Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
Agáta

Agáta Součková

Záhada prázdné zvonice

Záhada prázdné zvoniceVydalo nakladatelství Albatros Praha roku 2015.
Počet stran: 47
Ilustrovala: Sylva Francová
Autorka: Zuzana Pomykalová
Druh literatury: pohádka
Bylo to obyčejné ráno, a nic nenasvědčovalo tomu, že se stane něco neobvyklého. Matyáš a děda Buřinka šli jako vždy po cestě, která se na konci rozdvojovala. Matyáš a děda Buřinka se rozdělili a šli, děda Buřinka šel 347 schodů ke staré zvonici. A než děda došel ke staré zvonici, Matyáš byl ve škole. Uvnitř školy zvoní, až z ní bolí hlava, takže pan ředitel Pírko řekl: škola se uzavírá než se ten zvon nespraví. Tak šli žáci domů. A za tu chvilku se děda vyšlapal ze schodů a šel ke staré zvonici. Když do ní vešel, zjistil, že zvoní jen do zvířeného prachu. A pak běžel zpátky dolů a vše řekl Matyášovi. Šli spolu domů. Doma hráli karty, chodili na hřiště. Karty je přestaly bavit, děda Buřinka šel na WC. A v tu chvíli se objevil školník Závada. S dědou Buřinkou šli hledat zvonařství a tam se zeptali, jestli by neměli nové zvony. Jeden koupili a dovezli ho domů do zvonice. A pokud nezrezivěl, je tam dodnes.
Vystupovali: Žák Matyáš, Děda Buřinka, Školník Závada.
Knihu jsem četla dva a půl týdne.
Kniha je pro čtenáře od devíti let.
Knihu bych doporučila Adamovi, protože je legrační stejně jako knížka. Líbily se mi ilustrace, protože jsou legrační.
Charakteristika jednajících postav: Matyáš je hodný. Děda Buřinka je starostlivý. Pan Závada je rozrušený.

Káťa - Líbezná kovbojská princezna

Káťa - Líbezná kovbojská princeznaVydalo nakladatelství Albatros média v Brně roku 2016.
Počet stran: 103
Autor: Marci Peschkeová
Ilustrátor: Tueday Mourningová
Druh literatury: příběh
Názvy kapitol: Jarní přehlídka, Sen o rodeu, Provaz: Jízda na býkovi, Poník jménem Hvězdička, Budu poslouchat, Stella se vyzná, Malá závodnice, Už jen týden, Malá kovbojka, Královna rodea
Kapitoly jsem přečetla všechny, ale budu vyprávět první příběh. V sobotu ráno stojíme na hlavní třídě s mamkou taťkou a bráchou Tomem a psem Šeredou. Nebe je modré jako miminkovské dupačky a lehký vánek. A slunce svítí. Jojo jaro už je tady. Dneska je jarní přehlídka. Jednou za rok se koná přehlídka. A dva týdny nato se koná rodeo z divokého západu. Vidím špičky praporů, které nesou tři jezdci úplně v čele. Prapor může nést jen někdo důležitý. Na kozlíku sedí strýček Ben. Strýček Ben je světoznámý polní kuchař. Dál vidím krávy připrav se Šeredo hulákám. Už jedou honáčtí psi. Některé krávy jsou černé jiné bílé, jiné strakaté. Honáčtí psi běhají ze strany na stranu. Za krávami jdou rodeoví klauni. Přehlídku uzavírají jezdci na koních. Babička a děda jedou na koních a zamávají mi. A pak jedeme domů.
Vystupovali: strýček Ben, Tom, pes Šereda, mamka, taťka.
Charakteristika postav: Strýček Ben je hodný. Tom je vytahovačný. Mamka je hodná. Taťka je hodný. Babička je hodná. Děda je hodný.
Kniha se mi líbila, protože mám ráda koně.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbila. Doporučila bych ji těm, co mají rádi koně, hlavně Anežce.
Kniha je pro čtenáře od šesti let.
Knihu jsem četla jeden měsíc.
Ilustrace v knize jsou černé a růžové.

Co dělá vítr, když nefouká

Co dělá vítr, když nefoukáVydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2015.
Počet stran: 61
Autor: Alena Vostrá
Ilustrátor: Helena Zmatlíková
Druh literatury: pohádka
Úryvek z knihy: První, co prababička řekla, když mě uviděla ve dveřích, bylo: pro pět ran do hlavy! Asi jsem Vám zapomněla říct,že jsem na prázdninách u prababičky. Když prababička řekla pro pět ran do hlavy, tak spráskla ruce, až se zaprášilo, protože jak zrovna pekla, tak je měla od mouky. A ještě jsem vám zapomněla říct, že se jmenuji Míša. A ještě sem vám zapomněla říct, že mě mamka ustřihla copánky, protože prababička neumí česat. Jenže mně ustřihla jeden víc a jeden míň, takže to pak musel taťka zarovnat, a jak to pořád nemohl trefit, tak se do toho přimíchala babička, jenže té se třásla ruka, a tak je děda všechny odehnal, jenže ten pak po chvíli stříhání už jen kroutil hlavou a říkal, že ho k tomu stříhání měli poslat prvního.
Kdo vystupoval: Míša, prababička, děda, babička, mamka, taťka.
Charakteristika postav: Míša je neposedná a někdy i zlobivá. Prababička je starostlivá a hodná. Děda ví, co má udělat lépe. Babička je roztřesená. Mamka je milá a má blonďaté vlasy. Taťka je rozkazovačný.
Kniha je zajímavá tím, že se tam odehrává celý přííběh o tom jak se Míša snaží dozvědět, co dělá vítr když nefouká. Ostatním ji doporučuji, protože by se jim mohly líbit srandovní ilustrace.
Kniha se mi líbila hlavně Míšiny příhody. Knize dávám 10 bodů za dobré čtení.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem chtěla vědět, co dělá vítr když nefouká. Doporučila bych ji Štěpánovi, protože je někdy legrační jako Míša a neposedný.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla dva týdny a tři dny.
Názvy kapitol: Ježek s mezerou, Zastav! Kopeček!, Opakuj to, Schnu a přemýšlím, Leda ten vítr, Všechno lítá, Konečně mám rozum.
Ilustrace jsou barevné.
Byla jedna holčička jménem Míša a ta jela na prázdniny k prabičce. Prabička spráskla ruce, až se zaprášilo, protože pekla buchtu. Míša schovává do krabice od větrových bonbónů copánky a jeden zub. Prabičce ukázala mezeru v puse. A ten druhý zub snědla s koprovou polívkou.

