Vojtěch Jeřábek

Za zvířátky do lesa

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze v roce 2010.
Počet stran: 67
Autor: Zuzana Kovaříková
Ilustrace: Andrea Tachezy
Druh literatury: povídky
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji deset dní. V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a dále to, že za každou povídkou následoval krátký skutečný popis vybraného zvířete. Knížku bych doporučil Saše, protože má ráda zvířata.
Názvy kapitol: Koloušek na výletě, Chytrá liška, Mlsný srnec, Jezevčí paráda, Daněk a bouřka, Statečná veverka, Zvědavý rys, Nejhezčí ježek, Ušatý králík, Divočáci zachránci.
Malý daněk se jednoho dne vydal na výlet do lesa. Při skotačení a hledání něčeho na zub si ani nevšiml, že se blíží bouřka. Najednou se zablesklo a uhodil hrom. Daněk se začal bát. Domů to měl daleko, tak honem vběhl do houštiny, aby se schoval před deštěm. Tam už ale bylo obsazeno, byl tam zajíc, plšík a taky zmije. Zvířatka ho tam nechtěla nechat. Daněk se rozbrečel, protože se bál. To se do toho vložila veverka, ať se slitují a malého daňka ve skrýši nechají. Zvířátka nakonec souhlasila a daňka mezi sebe vzala. Během bouřky si zvířátka vyprávěla veselé příhody, aby zahnala strach. A najednou bylo po bouřce. Daněk se rozloučil s novými kamarády a za doprovodu zajíce vyrazil zpátky k domovu.
Daněk je trochu bojácný, bál se bouřky, ale přátelský, brzy přátelil s novými kamarády.

Honzíkova cesta

Vydalo nakladatelství Panorama v Praze 1981.
Počet stran: 106
Autor: Bohumil Říha
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Druh literatury: povídka
Knížka je určena pro děti od pěti let, četl jsem ji čtrnáct dní. V knížce mě zaujalo, jak každá kapitola začínala malovaným obrázkovým velkým písmenem. Knížku bych doporučil Adamovi, protože jde o klučičí příběh.
Názvy kapitol: Babička posílá psaní, Ve vlaku, Dědeček veze Honzíka, Babička dostává kuličku, Družstevní vajíčko, Přišla koza, Honzík pouští draka, Honzíkův sen, O vepříku Princovi, Koza na silnici, Na cestě s obědem, Kulička se vrací, Ve škole, Za kocourem v lese, Vzhůru za Honzíkem!, Přijíždí maminka, Honzíkovo rozloučení.
Honzík přijíždí sám vlakem na pár dní k babičce a dědečkovi do Koníkovic na prázdniny. Na nádraží na něj čeká děda se psem Puňtou, kterého má Honzík moc rád. Honzíkovi se nejdřív stýská po mamince, ale u babičky a dědy zažije spoustu dobrodružství, pouští s dětmi draka, jde se podívat do školy, ztratí se v lese, pomáhá babičce a dědečkovi s hospodářstvím, tak nakonec nemá na stýskání čas. V Koníkovicích se seznámí s novými kamarádky, zejména Terezkou a Viktorem, ale taky pozná protivného Ferdu, který mu dělá jen samé naschvály. Po pár dnech přijíždí za Honzíkem maminka a odváží si ho zase domů.
Honzík je kamarádský, má rád zvířátka, baví ho pomáhat babičce a dědečkovi. Ferda je protivný, pořád vymýšlí nějaké lumpárny. Terezka má moc ráda Honzíka, bojí se o něj, když Ferda nechá Honzíka naschvál v lese.

O letadélku Káněti

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze 1985.
Počet stran: 92
Autor: Bohumil Říha
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Druh literatury: povídka
Kniha je určena pro děti od šesti let, četl jsem ji deset dní.
V knížce mě zaujaly pěkné obrázky. Doporučil bych ji Adamovi, jde o klučičí příběh.
Knížka má celkem 22 kapitol: O návštěvě hangáru, při níž se náhle zavřou vrata a děti nemohou ven, O letadélku Káněti, které se dětem zalíbí na první pohled, O Vojtově prvním letu i o tom, jak se poleká školník Vozáb, O tom, jak se děti učí jezdit na Pepíčkově kole, O příhodách, které zažijí Tomešovy děti na cestě do Koniklece, i o tom, jak je babička přivítá, O tom, jak vyšlo najeto, že Vojta s Pepíčkem umějí létat v letadélku Káněti a další.
Sourozenci Anežka a Vojta Tomešovi kamarádí s Pepíčkem Slámů. O prázdninách provádějí různé neplechy, učí se jezdit na Pepíčkově kole, jezdí na hřbetě psa Kocijánka. Jednoho dne zavítají na místní letiště, kam je sice vstup zakázán, ale Vojta se ničeho nebojí, tak nakonec Anežku i Pepíčka přemluví, aby šli s ním. Pilot Hejduk jim ukáže různá letadla, nejvíc se dětem líbí letadélko Káně, ve kterém pilot Hejduk Vojtu sveze. Vojtovi se let zalíbí a v dalších dnech se tajně všichni vracejí na letiště a letadélko si půjčují, Vojta se s ním naučí létat. Jejich počínání se nakonec provalí a pilot Hejduk se na děti zlobí, mohly letadélko rozbít. Nakonec, ale pilotu Hejdukovi Vojta s Pepíčkem zachrání život, když se mu porouhá ve vzduchu letadélko Sokol, a Vojta s Pepíčkem mu na Káněti přiletí s padákem na pomoc. Pilot Hejduk si je pak vezme na starost a učí je létat.
Vojta je rošťák, ničeho se nebojí, je pro každou klukovinu. Anička je hodná, trochu bojácná a starostlivá. Pepíček je zprvu bojácný, bojí se jezdit na kole, bojí se létat, ale nakonec strach vždycky překoná.

