Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz
Nikola

Nikola Truncová

Delfín Fín

FínNapsala Naděžda Pavlová
Ilustrovala Naděžda Knápková
Tato kniha byla vyrobená jen pro mě a dostala jsem ji k pátým narozeninám od maminky a táty.
Vypráví o mně a mé kamarádce Terezce, jak spolu plaveme ve snu a potkáváme různé živočichy, až narazíme na delfína. Je to delfín Fín a skamarádili jsme se s ním. Vypráví nám o svém životě v moři, o různých korálech a poučuje o spoustě nejrůznějších druhů živočichů, co v moři žijí. Zažíváme krásný výlet, který končí ve chvíli, kdy se probudím.
Kniha má 37 stran a vybrala jsem si jí, protože je psána přímo pro mě.
Knihu jsem četla tři dny.
Delfín Fín je hodný a odvážný, protože pluje v moři sám a nebojí se žraloků.
Knihu bych zařadila do pohádkových příběhů.

Pekelná třída a ďábelský víkend

pekelná třídaVydalo nakladatelství Albatros v Praze v roce 2007.
Kniha má 164 stran.
Napsal Vojtěch Steklač a ilustroval Adolf Born.
Zařazení: příběh s dětským hrdinou
Kniha vypráví o třídní partě, která se skládá ze dvou dívek a pěti chlapců. Smyslem jejich životů je věrné kamarádství. Jedna z dívek, Iva Teckertová, má otce podnikatele, který vybudoval menší penzion. Před otevřením pozvala spolužáky ze své party na tajný ďábelský víkend. Což znamenalo vymyslet si pro rodiče výmluvu, aby je pustili. Podmínka byla vymyslet si, kým budou za deset let, a tak celý víkend vystupovat. Jeden z party, Bořík, si vymyslel, že bude vlastnit detektivní kancelář. Ani netušil, že ten víkend bude skutečným detektivem.
Kniha mě zaujala hlavně partou, která při sobě drží v dobrém i zlém. Doporučila bych ji všem dětem, které rády tráví volné chvíle u knížky. Je určena pro čtenáře od devíti let. Četla jsem ji čtyři týdny, má celkem dvacet kapitol.
Názvy některých kapitol: Šílená idea, Náročné podmínky, Nápad, Návštěva, Odposlech.
Iva Teckertová je hodná, stejně jako její dvě kamarádky. Také kluci jsou jakžtakž hodní.

O letadélku Káněti

PepíkNapsal: Bohumil Říha
Ilustrovala: Helena Zmatlíková
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1989.
Kniha vypráví o dobrodružství pekelských dětí a jejich psa. Má 96 stran. Četla jsem ji necelý měsíc.
V knize vystupuje Anežka – je zvídavá a hodná, Pepíček – je hodný, Vojta – je naopak zlobivý, dědeček Kozelka – hlídá letiště. Dále pejsek Kociánek a pilot Hejduk.
Kniha má 22 kapitol, vybrala jsem si na vyprávění kapitolu 12 – Jak se děti učí jezdit na Pepíčkově kole:
Pepíček měl sice nové kolo, ale vodil ho pouze po zápraží, protože na něm neuměl jezdit. Přál si, aby ho děti viděly, tak se za nimi vydal na stráň, kde Tomešovy děti pásly husy. Vojta, jak viděl kolo, vytrhl mu ho a hned na něho nasedl, fičel rychlostí a samozřejmě s ním skončil ve křoví. Zkusil to i Pepíček a samozřejmě skončil ve křoví taky, ale hřálo ho, že sjel celou louku. Děti ho pochválily a byla na řadě Anežka, která klukům předvedla, jak se jezdí na kole a před křovím zabrzdila. Nakonec oba kluci učila, jak správně zatáčet a brzdit. Večer, když přišel Pepíček domů, byl celý odřený a poškrábaný. Rodiče, když ho viděli, tak se zhrozili nejen Pepíčka, ale i jeho kola. Sice dostal řemenem, ale zaťal zuby a vydržel. Když si vlezl pod peřinu, měl radost z toho, že už umí jezdit sám na kole a už ho nemusí jenom vodit.
Kniha patří mezi knížky s dětským hrdinou a je určena pro čtenáře od šesti let.
Doporučila bych jí holkám ze třídy, protože se mi moc líbila.