Čtyři a půl kamaráda

Čtyři a půl kamarádaNapsal: Joachim Friedrich
Ilustroval: Libor Páv
Kniha má: 139 stran.
Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o. v Praze roku 2012.
Druh literatury: detektivní příběh
Byli tři kluci jménem Štefka, Ředkvička a Ferda. Ten Ferda, když byli na velké přestávce, jim ukázal, co našel na schodech ve škole. Byl to papírek s výhružným dopisem a na tom papírku bylo napsáno: Buď uděláš, co ti řeknu, nebo skončíš ve vězení! A tak ti tři šli za detektivem jménem Kalle a ten jim řekl, aby mu papírek ukázali. Ferda mu ho dal. A hned jak ho Kalle viděl, ptal se, kde ho našel. Na schodech ve škole. Zjistili, že pan učitel Martin má problémy s knihovníkem. A potom Kalle omdlel a nechali to na zítra. Ale Ferda když šel do třídy, zase na schodech viděl papírek a na tom papírku bylo napsáno poklad na školních záchodech. A tak druhý den šli hledat na WC. Tady našli tajnou chodbu a ta vedla do skryté knihovny a v té knihovně byl ten, který psal ty výhružné dopisy. Přijela policie a dala ho do vězení.
Vystupovali: Štefka, Ředkvička, Ferda, Kalle, Martin. Jejich charakteristika: Štefka je zvědavá. Ředkvička je tichá. Ferda se vychloubá. Kalle je plíživý a nosí šálu. Martin je rozkazovačný.
Kniha je zajímavá tím, že se v ní celou dobu snaží dozvědět o pokladu na WC. Nejvíc mě pobavily Kallovy výjevy.
Knihu doporučuji ostatním, protože se jim bude dobře číst.
Kniha se mi líbila, bavilo mě ji číst.
Vybrala jsem si ji, protože jsem se chtěla dozvědět o tom pokladu na WC. Doporučila bych ji Adamovi, protože mi připomíná Kalleho.
Kniha je pro čtenáře od devíti let.
Knihu jsem četla jeden měsíc.
Kniha má 12 kapitol: Záhadný dopis a zázrak přírody, Kolíček na prádlo a muzikál s helikonem, Jářku ty máš potíže a další
Ilustrace v knize jsou černobílé.

Julinka a její zvířátka

Julinka a její zvířátkaVydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2018.
Počet stran: 78
Autor: Rebecca Johnson
Ilustrátor: Kyla May
Druh literatury: pohádka se šťastným koncem
Byla jedna holčička jménem Julinka a ta jednou večer nemohla usnout, protože byla bouřka. Najednou slyšela, jak někdo škrábe na dveře, tak se šla kouknout, ale nevěděla, že před dveřmi má psa, který byl celý od bláta. Jmenoval se Hektor. Šla za svojí kamarádkou Zuzkou a ta jí poradila. Zuzka řekla, že ho musí vykoupat. Ale když byli v půlce koupání, přišla mamka a táta a bylo křiku. Mamka se ptala, co tady ten pes dělá. Zítra jede do útulku. V útulku byl útulkář Pavel a ten jim vysvětlil, proč psi štěkají. Tak to bylo kvůli té bouřce. Hodně psů se vylekalo, tak nám Pavel řekl, že s nimi máme jít na procházku. Hned další den jsme šli s Hektorem a dalšími psy na procházku. Najednou se Hektor utrhl z vodítka a běžel do nějakého domu, kde byl pán, který ležel na zemi, a tak jsme mu šli pomoct. Zvedli jsme ho ze schodů a pán z hřiště řekl, že si psa Hektora koupí.
Charakteristika postav: Julinka je hodná. Zuzka je vyděšená. Mamka je hezká. Táta je starostlivý. Pán je skvělý.
Kniha je zajímavá obrázky. Líbila se mi, protože měla hezký konec. Doporučila bych ji Anežce, protože mi připomíná Julii.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let. Četla jsem ji dva týdny.
Kniha má devět kapitol. Ilustrace jsou černobílé.
Názvy kapitol: Psi vědí, že jim veterináři pomůžou, Veterináři občas nadělají nepořádek, Být veterinářem je někdy náročné, a další.

Káťa Líbezná - Tančící princezna

Káťa Líbezná - Tančící princeznaVydalo nakladatelství Albatros média a. s. v Brně roku 2018.
Počet stran: 103
Autor: Marci Peschkeová
Ilustrátor: Tusday Mourningová
Druh literatury: dívčí četba
Byla jedna holčička Káťa, která jednou o prázdninách byla s její sestřenkou Luckou na osadě, kde jim děda řekl, aby vytrhávaly mrkev. Káťa s Luckou si oddychly, že nemusí sahat na ty hnusné saláty, a tak se jali se sukýnkami a holínkami trhat mrkve. Moc jim to nešlo. Potom přišel Tom a řekl jim, ať to odsýpá a začal trhat mrkve místo nich. Potom jim řekl, aby je po něm sbíraly, holky řekly, že ani náhodou. Potom šli všichni domů. A potom večer Káťě zavolala Lucka a řekla jí, že je konkurz k madame na Labutí jezero. A Lucka jí to říkala, protože věděla, že je to její nejoblíbenější baletní trenérka. A tak se to konalo za tři neděle. Po škole šla na casting. Každá baletka musela říct, co by chtěla tančit v Labutím jezeru. Káťa řekla, že bude chtít tančit roli Oddety, madame se zarazila a vyzvala ji, aby začala tančit. Káťa si pořád opakovala kroky. Další den ráno šla Káťa k madam domů, kde se odehrávaly taneční konkurzy. Přede dveřmi byl velký papírek s nápisem rolí na Labutí jezero. Káťa hledala sebe a našla se jako labutí dívku. A tak byla zklamaná, protože její sen byl se stát Oddetou. A tak další den byla madame v šoku, protože se dozvěděla, že nebude princ, protože si zlomil kotník, takže místo hezkého prvního tréninku s princem šli domů. A po dlouhém odvažování říct Tomovi, jestli by nechtěl být v Labutím jezeru, mu to řekla a vydařilo se to. A tak Tom šel na trénink k madame. A potom za dva dny se uskutečnila velké Labutí jezero. Byla tam mamka, taťka a další rodina.
Vystupovali: Tom, mamka, taťka, Lucka, madame.
Charakteristika postav: Tom je hodný. Mamka je starostlivá. Taťka je vysoký. Lucka je nejlepší sestřenice. Madame je přísná.
Kniha je zajímavá tím, že se v ní píše o Labutím jezeru.
Kniha se mi dobře četla, občas jsem se zasekla, ale dávám 100%. Doporučila bych ji Kristýnce, protože má ráda baletní knihy.
Kniha je určená pro děti od osmi let. Četla jsem ji dva týdny.
Kniha má čtrnáct kapitol: Královna dožínek, Baletní sukýnky ze slepičího peří, První pravidlo a další
Ilustrace jsou černo – bílo – růžové.