Vynálezce Alva

Vydala Česká televize v Edici ČT v roce 2016.
Počet stran: 92
Autor: Klára Smolíková
Ilustrace: Luděk Bárta
Druh literatury: povídka
Knížka je určena pro děti od sedmi let, četl jsem ji 12 dní. V knížce se mi líbily ilustrace Alvových vynálezů a také minikapitoly, který byly psané a kreslené jako komiks. Knížku bych doporučil Adamovi, protože jde o klučičí příběh.
Názvy kapitol: Včas ve škole, Fotovýprava, Na farmě, Pštrosi na pastvě, Na Horách, Sněhulák, Na výletě, Kotě, Na koupališti, Hrad z písku
Sourozenci Denisa a Filip se přistěhovali do nového města a vyrážejí poprvé do nové školy. Při cestě do školy se seznámí s klučinou, který se jmenuje Alva, jako ten slavný vynálezce žárovky Thomas Alva Edison. A malý Alva nezůstává v ničem za slavným vynálezcem pozadu. Denisa s Filipem prožijí spoustu dobrodružství s Alvovými vynálezy. Podívají se do pravěku se strojem času, u strejdy na farmě zase Alvův robot Šikulka pomáhá dětem krmit zvířata, sušit seno, trhat ovoce. Na horách Alva sestrojí super bezpečnostní lyžařský oblek, na výletě sestrojí vyhledávač hub, na koupališti zase super slunečník, ponorku a spoustu dalších vynikajících vynálezů. Má to ale háček. Vynálezy většinou nefungují přesně tak, jak by bylo potřeba, a tak děti zažijí spoustu legrace, ale i krušných chvil.
Charakteristika postav: Alva je hodný kluk, který pořád něco vymýšlí a sestavuje stále nové a nové zaručené pomocníky na vše, co si kdo vzpomene. Pořád má u sebe batoh plný šroubků, drátků a dalších udělátek pro sestavení dalšího vynálezu. Denisa a Filip jsou kamarádští a jsou rádi, že si v novém bydlišti našli kamaráda, se kterým se rozhodně nikdy nenudí.

Rumcajsova loupežnická knížka

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2015.
Počet stran: 93
Autor: Václav Čtvrtek
Ilustrace: Radek Pilař
Druh literatury: pohádka
Knížka je určena pro děti od pěti let, četl jsem ji 12 dní. V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a také to, že v textu jsou používaná slova, která se již v dnešní době v češtině moc nepoužívají. Knížku bych doporučil Adamovi, jde spíš o čtení pro kluky.
Názvy kapitol: Jak šel Rumcajs pro mašličkovou sponku, Jan si Rumcajs nechal poručit od babičky plušky, Jak Cipísek pomáhal Rumcajsovi ládovat pistol, Jan šel Rumcajs do Kartouz pro včely, Jak měl Rumcajs velikou starost o Manku, Jak se Rumcajs podruhé potkal s obrem rabijákem, Jak Rumcajs s Cipískem našli zelený klobouček, Jak se Rumcajs postaral o věžovou bránu, Jak Rumcajs vyhnal z Řáholce dubové mužíky.
Jičínský rychtář Nevrátek chce dostat Rumcajse do vězení, ale neví si rady s tím, jak to provést. Vezme si na pomoc ve vězení v Kartouzech loupežníka Čeliše, aby mu pomohl Rumcajse přechytračit a dostat ho do vězení. Loupežník Čeliš v nestřeženém okamžiku Rumcajsovi sáhne do vousů, kde bydlí roj lesních včel, a vytáhne mu z nich včelí matičku a upaluje s ní do vězení, protože ví, že Rumcajs své včely neopustí a bude je následovat. Matičku posadí na mříž okna a nechá otevřené dveře, aby je mohl za Rumcajsem, až si přijde pro včely, zaklapnout. Netrvá dlouho a Rumcajs se opravdu u vězení objeví, ale rychtář Nevrátek je netrpělivý a zašeptá loupežníkovi Čelišovi, že už Rumcajs jde. Rumcajs to zaslechl a nevešel do vězení dveřmi, ale zastavil se před věznicí a po včelím způsobu zavolal na včely. Včelí matička Rumcajse poznala, a protože jí bylo vždy u Ramcajse dobře, vlítla mu zpět do vousů a následovaly ji i ostatní včely. Rumcajs se pak v klidu vrátil do lesa Řáholce, kde bydlí s Mankou a Cipískem.
Charakteristika postav: Rumcajs je chytrý, nenechá se nikým napálit, nikoho se nebojí. Manka je hodná, starostlivá. Cipísek je hodný a chytrý.