Příhody kapky Katky aneb Dobrodružná cesta kapky Katky za semínkem

kapka KatkaNapsala Petra Vaisová a Pavel Dolejší.
Ilustrovala Magda Veverková Hrnčířová.
Vydalo ji nakladatelství a vydavatelství Pavel Dolejší v Humpolci v roce 2005.
Kniha má 46 stran.
Je to smyšlený příběh od žákyně páté třídy Petry Vaisové, která při vyučování při hodině slohu nedávala pozor. Paní učitelka ji napomenula a jako zvláštní úkol Petře zadala, ať napíše vypravování na téma Příběh kapky – co vše je možné zažít na zemi i v oblacích. Paní učitelka práci zaslala do literární soutěže a Petra získala druhé místo. Petřina maminka pracuje s vydavatelem, kterého příběh zaujal a rozhodl se vydat knížku. A tak vznikla tato kniha.
Je to příběh o kapce Katce, která se narodila na samém okraji obláčku. Pozorovala svět z okraje a ta země pod ní ji velmi lákala. Jednou přišel veliký mrak a kapka dostala příležitost – skočila dolů a vítr ji odnesl do nedalekého rybníka. Seznámila se tu s kapříkem jménem Karel. Ten ji povozil po rybníku a na její přání ji vymrštil ocasem na větvičku břízy. Tam potkala včelku Věrku, která ji seznámila se čmelákem Bručounem. Ten ji vzal na svá křídla a chtěl odnést na louku. Cestou se přátelsky zdravil s muškami, včelami a motýly… Ale řítila se na ně vosa Blažena. Srážka a kapka padá… Dopadla na slunečnici… A rozhodla se, že skočí konečně na zem. Tam potkala krtka Matyáše. Vyprávěla mu celý svůj příběh. Matyáš ji zavedl dlouhou podzemní chodbou k místu, kde visely kořínky rostlin, semínka kopretin a jetele. Katce se chodba velmi líbila a rozhodla se, že se o rostliny bude starat, že právě pro tuto chvíli byla na světě. Bude žít dál v rostlinkách, jimž pomohla dát život. A potom, až ji nebudou potřebovat, si ji vezme sluníčko k sobě zpátky na nebe.
Kapr, včelka, čmelák i krtek pomáhali Katce splnit její sen. Vosa srazila čmeláka k zemi. Katka je zvědavá, ale šla za svým cílem.
Knihu jsem četla tři dny, je psaná jako jeden příběh.
Patří mezi dětskou literaturu. Jedná se o příběh, ze kterého se můžeme dozvědět o přírodě.
Kniha je určena pro čtenáře od šesti let. Zaujala mě tím, že je to vymyšlený příběh dívky z páté třídy. Doporučila bych ji všem, koho zajímá, jak taková kapka vlastně vzniká, žije a jak se vrací znovu do nebe.

Šípková Růženka

Šípková RůženkaIlustrovala Eva Sýkorová.
Vydalo nakladatelství a vydavatelství NAVA v roce 1994 v Praze.
Princezna je hodná. Její maminka je moc hodná, ale umřela. Sudičky jsou hodné, ale třináctá je zlá. Tatínek je hodný. Královna je zlá. Princ je milující a hodný.
Pohádka vypráví o království, kde se jim narodí holčička, které dají jméno Růženka. Princezna vyrůstala jako každé královské dítě pouze s tím, že v celé zemi byly zničeny kolovrátky a vřetena. Když jí bylo osmnáct let, vyběhla si na chvilku ven do zahrady a dál a všimla si, že tam jsou pootevřené dveře. Když se o ně opřela, strašidelně zaskřípaly. Vstoupila dovnitř a uviděla stařenku, která předla. Natolik jí to zaujalo, že vzala vřetýnko do ruky, ale jakmile se ho dotkla, naplnila se věštba sudičky: Píchla se do prstu, padla na postel a usnula hlubokým spánkem. V tu chvíli se zastavil život na celém zámku. Všechno naráz usnulo v pohybu. Všechno se zastavilo, jen čas ubíhal dál, míjely dny, měsíce, roky. Zámek začal kolem dokola obrůstat šípkovou hradbou, která byla rok od roku hustší, až nakonec nebylo na zámku vidět nic. Jen v kraji se uchovávala pověst o krásné spící princezně, Šípkové Růžence, jak jí říkali. Občas se objevil statečný kralevic, který chtěl Růženku vysvobodit, ale žádnému se to nepodařilo. Až jednou se objevil princ s mečem, který bez obtíží vystoupil až k samému zámku. Prohledal celý zámek, ale Růženka nikde. Vydal se do zahrady a našel dveře. Vešel a tam zahlédl krásku, nemohl se na ní vynadívat. Po chvíli se k ní sklonil a políbil ji. Růženka otevřela oči, vstala, podala mu ruku a vlídně se na něho usmála. V tu chvíli se probudil celý zámek. Princ požádal Růženku o ruku. A začaly přípravy na svatbu. Svatba byla veselá a bohatá a potom žili spolu v lásce a svornosti dlouhá léta až do smrti.
Je to pohádková kniha. Doporučila bych jí všem čtenářům ve třetí třídě.
Kniha má jedenáct stran a četla jsem ji jeden den. Kniha je určena pro čtenáře od pěti let. Je zajímavá, protože jim umřel táta a narodila se dcera Růženka. Líbila se mi. Doporučila bych ji Kristýně, Terče a dalším holkám, jak z první třídy, tak i z 2. a 3. třídy.

