Kristýnka Sokolová

Malá baletka

Vydalo nakladatelství Mladá fronta Praha v roce 2018.
Počet stran: 96
Autorka: Darcey Bussellová (*1969) byla britská tanečnice a primabalerína Královského baletu v Londýně. Nyní se věnuje psaní odborných knih a také knih pro děti.
Ilustrace: Katie Mayová je ilustrátorkou a výtvarnicí sérií knížek Malá baletka.
Druh literatury: příběh
Když Nela dostane od holčičky Rosy červené baletní střevíčky, netuší, že jsou kouzelné! Přenesou ji do Země kouzel, kde potká krásného Bílého kocoura, který se stane jejím průvodcem v pohádkové říši. Teprve když Bílý kocour zmizí, Nela zjistí, jak důležitý a výjimečný vlastně je. Společně s Bílým kocourem přemůžou Zlou vílu, a zachrání pohádkovou říši.
Charakteristika postav: Nela je milá a vášnivá, Bílý kocour je hodný a chytrý, Šeříková víla je milá a zdvořilá, Zlá víla je zlá a chamtivá.
Zaujalo mě, že se Nela pomocí baletních špiček dostala do Země kouzel a zachránila ji společně s kocourem.
Kniha se mi moc líbila. Vybrala jsem si ji, protože mám ráda balet a kniha je zajímavá.
Knihu bych doporučila kamarádkám Domče a Kristýnce, protože si myslím, že by je zaujala.
Kniha je určena pro děti od šesti let. Četla jsem ji týden.
Názvy kapitol: Nela, Tančící kocour, Vzájemné oťukávání, Pád do řeky, Únos, Záchrana po provazovém žebříku, Všechno dobře dopadlo, Omluva.

Malá baletka: Nela a prokletá korunka

Vydalo nakladatelství Mladá fronta Praha v roce 2019.
Počet stran: 96
Autorka: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Popelka chystá křtiny své dcery Perly a všichni hosté přinášejí dárky pro Perličku. Jeden z nich je však prokletý a tím je korunka. Když si Popelka nasadí korunku na hlavu, začne působit kouzlo a rázem je na všechny zlá. Nela o Popelku začne mít strach, a proto se ji snaží uklidnit. Popelka však nechce naslouchat a ničí vše kolem sebe. V místnosti nastane rozruch a lidé se snaží utéct. Nela společně s Bílým kocourem jdou s prosbou za Zlou vílou, aby kletbu zrušila. Zlá víla ale nechce. Proto se Nela a Bílý kocour vydají zpátky do zámku zachránit Popelku tím, že jí sundají korunku z hlavy a veškeré kouzlo pomine. Kletba byla zlomena a Dobrá víla darovala Perličce do kolébky dlouhý a šťastný život.
Charakteristika postav: Nela je milá a hodná. Bílý kocour je chytrý a spolehlivý. Popelka je starostlivá a pečující matka. Perlička je roztomilá a bezbranná. Zlá víla je zlá a panovačná. Dobrá víla je přející a laskavá.
Zaujalo mě, že Nela a Bílý kocour byli ochotni pomoci Popelce v nesnázích i za cenu toho, že jim hrozí od Zlé víly nebezpečí.
Kniha se mi moc líbila. Vybrala jsem si ji, protože už jsem jeden díl četla.
Knihu bych doporučila kamarádkám Domče, Nikče, Kristýnce a Anetce. Myslím si, že by je opět zaujal jiný příběh.
Kniha je určena pro děti od šesti let. Četla jsem ji týden.
Názvy kapitol: Hodina baletu, Poslední dárek, Problémy v plném proudu, Nečekaná návštěva, Šokující zmizení, Kletba naruby, Bílý kocour, Soustředění.

Malá baletka: Nela a Stříbrný jednorožec

Vydalo nakladatelství Mladá fronta Praha roku 2019.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Nela měla mít generálku před vystoupením na jevišti, vzpomněla si na Bílého kocoura a usmála se. Už se totiž těšila, až bude zase v pohádkové říši. Začala hrát hudba a Nela s radostí vstoupila na jeviště. Ale tančila jinak než ostatní holčičky, protože se nechala unést hudbou a chtěla tančit co nejlépe. Její kamarádka se na ni rozzlobila. Měly tančit stejně. Nely se to dotklo, a proto běžela pro své červené střevíčky. Venku sněžilo. V tom okamžiku Nele začaly zářit červené střevíčky a věděla, že ji v pohádkové říši potřebují. Tentokrát chtěla Zlá víla uvěznit krásného stříbrného jednorožce v kolotoči, kde měla všechna zvířata kromě jeho. Nela s Bílým kocourem si lámali hlavu nad tím, jak ubránit jednorožce před Zlou vílou. K záchraně jednorožce napomohly Sylfidy svým kouzlem, kletba byla rázem zlomena a Nela se vrátila zpět na jeviště. Kamarádce se omluvila a spolu s ostatními holčičkami odtančily krásné vystoupení. V té chvíli cítila, že neexistuje místo, kde by chtěla být raději, samozřejmě až na Zemi kouzel.
Charakteristika: Nela je hodná, ale zároveň tvrdohlavá. Bílý kocour je chytrý a milý. Klaudie je citlivá, myslí na druhé. Stříbrný jednorožec je nádherný, pyšný, ničeho se nebojí. Sylfidy jsou bytosti s křídly, které sváděly lidi na scestí. Zlá víla je chamtivá a namyšlená.
Kniha mě zaujala pěknými ilustracemi a hezkým příběhem. Doporučila bych ji Domče, Nikče, Anetce, Vikče a Kristýnce, protože mají rády hezké příběhy.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji týden. Líbila se mi a vybrala jsem si ji, protože už jsem četla jiné díly.
Názvy kapitol: Tanec na jevišti, Zakletý kolotoč, Ve vysokém pohoří, Kouzelný tanec, Polapen! Zlomení kletby, Omluva.