Kuře Napipi a jeho přátelé

Vydala Euromedia Group, k. s. - Knižní klub Praha v roce 2016.
Počet stran: 74
Autor: Ondřej Sekora
Ilustrace: Ondřej Sekora
Druh literatury: povídka, poezie
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji 12 dní.
V knížce mě zaujalo, jak byly povídky proložené básničkami.
Knížku bych doporučil Andrejce, mohlo by se jí líbit, jak se právě krátké povídky střídají s básničkami.
Knížka obsahuje 23 povídek a 11 básniček, například Náš Brok, Jak kuře Napipi dělalo páva, O Malinovic prasátku, O jídle, které chodilo na procházku, Jak Napipi vyplatilo Broka, Dětská kapela, Brokovo velké vodní dobrodružství, Napipi a zmrzlina, Jak děti chystaly veliký cirkus, A přece to dopadlo dobře
Knížka vypráví o dobrodružstvích, které zažívají děti - Stanislav, Zdenda, Márinka a Boženka - na vesnici u nich na dvoře a v blízkém okolí spolu se zvířátky - psem Brokem, kozou, prasetem, králíčky, kachňátky a kuřetem Napipi.
Jak kuře Napipi dělalo páva: Jednoho dne na dvůr přiletěl ze zámecké zahrady páv, procházel se pyšně po dvoře a měl při tom roztažený překrásný ocas. Kuřeti Napipi se páv moc líbil a chtělo ho napodobit. Ale jak to provést, když kuře tak hezký ocas nemá? Kuře Napipi na to přišlo, sedlo si pyšně k ozdobnému oknu, které mělo právě takový tvar, jako roztažený paví ocas. Všechny slepice na dvoře, ale i Barunka s maminkou, na kuře udiveně hleděly, přesně tak jako předtím na páva.
Kuře Napipi rádo napodobuje věci, které kolem sebe vidí, rádo zkouší nové věci, ničeho se nebojí, chce kamarádit se všemi zvířátky na dvoře.

Kosí bratři

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015.
Počet stran: 93
Autor: Ludvík Středa
Ilustrace: Ivo Šedivý
Druh literatury: pohádka
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji deset dní. V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace.
Knížku bych doporučil Adamovi, protože by se mu mohlo líbit, co vše za lumpárny bratři prováděli.
Názvy kapitol: Jak se měli na pouti, Jak chodili přes černý les, Jak udělali dobrý skutek, Jak měli starosti s vrtulníkem, Jak si vyšli do zoologické zahrady, Jak přišli o kolo, Jak stavěli metro, Jak namalovali na zeď čerta, Jak jim učaroval létající koberec, Jak si zalyžovali, Jak se z Kamila stal větrný kohout, Jak se polepšili, Jak hledali dělovou kouli, Jak zkrotili lva Artura, Jak si vyjeli na zájezd
Knížka vypravuje o dobrodružstvích, které prožili kosí bratři Josef a Václav. Jednoho dne Josef s Václavem potkali na zahradě krtka, který chtěl vyhloubit na zahradě metro, které by spojovalo záhon ředkviček se záhonem mrkví a záhon jahod s velkou třešní. Pohodlně by se tak dostali k vybraným pochoutkám. Bratrům se nápad líbil, krtkovi Františkovi s hloubením metra pomáhali. Vše šlo dobře, až do chvíle, kdy František prorazil vodovodní potrubí, které vedlo v podzemí, a všechny tři proud vody vyplavil přímo k sadaři, který jejich nadšení v hloubení metra nesdílel. Měl totiž rozvrtanou celou zahrádku. Sadař chtěl bratry i s Františkem hnát ze zahrady holí, ale na to už Josef s Václavem nečekali, popadli Františka, a rychle letěli odtud a celé léto se sadařovi obloukem vyhýbali.
Josef s Václavem jsou trochu rošťáci, ale hodní, pracovití, vše chtějí vyzkoušet, vše chtějí umět, bohužel ne vždy se jim vše povede tak, jak by si představovali.

Staré pověsti české

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze v roce 2013.
Počet stran: 45
Autor: Jana Eislerová
Ilustrace: Antonín Šplíchal
Druh literatury: pověsti
Knížka je určená začínajícím čtenářům, četl jsem ji sedm dní. V knížce mě zaujaly hezké ilustrace a ornamenty okolo stránek.
Knížku bych doporučil Saše, protože se zajímá o historii.
Názvy kapitol: O praotci Čechovi, Libuše a Přemysl, Dívčí válka, Oldřich a Božena, Svatopluk a jeho synové, O králi Ječmínkovi, O Karlu IV., Kouzelník Žito, Staroměstský orloj, Faustův dům, Krok a jeho dcery, Silák Bivoj, O Horymírovi, Břetislav a Jitka, O Bruncvíkovi, O Daliborovi z Kozojed, Karlův most, Bílá paní, Golem, Blaničtí rytíři, Jak propast Macocha dostala své jméno
Hospodář se po smrti své ženy podruhé oženil. Druhá žena byla nejdříve hodná a starala se řádně o hospodářova syna Martínka. Po čase se jí ale také narodil syn, který byl pořád nemocný, a žena to dávala za vinu staršímu synovi Martínkovi. Žena hledala rady u kořenářky, napůl čarodějnice, která ji řekla, že dokud se nezbaví Martínka, že její syn zdravý nebude. Tak žena vylákala Martínka na jahody a poslala ho trhat jahody na samý okraj propasti. Martínek uklouzl a žena do něj ještě strčila, aby Martínek spadl. Žena po činu spěchala za svým synem, ale ten byl mrtvý. Hospodáři potom vyprávěla, že Martínek nešťastnou náhodou spadl do rokle a je také mrtvý. Hospodář tomu nevěřil a vydal se Martínka hledat. Martínka našel vyděšeného, promoklého a promrzlého, ale živého. Za pomocí sousedů ho vytáhl z rokle ven. Ženu trápilo zlé svědomí, popadla mrtvé dítě, utíkala k rokli a vrhla se do propasti. Na památku pak propast byla pojmenovaná Macocha, jak se v moravském kraji říká zlé nevlastní matce.
Macecha byla zlá a nenáviděla svého nevlastního syna Martínka, chtěla ho dokonce i zabít.

