásná Egypťanka, Duch královny Nilu, Nápis na zdi, Vzácný svitek, Mumie, Zázračná černá kočka, Další stopa.
Nejvíce se mi líbila kapitola Krásná Egypťanka.
Kolem Kuby a Aničky proběhne bílá postava. Anička si myslí, že je to mumie. Anička s Kubou našli cosi na zemi. Anička tu věc sebrala. Byla to malá hůlka s hlavou psa. Kuba přišel na to, že je to žezlo. Anička nevěděla co je to žezlo. Tak jí Kuba vysvětlil, že je to věc, kterou drží v ruce král nebo královna. Anička chtěla mumii zavolat zpátky, ale Kuba jí řekl ať ji nevolá. Kuba se v knize dozvěděl, že to nebyla mumie, ale vykradač hrobů. Anička se vyděsila. Kuba vyčetl v knize, že vykradači hrobu kradou poklady ze hrobů slavných panovníků. Aby však stavitelé pyramid zabránili ukradení pokladů, postavili falešné chodby. Kuba si ve svém bloku něco poznamenal a oba vyrazili dál. Anička zahlédla krásnou paní Egypťanku. Ta jim za chvíli řekla, že je duch královny Nilu.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní a odvážní, protože pomohli královně Nilu a nebáli se jít do pyramidy. Královna Nilu byla hodná, protože Kubovi a ani Aničce neubližovala, kočka byla hodná, protože Kubu s Aničkou vyvedla z pyramidy.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky. Doporučila bych ji těm, co mají rádi dobrodružné knížky. U nás ve třídě Marii a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy. Je určena dětem od šesti do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte. Kdybych byla Anička, jednala bych nejspíš stejně.

Výprava do země samurajů

Výprava do země samurajůNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy kapitol: Přemluva, Zpátky v lese, Otevřená kniha, Dva nindžové, V zajetí, Světla pochodní, Setkání s mistrem, Na východ, Divoká řeka, Myší můstek, Dobrou noc Kaštanko.
Nejvíce se mi líbila kapitola Na východ.
Potom, co se setkali s mistrem, který jim ukázal, že mají jít na východ, se vydali na cestu. Kuba si zapsal něco do zápisníčku. Šli lesem, ale po chvíli si nebyli jisti, jestli jdou správně. Chtěli to zjistit, ale kompas neměli. Kuba si vzpomněl, že na jednom táboře se učili, jak můžou nahradit kompas. Když vezmou klacík a zapíchnou ho do země, tak tam, kam ukazuje stín, je východ. Tak to udělali a vydali se tím směrem. Když vyšli z lesa, byla tam spousta kamenů. Kuba s Aničkou se o jeden veliký kámen chtěli opřít, zkontrolovat směr a odpočinout si. Najednou uviděli světla pochodní. Kuba vytáhl z batohu knížku, aby zjistil, kdo to je. Byli to japonští bojovníci, samurajové. Kuba s Aničkou se lekli a schovali za kámen.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní a odvážní, protože unikli samurajům a vydali se hledat věc pro Morganu.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky. Doporučila bych ji těm, co mají rádi dobrodružné knížky. U nás ve třídě Marii a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy. Je určena dětem od šesti do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte. Kdybych byla Anička, jednala bych nejspíš stejně.

Výprava na pustý ostrov

Výprava na pustý ostrovNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy kapitol: Pošmourané odpoledne, Jasně modré moře, Tři muži ve člunu, Mizerná kořist, Poklad kapitána Kida, Velrybí oko, Blíží se bouře, Kopejte kopejte!, Tajemný M, Opravdový poklad.
Nejvíce se mi líbila kapitola Poklad kapitána Kida.
Kuba s Aničkou sledovali piráty, kteří byli úplně posedlí pokladem, až ztráceli rozum. Kuba s Aničkou se chtěli vrátit do domečku, ale to se jim nepovedlo, kapitán Bones je spatřil a zamířil na ně pistole. Anička s Kubou se tak báli, že se ani nepohnuli. Kapitán se zeptal: „Tak, kde je ten zbytek?“ Kuba s Aničkou nevěděli, jaký zbytek. Kapitán jim řekl: „Přece toho pokladu, vy hlupáci. Vím, že je na ostrově, ale nevím kde!“ A ukázal jim mapu. Mapa vypadala jako nějaká velryba. Kuba uviděl, že je tam něco napsané. A zeptal se, proč si to nepřečte. Kapitán odpověděl, aby mu to přečetl on. Kuba jim nerozuměl. Smraďoch dodal, že neumí číst. Všichni zařvali na kapitána, ať tu mapu přečtou. Kuba začal číst: „Zlato se skrývá pod velrybím okem.“ Kapitán nevěděl, co to znamená. Tak kapitán řekl, že je nepustí, dokud jim neřeknou, kde je poklad. Začínala bouře. Vtom přiletěla Lorinka. Anička si myslela, že jim chce pomoci, ale vítr byl moc silný a odfoukl ji zpátky.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní a odvážní. Piráti byli zlí, protože ubližovali Kubovi a Aničce. Lorinka byla hodná, protože se Kubovi a Aničce snažila pomáhat.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky. Doporučila bych ji holkám, které mají rády dobrodružství, ale i klukům. U nás ve třídě Monice a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy. Je určena dětem od šesti let do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte.

Výprava do deštného pralesa

Výprava do deštného pralesaNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy kapitol: Kde je Kaštanka?, Nástrahy pralesa, Zubaté rybky, Opičí trápení, Roztomilé koťátko, Upíři?, Druhá věc, V půli cesty.
Kuba s Aničkou v domečku našli otevřenou knihu s nápisem Deštný prales. Aničce se tam moc nechtělo. Kuba se divil, protože se nebála dinosaurů, pirátů, stráží na hradě, ducha mumie a ani nindžů. Nakonec Anička šla. Když se s nimi domeček dotočil, uslyšeli oba zvuky pralesa.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli hodní a odvážní, protože i když se Anička bála hmyzu, tak se tam vydali, aby zachránili Morganu. Opička byla hodná, protože jim dávala mango, které potřebovali, i když to po nich neměla házet.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky. Doporučila bych ji holkám, které mají rády dobrodružství, ale i klukům. U nás ve třídě Monice a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy. Je určena dětem od šesti let do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte.