Zlatá kniha pohádek

Vydalo nakladatelství Egmont v Praze roku 2014.
Počet stran: 320
Autor: Stanislav Kadlec
Ilustrátor: Alena Mrázová
Druh literatury: pohádky
Kniha mě zaujala tím, že pohádky byly legrační a vždycky končily dobře.
Kniha se mi líbila, vybrala jsem si ji, protože jsou v ní hezké pohádky a jsou od Disneyho.
Doporučila bych ji Domče, protože má ráda veselé a legrační pohádky.
Je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji tři týdny.
Názvy kapitol: Na vlásku - královská svatba, Popelka - všechno díky myškám, Ariel - delfíní dobrodružství malé mořské víly, Šípková Růženka - přátelství víl, Sněhurka a kouzlo přátelství, Princezna a žabák - Tiana nevěstou, Mulan - přátelská pomoc, Aladin - Jasmína a zamilovaný tygr, Šípková Růženka a neposedný dráček, Kráska a zvíře - Bella a štěně ze zámku, Kráska a zvíře - sbližování, Na vlásku - Locika, Flynn a kůň Maximus, Popelka nevěstou, Popelka a ztracené myšky, Kráska a zvíře - v ponurém zámku, Ariel - malá mořská víla
Kráska a zvíře - Bella a štěně ze zámku: Jednou se Bella procházela v zámecké zahradě a uslyšela smutné štěkání. Šla se podívat k velké bráně a viděla tam malého a špinavého pejska. Hned ho vzala a utíkala s ním do zámku. Tam ho vykoupala, učesala a dala mu jíst. Štěně začalo pobíhat po zámku ještě s dalším pejskem, který tam bydlel. Všem oživlým věcem se pejsek líbil a chtěly si ho nechat stejně jako Bella. Ale neposedné štěňátko už bylo dávno na zahradě. Po chvíli se ven přihnal Netvor a říkal, že mu někdo vyhrabal jeho drahocenné růže. Netvor si myslel, že to bylo štěně. Bella to chtěla Netvorovi vysvětlit, ale on na to, že štěně v zámku zůstat nemůže. Netvor šel do lesa a Bella si zatím lámala hlavu nad tím, kde štěně zůstane. Pak se ale přihnal Podnožka a měl špinavé tlapky. To on rozryl zahradu! Vtom štěně vyběhlo za Netvorem a s ním i Podnožka. Bella se zhrozila, že oba pejsci zabloudí a tak se je snažila přivolat. Ale nepovedlo se, a tak se Bella a ostatní věci musely vydat za nimi. Už se stmívalo a Bella nesla v ruce Světlonoše, když v křoví něco zapraskalo. Byly to velké oči a Bella a Světlonoš se báli. Náhle uslyšeli zuřivý štěkot a vrčení. Oba pejsci byli obklíčení vlky. Štěně jim to oplácelo a tak zjistili, že chrání Podnožku. Bella rychle postavila Světlonoše na zem, aby zapálila větev. Máchla zapálenou větví po vlcích, ale zakopla o kořen. Štěně vzalo zapálenou větev a běhalo s ní proti vlkům. Vtom se ale přihnal Netvor a vyděsil vlky tak, že utekli. Potom šli domů, protože už byla tma a Bella se ptala, zda si štěně mohou nechat. Netvor si štěně oblíbil a proto řekl, že ano.
Charakteristika: Bella je hodná, chytrá a starostlivá. Netvor je hodný a silný. Štěně je neposedné, zvídavé a hodné. Oživlé věci jsou hodné. Vlci jsou zlí. Podnožka je hodný.

Kvak a Žbluňk jsou kamarádi

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1985.
Počet stran: 134
Autor: Arnold Lobel
Ilustrátor: Milan Grygar
Druh literatury: pohádkové příběhy
Názvy kapitol: Jaro, Příběh, Ztracený knoflík, Koupání, Psaní, Seznam, Zahrádka, Koláčky, Draci a Obři, Sen
Zaujalo mě kamarádství žabáků a jejich dobrodružství. Kniha se mi líbila, vybrala jsem si ji, protože je legrační a baví mě. Doporučila bych ji kamarádkám Domče, Nikče a Kristýnce, protože je o přátelství a dobrodružství.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji týden.
Jaro: Žabák Kvak doběhl po cestě k domečku ropušáka Žbluňka a zaklepal na dveře. Nikdo se mu ale neozval, protože Žbluňk ještě spal. Kvak vešel do domečku a byla tam pěkná tma. Snažil se probudit Žbluňka, ale nepovedlo se. Žbluňk odmítal vylézt z postele a tak ho Kvak vytáhl ven před vchod. Sluníčko Žbluňka oslnilo do očí. Kvak Žbluňkovi vyprávěl o tom, co zažijí v létě, ale Žbluňk šel zpátky do postele. Řekl, ať ho Kvak vzbudí v polovině máje. Kvak tedy přišel v polovině máje a vzbudil Žbluňka. Rozveselili se a Žbluňk vylezl z postele. Potom s Kvakem vyběhli ven, aby se podívali, jak vypadá svět na jaře a mohli spolu zažívat další dobrodružství.
Charakteristika postav: Kvak je hodný a spolehlivý kamarád, Žbluňk je veselý, hodný, ale někdy lenivý.

Evropské pohádky

Vydalo nakladatelství Roossa Praha v roce 2019.
Počet stran: 143
Autor: I. Kostrava, A. Kravec a další
Ilustrace: Andrej Sidorov
Názvy kapitol: Princezna ve spícím lese, Hadí stromek, Chléb, víno a sůl, Pravá nevěsta, Pohádka o vodníkovi, Trollové v Hedalském lese, Pasáček vepřů, Zlatovláska, Kožíšek, Sovička moudrá hlavička, Ileana Kosynzeana
Druh literatury: pohádky
Kniha se mi líbila a vybrala jsem si ji, protože nám ji mamka četla a bavilo mě to. Zaujalo mě, že jsou všechny stránky barevné a je zábavná. Doporučila bych ji Kristýnce, protože by ji pobavila.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji týden.
Hadí stromek: V jedné vesnici žil chlapík jménem Kostakis. Celý den pracoval a když měl volnou chvíli, tak si sedl pod stromek a hrál na flétnu. Jednou, když začal hrát, se před ním objevil malý hádek. Kostakis se bál, že ho uštkne, ale hadík se uklonil a pak jakoby začal tančit. Když píseň skončila, hadík zalezl zpátky. Po něm tam ale zůstaly zlaté mince. Žena se tomu také divila a slíbila, že to nikomu neřekne. Kostakis to zkoušel dál a dál, až uběhl rok a byl bohatý. Při další návštěvě našel Kostakis hada mrtvého a rozhodl se ho zakopat u plotu. Zanedlouho na tom samém místě vyrostl stromek. Nikdo netušil, co je to za stromek. Jediný Kostakis to věděl. Byl to hadí stromek. Lidé se na stromek ptali a jednoho dne tajemství Kostakisova žena prozradila. Kostakis prohrál všechen svůj majetek, a tak ho žena vyhodila z domu. Bloudil světem, když se najednou se před ním objevila stařenka a řekla mu vzácná slova. Poradila mu, aby šel do domu Slunce a tam najde svůj osud. Po její radě stařenka ihned zmizela a Kostakis se vydal na cestu. Když dorazil na místo, spatřil ženu a hned si uvědomil, že je jeho osud. Potom přišlo Slunce a dalo mu radu. Hned ráno, když byl ve vesnici, tak se vsadil. Vyhrál a potom celý život žil v bohatství a byl šťastný.
Charakteristika postav: Kostakis je hodný a poctivý. Jeho žena je zlá a chamtivá. Kupec je zlý, chce být bohatý. Had je hodný. Žena je hodná, milá, poradila ještě se Sluncem Kostakisovi. Slunce je moudré a chytré.