Kouzelná školní taška aneb Ztracený pes

Kouzelná školní taška aneb ztracený pesVydalo nakladatelství Sun v Říčanech roku 2021.
Počet stran: 54
Autor: Dita Křišťanová
Ilustrátor: Vendulka Pražská
Druh literatury: pověst
Kapitoly jsem přečetla všechny, ale budu vyprávět první kapitolu Ztracený pes. Byl jeden Ondra, který dostal od maminky a tatínka psa. Protože si jeho rodiče myslí, že je Ondra dost velký na to, aby měl psa, tak si jednoho dne pro psa jeli do útulku. Pes byl bílohnědý a Ondra mu dal jméno Lord. Protože podle Ondry vypadal jako kníže Lord. Lord byl malý a neuměl chodit po schodech. Zatím vážil čtyři kila, ale až vyroste, bude vážit třeba třicet, řekl Ondra. V domě se objevil pes. To bylo radosti. Lord ještě neuměl rychle běhat, tak ho všude nosili. Ale Ondra se o něj staral a měl ho rád. Lord rostl jako z vody. A když si hráli, usnul i u Ondry v posteli. Lord se hrozně moc bál vody. Protože jednou ho Ondry tatínek dal k vodě, aby do vody skočil. Ale lord se bál, a tak do vody neskočil. Jednou v létě se Ondra se Zuzkou koupali v řece. Lord byl s nimi u řeky a čekal na Ondru, až vyleze z vody. Ani v tom největším horku se Lord neodvážil jít se zchladit do vody. Někdy ho tatínek pokropil hadicí, ale to se mu nějak zvláštně nelíbilo. A jednou, když se Ondra a Zuzka koupali na jezu, tak tam přišel pán, který si sedl na jez a křičel: Jé, to je Itálie to je Itálie. A tak křičel asi pět min. Potom vytáhl klobásu a začal ji jíst. Lord na něj vrčel, ale za ním do vody, aby mu to sežral, nešel. Jednou měl jet Ondra se školou na školní výlet a maminka se rozhodla, že mu k svačině udělá řízky. A tak maminka šla pro maso do obchodu. Když maminka přišla domů, rozdělila maso na dvě poloviny jednu na řízky a druhou na oběd. Když si maminka připravovala suroviny na řízky, neměla strouhanku. Tak šla zase do obchodu. Lordovi nakázala, aby hlídal maso. Cestou z obchodu potkala pana starostu Pokorného a zapovídala se. A doma našla Lorda, jak spí s břichem plným masa.
Kdo zde vystupovali: Ondra, Zuzka, Lord, maminka, tatínek, starosta Pokorný
Charakteristika postav. Ondra je hodný, má hnědé vlasy. Zuzka je zvědavá a chce všechno vědět. Lord je nenažraný. Maminka je upovídaná. Tatínek je vtipný. Starosta Pokorný je starostlivý.
Kniha je zajímavá tím, že se v ní odehrává přátelství kamarádů.
Kniha se mi dobře četla. Doporučila bych ji těm, kteří mají rádi nenáročnou četbu.
Doporučila bych ji Adamovi, mohla by se mu líbit.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla týden a půl.
Kniha má čtyři kapitoly. Jejich názvy: Ztracený pes, Hladoví šneci, Kouzelné tašky a Ošklivý trpaslík
Ilustrace jsou barevné.

Eda a Ferda

Eda a FerdaVydalo Ottovo nakladatelství v Praze roku 2018.
Počet stran: 102
Autor: Irena Kaftanová
Ilustrátor: Josef Quis
Druh literatury: pohádka
Kapitoly jsem přečetla všechny, ale budu vyprávět devátou kapitolu, Nezvaný host.
Jednou ráno šli psi Eda a Ferda a blešák Oskar na trh, protože neměli žádné jídlo. A když šli na ten trh, vzali si velký vozík. Edu napadlo, že by se mohli vozit ve vozíku. A šel to říct Ferdovi. Edu ještě napadlo, že by se mohli střídat, a tak na to zase Ferda kývl hlavou. Oskara napadlo, že jim do cesty bude zpívat. A tak se dali na trh, jednu chvíli táhl Eda Ferdu ve velkém vozíku a pak zase chvilku táhl Ferda Edu. A tak to bylo až na trh. Když se vraceli z trhu s hodně jídla, tak ani jeden netáhl, protože toho jídla bylo hodně. Eda a Ferda vzdychali a říkali si, že to nějak přehnali s tím nákupem jídla. A byli rádi, že budou doma. Doma je čekal nezvaný host jménem Liška. A ta hned, jak je spatřila, tak dělala, jak kdyby byla nevinná a chudá lištička a říkala, nechte mě tu jen přespat. A Eda a Ferda jí ukázali naštvaně cestu z domečku. Protože to tam vypadalo jako kdyby tam přistál meteorit. Ale Liška byla mazaná, a tak řekla, když mi donesete vodu, tak odejdu, ale musí být ze studánky. A hned jak Liška dořekla ze studánky, tak se Eda i Ferda i dokonce Oskar sebrali a vzali si s sebou džbán. Když se Eda i Ferda vraceli, nemohli se dostat do domečku, protože ho ta zlomyslná Liška zamkla. Eda řekl Ferdovi, co má dělat. Ferda řekl, že jsou přece lovečtí psi, a tak se tam můžou podkopat. A tak se tam podkopali, jak se tam dokopali, začali na Lišku vrčet, aby odešla, ale ona se jich nelekla, a tak se do ní blešák Oskar pustil svými ostrými zuby a začal Lišku kousat do ocasu. Liška chtěla utéct, ale nemohla, protože bylo zamčeno, a tak Oskar jí kousal dál a potom Liška nakonec vyletěla oknem i s Oskarem. A zaběhla s Oskarem do lesa. A druhý den šli Oskara Eda s Ferdou hledat.
Vystupovali: Eda, Ferda, Blešák Oskar, Liška.
Charakteristika jednajících postav: Eda rád pomáhá a má červený obojek. Ferda je netrpělivý a má modrý obojek. Blešák Oskar je statečný a má zelený klobouk. Liška je zlomyslná.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou hezké obrázky.
Kniha se mi líbila, protože v každé kapitole je jiná příhoda.
Doporučila bych knihu všem, co mají rádi psy, hlavně Anežkám, protože mají psy.
Kniha je určená pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla tři týdny.
Kniha má 17 kapitol: Setkáni v lese, Protivná vosa, Na výletě u vody, Ferdovo tajemství a další.
Ilustrace jsou barevné.