Výprava do doby ledové

Výprava do doby ledovéNapsala: Mary Pope Osbornová
Ilustrovala: Jutta Knippingová
Vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě v roce 2005.
Druh literatury: dobrodružná
Kniha má 86 stran v deseti kapitolách. Názvy kapitol: Věci na M, Lovci s oštěpy, Medvědí jeskyně, Nástěnné malby, Stopy ve sněhu, V pasti, Kouzelníkův dárek, Slavnostní průvod, Pán zvířat, Návrat.
Když trochu přestávalo sněžit, uviděla Anička malinkaté stopy ve sněhu. Byly to stopy Kaštanky. Tak se za nimi vydali, až došli na velikou bíle zasněženou pláň. Tam už stopy zafoukal vítr. Najednou Anička uviděla na nějakém útesu tygra. Byl to tygr šavlozubý. Kuba s Aničkou potichu utíkali pryč a vtom spadli do hluboké pasti. Anička se najednou zaposlouchala do nějaké hudby a najednou na ně ze shora kouká postava s parohy.
Charakteristika postav: Kuba s Aničkou byli odvážní, protože se vydali do doby ledové, aby pomohli Morganě. Kouzelník byl hodný, protože pomohl Kubovi a Aničce.
Kniha je zajímavá tím, že je dobrodružná a má pěkné obrázky. Doporučila bych ji holkám, které mají rády dobrodružství, ale i klukům. U nás ve třídě Monice a Elišce, protože mají rády dobrodružné příběhy. Je určena dětem od šesti let do jedenácti let, četla jsem ji jeden týden. Podle mě je kniha hezká a pěkně se čte. Líbilo se mi, že tam vystupoval tygr a že je potkal kouzelník. Kuba s Aničkou zde prožívají nové dobrodružství.

Čarodějova věž

Čarodějova věžNapsal: Thomas Brezina
Ilustroval: Jan Brick
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze v roce 2009.
Druh literatury: detektivka
Kniha má 129 stran a 20 kapitol.
Názvy některých kapitol: Zhola nemožné!, Čarodějův návrat, Skrytá cesta, Výkřiky, Uzlíček nervů, Co skrývá Bonino?, Čarodějovo zlato, Oživlý mrtvý, Varování.
Patti pozval její strýček Ralf na návštěvu na jeden týden. Patti si sebou vzala své tři nejlepší kamarády: Erika, Tinu a Dominika. Byla to parta detektivů. V Limbachu, kde strýc bydlí, se děly divné věci. První noc byla parta na posedu a pozorovala Čarodějovu věž, ze které vyšel za pět minut dvanáct čaroděj a kráčel po louce. Přesně o půlnoci zmizel v jiskrách. Další den jim Ralf půjčil bicykly. Dominikovi nešlo jezdit na těžkém bicyklu a tak našel skrytou cestu, po které se vydal. Na konci cesty skoro u louky, kde zmizel čaroděj, byl dům. Patti tam našla Dominika, který se jí lekl. Když Patti s Dominikem otevřeli dveře domu, Patti zkameněla a zaječela. Uslyšeli jí Erik s Tinou, kteří zkoumali louku, kde zmizel čaroděj. Ve dveřích se objevil čaroděj. Parta se rozhodla, že půjdou na prohlídku věže. Nejdříve si koupili vstupenky v krámku, který se jmenoval Kráva na nočníku. Seznámili se tam s prodavačkou Monikou, která pozvala partu do parku, kde se od Moniky dozvěděli mnoho věcí o čarodějovi. Další den čtyřka dětí zašla k Boninovi, který pracoval jako průvodce ve věži. Byl zraněn od někoho, kdo jezdil na motorce. Když šel Dominik na prohlídku, zjistil, že se prohlídka odkládá. Podruhé tam šel, a když skončila, ukryl se ve věži a zjistil, že se tam také schoval nějaký pán, který chce ublížit čarodějovi. V noci se parta rozdělila. Tina a Dominik šli za Boninem a Erik s Patty za Monikou. U Bonina byli nějací muži, kteří mu ublížili. Tinu a Dominka prozradil zvonící Tinin mobil a tak je muži zajali a odvezli. Mezitím zazvonil mobil Dominikovi a on dal vědět Erikovi, že je unášejí do nějaké jeskyně. V jeskyni Tinu poslali, aby těm mužům donesla nějaké balíčky. Potom ti muži děti svázali a odjeli. Erik mezitím zavolal policisty, kteří ty muže chytili, protože to byli zločinci a osvobodili Tinu a Dominika. Erik s Patty vysvětlili ostatním, jak to bylo s tím čarodějem. Ve skutečnosti to byl přestrojený člověk.
Charakteristika postav: Děti byly odvážné, protože vyřešily záhadu. Ralf byl hodný, protože jim půjčil bicykly. Bonin byl chytrý, a proto dělal průvodce ve věži. Monika byla hodná, protože pomáhala dětem.
Kniha se mi líbila, protože byla dobrodružná a plná záhad, doporučila bych ji Zdeňkovi a Monice, protože se jim tento druh literatury líbí. Je určena pro děti od deseti let, četla jsem ji jeden měsíc.