Čmelák Aninka

Autor: Ondřej Sekora
Ilustrace: Ondřej Sekora
Vydalo nakladatelství Euromedia Group, a.s. – Knižní klub v roce 2017.
Počet stran: 86
Druh literatury: pohádkové vyprávění
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji 12 dní.
V knížce mě zaujalo, jak autor do děje zapracoval skutečný život čmeláka.
Knížku bych doporučil Saše, protože má ráda zvířata.
Knížka má 24 kapitol. Názvy některých kapitol: O zimním spánku čili jako to všechno začalo, Co vykládal pan učitel a jaké dostal čmelák jméno, Podivné tajemství v Aninčině hnízdě, Zlí kluci a hodný mraveneček, Velká bitva na stráni, Slavný závod v Chlapíkově, O nevěstách, o ženiších a o konci.
V knížce se prolíná vyprávění o skutečném životě čmeláka od narození až po jeho smrt, respektive o životě čmeláčí matky Aninky, a vyprávění o jedné školní třídě z Chlapíkova, která se se čmelákem setká na školním výletě, a pak se o čmelákovi učí. Také vypráví, jak tři kluci hajdaláci, Kazimír Pohloupý, Lojza Nenechavec a Pepík Vdoleček chtěli zničit čmeláčí hnízda, ale mraveneček, který pomáhal Anince v domácnosti, zorganizoval pomstu na kluky, lstivě povolal sršně a vosy, a ti si to s kluky vyřídili po svém. Každý z kluků dostal spoustu žihadel a od té doby se čmelákům vyhýbali a dokonce je pomáhali chránit.
Aninka je pracovitá a starostivá, pečlivě se stará o svou rodinu. Mraveneček je hodný, pomáhá Anince při úklidu domácnosti a také ji zachrání před zlobivými kluky.

Káťa a Škubánek

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015.
Počet stran: 68
Autor: Hana Lamková
Ilustrace: Marcela Walterová
Druh literatury: pohádka
Knížka je určena pro začínající čtenáře od šesti let. Četl jsem ji tři týdny.
V knížce mě zaujaly veselé obrázky.
Knížku bych doporučil Saše, protože má doma taky pejska, příběhy se jí budou určitě líbit.
Názvy kapitol: Jak se Škubánek vyklubal, Výlet do Afriky, Jak se Škubánek přestal bát, Hra na čmuchanou, Kráááásně je na horáááách …, Démantový obojek, Škubánkovy narozeniny
Knížka vypravuje o dobrodružstvích, které prožívají nerozluční kamarádi holčička Káťa a pes Škubánek.
Charakteristika postav: Káťa je hodná a kamarádská, má ráda Škubánka. Škubánek je trochu rošťák, ale jinak hodný a odvážný. Černá Margo je lstivá a nebezpečná.
Škubánek si najde brigádu v muzeu. Do muzea zrovna koupili nový trezor, ve kterém je uložen vzácný démantový obojek. Trezor je chráněn třemi buldoky, ze kterých jde strach. Hned při první Škubánkově službě se do muzea potajmu vloudí obávaná kněžna psího podsvětí - Černá Margo. Černá Margo svým šarmem a také kapesníčkem napuštěným uspávadlem buldoky zneškodní a démantový obojek ukradne. Ale vtom se objeví Škubánek a chce Černou Margo zatknout. Černá Margo se dá na útěk. Když běží kolem veliké kostry brontosaura, Škubánek strhne podstavec a kostra spadne přímo na Černou Margo. Ta pod ní zůstane uvězněná jako v kleci. Škubánek z vrátnice zavolá policii, která se už o Černou Margo postará.

Kouzelná chobotnice Krejzy

Vydalo nakladatelství ARTUR v Praze v roku 2004.
Počet stran: 92
Autor: Alena Vostrá
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Druh literatury: povídky
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji pět dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a také to, že kouzelník zvláštně mluví.
Knížku bych doporučil Báře, mohlo by ji zajímat, co všechno umí Krejzy vykouzlit.
Názvy kapitol: Ale jenom pod jednou podmínkou, Já umím mlčet, Já ten župan užiju, Já jsem lachtan a jsem lachtanem rád, To si prostě, Krejzy, vůbec neumíš představit, Vášnivá sběratelka plodů moře, Ty jsi mě nemožně zmenšila, broučku, Když dostane šlupku, tak dobře běhá, Račte rozumět, Říkáš konvalinka?, Pirrroun, Aurelia Aurita neboli jak na tom Krejzy vydělala.
Chobotnice Krejzy jednoho dne v moři ulovila člověka, ale nebyl to obyčejný člověk, byl to kouzelník kmene Mamdvažubi. Za to, že ho Krejzy nesnědla, naučil ji kouzelník zaklínací tanec. Od té doby Krejzy pomocí zaklínacího tance pomáhala ostatním zvířátkům v moři – želvě Šuphildě vykouzlila nový krunýř, krabovi Šmikulášovi vykouzlila župan, ve kterém byl pro ostatní neviditelný, zachránila mořského koníka, mořské panně vykouzlila nový klobouk, rozesmála platejse Piťhu, pomohla velrybě Pejpině ze zajetí, tučňákovi Kroupovi vykouzlila brýle, aby dobře viděl, sardinku Libušku naučila říkat „R“.
Charakteristika hlavní postavy: Krejzy je veselá a šťastná, když může ostatním pomoci, má dobré srdce.