Dědo, ty jsi indián

Dědo, ty jsi indiánVydalo nakladatelství Grada Publishing a.s. roku 2013.
Počet stran: 104
Autor: Lenka Rožnovská
Ilustrátor: Jiří Fixl
Druh literatury: povídka
Byla jedna prvňačka jménem Anička a ta byla na prázdninách u babičky a dědy. Anička hned ráno vstala z postele a lekla se, protože nebyla ve svém pokojíčku doma, ale u babičky. Anička šla z postele a z půdy, kde byl pokojíček, do kuchyně, kde byla babička a vařila. Vedle babičky stál děda a čekal na Aničku. Hned, jak Anička spatřila dědu, tak se mu začala věšet kolem krku. Babička se lekla a mísu s těstem hodila přímo na dědu, který se taky lekl. Babička se zeptala Aničky, jestli něco má i pro ni. Anička ji objala taky. A potom jim řekla, že po snídani se mají umýt. A tak Anička objala i babičku. A šla se nasnídat. Po snídani se šli Indiáni Anička a děda umýt. A potom si šli hrát na Indiány. Hráli si s vodou a myli se vodou. Potom je babička zavolala na oběd. A k obědu měl děda plný talíř polívky a řekl babičce, aby dala Aničce také plný talíř polévky, protože se říká, že polívka je grunt a kdo ji nejí, je špunt. Po obědě děda říkal, že si půjde dát šlofíka. Anička nevěděla, co to je šlofíček, a tak nad tím přemýšlela. Pak šla za dědou. Děda byl pod velkou třešní na lehátku a spal. Anička přišla na to, co je to šlofíček. Snažila se probudit dědu, aby si s ní hrál na indiány.
Vystupovali: děda, Anička, babička. Děda je divoký. Anička věčně nechápe slova. Babička má jako jediná rozum.
Kniha se mi líbila, protože se hezky četla.
Knihu bych doporučila hlavně těm, co mají rádi indiány. Hlavně Lucii, protože by se jí mohla líbit.
Kniha je pro děti od sedmi let.
Knihu jsem četla dva týdny.
Kapitoly jsou očíslované.
Ilustrace v knize jsou legrační a barevné.

Hotel u zvířátek

Hotel u zvířátekVydalo nakladatelství CPress v Brně v roce 2015.
Počet stran: 79
Autor: Kate Finchová
Ilustrátor: John Steven Gurney
Druh literatury: povídka
Byla dvě dvojčata Karlík a Magda a ta se stěhovala do Hotelu u Zlata. Protože tam žije jejich prateta Šafránka. Hned jak vstoupili do atmosféry Města pod Besídkou, tak jim každý stánek začal nabízet jejich zboží a oni je ignorovali. Když přišli k hotelu a vstoupili dovnitř, tak tam všude byl jen prach a špína. Maminka a tatínek se podívali do recepčního letáku. Tam bylo datum a jméno paní, ta paní se jmenovala paní Nejezchlebová a přijela do hotelu u Zlata se svým psem. Její pes začal očuchávat šatník s botami a kabáty. Paní Nejezchlebová se lekla toho prachu a odešla z hotelu. Maminka pověřila dvojčata, aby našli tetu Šafránku. Dvojčata šla do všech pokojů, a nakonec našla Šafránku na střešní zahradě. Šafránka řekla dětem, že je neviděla tak dlouho a že si je nepamatuje. Dvojčata řekla Šafránce, že tady byla paní Nejezchlebová a že ji hledají rodiče. Sešli ze střechy a po zrezlých žebřinách slezli dolů. Šafránka pak otevřela tajné dveře se skrytým výtahem. Protože je Šafránka stará, tak by jí kolena nestačila sejít schody. Když přijeli dolů do předsíně, šla se celá rodina navečeřet. Ale neměli co k jídlu, a tak Šafránka dala dvojčatům peníze, aby koupili večeři v Mexických dobrotách. A když si vybírali, jaké jídlo to bude, tak se přiřítil pes Nino a trefil Jauna do nohy a Magda zavolala záchranku, aby Jauna prodavače odvezli do nemocnice. Než záchranka přijela, tak dvojčata řekla, že se o psa Nina postarají a Jaun řekl, že má krmení v batohu. A potom přijela záchranka a Jauna odvezli.
Vystupovali: Magda, Karlík, maminka, tatínek, Šafránka, Jaun, Nino.
Charakteristika jednajících: Magda je starostlivá. Karlík je panovačný. Maminka má vše pod kontrolou. Tatínek se stará o chod hotelu jako podvelitel. Šafránka je velitel hotelu. Jaun je hodný a je obchodník. Nino je pejsek a je divoký.
Kniha je zajímavá tím, že je o psech.
Kniha je podle mě zábavná. Doporučila bych ji všem, co mají rádi psy. Hlavně Anežkám, protože mají psy.
Kniha je pro čtenáře od osmi let.
Knihu jsem četla jeden týden.
Kniha má očíslované kapitoly od 1 do 8. Obal barevný, obrázky černobílé.