České pohádky

Vydalo nakladatelství JUNIOR, s. r. o. roku 2005 v Říčanech u Prahy.
Autor: Božena Němcová, upravila Alena Peisertová
Ilustrace: Josef Švarc
Počet stran: 112
Druh literatury: pohádky
Knihu jsem četla pět dní. Líbila se mi. Vybrala jsem si ji, protože jsem ji dostala k Vánocům a taky jsem ji četla ve škole. Zaujaly mě některé pohádky, které ještě neznám.
Knihu bych doporučila oběma Lukášům a Kristýnce, protože si myslím, že by je mohly zajímat některé pohádky.
Je určena čtenářům od osmi let.
Názvy kapitol: O princezně se zlatou hvězdou na čele, Princ Bajaja, Pánbůh dej štěstí, lávko!, Čert a Káča, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Chytrá horákyně, Řemeslo má zlaté dno, Dupynožka, Sůl nad zlato, Sedmero krkavců a Valibuk
Valibuk: Jednoho dne se ve vesnici narodil chlapec. Když mu bylo devět let, byl tak silný, že dokázal vytrhávat stromy, hlavně buky, a tak mu rodiče dali jméno Valibuk. Když mu bylo sedmnáct let, vydal se do světa. Cestou poznával různá dobrodružství, až jednoho dne potkal měšťana, který mu řekl, že je pan král smutný, protože se ztratily jeho tři dcery. Valibuk se rozhodl je zachránit. Musel ale porazit draka, který mu stál v cestě. Ještě předtím se spustil dírou do pekla se Skálobijem a Železobijem, kde byly uvězněny princezny. Po urputném souboji draka zabil a kněžny vysvobodil. Skálobij a Železobij ale Valibuka podvedli, když mu přeřezali provaz, princezny odvedli do zámku a sami se vydávali za zachránce. Nejmladší z princezen lež odhalila pomocí prstenu, který Valibukovi darovala za záchranu. Poznala svého zachránce a konala se svatba. Skálobije a Železobije vyhnali ze zámku a Valibuk s kněžnou žili šťastně až do smrti.
Charakteristika postav: Valibuk je hodný, velký a silný. Král je starostlivý a hodný otec. Kněžna je krásná, hodná a milá. Skálobij se Železobijem jsou ze začátku hodní, ale nakonec se z nich stanou zlí a vypočítaví lidé.

Pohádky

Vydalo nakladatelství Pali v Českém Těšíně v roce 2010.
Autor: Iveta Pallaiová
Ilustrace: Veronika Miklasová
Počet stran: 175
Druh literatury: pohádky
Knihu jsem četla sedm dní.
Nejvíc mě zaujalo, jak se Dlouhý natáhl.
Líbila se mi, protože je krásně ilustrovaná a četla jsem ji na dovolené s karavanem.
Knihu bych doporučila Domče a Anetce, protože jsou v ní krásné příběhy a obrázky. Je určena čtenářům od osmi let.
Názvy kapitol: Brémští muzikanti, Princ Bajaja, Sněhurka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska, Císařovy nové šaty, Sůl nad zlato, Popelka, Kocour v botách
Popelka: Kdysi dávno jednomu urozenému pánovi onemocněla žena. Zavolala si k sobě jedinou dceru a řekla jí, že jí bude pomáhat i po své smrti, ať se ničeho nebojí. Potom zavřela oči a zemřela. Na matčin hrob sedávali dva holoubci. Když dívka vyrostla do krásy, rozhodl se otec znovu oženit. Jeho nová žena byla pyšná, zlá a závistivá a její dvě hezké dcery byly stejně zlé jako jejich matka. Dívka jim musela sloužit, starat se o všechnu domácnost a nesměla si ani lehnout do postele. Lehávala tedy u kamen a tak chodila umouněná a špinavá, a proto jí začali říkat Popelka. Jednoho dne jel otec do města na trh a ptal se dcer, co jim má z trhu přivézt. Všechny tři ženy si přály šaty, perly a drahokamy, jen Popelka řekla otci, ať jí ulomí první větvičku, která mu zavadí o klobouk. Když přijel domů vše předal a pro Popelku měl tři oříšky, které si běžela honem schovat na půdu do své truhlice. Zanedlouho pořádal král slavnost a pozval všechny dívky z okolí. Macecha s dcerami se rozhodly jet na ples, ale Popelka nemohla. Vysmály se jí a aby se doma nenudila, daly jí, než se vrátí přebrat mísu popela a čočky. K oknu se najednou slétli holoubci a pomohli Popelce vybírat zrnka čočky. Když bylo hotovo, Popelka vyběhla na půdu a v ruce svírala tři oříšky. Vtom zahoukala sova a Popelce jeden oříšek upadl na zem. Zacinkal a pukl a před Popelkou se rozprostřely zlaté šaty a střevíčky. rychle se převlékla a spěchala na bál. Když vstoupila, spatřil ji princ a nemohl z ní spustit oči. V ten moment už nechtěl tančit s žádnou jinou. Když už musela domů, princ ji vyprovodil, ale Popelka nechtěla, aby princ poznal, kdo ve skutečnosti je a tak mu utekla. Druhý den slavnost pokračovala a Popelka rozlouskla druhý oříšek, kde byly ještě krásnější šaty než předtím. Princ opět tančil s Popelkou. Blížila se půlnoc a princ doprovodil dívku domů, ale ta mu zase zmizela u stejného domu. Třetí den Popelka upustila poslední oříšek na zem a ten skrýval nejkrásnější šaty, které se tak třpytily, až oči přecházely. Když Popelka vstoupila do sálu, všichni úžasem oněměli. Princ s ní protančil celý večer. Když blížila půlnoc, Popelka chtěla rychle zmizet, ale cestou na schodišti se jí vyzul střevíček. Už neměla čas se pro něj vrátit a tak ho tam nechala. Druhý den se rozhodl princ svoji nevěstu hledat. Objížděl všechny domy a zkoušel střevíček každé dívce a ženě v okolí, ale žádné nepadl. Došlo i na její nevlastní sestry, ale pokaždé, když jel princ okolo matčina hrobu, dva holoubci vyzradili, že ani jedna ze sester neni ta pravá nevěsta. Princ se ptal, zda nemají ještě jednu sestru a trval na tom, aby ji přivedli. Když zkoušel Popelce střevíček, který jí rázem padl jako ulitý a pohlédl jí do tváře, okamžitě v ní poznal svoji nevěstu. Princ si Popelku posadil na koně a když projížděli okolo matčina hrobu, holoubci vrkali a Popelka si vzpomněla na matčina slova. Vydala se s princem na zámek a konala se velká svatba. Princ a Popelka spolu žili šťastně až do smrti.
Charakteristika postav: Popelčina maminka byla hezká a hodná. Otec je dobrý a hodný člověk. Popelka je krásná, chytrá, laskavá, pracovitá. Macecha a její sestry jsou zlé a chamtivé. Princ je hezký a zamilovaný.