Čertice Trucajda

Čertice TrucajdaNapsala: Helena Lehečková
Ilustrovala: Lucie Dvořáková
Vydalo nakladatelství Albatros, a.s. Praha v roce 2003.
Kniha je pro čtenáře od šesti let. Je v ní 21 pohádek na 110 stranách. Obsahuje také vysvětlivky se slovy, které děti moc nechápou.
Je to pohádková literatura, která vypráví o pohádkových bytostech. Na vyprávění jsem si vybrala pohádku Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku.
Děj vypráví o chalupě, která když byla poctivé bydlení, Čárybabku nepřitahovala, ale jakmile začala chátrat natolik, že by tam nikdo nebyl. Lákalo jí se tam nastěhovat. Pozvala na návštěvu svoji přítelkyni Belzebubku. Ta dostala nápad, že si něco uvaří – polívku. Měly v úmyslu uvařit něco moc jedovatého a náhodného kolemjdoucího otrávit… Dopadlo to tak, že umazaly několik hrnců, než uvařily tak vynikající polévku, která přilákala pocestného jménem Míra. Nestihly tu polévku ještě otrávit, tak z toho byly mrzuté, že musí nalít polévku tak vynikající a ještě neotrávenou kolemjdoucímu, co se courá po lese. Nakonec mu i poradily, jak se dostat do mlýna, kde se chtěl Míra přeptat na práci. Ta polévka Mírovi natolik zachutnala, že o ní vyprávěl ve mlýně na Hluboké. Tím se proslavila couračka, která se od těch dob vaří po celé Vysočině.
Čárybabka je čarodějnice, která nemá ráda pořádek, Belzebubka je čertova kmotřička a nejlepší přítelkyně Čárybabky. Obě mají rády špatnosti a nesnáší jemnocitnost. Míra je kolemjdoucí, který vyprávěl o polévce couračce. Trucajda je čertice, která tam kde se trucovalo, byla jako doma. Dále zde vystupují strašidla vodníci, čerti, obři, hejkalové, skřítci tak, jak to v pohádkách bývá.
Kniha mne zaujala tím, že pohádkové bytosti vystupují v prostředí Vysočiny a děje se odehrávají podle tamních pověstí. Mám ráda pohádky, a proto mě kniha bavila číst a zároveň si představovat bytosti, jak asi vypadají. Knihu bych doporučila všem čtenářům, ale hlavně těm, kteří mají rádi pohádky. Je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji týden.
Názvy kapitol: Jak čarodějnice Čárybabka a čertova kmotřička Belzebubka vynalezly couračku, Jak se Rarášek Očko pomstil lakomému kupci, Jak čertice Trucajda chystala ve mlýně bál, Jak správce Cifroň sekýroval poddané, Jak vodník Brvínek pykal za nezvedené dcery, Jak se vodník Cákal a čert Rachtal vybouřili, Jak se rytíř Toulavec nešťastně zamiloval, Jak loupežníci Potštejňáci začali sekat dobrotu, Jak Hejkalka Hejhulka zaskakovala za svého muže, Jak čerti Rýmonos a Mlsohub skládali zkoušku dospělosti, Jak divý muž Diviš došel vysvobození, Jak nemluva Brousek nabrousil čertům rohy, Jak lesní skřítci Pampeluš a Trávomír vykonali spravedlnost, Jak permoník Truhlík přestal zapomínat, Jak se obr Řimbác málem stal trpaslíkem, Jak byl čert Vendelín přijat do rodiny, Jak čert Kazisvět rozesmál přísnou Klotyldu, Jak meluzína Větrnice přestala být do větru.

Francouzské pohádky

Francouzské pohádkyKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1991. Má 250 stran.
Ilustrovala ji Vlasta Baránková a vypravuje Václav Cibula.
Je to pohádková literatura.
Pohádka Jak František měnil:
Jednoho dne řekla Markétka Františkovi, že každý něco prodává nebo kupuje a že půjde zítra se starou kravkou na trh. A hned ráno se vydal tak, jak Markétka řekla. Po cestě potkal souseda s kozou a ten mu nabídl, jestli nechce krávu vyměnit za jeho kozu. František souhlasil. Šel dál a potkal člověka s husou, vyměnil s ním kozu za husu. Pokračoval a potkal dalšího souseda, se kterým vyměnil husu za kohouta. Šel dál a potkal babku, se kterou vyměnil kohouta za pytel koňských koblih. Po další chvilce potkal dalšího souseda, kterému vyprávěl, jak vše měnil. Ten se smál, až se za břicho popadal. Dal mu nabídku, že se vsadí o dvě stě zlatých, jak mu Markétka za to vše vynadá. Ale František, že se klidně vsadí, že ho ještě pochválí. Plácli si a šli rovnou domů k Markétce. Vyprávěl jí o všech, koho potkal a co za co vyměnil. Markétka ho vždy pochválila a ani jednou mu nevyhubovala. Soused musel zaplatit Františkovi dvě stě zlatých. Za těch dvě stě zlatých koupili s Markétkou strakatou kravku, rohatou kozu, vykrmenou husu a pěkného kohouta. A zahrádku před okny pohnojili těmi koňskými koblihami a tam jim vyrostly nejkrásnější růže z celé vesnice.
Markéta je chytrá a hodná, František je hloupý, ale i hodný.
Kniha je plná zajímavých příběhů. Líbila se mi, má i krásné obrázky. Doporučila bych ji všem, kteří rádi čtou nejen pohádkové příběhy. Hlavně holkám ze třídy.
Kniha je určena pro malé čtenáře od šesti let. Četla jsem ji tři týdny.
Další pohádky: Tři lovci, Jak tkadlec zmoudřel, Jak šli bratři do světa, Jak si Janek nevzal princeznu, Orel a králíček, Krásná Janička, O mazaném ševci, Tři pomeranče, O chytrém vojákovi, Pasačka krocanů, Potrestaná královna, Studánka, Dobrodružství Janka Mluvky, Modrovous, O lodi, která jezdila po zemi, Kdo je nejsilnější, Jak se stal kovář králem, O ptáčkovi, který snášel zlatá vejce, Kouzelná loď, Lví nevěsta, Jak se Bartoloměj vrátil z vojny, Čtrnáctek, Lev a zloděj, Rybář mezi rybkami, Kráska a draci, Markýz Chrupka, Zmije, Víla Rosnička, Železný muž, Jasmínek, O poutníkovi z Cvikýře Vikýře, Janek Medvěd, O moudré víle a dvou sestrách, Směšná přání, Jak se stal Šibal starostou, O zpívajícím moři, tančícím jablku a o ptáčkovi, který mluvil, Král havranů, O anglické princezně, Jak se bratři vsadili, Krásná čertice, O dvou sousedkách, Jak šest sousedů hledalo moře.