Babička drsňačka

Babička drsňačkaVydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2012.
Počet stran: 250
Autor: David Walliams
Ilustrátor: Tony Ross
Druh literatury: pohádka
Byl jeden Ben a ten každý pátek jezdil za svojí starou babičkou, která byla stará. Byl pátek a Ben se svými rodiči jel k babičce. Protože jeho rodiče každý pátek koukají na tanec s hvězdami. Ben tanec s hvězdami nenáviděl, a proto každý pátek až do neděle byl u babičky. Dnes jede k babičce, protože jeho rodiče jedou na tanec s hvězdami živě. Tak Ben musí jet k babičce, když jedou autem k babičce, tak se snaží přemlouvat maminku a tatínka, že by jel s nimi. Ale oni říkají, že nemůže. Tak Ben musí být u babičky. Když Ben přijede k babičce, tak se posadí ke stolu začne si číst instalatérský deník, ale nemůže ho najít. Tak jde Ben za Rádžrem do obchodu, kde má instalatérský deník. Ben se zeptal Rádžra, jestli má jeho instalatérský deník. On řekl, že je u novin. U novin nebyl, tak se podívali do ledničky, kde Rádžr odkládá věci, tam byl. Když se ho Ben ptal, proč tam je, tak Rádžr řekl, aby byl studený. Když Ben přišel za babičkou, tak mu řekla, aby si sedl ke stolu a že mu dá polévku (ale Ben nevěděl, že bude z kapusty). Ben polévku dostal, jenom co ochutnal, udělalo se mu zle. Polévku vylil do květiny. Ben neměl babičku rád, protože každým krokem prděla. Pak si pro Bena přijela mamka a taťka a jeli domů. Ben jednou jel na kole natajno k babičce. Babičku spatřil, jak vykrádá klenoty. Týden předtím našel v čokoládě hromady diamantů, tak už něco tušil. Myslel si, že tahle stará paní by asi nebyla lupička. Ale že se snažila vykrást klenoty. Opatrně se plížil za babičkou na vozíku, když se babička ohlédla nic neviděla, tak jela dál. Pak Bena uviděla, rychle řekla, aby nastoupil na její vozík, aby ujeli. Aby je nechytla policie.
Postavy: Ben, Rádžr, babička (stará paní), maminka, tatínek.
Charakteristika postav: Ben je hodný a vzdělaný a snaží se s babičkou ukrást korunovační klenoty. Rádžr je zapomětlivý obchodník. Babička (stará paní) je hodná a velká lupička. Snaží se s Benem ukrást korunovační klenoty. Je mezinárodní lupička klenotů. Maminka je hodná. Je závislá na tanci s hvězdami. Tatínek je tlustý, má rád tanec s hvězdami.
Kniha je zajímavá tím, že se babička a Ben snaží ukrást korunovační klenoty.
Knihu doporučuji ostatním, protože je legrační.
Kniha se mi líbila, protože byla napínavá.
Knihu jsem si vybrala, protože mi přišla zajímavá.
Knihu bych doporučila Jonášovi, protože by se mu mohla líbit.
Kniha je určená pro čtenáře od osmi let.
Knihu jsem četla jeden měsíc a půl.
Kniha má 34 kapitol: Kapustová voda, Kachní kvákání, Instalatérský deník, Divy záhady a další.
Ilustrace jsou legrační.

Čarokrásné knihkupectví

Čarokrásné knihkupectvíVydalo nakladatelství Euromedia Group v Praze roku 2020.
Autor: Katja Frixeová
Ilustrátor: Florentine Prechtelová
Druh literatury: pohádka
Byl jeden kocour jménem Gustaf z čarokrásného knihkupectví, který básnil, když se zavřely dveře za posledním zákazníkem. Bylo tam moudré zrcadlo, které se jmenovalo pan Král, který neměl rád, když kocour začal básnit. Pak Klárka, která chodila do čarokrásného knihkupectví pomáhat, tak si šla číst. Hned, když si Klárka sedla na sedací vak, tak jí zavolala paní Sovová, aby šla ochutnat zákusek z čokoládového nebe. Tak Klárka šla za paní Sovovou. Paní Sovová nabídla Klárce, aby ochutnala zákusek. Přišel první zákazník a to znamenalo, že si vzal z adventního kalendáře číslo 18. Byl to Daniel. Daniel byl Lenčin tatínek. Lenka byla Klárčina nejlepší kamarádka. Klárka pozdravila Daniela. Daniel měl v pytlíčku malý rámeček na fotku. Daniel do čarokrásného knihkupectví přišel kvůli Lence, aby jí koupil knihu, když přijede na Vánoce k Danielovi. Kláře řekl, aby mu pomohla vybrat knihu, když Lenka přijede a nemá co číst. Tak s Klárou a Danielem šla i paní Sovová. Šli do regálu, kde paní Sovová našla knihu přesně pro Lenku, ale i pro Klárku. Daniel si vzal tu knihu pro Lenku a šel jí koupit. Když byl u pultu, vzal Klářinu knihu a zaplatil obě knihy. Klárka poděkoval Danielovi. Zeptala se ho, proč to udělal. Daniel řekl, že o Vánocích se daruje, tak to udělal. Když už byl na odchodu, tak Klárce začal Gustaf říkat, aby knihu mohl zabalit a Klárka řekla ne. Daniel si myslel, že Klárka nemá zájem o knihu, když řekla ne. Proto se Daniel zeptal, proč řekla ne. Klárka vysvětlila, že mluvila s kocourem, ale Daniel tomu nechtěl věřit. Tak řekl Klárce, aby řekla, co Gustaf řekl. Gustaf řekl, jestli by tu knihu pro Lenku nemohl zabalit. Daniel řekl, že by klidně chtěl zabalit knihu. Tak jí Gustaf zabalil. Potom byl Daniel na odchodu a řekl Klárce, jestli by nechtěla vyzvednout Lenku na nádraží Klárka řekla, že jo.
Charakteristika postav: Kocour Gustaf je hodný a rád básní. Pan Král zrcadlo je moudrý. Klárka je kamarádská. Lenka je naštvávající se. Daniel je nerozhodný. Paní Sovová je hodná a klidná.
Kniha je zajímavá tím, že to je čarokrásné knihkupectví.
Knihu bych doporučila ostatním, protože je napínavá.
Kniha se mi líbila, protože se hezky četla.
Knihu jsem si vybrala, protože mi přišla zajímavá.
Knihu bych doporučila Elišce a Anežce, protože by je mohla kniha zajímat.
Kniha je určená pro čtenáře od osmi let.
Knihu jsem četla jeden měsíc.
Kniha má devět kapitol: Gustavova vánoční nálada, Kocour na kolotoči a další.
Ilustrace v knize jsou barevné.