Radovanovy radovánky – Jak vyzrát na motýly a další příhody

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze v roku 2013.
Počet stran: 59
Autor: Zdeněk Svěrák
Ilustrace: Zdeněk Smetana
Druh literatury: pohádka
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji pět dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a také to, že u každého čísla listu byl vyobrazený pes Kvik.
Knížku bych doporučil Adamovi, protože vypráví o chlapci Radovanovi a jeho zážitcích.
Názvy kapitol: Jak vyzrát na motýly, Obří kedluben, Jak byl venku pořádný samec, Zahradnický ples, O bláznivém větru, Jak šel Radovan s tatínkem na jmelí
Knížka vypráví o dobrodružstvích malého zahradnického chlapce Bohouška, kterému ale nikdo neřekne jinak, než Radovan, protože se pořád raduje, o jeho kamarádce Kateřince, psu Kvikovi a také zlém výrostkovi Hugovi.
Radovanův tatínek vypěstoval obří kedluben, kterému začali říkat Goliáš. Jednoho dne se v Zahradním Městě konala výstava zeleniny. Radovan se s tatínkem dohodli, že Goliáše také na výstavu dovezou. Ale to nebylo vůbec jednoduché, Goliáš byl tak velký a těžký, že ho museli tlačit i za pomoci Kateřinky na dvoukoláku. Cestou potkali výrostka Huga, který opět nezklamal. Přes cestu pohodil klacek, kterého si tatínek nevšiml, a když dvoukolák na klacek najel, Goliáš z káry vypadl a kutálel se do města sám. Tam se dokutálel až do dveří výstavní síně, ale protože byl tak veliký, zůstal zaseklý ve dveřích, nemohl ani dovnitř, ani ven. Goliáš byl bezpochyby největší kedluben na výstavě a získal nakonec od poroty první cenu. Ale jak Goliáše dostat ven ze dveří? Všichni (porota i hosté) tlačili Goliáše ven, ale ten se ani nepohnul. Naštěstí si Radovan všiml, že kousek opodál probíhá výstava zvířectva, tak si na výstavě půjčil králíky a Kateřinka zase kozu, kteří se do Goliáše s chutí pustili a za chvíli prokousali do kedlubny tunel, kterým se porota i hosté dostali ven z výstavní síně.
Charakteristika postav: Radovan je veselý a kamarádský, rád objevuje nové věci. Kateřinka je hodná, má ráda Radovana. Hugo je zlý, pořád Radovanovi a Kateřince škodí.

Krysáci

Vydala Česká televize ČT v Praze roku 2015.
Autor: Jiří Žáček
Ilustrace: Ivan Mraček
Počet stran: 86
Druh literatury: pohádky
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji 10 dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a také jak krysáci komolí různá slova (např. celebrita – celebriketa, žampion - šampion).
Knížku bych doporučil Adamovi, jedná se spíše o klučičí pohádky.
Knížka má 13 kapitol: Ludvík a Eda aneb Jak se dali dohromady, Pavouk Pech aneb Omeleta se šampiony, Moucha Helena aneb Čí je Ludvíček? Krtek Hanuš aneb Jak je snadné spravit budíka, Kocour Bruno aneb Kdopak by se koček bál, Praha aneb Všechno má svůj konec a další.
Knížka vypráví o dobrodružstvích, které prožívají na jednom smetišti krysí kamarádi Hubert a Hodan, trpaslík Ludvík a laboratorní podkan z Prahy Eda.
Kocour Bruno aneb Kdopak by se koček bál: Jednoho dne se na smetiště vydal na lov kocour Bruno. Krysáci se báli, aby je kocour nesežral. Schovali se do poštovní schránky, ale kocour je objevil. Chtěl ale zatím sežrat jen jedno z nich, los padl na Edu. Eda se ale nechtěl dát jen tak sežrat, tak vymyslel plán. Na obří plátno namaloval strašidelného hafana. Bruno se psa nejprve lekl, ale vtom se plátno uvolnilo ze stojanu a srolovalo se do ruličky. Bruno prokoukl Edův plán a začal Edu honit. Už ho skoro měl, když vtom se z dálky ozval psí štěkot. Bruno na nic nečekal a vzal nohy na ramena. A co to bylo za psa? Přece Hodan s Hubertem se narychlo naučili štěkat, aby zachránili kamaráda.
Charakteristika postav: Hubert s Hodanem jsou milí, kamarádští. Eda je vychloubačný, pořád Hubertovi a Hodanovi připomíná, že on je ve všem lepší a rychlejší, má lepší věci. Nakonec se ze všech ale stanou nerozluční kamarádi.