Kocour v botách a jiné románské pohádky

Kocour v botáchIlustroval Miloslav Disman.
Vydalo nakladatelství Svoboda v Praze 1988.
Kniha má 270 stran včetně doslovu.
Je to pohádková literatura.
Na vyprávění jsem si vybrala portugalskou pohádku O chytré babičce a hloupém zlodějovi:
V jedné malé vísce byla malá chaloupka, velice chudá. Žila v ní babička s vnučkou. Neměly tam toho mnoho nábytku, jen jednu velkou postel a jednu malou postýlku. V rohu starou rozvrzanou skříň, pár otlučených hrnků, jednu pánev a menší misku. A pod postelí půl kopy vajíček. Těšily se, že si je udělají k večeři. Vnučka se sehnula pod postel pro vajíčka, zalovila rukou a po zádech jí přeběhl mráz. Ucítila v dlani lidské vlasy a uslyšela funění. Sklonila se k podlaze a uviděla velikánské oči. „Babičko, pod postelí jsou svítící oči,“ zakřičela na babičku. „Kdoví co tam vidíš, podívej se pořádně,“ uklidňovala babička. Když viděla, jak je vystrašená, šla k posteli a sehnula se také. Nebyl to kocour, jak se domnívala, ale lotřík loupežník, který vyhrožoval, že ji zabije, pokud ho prozradí. Stařenka nebyla z těch, co se lekají předem, tak klidně vstala a naznačila vnučce, ať otevře okno. „Musím ti vyprávět něco o dědečkovi,“ začala povídku o tom, jak se jednoho dne probudil a udělal se mu na krku vřed, od kterého ho vše bolelo, že nemohl ani hlavou pohnout. A že mu ho babička vymáčkne i postavila se k oknu a předváděla, jak dědeček křičel. „Pomoc, pomoc! Chce mě zabít lotr, ničema, darebák.“ A pod postelí se ozvalo „Nekřič, babo, jestli někoho zavoláš, uvidíš, co se stane.“ Stařenka jakoby ho neslyšela, vyprávěla dál, jak dědeček nebyl k zastavení a stále křičel: „Pomoc, chce mně zabít lotr. Lupič!“ Babička nestačila celé trápení dopovídat vnučce. Zvenku se totiž ozvaly zvuky – dupot a lidské hlasy. „Co se stalo, kdo to křičí?“ A už někdo bouchal na dveře a volal: „Co se přihodilo, sousedko?“ Babička otevřela a povídá: „Jen pojďte, je tu hlupák, co nás chce okrást a zabít.“ Mužští si stoupli kolem postele a říkali, ať ten zlosyn vyleze. Vynadali mu, nějakou mu při tom strčili a ukázali mu cestu na zámek, aby ho dali do kamenné kobky, aby si tam uvědomil, že chudákům se nebere! A kdyby náhodou dostal chuť znovu na nějakou loupež, aby si vzpomněl na dnešek, že chudá babička je chytřejší než on.
Babička je nebojácná a chytrá. Vnučka je hodná, bála se, protože byla malá. Zloděj je zlý, protože chtěl okrást babičku a hloupý, že se nechal chytit. Sousedé jsou hodní, protože vyhnali zloděje.
Kniha se mi líbila, mám ráda pohádky. A také tam jsou ke každé pohádce krásné obrázky. Doporučila bych jí zdatnějším čtenářům. A také holkám ze třídy, protože mají také rády pohádky. Četla jsem ji v listopadu.
Další pohádky: Krásné ručičky, Rozpočitadlo, Modrý Karkulín, Třicet, Gouda, Měsíc, Zloději a sousedé, Lev, Kůň a liška, Ukradené maso, O mlynáři a ovčákovi, Víly, Rozmarýnka, Janek s hrbem vpředu a hrbem vzadu, O chytrém sedláčkovi, Jenom dobytkem se vyžene bída z domu?, Ovčí vlna, Koho nelze ošidit, Půlkohoutek, Kocour v botách, Jak neslo kuřátko dárek, O malé slepičce, O rybím králi a mlsné rybářové, O ševci a pavoučí nevěstě, Sněženka, Dcera Slunce a Luny, Popelka aneb Skleněný střevíček, Víla víl, Pasačka a vlk, Hajej, hajej, Čaroděj o sedmi prstech, Princezna ve spícím lese, Kocour čaroděj, Voják a princezna, Švarný tambor, Marie Růžička, O Trpáskovi, O princovi s koňskou hlavou, Liška Giovannuzza, Jak rybí císař splatil svůj dluh, Hrubián, Deset děvčátek, Cestář, Princezna Medunička, Jak táta Bukur nakrmil svých sto dětí, Dezertér, Jak udatný Greučan vrátil na oblohu slunce a měsíc, Rybář a delfín, Krátká slámka, Gugulea, syn dědka a báby, Není přítelíčka nad tatíčka.