Tarzan – kouzelná sbírka pohádek

Tarzan – kouzelná sbírka pohádekVypráví Pavel Cmíral.
Vydalo nakladatelství Egmont v Praze v roce 2006.
Kouzelná sbírka pohádek pochází od Walta Disneye. Kniha má 64 stran. Četla jsem ji jeden týden.
Druh literatury: dobrodružné pohádky
Jednoho dne se gorilí mamince Kale ztratil syn, protože ho zabil leopard. Když se jednou Kala procházela džunglí, náhle uslyšela pláč. V domě na vysokém stromě bylo opuštěné lidské dítě. Byl to chlapec, jehož rodiče zahynuli na ostrově, kam se dostali na záchranném člunu, protože jejich loď při bouři ztroskotala. Kala si chtěla chlapce vzít, ale vtom ji přepadl leopard. Naštěstí Kala i s dítětem utekli a vrátili se k tlupě. Vůdce tlupy Kerčak nejdříve chlapce nechtěl, ale nakonec se nechal přemluvit. Kala mu dala jméno Tarzan a vychovávala ho. Tarzan se seznámil s opičkou Terk, která mu ukázala stádo slonů. Tarzan se na ně chtěl podívat, ale vyplašil je. Kerčak se na něho zlobil, protože je mohli sloni pošlapat. Tarzan se potom skamarádil s malým slůnětem. Jednou Kerčaka přepadl leopard. Tarzan Kerčaka zachránil a zabil leoparda. Do džungle přijela expedice. Tarzan je pozoroval a seznámil se s Jane, kterou zachránil před paviány. Jane naučila Tarzana mluvit lidskou řečí. Když expedice dosáhla svého cíle, Jane musela odjet a Tarzan byl smutný. Nakonec se rozhodl, že pojede s Jane zpátky do její země. Při zpáteční cestě jeden člen výpravy, lovec, zajal Jane, profesora a Tarzana, vrátil se do džungle, kde pochytal gorily, protože je chtěl prodat. Nechytil gorilu Terk, která mezitím zachránila Tarzana a jeho přátele s pomocí Tarzanova kamaráda slona. Všichni se vrátili do džungle a Tarzan bojoval s lovcem, kterého shodil do propasti. Tarzan, Jane i profesor žili v džungli.
Charakteristika postav: Tarzan byl hodný a odvážný, protože se postavil leopardovi a zachránil Kerčaka. Kerčak byl přísný, ale hodný, protože přijal Tarzana. Kala byla hodná, poněvadž se starala o Tarzana. Terk a slůně byli hraví a odvážní, protože zachránili Tarzana. Leopard byl zlý, protože zabíjel gorily. Jane byla hodná, naučila Tarzana mluvit a pomáhala mu. Profesor byl chytrý a zvídavý, protože se zajímal o život v džungli. Lovec byl mstivý a zlý, zradil přátele, toužil po bohatství.
Kniha se mi líbila, protože má hodně obrázků a je krátká. Je pro čtenáře od šesti let. Doporučila bych ji Elišce Řezáčové, protože je krátká a má hodně obrázků.

Špalíček českých pohádek

Špalíček českých pohádekPohádky napsali tito spisovatelé: Jindřich Šimon Baar, Ludmila Tesařová, Václav Beneš Třebízský, Eliška Krásnohorská, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Julie Vlasáková, František Homolka, Josef Košín z Radostova. Každý napsal dvě pohádky.
Ilustrovala: Alena Šlezingerová
Vydalo nakladatelství Koala Havířov v roce 2007.
Druh literatury: pohádky
Kniha má na 212 stranách 18 pohádek.
Názvy pohádek: Jak šel Paleček na vandr, O jedné divné zemi, O Šípkové Růžence, Sůl nad zlato, Krejčí králem, O třech královských synech, Jak se pyšná princezna stala žebrákovou ženou, Bělinka a Růženka, O zlatovlásce, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, O Popelce, Čert a Káča, O perníkové chaloupce, O Budulínkovi, O chytrém studentovi, Vrbová žena, O drakovi, Žabí král.
Vybrala si pohádku Vrbová žena:
V jedné staré chaloupce, která měla děravou střechu, žil chudý pán, který se živil prací na jaře a v létě na poli, a na podzim, kde bylo potřeba. V zimě práce nebyla, a tak neměl ani peníze. Vydal se tedy do vsi hledat nějakou práci. Jeden pán mu práci dal, aby posekal u potoka všechny vrby. Vrby byly staré, tak byl s prací rychle hotov. Zbývala poslední mladá vrba. Když do ní řízl, ozval se z vrby hlas, aby řezal níž. Uřízl ji a znova se ozval hlas. On ten hlas poslechl a za práci žádal mladou vrbu. Doma z vrby chtěl udělat trám, ale znova se ozval hlas, aby byl opatrný. Dává pryč třísku po třísce a objeví se mladá žena, která mu přinesla štěstí. Zanedlouho spravili chalupu a byla svatba. Žili spolu šťastně, ale kdyby se muž někdy zmínil o jejím původu, proměnila by se zase ve vrbu. Žena se o domácnost starala dobře a uklízela a udržovala chalupu v čistotě a také chodila pomáhat do vesnice. Zanedlouho si pořídili kozu a husy. Poté spolu měli malého kluka. Žena řekla, že by si spolu mohli pořídit políčko, ale nebylo kde. Žena poradila, že tam, kde je nejvíce křoví a pařezů. Nakonec se jim to povedlo a měli tam krásné políčko. Žito jim rychle rostlo. Jednoho dne bylo pěkně a žito už vyrostlo. Tak žena s mužem šli na pole a žito svázali do otýpek. Žena řekla muži, aby žito svezl do kůlny už pozítří, protože bude pršet. Muž jí nevěřil a opravdu byly mraky na bouřku. Muž se ženou vzali vůz a jeli pro žito. Muž už chtěl jet, ale zbývá poslední snop. Žena řekla, že nedosáhne nahoru, muž se na ni utrhl a křičel na ni: „Vždyť jsi vrba, použij větve.“ Žena se hned proměnila ve strom, muž zasténal a odjel. Dal žito do kůlny, posadil se na práh dveří a díval se do deště.
Charakteristika postav: Žena byla hodná a pracovitá, protože se starala o domácnost a pomáhala ve vsi. Muž byl pracovitý a ochotný, protože každému pomáhal a také se staral o pole a zvířata.
Kniha se mi líbila, protože byla plná krásných pohádek, doporučila bych ji Míše Šlitrové, protože ráda čte pohádky.
Není v knize napsáno, od kolika let ji mohou čtenáři číst, ale já bych ji doporučila dobrým čtenářům, protože pohádky jsou dlouhé. Četla jsem ji tři dny.

Příběhy hvězdné oblohy

Příběhy hvězdné oblohyNapsal Chris Sasali.
Ilustroval Joe Boddy.
Druh literatury: populárně-naučná
Kniha má 118 stran, četla jsem ji půl měsíce. Vydalo ji nakladatelství Alpress roku 2003.
Názvy některých kapitol (souhvězdí): Andromeda, Antolia, Apus, Acuarius, Aries, Adariga, Bootes, Caelun, Cancer, Canis venatáci a dalších 79 souhvězdí. Vybrala jsem si kapitoly (souhvězdí): Herkules, Perseus.
Herkules byl znám jako Héraklés, je jedním z největších hrdinů všech dob. Prožil mnoho dobrodružství při plnění dvanácti úkolů. Herkulovy úkoly byly: zabití Lva, Hydry, Draka, chytit divokého kance, čtyři koně, býka s celým stádem dobytka a divokého Psa z podsvětí. Musel vyčistit královské chlévy a najít královnin pás. Herkules je páté největší souhvězdí. Když Perseus bojoval s Medúzami, nemohl se na ni podívat, protože by zkameněl. Proto se na ně díval jen jako odraz ve svém štítě. Perseus vyhrál, když jim usekl hlavu. Cestou se mu hlava Medúzy hodila, když šel přes království Cefea a Kasiopei. Potkal Andromedu přikovanou ke skále. Když si pro ni přišel mořský netvor Perseus, tak mu ukázal hlavu Medúzy a on zkameněl. Vysvobodil Andromedu z řetězů a požádal jejího otce Cefea a matku Kasiopeu, jestli si ji může vzít za ženu a byla svatba. Andromeda a Persus od té doby mohou všem vyprávět svůj příběh.
Charakteristika postav: Perseus byl statečný, protože zabil Medúzu. Herkules byl také statečný, protože zabil Lva, Hydru a další nestvůry.
Kniha se mi líbila, protože je plná mýtů o různých souhvězdích. Doporučila bych ji Davidovi Hájkovi, protože by ho zaujala a taky, protože rád získává nové informace. Podle mě je kniha docela těžká, proto bych ji doporučila dětem od deseti až jedenácti let.