Říkání o víle Amálce

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2008.
Napsal: Václav Čtvrtek
Ilustroval: Václav Bedřich
Počet stran: 82
Druh literatury: pohádkový příběh
Názvy kapitol: Jak víla Amálka nechala stát myslivce Mušku v lese, Jak potkala beránka Kudrnu, Jak našla kámen Mutáček, Jak seděla v zelené klícce, Jak pomáhala ježčí tlapce, Jak zatančila králi, Jak obrátila potok, Jak si řekla mlynáři o čepici, Jak přetancovala obra Hrompace, Jak se udělala ptáčkem, Jak vyléčila obra a ohniváče, Jak si kutálela s oříšky, Jak odešla spát až do jara
Knihu jsem četla čtyři dny. Líbila se mi, vybrala jsem si ji, protože mám sestřenici, která se jmenuje Amálka. Doporučila bych ji Dominičce, protože jsou v ní hezké příběhy a ilustrace. Zaujalo mě, že byla Amálka veselá a ke všem milá.
Kniha je určena čtenářům od osmi let.
Jak se Amálka udělala ptáčkem: Jednoho dne se Amálka houpala na větvi jako na houpačce. Vtom přiletěl pěnkaváček a povídá Amálce. "Amálko, pěnkavička už měla být dávno doma, ale celý den nepřiletěla." Amálka slíbila pěnkaváčkovi, že pěnkavičku najde. Hledala všude, až rozhrnula roští a uviděla pěnkavičku. Ale pěnkavička nemohla odletět, protože se přilepila. Amálka jí chtěla pomoct, její vlasy se však zachytily taky. Kolem šel ptáčník Sklopeček a Amálka rychle řekla kouzelné slovo a byl z ní ptáček. Ptáčník si všiml dvou ptáčků zachycených v jeho pasti a šel se na ně podívat. Jednoho poznal, ale druhého ne. Uslyšel někoho troubit. Přihnala se královna bez koně a bez vojáků. Vyjela si totiž na lov a všechny ztratila. Podívala se na dva ptáčky a jednoho poznala, ale druhého ne. Poručila ptáčníkovi, aby jí ten druhý zazpíval. Hned druhý den jeli na zámek. Ptáček nezazpíval, protože to byla Amálka a ta neuměla zpívat jako ptáček. Královnu to rozzlobilo, a tak je dala do vězení. Když je vezli na voze, pěnkavička poradila Amálce, ať udělá kouzlo. Ale jeli přes pole a polní kouzlo neuměla. Potom jeli přes les a to už Amálka čarovala. Vysvobodila ptáčníka, sebe i pěnkavičku, proměnila se zpátky a ptáčník ji za to slíbil, že pěnkavičku ani pěnkaváčka už nikdy nechytne.
Charakteristika postav: Ptáčník je hodný, chtěl jen vyzkoumat podivného ptáčka. Pěnkaváček je starostlivý. Pěnkavička je hodná. Královna je přísná. Amálka je hodná, milá a obětavá.

Staré pověsti české

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2017.
Počet stran: 45
Autor: Jana Eislerová
Ilustrace: Antonín Šplíchal
Názvy kapitol: O praotci Čechovi, Krok a jeho dcery, Libuše a Přemysl, Silák Bivoj, Dívčí válka, O Horymírovi, Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka, Svatopluk a jeho synové, O Bruncvíkovi, O králi Ječmínkovi, O Daliborovi z Kozojed, O Karlu IV., Karlův most, Kouzelník Žito, Bílá paní, Staroměstský orloj, Golem, Faustův dům, Blaničtí rytíři, Jak propast Macocha dostala své jméno
Druh literatury: pověsti
Knihu jsem četla dva dny. Líbila se mi. Vybrala jsem si ji, protože jsou to pověsti. Doporučila bych ji Vášovi, protože ho pověsti zajímají.
Zaujaly mě hezké ilustrace.
Kniha je určena čtenářům od osmi let.
Jak propast Macocha dostala své jméno: Byl jednou jeden sedlák, který žil šťastně se svou ženou a se svým synem Martinem. Jednoho dne žena onemocněla a zemřela. Sedlák se rozhodl, že se znovu ožení. Macecha čekala dítě. Když se děťátko narodilo, bylo nemocné. Macecha byla nešťastná z toho, že Martin je zdravý a její synek ne. Proto začala Martina nenávidět. Šla ke kořenářce. Kořenářka byla napůl čarodějnice, a tak maceše řekla, že Martin bere síly jejímu synkovi. Řekla jí, ať se ho co nejdříve zbaví. Maceše se v hlavě zrodil ďábelský plán. Když sedlák odjel na trh, vzala Martina a šli trhat jahody. Martin chtěl, aby se bratříčkovi ulevilo, a tak šel pro ně šel do srázu. Macecha ho držela za ruku a když byl Martin dál, tak ho pustila a ještě do něj strčila. Martin padal dolů do propasti. Vtom se spustila bouře a macecha se lekla svého zlého činu. Spěchala domů za synkem. Když nahlédla do kolébky, spatřila, že je synek mrtvý. Sedlák přijel domů a když slyšel tu nešťastnou zprávu, tak se ptal na Martínka. Macecha mu řekla, že je mrtvý. Sedlák tomu nevěřil, sehnal sousedy a šel Martina hledat. Slyšeli křik a po chvilce Martínka vytáhli nahoru. Macecha popadla mrtvé dítě a sama se vrhla do propasti.
Charakteristika postav: Sedlák je hodný. Martin je hodný a obětavý. Macecha je zlá. Synek je nemocný. Sedlákova žena je hodná a milá.

Malá baletka: Rosa a kouzelný sen

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2017.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Rosa Maitlandová se zrovna chystá na konkurz do Královské baletní školy. Vedle ní stojí její nejlepší kamarádka Olívie a obě jsou nervózní. Pořád tomu nemůžou uvěřit. Když se v šatně převlékly, šly do studia. Dopředu vystoupila paní v černém triku a Rose už blesklo hlavou, že je to ředitelka školy. Rozdělila holčičky do dvou skupin. Rosina skupina měla tančit první. Když holčičky začaly, tak se Rosa soustředila hlavně na to, jak má tančit. Tolik ji to bavilo, že zapomněla, že ji sleduje šest porotců. Po hodině baletu se holčičky odebraly zpátky do šaten a daly si svačinu. Potom šla s ostatními do třídy, kde o sobě měly něco napsat. Po prohlídce u lékaře je čekal pohovor s ředitelkou školy. Olívie šla jako první. Když Rosa čekala v čekárně, uviděla Ninu jak jde k ní. Rosa toužila vidět krásné pokoje, ale vnitřní hlas ji říkal Nedělej to! Přesto ale šla s Ninou nahoru. V tu chvíli se ji na schodišti Nina ztratila, a Rosa ji začala zděšeně hledat. Vtom se jí zatřpytily střevíčky. Rosu obklopila mlha a odnesla ji do Země kouzel. Ocitla se v lese a vzpomněla si na vílu Majoránku. Myslela si, že na ní bude čekat. V tu chvíli tudy jel kočár s krásnou dámou. Nabídla Rose, že může jet k ní na zámek a na Majoránku počká tam. Rosa se bála, ale nakonec do kočáru nastoupila. Vtom usnula. Probudila se na zámku paní Štěstěny, ale střevíčky u postele neviděla. Rosa se vydala na průzkum zámku. Když vyšla nahoru, spatřila nápis SEVERNÍ VĚŽ. Lákalo jí to a tak se tam koukla. Viděla tam svoje baletní střevíčky a chtěla si zatančit. Tančila až do západu slunce. Vtom se pod ní začala propadat zem a tak rychle běžela pryč. Zboural se celý zámek a před ním se objevila Zlá víla. Řekla Rose, že ona byla převlečena za Štěstěnu a tím překazila Rosin příchod na korunovaci. Rose bylo strašně, věděla, že když se na korunovaci neobjeví a nezatančí na paloučku při západu slunce, král Tristan a královna Isabella nebudou vládnout dalších deset let. Zlá víla zavřela Rosu do vězení a odjela na zámek.
Charakteristika postav: Rosa je hodná, milá a talentovaná. Olívie je hodná, spolehlivá kamarádka. Majoránka je milá a hodná. Zlá víla je zlá, chamtivá a namyšlená. Soukálek je hodný a milý. Král Tristan je hodný, moudrý. Královna Isabella je hodná, starostlivá. Nina je nevrlá a zlomyslná.
Knihu jsem četla dva dny, doporučila bych ji Anežce, protože by se jí mohla líbit.
Knížka se mi líbila, zaujala mě napínavým příběhem.
Názvy kapitol: Den konkurzu, Štěstěna, Severní věž, Ve věži, Soukavý tanec, Slunce už zapadá, Dopis
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let.