O statečném Cibulkovi

O statečném CibulkoviKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1997. Má 205 stran. Napsal ji Gianni Rodari, ilustroval Ondřej Sekora.
Je to humorný pohádkový příběh.
Kniha vypráví o podivuhodné zeleninové zemi, v níž žije statečný Cibulka se svými přáteli a které vládne všemocný a panovačný kníže Citron. Jednou projížděl kolem svých poddaných sám vládce Citron a všichni ho vítali. Tlačili se tak, až starého Cibuláka strčili na nohu knížete. Ten ho nechal hned zavřít na doživotí do vězení. Cibulka ho šel navštívit a slíbil otci, že se stane poctivým občanem. I vydal se do světa na studie tak, jak si přál jeho otec. Po cestě zažil dobrodružství a potkal dobré, ale i zlé lidi. Nakonec se ze zámku stane dům her, kde si děti mimo jiné hrají, ale také se učí počty, cizí jazyky, dějiny a všechno ostatní, co je potřeba vědět, aby se uměli bránit darebákům a držet si je daleko od těla.
Cibulka je chytrý, statečný, nebojácný a hodný. Citron je panovačný a zlý.
Kniha je zajímavá tím, že vypráví příběh v říši zeleniny, ale všichni prožívají skutečný příběh. Zaujala mě dějem a přátelstvím postavami mezi sebou. Doporučila bych ji Sáře, protože má ráda pohádkové příběhy. Je určena pro čtenáře od šesti let. Četla jsem ji dva měsíce.
Kapitoly: Jak Cibulák šlápne na nohu knížeti Citronovi, Jak Cibulka poprvé rozpláče rytíře Rajské jablko, Starosti Stonožky, když jde s dětmi k ševci, Jak Cibulka obléhá psa Hafana a dostane ho žízní, Pan Borůvka si dává zvoneček proti zlodějům, Baron Pomeranč má potíže se svým břichem, Vévoda Mandarínek vyhrožuje, že skočí ze skříně, Jak si Třešnička nevšímá tabulek dona Petržele, Doktor Kaštan je vyhnán ze zámku, Myší generál donucen k ústupu, Cesta s Krtkem z vězení do vězení, Dozvídáme se, že Rajské jablko chodí spát v ponožkách a další.

Kůň jménem Zázrak

Kůň jménem ZázrakKnihu vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2008. Má 164 stran.
Napsala: Zuzana Holasová
Ilustrovala: Barbora Kyšková
Ema a její bratr Miky přijeli na prázdniny do Jezdecké školy Oharek, kde vyučovali manželé Beránkovi, aby s ostatními z kurzu složili jezdecké zkoušky. Ale během pobytu museli zjistit, co je pravdy na pověstech o Mrtvé rajtačce, zelené dámě z obrazu a legendě o Ohňových koních. Během pobytu také zjistili, že se má škola prodávat a koně odvézt do Itálie, kde bydlí paní Sabriniová, která vlastní Oharek. Zjistili, že zelená Dáma z obrazu je babička paní Sabriniové a je to vlastně ta Mrtvá rajtačka, která se má objevovat v noci a jezdit kolem dubu, kde tragicky zahynula na koni, když spěchala za milencem.
Emy kůň se jmenoval Mirákl, ale nebyl z těch nejlepších, a proto měl skončit na jatkách. Byla zoufalá, protože chtěla Mirákla zachránit, ale jediný způsob byl najít a přivézt ohňové stádo, o kterém se vypráví, že kde se objeví, začne hořet.
Ema je statečná, hodná a přátelská – sice se bála pověstí, ale šla za svým snem. Miky je upovídaný a žárlivý – žárlil, když si Ema vyjela bez něho. Dominika je bojácná – bála se vyjet v noci ven, aby nepotkala Mrtvou rajtačku. Hnáta a Pazoura jsou sestry, které se nebály. Jakub je syn Beránkových, je nebojácný, hodný a pracovitý – mimo statku pracoval i na brigádě u benzínky. Filip je syn paní Sabriniové, je nebojácný a hodný – pro záchranu Oharka udělá cokoliv. Beránkovi jsou trochu víc nervózní z nejisté budoucnosti. Pan Kvítko je malý, ale hodný a tajemný mužík.
Kniha je zajímavá od začátku až do konce. Má zajímavé zvraty, co se týká právě těch legend a skutečností. Velmi se mi líbila, protože mám ráda koně. Ale když jsem ji začala číst, tak tím, že je napínavá, jsem se od ní nemohla odtrhnout. Doporučila bych ji Terezce a Denise, protože vím, že mají rády koně.
Kniha je určená pro čtenáře od deseti let. Přečetla jsem ji za čtrnáct dní.
Kapitoly: Jezdecká škola, Oharek, Mirákl, Losování, Zelená dáma, Mrtvá rajtačka, Zapovězená louka, Filip, Křídlo anděla, Strašidelná noc, Klívie, Ohňoví koně, Osamělý dub, Noční jízda, Raven F. Aurel, Návštěva v nemocnici, Zkoušky základního výcviku.
Žánr: dívčí román.