Medové příběhy

Medové příběhyVydalo nakladatelství Advent-Orion, spol. s r. o., Praha roku 2012.
Počet stran: 148
Autor: Ľubica Brezovicka Šebeková
Ilustrátor: Ľubica Brezovicka Šebeková
Druh literatury: vyprávění
Byla jedna rodina babička, děda, maminka, tatínek a tři děti Tomáš Dominik a Lenka. Lenka jednoho dne šla s bratrem Tomem do školy. Tomáš za Lenkou, protože chtěl vědět, kdo volá, protože Lenka mu to nechtěla říct a šla to říct nejprve mamince. Lenka řekla mamince, že volal děda, že by mohli přijet ochutnat jeho nový med. Maminka řekla, že o tom musí promluvit s tatínkem, až přijede ze služební cesty. Nakonec druhý týden v neděli jeli za dědou, aby ochutnali med, byl to lipový. Když přijeli a posadili se, děda hned nabídl med, aby ochutnali a všem moc chutnal. Děda byl mazaný, a tak aby se děti nehádali o med, dal každému jednu sklenici. A jeli domů. Druhý den nechtěla Lenka udělat Tomášovi chleba namazaný medem, tak Tomáš ho snědl půl kila. Bolelo ho strašně břicho a byl nemocný. Když se tatínek vrátil domů dřív, řekl, že půjdou na zmrzlinu. Tomáš řekl, jestli by nemohli jít jindy a tatínek řekl, že berou i jeho kamaráda, tak musel jít. Když byli v cukrárně, tak si Tomáš koupil čaj. Lenka a kamarád se mu smáli a tatínek pohrozil, jestli budou pokračovat, tak odejdou. Když byla večeře, rodiče oznámili, že pojedou na celé prázdniny k babičce a dědovi a Tomáš začal protestovat, že nebude mít počítač. Rodiče řekli, že poprvé v životě budou přes prázdniny pracovat. A tak se s tím museli smířit. Hned jak přijeli, Tomáš začal kritizovat dědu, že může za to, že ho bolelo břicho. Děda se ptal z čeho. Tomáš odpověděl, že z medu. Že děda říkal, že ho máme jíst hodně. Když to dořekl, maminka řekla, že ho snědl asi tak půl kila. Všichni se začali smát. Tomáš si myslel, že se rozbrečí, a tak šel za maminkou. Lenka řekla, že si za to může sám a potom jí maminka řekla, že mu Lenka nechtěla namazat chleba. A potom rodiče odjeli a děti byly na prázdniny u babičky a dědy.
Charakteristika postav: Maminka je trpělivá. Tatínek je stavitel. Děda je starý a je stavitel. Babička je starostlivá. Lenka nejstarší a je hodná. Tomáš je mlsoun a je odvážný. Dominik je kamarádský.
Kniha je zajímavá tím, že je o včelách a o prázdninách.
Knihu bych doporučila ostatním, protože je o prázdninách.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem si jí půjčila.
Knihu bych doporučila Elišce a Anežkám.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla šest dní.
Kniha má 31 kapitol: Důležitý telefonát, Kdo se na koho rozhněval a další.
Ilustrace jsou barevné.

Kocourek se vrací

Kocourek se vracíVydalo nakladatelství Advent-Orion, spol. s r.o., v Praze roku 2011.
Autor: Michaela Hrachovcová
Ilustrátor: Alice Danielovská
Druh literatury: vyprávění se zvířecím hrdinou
Počet stran: 66
Byla jedna kočička, která bydlela na statku. Jednoho dne přivedla na svět koťátka. Po jednom týdnu se vydala ven ze statku. Byla, zima všude byl sníh a jedno koťátko Mourek uvidělo stopy. Byly to stopy srny. Mourek se snažil zjistit, čí to jsou stopy a kam vedou. Zeptal se maminky a ta mu řekla, že jsou srnky a že chodí do lesa, do kterého Mourek nevstoupil. Jednoho dne si usmyslel, že do toho lesa půjde. Promýšlel si svůj plán jít sám do lesa. Říkal si, že by to udělal tak, že by šel do lesa. Potom se vrátil a šel pomoct mamince a sourozencům pochytat myši, aby nesnědly obilí. Ale Mourek se rozhodl, že půjde do lesa. Mourek vyšel, šel a šel a cestou přemýšlel, že se vrátí, ale dům už byl daleko, tak šel. Když přišel do lesa, hned se setmělo a Mourkovi se to nelíbilo. Chtěl jít domů, ale nenašel cestu domů, protože jak byla tma, tak byl každý strom jako druhý. Začala mu být zima a chtěl počkat do druhého dne. Druhý den potkal kolouška na louce v lese. Mourek se ho ptal, jestli nezná hospodářův dům. Koloušek řekl, že ne a že není zrovna dobré,že kocourek jako Mourek je v lese v zimě. Mourek říkal kolouškovi, že hledá maminku a koloušek šel za sovou. Když za sovou přišli, tak koloušek řekl sově, jestli neví, kde je maminka Mourka. Sova byla trochu slepá, a proto řekla, že by to mohl být zajíček. A koloušek a Mourek šli pod pařez za zaječicí. Když tam přišli, tak Mourek řekl, že to není jeho maminka. Zaječice řekla, že by se mohl zahřát u nich v pelíšku. Další den koloušek šel ke krmelci s Mourkem a tam se Mourek seznámil se srnkou, která říkala, že ví o domu. Ale když to dořekla tak se tam hnala liška. A Mourek vylezl na strom. Tam se skamarádil s veverkou. Ta ho zavedla domů a kocourek byl rád, že vidí maminku.
Charakteristika postav: Mourek kocourek, je odvážný a lituje svých plánů. Kočičí maminka je mourovatá. Sestřičky jsou hodné. Farmář je hodný. Liška je zlá. Koloušek je odvážný. Srnka je plachá. Veverka je hodná a poučná.
Kniha je zajímavá tím, že je o kočkách.
Knihu bych doporučila ostatním, protože kniha je o kočkách.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem si jí půjčila.
Knihu bych doporučila Lucii, protože by se jí mohla líbit a má ráda kočky.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla jeden den.
Kniha má čtyři kapitoly označené číslem.
Ilustrace jsou barevné.