Malá baletka: Ela a dobrá víla

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2014.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Ela přijde na hodinu baletu, jde se převléknout do šatny a uvidí tam sedět holčičku s blonďatými vlasy. Vzpomene si, že je to nová holka Rosa. Hned ji pozdraví a začne se s ní bavit. Rosa se však stydí a neodpovídá. Ela ji pochválí, že umí hezky tancovat. Rosa ji odpoví, že si všimla u Ely, že jí nejde jeden baletní krok. Ely se to dotkne a naštve se. Uvidí madam Za Zu a pozdraví ji. Madam Za Za jí řekne, že si každý zaslouží druhou šanci. Potom odejde s Rosou do tanečního sálu. Vtom začnou Ele brnět nohy. Baletní špičky ji přenesou do země kouzel, kde se ocitne v lese plném trní. Zděšeně hledá cestu ven. Vtom se před ní objeví Šeříková víla a kouzlem před Elou vyčaruje včerejší den, který se stal, když princezna Aurelia slavila své osmnácté narozeniny. Píchla se o vřeteno a usnula. Ela to moc dobře pochopila, souhlasila s tím, že Šeříkové víle pomůže. Kouzlem se objevily před hradem Myšího krále a začaly ho zkoumat. Nikdo ho nehlídal, tak vstoupily. Po chvilce slyšely volání o pomoc. Viděly Myšího krále zavřeného ve věži. Myší král jim slíbil, že když ho vysvobodí, že jim pomůže. Ony souhlasily a šly mu pomoct. Potom jim Myší král poradil. Kouzlem se opět přesunuli ke hradu Zlé víly. Sebrali jí hůlku, a zavřeli do stáje. Vzali s sebou prince Florimunda a běželi do paláce. Princ se prosekal roštím a šel za princeznou. Probudil princeznu a s ní i celé království. Koná se svatba, ale vtom začnou Ele zářit špičky a musí odejít. Všichni jí poděkují a rozloučí se. Když přiletí zpátky, stojí před tanečním sálem a pozoruje Rosu. Obě holčičky se omluví a usmíří se. Stanou se z nich kamarádky a společně si pomáhají. Před začátkem hodiny si spolu zatančí a usmějí se na sebe. Madam Za Za je na Elu pyšná.
Charakteristika postav: Ela je milá, kamarádská a hodná. Šeříková víla je hodná, milá a starostlivá. Myší král je zlomyslný a pyšný. Zlá víla je chamtivá a zlá. Král Tristan je hodný. Královna Isabella je hodná, milá a starostlivá. Švestková víla je hodná a milá. Princ Florimund je hodný, milý. Princezna Aurelia je hodná, milá a starostlivá. Rosa je hodná a stydlivá.
Knihu jsem četla jeden den, doporučila bych ji Elišce, protože by se jí líbily ilustrace.
Knížka se mi líbila, zaujala mě hezkými ilustracemi.
Názvy kapitol: Nová holka, Všude samé trny, Zajatec ve věži, Hrad Zlé víly, Zachráněni, Zpátky v paláci, Rosa
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let.

Malá baletka: Rosa a Pták Ohnivák

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2015.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Tentokrát sedí Rosa v divadle a sleduje jak spolu tančí princ a Popelka. Cestou z divadla potkají bývalého přítele Rosiny maminky a ten jim nabídne lístky na jejich další balet, který se jmenuje Pták Ohnivák. Maminka ale lístky odmítne a Rosa s Olívií se jí to snaží rozmluvit. Když jde Rosa spát, zatřpytí se jí střevíčky a ocitne se v zemi kouzel. ZRADA! Neslyší ani zpěv ptáků, ani hudbu. Všichni zapomněli tančit, protože Zlá víla uvěznila Ptáka Ohniváka a s ním všechny ptáky. Na vysoké borovici je klec s Ptákem Ohnivákem a Rosa se k němu snaží vyšplhat. Nakonec k ní přiletí ptáček Modráček, kterého cestou zachránila z pasti. Rosa mu poradí, ať Ptáku Ohnivákovi vytrhne pírko. Modráček ho podá Rose a Rosa sleze dolů. Pak tam s pírkem zatančí a rázem se zlomí klec s Ptákem Ohnivákem. Vtom tam přiběhne Zlá víla a začne na Rosu křičet. Na Zlou vílu spadne klec a je uvězněna. Pták Ohnivák a všichni ptáci jsou volní a v zemi kouzel je zase hudba. Rosa si po příchodu promluví s maminkou a maminka lístky svolí. O dva měsíce později sedí Rosa, Olívie, maminka a Michael v divadle a sledují představení Ptáka Ohniváka.
Charakteristika postav: Rosa je milá a odvážná. Olívie je hodná a spolehlivá. Maminka je hodná a milá. Michael je hodný, milý a spravedlivý.
Kniha se mi líbila, zaujala mě hezkým příběhem. Doporučila bych ji Kristýnce, protože se hezky čte. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji jeden den.
Názvy kapitol: V divadle, Znovu v zemi kouzel, Plán Zlé víly, Pasti v lese, Na pasece, Zachráněn, Pero ptáka Ohniváka, Druhá šance.