Příšerné bytosti žijící ve vodě

Příšerné bytosti žijící ve voděKnihu napsala Martina Drijverová, ilustroval Vojtěch Otčenášek a Natálie Šercová.
Vydalo nakladatelství Motto v Praze roku 2006. Má 65 stran.
Kniha vypráví o setkání zla na vodě i pod vodou. Ve skutečnosti to jsou smyšlení tvorové, kteří by se mohli objevit pod vodou. Zaujala mě Siréna – je to nejnebezpečnější mořský tvor. Má krásnou tvář, neoděnou hruď, dlouhé vlasy a cudné oči. Každého její půvab zaujme a spousty mužů se za ní vrhají do vody. Avšak až poté zjistí, že má také křídla. Od pasu dolů má tělo rybí pokryté šupinami. Ale místo ploutve má velký pařát. Žije ve vodě, ale i na souši. Křídla ji donesou na útesy, kde překrásně zpívá a tím očaruje každého. Kormidelník zapomene na daný směr a řídí přímo na útes, kde Siréna pěje. Pokud jsi v dosahu Sirény, musíš si zacpat uši, abys neslyšel její zpěv, nebo jsi ztracený.
Celá kniha je zajímavá příběhy, ale zároveň jsou zde i rady, jak se z daného nebezpečí dostat v pořádku. Doporučila bych ji hlavně klukům ze třídy, protože je psaná jako vzkaz pro mladé rytíře, kteří se vydávají poprvé na loď. A také bych ji doporučila Gabrielovi, protože mi ji půjčil. Tak aby ji konečně dočetl.
Je určena pro čtenáře od desíti let. Přečetla jsem ji za čtrnáct dní.
Kapitoly: Ryba co zastaví loď, Mořský kůň, Siréna, Mořský muž, Živý ostrov, Mořský had chrlící vodu, Hrbatý mořský had, Mořský had se dvěma jazyky, Ostnitý mořský had, Mořský had s kravskou hlavou, Mořská kráva, Příšera s dvanácti nohama.
Žánr: pohádková vyprávění
Kdybych byla na místě Sirény, nechtěla bych mít jednu nohu a ani bych nechtěla námořníky lákat svým zpěvem. Asi by se mi to nepovedlo.

Tenhle kluk je můj

Tenhle kluk je můjKnihu vydalo nakladatelství Fragment v Havlíčkově Brodě roku 2006. Má 117 stran.
Napsala ji Veronika Kabátová. Je bez ilustrací.
Je to literatura pro mládež – žánr dívčí román.
Vypráví o patnáctileté Katce a její nejlepší kamarádce Heleně, které nikdo jinak neřekne než Nene. Děvčata si užívají poslední dny na základní škole a Katka se chystá po prázdninách nastoupit na gymnázium. Na vysvědčení měla samé jedničky. O prázdninách se vydala k babičce, kde se seznámila se skvělým a vysněným chlapcem jménem Tomáš. Katka prožívá svoji první lásku. Jednoho dne, když Katka vyrazí k vodě, zahlédne Tomáše s nějakou jinou dívkou. Propadne panice a volá své nejlepší kamarádce Nene, aby přispěchala na pomoc. Helča přijede na celý týden a vymýšlí plán. Nakonec měla Katka jen bujnou fantazii a viděla věci takové, jaké nebyly. A vše dobře skončí.
Katka je chytrá holka, které škola jde sama. Helena je hodná a bláznivá. Tom je vysněný kluk, který je hodný a všímavý. Filip je Katky bratr, který ji neustále štve. Honza je hodný, tajně miluje Katku, ale do očí jí to neřekne. Kniha je zajímavá, protože je z prostředí prázdnin a letních lásek. Líbila se mi, protože dopadla dobře a je to dívčí román, které mám ráda. Doporučila bych ji Denise, protože je romantická.
Kniha je určena pro čtenáře od třinácti let. Četla jsem ji čtyři týdny.
Kapitoly: V trávě, Karneval, Tanec s vlky, Tom, Profesionálové, Prázdniny poprvé, Prázdniny podruhé, Milé překvapení, Blbej fór.

Tajemství anonymních dopisů

Tajemství anonymních dopisůNapsala: Enid Byitnová
Kniha má 165 stran.
Zařazení knihy: dobrodružná, velmi zajímavá kniha.
Vydalo ji nakladatelství Albatros v Praze roku 2007.
Kniha se velmi dobře čte. Četla jsem ji jeden měsíc. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujala hned od první stránky. Má dvacet jednu kapitolu, například Podivný telegram, Špekounovo nové překvapení, Hurá za tajemstvím, Rukavice pana Holana, Anonymní dopis, Pět pátračů si dělá plány, Pip s Bětkou jsou zklamaní.
Kniha vypráví o tajných dopisech. Bětka s Pipem hledali Lary, Daisy a Špekouna.
Knihu bych doporučila Sáře, Terče a Dominice, protože rádi čtou napínavé knihy. Samozřejmě bych ji doporučila i všem ostatním.
Bětka s Pipem, Lary, Daisy a špekounem hráli na schovku. Lary a Daisy se Špekounem se šli schovat a Bětka s Pipem je nenašli. Šli dál a dál a viděli, jak si povídají, ale Špekouna vyhodili, protože chtěli být sami a Bětka byla do Daisy zamilovaná, a když to viděla, naštvala se a odešla pryč. Šla sedět na parapet u dětského pokoje.
Charakteristika postav: Bětka je nafoukaná, ale hodná, protože jim to pak odpustí. Lary je hodná, protože nezradila svoje kamarády a zůstala s nimi navždy. Daisy je hodný a hezký, líbí se všem holkám. Špekoun je namyšlený, protože si připadal, že je jako Daisy. Pip je zvědavý, protože když se něco děje, tak se hned na to ptá.
Kniha je pro čtenáře od devíti let. Kdybych byla na místě Bětky, určitě bych neodešla, ale byla s nimi v partě jako Lary.
Kniha je zajímavá tím, že se celý děj odehrává o velikonočních prázdninách, kdy po městě chodí spousta anonymních dopisů, které dostávají obyvatelé městečka Peterswood. Pak do města přijede inspektor Jenks, který přijde celé věci na kloub.