Náhrdelník pro žirafu Eiffelii

Vydalo nakladatelství Fraus v Plzni roku 2006.
Autor: Irena Gálová
Ilustrace: Zdenka Krejčová
Druh literatury: pohádkové vyprávění
Knížka je určena pro děti od sedmi let. Četl jsem ji deset dní. Má 63 stran a 20 kapitol.
Knížku bych doporučil Báře, protože má ráda zvířata.
V knížce mě zaujalo, že před každou kapitolou je krátká básnička.
Názvy kapitol: Náhrdelník pro žirafu Eiffelii, Harmonikový velbloud Blu, Zebra Xenie a koníček ze snu, Lenochod Lenoušek a vánoční písnička, Slavný krteček a autogramiáda, Zajíc, králíček a glóbus, Prasátko s čistým svědomím, Stoprocentní důkaz proti tchoři, Veveráček Kšanda a veverka Žanda, Ježečci Fafi, Fufi a zimní spánek
Knížka vypráví příběhy o deseti zvířatech - žirafě, velbloudovi, zebře, lenochodovi, krtečkovi, zajícovi, prasátku, tchoři, veverce a ježkovi. Jeden příběh je vždy pohádkový, druhý pravdivý, popisující skutečný život zvířat.
Zajíc Píťa si na svém poli vypěstoval deset hlávek zelí. Ta desátá byla tak trochu jiná, vše, co slyšela o dalekých zemích od stěhovavých ptáků, si zapamatovala. Zajíc Píťa si řekl, že s glóbusem, jak tu desátou hlávku nazval, procestuje celý svět. Když Píťa chtěl hlávku zelí vytrhnout ze záhonu, narazil na problém. Hlávka nešla ven. Nakonec mu pomohl králíček Pigi, který utekl kouzelníkovi. Píťa se Pigimu svěřil s tím, že by s glóbusem chtěl vyrazit do světa na zkušenou. Pigimu, který neměl zrovna jiné plány, se nápad líbil, tak nakonec vyrazili na cestu společně.
Charakteristika postav: Píťa je zvídavý, chce jít do světa, a kamarádský. Pigi je odvážný, když utekl od kouzelníka a rád pomáhá druhým - pomohl Píťovi vytrhnout ze záhonu hlávku zelí.

Nejkrásnější české pohádky

Vydalo nakladatelství SUN s. r. o. v Říčanech v roce 2015.
Počet stran: 10
Převyprávěly: Ivana Pilařová a Alexandra Niklíčková
Ilustrace: Petr Bauer
Druh literatury: pohádky
Knížka je určena pro začínající čtenáře, četl jsem ji 12 dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a zvýraznění prvního písmene u každé pohádky.
Knížku bych doporučil Míše, která má ráda pohádky.
Názvy pohádek: Hrnečku vař, Boháč a chudák, Chytrá horákyně, Rozum a štěstí, O zakletém hadovi, Jak Honza rozesmál princeznu, Obušku, z pytle ven, O bílé laňce, Třetí princ, Potrestaná pýcha, Šternberk, Princ a Večernice, Sedmero krkavců
V pohádkové zemi žila královna s králem. Jednoho dne se královna vydala do lesa, u studánky si všimla ropuchy, která jí prorokovala, že se jí narodí dcera, na kterou nesmí do jejich 18 let dopadnout sluneční svit, jinak se naplní hrozivá kletba. A jak ropucha prorokovala, tak se i stalo se. Královně se narodila dcera Jitřenka. Král s královnou nechal na zámku všechna okna zazdít, aby se k princezně žádný paprsek slunce nedostal. Čím byla ale Jitřenka starší, tím se jí hůře vedlo, chyběl jí čerstvý vzduch. A tak král s královnou vymysleli, že s Jitřenkou budou po nocích jezdit v kočáře. A opravdu Jitřenka od té doby prospívala, ale jak jí bylo lépe, začala být zvědavá, jak to vlastně mimo zámek vypadá. Jednoho dne propíchala ve střeše kočáru dírky, a když vyšlo slunce, dopadl na Jitřenku malý paprsek. Vtom se Jitřenka proměnila v bílou laň a vyděšeně utekla do lesa. Pobíhala po lese tak dlouho, až únavou usnula. Probudilo ji šustění houští a před sebou uviděla lovce s kuší a došlo jí, že ji lovec chce ulovit. Rozběhla se tedy hlouběji do lesa. Když ji lovec už už dohnal, doběhla k chaloupce. U chaloupky stála stařena, která ji pozvala dovnitř. Stařenka se o Jitřenku, která přes den byla laň, a v noci měla zase lidskou podobu, dobře starala. Jednoho dne stařenka ve své chaloupce ubytovala lovce, který chtěl laň ulovit. Ten, když se v noci probudil, uslyšel stařenku, jak říkala Jitřence, že ji může z prokletí vysvobodit jen láskyplné objetí od mládence. Jak to lovec uslyšel, Jitřenku obejmul, a kletba byla zažehnána. Z lovce se vyklubal princ ze sousedního království, který požádal Jitřenku o ruku.
Charakteristika postav: Jitřenka je milá, zvídavá, chce poznat svět mimo zámek. Lovec je vytrvalý, chce laň ulovit, ale nakonec je hodný, vysvobodí Jitřenku ze zakletí.