Děti z Bullerbynu

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2014.
Počet stran: 216
Autor: Astrid Lindgrenová
Ilustrace: Helena Zmatlíková
Druh literatury: příběh
Moje nejkrásnější narozeniny: Lisa ten den měla narozeniny. Bylo ji sedm let. Ráno ještě ležela v posteli a dělala jakože spí. Přitom nespala a snažila se vzbudit její bratry tím, že se schválně převracela v posteli, která vrzala. Vtom uslyšela, jak jde někdo po schodech. Otevřely se dveře a do pokoje vstoupili rodiče se snídaní a moučníkem. Popřáli jí a pak jí zavázali oči šátkem, aby neviděla, kam jde. Došli do pokoje, který nikdy neviděla. Byl předělaný na krásný dívčí pokoj. Hned se v něm zabydlela a s úžasem si ho prohlížela. Odpoledne pozvala na oslavu Brittu, Annu a kluky z vesnice. Britta s Annou byly její nejlepší kamarádky. Večer je napadlo, že by si mohly posílat dopisy. Natáhly dlouhý provázek z okna do okna a spustily po něm krabici s dopisy. Dlouho do noci si je posílaly a Lisa mamince slíbila, že si bude v pokoji uklízet.
Charakteristika postav: Lisa je hodná, milá a chytrá. Maminka je přísná, ale i hodná. Tatínek je spravedlivý a hodný. Britta je milá a hodná. Anna je legrační. Olle je hodný a milý. Lasse a Bosse jsou neposední bratři Lisy.
Kniha se mi líbila, zaujala mě hezkými příběhy. Doporučila bych ji Kristýnce, Honzovi a Lukynovi, protože je hezky napsaná a jsou v ní hezké obrázky.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji tři dny.
Názvy kapitol: Kolik je nás dětí v Bullerbynu, S bratry je jenom trápení, Moje nejkrásnější narozeniny, Co se ještě stalo na mé narozeniny, Když nám skončila škola, Jednotíme řepu a dostaneme koťátka, Jak Olle dostal psa, Je prima mít vlastní zvíře, ale dědeček je taky dobrý, Kluci nedokážou mít nějaké tajemství a další.

Malá baletka: Rosa a labutí princezna

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2015.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrace: Katie Mayová
Druh literatury: pohádkový příběh
Rosa příjde po prázdninách do baletní školy. Dohodnou se s Olivií, že na ni Rosa počká v šatně. Rosa dorazí dřív, aby se rozcvičila a ztratí pojem o času. Když vejde do šatny, uvidí Olivii s Ájou a Rebekou. Olivie jí vysvětlí, že ji už provedly celou baletní školou a Rosa začne žárlit. Pak je paní učitelka pozve do baletního sálu. Když hodina skončí, Rosa se chce Olivii omluvit, ale Olivie je pryč. Začne se cítit hrozně. Baletní střevíčky ji odnesou do Země kouzel, kde řeší další problém. Snaží se zachránit princeznu, kterou Myší král zaklel v labuť. Vojáci Myšího krále ji chytnou a zavřou do vězení. Rosa se však zázrakem dostane ven. Víla Majoránka ji začaruje do podoby princezny, aby odlákala pozornost a princezna s Majoránkou mohly utéct. Plán se vydaří a princezna je zachráněna. Když se Rosa vrátí, uvidí, že se Olivie vrací pro svetr. Rosa se Olivii omluví a stanou se z nich zase kamarádky.
Charakteristika postav: Rosa je zbrklá ale hodná. Olivie je milá a chytrá. Princezna je hezká, milá a hodná. Majoránka je hodná a milá. Myší král je zlý. Ája s Rebekou jsou starostlivé. Paní učitelka je přísná ale hodná.
Kniha je zajímavá hezkým dějem. Zaujalo mě, jak je pěkně napsaná.
Kniha se mi líbila, četla jsem ji, protože mi jí přinesl Ježíšek. Doporučila bych ji Anežce Chrbolkové, která je odvážná jako Rosa. Je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji den.
Názvy kapitol: Rosa, Kouzlo!, Labutí princezna, V zajetí!, Rosin plán, Útěk!, Znovu kamarádky
Ilustrace v knize jsou černobílé.

Malá baletka: Rosa a měsíční kámen

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2016.
Počet stran: 96
Autorka: Darcey Bussellová
Ilustrátor: Katie Mayová
Druh literatury: fantasy příběh
Rosa se právě chystá složit zkoušku baletu. Nezapamatuje si kroky a splete to. Přímo uprostřed zkoušky jí baletní střevíčky přenesou do Země kouzel, kde řeší problém. Nějaký zloděj ukradl králi Tristanovi měsíční kámen. Všechny balety se pomíchaly. Rosa ví, že když kámen nenajde, v Zemi kouzel bude všechno pomíchané. Majoránka jí kouzlem ukázala toho zloděje v černém plášti, Rosa si ale všimla, že pod pláštěm kouká ocas. Nemohl to být nikdo jiný než Myší král. Vydaly se tedy s Majoránkou ke hradu Myšího krále. Myší král jim vše řekl a přiznal se, že mu měsíční kámen upadl a rozbil se. Všechny kousíčky našel, ale jeden mu chyběl. Rosu napadlo, že by poslední kousíček mohla ukrást straka. Vylezla na strom a v hnízdě uviděla poslední kousek kamene. Slezla dolů a lepidlem od Myšího krále přilepila kousíček kamene. Čekala, že se vše dá do pořádku, ale nic se nedělo. Majoránka si nakonec vzpomněla na to, že kámen musí spravit První víla, která kámen králi darovala. Začala tančit, aby přivolala postavy z baletů. Když všechny postavy stály okolo nich, řekla jim, aby zatančily úplně to samé, jako Majoránka. Vtom se před nimi objevila víla ve zlatých šatech. Rosa jí podala kámen a víla ho spravila. Všechno bylo zase v pořádku. Když se Rosa vrátí, ocitne se uprostřed studia. Teď se snaží co nejvíce, aby zkoušku složila. O dva týdny později si Rosa s Olivií prohlíží nástěnku. Uvidí tam jejich jména, u kterých se píše, že prošly a složily zkoušku na výbornou.
Charakteristika postav: Rosa je statečná a nikdy se nevzdává. Olivie je hodná kamarádka Rosy. Majoránka je starostlivá. Myší král je zlý. První víla je hodná a milá.
Zaujalo mě, že Rosa pomohla Zemi kouzel i přesto, že mohla přijít o život.
Kniha se mi moc líbila. Doporučila bych jí všem holkám ze třídy, protože by je určitě zaujala.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji jeden den.
Názvy kapitol: Zkouška, Znovu v Zemi kouzel!, Kouzelný měsíční kamen, Zloděj, Ukradené věci!, První víla, Nic není nemožné.