Alf, radši já než nikdo!

Alf, radši já než nikdo!Napsal: Rainer Buttner
Kniha má 174 stran.
Zařazení knihy: romantická dívčí literatura
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1995.
Kniha je pro čtenáře od 9 let. Četla jsem ji jeden měsíc. Velmi dobře se čte. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujala.
Kapitoly: Tropické šílenství, Vždy ke službám, Alter ego na pozvánku, Vedlejší úvazek z lásky, Strýček Albert, Duch z lahve a další.
Doporučila bych ji Sáře a Dominice, protože mají rády napínavé knihy.
Mělo to být pro Kate překvapení. Alf si dal úžasnou práci a tak pěkně, jak jen byl schopen, vyvedl na zdi přímo proti vstupním dveřím uvítací nápis v jasně červené barvě: „Vítejte kočky.“ Moc se mu to nelíbilo, tak šel pro jinou láhev a přetřel to. Jakmile otevřel jinou láhev, vylítl duch. Alf předstoupil a řekl: "To se vyřeší." a udělal past a duch se do ní chytil. Pak slíbil, že bude hodný. Pustili ho a on odletěl do jiného města. Alf s Kate žili spolu šťastně.
Charakteristika postav: Kate je hodná, bála se, ale je spokojená, protože má Alfa hrdinu. Alf je bojácný, přesto se duchu postavil. Duch je zlý, protože všem dělá naschvály. Chtěla bych se objevit na místě Kate, protože bych chtěla vidět ducha.
Kniha se mi líbila, protože se dobře čte. Je zajímavé, že Alf se choval jako nějaký muž.

Alf - Je to všechno v pohodě!

Je to všechno v pohodě!Napsal: Rainer Buttner
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1995.
Knihu jsem četla jeden a půl měsíce. Zařadila bych ji mezi romantickou a dívčí literaturu. Má 173 stran. Je pro čtenáře od devíti let. Doporučila bych ji Sáře a Dominice, protože mají rády napínavé knihy. Vypráví o Alfovi a jeho kamarádovi Brianovi i o kamarádce Lynn.
Když byli Alf s Brianem spolu déle než pět minut a neozýval se žádný zvuk, vznášel se ve vzduchu nějaký malér. Najednou se ozýval z lesa zvuk. Šli se tam podívat. Spatřili čaroděje a z Lynn je najednou pařez. Brian toho čaroděje svalil na zem, hůlka mu vypadla a Alf Lynn zatím osvobodil.
Charakteristika hlavních postav: Lynn je hodná a všímavá, protože si všimla čaroděje. Alf je starostlivý, stará se, aby se někomu něco nestalo. Brian je dobrý kamarád Alfa, protože když se něco stane, hned mu to řekne.
Názvy kapitol: Je libo randíčko?, Mlčeti zlato, Služebník lásky, Sousedská výpomoc, Zpátky kupředu hleď!, Čarodějův učeň, Svědek v pasti, Pas de trois, Já a King, Je to v pohodě.
Tuto knihu jsem si vybrala, protože se velmi dobře čte. Zaujalo mě to, že Alf s Brianem se nebáli, já bych se určitě v takových chvílích bála. Je zajímavá tím, že Alf s Brianem a s Lynn byli pořád spolu.

Matika a další pohromy

Matika a další pohromyNapsal: Thomas Brezina
Ilustrovala: Betina - Gotzen - Beeková
Vydalo nakladatelství Fragment Praha v roce 2005.
Knihu jsem četla necelý měsíc, zařadila bych ji mezi dívčí literaturu. Má 127 stran. Je pro čtenáře od osmi let. Doporučila bych ji Terče, protože si myslím, že má ráda tyto knihy. Vypráví o Lissi, která nenávidí matematiku, ale musí se ji naučit, aby nepropadla.
Názvy kapitol: Všetečné otázky, Můj táta grizzly, Dají se známky vyčarovat?, Neviditelný lamy, Amorové před branami, Přepadení, Jak začarovat učitele, Co teď, V úzkých.
Tuto knihu jsem si vybrala, protože se velmi dobře čte. Zaujala mě, protože Liasu nenávidí matematiku jako já, ale musím se ji naučit, abych nepropadla. V knize je i varování: Klukům vstup zakázán. Je to jen pro čarodějnice.
Charakteristika hlavních postav: Liasu je hodná, ale nenáviděla matematiku jako já. Tina je hodná, všímala si jen Liasu. Profesor je hodný a všímavý, protože si všiml, jak Liasu chtěla začarovat známky.
Lissi k smrti nenávidí matematiku! A právě na tenhle předmět dostane nového učitele, který si ji vezme na mušku. Učit se ale Lissi vůbec nechce - umí přece čarovat, tak si hodlá začarovat známky. A chvíli listuje ve stránkách kouzel a už má po ruce nějaké kouzlo. Tak to půjde zkusit, ale moc jí to nejde, protože tam přijde otec a zakáže jí to. Tak nakonec přestane čarovat známky a už se konečně začne učit.