Příběhy z vrbového hájku: Sovička a jednorožec

Sovička a jednorožecVydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2022.
Autor: J. S. Betts
Ilustrátor: Kateřina Voborská
Druh literatury: pohádka
Počet stran: 97
Jednou sourozenci Molly a Tom byli na návštěvě u babičky ve Vrbovém hájku. Jednou si hráli venku a babička je zavolala, že bude bouřka, aby šli domů. Děti šly spát a Molly nemohla usnout. Po chvilce přišel její bratr Tom, jestli by nemohl u ní spát. Molly řekla, že ano. Po chvilce, když se Molly začaly zavírat oči, začalo něco ťukat na okno. Byla to sovička, které z té bouřky spadl strom s hnízdem. Druhý den měla Molly psát příběh, ale nevěděla, co má napsat. Potom za ní přiletěla sovička, která měla v křídlu lístek. Potom přišel Tom a pak šli sourozenci do lesa. Tam našli strom, který ležel na zemi. Sourozenci si mysleli, že to byl strom, na kterém bylo hnízdo Lístka. Tak šli za babičkou a ta řekla, že to může být pravda. Druhý den je babička poslala na farmu pro vejce a tam potkali zchátralého koně.
Charakteristika postav: Molly je starostlivá, pojmenovala sovu. Tom je nešika a je Mollyin brácha. Babička je starostlivá a hodná. Sovička Lístek je šikovná. Hvězda je hodná a milá.
Kniha je zajímavá tím, že v ní jsou jednorožci a sova.
Knihu bych doporučila ostatním, protože je dobrodružná.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbil obal.
Knihu bych doporučila Lucce, protože by se jí dobře četla.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla tři dny.
kniha mě zaujala obrázky.
Kniha má osm kapitol: Bouřlivá noc, Spadlý strom, Nový kamarád, Dobré skutky a další.
Ilustrace jsou černobílé.

Ruměnice Lipůvka a její kamarádi

Ruměnice Lipůvka a její kamarádiVydalo nakladatelství Advent-Orion, spol. s r. o. v Praze roku 2022.
Autor: Radomír Socha
Ilustrátor: Zdeňka Študlarová
Druh literatury: pohádka
Počet stran: 158
Jak ruměnice pospolná přišla na svět a poznala kamaráda cvrčka: Kdysi dávno po jedné dlouhé zimě začalo zase jaro. Všechna zvířata se začala probouzet. Všechna zvířátka se radovala, že jaro je zase tady. Nebyl nikdo, kdo by nebyl rád, že je jaro. Z trávy se ozývalo veselé cr cr cr. To cvrčkové ladili svoje housličky. Není divu, že se celá louka proměnila v koncertní sál plný hudebníků i zpěváků. Každý prostě vítal jaro po svém, jak nejlépe uměl prostě tak, jak mu narostl zobák. Pro všechny bylo hlavně nejdůležitější, že je zima fuč a bude zase teplo. Také cvrček polní oslavoval příchod jara. Měl krátká křidýlka a melodickým cvrkáním na housličky lákal samičku. A jak tak lákal, viděl v hromadě listí malé vajíčko. Když kolem toho vajíčka procházel, slyšel nějaké ťukání. Lekl se a za chvíli se z toho vajíčka něco vyklubalo. Bylo to nějaké ploché a oranžové. Byla to ruměnice pospolná. To se mu ulevilo, protože se bál, že by mu rozbila housličky. Ruměnice si šla najít semínka. Jak tak hledala, co by snědla, spatřila na zemi hnědé kuličky. Ruměnice se zaradovala, že to je určitě lipové semínko a radostně se do něj zakousla. Hned zjistila, že to není to správné lipové semeno. Cvrček jí řekl, že to je semeno lípy velkolisté. Potřebuje se dostat dovnitř toho plodu. A to se může udělat jenom kamenem. Ale cvrčkovi se to nepovedlo, málem si poškodil záda. Cvrčka napadlo, že když má tak ráda lipová semínka, tak jí bude říkat Lipůvka. Lipůvce to bylo jedno, ale chtěla se zeptat, jak se jmenuje cvrček. Byl to Vrzálek, protože když má čas, vrže na housle.
Charakteristika postav: Lipůvka je hodná a milá. Miluje lipová semínka. Cvrček Vrzálek je lekavý, má rád svoje kamarády.
Kniha je zajímavá tím, že je o Lipůvce a jejích příhodách.
Knihu bych doporučila ostatním, protože by se jim dobře četla.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbily obrázky a písmo.
Knihu bych doporučila Lucce a Anežce, mohly by se jim líbit obrázky a dobře by se jim četla.
Kniha je pro čtenáře od sedmi až osmi let.
Knihu jsem četla jeden měsíc.
Názvy kapitol: Jak ruměnice pospolná přišla na svět a poznala kamaráda cvrčka, Jak se Lipůvka seznámila s lučním koníkem, Jak si Lipůvka přála být hodně červená, ale musela se učit trpělivosti a další.
Ilustrace v knize jsou legrační a barevné.

Vánoční kouzlo

Vánoční kouzloVydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2021.
Autor: Iveta Poláčková
Ilustrátor: Tereza Šajnerová
Druh literatury: pohádka s plyšovým hrdinou
Počet stran: 67
Jednoho večera se Markétka s Bartolomějem podívali z okna. Těžce sněžilo. Markétka byla ráda, protože za dva dny byly Vánoce. Potom Markétku zavolala maminka, aby šla na večeři. Markétka odlepila nos od skla a šla. Když si sedla ke stolu, tak jí na její mamince přišlo něco divného, a tak se zeptala, jestli to není kvůli babičce Věrce. Maminka řekla, že jí dneska z nemocnice nepustí a neví, jestli i na Štědrý den. Potom druhý den přijeli všichni z Markétčiny rodiny až na Věrku. Maminka řekla tatínkovi, aby tam zkusil zavolat. Potom se ještě děda zeptal, kdyby to nevyšlo, tak aby jí pustili aspoň na propustku. Potom se Markétka zeptala, co to je propustka a odpověděli jí, že to je to, když tě na den pustí z nemocnice, ale musíš se vrátit a doléčit se. Nakonec přišli, že babičku nepustí. Potom přijela pětiletá dvojčata a šli si s Markétkou hrát s napadaným sněhem. Potom jedno z dvojčat nebavilo si stavět jen tak a vymyslelo, že by mohli ze sněhu udělat sobí spřežení. Všichni na to kývli a jako předlohu pro soby posadili Bartoloměje do sněhu. Potom se dvojčata pustila do sobů a Markétka se sama pustila do saní. Když už to měli hotové, tak je děda zavolal, aby šli domů, že tam pro ně maminka má rozkrajování jablek. Děti na to kývly a dvojčata běžela domů. Markétka vzala Bartoloměje a šla taky domů. Potom lili olovo a rozkrajovali jablíčka, pouštěli lodičky.
Charakteristika postav: Markétka je hodná, má ráda plyšáka Bartoloměje. Bartoloměj je kouzelný, nechal oživit sobí spřežení. Dvojčata jsou hodná a někdy i neposlušná. Maminka je hodná a citlivá. Tatínek je hodný, poslouchá lidi. Babička Věrka je hodná, je v nemocnici. Děda je hodný a mohutný.
Kniha je zajímavá tím, že je o Vánocích.
Knihu bych doporučila ostatním, protože by se jim mohla dobře číst.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbil obal.
Knihu bych doporučila Anežce, protože by se jí mohla dobře číst.
Kniha je pro čtenáře od sedmi až osmi let.
Knihu jsem četla jeden týden.
Názvy kapitol: Před Štědrým dnem, Sněžní sobi, Štědrý den
Ilustrace jsou barevné a černobílé.