Malá baletka: Rosa a zvláštní cena

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2017.
Počet stran: 96
Autorka: Darcey Bussellová
Ilustrátor: Katie Mayová
Druh literatury: fantasy příběh
Rosa s Olivií právě dotančily na jevišti. Po vystoupení šly za madam Za Zou a ta je pochválila. Každá na památku dostala sponku. Když se rozcházely, Rosa si všimla, že si její maminka povídá s cizí paní. Šla jí pozdravit a po chvilce se dozvěděla, že dostala přihlášku na konkurz, kde bude i Olivie. Paní jí řekla, že přijetí na školu by znamenalo odejít do Londýna a bydlet na internátě. Rosa ale nechtěla, aby maminka zůstala doma sama, a tak raději paní řekla, že si to rozmyslí. Doma si maminka chtěla promluvit s Rosou, protože jí Rosa přišla smutná. Rosa jí ale řekla, že je v pohodě a že na ten konkurz nechce. Odešla do svého pokoje. Mezitím si Rosa volala s Olivií a řekla jí, že na ten konkurz nepůjde. Olivie se jí udiveně zeptala, proč. Rosa jí odpověděla, že na konkurz nechce. V duchu ale Rosa na konkurz chtěla. Když si obula baletní střevíčky, začaly zářit a přenesly jí do Země kouzel. Tentokrát se ocitla někde, kde ještě nebyla. Stála na útesu a pozorovala vlny. Vtom se před ní objevila víla Majoránka. Objaly se a Majoránka se jí svěřila s problémem. Král Tristan se totiž pohádal se svým bratrancem Neptunem a od té doby jsou v Zemi kouzel pořád bouřky. Někdo ukradl králi Neptunovi jeho žezlo a on si myslí, že to byl Tristan. Majoránka však Rose řekla, že by to král Tristan nikdy neudělal. V tu chvíli začalo pršet, a tak Majoránka s Rosou běžely do nejbližší jeskyně. Majoránka upozornila Rosu, aby byla zticha, protože je můžou slyšet jeskynní skřítci a ti by je vyhnali. Když se ohřály, Rosa slyšela, jakoby někdo zpíval. Vtom uviděla jeskynního skřítka a zakřičela na něj, ať přijde. V té písni totiž zpíval o tom, že ukradl královo žezlo. Skřítek si všiml Rosiny sponky a chtěl ji. Rosa mu jí dala pod jednou podmínkou, že jim řekne, kam žezlo schoval. Skřítek na to kývl a řekl jim, že žezlo je schované ve Velké zelené jeskyni a Rosa si myslela, že má vyhráno. Skřítek ale zpíval dál. Zpíval o tom, že k Velké zelené jeskyni se jen tak nedostanou, protože se utopí. Majoránce došlo, že jeskyně je pod vodou. Ani jedna z nich neuměla dýchat pod vodou a proto Majoránku napadlo, že když zatančí stejně jako nymfy, promění se v ně. Když začaly tančit, z obou se rázem stávaly nymfy. Když se proměnily úplně, obě skočily do moře. Vtom uslyšely nějaký smích. Spadly na ně mořské řasy a zdálo se jim to divné. Za kamenem totiž plavala nymfa s blonďatými vlasy a škádlila je. Rosa se jí chtěla zeptat na cestu, ale nymfa zmizela pryč. Najednou uviděly, jak se nymfa zasekla mezi skálami a za ní plula obří jedovatá medúza. Volala o pomoc a tak rychle Majoránka s Rosou připlavaly. Když jí zachránily, nymfa se jim představila, poděkovala a omluvila se jim. Rosa se zeptala na cestu a tak jim nymfa Alina pomohla cestu najít. Během cesty pod vodou Rose a Majoránce docházel dech. Najednou narazily na velkou skálu a Rosa se jí vydala prozkoumat. Uviděla tam královo žezlo, popadla ho, vzala Majoránku za ruku a plavala nahoru. Když se vynořily, Majoránka použila svoje kouzlo a přemístila je na břeh. Vtom se z vln vynořil král Neptun a uviděl, jak Rosa drží jeho žezlo. Začal na ni křičet, že ho ukradla ona, protože mu to pověděl zlý skřítek Zlobín. Rosa se začala bránit, ale král Neptun na ni ukázal trojzubcem. Začala rychle tančit jako nymfa, aby krále uklidnila. Když se král uklidnil, Majoránka s Alinou mu řekly, že žezlo neukradla Rosa, ale skřítek Zlobín. Rosa žezlo podala králi a ten se jí omluvil. Skřítka Zlobína potrestal a se svým bratrancem Tristanem se usmířil a omluvil se mu. Na oplátku daroval Rose a Majoránce lasturu. V tu chvíli začaly střevíčky zářit, a proto se Rosa musela rozloučit. Alině darovala sponku, co upadla ze skřítka. Král Neptun pak ještě Zemi kouzel vyčaroval nejkrásnější den, jakou kdy Země zažila. Když se rosa vrátila domů, promluvila si s maminkou o konkurzu a přijala ho, protože si uvědomila, že ona i její maminka by si to moc přály.
Charakteristika postav: Rosa je hodná, milá a statečná. Majoránka je milá a starostlivá. Alina je nezbedná, ale má dobré srdce. Maminka je starostlivá. Král Neptun je neústupný. Král Tristan je tvrdohlavý. Olivie je kamarádská a spolehlivá. Skřítek Zlobín je zlý a chamtivý.
Zaujalo mě, jak byly Rosa s Majoránkou odvážné.
Kniha se mi moc líbila. Doporučila bych jí Agátě, protože by ji čtení bavilo.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji jeden den.
Názvy kapitol: Splněný sen, Jiskřící střevíčky!, Písnička v jeskyni, Baletní kouzlo!, Hra na schovávanou, Velká zelená jeskyně, Neptunova pomsta, Návrat domů.

Byla jednou koťata

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2016.
Počet stran: 54
Autor: Ljuba Štíplová
Ilustrátor: Josef Váňa
Druh literatury: pohádkové příběhy
Jak se jim Šulístek okoukal: Jednoho teplého dne seděl Šulístek na trávě a pozoroval mraky. Ani z jednoho nezapršelo a Šulístek dostal žízeň. Nezbylo mu nic jiného, než nastavit mističku a čekat, jestli spadne alespoň pár kapiček. Moc toho nebylo - jedna kapka, druhá, třetí a konec. Víc toho mráček nevyždímal. Ale Šulístek byl skromný. Napil se a zalezl do boudičky, kde byl stín. Macourek a Canfourek se měli o dost líp. Jejich strýc Mour totiž zaléval květiny až po západu slunce, a tak bylo dost času napít se a umýt. Canfourek si vzpomněl, jestli má Šulístek vodu. Macourek mu na to řekl, ať se nestará, že mu možná někdo vodu dá. Už je nebavilo chovat myš, chtěli radši křečka. Ale kde ho vzít? Macourek předevčírem jednoho potkal, a ví, kde má noru. Vydali se tedy s Canfourkem a konví hledat noru. Když ji uviděli, hned do ní nalili vodu, aby křečka vyplavili. Zkoušeli to čtyřikrát, a když to zkusili popáté, křeček už se neudržel a vyprskl smíchy. Macourek po něm skočil a připlácnul ho slamákem. Ale nechytil. Křeček do slamáku proukousl díru a utekl. Vydali se tedy k rybníku chytat ryby do akvárka. Půjčili si strýcův prut, protože strýc usnul. Zatáhli a vytáhli macka. Přistál strýcovi přímo na hlavě. Vtom se strýc probudil a rozhlížel se kolem. Než se ale rozkoukal, byli oba pryč. Macourek ze zlosti popadl padavče a mrsknul s ním přímo do stromu. Z hnízda, do kterého se trefil, vyletěly vosy. Začaly je honit. Všiml si jich Šulístek a řekl jim, ať se schovají s ním v jeho boudě. Když vosy přeletěly, vylezli zmačkaní z boudy a poděkovali Šulístkovi. Donesli mu vodu a slíbili, že už se o něj budou vždycky starat.
Charakteristika postav: Macourek je škodolibý. Canfourek je nezbedný. Šulístek je milý a laskavý, schoval je u něho v boudě. Strýc Mour je starostlivý.
Kniha se mi moc líbila. Doporučila bych ji Lukynovi, protože by se pobavil.
Kniha je určena pro čtenáře od osmi let. Četla jsem ji jeden den.
Vybrala jsem si ji, protože už nemám co číst. Zaujaly mě hezké obrázky.
Názvy kapitol: Jak začarovali zub, Jak prodali krk a uši, Jak počmárali domeček, Jak šli na kočičí koření, Jak je přešla legrace, Jak se jim Šulístek okoukal.