Jejda a Helemes

Autor: Miloš Kratochvíl
Ilustrace: Helena Pavlíková
Vydalo nakladatelství Portál s. r. o. v Praze roku 2009.
Počet stran: 103
Druh literatury: pohádkový příběh
Knížka je určena pro čtenáře od sedmi let, četl jsem ji 12 dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace a také mini kapitoly k poučení nebo zamyšlení, které oddělují jednotlivé příběhy.
Knížku bych doporučil Adamovi, určitě se mu bude líbit, co všechno Helemes s Jejdou zažili.
Názvy některých kapitol: Jak si dali jména, Mumlas, Přeražený strom, Strašidelná jeskyně, Vrabčí řeč, Taneční mistr, Kamarádi, Sáňkování, Med za legraci, Obří nemoc, Šup do kapsy!, Spolu
Obr Helemes jednoho dne ze své kapsy vytáhne malého skřítka, kterému začne říkat Jejda. Od té doby putují po horách spolu. Zažijí spolu spoustu různých dobrodružství, při kterých obr uplatňuje svoji mohutnou postavu, velkou sílu, nerozvážnost a netrpělivost. Drobounký Jejda je opakem Helemesa, ten raději vše řeší s klidem, rozvahou a rozumem, a nejlépe z bezpečí teplé Helemesovy kapsy. Helemes si myslí, že Jejdu k ničemu nepotřebuje. Jednoho dne se nepohodnou a Helemes Jejdu ze své kapsy vyhodí. Jejda se snaží udělat nové bydlení, ale nikde mu není tak dobře, jako v teplé kapse u obra. Po čase také Helemes zjistí, že je mu bez skřítka smutno, nemá si s kým povídat a s kým se hádat, proto Jejdovi nabídne, že u něj může zase bydlet.
Helemes je samotářský, nebojácný, ale i hloupý a zbrklý, vše chce řešit silou, myslí si, že nikoho k ničemu nepotřebuje. Jejda je chytrý, kamarádský, milý, ale trochu bojácný.
Kniha se mi líbila, protože se hezky četla.

Krkonošské pohádky

Vydalo nakladatelství FRAGMENT, s. r. o. v Praze roku 2011.
Počet stran: 93
Autor: Marie Kubátová
Ilustrace: Blanka Řehulková
Druh literatury: pohádka
Knížka je určena dětem od pěti let, četl jsem ji dvanáct dní.
V knížce mě zaujaly pěkné ilustrace, v textu hovorová čeština a nářečí.
Knížka obsahuje několik pohádkových příběhů o Krakonošovi, vládci hor, a o krkonošském lidu.
Knížku bych doporučil Báře, protože v jedné pohádce vystupuje děvečka Bára, mohlo by tedy Báru zajímat, co pohádková Bára prožila.
Názvy kapitol: O bylince, která otevírá jaro, O Krakonošově kalendáři, Od kdy se jídá na horách kyselo, Pohádka z borůvčí, Zaječí poudačka, O mechovém králi, Suchopýrek, Závišovej kvásek, O strašidlech, Jak Krakonoš soudil
Na jilemnickém panství vládl krutou rukou pán Vejrych, své moudrosti a krutosti vyčetl v knihách, hlavně v jedné, v čertovské kůži vázané. Když v té knize Vejrych četl, všichni čeledíni a děvečky se báli. Jednoho de, kdy si Vejrych vyjel na objížďku panství, využil jeho písař Franc a děvečka Bára situaci a knihu otevřeli, byli zvědaví, co je tam psáno. Škrabopisem tam bylo napsáno zaříkávadlo, které, když přečetli, zničehonic se u nich objevila spousta čertů s tím, co pán žádá. Franc nevěděl, co si přát, ale Bára si věděla rady. Rozkázala čertům, aby pomohli lidem s vykopáním brambor. A jak si přála, tak se také stalo. Jenže čertům se robota nelíbila, a rozhodli se, že si to s Vejrychem vyřídí. Když ho odnesli do pekla, zjistili, že na světě někdo na Vejrychův účet pomáhal chudým lidem. A to se jim vůbec nelíbilo. Nakonec poslali Vejrycha zpátky na zem, aby místo nich strašil lidi. A Bára s Francem? Ti se vzali a čarodějnou knihu odnesli na faru, kde ji farář zamkl k zakázaným knihám, aby předešli pokušení v ní zase číst.
Charakteristika postav: Vejrych je moudrý, ale i krutý a zlý. Franc je trochu bojácný, ale podlehl pokušení a otevřel čarodějnou knihu. Bára je zvídavá, nebojácná, chce pomáhat chudým lidem.

Klára a Drobeček - Poník hrdina

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze v roce 2006.
Autor: Anne Bachnerová
Ilustrace: Heike Wiechmannová
Počet stran: 117
Druh literatury: povídka
Knížku jsem četl deset dní, moc se mi líbila, byla pěkně psaná i ilustrovaná, hezky se mi četla. Příběh byl napínavý. Knížku bych doporučil Saše, protože má ráda zvířata.
Názvy kapitol: Ztracené rajtky, Na poslední chvíli, Výměna poníků, Hana má starosti, Klobouk dolů!, Porada v koruně stromu, Kouzlení ve stáji, Umějí koně číst? Kouzelný plán, Počítání poníků, Hledání kmotrů, Body pro Katynku, Podivuhodný strom, Poník hrdina, Konec dobrý, všechno dobré
Klára má ráda poníky, každou volnou chvíli tráví v jezdeckém klubu, kde se stará o poníka Drobečka. Klubu hrozí, že bude muset omezit svůj provoz, a to konkrétně hipoterapii pro děti, neboť město rozhodlo o odebrání dotací a rodiče postižených dětí nemají dostatek peněz k zaplacení terapie. Klára se svými kamarády a vedoucí klubu Hanou vymyslí plán na záchranu klubu. Uspořádají soutěže pro děti. Za každý splněný úkon se předem sehnaní kmotři zaváží zaplatit určitou částku klubu. Vše nakonec dobře dopadne a peníze se podaří vybrat, i když soutěžní odpoledne provází nečekaná událost. Strýček Sebastian se rozhodne zpestřit odpoledne seskokem z padáku, který se mu ale nezdaří, a strýček skončí v jednom ze stromů. Na záchranu mu přijde Klára s Drobečkem, která postaví Drobečka pod strom, aby strýček, který má poraněnou nohu, mohl ze stromu sešplhat a postavit se na Drobečka.
Charakteristika postav: Klára má ráda poníky, ráda vymýšlí různé lumpárny a je pro každou legraci. Také je odvážná, nebojí se žádných překážek. Drobeček má rád Kláru, protože se o něj hezky stará.