Jak si malá velká holčička upekla kouzelný den­

Jak si malá velká holčička upekla kouzelný den­Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2020.
Autor: Marija Beršadská
Ilustrátor: Alexandra Ivojlovová
Druh literatury: povídka
Počet stran: 44
Jednoho rána u velké holčičky Táni někdo zazvonil. Byl to nějaký baculatý pán s kartonovou bedýnkou plnou jablek. Ten pán měl tu krabici položenou na břiše a podle Táni to vypadalo, jako kdyby tam měl šuplík. Po týdnu tatínek řekl, že ho už nebaví pořád jíst jen jablka. Za několik dní má Tánin tatínek narozeniny a ona mu nechce dát ten stejný dárek jako loni. Tak se s kamarády Míšou a Zuzou sešli u stromu a povídali si a pomáhali Táně vymyslet, co dají jejímu tatínkovi k narozeninám. Potom Zuzka vymyslela, že když ona umí péct koláče, tak by mohli upéct koláč. Tak se na to vrhli, dělali to natřikrát a všechny se nepovedly. Až na čtvrtý pokus s pomocí konečně upekli dort pro Tánina tatínka. Jmenoval se Mišotka. A nakonec ho dali tatínkovi k narozeninám a všem moc chutnal.
Charakteristika postav: Táňa je hodná a hodně moc vysoká. Zuzka je divoká a má dlouhý cop. Míša je správný kluk. Tatínek je hodný a o ničem neví.
Kniha je zajímavá tím, že je zábavná na čtení.
Knihu bych doporučila ostatním, protože to je nenáročná četba.
Knihu jsem si vybrala ze školní knihovny, protože se mi líbila.
Knihu bych doporučila Anežce a Lucce, protože by se jim mohla dobře číst.
Kniha je pro čtenáře od osmi, ale i sedmi let.
Knihu jsem četla jeden týden.
Kniha nemá kapitoly.
Ilustrace jsou legrační a navazující k textu.

Isabela a bílé mraky­

Isabela a bílé mraky­Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2022.
Autor: Ivana Peroutková
Ilustrovala: Marta Matus
Druh literatury: pravdivý příběh
Počet stran: 101
Byla jednou jedna holka jménem Isabela a ta byla z Prahy. Tam bydlela se svými rodiči a bratry. Byl konec školního roku a její rodiče se rozhodli, že si koupí statek. Když Isabela dostala vysvědčení, tak jí rodiče řekli, že se budou stěhovat. Isabela se hned začala strachovat, kde to bude. Milovala kolečkové brusle a jezdila pořád s kamarádkami. Než jí to rodiče oznámili, tak to koupili v únoru a byl už červen, když jí to řekli. Najednou byl celý dům vystěhovaný a byl tam vánek, že to není jejich dům. Isabela viděla fotky na internetu a ta barabizna podle ní nevypadala na prvotřídní úrovni. A ze všech pokojů čouhaly dráty. Tak se šla zeptat taťky, jestli z jejího pokoje také čouhaly dráty a on řekl, že je jako nový. A tak se přestěhovali.
Úryvek z knihy: Za vraty se ozvalo chichotání. Rozpoznala jsem všechny tři hlásky. Přesně takhle jsme se chichotali na kolečkáčích. Ale teď jejich chichotání. A najednou jsem si uvědomila proč.
Charakteristika postav: Isabela je hodná, miluje kozy. Maminka je chytrá a hodná. Tatínek je sebejistý. Bratři se bojí koz.
Kniha je zajímavá tím, že je o životě dívky, která prožívá prázdniny.
Knihu bych doporučila ostatním, protože je dobrodružná.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbily desky.
Knihu bych doporučila Lucce, protože mi připomíná Isabelu.
Kniha je pro čtenáře od deseti let.
Knihu jsem četla jeden měsíc.
Názvy kapitol: Na co myslím, když se dívám na nebe, Převratné rozhodnutí rodičů a další
Ilustrace jsou barevné.

Traktůrek Zetůrek

Traktůrek Zetůrek­Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2016.
Autor: Zuzana Neubauerová
Ilustrátor: Petra Šulcová
Druh literatury: pohádka
Počet stran: 23
Byl jednou jeden traktůrek Zetůrek, kterému Honzík řekl, že zítra k nim na statek přijede nový traktor Crystal. Zetůrkovi to bylo líto, protože jak byl malý, tak si myslel, že bude dělat tu nejmenší práci. Myslel si, že ho nebudou mít rádi. Když už byl Crystal doma, tak tatínek rozděloval, co budou dělat. Traktůrek dostal práci, že bude sekat trávu a tatínek s Crytal budou set obilí. Zetůrek si začal stěžovat, že nemůže také set obilí. Tatínek mu řekl, že je moc malý a slabý, aby sel obilí. Tak se naštval a dělal, co měl. Potom, když celá rodina večeřela, tak tatínek řekl, že se musí spravit stodola. Potom to spravili a začala velká jarní vichřice. Všechno začalo lítat všude okolo. Tatínek, maminka a Honzík byli doma. Tatínek si najednou vzpomněl, že stodola je stará a může spadnout. A je tam Mourek. A tak za ním tatínek běžel. Stodola pomalu padala a Honzík křičel na Zetůrka a Crystala, aby šli pomoct tatínkovi. Maminka mezitím volala hasiče. Nakonec Zetůrek zachránil tatínka a jel do nemocnice. Potom byla oslava a všichni se měli rádi.
Charakteristika postav: Zetůrek je malý a má velké srdce. Crystal je hodný a je velký. Tatínek je statečný a je hrdý na Zetůrka. Honzík má rád Zetůrka. Maminka je hodná a je starostlivá.
Kniha je zajímavá tím, že je o traktoru.
Knihu jsem si vybrala, protože se mi líbily desky.
Knihu bych doporučila všem klukům z páté třídy, protože by se jim mohla líbit.
Kniha je pro čtenáře od sedmi let.
Knihu jsem četla jeden den.
Kniha nemá kapitoly.
Ilustrace jsou barevné.