Sedmikráska - německé pohádky

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1984.
Počet stran: 386
Autor: Eduard Petiška
Ilustrátor: Jiří Trnka
Druh literatury: pohádky
Paní Holle: Žila byla jedna vdova a ta měla dvě dcery. Línou Markétku a pilnou Aničku. Markétku milovala víc, protože byla její vlastní. Aničku nesnášela. Anička musela od rána do večera pracovat a ani chvilku si nemohla odpočinout. Když byla se vším hotova, macecha ji poslala ke studni, aby předla. Jednou když Anička předla, měla ruce i vřeténko krvavé, a tak se nahnula ke studni, aby se omyla. Vřeténko jí vyklouzlo z ruky a spadlo do studny. S pláčem to běžela říct maceše. Ta na ni začala křičet, až ze vzteku nemohla pomalu ani dýchat. Macecha Aničce přikázala, aby ho okamžitě přinesla, i kdyby měla do studny skočit. Vyhnala ji ven z domu. Aničce nezbývalo nic jiného, než do studny vlézt. Zavřela oči a skočila. Když je otevřela, ležela na krásné rozkvetlé louce. Rozhlédla se kolem, ale nikoho neviděla. Šla dál, až potkala pec plnou chleba. Chléb ji prosil lidským hlasem, aby ho vytáhla, nebo se spálí. Anička ho vytáhla a šla dál. Uviděla jabloň plnou jablek, která je už nemohla unést. Prosila Aničku, jestli by jí jablka otrhala. Anička jablka otrhala. Šla dál. Zanedlouho došla k domku, ze kterého se dívala stařenka. Stařenka jí nabídla, že by u ní mohla pracovat. Anička souhlasila, věděla, že se teď domů vrátit nemůže. Anička měla každé ráno natřásat peřiny, aby na zemi sněžilo. Po době se jí ale začalo stýskat po domově. Paní Holle si toho všimla a ptala se Aničky, co se děje. Ta jí odpověděla, že se jí stýská a že by se chtěla vrátit. Paní Holle jí ukázala cestu a slíbila jí odměnu. Vrátila jí vřeteno, rozloučila se s ní a řekla jí, aby prošla bránou. Anička to udělala. Najednou byla celá posypaná zlatem. Pak se vrata zavřela a Anička se ocitla zpátky na zemi. Markétka jí to záviděla, a tak línou Markétku macecha poslala s vřetenem, aby si poškrábala ruce od trní. Markétka udělala to samé jako Anička. Když ji ale prosil chléb, otočila se a ještě byla hubatá. Přišla k jabloni a udělala to samé. Když vstopupila do služby u Paní Holle, první den se snažila. Poslední dny ale začala být líná. Paní Holle ji poslala pod bránu. Vtom se na Markétku vylila smůla. S pláčem se vracela domů. Smůla se držela líné Markétky tak pevně, že se jí už nikdy nezbavila.
Charakteristika postav: Macecha je zlá. Markétka je líná a závistivá. Anička je hodná a pilná. Paní Holle je chytrá.
Kniha se mi líbila. Doporučila bych ji Kubovi, protože rád čte dlouhé knížky.
Je určena pro čtenáře od devíti let. Četla jsem ji týden.
Vybrala jsem si ji, protože mě zajímaly pohádky z Německa. Zaujaly mě neobvyklé pohádky.
Názvy kapitol: Brémští muzikanti, Kohoutek a slepička, O myši, datlovi a klobáse, Sedmikráska, O stromečku, který hrál a zpíval, Husopaska, Pidivousek, O dvou rybářích, O zelené huse a další.

Malá baletka - Ela a maškarní ples

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 2013.
Počet stran: 96
Autor: Darcey Bussellová
Ilustrátor: Katie Mayová
Druh literatury: příběh
Ela se chystá na vystoupení, kde má tančit hlavní roli Modrého ptáka. Cestou do šatny jde Ela po schodech, když ji vtom divoká Nina strčí a Ela spadne. Pokouší se vstát, ale nejde to. Když přijde madam Za-Za, Nina zbledne a začne se bát, že to na ni Ela řekne. Ela však poví madam Za-Ze, že uklouzla sama. Nina si oddychne. Po návštěvě lékaře se Ela bojí, že nebude moci tančit na vystoupení. Zbývá jen týden. Leží doma na pohovce, když uslyší zvonek. Je to Nina! Vtom jí začnou zářit baletní špičky. Nazuje si je a ocitne se v Zemi kouzel. Tam pomáhá princezně Aurelii společně se Švestkovou vílou přeměnit zpět zvířata na lidi. Aurelie totiž chtěla rodičům přichystat maškarní ples, ale zvrtlo se to. Potřebují lektvar, který je přemění zpátky. Ten ale vlastní Myší král. Vydají se tedy do hradu Myšího krále. Postaví si vor a snaží se přeplout černé jezero. Vor se začne točit a obě mají co dělat, aby se udržely. Ocitnou se na břehu a spatří labutě, vtom je však uvidí stráže. Labutě je na chvíli zdrží a začnou je klobat. Ela se Švestkovou vílou běží rychle pro lektvar. Když se vrátí, rychle naskočí na labutě a ty je přenesou k zámku princezny Aurelie. Už vidí přijíždějící kočar krále a královny. Na zámku všechny lidi přemění a užijí si společný maškarní ples. Doma se Nina omluví Ele ze závisti o její hlavní roli a předá jí porcelánovou baletku. Když si Ela stoupne na špičky, necítí bolest. Usmíří se a jsou z nich kamarádky. Za týden už tancují na jevišti.
Charakteristika postav: Ela je hodná, milá a laskavá. Myší král je zlý. Princezna Aurelie je starostlivá. Švestková víla je chytrá. Nina je trochu škodolibá a závistivá.
Kniha se mi líbila, četla jsem ji jeden den.
Zaujaly mě pěkné obrázky. Doporučila bych ji Anežce, protože mi připomíná Elu.
Je určena čtenářům od osmi let. Četla jsem ji, protože se mi před vystoupením stalo něco podobného jako Ele.
Názvy kapitol: Generální zkouška, Nečekaná návštěva, Pomsta Myšího krále, Začarované jezero, V pasti!, Záchrana, Maškarní ples, Vystoupení.