Sama na celém světě

Sama na celém světěAutorka: Kristýna Pivodová
Kniha má 126 stran ve čtrnácti kapitolách.
Vydalo nakladatelství Víkend v Praze v roce 2004.
Je to čtení pro dívky.
Knihu bych doporučila Sáře a Kristýně, či Denise, protože si myslím, že by je to zaujalo. Četla jsem ji necelý měsíc.
Kniha vypráví o sedmnáctileté Pavle Vlčkové, které dává život pořádné neštěstí. Všechno začalo tím, že její maminka se znovu provdá a zrovna za člověka, který se Pavle vůbec nelíbí. Oporu nenajde ani u své nejlepší kamarádky, ani u svého kluka. Proto se rozhodla, že udělá radikální čin, jako je utéct z domova, kde ji nikdo nepostrádá. Život na malé vesnici ji nudí, tak odjede do Prahy. Ne všechno se jí daří podle jejích představ. Ve snaze si rychle vydělat peníze se stále více plete do problémů. Pavla se tvrdou školou života pořád učí, že nic není zadarmo a za všechno se platí. A musí přehodnotit své plány a názory na hodnotu lásky a přátelství a musí si taky uvědomit, že za minulostí nelze udělat tlustou čáru.
Pavla v Praze zjistila, že to nedostala. Celý den probrečela. Pak šla spát. Druhý den se probrala a šla na záchod, tam zjistila, že měsíčky dostala, a tak byla moc šťastná a oddychla si. Po milování s Michalem naštěstí nemá žádné problémy. Pavla se naučila orientovat v Praze, ale nanejvýš zabloudí na 100 metrech. Michal poté pozval Pavlu na večeři.
Charakteristika postav: Pavla Vlčková je hodná, někdy i namyšlená, neuvědomuje si, že když se její maminka do někoho zamiluje, musí to vydržet. Maminka si vždycky s Pavlou promluví. Kluk je někdy namyšlený, protože když se něco děje, tak jí to neřekne.
Kniha je zajímavá tím že se v ní dějou napínavé věci. Je pro čtenáře od jedenácti let. Opravdu se mi líbila, kdyby vyšel další díl, hned bych si ho přečetla.

Pomsta hraběte Gundolfa

Pomsta hraběte GundolfaVydalo nakladatelství Fragment Havlíčkův Brod roku 2005.
Počet stran: 116
Autor: Thomas Brezina
Ilustrátor: Wolfram Nowatzyk
Druh literatury: detektivka
Vicky, Nick a Jupiter šli do domu k lidožroutovi a Vicky říkala, že je tam moc prachu a nikdo ho neutírá. Bylo tam několik velkých skříní, skříně byly zaoblené do tvarů obrů asi podle lidožrouta. Nebyl to moc příjemný pohled, vypadali jako ďáblové, velcí tlustí obrové. Nakonec se Nick zeptal, jestli existuje něco jako lidožravý dům. Pochmurná a opuštěná Pomsta hraběte Gundolfa v sobě skrývá strašlivé tajemství - lidé zde mizí bez stopy. Jednou pozdě v noci dostali od hraběte pozvání. A když tam vstoupili, dveře se zabouchly. Rohaté bytosti se žhnoucíma očima se plíží chodbami. Tajemné zrcadlo pohlcuje obličeje, kostnaté ruce se natahují po návštěvnících a tři prázdné rakve, když z té návštěvy odcházeli, tak tam stál Gundolf.
Charakteristika postav: Gundolf je upír, který vyděsí každého. Vicky je pátračka, která je hrozně chytrá. Nick je vtipný, protože si dělá ze všeho srandu i v úzkých. Jupiter je chytrý, na vše přijde. Kdybych byla na tomto místě, možná že bych utekla.
Kniha je napínavá dějem, dějí se v ní nadpřirozené věci. Líbila se mi, protože děti spolu spolupracovaly a nehádaly se a zkoumali jako já. Mám ráda zkoumání. Knihu bych doporučila Honzovi a Sáře, protože čtou rádi detektivky. Je pro čtenáře od třinácti let. Četla jsem ji týden.

Strach z lásky

Strach z láskyAutorka: Kristýna Pivodová
Kniha má 123 stran ve dvaceti čtyřech kapitolách.
Vydalo ji nakladatelství Víkend v Praze v roce 2003.
Jedná se o čtení pro dívky.
Knihu bych doporučila Sáře, protože si myslím, že by ji to zaujalo. Četla jsem ji necelý měsíc.
Šestnáctiletá Adriana, poučená vlastním životem, se dosud lásce jen posmívá a tvrdí, že lidem se nic takového nemůže stát. Není nad čisté přátelství mezi holkou a klukem. Jenže kdykoliv se k jejímu rozbouřenému srdci nějaký chlapík přiblíží, tak si uvědomí své osamocení a nemůže myslet na nic jiného než na lásku. Ale nerozumí se jenom lásce k tomu člověku, kterému se láska nepřiblíží, ten jí sám nedostane.
Názvy kapitol: Proč Adriana nesnáší první září? Kdo je kříženec Xeny s Frankenstejnem? Kočka na rozpálené střeše. Moucha v síti. Milá Adriano. Dívka ze špatné rodiny. Prokletí genetiky. Jak chce Adriana kluka.
Charakteristika hlavních postav: Adriana je smutná, hezká, ale někdy namyšlená a neuvědomuje si, co vlastně dělá - přebírá kámošce kluka.
Kniha je zajímavá tím, že se v ní dějou napínavé věci. Je pro čtenáře od jedenácti let. Opravdu se mi líbila, kdyby vyšel další díl, hned bych si ho přečetla.
Kdybych byla na místě Adriany, tak bych si stejně nějakého kluka vybrala, i kdyby to nešlo.

Chybí zpracovaný děj.