Klára a Drobeček – Poník na výletě

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze v roce 2007.
Autor: Anne Bachnerová
Ilustrace: Heike Wiechmannová
Počet stran: 136
Druh literatury: povídka
Knížka je určena pro čtenáře od sedmi let, četl jsem ji 12 dní.
Knížku jsem si vybral, protože mám rád koně. Zaujaly mě hezké ilustrace a názvy kapitol doplněné o obrázky.
Knížka je hezky a vtipně napsaná.
Knížku bych doporučil Míše, určitě se jí bude příběh Kláry, poníka Drobečka a pejska Šeka líbit.
Názvy kapitol: Konečně prázdniny, Choulostivý pacient, Vetřelc ve stáji, Kazisvět, Nový koníček strýčka Rudiho, Šek je prodejný, Těžké rozhodnutí, Drobeček učitelem, Pes s vítěznou náladou, Jeden chybí, Zvláštní polední přestávka, Myslím, že tu bučí kůň! Bloudění, Překvapení, Noční šeptání, Šťastný návrt domů, Šekovy námluvy, Čertovské kuře, Dárek na rozloučenou
Klára spolu s vedoucí Hanou a ostatními dětmi z ponnyklubu, kam Klára pravidelně chodí trénovat s poníkem Drobečkem, naplánují velkou velikonoční vyjížďku s tím, že pár dní stráví všichni i s poníky na chatě mimo domov. Během cesty se ale ztratí a už to vypadá, že se budou muset vrátit domů, ale Drobečkův instinkt je nakonec dovede na silnici, která vede až k jejich chatě. Na chatě na ně už netrpělivě čekají rodiče, kteří pro ně připravili bohatou hostinu. Další dny už tráví děti na chatě bez rodičů a výlet si náramně užívají. Po návratu domů čeká Klářina psa Šeka první přehlídka, na kterou ho poctivě připravoval strýček Rudi, který bydlí u Kláry a jejího tatínka. Šek, i když mu nikdo moc nevěřil, se nakonec všechny potřebné cviky naučil, ale zadarmo to nebylo. Za každý dobře provedený cvik vyžaduje Šek odměnu. Přehlídka ale nedopadne dobře, Šek je z atmosféry na přehlídce nervózní a nechce vůbec strýčka Rudiho poslouchat.
Charakteristika postav: Klára je kamarádská, veselá, má ráda zvířata. Šek je kamarádský, učenlivý, ale taky tak trochu úplatný, nové cviky se učí jen za pamlsek. Drobeček je divoký, ale hodný, dobře si rozumí s Klárou.

Příběhy ze sedla – Velké tajemství

Vydalo nakladatelství JUNIOR s. r. o. v Říčanech u Prahy v roce 2010.
Autor: Ruth Gellersenová
Ilustrace: Melanie Brockampová
Druh literatury: povídkový příběh
Počet stran: 67
Počet kapitol: 14 očíslovaných kapitol
Knížku jsem četl pět dní. Je určena pro čtenáře od devíti let.
Líbila se mi, protože byla napínavá. Doporučil bych ji Adamovi, protože má rád dobrodružství.
Dvojčata Lenka a Verča spolu s kamarádkou Emou si vyrazí jako obvykle na vyjížďku se svými poníky. Na vyjížďce objeví v koruně starého stromu starou chýši. Chýše vypadá neobydleně a zchátrale, tak se dívky rozhodnou, že si domeček opraví, udělají si z něho svůj úkryt. Jednoho dne ale zjistí, že do domečku chodí ještě někdo, protože věci nejsou tam, kde je zanechaly a jídlo je snědené. A taky že jo. Zanedlouho se u domečku objeví dva kluci se psem. Fanda a Jonáš. Kluci také chtějí domeček obývat, ale ani holky a ni kluci ho nechtějí obývat společně. Dohodnou se, že kdo domeček lépe opraví, toho bude. Při opravách ale Jonáš spadne ze žebříku a rozrazí si hlavu. Děti naloží zraněného Jonáše na poníka Pepého a dovezou ho na statek k Eminým rodičům, kteří ho dopraví k doktorovi. Jonáš je v pořádku, úraz nebyl vážný. A soutěž o domeček? Chlapci uznali, že ho přenechají děvčatům a postaví si nový blíže k jejich domovu.
Charakteristika postav: Ema je statečná, zachová si chladnou hlavu, když se Jonáš zraní. Lenka je starostlivá, vše bere moc vážně. Verča je milá a kamarádská. Fanda a Jonáš jsou nebojácní, ale mají respekt z poníků, také jsou trochu rozpustilí, ale nakonec se zachovají jako správní kluci, když přenechají domeček děvčatům.