Děsivý zeměpis – Zmužilí objevitelé

Děsivý zeměpis – Zmužilí objeviteléNapsala: Anita Ganeriová
Ilustroval: Mike Phillips
Vydalo nakladatelství Egmont ČR v Praze roku 2005.
Druh literatury: naučná
Kniha má 205 stran, úvod a osm kapitol.
Názvy některých kapitol: Zmužilí objevitelé dávnověku, Zmáchaní mořeplavci, Objevitelé pouští, Šílení horolezci, Promrzlí polárníci, Dobrodruzi na řekách, Moderní zmužilí objevitelé, Časová osa zmužilých objevitelů.
Sir John Franklin v roce 1845 vyrazil ke Grónsku a kolem Severní Ameriky. V Grónsku potkal velrybářskou loď a od té doby byl Franklin nezvěstný. Pátrali po něm velmi dlouho záchranné výpravy, až na jednom ostrově našli dopis, že ztroskotali a umřeli hlady. Nakonec byli nuceni jíst jeden druhého. Dalším objevitelem byl Robert Peary. Jednou si přečetl krásnou knihu o Antarktidě. Rozhodl se, že jako první dosáhne severního pólu. Dal se do námořnictva a podnikl dvě výpravy, ale počasí ho donutilo vrátit se. Při třetí výpravě tam došel, ale přišel o prsty u nohou. Ale když se vrátil, řekl jeden muž jménem Cook, že byl na pólu dřív. Celý rok se zkoumalo, kdo tam byl první. Fotka Roberta byla o rok starší než fotka Cooka na severním pólu. Ukázalo se, že Cook je lhář a dali to do novin. Další objevitel je Roald Amundsen. Vydal se na severní pól, došel tam, ale když se vracel zpátky, zemřel a celá jeho výprava taky, protože byla bouře a neměli jídlo ani palivo. Pátrali po nich záchranné výpravy a zjistili, že byli pouhých 18 km od tábora. Novým objevitelem je Sir Ernest Shackleton. Chtěl přejít severní pól na druhou stranu. Psal zprávy o postupu. V první se psalo, že uvízli v ledových krách. V druhé, že chlapi na palubě na ledě začali hrát fotbal a loď začala pukat. Ve třetí zprávě se psalo, že Shackleton dal rozkaz vzít tři záchranné čluny a všechno jídlo a palivo museli opustit loď. V čtvrté zprávě se psalo, že pluli šest měsíců, než se dostali na ostrov. V páté zprávě bylo, že se Shackleton vydal s třemi muži pro záchranu. Šestá zpráva - čtrnáctý den na moři zahlédli ostrov a dozvěděli se, že na druhé straně ostrova je velrybářská stanice. V sedmé zprávě se psalo, že 36 dní klopýtali, než tam došli. A pro zbytek posádky se vydali na velrybářské lodi. Nakonec všichni přežili.
Charakteristika postav: Objevitelé museli být velmi odvážní a vytrvalí, protože se pustili do velmi nebezpečných výprav v drsných podmínkách.
Kniha se mi líbila, protože byla naučná. Zároveň jsou v knize testy o objevitelích, kteří žili, tak si může čtenář ověřit, co si zapamatoval. Doporučila bych ji dětem od jedenácti let. Doporučila bych ji Marii, protože si myslím, že by se chtěla něco dozvědět. Četla jsem ji dva týdny.

Krása nesmírná

Krása nesmírnáVypráví: Irina Karnauchovová
Ilustroval: Václav Fiala
Vydalo Lidové nakladatelství v Praze v roce 1984.
Druh literatury: ruské lidové pohádky
Kniha má 226 stran a 23 pohádek.
Názvy některých kapitol: Dva Ivanové, O větrném vraníkovi, Kuzma brzobohatý, O měděném stříbrném a zlatém carství, Marko boháč a Vasil nuzák, O překrásné Vasilice, Létající koráb, Žabka carevna, O stříbrném talířku a šťavnatém jablíčku, Bílá kachnička, Dvě sestry a dvanáct dalších pohádek.
Vybrala jsem si pohádku Žabka carevna:
V jednom dalekém carství žil car a ten měl tři syny Fjodora, Petra a Ivana. Jednou si je k sobě zavolal a řekl jim, že je na vládnutí starý. Řekl, aby vystřelili šípy do tří stran, a na čí dvůr šíp dopadne, tam je jeho nevěsta. Fjodorův a Petrův šíp dopadly na bohaté dvory, ale šíp Ivana dopadl někam do lesa. Ivan šel do lesa. Šíp držela žabka. Ivan ji vzal domů. Car dal nevěstám úkol, aby přes noc upekly měkký chléb. Ráno je donesly k carovi. Chléb nevěsty Fjodora a Petra byl černý jako uhel. Chléb žabky byl měkký a ozdobený hradem. Druhý úkol byl přes noc ušít hedvábný koberec. Koberce nevěst Fjodora a Petra se hodily k prasatům. Koberec žabky byl krásný a hebký, ten si dal car položit na trůn. Dal třetí úkol, aby se s nevěstami ukázali lidem. Žabka řekla, aby šel sám a až uslyší rachot a drnčení, aby řekl, že jede jeho žabička ve své skořápce. Careviči Fjodor a Petr přišli s nevěstami, jen Ivan byl sám. Najednou se všichni lekli, protože byl velký hluk. Ivan řekl, že to jen jede jeho žabička ve své skořápce. Přijel carský kočár a z něj vystoupila Vasilisa Přemoudrá, která byla zakletá do žáby. Začala hostina a Vasilisa si nalila do jednoho rukávu víno a do druhého kostičky z labutě. Začali tančit Vasilisa mávla rukávem a vylilo se jezero, mávla druhým a pluly na něm labutě. Mezitím se vrátil Ivan do pokoje, našel žabí kůži a spálil ji. Když se Vasilisa vrátila z hostiny, zhrozila se. Kdyby Ivan vydržel ještě jeden den, mohla být navěky jeho ženou. Najednou se proměnila v labuť a odletěla do panství Kostěje Nesmrtelného, který ji uvěznil. Ivan se vydal za svoji nevěstou. Cestou mu Baba Jaga prozradila, že Kostějova smrt je ve špičce jehly, jehla ve vejci, vejce v kachně, kachna v truhle a truhla na vrcholu dubu. Ivanovi se podařilo jehlu získat a Kostěje zabít. Domů se vrátil se svoji nevěstou a byla svatba.
Charakteristika postav: Ivan byl odvážný, protože se vydal pro Vasilisu, Vasilisa byla hodná, vykouzlila lidem jezero a labutě pro radost, Fjodor a Petr byli škodolibí, protože se posmívali Ivanovi. Kostěj nesmrtelný byl zlý, protože uvěznil Vasilisu. Nevěsty Fjodora Petra byly nešikovné a zlé, protože nic neuměly. Car byl spravedlivý, protože vybrat nejlepší hospodyni podle úkolů.
Kniha se mi líbila, protože měla zajímavé pohádky, které byly pro mě nové. Doporučila bych ji Martince a Elišce, protože mají rády pohádky. Je určena dětem od osmi let. Četla jsem ji jeden měsíc.

Klub tygrů

Klub tygrůNapsal: Thomas Brezina
Ilustrovala: Noemi Feornová
Knihu vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2008.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Počet stran: 125
Názvy kapitol: Strašidlo ve starém majáku, Pobřeží koster, Mrazivý chlad, Zmizel?, Opravdové strašidlo, Překvapivý objev a dalších dvanáct kapitol.
O zimních prázdninách se Biggi s Patrikem a Lukem vydali k Lukově strýci, který bydlí u Karibského moře. Jednu noc do pokoje Biggi vlétli komáři a ona se probudila. Vstala a šla zavřít okno a na něco šlápla, ale pak šla dál. Došla k oknu a vidí, že ve starém majáku svítí světlo. Potom si šla lehnout. Ráno u snídaně říkala strýčkovi Partikovi a Lukovi, co se jí v noci stalo. Mysleli si, že je to nesmysl a zeptali se jí, kolik bylo hodin. Biggi se šla podívat do pokoje a zjistila, že v noci šlápla na budík a ten se zastavil. Přiběhla dolů a řekla, že byly dvě hodiny ráno. Kamarádi se rozhodli, že začnou pátrat. Strýček Bert jim řekl o pirátech, kteří olupovali lodě. A taky jim ukázal obraz kapitána Černovouse, který byl vedle nástěnky.
Kamarádi se chtěli dostat na ostrov s majákem. Vzpomněli si na nástěnku, na které byla napsaná půjčovna vodních skútrů. Jeden si půjčili, ale vešel se na něj jenom jeden. Jel Patrik. Dojel na ostrůvek s majákem a vešel dovnitř. Našel tam včerejší noviny a tím si byl jist, že tam včera v noci někdo byl. Biggi s Lukem se začali bát o Patrika, protože byl dlouho pryč. Vzali člun a jeli se za ním podívat. Patrik nikde nebyl. Našli tam tajnou chodbu. Vešli do ní a zjistili, že vede pod mořem. Po nějaké době našli v chodbě svázaného Patrika. Rozvázali ho a Patrik jim řekl, že ho tam někdo odtáhl. Šli prozkoumat tunel. Narazili tam na jedno místo, byl tam písek, ve stěně byla vytesaná lebka a ležela tam kostra. Vypadalo to velmi hrozivě a tajemně. Začali kopat, ale zjistili, že tam je tekutý písek. V zubu vytesané lebky našli mapku pokladu. Vrátili se do chodby a šli dál. Cestou potkali strýčka, který je hledal. Když vyšli z podzemní chodby, ocitli se ve strýčkově domě. Večer přišel ke strýci pán, který se vydával za strýčkova kamaráda z dětství Lea, byl to však podvodník a zloděj. Falešný Leo zavřel děti a strýčka do té chodby, která se začala najednou zaplavovat. Podařilo se jim utéci dírami ve stropě. A podle mapy se snažili najít poklad na ostrůvku, kam se vydali. Tam se vydali jednou ze tří označených cest a poklad našli. Jenomže se tam objevil falešný Leo, svázal je a vzal jim poklad. Dětem se podařilo osvobodit, chytily Lea a předaly ho policii. Charakteristika postav: Biggi byla odvážná a starostlivá, bála se o Patrika, Patrik byl odvážný, protože se jel podívat sám do majáku, Luk byl chytrý a statečný, protože se vyznal v technice.
Strýček byl starostlivý, protože se vydal děti hledat, falešný Leo byl zlý, prolhaný, protože se vydával za někoho jiného a chtěl dětem ublížit.
Kniha se mi líbila, protože byla plná dobrodružství a záhad. Doporučila bych ji Dominikovi, protože má také rád dobrodružné příběhy. Je určena dětem od devíti do dvanácti let, četla jsem ji dva týdny.

Půlnoční slavnost

Půlnoční slavnostNapsal: Thomas Brezina
Ilustrovala: Jaromír F. Palme
Knihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2010.
Druh literatury: dobrodružný příběh
Počet stran: 90
Názvy kapitol: Neuvěřitelný objev, Myslím že jsem se zbláznila, Vidím zelenou, Velká nespravedlnost, Fialové dveře, Alexa, Nesmíte to nikomu povědět, Dopis a deset dalších.
Jednou během školní hodiny si Krisi a Vanesa posílaly lístečky s tajným kódem. Vanese lísteček upadl na zem. Zchudla se pro něj a viděla, že jejich paní učitelka má zelenou nohu. O přestávce měla jít k ředitelce. Došla před její dveře a zaklepala. Uslyšela jen, jak se někdo drápe na dveře. Začala se bát a rychle utekla. Druhý den se šly podívat do místního muzea. Během prohlídky se holky vytratily, protože hledaly záchod. Místo toho našly fialové dveře. To bylo jejich první setkání s Alexou. Ta jim řekla, že v jejich městě je mimozemšťan a že každé čtyři roky potřebuje někoho jiného, koho by mohl ovládat. A měly ho chytit. Najednou je začali volat a ony musely jít pryč. Alexa za nimi ještě zavolala: „Nesmíte to nikomu říct.“ Tak vzniklo jejich velké tajemství. Vanesa si myslela, že mimozemšťan je jejich paní učitelka a že jde po ní ten mimozemšťan. Když přišla domů, měla na stole dopis a byly v něm tajemné podivné zprávy. To se opakovalo čtyřikrát. Pak šla k Alexe, která jí dala kapesní svítilnu – past na mimozemšťana. Další den ve škole byly všude vyvěšeny pozvánky na půlnoční slavnost. Paní učitelka řekla Vanese o tom, že nemá zelenou nohu a protézu a poprosila, aby ji neodepsala jako její spolužáci, když byla malá. Vtom ji Vanesa přestala podezřívat, že je mimozemšťan. Pan Roller, učitel kterého ovládal mimozemšťan, unesl Krisi. Bixi a Vanesa je sledovaly a vysvobodily ji. Viděly, jak z ucha pana Rollera něco vylejzá, nějaká zelená hmota. Holky couvaly, až docouvaly na jeviště, na kterém se hrálo večerní představení. Děti začaly nadšeně tleskat, když po deseti minutách Vanesa chytila mimozemšťana kapesní svítilnou, kterou jí dala Alexa.
Charakteristika postav: Vanesa, Bixi a Krisi jsou odvážné, protože chytily mimozemšťana. Alexa je hodná, protože jim dala svítilnu. Mimozemšťan je zlý, ovládal učitele. Učitel Roller je bezmocný, protože ho ovládal mimozemšťan. Paní učitelka je důvěřivá, prozradila svoje tajemství, když musela.
Kniha se mi líbila, protože byla plná tajemství. Doporučila bych ji Monice Kolářové, protože má ráda řešení záhad v knihách. Je určena pro děti od devíti let.

Pověsti a příběhy z Chrudimska a Nasavrcka

Pověsti a příběhy z Chrudimska a NasavrckaNapsal: Jan Stejskal
Ilustroval: Jan Stejskal
Knihu vydala obec Nasavrky v roce 2006.
Druh literatury: pověsti a příběhy
Počet stran: 142
Názvy pověstí: Chrudimský poklad, Vynálezce, Ze vzpomínek hudebníka Václava, Opera na Libáni, Temný jezdec na Strádově, Nesuď - nebudeš souzen, Markova skála, Příběh o lásce a chamtivosti, Příběh kněžny, Ohnivý muž, Ohnivý pes chrudimský, Když na Zubří byli zubři, Vlčice v Pekle, Nasavrcký poklad.
Dnes nikdo neví, jestli to, co se v knize píše, je pravda.
Temný jezdec na Strádově
Asi tři kilometry severně od Nasavrk kdysi dávno ležel hrad. Dnes tam jsou jen balvany, skály a zdi. Taky tam je obchodní cesta, železný a kamenný most a podzemní tunely a jeskyně. Na hradě Strádově žila dřív jedna moc krásná princezna. Ale byla hodně vybíravá, proto řekla, že si vezme jenom toho, kdo vyjede na koni po skále a na kameni, který ukončuje skálu, se s koněm otočí. Spousta mladíků se o to pokoušela, ale jen jeden to dokázal. Nechal si vyrobit olověné podkovy a do nich si nechal zatlouct diamanty. Vyjel po skále, otočil se na kameni a vzal luk a šíp a princeznu zastřelil.
Charakteristika postav: Princezna je příliš vybíravá a krutá, dala mladíkům těžké podmínky. Neznámý jezdec je statečný a odvážný, vyjel po skále a princeznu zastřelil pro její zlo. Mladíci jsou odvážní, pokoušeli se vyjet na skálu.
Markova skála
Na ostrůvku na Sečské přehradě hlídal hajný. Každou noc se tady rozpoutal velký hluk. Zvířata se bála, utíkala na skálu, ze které spadla a zabila se. Hajný je měl uhlídat. Jednou už to hajný Marek nevydržel a šel se podívat na tu skálu, ze které padala a zabíjela se zvířata. Ráno našli tělo Marka mrtvé ležet pod skálou. Teď už se můžeme jenom dohadovat, jestli Marek skočil, nebo ho tam shodila zvířata, anebo jestli náhodou neuklouzl a nespadl.
Charakteristika postav: Marek je hodný, chránil zvířata.
Kniha se mi líbila, protože se v ní psalo o hradě Strádově a o dalších místech, co jsou blízko nás. Doporučila bych ji všem, koho zajímá historie, konkrétně Marii Špásové, protože by se určitě chtěla dozvědět víc o historii těchto míst. Doporučila bych ji čtenářům od deseti do patnácti let. Četla jsem ji dva týdny.

Ostrov netvorů

Ostrov netvorůNapsal: Thomas Brezina
Ilustroval: Petr Urban
Knihu vydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2003.
Druh literatury: detektivka
Počet stran: 126
Názvy kapitol: Zmizení kamarádů, Netvor, Podivný úlovek, Musíme se jí zbavit, První stopy, Vchod do Atlantidy?, Vykutálený šprýmař, Přistupte blíž, Útok netvorů, Vodní příšera, Konečně venku, Hádanky zůstávají, Příšerná ženská, Na život a na smrt, Strašlivé probuzení, Rakve, Cesta v rakvi, Záchrana na obzoru, Oči ve tmě, Jícen pekla, Ostrov netvorů, Hra pouze pro odvážné, Noční plameny.
Tina, Erik, Dominik a Patti trávili prázdniny na řeckém ostrově Rhodu s Pattinými rodiči. Večer se rozhodli, že něco podniknou, protože se v jejich hotelu konal taneční večírek. Na pláži byl nedostavěný hotel. Čtyřka se rozhodla, že si v něm zahrají na schovávanou. Erik je měl hledat. Došel až nahoru, kde nad ním bylo jen nebe. Uviděl tam postavu, jak se krčí u jedné stěny. Myslel si, že to je Patti. Ta postava vstala. Erikovi se málem zastavilo srdce. Před Erikem stál netvor. Erik seběhl dolů. Tam se na něj málem zřítilo lešení, ale netvor ho zachránil. Praštil se při tom do hlavy a usnul. Probudil se na lodi. Slyšel muže a ženu, že se potřebují nějaké ženy zbavit. Pak usnul. Probudil se na pláži a vrátil se do hotelu. Všechno ho bolelo. Tak zůstal ležet. Po obědě se s Pattinými rodiči jeli podívat na starou pevnost. Erik začal vzdychat, že nikam nepoleze, že ho všechno bolí, tak Tina zůstala s Erikem na pláži. Ti šli za jedním pánem, který je vyhodil z jeho budovy. Zanedlouho k němu přišli muž a žena, kteří si jich všimli. Erik poznal, že to jsou ti, co s nimi byli na lodi. Najednou se jim zavřely oči a Erik i Tina se probudili v jeskyni. O kus dál viděli světlo. Šli tam. Byl tam oheň a za ním nějaká divná žena, říkala jen „Přistupte blíž“. Už od ní byli jen metr. Vtom se žena otočila a oni viděli, že má úplně bílý obličej a vlasy z hadů. Chtěla je sníst. Něco ji však stáhlo dolů. Bloudili jeskyní, až došli k nějaké postavě. Byl to svalnatý muž s hlavou býka. Uviděli vodu, které si všimli už dřív, a byla slaná, proto věděli, že musí vyplavat ven. Najednou se před nimi objevila vodní příšera. Podařilo se jim vyplavat. Stopli si nějakého pána, který je dovezl až k hotelu. Další den večer se konala diskotéka. Paní Monovičová, Pattina maminka jim představila svou novou kamarádku. Erik a Tina věděli, o koho jde, protože to byla paní, co si v jednom obchodu něco zkoušela a měla zažít šok, který ji zabije. Ta si s sebou přivedla manžela. Erik s Tinou opět věděli, o koho jde, ten muž je ten, co jí měl ten šok připravit.
Všichni si večer sedli do člunu a vyjeli na moře, protože věděli, že ta žena má někam jet na lodi. Místo ní potkali Panajotise, který je svázal. Pak čtyřka usnula. Probudila se na lodi. Kde dopadli zloděje, teda mysleli si to. Pak po omámení zase usnuli. Probudili se na člunu, který byl navigovaný, aby narazil do skály. Erikovi se to povedlo zrušit, dopluli na ostrov. Byl tam domek, tam se napili a najedli, přespali tam. Ráno se vydali hlouběji do ostrova. Vešli do vchodu, ani nevěděli, koho uslyšeli volat tu mamčinu kamarádku „Pomóc pomóóóc.“ Byl tam labilit, ale i přes drobné potíže se jim podařilo dostat se až k ní. Byla svázaná u sloupu. A řekla dětem, že její muž jí svázal a řekl jí, že přijde sedmkrát voda a po sedmé zatopí celou jeskyni. Prý už tam přišla šestkrát. Museli si tedy pospíšit. Už byli nad východem. Voda jim sahala už až ke kolenům. Manžel té ženy chtěl ten otvor zabarikádovat. Děti byli rychlé, a tak ho nahoře svázali. Šli k domku. Byl v ní Panajotis a nějaká žena. Potkali Stravrose, jejich kamaráda, společně vtrhli dovnitř. A Panajotis najednou řekl, co to má znamenat šéfe! Děti se polekaly. Jejich kamarád byl tedy organizátor celé akce. Ta žena se jmenovala Marie, vytáhla na ně pistoli a řekla dětem, ať běží do člunu, že už se o ty dva postará. Hodila do keře hořící pochodeň. Celý les byl jeden oheň. Děti s Marií a mamčinou kamarádkou Elke odjeli zpátky. Stravrose Montiho a Panajotise zatkla policie. Stravros jim potom vysvětlil, že ten netvor, co ho viděl Erik, byl člověk a v té jeskyni to byli roboti.
Charakteristika postav: Všichni členové čtyřky jsou odvážní, nebáli se rozluštit zločin. Patiny rodiče jsou hodní, vzali děti na dovolenou, i když nebyli jejich. Panajotis Stravros a Monti jsou zlí, protože páchali zločiny. Elke je nevinná, protože ji manžel podvedl. Marie je hodná, pomohla dětem.
Kniha se mi líbila, protože jsem četla jiné knihy od tohoto spisovatele. Doporučila bych ji Monice Kolářové, protože čte podobné knihy. Kniha je určena pro čtenáře od deseti let. Četla jsem ji jeden měsíc.

Vítěz bere vše

Vítěz bere všeNapsala: Zuzana Francková
Ilustrace v knize nejsou, ale obálku navrhl Michal Houba
Knihu vydalo nakladatelství Petra v Praze v roce 2007.
Druh literatury: dívčí román
Počet stran: 115
Kapitoly v knize nejsou, ale je napsaná osmkrát z pohledu Lindy a osmkrát z pohledu Katky.
Začínají prázdniny. Večer si táta Lindy sedne ke stolu a řekne „Lindo bude tě trénovat nový trenér a s ním i jeho dcera Katka doufám, že si budete rozumět a budete v dalším školním roce spolu chodit i do stejné třídy. Měli dluhy, tak museli prodat i svůj statek a teď budou bydlet u babičky to je odtud nedaleko.“ A prázdniny jsou v tahu, pomyslela si Linda. Ještě jsem ji ani neviděla a už dělá potíže. Představovala jsem si, jak si někde vyjedu s Patrikem a on mi řekne, že mě má rád. Hned na to ale zapomněla, protože byla večeře. Ráno přijeli. Linda ukázala Katce, jak jezdí a pak ji šla provést po statku. Další den začali s tréninkem. Linda si chtěla vzít svého koně, ale ten nový trenér řekl, že se bude jezdit jen na jednom koni. Prý dělali všechno špatně. A museli začít znovu. Po týdnech tvrdé práce trenér vybral Lindu Patrika a Katku a šli jsme si zkoušet závodní dráhu. Protože první závody se blížily velmi rychle. Lindě to vůbec nešlo. Jednou se pohádala s trenérem a sedla si do boxu. Po chvíli za ní přišel Patrik a zval ji na její první rande. Myslela si, že se jí splnil její sen. Nastal den závodu. Linda ani nedojela a skončila na posledním místě. Měla na Katku od začátku vztek. Na dalších závodech Linda strčila pod sedlo Katky malý, ostrý kamínek. Který pokaždé, když si Katka sedla, její kobylu bodl. Katčin kůň se splašil a ona byla diskvalifikována, zatímco Linda vyhrála. Přijeli domů. Linda veselá, ale všichni se tvářili zklamaně a naštvaně. Před večeří řekl táta Lindy, aby si k nim šla sednout. Byla tam Katka, trenér a Lindy táta. Trenér z kapsy vytáhl ten kamínek, co ho Linda dala pod to sedlo. Nakonec se přiznala. Šla do stáje za Patrikem. Ten jí ale řekl, že po tom, co provedla Katce, je mezi nimi konec. Večer když Katka s jejím otcem trenérem nasedli do auta a jeli domů, po cestě Katce zapípal mobil s SMS. Katka se radostí zachvěla, psal jí Patrik a zval jí na rande.
Charakteristika postav: Linda je nenávistná a zlá, protože nenáviděla Katku, aniž by ji viděla. Katka je hodná a milá a taky nevinná, protože se snažila pomáhat mladším dětem a zkoušela se skamarádit s Lindou. Patrik je hloupý, protože neviděl, jak je Linda zlá, líbila se mu jenom, protože byla pěkná.
Knihu jsem četla, protože jsem jinou neměla, ale nakonec to nebylo tak špatné, jak jsem čekala. V knize se mi líbilo střídání pohledů dívek. Doporučila bych ji Elišce, protože si myslím, že by se jí mohla pěkně číst a není tak dlouhá. Je zajímavá tím, že nikdo neví, kdo vyhraje poslední závod a kdo získá Patrika. Četla jsem ji půl měsíce.
Doporučila bych ji čtenářům od deseti do patnácti let, protože v ní nejsou hodně malá písmena a nejsou tam těžká slova.

Klub záhad: Zloděj mrtvol

Klub záhad: Zloděj mrtvolNapsal: Thomas Brezina
Ilustroval: Wolfram Nowatzik
Knihu vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2008.
Druh literatury: detektivka
Počet stran: 119
Názvy kapitol: Kdo se blíží nocí, Muž s šátkem, Přistižen, Milí pan Francis, Amadeova 23, U černé kočky, Podzemní laboratoř, Schůzka, Troufneme si?, Je to skutečně on!, Muž v boudě, U sta hromů, Milá paní sousedka, Maska, Kdo dělá něco takového?, Zrození netvora, Únos, Hýbá se to!, Je po všem!
Vicky, Nick a Jupiter byli v noci na hřbitově. Vtom uviděli postavu, jak se hrabe v čerstvém hrobě. Přiběhl tam muž, který měl v ruce baterku. Náš nový doktor Frankenstein utekl. Všichni tři radši šli domů. Jupiterův táta Jupiterovi za trest udělil zákaz chození ven v noci. Parta hned začala přemýšlet, kdo by to mohl být. Chtěli tam jít znovu a pokračovat v pátrání. Ráno se ti tři sešli před školou. Vicky a Nick měli podezření, kdo by to mohl být, a tak to Jupiterovi řekli. Jupiter tomu nemohl uvěřit. Pan Francis přece není žádný vykradač hrobů, je to náš učitel. Po škole si zjistili jeho adresu a Jupiter s Nickem vyrazili k němu. Vtom jejich učitel přijel k nim. Jupiter s Nickem si vymysleli, že potřebují pomoct s modelem hradu.
Jejich učiteli přišel balíček. Když ho hodil do jedné z místností, tak se protrhl a z něj byla vidět ruka. V jeho akváriu pro zlaté rybičky plavala hlava. Všichni přemýšleli, co by teď mohli udělat. Rozhodli se, že půjdou na hřbitov. Smůla, byl tam noční hřbitovní hlídač. Tak se otočili i s koly a jeli zpátky. Jupiter uviděl auto pana Francice, řekl to ostatním. Vicky se otočila, jestli ten noční hlídač třeba neodešel. Odešel. Všichni se proplížili na hřbitov zadními vrátky. Uviděli postavu. Schovali se za jeden velký široký sloup se jmény. Nick strčil Jupiterovi do ruky foťák, aby ho vyfotil. Jupiter se k němu přiblížil. Bum! Spadl do čerstvě vykopaného hrobu. Doktor Frankenstein ho slyšel, a tak se na něj vyběhl podívat. Když byl přímo nad ním, Jupiter stiskl tlačítko na foťáku. Blesk. Doktor Frankenstein utekl. Nick a Vicky pomohli Jupiterovi a vytáhli ho z hrobu. Rozhodli se, že pojedou domů. Za nimi vyjelo auto pana Francise. Hned přehodnotili návrh a jeli k domu pana Francise. Pan Francis byl dávno doma. Byl v nějaké své dílně. Ti tři tam škvírkou dveří nakoukli. Uviděli, jak tam vyrábí monstra. Sousedka pana Francise zavolala policii. Když policie přijela, pan Francis byl velice překvapen. Ale to i ty děti byly jen figuríny, jak se dávají do obchodů. Policie rozvezla děti domů. Další den večer byl Hallowen. Kox Jupiterův havran něco donesl. Bylo to od klíče z autopůjčovny. Děti tam zavolaly, a tak si zjistily, že to patří ke klíči od černého brouka. Zjistily si i adresu, tak tam v převleku šli. Nick a Vicky šli do jednoho domu, kde dostali sladkosti. Jupitera unesl ten muž, co byl první den s nimi na hřbitově. Jeli spolu autem. Mezitím Nick a Vicky došli k tomu domu, kam měli namířeno. Začali si dělat o Jupitera starosti. Otevřel jim ten noční hlídač. Ne, nebyl to on, byla to maska. Ten muž je vtáhl dovnitř. A zavřel je do sklepa. Oživil svoje monstrum a je tam nechal. Monstrum je chtělo sežrat. Přiběhl tam ale Jupiter s tím mužem ze hřbitova. Hasicím přístrojem monstrum zničili. Toho pana v masce předali policii. Nevšimli si ale, že se kousek toho monstra zakutálel do kouta. Tak co se z něho asi vyklube?
Charakteristika postav: Jupiter, Nick a Vicky jsou odvážní, nebáli se rozluštit záhadu. Ten pán ze hřbitova je hodný, pomohl dětem. Doktor Frankenstein je zlý, stvořil monstrum. Otec je přísný, dal Jupiterovi trest. Pan Francis je nevinný, protože ten Frankenstein se snažil svalit vinu na něj. Sousedka pana Francise je hodná, zavolala policii. Policie je spravedlivá, zavřela do vězení doktora Frankensteina.
Kniha se mi líbila, protože jsem četla jiné knihy od tohoto spisovatele a viděla jsem ji na výletě v knihovně. Doporučila bych ji Monice Kolářové a Zdeňkovi Zástěrovi, protože čtou podobné knihy. Doporučila bych ji čtenářům od deseti let. Četla jsem ji dva týdny.